1
article
toho blaha, jež od nich očekáváme? Autor vyzbrojen
odbornou literaturou, postavil si thema, nadhodil pro-
blém a pak hbitě, ale s porozuměním sbírá mínění
slavných autorův o požehnání kultury: Tolstoj, Ru-
skin, Condorcet, Nietzsche jdou řadou za seboua
autor rád vyhledává výčitky, jež velcí duchové kul-
tuře moderní činí, právě tak jako důrazní Nietzschovy
výtky vůči moderním pseudovzdělancům. Celkový
hlas vyznívá výstražně proti výhradnému kultu roz-
umu, proti jednostrannému výcviku mozku, po němž
»poznáte ony polovzdělance, kteří setřásli všecky
dobré stránky prostých duší a žádných předností
pravého vzdělance si neosvojili«. Konec studie vy-
znívá méně theoreticky. Autor applikuje názor o
zlých stránkách spekulativní, nedostatkem citu trpící
kultury na poměry sociální, ukazuje úpadek drobných
lidí venku, vzrůst velkoměstské bídy a podruhé ne-
vyhýbá se applikaci i na český život. Zdá se mu, že
naše české vzdělání má ještě příliš ráz knihovosti,
že je naše umění, průmyslné a řemeslné, málo své-
rázné — krátce, hledí vystihnouti zárodky nových
hnutí na prospěch umění, vážnosti, mravnosti v ži-
votě. Autor asi až příliš je zaujat proti »ledové vy-
počítavosti v mozku« a snad příliš mnoho si slibuje
v »kritické chvíli« od »ohně v srdci«, ale článek jeho
je zajímavý upřímnou snahou zachytit a vyložit pro-
blém. Skončím citátem, týkajícím se literatury: »Celá
dřívější naše literatura, pochozí od našich křisitelů,
byla hladově pohicována, ježto vedle mozku obrozo-
vala i energii mravní; staráme se o to, aby dne
vzpružovaly se síly národa místo lehkomyslnou, pi-
kantní a oslabující belletrií ušlechtilým uměním, vyš-
šími pojmy náboženskými, tužením vůle a ušlechto-
váním citu?«
Tolstoj
Condorcet
Nietzsche
Nietzschův
2
article
* V »Naší Době« octl se v referátu uměleckém
posudek o návrhu Suchardově na pomník Palackého
při čemž referent navázal pozoruhodné poznámky
o místu, pro pomník určeném. Aniž bychom chtěl
posudkem návrhů učiněných zabíhati na pole naší
umělecké rubrice vyhražené, referujeme prostě o tom,
co jistě čtenářstvo naše zajímá. Návrh Suchardův na
pomník byl přijat jednohlasně porotou, navržen ku
provedení beze změn — uznání vzácné. Jedná se
jen o to, kde má býti dílo to po těch šesti neb sedmi
létech, až bude hotovo, postaveno. Drahnou dobu
již určeno bylo proněj místo u Palackého mostu.
Referent neshledává, že by místo pro pomník bylo
šťastně voleno. Ani místo samo, ani tovární a pro-
saické jeho okolí neshledává důstojným uměleckété
práce, tím méně muže, jejž má uctíti. Vyhledává pro něj
místo důstojnější, a nalezl je na nábřeží Rudolfově
mezi Rudolfinem a malířskou akade-
mií, v těch místech, kde projektována byla kdysi
z neznámých důvodů kašna, jež pak zmizela, dříve
než se zrodila. Shledává místo to výhodným jak
vzdušnou a pěknou polohou, tak významným pohle-
dem přes Vltavu a konečně i okolím budov uměnía
a vědě věnovaných. Ani na vzdělavací moment ne-
zapomíná, vypočítává, co žactva chodí kolem, co
návštěvníků do koncertů a obrazáren, obecenstvo
jistě vděčné a vnímavé pro dílo jako je pomník
Suchardův
Palacký
Rudolfov
Vltava
Rudolfinum
Palacký most
3
article
bylo rovného od časů Kristových. Jiní pokládali jej
za nejhoršího ničemníka a podvodníka, nebo aspoň
za kacíře a socialistu. Mazurkiewicz hledá odpověd
k otázce: »Kdo vlastně byl Towianski?« V oboru
nynější psychologie a na základě dosavadní literatury
o polském mystikovi dovozuje, že povaha jeho jest
nepochopitelnou pro toho, kdo nezná jejího chorob-
ného vývoje. Jeho doktriny byly plodem chorobné
psychologické podstaty, do níž však ulehly mnohé
zásady morální. Na této půdě autor podává pak ja-
kousi rehabilitaci dobré pověsti »mistra Ondřeje«.
