2
masthead
V Praze, ve středu 1. dubna 1908.
Praha
5
masthead
Ročník XXXXVIIÍ.
6
article
Na ranní a odpol. lintr
předp lácí sur
v Praze v administrasi
měsít . . . . .
na črrt lrta . . . . 6 K —
s dvojí donáčkou
nntuu. . . . 7 K ook
ve dlislkáck
. 2K a0
sa nbo . ritsnt
na mřel
. . . . . ke
s dvejí zásllkou
a pěsle
črt al. . . . n K eo
Praha
7
article
Ministr spravedlnosti promluvil.
Ministr spravedlnosti promluvil.
Včera tedy došlo v rozpočtovém výboru
na projev ministra spravedlnosti dra Kleina,
projev všestranně dychtivě očekávaný, vždy
se mělo za to, že vnese konečně světlo do
otázky v Čechách nejpalčivější a nejchoulo-
stivější, otázky platnosti rovného práva obou
zemských jazyků u soudů v Čechách, až do
druhé poloviny minulého roku jak zákony.
tak skutečným užíváním uznávané a všem
soudními instancemi zachovávané.
Až teprve za nynějšího ministerstva bar
Becka, v éře tak zvané positivní práce, před
níž posunuty národnostní otázky na vedlejší
koleje a v níž mělo býti zachováváno jakés
příměří na základě daného posavadního
stavu, dočkali jsme se toho, že nejprve
v Chebu, napotom v České Lípě němečtí
soudcové svévolně a svěmocně zahájili odb j
proti ustálené praxi, odmítajíce věcné vyři
zování žalob a podání jazykem českým uči
něných.
Věc sama o sobě v právním státě ne-
slýchána stržena byla mimo to tak zvaným
německým Volksratem do víru strannické
politiky, když německým soudcům předsedou
jeho zaslán byl okružník, kterýmž byli přímo
vyzváni, aby právě takovým způsobem, jako
se stalo v Chebu, »bezohledně proti všem
českým žalobám zakročili«.
Klein
Beck
Čechy
Cheb
8
article
Nebylo jinak možno, než že případy
tyto co nejpřikřejí se dotkly právního sebe-
vědomí neméně než právní bezpečnosti če-
ského lidu, a že poselstvo české obrněným
dotazem prof. dra Čelakovského a soudruhů
se postavilo na obranu a volalo vládu k za-
chovávání zákonů, protože jednání něme-
ckých soudců »neznamená již vykonávání
soudci zaručeného práva, zkoumati platnost
nařízení, nýbrž je zřejmou vzpourou proti
trvajícím zákonům, proti pevně ustálené
praxi a plenárním rozhodnutím nejvyššího
soudního dvora, které slavnostně prohlásily.
že jest v Čechách právem zákony stanove
ným, činiti podání soudům v celem obvodu
království českého v jednom z obou zem
ských jazyků a povinností soudů vyřizovati
je v řeči podání.«
Po desíti dnech zmohla se tehdy, dne
21 prosince 1907, na dolaz tento k odpovědi,
pronesené ústy ministra spravedlnosti dra.
profesor
Čelakovský
Čechy
právní bezpečnost če
9
article
Kleina, kterýž nám sice v theorii dal za
pravdu, ale ve věci se kryl čl. VI st. zákl z.
o soudcovské moci, jímž se prohlašuje, že
soudcové jsou u vykonávání svého soudcov-
ského úřadu samostatní a neodvislí, tváře se
při tom, jakoby neměl ani vědomosti o tom,
že čl. XI. st. zákl. z. čís. 145 o vykonávání
vládní moci stanoví, že »jsou stální úřady
oprávněny vydávati v oboru vlastní působ-
nosti rozkazy a vynutiti si nejen zachová-
vání těchto, ale i zákonných nařízení vůči
těm, kdož jsou jimi vázáni.«
Prosincovým projevem ministra spra
vedlnosti dra Kleina se tedy vláda neod-
hodlala zakročiti proti svévoli německých
soudců, případů odpírání práva na česká po
dání od té doby přibývalo a věci dospěly
konečně tam, že čeští poslanci ve shodě
s českými členy ministerstva učinili závislým
své další spolupůsobení s nynější vládou
na zjednání pořadku u německých soudů
v Čechách a respektování jasného práva če-
ského jazyka a českého lidu, jenž je v této
akci jednomyslně a odhodlaně podporuje.
