5
article
K pumovému alentálu v Novém Yorku.
Pumový výbuch sohotní budí v Novén
Yorku stále ještě veliké rozčilení. Řady anar
chistů vzrostly tam nesmírně velikým počten
nezaměstnanců. A rovněž zmohutněla velice re
voluční jich agitace. Podle očitých svědků ne-
zadaly scény na »Unions Squaru« pranie scé
nám petrohradské revoluce.
Bouři zúčastnilo se na 240.000 neza
městnaných. Cohen, jinak Silverstein, který
pumu vrhl, nebyl usmrcen, jak zněla původní
zpráva, avšak utrpěl strašlivé rány; byly mu
vyraženy obě oči a utrženo mu rameno. Alex
ander Bergman, manžel známé anarchistky
Emmy Goldmanovy, tvrdí, že Silversteina pod
nitili k atentátu socialisté, kteří mají na ne-
zaměstnance veliký vlív a k nejkrajnějším činům
prý je ženou.
Cohen
Silverstein
Alex
Bergman
Goldmanův
Nový York
Novény York
Union Squar
6
title
Z parlamentních výborů.
7
article
Z Vídně, 31. března.
Z Vídně, 31. března.
Ministr práv dr. Klein promlu
vil dnes ve výboru rozpočtovém
o svém budgetu vůbec a o stescích,
pronesených s několika stran proti justiční sprá-
vě v jednotlivých královstvích a zemích, zvláště
pak o t. zv. záležitesti chebské a zje-
vech s ní souvisíeích. Ministr promluvil velm
obšírně, ale jeho výklady neuspoko-
kojily na české straně ani dos
málo. Naopak, byly velikým a hlubokým skla-
máním, a z dojmu jejich vznikla nevole tak
silná, že ještě za přednášky miní-
strovy odešli čeští členové výboru
ze zasedaci sině. Shromáždili se v pro-
sidiální kanceláři dra. Žáčka na poradě, do
které povoláni také ministři dr. Fiedler a Prášek
a bývalý ministr dr. Pacák, kromě nich pak
předseda „Klubu českých agrárníků“ Udržal
předseda klubu katolicko-národního dr. Hruban.
Na této konferenci přetřásán rozhorlene
projev dra. Kleina, vo kterém zcela dů-
vodně spatřován projev chefa vlá-
dy saměho.
doktor
Klein
Fiedler
Prášek
Pacák
Udržal
Hruban
Vídeň
klub katolickýnárodní doktor
8
article
Osvědčení, jež učinil dr. Klein, a které pa-
trně dlouho a pečlivě bylo připravováno, ne-
mohlo poslance české uspokojiti
zvláště z té příčiny, že neobeahuje toho, co če-
kali postancové čeští: totiž záruky, že bud
odčiněno bezpráví německých
soudeů na českém jazyku ve vněj-
ším úřadování páchané, ale také zá-
ruky, že toto znásilňování jazy ka
českého, soustavně provozované na povel
„Národní rady německé“, bude zasta ve-
no. Naopak ministr přestal na pouhém polito-
vání, vykládaje theoreticky svoji nemožnost, za-
sáhnouti do justice tak, aby respektováno a za-
chováváno bylo rovné právo jazyka českého
v celé oblasti království českého, skoro 30 let
uznávané a vykonávané. Protože tedy vyjádření
dra. Kleina trpělo eitelným nedostatkem po te
stránce, nemohlo stanovisko poslanců českých
býti k němu jiné, leč naprosto zamítavé.
Ve svém úsudku nebyli poslanci čeští zmýlen
a zmateni faktem, že němečtí poslanci vyšli toli-
kéž ihned po řeči dra. Kleina ku poradě, na
které se tsnesli na projovu nesouhlasu s řeč
ministra práv dra. Kleina.
Klein
doktor
9
article
Z Vídně, 31.-března. (KK. k. )
V rozpočtovém výboru za dalšího roko
vání o pol. »Ústředna ministerstva spravedlnosti«
»Justiční správas posl. Žitník brojil proti
systému v justiční správě vůči Slovincům a ryt.
Vasilko dovozoval nutnost justičních reforem
dorážel na působení at. zastupitelstev na haličské
soudy po stránce polifické.
Ministr spravedlnosti dr. Klein: Dalo se oče-
kávati, že bude to především jazyková otázka, jíž
se pánové budou zabývati. Ministr spravedinosti,
jenž nevede si ve svém úřadě jako strannický po-
litik bude se snažiti dle možnosti vyhověti potřebám
různých národnosti v mezich zákonů a své pravo-
moci, tím více ministr vlády, jejíž politický ráz
směr vytčen a slanoven je nez ratně spojením růz
ných stran v ministerstvu. Avšak i nejvážnější vůle
nedosáhne zde za tlaku skutečných poměrů, služeb-
ních požadavků a předpisů, pro správu rozhodných,
často ničeho jiného, než že nevyhoví se nikomu,
zvláště když požadavky jednotlivých stran, si často
odporují. Žijeme dnes v době, kdy vůle se nerada
podrobuje chladné úvaze nestranných. Vidí se t
zřejmě, když třeba proti politickým a národnostním
tužbám položiti věcné nutnosti nebo formální před-
pisy. Snadno vyskytnou se stesky do nadržován
odpůrcům, nevraživosti, do zadávání autority státu,
avšak jak málo lidí snaží se nabýti z polovice
správný obraz loho, co může a smí ministr nebo
vláda v jednotlivém případě učiniti a co ne. Vše-
mohoucnosti, již obrazotvornost lidu do takovéh
úřadu vkládá a pro niž se potom ministru přičítá
prostě vše nežádoucí, je však, jak jsem již často
Žitník
Vasilko
Klein
Vídeň
Slovinec
KK
10
article
že její prove dení může zcela oceniti. Bylo-li pak
na základě této úvahy dlužno zvoliti bry cizině
známé, pomýšlelo se především na bru slovanskou
a pak na hru klasickou, proto z cizích děl zvoleny
»Tři sestry«, poskytující v provedení Národníh
divadla tolik příležitosti k ocenění ensemblového vy
konu a vedle nich vybrán arci »Hamlet«, jehot
dobrým provedením, těšícím se na jeviště Národního
divadla takovému nezvyklému úspěchu, lze vejít
v soutěž o nejvyšší uznání obecenstva, zvyklého na
proslulé výkony umělců světových. Dobude-li Naá
rodní divadlo tohoto úspěchu, prokáže-li vedle toho
své schopnosti v repertoiru moderním, z něhož »Tr
sestry« ukládají nad, jiné nesnadné požadavky, a po
daří-li se mu konečně a především získati »Maryšou
náležitý zájem pro českou hru lidovou, bude jeho
zájezd do Vídně dostatečnou zárukou, že dobré
jméno naší činohry připoutá trvalý zájem cizího
světa k českému divadelnímu umění vůbec a bobda
bude možno záhy vejíti české literatuře dramalické
v novou a trvalejší soutěž s cizinau, do níž poda
řilo se proniknouti české hudbě již dříve a o to
snadněji, že měla ve svém popředí klasické jméno
Smetanovo a také proto, že opera celým svým rázem
nepodmiňuje tolik znalosti jazyka, kolik umění člno
herní.
