ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ada490a0-75a1-11dc-a22a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 31 celkem · entity: place 37, person 54, org 8, work 1
1 masthead
k/vszj adee
2 masthead
V Praze, ve středu 1. dubna 1908.
Praha
3 masthead
3.) 42
4 masthead
Číslo 91.
5 masthead
Ročník XXXXVIIÍ.
6 article
Na ranní a odpol. lintr předp lácí sur v Praze v administrasi měsít . . . . . na črrt lrta . . . . 6 K — s dvojí donáčkou nntuu. . . . 7 K ook ve dlislkáck . 2K a0 sa nbo . ritsnt na mřel . . . . . ke s dvejí zásllkou a pěsle črt al. . . . n K eo
Praha
7 article Ministr spravedlnosti promluvil.
Ministr spravedlnosti promluvil. Včera tedy došlo v rozpočtovém výboru na projev ministra spravedlnosti dra Kleina, projev všestranně dychtivě očekávaný, vždy se mělo za to, že vnese konečně světlo do otázky v Čechách nejpalčivější a nejchoulo- stivější, otázky platnosti rovného práva obou zemských jazyků u soudů v Čechách, až do druhé poloviny minulého roku jak zákony. tak skutečným užíváním uznávané a všem soudními instancemi zachovávané. Až teprve za nynějšího ministerstva bar Becka, v éře tak zvané positivní práce, před níž posunuty národnostní otázky na vedlejší koleje a v níž mělo býti zachováváno jakés příměří na základě daného posavadního stavu, dočkali jsme se toho, že nejprve v Chebu, napotom v České Lípě němečtí soudcové svévolně a svěmocně zahájili odb j proti ustálené praxi, odmítajíce věcné vyři zování žalob a podání jazykem českým uči něných. Věc sama o sobě v právním státě ne- slýchána stržena byla mimo to tak zvaným německým Volksratem do víru strannické politiky, když německým soudcům předsedou jeho zaslán byl okružník, kterýmž byli přímo vyzváni, aby právě takovým způsobem, jako se stalo v Chebu, »bezohledně proti všem českým žalobám zakročili«.
Klein Beck Čechy Cheb
8 article
Nebylo jinak možno, než že případy tyto co nejpřikřejí se dotkly právního sebe- vědomí neméně než právní bezpečnosti če- ského lidu, a že poselstvo české obrněným dotazem prof. dra Čelakovského a soudruhů se postavilo na obranu a volalo vládu k za- chovávání zákonů, protože jednání něme- ckých soudců »neznamená již vykonávání soudci zaručeného práva, zkoumati platnost nařízení, nýbrž je zřejmou vzpourou proti trvajícím zákonům, proti pevně ustálené praxi a plenárním rozhodnutím nejvyššího soudního dvora, které slavnostně prohlásily. že jest v Čechách právem zákony stanove ným, činiti podání soudům v celem obvodu království českého v jednom z obou zem ských jazyků a povinností soudů vyřizovati je v řeči podání.« Po desíti dnech zmohla se tehdy, dne 21 prosince 1907, na dolaz tento k odpovědi, pronesené ústy ministra spravedlnosti dra.
profesor Čelakovský Čechy právní bezpečnost če
9 article
Kleina, kterýž nám sice v theorii dal za pravdu, ale ve věci se kryl čl. VI st. zákl z. o soudcovské moci, jímž se prohlašuje, že soudcové jsou u vykonávání svého soudcov- ského úřadu samostatní a neodvislí, tváře se při tom, jakoby neměl ani vědomosti o tom, že čl. XI. st. zákl. z. čís. 145 o vykonávání vládní moci stanoví, že »jsou stální úřady oprávněny vydávati v oboru vlastní působ- nosti rozkazy a vynutiti si nejen zachová- vání těchto, ale i zákonných nařízení vůči těm, kdož jsou jimi vázáni.« Prosincovým projevem ministra spra vedlnosti dra Kleina se tedy vláda neod- hodlala zakročiti proti svévoli německých soudců, případů odpírání práva na česká po dání od té doby přibývalo a věci dospěly konečně tam, že čeští poslanci ve shodě s českými členy ministerstva učinili závislým své další spolupůsobení s nynější vládou na zjednání pořadku u německých soudů v Čechách a respektování jasného práva če- ského jazyka a českého lidu, jenž je v této akci jednomyslně a odhodlaně podporuje.