Klein
Čechy
10
article
Vláda po svém zvyku stále odkládala
s odpovědí, až do posledního okamžiku před
zahájením opětného zasedání rady říšské.
Závisíť všecka činnost parlamentu, jenž se
již zejtra sejde, na tom, jak vyřízen bude
tento největší zájem našeho národa, jenž jest
tu spolu zájmem celého státu, kterýž ne-
může bez újmy své autority kapitulovati před
několika soudci německými, již se propůjčili
za nástroj strannické politiky.
Včera na konec, po napínavém vyjed
návání s vládou jak se zástupci našimi, tak
s Němci, vytasil se ministr spravedlnost
s druhou svou odpovědí o revoltě německýeh
soudců.
Zástupci čeští v rozpočtovém výboru
ještě v předvečer odpovědi této dali poslan-
cem Maštálkou poslední výstrahu nynější
vládě. Tento vylíčiv obětavé úsluhy, jež po-
selstvo české dosud této vládě konalo, pro-
hlásil, aby se vláda neklamala: rozhořčení
a pobouření ve všech vrstvách českého oby.
vatelstva pro soustavné odpírání práva pří-
slušníkům českého národa a pro provokace
německých soudců dostoupily takového stupně,
že čeští poslanci ani s napjetím všech svých
sil nemohou utlumiti vlny této všeobecné
nevole; ať si ministr spravedlnosti nehraje
již déle s ohněm, případným výbuchem vy-
letělo by do povětří více než on sám, nebo
ministerstvo nynější V této otázce jsou všichni
čeští poslanci bez rozdílu stran za jedno
Jsou nuceni vysloviti ministerstvu nejhlubší
politování nad tím, že vyskytla se smělost
označovati řeč českou v historické vlasti její
— za cizí. Stojíce na pevné půdě zákoni
tosti, nežádají leč, aby ani soudnictví ne
opouštělo tuto půdu. Vyvodí důsledky z toho,
budou li pro německé soudce směrodatnými
místo zákonů okružníky Tittovy
Taková byla sítuace, jejíž rozuzlení zá
visí na správném postupu vlády, zejména
pak ministra spravedinosti dra. Kleina.
Němec
Maštálka
Klein
11
article
Tento ani včerejší řečí svou v rozpočto-
vém výboru neodhodlal se zjednati v Če-
chách u německých soudců průchod zákonu
Myšlenky jeho nesly se týmž směrem jako
v jeho prosincovém projevu.
Řeč, již promluvil, jest sice dosti dlouhá.
ale není v ní stopy po energickém odhodlani
uhájiti téměř třicetiletou praxi soudní ve vě-
cech jazykových proti neudržitelné, sotva
půlleté odchylce jednotlivých soudců, zahá-
jené v Chebu.
Naříkal, že se vláda nemůže zachovati
žádné straně, jakoby stanovisko odboje bylo
stejně závažným, jako zákon a ustálena praxe
Mluvil o zdrželivosti výkonné moci vůči vy-
konávání spravedlnosti, ač měl říci odepí
rání spravedlnosti. Snaží se dovoditi, že vlada
se nechovala v případě chebském trpně
uznává, že by soudcové měli brati též zření
ke státu a jeho vnitřnímu míru, ale zakro-
čiti nemůže při neodvislosti soudců. Doufá,
že podaří se nadřízeným úřadům poučová-
ním odstraniti rozpor a sjednotiti soudy ke
stejnému názoru, ač zároveň doznává, že
prostředky, jež jindy zpravidla postačují k do
sažení jednotného soudnictví, dosud neměly
výsledku. Dozorčí stížnosti jsou mu novou
kapitolou, při níž se nedostává zkušeností
obvyklé routiny, ač je ve věcech jazykových
nepokládá za vyloučeny.
Cheb
12
article
Má pak za jedině východisko ne snad
hájení platných jazykových zakonů, ale vy-
tvoření nových pravidel, t. j. pořízení nového
jazykového zákona. A o tom, nechť prý se
dohodnou — strany. Všickni prý budou
vděčni zástupcům obou národností, shodnou-i
se brzo na základních rysech zákona, který
by zaručoval prozatímné příměří.