Hamlet
Smetanův
Vídeň
Národníh divadlo
národní divadlo
11
article
Hudba.
Hudba.
+ Zpěvohra Národního divadla. Neddou v L
oncavallových »Komediantech« dobyla pí. Marja
Bogucká nového vavřinu na naší scéně. Od dob.
kdy divadlo naše opustila pí. Foersterová, neviděli
jsme Kolombiny tak poetické a graciósní. Při tom
pojily se k půvabu jejiho podání živost a dramatič-
nost, jež ve svých momentech — (výjev s Toniem.
pak s žárlivým Caniem a tragický konec opery) —
vypjaly se až k úchvatnosti. Po stránce čistě pě
vecké stály nejvýše p zdrav plactva v prvním a zpěvy
z komedie v jednání druhém. Zde objevílo se opěo
umění hostovo v celém svém jasu. Poslouchámel
pí. Marji Boguekou, nemůžeme se ubrániti touze, aby
stala se členem naší zpěvohry. Svým příkladem
zvedla by velice úroveň její. Krásný úspěch slavi
řekl a opět musím uvésti, v obora justice nejméně.
K výbuchům nespokojenosti lze zachovati tudíž sku-
tečně klid jen u vědomí, že snažíme se dle skrov-
ných sil plniti po zákoně své povinnosti ke blabu
celku. Neusiloval jsem o nie jiného něž o to, abye
si toto vědomí zachoval. Jdu-li však též tak dalek
a pochopují-li, že se strannického stanoviska není
snad leckdo spokojen s ministrovým jednáním v t
nebo ané politicky pojímané resortní záležitosti, ne-
mohu přece naprosto uznati všechny přednesené
výtky za odůvodněná.
Nedda
Bogucká
Foersterová
Kolombina
Tonio
Bogueka
národní divadlo
12
article
V chebském jazykovém sporu nastalo
nutně to, o čem jsem se právě zmínil: Vlád
nemohla zachovati se jedné ani drubé
straně a proto od prvního dne neměla jiné volby.
chtěla-li zůstati na půdě zákona. Dalo se předpo-
kládati, že její zdrželivost nebude vznícenému na
obou stranách národnímu citu sympatickou, ač ai
vzrušený cit již několikráte dovolil příčítati vládě —
jako posledně — zodpovědnost za to, že u toho nebo
onoho soudu byla podána česká podání. Avšak poli-
lická kritika nesmi tak prudce přehližeti skutečné
poměry a především neměla by — což se bohužel
pravidelně stává — zapomínati, že v zále ž
tostech justice plati zvláštní pravid la.
že utlumení vládního vlivu, zdrželivast exekutivy
vůči vykonávání spravedlnosti, je dle st. zákl. zákono
jednou ze slěžejních zásad našeho justičního zřízení
To nemůžeme změniti, ať se nám to hodí nebo ne
dokud nepřejdeme k jinému justičnímu
zřízení.
13
article
Zabývaje se též jednollivými výtkami, pronese
nými proti vládě za příčmou chebského jazykového
případo, musím především prohlásiti za neodůvod-
něná dvě tvrzení: Není naprosto pravda, že vlád
se v tomto případě vzdala dobrovolně nebo příliš
své dozorčí moci ve prospěch judikatury a jest na-
méně neprav divo, že úmyslně dopustila aby věci se
volně vyvíjely a nestarala se b obnovení pořádku.
Pokud se týká prvnějšího, zabývalo se u nás ode
dávna zákonodárství jazykem styku mezi soudem a
stranami a bylo přirozeným následkem, že judikatura
pojala pod svůj dozor jak jiné předpisy procesní tak
i ustanovení o zevnitřním jazyku úřadním. To bylo
po desítiletí dosti stálou praxí nejvyššího soudu
upevněno. Tento od r. 1856 meritorně rozhodl ve
více nežii 160 případech o stíž noslech ve věcech ze-
vnitřního jazyka úřadního a r. 1906 vyslovil v ple-
nárním rozhodnutí zásadně, že tyto jazykové věci
náleží k soudní judikatuře a ne do kompelence ju
sliění správy. De lege ferenda dalo by se ovšem
o lem mluviti, hodí-li se aparál a methoda soudního
hledání práva právě pro vyrovnání sporů, jež jako
otázky jazykové pro svou soávislost s národním pro-
blémem a pro svůj mocný účinek na celý veřejný
život json vysoce politické a při nichž by tudíž za
jistých okolností měly spolurozhodovati též ohledy
na stát a na jeho vnitřní mír, jímž soudní řízení
dle své charakteristické konstrukce snad nemůže vždy
úplně vyhověti.