Klein Čechy
10 article
Vláda po svém zvyku stále odkládala s odpovědí, až do posledního okamžiku před zahájením opětného zasedání rady říšské. Závisíť všecka činnost parlamentu, jenž se již zejtra sejde, na tom, jak vyřízen bude tento největší zájem našeho národa, jenž jest tu spolu zájmem celého státu, kterýž ne- může bez újmy své autority kapitulovati před několika soudci německými, již se propůjčili za nástroj strannické politiky. Včera na konec, po napínavém vyjed návání s vládou jak se zástupci našimi, tak s Němci, vytasil se ministr spravedlnost s druhou svou odpovědí o revoltě německýeh soudců. Zástupci čeští v rozpočtovém výboru ještě v předvečer odpovědi této dali poslan- cem Maštálkou poslední výstrahu nynější vládě. Tento vylíčiv obětavé úsluhy, jež po- selstvo české dosud této vládě konalo, pro- hlásil, aby se vláda neklamala: rozhořčení a pobouření ve všech vrstvách českého oby. vatelstva pro soustavné odpírání práva pří- slušníkům českého národa a pro provokace německých soudců dostoupily takového stupně, že čeští poslanci ani s napjetím všech svých sil nemohou utlumiti vlny této všeobecné nevole; ať si ministr spravedlnosti nehraje již déle s ohněm, případným výbuchem vy- letělo by do povětří více než on sám, nebo ministerstvo nynější V této otázce jsou všichni čeští poslanci bez rozdílu stran za jedno Jsou nuceni vysloviti ministerstvu nejhlubší politování nad tím, že vyskytla se smělost označovati řeč českou v historické vlasti její — za cizí. Stojíce na pevné půdě zákoni tosti, nežádají leč, aby ani soudnictví ne opouštělo tuto půdu. Vyvodí důsledky z toho, budou li pro německé soudce směrodatnými místo zákonů okružníky Tittovy Taková byla sítuace, jejíž rozuzlení zá visí na správném postupu vlády, zejména pak ministra spravedinosti dra. Kleina.
Němec Maštálka Klein
11 article
Tento ani včerejší řečí svou v rozpočto- vém výboru neodhodlal se zjednati v Če- chách u německých soudců průchod zákonu Myšlenky jeho nesly se týmž směrem jako v jeho prosincovém projevu. Řeč, již promluvil, jest sice dosti dlouhá. ale není v ní stopy po energickém odhodlani uhájiti téměř třicetiletou praxi soudní ve vě- cech jazykových proti neudržitelné, sotva půlleté odchylce jednotlivých soudců, zahá- jené v Chebu. Naříkal, že se vláda nemůže zachovati žádné straně, jakoby stanovisko odboje bylo stejně závažným, jako zákon a ustálena praxe Mluvil o zdrželivosti výkonné moci vůči vy- konávání spravedlnosti, ač měl říci odepí rání spravedlnosti. Snaží se dovoditi, že vlada se nechovala v případě chebském trpně uznává, že by soudcové měli brati též zření ke státu a jeho vnitřnímu míru, ale zakro- čiti nemůže při neodvislosti soudců. Doufá, že podaří se nadřízeným úřadům poučová- ním odstraniti rozpor a sjednotiti soudy ke stejnému názoru, ač zároveň doznává, že prostředky, jež jindy zpravidla postačují k do sažení jednotného soudnictví, dosud neměly výsledku. Dozorčí stížnosti jsou mu novou kapitolou, při níž se nedostává zkušeností obvyklé routiny, ač je ve věcech jazykových nepokládá za vyloučeny.