Zkrátka, ministr spravedlnosti dr. Klein
nenalezl nijaký uspokojivý prostředek proti
odboji německých soudců, ba přimo doznal,
že soudcové ti poučení daného — nedbají
Chtěl-li již zjednati prozatímné příměří
měl se o to sám pokusiti: zříditi je na zá
kladech, jaké spočívají v platných zákonech
a trvaly až do počátku odboje. V takových
případech je povinností vlady restituovat
stav, jaký byl před porušením pořádku
v soudnictví a odpírání spravedlnosti.
Prozatímnost, zachovávající bezprávný
výboj a vpád německý do české jazykové
državy, jest prostě pokus, couvati před bez
právím. A mimo to ani z daleka nenaznačil.
jaká mají býti ona nová pravidla a jaká
záruka by je učinila bezpečnějšími proti své-
voli německých soudců, když nedbají práv
od staletí platných a uznávaných!
Není proto divu, že řečí dra. Kleina
situace nejen se nevyjasnila, nýbrž ještě s
stala spletitější, a že vedení české daiší po-
stup svůj přenese do plně porady všech po-
slanců českých, kteři právě k opětnému za-
hájení rady říšské do Vidně přibudou.
Lid český očekává od nich, že budou
pevni v obraně jeho a že postaví Němce
vládu před alternativu, při níž nezbude ni-
jaké pochybnosti, že česká trpělivost jest do
dna vyčerpána.
Klein
Němec
13
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 31. března. (Minister s t v
spravedlnosti.) Bar. Beck projevil velikou
zručnost, když šlo o úpravu velikých otázek
politických a hospodářských. Provedl v rakou
ském pa. lamentě volební reformu a upravil na
deset let hospodářský pomör Rakouska k Uhrám.
A to všechno jen proto, aby hned na to narazil
na jazykovou otázku v Chebě a České Lípě a
byl nucen napnouti celou svou inteligencia
dramatický talent na zredigování a vyhlášení
pouhého osvědčení, jehož účelem jest vzbuditi
u Čechů i Němců stejnou nespokojenost. Běda
ministrovi bude-li jeho prohlášením dr. Kramá
o poznání méně ne-pokojen než bar. d'Elvert
posl. Klofáč méně než K. H. Wolf.
Tak líčí v kiuskovském „Czase“ vídeňský
zpravodaj nynější situaci v rozpočtovém výboru.
jenž projednává rozpočet ministerstva spravedl-
nosti. Pisatel ve svěm situačním článku hádá.
jaká asi bude Kleinova odpověď na české ža-
leby a soudi, že bude jinými slovy opakovat
jen to, co prohlásil v poslední schůzi zasedán
podzimního. Dnes je odpověď Kleinova znám
a dokazuje, že „Czas“ se nemýlil. Min. Klei
kryje se vytáčkou, že nemá ústavných prostřed-
ka, apy zamezil revoltu německých soudců v Če
chách. Vláda nemá „ústavných“ prostředků.
protože jich nechce užiti. I na to upozorňuje
Beck
Čecho
Němec
doktor
Kramá
Elvert
Klofáč
Wolf
Kleinův
Praha
Rakousko
Uhry
Cheba
Český lípa
Czas
14
article
„Czas“, jenž praví dále: „Kdyby vláda stanul
na stanovisku, že neodvislost soudeovská se
týče pouze jurlsdíkce, nikoli však také ja-
zyka, měla by po ruce hojnost diseiplinárních
prostředků. Ale zření na Němee brání jí posta-
viti se na takové stanovisko a proto se utíká k
frasím o prostředcích ústavných, jež v duném
případě nemají reálného významu.“
Přes to, že vláda nesplní své povinnost
k národu českému a právům, zákonem nám za-
ručeným, zpravodaj „Czasu“ soudí, že ani tento-
krát nedojde na úplnou roztržku a vznikajle
bouře zvolna zase ulehne. Smutné vysvědčení
jak málo se cení onergie českého poselstvav
Vídni.
