ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 adb765c0-7959-11dc-97d0-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: org 4, person 56, place 9, work 1
1 masthead
1. listopadu 1901.
2 masthead
HUČNÝ OBZO
3 masthead
Číslo 27.
4 masthead
ZVLÁSTNÍÍ PŘÍLOOHA „NÁRODNÍCH
ZVLÁSTNÍÍ Přílooha
5 masthead
LIsTu
6 article
Pro středoškolské knihovny. V listopadu professorští sborové našich středních škol zasedají k poradám, jak doplňo- vati knihovny sobě svěřené z prostředků pouká- zaných. Chvíle nabádá k vážné úvaze. Není bedlivého pozorovatele tajno, že po- vážlivou měrou ubývá vědecké činnosti v kruzích středoškolského professorstva. Těch, kteří by samostatně s vědou pokračovali, jest nyní po- řídku, ještě méně pak těch, kteří by svou hřivnou k vědeckému dílu přispívali. Naše programy. vědecké sborníky a časopisy podávají toho důkaz Přinášejí zřídka samostatné práce členů sboru Objeví-li se nějaká stať přece, bývá obyčejně zrevidovaná práce seminární nebo doktorská dissertace. Nějaký pseudodidaktický výklad, omí- lající v nové formě nedoložený subjektivní názor předchůdcův, nehodí se za produkci vědeckou pokládati. Kde jest příčina? Vedle nepříznivého větru, který vane prot vědecké snaze ze všech našich školských kan- celáři, jest to především nedostatek vědeckých pomůcek na ústavech jednotlivých. Všimněme si programů středních škol za léta právě minulá. Co tam praví seznamy při rostků do professorských knihoven? Vedle darů mezi nimiž přední místo mají publikace České akademie — jsou mnohé ústavy, které ani o ty nezažádaly — přední místo zaujímají nákupy.
Český akademie
7 article
Těch ovšem není mnoho. Pravidelná dotace státní obnáší dvě stě čtyřicet korun ročně. Je-li kde vlastní příjem ústavu poněkud větší, tam z vůle dozorných úřadů obrací se přede- vším na kabinety. Professorské knihovně z do- tace připadá část nejmenší. Z tohoto chudičkého příjmu pak, téměř třetina, z nařízení vyšších musí býti věnována na pochybné publikace — německé. Kolik professorů nabylo povzbuzení z četby německy psaných časopisů pro rakouská gymnasia a pro reálky? Tato poloúřadní kance- lářská literatura může snad přinášeti nějaký nám nepovědomý prospěch ústavům německým na př. pěstováním recensí německých vědeckých publi- kací a pod. Jisto však je, že pro naše české školy a lidi nemají pražádného významu a ne- znamenají než hříšně vlastnímu našemu pro- spěchu uloupený peníz. Třeba jen připomenouti pověstnou »Oesterreichische Revue«, již nikdo nečte, jistě ani její vlastní vydavatelé, a která přece s neomluvitelnou setrvačností stále je vnu- cována školskými úřady našim ústavům! Před nemnohými léty počal vycházeti německý časopis botanický a ihned tu byl okružník ministerský, aby prý byl odbírán i na ústavech českých. Že by byl doporučen týmž způsobem některý vě- decký časopis český, nikdež neslyšíme.
8 article
Takovým způsobem ubírá se českým ústavům z dotace stanovené značný díl, který se ještě zvětší, připočítáme-li »Verordnungsblatt«, odebíraný ve dvou exemplářich. Možno-li pak ještě něco poříditi z částky zbývající? Ve pří čině té pohříchu třeba doznati, že není na ústavech našich dostatek rozhledu. Nepatrná do- tace třiští se především žárlivostí odborů. Zá stupci předmětů chtějí chudičkou dotaci vy- čerpati do pbsledního haléře každý pro svůj obor, čímž se znemožňuje koupě větších sou- borných děl. O nějaké soustavnosti v doplňo- vání knihoven nemůže za těch okolností být řečí. Převládá nahodilost a dilletantism. Uží- vání knihoven vedeno je pak týmž duchem. Vypravuje se o řediteli, který necitelným for- malismem po decennia české střední školstv terrorisoval a otravoval, kterak prý se zalibením prohlížel plné skřině pěkně vázaných knih ve knihovně svého ústavu, ale ihned projevil ne voli, zpozoroval-li v té neb oné řadě mezeru — po vydlužené knize. Naši nakladatelé mohli by podati úžasný materiál, jak »veliké« podpory doznává původní vědecká produkce česká při nákupu pro školskě knihovny. Právníci, lékaři, kněží, technikové aj udržují si sami svůj vědecký tisk periodický ježto discipliny příslušné úzce souvisí s pra k číslu 301.