Cheb
12 article
Má pak za jedině východisko ne snad hájení platných jazykových zakonů, ale vy- tvoření nových pravidel, t. j. pořízení nového jazykového zákona. A o tom, nechť prý se dohodnou — strany. Všickni prý budou vděčni zástupcům obou národností, shodnou-i se brzo na základních rysech zákona, který by zaručoval prozatímné příměří. Zkrátka, ministr spravedlnosti dr. Klein nenalezl nijaký uspokojivý prostředek proti odboji německých soudců, ba přimo doznal, že soudcové ti poučení daného — nedbají Chtěl-li již zjednati prozatímné příměří měl se o to sám pokusiti: zříditi je na zá kladech, jaké spočívají v platných zákonech a trvaly až do počátku odboje. V takových případech je povinností vlady restituovat stav, jaký byl před porušením pořádku v soudnictví a odpírání spravedlnosti. Prozatímnost, zachovávající bezprávný výboj a vpád německý do české jazykové državy, jest prostě pokus, couvati před bez právím. A mimo to ani z daleka nenaznačil. jaká mají býti ona nová pravidla a jaká záruka by je učinila bezpečnějšími proti své- voli německých soudců, když nedbají práv od staletí platných a uznávaných! Není proto divu, že řečí dra. Kleina situace nejen se nevyjasnila, nýbrž ještě s stala spletitější, a že vedení české daiší po- stup svůj přenese do plně porady všech po- slanců českých, kteři právě k opětnému za- hájení rady říšské do Vidně přibudou. Lid český očekává od nich, že budou pevni v obraně jeho a že postaví Němce vládu před alternativu, při níž nezbude ni- jaké pochybnosti, že česká trpělivost jest do dna vyčerpána.
Klein Němec
13 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 31. března. (Minister s t v spravedlnosti.) Bar. Beck projevil velikou zručnost, když šlo o úpravu velikých otázek politických a hospodářských. Provedl v rakou ském pa. lamentě volební reformu a upravil na deset let hospodářský pomör Rakouska k Uhrám. A to všechno jen proto, aby hned na to narazil na jazykovou otázku v Chebě a České Lípě a byl nucen napnouti celou svou inteligencia dramatický talent na zredigování a vyhlášení pouhého osvědčení, jehož účelem jest vzbuditi u Čechů i Němců stejnou nespokojenost. Běda ministrovi bude-li jeho prohlášením dr. Kramá o poznání méně ne-pokojen než bar. d'Elvert posl. Klofáč méně než K. H. Wolf. Tak líčí v kiuskovském „Czase“ vídeňský zpravodaj nynější situaci v rozpočtovém výboru. jenž projednává rozpočet ministerstva spravedl- nosti. Pisatel ve svěm situačním článku hádá. jaká asi bude Kleinova odpověď na české ža- leby a soudi, že bude jinými slovy opakovat jen to, co prohlásil v poslední schůzi zasedán podzimního. Dnes je odpověď Kleinova znám a dokazuje, že „Czas“ se nemýlil. Min. Klei kryje se vytáčkou, že nemá ústavných prostřed- ka, apy zamezil revoltu německých soudců v Če chách. Vláda nemá „ústavných“ prostředků. protože jich nechce užiti. I na to upozorňuje
Beck Čecho Němec doktor Kramá Elvert Klofáč Wolf Kleinův Praha Rakousko Uhry Cheba Český lípa Czas
14 article