V Praze, 31. března. (Rusko-národn
klub a ruská universita.) „Galičanin“
sděluje, jaké stanovisko k požadavku ruské uni
versity zaujímá rusko-národní klub. Přivržene
směru národně-ruského nemohou prý souhlasit
se zřízením university, v níž by vyučovacím ja-
zykem byla výhradně maloruštína. Nářečí malo-
ruské není tak vyvinuto, aby stačilo velikým úče
lům vysoké školy. I dnes vědeck, ukrajinský
jazyk není jazyk živého národa, nýbrž jazyk
vyšlý z linguistické laboratoře, vytvořený pro
dočasné úkoly politické. Jest stejně cizí malo-
ruskému národu, jako kterýkoli jiný jazyk. Úko-
lem universit jest kulturně sbližovati národy
hlavním cílem ukrajinské univorsity bylo by
však kulturně rozštěpiti společný národ ruský
Proto strana rusko-národní nemůže býti pro zř
Czas
Vídeň
Praha
Rusko
národní klub
15
title
Politické zprávy zahraničné.
16
article
zení university čisté maloruské. Rakouští Ru-
sové mají právo na universitu jako ohnisko vyš-
šího vzdělání, ale přednášky na ruské universite
musejí se konati v onom jazyku, který je spo-
lečným majetkem všech ruských plemen, na
jehož rozvoji všechna společně pracovala a ktere
ve světové kultuře zaujímá jedno z nejpředněj-
ších míst. Při takové universitě našlo by se pak
dosti místa i pro stolice maloruského jazykaa
jeho literatury. Jen taková univorsita by měla
smysl a kulturný význam a byla by na prospěch
vědy, rakouského státu i ruského národa.
V Praze, 31. března. („Černovský
proce3.“) V Turč, sv. Martině vyšla práv
brožura, nadepsaná „Černovský proces, projedná-
vaný od 2. do 10. března 1908 před soudnou
stolicí v Ružomberku.“ Cena 50 bal. Jest to
podrobná zpráva o ostoudném přelíčení, v němž
proto, že uherští četníci zbůhdarma postřileli
v Čerové 15 nevinných lidí, odsouzeno dalších
40 černovských občanů ke krutým trestům, vy
nášejícím dohromady 37 roků žaláře.
Z Pešti, 29. března (Bankovní o táz-
ka.) Užší výpor sněmovní komise pro studium
bankovní otázky dohodl se, že expertům, kteř
budou požádání o dobré zdání, předloží takové
otázky: 1. Dle jakého systému se má zříditi
samostatná banka? 2. Jak veliký má býti zá-
kladní kapitál a jak jej opatřiti? 3. Jak a čim
se má ručiti za bankovky? 4. Práva, výhody
povinnosti samostatné cedulové banky. 5. Dobs
trvání bookovní výsady. 6. Ochrana hospodář-
ských zájmů a země. 7. Jak zabezpečiti stálost
valuty, zejména cenu uherských peněz na mezi
národním trhu? 8. Má uherská banka platii
hotorvými (zlatem)? 9. Přechodná stanoven
pro případ samostatné uherské banky.
svatý . Martina
Praha
Ružomberok
Pešť
17
article
V Praze, 31. března.
Praha
18
article
Rakousko-Uhersko a Srbově.-
Ze Senice v sandžaku novopazarském ozna
mují, že tuecké úřady na pobídku ta
mějšího rakousko-uherského kon-
sula přikázaly všem srbským učitelům, aby
jim ukázali a ku schválení podali svá vysvěd-
čení způsobilosti; ale protože právo zkoumati
vysvědčení učitelů přináleží pouze příslušnému
mitropolitovi — jsouť to školy význáňové —
učitelé odepřeli podrobiti se příkazu tureckých
úřadů, jež následkem toho zavřely všechny srb-
ské školy v celém sandžaku, a učitele spolu
s jich ředitelem rozsázeli do různých žalárů.
Revoluční sonialism v královstvi Polském.
V Radomi zatčení členové tamější organi
sace strany rovolučních socialistů, mezi nimiž
jsou vrahové žandarmského rytmistra Michaj-
lova, strážmistra Dymova a strážníka Solezňova,
V osadě Jedlně vypátrána revoluční tiskárna.
Ruský návrh na upokojení Makedonie a jehe
kritika v „Novém Vremeni“.