14
article
Mimo to nedá se ani a praktického stanovisk
timto rozdělením kompetence mnoho dosábnouti, po-
něvadž se tím — jak jsme viděli — politice přece
neuleví, kdažto justice dostana se do nejsložitějších
alternativ. Ať se však již o tom soudí jakkoliv, jedne
jest jisto; v tom okamžiku, kdy ostrým kontrastem
mezi dřívější a novojazykovou praxí nižších instaní
a mezi nálezy a právním názorem nejvyššího soudu
vyskytly se beztak, nedokonalosti justičních zřízení.
jež mimo odborné kruhy nedají se vždy snadno po-
chopiti, v tomto okamžiku nebylo by bývalo za jisté
záhodno přisuzovati vládě rozhodování v oboru práv
jazykového z buditi takto ještě mnohem významější
zásadní spor mezi nejvyššími úřady správy a soud
nictvím. Vláda neutekla se tudíž ani zde odchylně
od dřívějších případů za judikaluru, ani nelze říei
že nejvyšší soud, rozhodnuv o stížnostech, podaných
k němu následkem nedávných události, osobil si ne-
očekávaně a odchylně od minolosti novou právomo
nebo že svou právomoc překročil. V obon směreci
trval prostě i na dále posavadni stav
v tom nelze zajisté na žádné straně spatřovati něco
tendenčního.
15
article
Rovněž nesprávnou jest jiná často pronášená
výtka, že vláda mohla býti při dobré vůli již davno
hotova a Uímto sporem, kdyby nebyla poskylla ne
odvislosti soudců tak neobvyklého rozsahu. Zásady
jež předpisovaly vládě její stanovisko, byly posu
všúde běžny a byly zrovna axiomaty. Kdyby použilo
se jich na jiné právní otázky, nikdo by o nich an
nemluvil. Vyvodil jsem jen důsledky, jež vyplývají
nesporně z nynější justiční organisace, stanoven
stát. zákl. zákony, pokud otázka zevní úřadní řeč
podrobena je u soudů soudcovské judikatuře. Tyto
důsledky způsobily ovšem, jak vláda a obavou po-
zoruje, ve veřejném mínění jistý rozpor mezi ústavně
právní institucí samostatnosti soudcovského stavu
mezi názory jednotlivých krubu obyvatelstva o pod-
statě a potřebšch soudnictví.
16
article
Nevole nad pasivitou ministra spravedlností vůči
domnělým nesprávným rozhodnutím jest výronem
myšlenkových pochodů, jakéž se objevují v tak čet.
ných dotazech a stížnoslech, žádá-li se od ministra
mimo zákonné pořadí právních prostředků odpomo
proti nálezům, jež se pociťují jako nespravedliv
rozhodnutí. Ministr nemůže však takovým přá-
ním nikterak vybověti, ani jsou-li původu politi-
ckého, ani jsou li výronem názorů sociálních
etbíckých. V těchto zjevech se též ukazuje, že oby.
vatelstvo a též i kroby, které by byly s to zákonnou
soustavu soudníhu rozhodování lépe posuzovati, do-
vedou soudní neodvislost si představovati jen v me-
zích — smím-li tohoto výrazu použiti — správného
práva.
Jakmile některé rozhodnutí obsahuje něco, c
je neslučitelno s více nebo méně jasně pochopenými
účely právní zásady nebo zákona, obrací se dnes
právní cit četných především proti neodvislosti, t.j.
proti nezměnitelnosti rozhodnutí, proti němuž nelze
dále podávati stížnosti. Laik, neodborník může dl
všeho soudcovskou neodvislost pochopiti jen jako
doplněk, jako korrelát co nejpřesněji plněných po-
p. Benoni jako Tonio; za prolog byl několikrát
hlučně před oponu volán.
Nevole
Benon
Tonio
17
article
+ Akademie ve prospěch domu milosrdenství
»Vincentium« konati se bude ve středu dne 8. dubna
o půl 8. hod. večerní v divádelní dy raně Narodního
domu na Král. Vinobradech za prolektorátu paní
Anny Berty kněžny z Lobkovic. Akademia slibuje
býti svým programem neobyčejně zajimavou a bude
se vzhledem k svému lidumiinému účeru těšiti jistě
všeobecné účastí Vstupenky možno obdrželi v knih-
kupectví Frant. Řivnáče na Příkopě. B. Stýbla n
Václavském nám. a K. Voleského na Král. Vinohra-
dech v Palackého třídě.
+ Z České Filharmonie. Zejtra koná se v Ná
rodním domě na Kral. Vinohradech v léto saison
již předposlední čtvrtěční koncert. Příští neděli dne
b. dubna o 4. hod, odpol. uspořadán bude v Rudol-
fině velký symfonický koncert, jímž uzavřena bud
letošní saisona. Pořad bude věnován ukončení cyklu
Beetbovenových orchestrálních skladeb v nedělních
symfonických koncertech v Plodinové burse prove-
deného. Houslový koncert přednese p. prof. Karel
Haliř z Berlína. Šborovou čásť deváté symlonie pro-
vede zpěvácký spolek »Hlaho!« pražský (sbormistr
p. Adolí Piskáček.) K tomuto koncertu ustanoveny
jsou pro sedadla dvojí ceny míst: 3 K 50 h pro l
parkel a první řadu II. parketu i tribuny a 2 K. 50
pro ostatní sedadla bez rozdílu, místa k stání v při-
zemí po 2 K a na tribunu po 1 K, lože po 14 K
Výhradní prodej vstupenek do soboty dne 4. dubna
včetně v hudebním závodě Mojmíra Urbánka (Jung-
mannova tř., č. 12, Hlávkův palác).
+ Česká Beseda v Liberel pořádá dne 12. dubna
o 8. hod. večer ve dvorané Národního domu koncent
pražského pěveckého kvartela: K. Peške, O. Fick
harta, J. Fuky a A. Hýbnera.
Král
Anna Bert kněžna
František
B Stýblo
K Voleský
Beetbovenový
profesor
Haliř
Piskáček
Urbánek
Jung
K Peške
Fick
J Fuka
A Hýbner
Lobkovice
Václavský já
Palacký třída
Vinohrady
Berlín
Akademia
Český filharmonie
spolek » Hlaho
Hlávkův palác
Český beseda
Liberel
národní dom
18
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nešlěstí v horách. Z Inšpruk u, 31. března
S Ment Chegatu sřítili se colní úřadník Richano
Hainl a obchodník Moric Berghamm z Tridentu.
