ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 adbe91b0-7959-11dc-ae69-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 19 celkem · entity: person 79, place 21, org 5, work 2
1 article
toho blaha, jež od nich očekáváme? Autor vyzbrojen odbornou literaturou, postavil si thema, nadhodil pro- blém a pak hbitě, ale s porozuměním sbírá mínění slavných autorův o požehnání kultury: Tolstoj, Ru- skin, Condorcet, Nietzsche jdou řadou za seboua autor rád vyhledává výčitky, jež velcí duchové kul- tuře moderní činí, právě tak jako důrazní Nietzschovy výtky vůči moderním pseudovzdělancům. Celkový hlas vyznívá výstražně proti výhradnému kultu roz- umu, proti jednostrannému výcviku mozku, po němž »poznáte ony polovzdělance, kteří setřásli všecky dobré stránky prostých duší a žádných předností pravého vzdělance si neosvojili«. Konec studie vy- znívá méně theoreticky. Autor applikuje názor o zlých stránkách spekulativní, nedostatkem citu trpící kultury na poměry sociální, ukazuje úpadek drobných lidí venku, vzrůst velkoměstské bídy a podruhé ne- vyhýbá se applikaci i na český život. Zdá se mu, že naše české vzdělání má ještě příliš ráz knihovosti, že je naše umění, průmyslné a řemeslné, málo své- rázné — krátce, hledí vystihnouti zárodky nových hnutí na prospěch umění, vážnosti, mravnosti v ži- votě. Autor asi až příliš je zaujat proti »ledové vy- počítavosti v mozku« a snad příliš mnoho si slibuje v »kritické chvíli« od »ohně v srdci«, ale článek jeho je zajímavý upřímnou snahou zachytit a vyložit pro- blém. Skončím citátem, týkajícím se literatury: »Celá dřívější naše literatura, pochozí od našich křisitelů, byla hladově pohicována, ježto vedle mozku obrozo- vala i energii mravní; staráme se o to, aby dne vzpružovaly se síly národa místo lehkomyslnou, pi- kantní a oslabující belletrií ušlechtilým uměním, vyš- šími pojmy náboženskými, tužením vůle a ušlechto- váním citu?«
Tolstoj Condorcet Nietzsche Nietzschův
2 article
* V »Naší Době« octl se v referátu uměleckém posudek o návrhu Suchardově na pomník Palackého při čemž referent navázal pozoruhodné poznámky o místu, pro pomník určeném. Aniž bychom chtěl posudkem návrhů učiněných zabíhati na pole naší umělecké rubrice vyhražené, referujeme prostě o tom, co jistě čtenářstvo naše zajímá. Návrh Suchardův na pomník byl přijat jednohlasně porotou, navržen ku provedení beze změn — uznání vzácné. Jedná se jen o to, kde má býti dílo to po těch šesti neb sedmi létech, až bude hotovo, postaveno. Drahnou dobu již určeno bylo proněj místo u Palackého mostu. Referent neshledává, že by místo pro pomník bylo šťastně voleno. Ani místo samo, ani tovární a pro- saické jeho okolí neshledává důstojným uměleckété práce, tím méně muže, jejž má uctíti. Vyhledává pro něj místo důstojnější, a nalezl je na nábřeží Rudolfově mezi Rudolfinem a malířskou akade- mií, v těch místech, kde projektována byla kdysi z neznámých důvodů kašna, jež pak zmizela, dříve než se zrodila. Shledává místo to výhodným jak vzdušnou a pěknou polohou, tak významným pohle- dem přes Vltavu a konečně i okolím budov uměnía a vědě věnovaných. Ani na vzdělavací moment ne- zapomíná, vypočítává, co žactva chodí kolem, co návštěvníků do koncertů a obrazáren, obecenstvo jistě vděčné a vnímavé pro dílo jako je pomník
Suchardův Palacký Rudolfov Vltava Rudolfinum Palacký most
3 article
bylo rovného od časů Kristových. Jiní pokládali jej za nejhoršího ničemníka a podvodníka, nebo aspoň za kacíře a socialistu. Mazurkiewicz hledá odpověd k otázce: »Kdo vlastně byl Towianski?« V oboru nynější psychologie a na základě dosavadní literatury o polském mystikovi dovozuje, že povaha jeho jest nepochopitelnou pro toho, kdo nezná jejího chorob- ného vývoje. Jeho doktriny byly plodem chorobné psychologické podstaty, do níž však ulehly mnohé zásady morální. Na této půdě autor podává pak ja- kousi rehabilitaci dobré pověsti »mistra Ondřeje«. * Dvorní pěvecká kapela petrohradská slavila okázalým způsobem 150. výročí narození Dmitrije Stěpanoviče Bartňanského, prvního skla- datele ruského, jehož jméno i skladby pronikly za hranice. Bortňanskij jako chlapec byl přiveden do Petrohradu a přidělen ke dvornímu pěveckému sboru, kde záhy obrátil na sebe pozornost a péči svých učitelů. Potom trávil asi 11 let v Italii a vzdělával se v Benátkách, Bologni, Římě a Neapoli. První jeho opera »Kreont« hrála se v Benátkách r. 1776.