* Dvorní pěvecká kapela petrohradská slavila
okázalým způsobem 150. výročí narození Dmitrije
Stěpanoviče Bartňanského, prvního skla-
datele ruského, jehož jméno i skladby pronikly za
hranice. Bortňanskij jako chlapec byl přiveden do
Petrohradu a přidělen ke dvornímu pěveckému sboru,
kde záhy obrátil na sebe pozornost a péči svých
učitelů. Potom trávil asi 11 let v Italii a vzdělával
se v Benátkách, Bologni, Římě a Neapoli. První
jeho opera »Kreont« hrála se v Benátkách r. 1776.
Kristův
Ondřej
Stěpanovič Bartňanský
Kreont
Petrohrad
Italia
Benátky
Bologna
Řím
Neapol
4
article
Po návratě do vlasti stal se ředitelem pěvecké ka-
pely, která nyní vydává jeho skladby. Dosud vyšlo
10 dílů, obsahujících 35 čtverohlasých koncertů, 20
duchovních písní, 25 žalmů a hymnů, 14 čtyřhlasých
a 10 dvouhlasých chvalozpěvů, několik trojhlasých
mší atd. Berlioz velmi si vážil talentu ruského skla-
datele, vyjádřiv se o něm: »Všechny skladby Bart-
ňanského prodchnuty jsou nervosním citem, ano ne-
jednou i jakýmsi mysticismem, uvádějícím posluchače
do nadšeného vzrušení. Vládne vzácným mistrovstvím
v ovládání vokálního materiálu, jemným citem pro
něžné odstíny, neuvěřitelnou volností v rozdělení
partu, pohrdáním k pravidlům, jichž se přidržovali
jeho nedávní předchůdci, jmenovitě Italové, jejichž
byl žákem.« A skutečně Bartňanskij zbavíl duchovní
zpěv pravoslavné církve kudrlinek italského slohu,
které vnesly do něho jeho předchůdci cizinci. Jeho
reformátorskému talentu svěřena pak úprava církev-
ního zpěvu ve všech chrámech ruských, kde mohlo
se používati pouze partitur Bartňanského anebo zpěvů
pouze jím schválených. Mají tedy Rusové v Bartňan-
ském skladatele, jenž první proslavil svými operami
ruské jméno za hranicemi, zreformoval chrámovou
hudbu ruskou a dvorní pěveckou kapelu petrohrad-
skou uvedl na stupeň naprosté dokonalosti vokální.
Berlioz
Italos
Rus
Bartňany
Bart
5
article
* Slavnosti Maruličovy a spojená s tím
oslava 400leté památky založení chor-
vatského básnictví ustanoveny jsou na 13.
a 14. prosince. Předseda slavnostního výboru záhřeb-
ského závodí s členy výboru samého ve snaze, aby
slavnost stala se důstojnou celého chorvatského ná-
roda. Slavnost bude míti ráz nejen literární ale také
kulturní. Učiněno opatření, aby ve všech třídách
vyšších gymnasií chorvatských byly lekce o Maruli-
čovi a jeho významu. Dne 12. prosince bude slav-
nostní zasedání »Společnosti« literární. Nazejtří po
hlaholské mši bude slavnostní zasedání v místnostech
záhřebského »Sokola«. Na programu jest přednáška
Trnského, Babiče a Milčetiče. Ve tři hodiny odpo-
ledne deputace složí věnce na hrobech chorvatských
křísitelů a na hrobě Aug. Šenoa. Večer bude slav-
nostní představení v divadle. Dne 14. prosince od-
bude se slavnostní shromáždění »Společnosti« chor-
vatských spisovatelů, načež bude zasazena deska na
Slavjanin.
domě, kde zemřel Aug. Šenoa.