Oba byli nalezení těžce zraněni. — Tři selští mladíei
z Frinkenbergu v Zillerském údolí, kteří na Gems-
karu pytlačili, byli překvapeni lavinou a sražení de
hiubiny. Dva z nich při tom zahynulí.
= Sebevražda bankovního úřadníka. Z Ter
stu, 31. března. Prokurista Anglobanky Kare
Berghamm
Kare
Inšpruk u
Trident
Zillerský údolí
Ter
19
article
Stiassnz zastrelu se nedaleko zdenších jatea
Stiassnz zastrelu se nedaleko zdenších jatea
vinností soudcovských, a to je přece pravda. Soudce
je neodvislý, aby mohl rozhodovati tak, jak to žádá
zákon dle jeho svědomitého přesvědčení. Nesmí roz
hodovati tak nebo jinak, protože je neodvislý. Všecky
tyto vznikající pochyby můžeme jen konststovati
Nedávaji nám však oprávněnosti odchýliti se o
toho, co bylo zákonitě stanoveno. Avšak též na
straně soudců byla by, jak se zdá, příčina, nepomi-
nouti bez pozornosti tento symptom.
Za panství systému soudního rozhodování zave-
deného dnes ve všech kulturních státech, nebud
nikdy možno úplně se vyvarovati různých nestejných
rozhodnutí v téže právní otázce. Ale je přece pravda.
že takové soudní nálezy navzájem se rušící nebo
prohlašující se za mylné, jsou zlem, ať se dějí v
kterémkoli právním oboru.
Takové neshody trvaly ostatně zřídka dlouho
zmizí buď tlakem nálezů poslední instance, k nimi
se nižší instance připojí, poněvadž by mohly stěží
trvale uhájiti odchylný názor proti stále měnící judi-
katuře nejvyššího soudu, anebo podaří se nadříze
ným úřadům poučováním rozpor odstraniti a sje
notiti souďy k stejnému názoru. Vláda neotálsla —
jak známo — vysloviti se již v prvních stadileh
sporu nás zeměstnávajícího v odpovědí na dofaz, ž
nemůže prospívati ani vážnesti soudů,
ani obyvalelstvu, o dchylují-li se soudy
v Čechách najednou, přes to, že poslední
jazykový předpis platí těměř již 3
roků, od své vlastni dříve zachovávané
praxe a shodujcí se s převážně jednolnou mnoba-
letou judikaturou jiných soudů v Čechach a nejvyš-
šího soudu a říšského soudu. Od té doby rozhodí
nejvyšší soud již několikrát opět ve stejném smyslu
a potvrdil takto opětně svůj právní názor, zuchová
vaný již přeď r. 1885.
Čechy
Čechach
20
article
Bylo li nepříznivě kritisováno, že první z těchto
nálezů nejvyššího soudu v chebské jazykově otázce
byl presidiem vrchního zemského soudu sdělen všem
souddm, sluší uvésti, že delo se tak i při dřívějšich
případech, anebo že sděleno to bylo v úladním věst-
níku a že upuštění od tohoto zvyku bylo by s
mohlo snadno naprosto nesprávně vykládati. Mimo
to zdá se býti v kontroverse tak velkého politickéh
dosahu snad odůvodněným seznámiti všechny soudy.
povolané po případě k rozhodování o podobnýe
olázkách též s názorem nejvyššího soudu, a průvod-
ními slovy presidia vrcbního zemského soudu nebyl
samostatnost soudcovskéno rozsudku dotčena. O b
prostředky, jež jindy z pravidla dosta
čují k dosažení jednotnébo soudnietv
neměly však pesud výsledku. Disciplinárn
kroky byly by sotva asi spravným prostředkem, aby
zajistilo se nerušené stejné provádění jazykových
předpisů, poněvadž diseiplinární řízení, nehledě k ji
nému, nemůže postihnouti nesprávné použití zákona,
nýbrž jen vědomou protizákonnost, a prutože má z
účel potrestání jednotlivého nesvědom tého soudce,
je tudiž mimo jeho úkol přivoditi změnu ve pře
svědčení u ostatních soudců.
21
article
K tomu připojil bych ještě několik slov o do-
zorčí st!žnosti, klerá též nesplnila vše, co s
od ní očekávalo a tudiž pohříchu! rovněž zavdala
příčinu k nepříznivým výrokům. Je to dosti nová ka
pitola, ve které dosud naprosto se nedostávalo zku
šenosti a nebylo by se tudíž čemu diviti, kdyby
spudcové a strany zde ještě zatím postrádali obvy-
klé jindy jisté routiny. V theorii našeho proces
zřízení toto selkalo se ještě s malou pozornosti. Do
zorčí stížnost proti odepření práva pochází z obee-
ného procesního práva a byla jeho napkami vytvá
řena. Je tam uznano, že dozorčí stížnost má způso
biti »rozkaz, připominající nižšímu soudci jeho po-
vinnost« a že je určena vypomoci zvláště tam, kde
se nelze chrániti normálními prostředky právními
proti odepření justice. Také dozorčí stížnost zákona
o soudní organinaci dovolává se — jak jeji jmeno
praví — dozorči moci představených nebo nadříze-
ných míst a bude tudíž moci očekávati úspěch tou
měrou, pokud v jednotlivém případě může býti do-
zorčl moc vykonána bez zasahovaní do judikatury.
Že dozorči stlžnosti jsou právě ve véce ch
jazykových naprosto vyloučeny, ne-
bude lze následkem toho lvrditi. Zále
právě následkem konkurence soudního rozhodování
a správy vše na dočasném stavu procesu a na tom,
je-li v jednotlivých případech dána půda mimo judi-
katuru, kde dozorčí moc může svou pomoci za-
sáhnouti bez porušení juristické situace, kturá s
stala již definitivní a bez porušení jiných předpinů
právně procesních.
22
article
Něco jiného je poučování pro budouenost, aby
odstranily se u soudu shledané vady v úřadovánl
k čemuž služební dozor obdržel právo v § 76. zák
o organisaci soudů, zejmena pro otázky vlastního ií-
zení, se samozřejmým předpokladem, že neporušuje
se tím volnost soudcovského reznodování.
