1
masthead
1. listopadu 1901.
4
masthead
ZVLÁSTNÍÍ PŘÍLOOHA „NÁRODNÍCH
ZVLÁSTNÍÍ Přílooha
6
article
Pro středoškolské knihovny.
V listopadu professorští sborové našich
středních škol zasedají k poradám, jak doplňo-
vati knihovny sobě svěřené z prostředků pouká-
zaných. Chvíle nabádá k vážné úvaze.
Není bedlivého pozorovatele tajno, že po-
vážlivou měrou ubývá vědecké činnosti v kruzích
středoškolského professorstva. Těch, kteří by
samostatně s vědou pokračovali, jest nyní po-
řídku, ještě méně pak těch, kteří by svou hřivnou
k vědeckému dílu přispívali. Naše programy.
vědecké sborníky a časopisy podávají toho důkaz
Přinášejí zřídka samostatné práce členů sboru
Objeví-li se nějaká stať přece, bývá obyčejně
zrevidovaná práce seminární nebo doktorská
dissertace. Nějaký pseudodidaktický výklad, omí-
lající v nové formě nedoložený subjektivní názor
předchůdcův, nehodí se za produkci vědeckou
pokládati.
Kde jest příčina?
Vedle nepříznivého větru, který vane prot
vědecké snaze ze všech našich školských kan-
celáři, jest to především nedostatek vědeckých
pomůcek na ústavech jednotlivých.
Všimněme si programů středních škol za
léta právě minulá. Co tam praví seznamy při
rostků do professorských knihoven? Vedle darů
mezi nimiž přední místo mají publikace České
akademie — jsou mnohé ústavy, které ani o ty
nezažádaly — přední místo zaujímají nákupy.
Český akademie
7
article
Těch ovšem není mnoho. Pravidelná dotace státní
obnáší dvě stě čtyřicet korun ročně.
Je-li kde vlastní příjem ústavu poněkud větší,
tam z vůle dozorných úřadů obrací se přede-
vším na kabinety. Professorské knihovně z do-
tace připadá část nejmenší. Z tohoto chudičkého
příjmu pak, téměř třetina, z nařízení vyšších
musí býti věnována na pochybné publikace —
německé. Kolik professorů nabylo povzbuzení
z četby německy psaných časopisů pro rakouská
gymnasia a pro reálky? Tato poloúřadní kance-
lářská literatura může snad přinášeti nějaký nám
nepovědomý prospěch ústavům německým na př.
pěstováním recensí německých vědeckých publi-
kací a pod. Jisto však je, že pro naše české
školy a lidi nemají pražádného významu a ne-
znamenají než hříšně vlastnímu našemu pro-
spěchu uloupený peníz. Třeba jen připomenouti
pověstnou »Oesterreichische Revue«, již nikdo
nečte, jistě ani její vlastní vydavatelé, a která
přece s neomluvitelnou setrvačností stále je vnu-
cována školskými úřady našim ústavům! Před
nemnohými léty počal vycházeti německý časopis
botanický a ihned tu byl okružník ministerský,
aby prý byl odbírán i na ústavech českých. Že
by byl doporučen týmž způsobem některý vě-
decký časopis český, nikdež neslyšíme.
8
article
Takovým způsobem ubírá se českým
ústavům z dotace stanovené značný díl, který
se ještě zvětší, připočítáme-li »Verordnungsblatt«,
odebíraný ve dvou exemplářich. Možno-li pak
ještě něco poříditi z částky zbývající? Ve pří
čině té pohříchu třeba doznati, že není na
ústavech našich dostatek rozhledu. Nepatrná do-
tace třiští se především žárlivostí odborů. Zá
stupci předmětů chtějí chudičkou dotaci vy-
čerpati do pbsledního haléře každý pro svůj
obor, čímž se znemožňuje koupě větších sou-
borných děl. O nějaké soustavnosti v doplňo-
vání knihoven nemůže za těch okolností být
řečí. Převládá nahodilost a dilletantism. Uží-
vání knihoven vedeno je pak týmž duchem.
Vypravuje se o řediteli, který necitelným for-
malismem po decennia české střední školstv
terrorisoval a otravoval, kterak prý se zalibením
prohlížel plné skřině pěkně vázaných knih ve
knihovně svého ústavu, ale ihned projevil ne
voli, zpozoroval-li v té neb oné řadě mezeru —
po vydlužené knize.