Kristův Ondřej Stěpanovič Bartňanský Kreont Petrohrad Italia Benátky Bologna Řím Neapol
4 article
Po návratě do vlasti stal se ředitelem pěvecké ka- pely, která nyní vydává jeho skladby. Dosud vyšlo 10 dílů, obsahujících 35 čtverohlasých koncertů, 20 duchovních písní, 25 žalmů a hymnů, 14 čtyřhlasých a 10 dvouhlasých chvalozpěvů, několik trojhlasých mší atd. Berlioz velmi si vážil talentu ruského skla- datele, vyjádřiv se o něm: »Všechny skladby Bart- ňanského prodchnuty jsou nervosním citem, ano ne- jednou i jakýmsi mysticismem, uvádějícím posluchače do nadšeného vzrušení. Vládne vzácným mistrovstvím v ovládání vokálního materiálu, jemným citem pro něžné odstíny, neuvěřitelnou volností v rozdělení partu, pohrdáním k pravidlům, jichž se přidržovali jeho nedávní předchůdci, jmenovitě Italové, jejichž byl žákem.« A skutečně Bartňanskij zbavíl duchovní zpěv pravoslavné církve kudrlinek italského slohu, které vnesly do něho jeho předchůdci cizinci. Jeho reformátorskému talentu svěřena pak úprava církev- ního zpěvu ve všech chrámech ruských, kde mohlo se používati pouze partitur Bartňanského anebo zpěvů pouze jím schválených. Mají tedy Rusové v Bartňan- ském skladatele, jenž první proslavil svými operami ruské jméno za hranicemi, zreformoval chrámovou hudbu ruskou a dvorní pěveckou kapelu petrohrad- skou uvedl na stupeň naprosté dokonalosti vokální.
Berlioz Italos Rus Bartňany Bart
5 article
* Slavnosti Maruličovy a spojená s tím oslava 400leté památky založení chor- vatského básnictví ustanoveny jsou na 13. a 14. prosince. Předseda slavnostního výboru záhřeb- ského závodí s členy výboru samého ve snaze, aby slavnost stala se důstojnou celého chorvatského ná- roda. Slavnost bude míti ráz nejen literární ale také kulturní. Učiněno opatření, aby ve všech třídách vyšších gymnasií chorvatských byly lekce o Maruli- čovi a jeho významu. Dne 12. prosince bude slav- nostní zasedání »Společnosti« literární. Nazejtří po hlaholské mši bude slavnostní zasedání v místnostech záhřebského »Sokola«. Na programu jest přednáška Trnského, Babiče a Milčetiče. Ve tři hodiny odpo- ledne deputace složí věnce na hrobech chorvatských křísitelů a na hrobě Aug. Šenoa. Večer bude slav- nostní představení v divadle. Dne 14. prosince od- bude se slavnostní shromáždění »Společnosti« chor- vatských spisovatelů, načež bude zasazena deska na Slavjanin. domě, kde zemřel Aug. Šenoa.
Maruličův Trnský Babič Milčetič Šenoa Aug Sokol
6 article
Odborné spisy-
7 article
* MUDr. Jaroslav Šťastný a MUDr. Ducho- slav Panýrek, Ošetřování nemocných. Se 117 vyobrazeními. Nakladatel F. Šimáček. Kniha psaná ku potřebě ošetřovatelek z povolání i širších kruhů obeznamuje čtenáře, kterak správně ošetřovati nemocné, neboť v tomto směru se ještě mnoho chy- buje. Ač má kniha ráz učebnice pro ošetřovatelky z povolání, přece v ní nalezne poučení též čtenář laik pro případ, kdyby se v jeho domácnosti vyskytla nemoc. Vhodnou pomůckou ke znázornění různých výkonů jsou četné illustrace, z nichž mnohé poří- zeny byly zvlášť pro toto dílo podle vzorů angli- ckých, amerických a francouzských.