Velmi politováníhodný spor o jaz vkov
otázce má neloliko význam politický, nýbrž m
v praksi též co nejškodlivější účinky
zasahuje blubuko do hospodářského života zúčastně
ných kruhů obyvatelstva a zjednává možnost, že bu
dou takto poškozeny citelné zájmy; zvláště můž
způsobiti velké a často nenabraditelné hospodářské
ztraty, když se na př. u exekučních návrhů, knihov-
ních, směnečných a pod. žadostí zamitají a limine
z důvodů jazyk vého sporu učiněná podání.
Takové eventuality nemohou býti lhostejny pre
soudní vyřizování záležitostí. To vyplývá již z toho,
že jednací řád pro soudy stanoví i v nynějším oboru
důležité a významné stěžejní pravidlo, že soud má
zjevný zájem strany právo hledajíc
podporovati dle svých síl všude, kde nepříčí se t
zřeteli na stranu druhou
Jak pečlivě však třeha bráti zřetel zrovna n
eventualitu, jakou je svrchu zmíněná eveniualita, pi
soudním rozhodování, o tom svědčí jednací řád n
jiném místě, kde stanoví, že soudce má míti při kaž-
dém jednotlivém aktu, jejž třeba předsevzíti v právní
záležitosti, vždy opět na paměti, jaké příčiny a po
třeby zavdaly podnět k dovolávání se soudu, pre
jaké životní poměry a vztahy je v podstaté vyžádaný
23
article
Trpěl neurasthenií a spáchol sebevraždu patrně v ná
Trpěl neurasthenií a spáchol sebevraždu patrně v ná
valu těžkomyslnosti.
= Němec z Čech zatčen v Pařížl. B Paři že
31, března. Na žádost německých úřadů byl zde
zatčen Němec Max Müllez z Čech pro podvod.
= Vlak přopadom lupiči. Z Loneýna, 31
března. Z Nového Vorku se telegrafuje, že dle zprá-
vy z Newtonu v Kansnsu zastavila tlupa lupsčů vlak
jedoucí ze Sanla Fé, zavraždila expresního posla
uprchla s kořistí 1000 dolarů a množstvím šperků
= Smrteluý skok v cirku. Mladý Francouz Gä ad
bin produkoval se po několik neděl v círku Bu
schově v Berlíně jako »desperado« skokem, jenž pře
konával šílenou odvahou všechny podobné výkony
Gadbin vrhal se s ohromné výše dolů a dopadí ru
kama a prsoma na příkrou skluzavku, která jeho pá
ponenáblým zmenšováním úhlu mírnila, načež by
zachycen do sítě Předevčírem minu! se Gadbin prku
a narazil spodní částí těla na horní hranu skluzavky.
Sřitil se v bezvědomí po hlavě do manéže a v ne-
mocnici podlehl ještě v noci vnitřnímu zranění.
= Zvědavá telefonistka. Z Paříže se sděluje
Všeobecně se pozorovalo, že král Viktor Emanne
byl za svého pobylu v Benátkách v mrzutě náladě
Jak se nyní sděluje, bylo prý příčinou mrzutosti krá-
lovy, že zpozoroval, že telefonický hovor, klerý mě
z královského paláce s císařem Vilémem na palub
»Hohenzollernu«, nějaká třetí osoba poslouchá. Král
nařídil přísné vyšetřování a jedna provinilá telefo-
nistka byla propuštěna.
Němec
Müllez
Francouz
Gä
Emanne
Vilém
Hohenzollern
Čechy
Kansnsa
Fé
Berlín
Paříž
Benátky
24
article
= Odročená poprava. Z Bonnu, 31. března.
(»Berl. Tagebl.«) Loni v říjnu odsoudil zdejší porolní
soud 5 Chorvatů k smrti pro loupežnou vraždu
Jeden z nich se v cele oběsil. Ostatní měli být
dnes ráno popraveni. Avšak poprava byla v poslední
chvíli odročena, protože prý nedostavil se chorvatský
duchovní. Rozsudek bude prý vykonán ve čtvitek.
= Atentát na nevlastní šachovu matku. Z C
řihradu, 30. března. (K. k.) Porta sdělila dnes
perskému velevyslanci, že dva perští anarchisté pod-
nikli na neviastní matku šachovu, princeznu Uln
nalézající se na pouti v Kerbele, atentát. Střelili po
ní. Princezna vyvázla bez pohromy, útočník by
zafčen.
=Fožár Ze Satoralja-Ujhely, 31. března
(K. k. uh.) Požár, který vypukl o polednách, zniči
20 domů.
Berl
Chorvat
Port
Požár
Bonn
SatoraljaUjhet
25
article
soudní nález závažným a jaký vliv má doba, v nín
nález jest vynesen, na jeho cenu a prospěch pro
stranu. Stále hrozící nebezpečenství, že spor o jazy-
kovou otázku při opomíjení těchto hledisk nezaslou-
ženě jednotlivcům může způsobit hmot
nou škodu, naptňuje vládu nejvážnějšími obavami
a považuje tudíž za nezbytné, aby soudci plně měl
na zřeteli praktický účinek svého jednání při jazy-
kových pochybách a při tom byli si vědomi nejen
úkolů a potřeby bezpečné právní ochrany, nýbrž také
své povinnosti, vždy a všude ze všech sil zastávati
se zájmů osob ke spravedlnosti se ucbylujících.