„Czas“, jenž praví dále: „Kdyby vláda stanul na stanovisku, že neodvislost soudeovská se týče pouze jurlsdíkce, nikoli však také ja- zyka, měla by po ruce hojnost diseiplinárních prostředků. Ale zření na Němee brání jí posta- viti se na takové stanovisko a proto se utíká k frasím o prostředcích ústavných, jež v duném případě nemají reálného významu.“ Přes to, že vláda nesplní své povinnost k národu českému a právům, zákonem nám za- ručeným, zpravodaj „Czasu“ soudí, že ani tento- krát nedojde na úplnou roztržku a vznikajle bouře zvolna zase ulehne. Smutné vysvědčení jak málo se cení onergie českého poselstvav Vídni. V Praze, 31. března. (Rusko-národn klub a ruská universita.) „Galičanin“ sděluje, jaké stanovisko k požadavku ruské uni versity zaujímá rusko-národní klub. Přivržene směru národně-ruského nemohou prý souhlasit se zřízením university, v níž by vyučovacím ja- zykem byla výhradně maloruštína. Nářečí malo- ruské není tak vyvinuto, aby stačilo velikým úče lům vysoké školy. I dnes vědeck, ukrajinský jazyk není jazyk živého národa, nýbrž jazyk vyšlý z linguistické laboratoře, vytvořený pro dočasné úkoly politické. Jest stejně cizí malo- ruskému národu, jako kterýkoli jiný jazyk. Úko- lem universit jest kulturně sbližovati národy hlavním cílem ukrajinské univorsity bylo by však kulturně rozštěpiti společný národ ruský Proto strana rusko-národní nemůže býti pro zř
Czas Vídeň Praha Rusko národní klub
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
zení university čisté maloruské. Rakouští Ru- sové mají právo na universitu jako ohnisko vyš- šího vzdělání, ale přednášky na ruské universite musejí se konati v onom jazyku, který je spo- lečným majetkem všech ruských plemen, na jehož rozvoji všechna společně pracovala a ktere ve světové kultuře zaujímá jedno z nejpředněj- ších míst. Při takové universitě našlo by se pak dosti místa i pro stolice maloruského jazykaa jeho literatury. Jen taková univorsita by měla smysl a kulturný význam a byla by na prospěch vědy, rakouského státu i ruského národa. V Praze, 31. března. („Černovský proce3.“) V Turč, sv. Martině vyšla práv brožura, nadepsaná „Černovský proces, projedná- vaný od 2. do 10. března 1908 před soudnou stolicí v Ružomberku.“ Cena 50 bal. Jest to podrobná zpráva o ostoudném přelíčení, v němž proto, že uherští četníci zbůhdarma postřileli v Čerové 15 nevinných lidí, odsouzeno dalších 40 černovských občanů ke krutým trestům, vy nášejícím dohromady 37 roků žaláře. Z Pešti, 29. března (Bankovní o táz- ka.) Užší výpor sněmovní komise pro studium bankovní otázky dohodl se, že expertům, kteř budou požádání o dobré zdání, předloží takové otázky: 1. Dle jakého systému se má zříditi samostatná banka? 2. Jak veliký má býti zá- kladní kapitál a jak jej opatřiti? 3. Jak a čim se má ručiti za bankovky? 4. Práva, výhody povinnosti samostatné cedulové banky. 5. Dobs trvání bookovní výsady. 6. Ochrana hospodář- ských zájmů a země. 7. Jak zabezpečiti stálost valuty, zejména cenu uherských peněz na mezi národním trhu? 8. Má uherská banka platii hotorvými (zlatem)? 9. Přechodná stanoven pro případ samostatné uherské banky.
svatý . Martina Praha Ružomberok Pešť
17 article
V Praze, 31. března.