„Novoje Vremja“ činí návrhu p. Izvolskéh
na upokojení Makedonie podstatné výtky. Při
pouští dobry úmysl, ale nevidí, že by návrh po-
čítal s realnými možnostmi. Vytýká také ostal
nímu ruskému tisku, že návrh Izvplského přílii
vlídně posuzuje. Píše:
Kancelářský způsob rozřešení makedonské
tragedie, nevyžadujíci ničeho kromě několiks
kapek inkoustu, došel sebválení listů, kter
v slovech a papíru vidí počátek a konec státní
moudrosti. Ale k opravdovému žalu, celé moře
inkoustu nestojí za kapku lidské krve. Podpo
ruje-li ruská politika v Makedonii status quo.
podporuje vlastně Turecko, jemuž na statu qu
nejvíce záleží. V tom ale právě tkví tragičnost.
v které trpícími osobami jsou slovanské a vůbee
křesťanské národnosti otomanské říše. Skomco-
vati toto drama je možno buď rozhodnou chiru-
gickou operaci, nebo mirným, ale neméně roz-
Srbův
Dymův
Solezňův
Rakousko
Uhersko
Senica
Radom
Makedonie
Nový Vremit
Turecko
Novoj Vremja
19
article
V drobném Prvdejíi
ranní číslo o sobě . . . ea 6
odpolední . . . . . . . na ž b
Ve alialkách na veskevě.
ruuní číslo. . . . .
.. 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inseráty
platí se hotově napřed.
Fřešplaconí a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulicl č. a
Tam nachizají se t41 redakra,
Uskárna a ezpediva „Národuich Lirti“
Bukoplay se novracnjí.
Národuich
Bukoplay
20
article
hodným způsobem: osvobozením Makodonie od
hrabivých a zpustlých živlů, které drží v ru-
kou tureckou státní moc. Makedonská, jako kaž-
dá jiná národní otázka neřeší se chytráckými
slovnými tůčkami a hříčkami diplomatů, Jedi-
ným prostředkem k upokojení Makedonie jesti
ustanovení samostatného vladaře.
Vojenské opravy v Anglii.
V Anglii není, jak známo, všeobecné branné
povinnosti, jaká zavedena je v ostatních státech
evropských. Soustava anglické armády spočívá
na zásadě dobrovolnosti. Vojenská správa shle-
dala v této soustavě mnohé nedostatky a odstra-
nila je novým zákonem, který dnem 1. dubna
nabývá platnosti. Zákon tento udržuje rovněž
zásadu dobrovolnosti, naléhavé opravy zaváděje
pouze v jejím rámci. Provésti jej náleží mini-
strovi vojenství Haldanovi. Jeho reformní pod-
niky v oboru anglického vojenství jsou v pol.
statě tyto: Haldane zavedl zlepšený výevik do-
brovolnických sborů, dobrovolnické pluky (do-
sud téměř úplně samostatná tělesa) zorganisoval
v divise, zařídil dívisní cvičení a správu dobro-
volnického vojska svěřil zvláštním hrabským
výborům, v jichž čele stojí starosta jednoho
každého hrabství. Hrabským výborům dostane
se vydatné státní podpory. Mimo to rozmnoži
Jedi
Hrabský
Makedonie
Anglie
21
article
Haldane velmi značně jízdnou pěchotu, oddíly
eyklistické, oddíly se strojními puškami, po-
břežní dělostřelectvo, sbor ženijní, zdravotnický
a polní dělostřelectvo, kdežto dosud všechno té-
měř vojsko sestávalo z pěcboty, ostatní pak
druhy zbraně byly úplně zanedbány. Dosud čí-
tala anglická pěchota 355.000 mužů, nyní je
o 40.000 mužů slabší; počet tento přidělen byl
k ostatním zmíněným druhům zbraně. Vlastní
jízdy však Anglie také teď téměř nebude míti.
Při výeviku mužstva bude hlavní zřelel obrácen
k výeviku v obraně.
Vynikající vojenští odborníci angličtí nesou-
hlasí prý s těmito reformami, považujíce je za
nodostatečné a dokazujíce, že také pro Anglii
nezbytným je zavedení všeobecné branné po-
vinnosti.