Ježto v otázce jazykové u soudů naprosto nelz
dociliti dohody a tím vždy vzplane nové prudké po-
litické rozechvění, které justici stává se vždy nebez-
pečnějším, třeba se vší vážnosti stanoviti pravid la,
která co do obsahu jsouce pro obě strany přijatelna
přesnějšími ustanoveními o jazykové otázce a řuše-
ním sporných bodů, vylučovala by opačné výklady
a také se zřetelem na bezpodmínečnou platnosta
všeobecnou svou závaznost, jakuž i svým poměrem
ke starším právním zdrojům nébyla by vydávána
žádným pochybnostem a právě proto by bez výjimky
stejně musila býti používána u soudů. Starým, ne-
ustále se vracejícím sporům o tomto nesmírně chou-
lostivém bodu musí se učiniti přítrž. Dle posledních
zkušeností sotva dá se čekati, že se názory o tom
samy jednou vyjasní a že bude možno dosíci do-
hody o těchto sporných otázkách. Lpí na nich příliš
osobního a politického přesvědčení, příliš vášní
bohalých vzpomínek. Musíme se chopiti nových pra-
videl. Podrobný přesný jazykový záko
jest jediným způsobem, abychom docilili neochvějně
klidně stejnoměrné praxe a odrazili účinky polti
ckých snah na činnost soodů.
26
article
A k témuž závěrku dospějeme, zkoumáme-l
otázku vnitřní úřadní řeči. Jest nesprávno
ličiti věc tak, jakoby po tě stránce právě za zodpo-
vědnosti těto vlády stal se převrat. Nechci uchylovati
se k dřívějším stolelím; přítomnost skýtá nám dost
látky. Otázka vnitřní služební řeči v Čechách byl
posunuta v popředí nařízeními z let 1897 a 1898.
poněvadž jimi čeština v dosti značném rozsahu byla
přípuštěna k vnitřnímu úřadování. Tato nařízení byla
sice později zrušena a měl býti obnoven stav, jaký
byl před tím.
Avšak politisky nebyla událost odvolání oněch
nařízení odstráněna. Trvalé hnutí, jež vycházelo
z boje o tehdejší jazyková nařízení, mělo též za ná-
sledek, že v různých podobácb a forinách se opako
valy pokusy vrátiti se k uživání českého jazyka v
vnitřní službě, jež bylo přechodně v platnosti. Byly
stálé dozvuky a v ob odu zrušených jazykových na-
řízení od tě doby rozechvění nikdy úplně nepomi
nulo. Nechci se zabývati jednothivostmi těchto udá
lostí, způsobily mnoho nevole, která po dnes nen
úplně zapomenuta. Opětné pokusy byly podniknuty
provésti zrušení jazykových nařízení po této stránce
avšak bez prosikavého úspěchu. Jiskra douinala po
popelem dále. Tento rozvej však není ničím jiným
než odleskem a též účinkem politických dějin po-
sledního desitiletí a všeho, co s nimi souvisí, jedn
od druhého nelze odděliti. Perioda, kdy po delší sta
gnaci začal parlament opět zahajovatí svou pravi-
delnou činnost a leta následující, kdy vláda, parla-
ment a zákon dárství byly úplně zaměstnány jinými
velikými státními akcemi, sotva se k tomu hodila
aby sporné otazky byly důkladně uspořádány, jež.
Jiskra
Čechy
27
article
jak přílomnost poučuje, stále do krajností přiostřují
protivy v pohtice. Nyní však příšel čas k tomu
nyní měla by býti též tato čast otázky jazykové zá-
konně uspořádána. Taková úprava jest nulná, ať s
to posuzuje s kterékoliv stránky. Důvody, uváděn
dřive pro zákonnou úpravu zevnitřního jazyka úřad-
ního, platí též zde. Musíme i zde dospěti k úpravě
vymykající se každému sporu a politika i úřa
mohou z toho míti prospěch, bude-li tato úprava
provedena ve smyslu přirozených zásad, spočívají-
cích ve věci samě. Proti změně času a okolnosti
proti zásadě »Dnes mně, zejtra tobě« a proti věčné
starosti před neočekávanými novotami a návratem
k dřívějšímu může úspěšně chrániti jen zákonn
úprava, obsahující předpisy pro všecky obory
soudní služby, jež musí bezpodmínečně býti zacho
vávány a která naprosto vylučuje mínění, názorya
vůli jednotlivých orgánů soudcovských nebo úřadnícho
Odkazuje-li se v jazykových nařízeních z let 189
a 1899 vždy na zákonodáratví, dokazuje to, jal
pevné bylo již tehdá přesvědčení, že po oněch uda-
lostech nepaskytuje již pouhý návrat k dřívějšímo
stavu trvale dostatečného rozřešení a tento před-
puklaď se, bohuželí splnil. Bylo by pro jnslici pra-
vým vykoupením, kdyby se zdařilo jazykovou otázk
u soudů učiniti příkazy zákonodárné moci stejnou
jednotnou a stálou, neboť události posledníeh mě-
síců neb ly pro jestici, jako nejdůležitější společen-
skou funkci ve statě, žádným ziskem, ať se jižo
otázce jazykové soudí jakkoliv. Soudy a soudcové
mají býti v celém rozsahu své úřadní činnosti jako
žulová skála a počínati si v úřadě s bezvadnou
spolehlivostí, pevně, bez lrhlin. Jen lak mohou svým
rozsudkům a nařízením zjedtřati úplnou autoritu iu
oněch, proti nimž jsou vydány, jimž nedávají z
pravdu.
28
article
Moc, soudci vykonávaná, ukládá jim větší povin
nosti, než jinému správnímu orgánu; a každému
státnímu správnímu odvětví by škodilo, avšak justi
a její vážnost by zničilo, kdyby zahostila se obava
že politika a její boje přenesou se nějakým způ
sobem na konání spravedlnosti. Co by bylo pre
Čechy a pro stát požehnáním, to — nelze to dost
často opakovati — je pro soudy palčivou a nalé
havou potřebou, aby unikly povyku a afektům poli
lického zápasu a mohly, bez ohledu na politick
zájmy, plniti v nesporné nestrannosti své státní
sociální úkoly.