Praha
18 article
Rakousko-Uhersko a Srbově.- Ze Senice v sandžaku novopazarském ozna mují, že tuecké úřady na pobídku ta mějšího rakousko-uherského kon- sula přikázaly všem srbským učitelům, aby jim ukázali a ku schválení podali svá vysvěd- čení způsobilosti; ale protože právo zkoumati vysvědčení učitelů přináleží pouze příslušnému mitropolitovi — jsouť to školy význáňové — učitelé odepřeli podrobiti se příkazu tureckých úřadů, jež následkem toho zavřely všechny srb- ské školy v celém sandžaku, a učitele spolu s jich ředitelem rozsázeli do různých žalárů. Revoluční sonialism v královstvi Polském. V Radomi zatčení členové tamější organi sace strany rovolučních socialistů, mezi nimiž jsou vrahové žandarmského rytmistra Michaj- lova, strážmistra Dymova a strážníka Solezňova, V osadě Jedlně vypátrána revoluční tiskárna. Ruský návrh na upokojení Makedonie a jehe kritika v „Novém Vremeni“. „Novoje Vremja“ činí návrhu p. Izvolskéh na upokojení Makedonie podstatné výtky. Při pouští dobry úmysl, ale nevidí, že by návrh po- čítal s realnými možnostmi. Vytýká také ostal nímu ruskému tisku, že návrh Izvplského přílii vlídně posuzuje. Píše: Kancelářský způsob rozřešení makedonské tragedie, nevyžadujíci ničeho kromě několiks kapek inkoustu, došel sebválení listů, kter v slovech a papíru vidí počátek a konec státní moudrosti. Ale k opravdovému žalu, celé moře inkoustu nestojí za kapku lidské krve. Podpo ruje-li ruská politika v Makedonii status quo. podporuje vlastně Turecko, jemuž na statu qu nejvíce záleží. V tom ale právě tkví tragičnost. v které trpícími osobami jsou slovanské a vůbee křesťanské národnosti otomanské říše. Skomco- vati toto drama je možno buď rozhodnou chiru- gickou operaci, nebo mirným, ale neméně roz-
Srbův Dymův Solezňův Rakousko Uhersko Senica Radom Makedonie Nový Vremit Turecko Novoj Vremja
19 article
V drobném Prvdejíi ranní číslo o sobě . . . ea 6 odpolední . . . . . . . na ž b Ve alialkách na veskevě. ruuní číslo. . . . . .. 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inseráty platí se hotově napřed. Fřešplaconí a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulicl č. a Tam nachizají se t41 redakra, Uskárna a ezpediva „Národuich Lirti“ Bukoplay se novracnjí.
Národuich Bukoplay
20 article
hodným způsobem: osvobozením Makodonie od hrabivých a zpustlých živlů, které drží v ru- kou tureckou státní moc. Makedonská, jako kaž- dá jiná národní otázka neřeší se chytráckými slovnými tůčkami a hříčkami diplomatů, Jedi- ným prostředkem k upokojení Makedonie jesti ustanovení samostatného vladaře. Vojenské opravy v Anglii. V Anglii není, jak známo, všeobecné branné povinnosti, jaká zavedena je v ostatních státech evropských. Soustava anglické armády spočívá na zásadě dobrovolnosti. Vojenská správa shle- dala v této soustavě mnohé nedostatky a odstra- nila je novým zákonem, který dnem 1. dubna nabývá platnosti. Zákon tento udržuje rovněž zásadu dobrovolnosti, naléhavé opravy zaváděje pouze v jejím rámci. Provésti jej náleží mini- strovi vojenství Haldanovi. Jeho reformní pod- niky v oboru anglického vojenství jsou v pol. statě tyto: Haldane zavedl zlepšený výevik do- brovolnických sborů, dobrovolnické pluky (do- sud téměř úplně samostatná tělesa) zorganisoval v divise, zařídil dívisní cvičení a správu dobro- volnického vojska svěřil zvláštním hrabským výborům, v jichž čele stojí starosta jednoho každého hrabství. Hrabským výborům dostane se vydatné státní podpory. Mimo to rozmnoži
Jedi Hrabský Makedonie Anglie
21 article
Haldane velmi značně jízdnou pěchotu, oddíly eyklistické, oddíly se strojními puškami, po- břežní dělostřelectvo, sbor ženijní, zdravotnický a polní dělostřelectvo, kdežto dosud všechno té- měř vojsko sestávalo z pěcboty, ostatní pak druhy zbraně byly úplně zanedbány. Dosud čí- tala anglická pěchota 355.000 mužů, nyní je o 40.000 mužů slabší; počet tento přidělen byl k ostatním zmíněným druhům zbraně. Vlastní jízdy však Anglie také teď téměř nebude míti. Při výeviku mužstva bude hlavní zřelel obrácen k výeviku v obraně. Vynikající vojenští odborníci angličtí nesou- hlasí prý s těmito reformami, považujíce je za nodostatečné a dokazujíce, že také pro Anglii nezbytným je zavedení všeobecné branné po- vinnosti.