Haldane
Anglie
22
article
Výroční sjezd makedonských revolučních
delenátů
konal se, dle soukromého telegramu »Frankt
Ztg.«, v posledních dnech březnových na hra-
níci bulharsko-turecké. Zabraničními revolučními
delegáty se sidlem v Sofli zvoleni byli knih-
kupec Dorev, býv. gymnasijní profesor Matov
bývalý učilel Apostal Dimitrov. Sjezd vylouči
skupinu Sandauského z organisace a Sandau-
ského vyhlásil za lupiče. — Před sjezdem měl
zviáštní poradu přivrženci zavražděného Sa-
rafova.
Bůlow ve Vídnl.
»Zeit« dovídá se, že Bülow pojednával
s bar. Aehrenthalem o balkánských otázkách
a dráze sandžacké. Ale na venek prý oba stály.
nč v této věci jednati budou shodně, nevystoup
společně, aby jednání jich nezdálo se demon-
strativním. Návrhy na řešení otázky balkánské
budou učiněny buď z Vidně nebo z Berlína.
Spolupracovník téhož listu přijat byl i něme-
ekým vyslancem Tschirschkým, kterýž prohlásil
že přátelství mezi Rakouskem a Německem zů-
stane neumenšeno, a že kníže jest s pobytem
ve Vídni úplně spokojen, obzvláště však nadšen
přijetím u následníka. Že Vilém II. současně
se setkal s králem italským, stalo se prý jen
nahodile. Opakujeme: spasen, kdo věř.
Schůzka Viléma II s rakouským následníkem
Dle některých zpráv byla návštěva něme-
ckého císaře u rakouského císaře odložena. Z
to sejde se prý Vilém II v Pulji s rakouským
následníkem Jest viděti, čí vliv v rakouské poli-
tice počiná víc a vlce převládati.
Ztg
Matov
Dimitrov
Bülow
Vilém II
Vilém
Berlín
Rakousko
Německo
Vídeň
Sandauský
kupec Dorev
24
title
Svatopluk Čech:
Čo
25
article
Z dávných vzpomínek.
Z dávných vzpomínek.
(Dokončent.)
Před týdnem jsme přinesli ve fenilletonu první
část vzpomínek, vlšicích se k r. 1873. Čech tan
na konec vyložil, jak v Slaném, v kanceláři dra.
Fůrsta, vznikla v něm touha napsati nějaké epos
válečné, nějakou bouři lidstva. Jak se k tomu konei
zahloubal do dějin Palackého, jak se zarazil př
ličení hnuti adamitského a jak konal přípravy tuto
bouři adamitskou vylíčiti veršem. Pokračuje:
Zatím co jsem konal ony zběžné přípravy
odpočívala práce o básní samé; ba, poznenáhlu
začaly její vysněně obrazy v duchu blednouti
a konečně odvrátil jsem se od začatých studi
historických k věcem jiným. Možná, že by s
byl ochablý podnět sám sebou brzy vrátil
větší ještě silou a že bych byl dříve či později
ve volných svých chvilích dopsal své první epos
— možná však také, že by byl podnět onen
časem uhasl docela a že by napsaný první zpěv
byl zůstal bez pokračování jako jiné začátky
některých mých zamýšlených prací.
Ale zevnější okolnost přinesla náhlé roz-
hodnutí. Došel mne z nenadání list Nerudův.
Začal vydávati s Hálkem nového »Lumíra«
sháněl energicky příspěvký. Psal i mně, který
jsem byl z některých porůznu uveřejněných
básní a prosaických věcí již znám; ostatně
sám byl posoudil příznivě mě verše před timv
»Almanachu českého studentstva« vyšlé a sice,
což mne zvláště potěšilo, vytkl tehdáž s po-
ehvalou nejen »Bouři«, kterou jsem tam uve
řejnil pod svým jménem, nýbrž i druhou pod
pseudonymem uveřejnénou báseň »V klášterním
sklepě«.
Čo
Palacký
Nerudův
Hálek
Lumír
Slaný
26
article
Psal mi tedy nyní a to ne ledabylo: mu-
sím prý něčím přispěti hned, slyšel prý od Hel-
lera, že mám nějakou novou větší báseň. Dopi-
soval jsem si s přítelem Hellerem a k jeho do-
tazu jsem snad i podotkl, že se chystám k ně-
čemu většímu. Odpověděl jsem tedy dle pravdy
Nerudovi, že píši sice epickou báseň, ale že
mám teprve první zpěv a dokončení že je po-
sud daleko. Potom došla hned jeho odpověd,
abych poslal bez prodlení ten první zpěv, že
mohu psáti od čísla k číslu, nebo po připadě,
že se ten začátek uveřejní samoten jako ukázk
Vymohl jsem si tedy jen ještě několik dn
k opravení a propilování části již napsané
poslal ji pak, čekaje prozatím, jak se Nerudov
zalíbí.