Všichni, kdo mají zájem na dobrém právnín
stavu — jsou to především výrobní vrstvy — budou
vděčni zástupeům obou národností, shodnou-li s
bray na základních rysech zákona, který by zaruč.
zatímné příměří aspoň pro dobu, až budou dány
všechny ostatní podminky pro další úrady; při ton
v podstatných bodech nestala by se také újma poli
tickým názorům obou stran
Promlouvaje o otázkách za rokování vytknutých
pravil ministr, že mimsterstvu spravedlnosti se vždy
snažilo dle možnosti učiniti používání v ý pomoe-
ných relerentů u nejvyššího soudu zbytečným
systemisováním míst dvorních radů. Přes rozmno-
žený počet členů senátu u nejvyššího soudu nelz
na dále bez výpomocných referentů nebo bez no-
vého syštemisování vyslačiti, takže bude třeba bu
omezit opravné prostředky k nejvyššímu soudu
v záležitostech civilních při menších obnosech, nebo
bude lřeba přikročiti k novému systemisování. V nej-
hližší době bude příležitost rozhodnouti se, jakému
způsobu třeba dáti přednost.
Čechy
senát
29
article
Pokud jde o vstupování advokátů d
soudcovské služby a zvláště o jich součin-
nost při soudnictví ve vyšších instancích, považuj
to ministr za velmi žádoucí. Vyjednavá se, aby zři
zením několika nových míst u nejvyššího soudu byly
zlepšeny vyhlidky soudců VI. hodn. tř., že budou
totiž povýšení na dvorní rady nejvyššího soudu,a
bylo by tudíž možným, aniž porušeny by byly nějsk
zájmy soudců, jmenovati na několik z těchto nových
míst advokáty, kteří by byli dle služební doby a s
řetelem na svou posavadní vynikající činnost a ve
deckou kvalifikaci obzvláště způsobilí vstoupiti do
gremia nejvyššího soudu.
Pokoutní písaření zamezilo by se dle
ministrova náhledu nejlépe, kdyby soud odmítal i po-
koutní písaře i jejich podání.
Promlouvaje o opatřeních ve prospěch auskul-
tantů a právních praktikantů, poukazoval
ministr na zvýšení počtu adjut, následkem čehož ne-
adjutovaných míst auskultantských je nyní něco pře
40. V poslední době bylo učiněno opatření, aby d
započítatelné doby služební, již třeba k dosažení
vyššího adjuta, započítávala se také služební doba
jednoroční dobrovolnické služby. — Pro právní
praktikanty, kteří nalézají se aspoň rok v soudcovské
přípravné službě, byla zřízena stipendia po 840 K
ročně. Pouze na Moravě jsou nyní poměry nepři-
znivě, ale pouze přechodně. Poměry dorostu jsou
v Brně a v Praze nepříznivější a ovšem bude nutno
učiniti tu některé ústupky kandidátům, kteří se při-
pravují pro úřad soudců a auskultantů.
V poslední době byly opět zlepšeny poměry
kancelářskýeh pomocníků a kancelařských
oficiantů a praví, že již před několika léty byla zu-
hájena akce pro definitivu výpomocných sluhů a vý-
pomocných vězeňských dozorců.
Na základě loňské ankety o novém t restn íu
zákoně bude podaná předloha podrobena důkladné
revisi.
Morava
Brno
Praha
30
article
Ať uvádějí se jakékoliv důvody pro nulnost or-
ganisačních změn, ministr nemůže připustiti jeden
důvod, že soudcevská neodvislost, o niž
se nyní tolik mluví, byla ohrožena anebo že udá-
losti novější doby vyvolaly potřebu po sesflení
ochrany neodvislosti. Nevěděl by také, proč by vláda
měla se dotknouti neodvislosti soudců a výtky, které
od několika neděl z Čech se pronášejí proti vládé,
obsahují právě výtky opačné. Vláda nechce od soudců
nic jiného, než aby soudcovský úřad vykonávali
ke blahu obyvatelstva dle zákona a povinnosti. Dříve
se v tomto směru poukazovalo také na liskovou jodi-
katuru. Konfiskace periodických tiskopisů poklesly
absolutně i relativně, zejména vezme li se zřetel na
jedné straně na stále rostoucí počet periodických
tiskopisů a na druhé straně na okolnost, že klida
umírněnost publicistických projevů jistě se nezvýšily.
Každý problem organisace soudcovského úřanu
soustřeďuje se dle ministrova zdání v jednoduché
formuli: Zlepšení justice. Tato všeobecně spole-
čensko - politická perspektiva musí předcházetí všem
ostatním. Vše, co jest po této síránce dobré, jest
vítáno. Na olázku, přišlali nyní chvíle, kdy zlep-
šení justice nutně vyžaduje, aby historické zá v lady
nynější organisace soudcovského úřadu byly změ-
něny, bude lze různě odpověděti. Ale praktická
práce na zlepšování justice neměla by býti těmito
pochybami zdržována. Pokud zlepšení justice závisí
na vydání nových zákonů, chce ministersivo parla-
mentu dáti přiležitost, aby, jakmile vyřídí podané
předlohy, upravil novým způsobem i onu část
justice, která dosuď není modernisována, především
řízení dobrovolného soudnictví. Vedl
toho jde o zlepšení justice v mezích nynějších zá-
konů činností min. spravedlnosti a justiční správy.
Čechy
31
article
Ministr ubezpečuje výbor, že má při všem
svém konání na zřeteli jen spravedinost, potřeby
lidu a obecné blaho a vroucí smysl pro zájm
všech orgánů, jež justice zahrnuje. V tomto smyslu
prosí jej za další podpor.
V odpolední schůzi posl. dr. Sylvesle
pohřešuje, že ministr nepodal vysvětlení, v jakén
směru bude vypracován jazykový zákon. Naléhají-li
Čechové ustavičně na vládu, aby uspořádala jazy-
kovou otázku, ať prý udají také schůdnou cestu.
Lituje, že ministr pokáral německé soudce, ne-
káral však pokusů zavésti vnitřní úřadní češtinu
soudů. Dále naléhal na vydání nového trestního zá-
kona a na opatření proti pokoutním právníkům a
konečně přimlouvá se za zlepšení hmotných poměr
soudců.