Maruličův
Trnský
Babič
Milčetič
Šenoa
Aug
Sokol
7
article
* MUDr. Jaroslav Šťastný a MUDr. Ducho-
slav Panýrek, Ošetřování nemocných. Se
117 vyobrazeními. Nakladatel F. Šimáček. Kniha
psaná ku potřebě ošetřovatelek z povolání i širších
kruhů obeznamuje čtenáře, kterak správně ošetřovati
nemocné, neboť v tomto směru se ještě mnoho chy-
buje. Ač má kniha ráz učebnice pro ošetřovatelky
z povolání, přece v ní nalezne poučení též čtenář
laik pro případ, kdyby se v jeho domácnosti vyskytla
nemoc. Vhodnou pomůckou ke znázornění různých
výkonů jsou četné illustrace, z nichž mnohé poří-
zeny byly zvlášť pro toto dílo podle vzorů angli-
ckých, amerických a francouzských.
MUDr
Šťastná
Ducho
Panýrek
F Šimáček
8
article
Z cizích revuí.
9
article
* Irské listy přinášejí referáty o pankelt-
ském sjezdu, konaném v Dublině. Sjezd obeslán byl
zástupci všech pěti keltsky mluvících větví: Irčany,
Wallisskými, Bretonci, Manxskými a tak zv. Highland-
Skoty. Všichni účastníci vyslovili tužbu, by jejich řeč
udržena byla nejen jako řeč mluvená, leč i jako řeč
spisovná, literární. Professor Kuno Meyer v delší
řeči upozorňoval na to, že stará keltská literatura,
ač jest tak hojná a cenná, přece jenom z malé části
byla vydána, že pak vina spočívá na vládě, jež ne-
jen žádnou akci ve prospěch keltštiny nepodporuje,
ale ji i potírá. Referent upozornil na křiklavou okol-
nost, že sice berlínská universita má svoji stolici
pro keltské jazyky, ale irská nebo skotská universita
žádná že keltské stolice nemá. Sjezd ustanovil se na
praktické resoluci vydávati pravidelně bibliografii
keltské literatury, aby řádnou registrací nabývalai
cizina jasnějšího názoru o soudobém stavu literatury,
psané keltským jazykem.
* Výbornou studii o A. P. Čechovu uveřejňuje
V. Giabotinski v Rivista politica. Autor staví
Čechova nad Gorkého.
Bretonec
Manxský
Skot
Meyer
Čechův
V Giabotinski
Gorký
Dublin
Highland
Rivista
10
article
* Dle hollandských listů byl hojně obe-
slán letošní »sjezd jazykový a literární« v Nijmwe-
gách, jenž stal se za několik let přední instancí ve
věcech hollandského jazyka a písemnictva. Hlavní
zájem budil referát o hollandském knižném obchodu
v jižní Africe. Objeveno faktum, že boerský dialekt
vyvinul se již v bohatou řeč spisovnou. — Tytéž
listy příznivě posuzují novou knihu i unás známého
L. Couperuse »Babel«. Je to fantasie se základem
biblicko-mythologickým, jejíž hrdina, pastýř Cyrus,
chce býti nápomocen při stavění věže v Babelu.
Uslyšev z dola nářek millionů, odolává nástrahám
vrchní stavitelky a vrací se mezi lid, jat útrpností.