Naši nakladatelé mohli by podati úžasný
materiál, jak »veliké« podpory doznává původní
vědecká produkce česká při nákupu pro školskě
knihovny.
Právníci, lékaři, kněží, technikové aj
udržují si sami svůj vědecký tisk periodický
ježto discipliny příslušné úzce souvisí s pra
k číslu 301.
9
article
ktickými jejich výkony. Ale mathematika, fy-
sika, přírodní vědy, dějepis, různá odvětví filo-
logická a p. spoléhají,v prvé řadě na české
ústavy. Počet časopisů těchto a cena jejich
jsou tak přiměřeny, že může je odebírati každý
český ústav, čímž by asi po stu stálých odbě-
ratelů bylo všem českým vědeckým časopisům
zajištěno. Ve skutečnosti však jest poměr ten
převrácen. Kdybychom dle programů zpočetli,
kolik exemplářů jednotlivých vědeckých časo-
pisů českých na našich ústavech se odebírá,
zděsili bychom se výsledku, neboť průměrem
nemůže jednotlivý český sborník počítati ani na
20 pevných odběratelů v řadách ústavů če-
ských! A pomér tento ještě se zhoršil, když
r. 1895 nařízena byla výměna časopiseckých
čísel v určitých skupinách ústavů. Dříve byla
naděje, že časopis, ať již ten neb onen, bude
odebírán pro každý český ústav, nyní však ne-
může počítati ani na tolik exemplářů, kolik jest
výměnných skupin.
Jest na sborech českých, aby byly dbalejší
vlastenecké své povinnosti. Tolik ještě mají
autonomie, aby nemusily navrhovati bezcenná
periodica cizí, nechať kýmkoli doporučovaná,
částky pak takto získané, mohou býti věnovány
na domácí vědeckou produkci. Stálá četba časo-
pisů, v čas docházejících, udržuje v odborné
evidenci a povzbuzuje ku vlastní práci.
11
article
* Alois Jirásek. Jeho umělecká čin-
nost, význam a hodnota díla. Napsal Jan
Voborník. V Praze, u J. Otty, 1901 (str. 118
formátu »Sebraných spisů A. Jiráska«, za korunu
60 hal.).
Naše literární jubilea nebývají bohata knihami
vskutku jubilejními. Říkává se o nás — a říkámesi
to někdy sami — že veliká jubilea zaspíme a pro-
spíme. Není třeba choditi daleko pro příklady
1853 literatura česká skoro úplně zaspala jubileum
Dobrovského, 1895 Safaříkovo a 1898 Palackého
mimo práce některé monografické nevynesly na
povrch žádné dílo informační a jubilejní, aspoň
takové, jako již se zjevilo při úmrtí Zeyerově.
Jirásek byl šťastnější, nežli Čech i Vrchlický; nalezl
svého historika.
Jirásek
Voborník
J Ott
A Jirásek
Dobrovský
Safaříkův
Zeyerův
Vrchlický
Praha
Čechy
12
article
Knížka Voborníkova — a to jest také řídká
vzácnost u nás — nevznikla jen ad hoc a nema
ceny jenom pomíjející. Je jí kus dobré a svědomité
práce vykonán, historik pozdější může stavěti dále
Voborník, ačkoli před lety první razil v gymnasijních
programech dráhu směru Taineovu, ačkoli v mno-
hých úvahách snažil se později pracovati methodou
Hennequinovou a Buyanovou, tentokrát spokojil se
touto dynamikou a analysí na několika listech své
knížky a největší část svého díla věnoval literární
statice a statistice. Jest to zajisté cesta nejlepšít
pro informaci vrstev nejširších — autor knihu svou
věnuje »studentské obci národa českého« — jest
mnohem praktičtější hledisko starých excerptorů a
a kommentatorů, nežli vysoké stanovisko moderního
sociologa. Voborník podává skoro úplný výčet děl
»sebraných spisů«, po řadě a za sebou, skizzuje
stručně obsah, charakterisuje hlavní osoby, vyše-
třuje cenu a význam práce — schematicky, šablo-
novitě, jak by řekl moderní spencerovec; leč při
každé té podrobnosti několika slovy naznačuje emoci
i kontinuitu a staré škatulky vystlává a zdobí bril-
lantní svou dikcí a stilem. Že staré školy přijal
přehlednost a soustavnost, z nové zábavnost a vý-
klad příčinný.