Posl. dr. Velich učinil toto prohlášení: Dnes čle
se ve vídeňských novinách ničím neodůvodněná zprá-
va, jakobychom my čeští agrárníci zaujímal
v jazykové otázce k vládě povolnější stanovisko n
ostatní české strany, a dokonce se tvrdí, že nejsin
odhodlání v této ctázce se vší rozhodností hájiti práva
svého jazyka a že jsme se v této otázce dosud ne-
rozhodíi. Se zřetelem k tomu činím jménem své
strany toto peohlášení:
doktor
Sylvesla
Čecho
Posl
Velich
32
article
„Bídným jest národ, jenž necběluje
sradostí vše pro svou čest. Tobylo vžd
heslem mého národa a čeští agrárníci
nedají se v pravém vlastenectví žád-
nou stranou v žádném směru předstih
nouti Se zřetelem na prohlášení, jež podal
ministr spravedlnosti o jazykové otázce
c. k. soudních úřadů v království českém, a jež
nikoho z českého národa v žádném
směru bez rozdílu stran nemůže uspo-
kojiti, prohlašuji jménem českých sgrárníků, že
za lakových okolností nemůžeme míti napre-
sto žádného zájmu na skoncuvání pre
jednávaného rozpočtu. Také posla ne
ntrany katolicko-národní hájí totež
stanoviske
Posl. ryt. Kozlowski žádal, by zákon o lichvě
byl rozšířen a zostřen. O požadavku ryt. Vasilka
za vydání jazybového zákona pro všechny národy
Ralouska, pravil řečník, že dle úslavy nepřísluší
říšské radě kompetence k úpravě jazykových zále-
žitostí. Po právu jsou k tomu příslušné zemské rně-
my a dle obyčejového práva náleží tyto záležitesti
ku právům exekutivy
Posl. Korol naléhal, aby vypracován byl obecný
jazykový zákon a co nejdtíve předložen sněmovně.
Posl. Malika ministrova odpověď o jazykov
olázce neuspokojila
Posl. Conci prohlásil, že jeho klub stojí v jazy-
kové otázce na slanovisku úplné rovnoprávnosti růz-
ných jazyků. Jazyková otázka měla by býti pr
celou řiši jednotně rozřešena.
Příští schůze bude zejtra
Posl
Kozlowski
Vasilko
Korol
Malik
33
article
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Jubilejní výstava pražské obchodní
a živnostenské komory.
Návštěva výslaviště. Výkonného výboru výslav-
ního docházejí stále velice četné žádosti různých
spolků a korporací o povolení návštěvy výstavy v ny-
nější době. Výkonný výbor avšak jest nucen, veškeré
žadosti tyto zamítahi, poněvadž při nynějším stavu
výstaviště hrozí opravdové nebezpečí samotným účast-
níkům korporativních návštěv vzhledem k tomu, ž
na výstavišti jest všude půda rozkopána, vykazuje
mnoho jam, všude jest nakupeno mnobo dříví, trámu,
všude jsou zaráženy kolfky, nakupeny hromady písku
atd., nehledě ani k tomu, že jest nebezpečno, pro-
cházeti poblíže rozestavených pavilonů, jak svědčí již
několik — bohudík ovšem řídkých — případů zranění
padem různých předmětů se střech rozestavených
budov. Jest tudíž pochopitelno, že v nynější době
není výkonnému výboru možno, korporativní návštěvy
povolovati, ani jednotlivcům vstupenky vydávati a ž
se na výstavu připouštějí jen osoby, které nuceny
jsou tam jíti za svým zaměstnáním.
živnostenský komora
34
article
Návštěva franconzských hostí na pražské jubilejní
výstavě. Výkonný výbor jobilejní výstavy společně
s českou chemickou společností na doparučení pana
Maura Deutsche, vicepresidenla rakousko-uherské ob-
chodní komory v Paříži, který si získal nemalých zá-
sluh o povzbuzení návštěvy jubilejní výstavy, zasla
pozvání spolku »Association des Chimistes, de sucr
et de distillerie de France et des colonies« k návštěvě
jubilejní výstavy. Jmenovaná společnost sdělila pak
výstavnímu výboru, že ráda pozvání přijímá a před-
loží je valné hromadě, která konati se bude v nej-
bližsích dnech a ujistila, že značný počet jejich členu
navštíví pražskou jubilejní výstavu.
Jmenování olicialního speditera výstavního. Vý-
konný výbor výstavní jmenoval zasílatelskou flrmu
Josef Srnee a synovci v Karlíně, jež za-
stávala již při dřívějších výstavách spediční službu
výstavní, oficialním speditérem výstav-
ním. Firma tato bude obstarávati spedici oněch vý-
stavních zásilek, které nebudou zasílatelem adresovány
na některého jiného speditéra neb na některou ji
určitou osobu a jest tudíž ka dému vystavovateli v př
jmenování oficialního speditura vyhraženo právo, aby
si zvolil dle své libovůle svého vlastoího speditéra
Maur
Deutsche
Franc
Srnee
Paříž
Karlín
spolek » Association desátník Chimistes
35
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Pod záhlavím „Klepy“, píše „Venkov
(ze dhe 31, března): „Jiný klep spáchaly „Ná-
rodní Listy“. Praví, že ministr Prášek ne-
hne ani prstem proti uskutečnění známých
plánů min. Peschky ... „Nár. Listy“ chtějí, aby
chom na to odpověděli.“ Není pravda, že
tak psaly „Nár. Listy“ a že chtěly, aby „Ven-
kov“ na to odpověděl. Dne 27. března napsal
„Národní Listy“
„Přitomnost toholo zástupce (K. Práška) v
vládě jest zárukou, že se proti uskutečnění plá-
nů, „Venkovem“ posmívaného jeho kolegy-s grár-
níka, německého ministra krajana Peschky, ne-
hne ani prst ve straně, jejíž volení zástup-
cové ve skulečnosti nejsou ničím jiným, než mas-
sou hlasů pro zaždý počin Beckův za papírov
resoluce universitní, stejně bezcenné, jako vládní
prohlášení v otázkách jazykovýchl
„Nán Listy“ nepotřebují na to odpovědi,
neboť jest jim úplně jasno, proč trvají oba čeští
ministři ve vládě Beckově, kdež asistují k či-
nům, totožným s nejhanobnějšími odstav i
punktací. Něco jiného chtěly „Nár. Listy
Prášek
Peschek
K Prášek
Beckův
Beckov