* O bavorském povídkáři A. Sperlovi (narozen
v Brodě nad Lesy, žije v Amberku), jenž za před-
mět svých plodů brává si i themata z českých
dějin, rozepsal se v »Litter. Centralbl att« E.
Lange.
* Zajímavou historii o různých scénách, jež
udály se v hledištích divadel, vypráví v »No rd
und Süd« T. Kellen.
* Göttingská akademie nauk vypisuje cenu 1000
marek na nejlepší práci o metru v hellenskéa
starořímské poesii . . .
* Michel Bréal rozhovořil se v »Revue de
Paris« o všesvětovém jazyku; kongress živých
jazyků r. 1900 v Paříži konaný doporučil za do-
rozumívací, světový jazyk angličinu, co nejlehčí
a nejjednodušší řeč. Naproti tomu praví Bréal,
že frančina za to jest nejlogičtější a nejjasnější
Mr. Penn.
L Couperus
Babel
Cyrus
A Sperl
E Lange
Bréal
Paris
Nijmwe
jižní Afrika
Brod
Paříž
Göttingský akademie
und Süd « T
13
article
Palackému.
* »Časovosti«, list sportu věnovaný, vylovíl z fran-
couzských listů šťastně zajímavou zprávu, již svižně
podává. Nový sport se zrodil, sport, který nevyža-
duje sice nákladného dressu ani drahé kurty, úpravného
hříště, skvělé stáje atd., který však tím spíše je
schopen — ač nezůstane-li pouhým saisonním roz-
marem — osvěžiti trochu povadlé nervy moderní
společnosti hořejších deseti tisíc. Korinthia-
nismem je pokřtěna nová zábava bohatých šlech-
tičen a členů aristokratické společnosti, kteří trpí
nedostatkem zaměstnání, a provádění jeho je neoby-
čejně prosté, ač ne právě nejlehčí. Špočívá v tom,
že sportsman nedá se obsluhovat. Pořizuje si všechno
sám. To »všechno« ovšem má trochu háček. Je to
ovšem zábavné, přijedou li komtessy s maminkoua
s jedním hostem na zámek, přinutí hosta štípats
nimi dříví, topit, chodit nakupovat, umývat talíře
atd., ale takovou jednodenní »hrou na letní byt« asi
korinthianism končí. Jiní opět omezují heslo »služ
si sám« na potřeby při sportu a uklízejí na př. po
vyjíždce sami své loďky. Dojdou snad také k tomu,
jak příjemno je jíti sám na lov, bez utýraného les-
níka, slídit sám za zvěří, sám si cídit pušku, mazat
boty vaselinem a ohřívat konservy na ohni, prožít
krátce všechny ty požitky, jimiž si zpříjemňuje prostý
intelligent život, a jichž nezná aristokrat, jenž střílí
do bažantů nad hráz vyletujících rychlopalbou ze
dvou pušek, aniž by z celého honu měl jiný dojem
než houfně vyletující zvěře a ostrého zápachu z vy
střelených patron. Jedno je symptomatické v tom
dosud ovšem spíše bizarním než vážném úmyslu vy-
manit se z otroctví posluhy: vědomí, že nijak nelze
člověku penězi koupiti si klid, jenž plyne jen z osob-
ního konání povinností a zjednávání potřeb ži-
Čtenář.
votních.
Palacký
14
article
Ze slovanských listů.