Voborníkův
Voborník
Hennequinová
Buyanová
13
article
V úvodních a závěrečních kapitolkách Voborník
z materialu, který předložil čtenáři skoro úplně, činí
důsledky a připojuje doplňky. Nezapomíná na struč-
ňounký nárys života, ani na přehledný vývoj tvorby
Jiráskovy; obnažuje a zachycuje hlavní nervy.
hýbající tímto životním dílem i kratince zmiňuje se
o celém okolí, i všeevropském, literárním. Omlouvá
se dokonce, že není kritikem kompetentním (ale do-
kládá zároveň: »však přece vím, proč jsem nemičel
a směl se pustiti do tohoto díla«), leč nezapomněh
ani na básnické prvotiny autorovy, ani na rozsáhlá
jeho historická bádání (tu by se bylo mohlo na str
114 doplniti, že Jirásek docela právem byl za ně
jmenován i členem královské české společnosti
nauk).
činí tak zábavně a přece vědecky přesně, jest to —
opakují — kus dobré a svědomité práce.
V. Flajšhans.
Voborník
Jiráskův
Jirásek
V Flajšhans
14
article
* Karolina Světlá: Frantina. Rys ze
života našeho lidu v minulém století. První vydání.
Sebrané spisy sv. XIII. Nakl. J. Otto. Jedna z nej-
znamenitějších postav z bohaté autorčiny sbírky
lidových typů z Poještědí. Ačkoliv povídka tato
vzbudila značnou pozornost hned jak poprvé vyšla
v Hálkových »Květech«, dočkala se teprve nyní
prvého vydání v knize, bude tudíž většině čtenářstva
úplnou novinkou. V této knize dokázala autorka
»Zvonečkové královny« a »Černého Petříčka« nanovo,
kterak mistrně dovede vystihnouti ovzduší osm-
náctého století, vmysliti se v názory a představy
tehdejší doby a podati přesvědčivě její obraz. Z tohoto
prostředí obráží se tím určitěji obraz hrdinky, jejž
si autorka vyvolala na základě lidového podání.
* Jan Amos Komenský, Stěsti národa,
za zrcadlo vystavené těm, kdož poznati chtějí, jsou-li
štastni a jak by se jimi státi mohli. Z latiny vyložil
dr. Jan V. Novák. Světová knihovna č. 235. Nakl.
J. Otto. Kniha vzniklá v době nejhoršího ponížení
národa českého, po míru westfalském, kdy minula
poslední naděje na povznešení uštvaného lidu. V této
době obrací se Komenský ke knížeti sedmihradskému-
Jiřímu Rákoczimu, jenž rovněž ohrožen byl koalicí,
která byla zdrtila národ český, jakožto k poslední
naději českých exulantů. Mystik Komenský jeví se.
tu jako muž zcela praktický a ducha neobyčejně vše-
stranného, jakož dokazují národohospodářské my-
šlenky, obsažené v knize.
* Jan Dolenský, Praha ve své slávě a
utrpení. S četnými illustracemi českých mistrů a
20 akvarely Václava Jansy. Nakl. Bedřich Kočí.
Karolina Světlá
Rys
svatý . XIII
Otta
Petříček
Jan
Amos
Komenský
Stěst
doktor
V Novák
Rákoczi
Dolenský
Jansa
Kočí
Praha
15
article
Neobyčejně skvěle upravené dílo pro mládež dospí-
vající. Autor »Obrázkových dějin národa českého«
byl zajisté povolán, aby vylíčil kulturní historii krá-
lovské Prahy a nakladatel opatřil dílo věrnými re-
produkcemi ukázek českého umění, starého i moder-
ního, obrazů, plastických prací, starých pohledů na
různé části města. Pěkný, plastický sloh autorův,
jenž vypravuje pin upřímného nadšení pro věc, činí
četbu tohoto svědomitě uspořádaného díla ušlechtilou
zábavou a budí zároveň porozumění pro staré pa-
mátky a vývoj domácího umění současného.
* Prof. Alex. Bernard, Menší atlas bota-
nický dle soustavy Linnéovy. Nakl. I. L. Kober.