Haldane Anglie
22 article
Výroční sjezd makedonských revolučních delenátů konal se, dle soukromého telegramu »Frankt Ztg.«, v posledních dnech březnových na hra- níci bulharsko-turecké. Zabraničními revolučními delegáty se sidlem v Sofli zvoleni byli knih- kupec Dorev, býv. gymnasijní profesor Matov bývalý učilel Apostal Dimitrov. Sjezd vylouči skupinu Sandauského z organisace a Sandau- ského vyhlásil za lupiče. — Před sjezdem měl zviáštní poradu přivrženci zavražděného Sa- rafova. Bůlow ve Vídnl. »Zeit« dovídá se, že Bülow pojednával s bar. Aehrenthalem o balkánských otázkách a dráze sandžacké. Ale na venek prý oba stály. nč v této věci jednati budou shodně, nevystoup společně, aby jednání jich nezdálo se demon- strativním. Návrhy na řešení otázky balkánské budou učiněny buď z Vidně nebo z Berlína. Spolupracovník téhož listu přijat byl i něme- ekým vyslancem Tschirschkým, kterýž prohlásil že přátelství mezi Rakouskem a Německem zů- stane neumenšeno, a že kníže jest s pobytem ve Vídni úplně spokojen, obzvláště však nadšen přijetím u následníka. Že Vilém II. současně se setkal s králem italským, stalo se prý jen nahodile. Opakujeme: spasen, kdo věř. Schůzka Viléma II s rakouským následníkem Dle některých zpráv byla návštěva něme- ckého císaře u rakouského císaře odložena. Z to sejde se prý Vilém II v Pulji s rakouským následníkem Jest viděti, čí vliv v rakouské poli- tice počiná víc a vlce převládati.
Ztg Matov Dimitrov Bülow Vilém II Vilém Berlín Rakousko Německo Vídeň Sandauský kupec Dorev
23 title
FEUILLETON.
24 title
Svatopluk Čech:
Čo
25 article Z dávných vzpomínek.
Z dávných vzpomínek. (Dokončent.) Před týdnem jsme přinesli ve fenilletonu první část vzpomínek, vlšicích se k r. 1873. Čech tan na konec vyložil, jak v Slaném, v kanceláři dra. Fůrsta, vznikla v něm touha napsati nějaké epos válečné, nějakou bouři lidstva. Jak se k tomu konei zahloubal do dějin Palackého, jak se zarazil př ličení hnuti adamitského a jak konal přípravy tuto bouři adamitskou vylíčiti veršem. Pokračuje: Zatím co jsem konal ony zběžné přípravy odpočívala práce o básní samé; ba, poznenáhlu začaly její vysněně obrazy v duchu blednouti a konečně odvrátil jsem se od začatých studi historických k věcem jiným. Možná, že by s byl ochablý podnět sám sebou brzy vrátil větší ještě silou a že bych byl dříve či později ve volných svých chvilích dopsal své první epos — možná však také, že by byl podnět onen časem uhasl docela a že by napsaný první zpěv byl zůstal bez pokračování jako jiné začátky některých mých zamýšlených prací. Ale zevnější okolnost přinesla náhlé roz- hodnutí. Došel mne z nenadání list Nerudův. Začal vydávati s Hálkem nového »Lumíra« sháněl energicky příspěvký. Psal i mně, který jsem byl z některých porůznu uveřejněných básní a prosaických věcí již znám; ostatně sám byl posoudil příznivě mě verše před timv »Almanachu českého studentstva« vyšlé a sice, což mne zvláště potěšilo, vytkl tehdáž s po- ehvalou nejen »Bouři«, kterou jsem tam uve řejnil pod svým jménem, nýbrž i druhou pod pseudonymem uveřejnénou báseň »V klášterním sklepě«.