15
article
*O znamenitém polském románě Jozefa
Weissenhoffa »Zygmunt Podfilipski« zmínili
jsme se na tomto místě hned, jak se objevil v lite-
ratuře polské. Autor vylíčil v něm moderní typ
sociálně-ethického individualismu, jakéhosi součas-
ného »nadčlověka«. Román měl v polské společnosti
znamenitý úspěch a jmeno hrdiny románu stalo se
často užívaným epitetem, tak že název »náš Pod-
filipski« má svůj ustálený zvuk. Autor románu pan
Weissenhof stal se takořka přes noc slavným spiso-
vatelem. Poznal evropský život z vlastního názoru,
a třeba že je dnes čtyřicátníkem, vládne svěží, ge-
niální fantasií. O oblibě jeho díla svědčí, že v krátké
době dočkalo se několika vydání Jemná ironie,
s jakou traktuje duševní nicotu dnešních »nadčlo-
věků«, získává dílu hojně přátel. Ostatně sensační
románek vyšel právě v německém překladu ve Stutt-
gartě a proto můžeme směle očekávati, že některá
z našich čilých firem nakladatelských nyní také se
rozhoupá. Není nad slovanskou vzájemnost!
* Jan Mazurkiewicz vydal velmi zajímavou
studii »Andrzej Towianski«, snažící se náležitě ozá-
řili tuto historickou osobnost, jež měla rozhodný
vliv na Mickiewicze. Tento spolu s jinými ctiteli
viděl v Towiaňském dokonalého člověka, jemuž ne-
Weissenhoff
Podfilipský
Weissenhof
Mazurkiewicz
Towianski
Mickiewicz
16
article
* Tělocvik pro školy obecné, měšťanské
nižší třídy škol středních. Dle osnov zpracoval
Josef Klenka, učitel tělocviku při c. k. českém
ústavu ke vzdělání učitelů a člen c. k. zkušební
komise. Se 148 obrázky. Tiskem a nákladem dra.
Ed. Grégra.
V knize upraveno způsobem praktickým veškeré
cvičivo, předepsané pro školy obecné a měšťanské.
Učivo rozděleno podle nářadí a jako pooddíly podle
tříd školních k vůli přehlednosti látky. Obzvláště
začátečníkům je tak umožněno sledovati snáze me-
thodický postup a souvislost cviků. Pro školy, kde
není všecko nářadí, je látka pro nářadí přítomné se-
brána v jediný celek, aby snadno mohla býti ovlád-
nuta, zejmena při rozdělování učiva na měsíce. Tu
tam přidano cviků methodicky souvislých na
výběr. Pořadí možno ovšem dle potřeby zkrátiti
nebo rozšířiti. K tomu účelu připojeny pokyny, jež
dle daných poměrů lze snadno upraviti. Úvedeno
všude: a) kterak nářadí s prospěchem postaviti
třeba; b) kolik nářadí rationálná cvičba předpokládá;
c) jak nutno žáky nejprospěšněji rozestaviti; d) jak
nejlépe připraviti nástup i odstup; jak užiti žáků,
aby pomáhali učiteli.
Výklad velmi názorně doplňují obrázky, prove-
dené svižnou rukou Lády Nováka. Stačí jen na
ukázku všimnouti si výkresu čís. 13. »Výsed roz-
nožmo na koze«. Odpůrci tělocviku je z obrázku
zřejmo, že cvikem tak ustrojeným nehrozí cvičenci
žádné nebezpečí; esthetik podiví se ladnému uspo-
řádání těla, hygienik uhodne nepopíratelný význam
zdravotní a tělocvikáře zaujme dokonalost tvarů na-
značeného pohybu.
Je pochopitelno, že takto methodicky pěstovaný
tělocvik má nejen svůj význam vychovatelský, ale
i praktický, hodina cvičebná stává se žákům ze všech
hodin rozvrhu nejmilejší a nejrychleji ubíhající.
v. zk.
Klenk
Grégr
Lád Novák
17
article
* O galvanoplastice, galvlanostegi ia
barvení kov ů. Rukověť pro kovodělníky a žáky
průmyslových škol, napsal B. Šetlík, přednosta
chemického oddělení technologického musea v Praze.
Nákladem Fr. Řivnáče.
Obsahuje poučení nejen o různých pracích do
oboru kovozdobitelského spadajících, ale i stručné
popsání vlastností chemických a fysických surovina
lučebnin, užívaných v průmyslu kovovém. Pojednáno
o chemickém a mechanickém čistění kovů, podán
popis a rozpočet na zařízení dílny galvanické, uve-
deny různé prameny nákupné. Text je provázen
četnými vyobrazeními.