Jemu libila se rozhodně a dopsal mi s ob-
vyklou svou rázností, že jest již rukopis v s
zárně a že počitá bezpečně na celek; mám se
tedy hned dáti do druhého zpěvu a napsati mu.
zdali může ohlásiti pokračování práce, načež
abych přistoupil, je-li mi jen trochu možná
celkový rozvrh básně že mám beztoho již as
hotový. Nebylo tomu sice tak, neboť celek básné
byl dosud jen jako neurčitá mlha, z níž se te
prve vyklubaly jen obrysy některých postav
i zaslaný první zpěv byl bych raději ještě měnil
neb dokonce napsal znovu. Avšak opojen chvá-
lou muže, který stál v čele celého nového lite
rárního hnutí a proniknut mladistvou sebedůvě-
rou, která se nelekala ničeho — —
»svolil jsem« (nebo něco podobného) není již do-
chováno. Tu končí Čechův rukopis. Jinde básník
vyložil (v Květech 1905, 697 —698), jak potom
skutečně k tsku Adamilů došlo — a jest dnes
obecně známo, že báseň tato založila vlastně slávu
Dop
Heller
Neruda
Čechův
Adamil
Květa
Hela
27
article
Čechovu. Že však Čech o otázkách nábožensk ých
Čechovu. Že však Čech o otázkách nábožensk ých
jichž konflikt zobrazil v Adamitech, přemýšle
i dále, o tom svědčí některé jednotlivé myšlenky
volně nabozené na papír, které zde oliskujeme
Ve vzpomínkách však pokračoval v práci jině, nové
»Před půlstoletím«, již přineseme příště.
Čech hodlal o náboženských olázkách uvažoval
v novelle »Stín«, jejiž jen z čátek se nám docho-
val a jejž otiskneme v některém z feuilletonů při
štích. K tomu skizzoval si ta také i pro jinou snad
potřebu) některé myšlenky jednotlivé takto:
Myšlenky ke »Stínu« (neurovnané a bez pro-
myšlení po ledabylém nápadu nahozené.
Není individua v pravém slova smyslu
Každý z nás jest pouhou molekulou v organi
ckém celku člověčenstva. Celek ten má svůj život.
ale nemá uvědomění; vědomí o sobě nabýví
jen prostředkem jedince, jednotlivé lidské mole
kuly, vymkne-li se tato z koloběhu společen-
ského života, v němž jinak vykonává mecha-
nicky, sama neuvědoměle, funkci jí vykázanou.
Člověk musí se osamotit, aby nabyl vědomí
o sobě a mohl přemýšleti o svém poměru k ostat-
nímu lidstvu a tohoto ke světu i k onomu ne-
známému vyššímu celku, jehož zase celý vesmi
jest pouhou mizivou molekulou. Každý fiiosot
každý zakladatel náboženství musil především
na poušť, do samoty, a jeho myšlenka ihnedse
opět zakalila v ruchu lidského života. Nejčistší
nejvroucnější idea náboženská- měnila se v suchý
hluchý obřad, bezduchou formuli.
Čechův
Čo
Čechy
28
article
Na jiném volném listě plše taktoi
Myšlenka hlavní: Bylo-li by účelno a možno
aby si jednotlivec ustanovil své vlastní nábo
ženství, odpovídající cele jeho osobním před
stavám a cítům, nezávisle na jakémkoli z dosa
vadních náboženství positivních. Chci myšlenky
k tomu se vztahující načrtávati zde jen úryvko-
vitě a nesoustavně, jak mi která právě přijde
na mysl, kusými větami nebo jen ohlavením,
pouze jako pokusový materiál k příštímu zpra-
cování.