Čo Palacký Nerudův Hálek Lumír Slaný
26 article
Psal mi tedy nyní a to ne ledabylo: mu- sím prý něčím přispěti hned, slyšel prý od Hel- lera, že mám nějakou novou větší báseň. Dopi- soval jsem si s přítelem Hellerem a k jeho do- tazu jsem snad i podotkl, že se chystám k ně- čemu většímu. Odpověděl jsem tedy dle pravdy Nerudovi, že píši sice epickou báseň, ale že mám teprve první zpěv a dokončení že je po- sud daleko. Potom došla hned jeho odpověd, abych poslal bez prodlení ten první zpěv, že mohu psáti od čísla k číslu, nebo po připadě, že se ten začátek uveřejní samoten jako ukázk Vymohl jsem si tedy jen ještě několik dn k opravení a propilování části již napsané poslal ji pak, čekaje prozatím, jak se Nerudov zalíbí. Jemu libila se rozhodně a dopsal mi s ob- vyklou svou rázností, že jest již rukopis v s zárně a že počitá bezpečně na celek; mám se tedy hned dáti do druhého zpěvu a napsati mu. zdali může ohlásiti pokračování práce, načež abych přistoupil, je-li mi jen trochu možná celkový rozvrh básně že mám beztoho již as hotový. Nebylo tomu sice tak, neboť celek básné byl dosud jen jako neurčitá mlha, z níž se te prve vyklubaly jen obrysy některých postav i zaslaný první zpěv byl bych raději ještě měnil neb dokonce napsal znovu. Avšak opojen chvá- lou muže, který stál v čele celého nového lite rárního hnutí a proniknut mladistvou sebedůvě- rou, která se nelekala ničeho — — »svolil jsem« (nebo něco podobného) není již do- chováno. Tu končí Čechův rukopis. Jinde básník vyložil (v Květech 1905, 697 —698), jak potom skutečně k tsku Adamilů došlo — a jest dnes obecně známo, že báseň tato založila vlastně slávu
Dop Heller Neruda Čechův Adamil Květa Hela
27 article Čechovu. Že však Čech o otázkách nábožensk ých
Čechovu. Že však Čech o otázkách nábožensk ých jichž konflikt zobrazil v Adamitech, přemýšle i dále, o tom svědčí některé jednotlivé myšlenky volně nabozené na papír, které zde oliskujeme Ve vzpomínkách však pokračoval v práci jině, nové »Před půlstoletím«, již přineseme příště. Čech hodlal o náboženských olázkách uvažoval v novelle »Stín«, jejiž jen z čátek se nám docho- val a jejž otiskneme v některém z feuilletonů při štích. K tomu skizzoval si ta také i pro jinou snad potřebu) některé myšlenky jednotlivé takto: Myšlenky ke »Stínu« (neurovnané a bez pro- myšlení po ledabylém nápadu nahozené. Není individua v pravém slova smyslu Každý z nás jest pouhou molekulou v organi ckém celku člověčenstva. Celek ten má svůj život. ale nemá uvědomění; vědomí o sobě nabýví jen prostředkem jedince, jednotlivé lidské mole kuly, vymkne-li se tato z koloběhu společen- ského života, v němž jinak vykonává mecha- nicky, sama neuvědoměle, funkci jí vykázanou. Člověk musí se osamotit, aby nabyl vědomí o sobě a mohl přemýšleti o svém poměru k ostat- nímu lidstvu a tohoto ke světu i k onomu ne- známému vyššímu celku, jehož zase celý vesmi jest pouhou mizivou molekulou. Každý fiiosot každý zakladatel náboženství musil především na poušť, do samoty, a jeho myšlenka ihnedse opět zakalila v ruchu lidského života. Nejčistší nejvroucnější idea náboženská- měnila se v suchý hluchý obřad, bezduchou formuli.