9 article
ktickými jejich výkony. Ale mathematika, fy- sika, přírodní vědy, dějepis, různá odvětví filo- logická a p. spoléhají,v prvé řadě na české ústavy. Počet časopisů těchto a cena jejich jsou tak přiměřeny, že může je odebírati každý český ústav, čímž by asi po stu stálých odbě- ratelů bylo všem českým vědeckým časopisům zajištěno. Ve skutečnosti však jest poměr ten převrácen. Kdybychom dle programů zpočetli, kolik exemplářů jednotlivých vědeckých časo- pisů českých na našich ústavech se odebírá, zděsili bychom se výsledku, neboť průměrem nemůže jednotlivý český sborník počítati ani na 20 pevných odběratelů v řadách ústavů če- ských! A pomér tento ještě se zhoršil, když r. 1895 nařízena byla výměna časopiseckých čísel v určitých skupinách ústavů. Dříve byla naděje, že časopis, ať již ten neb onen, bude odebírán pro každý český ústav, nyní však ne- může počítati ani na tolik exemplářů, kolik jest výměnných skupin. Jest na sborech českých, aby byly dbalejší vlastenecké své povinnosti. Tolik ještě mají autonomie, aby nemusily navrhovati bezcenná periodica cizí, nechať kýmkoli doporučovaná, částky pak takto získané, mohou býti věnovány na domácí vědeckou produkci. Stálá četba časo- pisů, v čas docházejících, udržuje v odborné evidenci a povzbuzuje ku vlastní práci.
10 article
České spisy-
11 article
* Alois Jirásek. Jeho umělecká čin- nost, význam a hodnota díla. Napsal Jan Voborník. V Praze, u J. Otty, 1901 (str. 118 formátu »Sebraných spisů A. Jiráska«, za korunu 60 hal.). Naše literární jubilea nebývají bohata knihami vskutku jubilejními. Říkává se o nás — a říkámesi to někdy sami — že veliká jubilea zaspíme a pro- spíme. Není třeba choditi daleko pro příklady 1853 literatura česká skoro úplně zaspala jubileum Dobrovského, 1895 Safaříkovo a 1898 Palackého mimo práce některé monografické nevynesly na povrch žádné dílo informační a jubilejní, aspoň takové, jako již se zjevilo při úmrtí Zeyerově. Jirásek byl šťastnější, nežli Čech i Vrchlický; nalezl svého historika.
Jirásek Voborník J Ott A Jirásek Dobrovský Safaříkův Zeyerův Vrchlický Praha Čechy
12 article
Knížka Voborníkova — a to jest také řídká vzácnost u nás — nevznikla jen ad hoc a nema ceny jenom pomíjející. Je jí kus dobré a svědomité práce vykonán, historik pozdější může stavěti dále Voborník, ačkoli před lety první razil v gymnasijních programech dráhu směru Taineovu, ačkoli v mno- hých úvahách snažil se později pracovati methodou Hennequinovou a Buyanovou, tentokrát spokojil se touto dynamikou a analysí na několika listech své knížky a největší část svého díla věnoval literární statice a statistice. Jest to zajisté cesta nejlepšít pro informaci vrstev nejširších — autor knihu svou věnuje »studentské obci národa českého« — jest mnohem praktičtější hledisko starých excerptorů a a kommentatorů, nežli vysoké stanovisko moderního sociologa. Voborník podává skoro úplný výčet děl »sebraných spisů«, po řadě a za sebou, skizzuje stručně obsah, charakterisuje hlavní osoby, vyše- třuje cenu a význam práce — schematicky, šablo- novitě, jak by řekl moderní spencerovec; leč při každé té podrobnosti několika slovy naznačuje emoci i kontinuitu a staré škatulky vystlává a zdobí bril- lantní svou dikcí a stilem. Že staré školy přijal přehlednost a soustavnost, z nové zábavnost a vý- klad příčinný.