Předem podolýkám, že se nehlásím k žád-
nému určitému vyznání náboženskému a že an
nechápu, jak se člověk opravdu inteligentní můze
vydávati za věřícího katolíka nebo protestant
atd. Hledám-li motivy takového jednání, tanou
mi nejčastěji na mysli: osobní prospěchy, vliv
zevnějších okolnosti neb zvláštního citového na
strojení, způsobeného kouzlem dětských upo-
mínek a p. V každém případě spatřuji v tom
klamání buď jiných neb sebe sama. Ačkoliv
pozdější vyučování splše mě od náboženství o-
puzovalo, to střízlivé článkování rozličných
dogmat a suchopárné škatulkování křesťanskýeh
enosti, myslím, že zejména gymnasišlní vyučo-
vání náboženství (s tou botanicky suchou latin-
skou nomenclaturou) nejspíše jest způsobilé
všechnu věrouku znechutiti.
29
article
Na jiném volném archu, pod názvem »Myšle
kový materiál, nepropracovaný a nesouvislý«, po
znamenal si básník dale
Byla doba v měm životě, kdy jsem si uvě
domil, že mám nechuť k mnohým věcem a po
měrům kolem sebe jen proto, že se mi podá-
vají jako hotové a samozřejmé. Neuvědoměl
choval jsem tuto nechuť již dlouho před tím.
již z dětských let. Tisíce generací dávno přede
mnou pracovalo o tom neb onom předmětu po-
třeby a výsledek jejich práce, nynější tvar
způsob onoho předmětu, přijímá se bez přemý
šlení buď jako již nadobro hotový a nezměni-
telný, nebo pozměňuje se jen málo, v nezávaž-
ných podrobnostech. Nikdo již nezamyslí se na
tim, je-li skutečně nejvhodnějším tvarem obyt-
ného prostoru dutá krychle a čtyčhranným
otvory oken a dvoří.
30
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Činohra Národního divadla do Vídně. Výběr
tří ber, ustanovených k pohostinskému vystoupení
činoherního ensemblu Národního divadla ve Vídni,
sestaven byl po bedlivých úvahách především vzhle-
dem k tomu, aby naše umění scenické uvedlo se
cizině způsobem co možná nejrůznějším
nejvýstižnějši m. Proto zvolena představení,
jež měla poslední dobou největší úspěch svým pro-
vedením a jež spolu ukáži naši činohru nejen ve
hře národně lidové, nýbrž i ve hře moderně nála-
dové a v díle klasickém, vyžadujících vesměs nej-
větších schopností hereckých i scenických. Z českých
her těší se nejl-pším úspěchům a nejpřípadnějšímu
provedení zvláště hry ze života selského; také po-
rada s českými dramatiky, dožádanými o mínění
té věci, měla výsledek, že doporučany největším
počtem hlasů hry rázu lidového (nejčastěji doporučo-
vány z nich mimo »Maryšu« Jiraskovy »Voj-
narka« a »Lucerna«, jakož i Stroupežnického
»Naši furianti« a Kvapilova »Princezna
Maryša
Jiraskův
Stroupežnický
Kvapilův
Vídeň
národní divadlo
31
article
Pampeliška«); výběrem tímto byl by však nabyl
repertoire pohostinských her určité jednotvárnosti
vnější i obsahové, a proto setrváno na původním
rozhodnutí, aby českou bru lidovou ve Vídní zastu-
povala »Maryša«, poskytujíeí nejvíce příležitosti
pro rušné barevné scány, jimiž lze i cizího diváka
na ráz upoutati. V ůvahách o českém- repertoiru nelz
mímo to nevzpomenouti (a na tom se shodla také
většina autorů, dožádaných o dobré zdání), že úmr-
tíra Hany Kvapilové ztratilo české moderní drama
nejvýmluvnější, nejmocnější a nikterak nahraditelnou
interpretku, jejíž záslubou tolik původních děl ožilo
a žilo na českém jevišti. Ale vedle toho vzato
úvahu, že činoherní představení působí plně jen
tehdy, je-li divák, neznající jazyka, dobře seznámen
již předem s hrou samou, nejen s pouhým a struč-
ným jejím obsahem a z českých her bohužel pro-
nikla dosud málokterá do ciziny tou měrou, ab
bylo lze předpokiádatí u cizího diváka, že jí zná
Maryša
Kvapil
Vídeň