MUDr Šťastná Ducho Panýrek F Šimáček
8 article
Z cizích revuí.
9 article
* Irské listy přinášejí referáty o pankelt- ském sjezdu, konaném v Dublině. Sjezd obeslán byl zástupci všech pěti keltsky mluvících větví: Irčany, Wallisskými, Bretonci, Manxskými a tak zv. Highland- Skoty. Všichni účastníci vyslovili tužbu, by jejich řeč udržena byla nejen jako řeč mluvená, leč i jako řeč spisovná, literární. Professor Kuno Meyer v delší řeči upozorňoval na to, že stará keltská literatura, ač jest tak hojná a cenná, přece jenom z malé části byla vydána, že pak vina spočívá na vládě, jež ne- jen žádnou akci ve prospěch keltštiny nepodporuje, ale ji i potírá. Referent upozornil na křiklavou okol- nost, že sice berlínská universita má svoji stolici pro keltské jazyky, ale irská nebo skotská universita žádná že keltské stolice nemá. Sjezd ustanovil se na praktické resoluci vydávati pravidelně bibliografii keltské literatury, aby řádnou registrací nabývalai cizina jasnějšího názoru o soudobém stavu literatury, psané keltským jazykem. * Výbornou studii o A. P. Čechovu uveřejňuje V. Giabotinski v Rivista politica. Autor staví Čechova nad Gorkého.
Bretonec Manxský Skot Meyer Čechův V Giabotinski Gorký Dublin Highland Rivista
10 article
* Dle hollandských listů byl hojně obe- slán letošní »sjezd jazykový a literární« v Nijmwe- gách, jenž stal se za několik let přední instancí ve věcech hollandského jazyka a písemnictva. Hlavní zájem budil referát o hollandském knižném obchodu v jižní Africe. Objeveno faktum, že boerský dialekt vyvinul se již v bohatou řeč spisovnou. — Tytéž listy příznivě posuzují novou knihu i unás známého L. Couperuse »Babel«. Je to fantasie se základem biblicko-mythologickým, jejíž hrdina, pastýř Cyrus, chce býti nápomocen při stavění věže v Babelu. Uslyšev z dola nářek millionů, odolává nástrahám vrchní stavitelky a vrací se mezi lid, jat útrpností. * O bavorském povídkáři A. Sperlovi (narozen v Brodě nad Lesy, žije v Amberku), jenž za před- mět svých plodů brává si i themata z českých dějin, rozepsal se v »Litter. Centralbl att« E. Lange. * Zajímavou historii o různých scénách, jež udály se v hledištích divadel, vypráví v »No rd und Süd« T. Kellen. * Göttingská akademie nauk vypisuje cenu 1000 marek na nejlepší práci o metru v hellenskéa starořímské poesii . . . * Michel Bréal rozhovořil se v »Revue de Paris« o všesvětovém jazyku; kongress živých jazyků r. 1900 v Paříži konaný doporučil za do- rozumívací, světový jazyk angličinu, co nejlehčí a nejjednodušší řeč. Naproti tomu praví Bréal, že frančina za to jest nejlogičtější a nejjasnější Mr. Penn.
L Couperus Babel Cyrus A Sperl E Lange Bréal Paris Nijmwe jižní Afrika Brod Paříž Göttingský akademie und Süd « T
13 article
Palackému. * »Časovosti«, list sportu věnovaný, vylovíl z fran- couzských listů šťastně zajímavou zprávu, již svižně podává. Nový sport se zrodil, sport, který nevyža- duje sice nákladného dressu ani drahé kurty, úpravného hříště, skvělé stáje atd., který však tím spíše je schopen — ač nezůstane-li pouhým saisonním roz- marem — osvěžiti trochu povadlé nervy moderní společnosti hořejších deseti tisíc. Korinthia- nismem je pokřtěna nová zábava bohatých šlech- tičen a členů aristokratické společnosti, kteří trpí nedostatkem zaměstnání, a provádění jeho je neoby- čejně prosté, ač ne právě nejlehčí. Špočívá v tom, že sportsman nedá se obsluhovat. Pořizuje si všechno sám. To »všechno« ovšem má trochu háček. Je to ovšem zábavné, přijedou li komtessy s maminkoua s jedním hostem na zámek, přinutí hosta štípats nimi dříví, topit, chodit nakupovat, umývat talíře atd., ale takovou jednodenní »hrou na letní byt« asi korinthianism končí. Jiní opět omezují heslo »služ si sám« na potřeby při sportu a uklízejí na př. po vyjíždce sami své loďky. Dojdou snad také k tomu, jak příjemno je jíti sám na lov, bez utýraného les- níka, slídit sám za zvěří, sám si cídit pušku, mazat boty vaselinem a ohřívat konservy na ohni, prožít krátce všechny ty požitky, jimiž si zpříjemňuje prostý intelligent život, a jichž nezná aristokrat, jenž střílí do bažantů nad hráz vyletujících rychlopalbou ze dvou pušek, aniž by z celého honu měl jiný dojem než houfně vyletující zvěře a ostrého zápachu z vy střelených patron. Jedno je symptomatické v tom dosud ovšem spíše bizarním než vážném úmyslu vy- manit se z otroctví posluhy: vědomí, že nijak nelze člověku penězi koupiti si klid, jenž plyne jen z osob- ního konání povinností a zjednávání potřeb ži- Čtenář. votních.