Voborníkův Voborník Hennequinová Buyanová
13 article
V úvodních a závěrečních kapitolkách Voborník z materialu, který předložil čtenáři skoro úplně, činí důsledky a připojuje doplňky. Nezapomíná na struč- ňounký nárys života, ani na přehledný vývoj tvorby Jiráskovy; obnažuje a zachycuje hlavní nervy. hýbající tímto životním dílem i kratince zmiňuje se o celém okolí, i všeevropském, literárním. Omlouvá se dokonce, že není kritikem kompetentním (ale do- kládá zároveň: »však přece vím, proč jsem nemičel a směl se pustiti do tohoto díla«), leč nezapomněh ani na básnické prvotiny autorovy, ani na rozsáhlá jeho historická bádání (tu by se bylo mohlo na str 114 doplniti, že Jirásek docela právem byl za ně jmenován i členem královské české společnosti nauk). činí tak zábavně a přece vědecky přesně, jest to — opakují — kus dobré a svědomité práce. V. Flajšhans.
Voborník Jiráskův Jirásek V Flajšhans
14 article
* Karolina Světlá: Frantina. Rys ze života našeho lidu v minulém století. První vydání. Sebrané spisy sv. XIII. Nakl. J. Otto. Jedna z nej- znamenitějších postav z bohaté autorčiny sbírky lidových typů z Poještědí. Ačkoliv povídka tato vzbudila značnou pozornost hned jak poprvé vyšla v Hálkových »Květech«, dočkala se teprve nyní prvého vydání v knize, bude tudíž většině čtenářstva úplnou novinkou. V této knize dokázala autorka »Zvonečkové královny« a »Černého Petříčka« nanovo, kterak mistrně dovede vystihnouti ovzduší osm- náctého století, vmysliti se v názory a představy tehdejší doby a podati přesvědčivě její obraz. Z tohoto prostředí obráží se tím určitěji obraz hrdinky, jejž si autorka vyvolala na základě lidového podání. * Jan Amos Komenský, Stěsti národa, za zrcadlo vystavené těm, kdož poznati chtějí, jsou-li štastni a jak by se jimi státi mohli. Z latiny vyložil dr. Jan V. Novák. Světová knihovna č. 235. Nakl. J. Otto. Kniha vzniklá v době nejhoršího ponížení národa českého, po míru westfalském, kdy minula poslední naděje na povznešení uštvaného lidu. V této době obrací se Komenský ke knížeti sedmihradskému- Jiřímu Rákoczimu, jenž rovněž ohrožen byl koalicí, která byla zdrtila národ český, jakožto k poslední naději českých exulantů. Mystik Komenský jeví se. tu jako muž zcela praktický a ducha neobyčejně vše- stranného, jakož dokazují národohospodářské my- šlenky, obsažené v knize. * Jan Dolenský, Praha ve své slávě a utrpení. S četnými illustracemi českých mistrů a 20 akvarely Václava Jansy. Nakl. Bedřich Kočí.
Karolina Světlá Rys svatý . XIII Otta Petříček Jan Amos Komenský Stěst doktor V Novák Rákoczi Dolenský Jansa Kočí Praha
15 article
Neobyčejně skvěle upravené dílo pro mládež dospí- vající. Autor »Obrázkových dějin národa českého« byl zajisté povolán, aby vylíčil kulturní historii krá- lovské Prahy a nakladatel opatřil dílo věrnými re- produkcemi ukázek českého umění, starého i moder- ního, obrazů, plastických prací, starých pohledů na různé části města. Pěkný, plastický sloh autorův, jenž vypravuje pin upřímného nadšení pro věc, činí četbu tohoto svědomitě uspořádaného díla ušlechtilou zábavou a budí zároveň porozumění pro staré pa- mátky a vývoj domácího umění současného. * Prof. Alex. Bernard, Menší atlas bota- nický dle soustavy Linnéovy. Nakl. I. L. Kober. Praktická pomůcka, upravená se zvláštním zřetelem na rostlinopisy české pro potřebu studujících škol středních a učitelstva škol obecných i měšťanských obsahuje 66 tabulí s barevnými vyobrazeními rostlin, provedenými dle přírody ve formátu velký čtvrtky a zvláštní svazek s textem ke všem tabulím. Praktickou úpravou i přesným provedením obrazů jest atlas vhodným vodítkem při rozpoznávání jednotlivých druhů rostlin a soustavném poznávání domácí kvě- teny. Technické provedení obrazů, znázorňujících 400 různých druhů květin, vyhovuje požadavkům, přesnosti a úhlednosti.