* »Novoroční poštovní rádce 1902«. Ná-
kladem J. Rokyty v Praze. Výpis poštovních nařízení
a předpisů, poučení v záležitostech všelikého styku
s poštou.
B Šetlík
Řivnáč
J Rokyta
Praha
Francie
technologický muzeum
18
article
* Tři kritiky. Kapitolky z nové české litera-
tury. Napsal V. Flajšhans. V Praze. Nákladem
vlastním.
Autor vydal loni dílko o literární činnosti M.
Jana Husi, jež vyvolalo různé posudky. Některé způ-
sobily další výměnu názorů. V přítomném sešitu vy-
světluje autor úhrnně své stanovisko vůči pronese-
ným námitkám.
* Příruční kniha pro zahradníky, majitele
zahrádek jakož i přátele přírody. Nákladem knihku-
pectví A. Reinwarta v Praze.
* Kapesní Kalendář zahradnický na rok
1902. Nákl. A. Reinwarta v Praze.
* Osvěty, listů pro rozhled v umění, věděa
politice, redakcí Vácslava Vlčka. Roč. 1901. Listo-
padový svazek.
* Slovanské starožitnosti. Píše prof. dr. L.
Niederle. Seš. 1. V Praze. Nákladem Bursíkaa
Kohouta.
Dílo má za úkol shrnouti všechno, v čem se od
doby Šafaříkovy dále pokročilo na poli nejstarších
dějin, národopisu a kultury slovanské v nový, velký,
vše vyčerpávající celek.
*Tycho Brahe v české literatuře. Podává
Lad. Peprný, assistent techn, učení. V Praze 1901.
Co dosud napsáno v české literatuře o slavném
učenci, sestaveno v sešitku v poučný přehled a opa-
třeno ukázkami.
V Flajšhans
A Reinwart
Vlček
profesor
doktor
L Niederle
Šafaříkův
Brahe
Praha
19
article
* Jana Ev. Kosiny »Život starého kan-
tora«. Sešit 16.—17. (poslední). Nákladem knihku-
pectví R. Prombergra v Olomouci.
* Veliký »Česko-německý Slovník« za po-
moci četných odborníků sestavuje prof. dr. J. Herzer.
Sešit 6. Hesla — deskovina — dopadnouti. Nákladem
J. Otty.
*Fysiologie moderní lásky. Napsal Pavel
Bourget. Vzdělávací bibliotéky sv. 50. Redaktor
a nakl. Karel Stan. Sokol.
Bourget jeví se v této knize analytikem a pozo-
rovatelem prvého řádu. Používaje fikce nalezených
fragmentů pohrobného díla osobnosti staršího svého
románu »Mensonges«, vetkává hojně anekdotových
poznámek o vynikajících literátech francouzských.
* Abeceda zdraví a nemoci. Základní pra-
vidla. Napsal prof. dr. M. Jovanovič-Batut.
Autorisovaný překlad ze srbského od dra. K. Bulíře.
VIII. číslo »Biblioteky populárních spisů lékařských«
redakcí dra. D. Panýrka. Z nakladatelství a knihku-
pectví »Hejda a Tuček« v Praze.
* »Řina«, román dívčího srdce od Rud. J.
Kronbauera s illustracemi od A. Scheinera
a V. Olívy počal právě nákladem Hejdy a Tučka
v Praze ve skvělé úpravě typografické vycházeti.
Jan Eva
Kosina
R Prombergr
profesor
doktor
J Herzer
J Ott
Pavel Bourget
svatý . 50
Karel Stan
Sokol
Bourget
M Jovanovič
Batut
K Bulíř
D Panýrek
Hejda
Tuček
J Kronbauer
A Scheiner
Olomouc
Praha