Palacký
14 article
Ze slovanských listů.
15 article
*O znamenitém polském románě Jozefa Weissenhoffa »Zygmunt Podfilipski« zmínili jsme se na tomto místě hned, jak se objevil v lite- ratuře polské. Autor vylíčil v něm moderní typ sociálně-ethického individualismu, jakéhosi součas- ného »nadčlověka«. Román měl v polské společnosti znamenitý úspěch a jmeno hrdiny románu stalo se často užívaným epitetem, tak že název »náš Pod- filipski« má svůj ustálený zvuk. Autor románu pan Weissenhof stal se takořka přes noc slavným spiso- vatelem. Poznal evropský život z vlastního názoru, a třeba že je dnes čtyřicátníkem, vládne svěží, ge- niální fantasií. O oblibě jeho díla svědčí, že v krátké době dočkalo se několika vydání Jemná ironie, s jakou traktuje duševní nicotu dnešních »nadčlo- věků«, získává dílu hojně přátel. Ostatně sensační románek vyšel právě v německém překladu ve Stutt- gartě a proto můžeme směle očekávati, že některá z našich čilých firem nakladatelských nyní také se rozhoupá. Není nad slovanskou vzájemnost! * Jan Mazurkiewicz vydal velmi zajímavou studii »Andrzej Towianski«, snažící se náležitě ozá- řili tuto historickou osobnost, jež měla rozhodný vliv na Mickiewicze. Tento spolu s jinými ctiteli viděl v Towiaňském dokonalého člověka, jemuž ne-
Weissenhoff Podfilipský Weissenhof Mazurkiewicz Towianski Mickiewicz
16 article
* Tělocvik pro školy obecné, měšťanské nižší třídy škol středních. Dle osnov zpracoval Josef Klenka, učitel tělocviku při c. k. českém ústavu ke vzdělání učitelů a člen c. k. zkušební komise. Se 148 obrázky. Tiskem a nákladem dra. Ed. Grégra. V knize upraveno způsobem praktickým veškeré cvičivo, předepsané pro školy obecné a měšťanské. Učivo rozděleno podle nářadí a jako pooddíly podle tříd školních k vůli přehlednosti látky. Obzvláště začátečníkům je tak umožněno sledovati snáze me- thodický postup a souvislost cviků. Pro školy, kde není všecko nářadí, je látka pro nářadí přítomné se- brána v jediný celek, aby snadno mohla býti ovlád- nuta, zejmena při rozdělování učiva na měsíce. Tu tam přidano cviků methodicky souvislých na výběr. Pořadí možno ovšem dle potřeby zkrátiti nebo rozšířiti. K tomu účelu připojeny pokyny, jež dle daných poměrů lze snadno upraviti. Úvedeno všude: a) kterak nářadí s prospěchem postaviti třeba; b) kolik nářadí rationálná cvičba předpokládá; c) jak nutno žáky nejprospěšněji rozestaviti; d) jak nejlépe připraviti nástup i odstup; jak užiti žáků, aby pomáhali učiteli. Výklad velmi názorně doplňují obrázky, prove- dené svižnou rukou Lády Nováka. Stačí jen na ukázku všimnouti si výkresu čís. 13. »Výsed roz- nožmo na koze«. Odpůrci tělocviku je z obrázku zřejmo, že cvikem tak ustrojeným nehrozí cvičenci žádné nebezpečí; esthetik podiví se ladnému uspo- řádání těla, hygienik uhodne nepopíratelný význam zdravotní a tělocvikáře zaujme dokonalost tvarů na- značeného pohybu. Je pochopitelno, že takto methodicky pěstovaný tělocvik má nejen svůj význam vychovatelský, ale i praktický, hodina cvičebná stává se žákům ze všech hodin rozvrhu nejmilejší a nejrychleji ubíhající. v. zk.