Praktická pomůcka, upravená se zvláštním zřetelem
na rostlinopisy české pro potřebu studujících škol
středních a učitelstva škol obecných i měšťanských
obsahuje 66 tabulí s barevnými vyobrazeními rostlin,
provedenými dle přírody ve formátu velký čtvrtky a
zvláštní svazek s textem ke všem tabulím. Praktickou
úpravou i přesným provedením obrazů jest atlas
vhodným vodítkem při rozpoznávání jednotlivých
druhů rostlin a soustavném poznávání domácí kvě-
teny. Technické provedení obrazů, znázorňujících
400 různých druhů květin, vyhovuje požadavkům,
přesnosti a úhlednosti.
Pěkná
profesor
Alex
Bernard
Linnéův
I L Kober
Praha
16
article
* Pavel D'Ivoi, Tajemný doktor. Přeložil
dr. Jiří Guth. S illustracemi Louisa Bomble d a.
Nakladatel J. R. Vilímek. Romanticko-fantastická
historie podle vzoru lepších románů Verneových.
Děj odehrává se v pohádkovém, divoce romantickém
kraji Východní Indii, ve středu divoce fanatických
sekt bramínských. V tomto nebezpečném okolí »ta-
jemný doktor« na své záhadné automobile, projíždě-
jící všemi směry Indii, užívá nejrůznějších znamých
i neznámých dosud sil přírodních, aby se vyprostil
z nebezpečí, jimiž on a jeho svěřenka stále jsou
ohrožováni. Avšak autoru nejde pouze o to, uváděti
čtenáře v úžas, on také dovede vysvětlit účinky ta-
jemných pomůcek svého hrdiny.
Pavel D
doktor
Guth
Louisa
Vilímek
Verneový
Indie
Gamble d a
17
article
* Pohledy z Krkonoš. Vybrané odborem
klubu českých turistů v Jilemnici.
Vítaný dárek všem přátelům vlastenecké turi-
stiky. Album velkého formátu obsahuje dvacet tři
listy skvostných pohledů, jednak vynikající partie
úchvatné přírody krkonošské (Kozí hřbety, Labská
bouda, Vodopád Labe, partie z cesty Labským dolem
atd.), jednak partie místních zajímavostí (z Jilemnice,
ze Spindelmühle). Výběr světlotisků je delikátní,
technické provedení dle fotografii pp. Brunnera-Dvo-
řáka v Praze a Fiedlera v Jilemnici vzorné. Kdo
Krkonoše poznal a zobrazená místa vlastním okem
shledl, tomu bude album milou památkou, kterou
rád občas do ruky vezme, komu posud nebylo do-
přáno blouditi krásami tajemné říše Krakonošovy,
ten, zobracev listy památníku, zaplane touhou po-
brzkém poznání zobrazené v nich skutečnosti. Mezi
edicemi mladé naší turistiky zaujmou »Pohledy
z Krkonoš« jedno z nejpřednějších míst.
Práce litomyšlského nástupce Jiráskova není ani
monumentální budova z věkovitých balvanů, vzdoru-
jící stoletím: ba nelze ji ani rovnati k pěknému
ocenění a rozboru, jaké pro Světlou sestavil Leander
Čech — leč je to drobná stavba villová, čistě pro-
vedená, umělecky vyzdobená, ve které cítíme se
úplně doma a docela spokojeni. Z našich jubilejních
knížek, jak rojívají se při různých příležitostech, je
to práce nejsvědomitější a také nejskromnější
úlohu předloženou — informovati široké vrstvy
zvláště mladší intelligence o Jiráskovi — plní doce
Brunner
Dvo
Fiedler
Krakonošův
Jiráskův
Leandros Čo
Jirásek
Krkonoše
Jilemnice
Praha
Světlá
vodopád Labe
kozí hřbet
18
article
Z českých listů.
19
article
* »Osvěta« má v posledním sešitě mimo časové
studie — Harlasovu posmrtnou vzpomínku na Bohu-
slava Schnircha a Studničkovu slavnostní přednášku
o Tychonu Brahovi — pozoruhodný článek J. Oty:
»O kultuře a lidském štěstí«. Neznám
autora ani osobně ani z jiných prací; ale článek
jeho zaujal mne jak látkou tak provedením — třeba
bych, jak bývá zvykem, se vším nesouhlasil. Není
snad člověka, komu by nenapadlo přemýšlet, posky-
tuje-li člověku vzdělanost, kultura pravé štěstí a
který by si na to hned nepoložil otázku, proč vlastně
,usilujeme tak po kulturních požitcích, když neskýtají
Harlasův
bůh
Schnirch
Studničkův
Tychon Braha
Ota