Pěkná profesor Alex Bernard Linnéův I L Kober Praha
16 article
* Pavel D'Ivoi, Tajemný doktor. Přeložil dr. Jiří Guth. S illustracemi Louisa Bomble d a. Nakladatel J. R. Vilímek. Romanticko-fantastická historie podle vzoru lepších románů Verneových. Děj odehrává se v pohádkovém, divoce romantickém kraji Východní Indii, ve středu divoce fanatických sekt bramínských. V tomto nebezpečném okolí »ta- jemný doktor« na své záhadné automobile, projíždě- jící všemi směry Indii, užívá nejrůznějších znamých i neznámých dosud sil přírodních, aby se vyprostil z nebezpečí, jimiž on a jeho svěřenka stále jsou ohrožováni. Avšak autoru nejde pouze o to, uváděti čtenáře v úžas, on také dovede vysvětlit účinky ta- jemných pomůcek svého hrdiny.
Pavel D doktor Guth Louisa Vilímek Verneový Indie Gamble d a
17 article
* Pohledy z Krkonoš. Vybrané odborem klubu českých turistů v Jilemnici. Vítaný dárek všem přátelům vlastenecké turi- stiky. Album velkého formátu obsahuje dvacet tři listy skvostných pohledů, jednak vynikající partie úchvatné přírody krkonošské (Kozí hřbety, Labská bouda, Vodopád Labe, partie z cesty Labským dolem atd.), jednak partie místních zajímavostí (z Jilemnice, ze Spindelmühle). Výběr světlotisků je delikátní, technické provedení dle fotografii pp. Brunnera-Dvo- řáka v Praze a Fiedlera v Jilemnici vzorné. Kdo Krkonoše poznal a zobrazená místa vlastním okem shledl, tomu bude album milou památkou, kterou rád občas do ruky vezme, komu posud nebylo do- přáno blouditi krásami tajemné říše Krakonošovy, ten, zobracev listy památníku, zaplane touhou po- brzkém poznání zobrazené v nich skutečnosti. Mezi edicemi mladé naší turistiky zaujmou »Pohledy z Krkonoš« jedno z nejpřednějších míst. Práce litomyšlského nástupce Jiráskova není ani monumentální budova z věkovitých balvanů, vzdoru- jící stoletím: ba nelze ji ani rovnati k pěknému ocenění a rozboru, jaké pro Světlou sestavil Leander Čech — leč je to drobná stavba villová, čistě pro- vedená, umělecky vyzdobená, ve které cítíme se úplně doma a docela spokojeni. Z našich jubilejních knížek, jak rojívají se při různých příležitostech, je to práce nejsvědomitější a také nejskromnější úlohu předloženou — informovati široké vrstvy zvláště mladší intelligence o Jiráskovi — plní doce
Brunner Dvo Fiedler Krakonošův Jiráskův Leandros Čo Jirásek Krkonoše Jilemnice Praha Světlá vodopád Labe kozí hřbet
18 article
Z českých listů.
19 article
* »Osvěta« má v posledním sešitě mimo časové studie — Harlasovu posmrtnou vzpomínku na Bohu- slava Schnircha a Studničkovu slavnostní přednášku o Tychonu Brahovi — pozoruhodný článek J. Oty: »O kultuře a lidském štěstí«. Neznám autora ani osobně ani z jiných prací; ale článek jeho zaujal mne jak látkou tak provedením — třeba bych, jak bývá zvykem, se vším nesouhlasil. Není snad člověka, komu by nenapadlo přemýšlet, posky- tuje-li člověku vzdělanost, kultura pravé štěstí a který by si na to hned nepoložil otázku, proč vlastně ,usilujeme tak po kulturních požitcích, když neskýtají
Harlasův bůh Schnirch Studničkův Tychon Braha Ota