Klenk Grégr Lád Novák
17 article
* O galvanoplastice, galvlanostegi ia barvení kov ů. Rukověť pro kovodělníky a žáky průmyslových škol, napsal B. Šetlík, přednosta chemického oddělení technologického musea v Praze. Nákladem Fr. Řivnáče. Obsahuje poučení nejen o různých pracích do oboru kovozdobitelského spadajících, ale i stručné popsání vlastností chemických a fysických surovina lučebnin, užívaných v průmyslu kovovém. Pojednáno o chemickém a mechanickém čistění kovů, podán popis a rozpočet na zařízení dílny galvanické, uve- deny různé prameny nákupné. Text je provázen četnými vyobrazeními. * »Novoroční poštovní rádce 1902«. Ná- kladem J. Rokyty v Praze. Výpis poštovních nařízení a předpisů, poučení v záležitostech všelikého styku s poštou.
B Šetlík Řivnáč J Rokyta Praha Francie technologický muzeum
18 article
* Tři kritiky. Kapitolky z nové české litera- tury. Napsal V. Flajšhans. V Praze. Nákladem vlastním. Autor vydal loni dílko o literární činnosti M. Jana Husi, jež vyvolalo různé posudky. Některé způ- sobily další výměnu názorů. V přítomném sešitu vy- světluje autor úhrnně své stanovisko vůči pronese- ným námitkám. * Příruční kniha pro zahradníky, majitele zahrádek jakož i přátele přírody. Nákladem knihku- pectví A. Reinwarta v Praze. * Kapesní Kalendář zahradnický na rok 1902. Nákl. A. Reinwarta v Praze. * Osvěty, listů pro rozhled v umění, věděa politice, redakcí Vácslava Vlčka. Roč. 1901. Listo- padový svazek. * Slovanské starožitnosti. Píše prof. dr. L. Niederle. Seš. 1. V Praze. Nákladem Bursíkaa Kohouta. Dílo má za úkol shrnouti všechno, v čem se od doby Šafaříkovy dále pokročilo na poli nejstarších dějin, národopisu a kultury slovanské v nový, velký, vše vyčerpávající celek. *Tycho Brahe v české literatuře. Podává Lad. Peprný, assistent techn, učení. V Praze 1901. Co dosud napsáno v české literatuře o slavném učenci, sestaveno v sešitku v poučný přehled a opa- třeno ukázkami.
V Flajšhans A Reinwart Vlček profesor doktor L Niederle Šafaříkův Brahe Praha
19 article
* Jana Ev. Kosiny »Život starého kan- tora«. Sešit 16.—17. (poslední). Nákladem knihku- pectví R. Prombergra v Olomouci. * Veliký »Česko-německý Slovník« za po- moci četných odborníků sestavuje prof. dr. J. Herzer. Sešit 6. Hesla — deskovina — dopadnouti. Nákladem J. Otty. *Fysiologie moderní lásky. Napsal Pavel Bourget. Vzdělávací bibliotéky sv. 50. Redaktor a nakl. Karel Stan. Sokol. Bourget jeví se v této knize analytikem a pozo- rovatelem prvého řádu. Používaje fikce nalezených fragmentů pohrobného díla osobnosti staršího svého románu »Mensonges«, vetkává hojně anekdotových poznámek o vynikajících literátech francouzských. * Abeceda zdraví a nemoci. Základní pra- vidla. Napsal prof. dr. M. Jovanovič-Batut. Autorisovaný překlad ze srbského od dra. K. Bulíře. VIII. číslo »Biblioteky populárních spisů lékařských« redakcí dra. D. Panýrka. Z nakladatelství a knihku- pectví »Hejda a Tuček« v Praze. * »Řina«, román dívčího srdce od Rud. J. Kronbauera s illustracemi od A. Scheinera a V. Olívy počal právě nákladem Hejdy a Tučka v Praze ve skvělé úpravě typografické vycházeti.
Jan Eva Kosina R Prombergr profesor doktor J Herzer J Ott Pavel Bourget svatý . 50 Karel Stan Sokol Bourget M Jovanovič Batut K Bulíř D Panýrek Hejda Tuček J Kronbauer A Scheiner Olomouc Praha