Čechův Čo Čechy
28 article
Na jiném volném listě plše taktoi Myšlenka hlavní: Bylo-li by účelno a možno aby si jednotlivec ustanovil své vlastní nábo ženství, odpovídající cele jeho osobním před stavám a cítům, nezávisle na jakémkoli z dosa vadních náboženství positivních. Chci myšlenky k tomu se vztahující načrtávati zde jen úryvko- vitě a nesoustavně, jak mi která právě přijde na mysl, kusými větami nebo jen ohlavením, pouze jako pokusový materiál k příštímu zpra- cování. Předem podolýkám, že se nehlásím k žád- nému určitému vyznání náboženskému a že an nechápu, jak se člověk opravdu inteligentní můze vydávati za věřícího katolíka nebo protestant atd. Hledám-li motivy takového jednání, tanou mi nejčastěji na mysli: osobní prospěchy, vliv zevnějších okolnosti neb zvláštního citového na strojení, způsobeného kouzlem dětských upo- mínek a p. V každém případě spatřuji v tom klamání buď jiných neb sebe sama. Ačkoliv pozdější vyučování splše mě od náboženství o- puzovalo, to střízlivé článkování rozličných dogmat a suchopárné škatulkování křesťanskýeh enosti, myslím, že zejména gymnasišlní vyučo- vání náboženství (s tou botanicky suchou latin- skou nomenclaturou) nejspíše jest způsobilé všechnu věrouku znechutiti.
29 article
Na jiném volném archu, pod názvem »Myšle kový materiál, nepropracovaný a nesouvislý«, po znamenal si básník dale Byla doba v měm životě, kdy jsem si uvě domil, že mám nechuť k mnohým věcem a po měrům kolem sebe jen proto, že se mi podá- vají jako hotové a samozřejmé. Neuvědoměl choval jsem tuto nechuť již dlouho před tím. již z dětských let. Tisíce generací dávno přede mnou pracovalo o tom neb onom předmětu po- třeby a výsledek jejich práce, nynější tvar způsob onoho předmětu, přijímá se bez přemý šlení buď jako již nadobro hotový a nezměni- telný, nebo pozměňuje se jen málo, v nezávaž- ných podrobnostech. Nikdo již nezamyslí se na tim, je-li skutečně nejvhodnějším tvarem obyt- ného prostoru dutá krychle a čtyčhranným otvory oken a dvoří.
30 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Činohra Národního divadla do Vídně. Výběr tří ber, ustanovených k pohostinskému vystoupení činoherního ensemblu Národního divadla ve Vídni, sestaven byl po bedlivých úvahách především vzhle- dem k tomu, aby naše umění scenické uvedlo se cizině způsobem co možná nejrůznějším nejvýstižnějši m. Proto zvolena představení, jež měla poslední dobou největší úspěch svým pro- vedením a jež spolu ukáži naši činohru nejen ve hře národně lidové, nýbrž i ve hře moderně nála- dové a v díle klasickém, vyžadujících vesměs nej- větších schopností hereckých i scenických. Z českých her těší se nejl-pším úspěchům a nejpřípadnějšímu provedení zvláště hry ze života selského; také po- rada s českými dramatiky, dožádanými o mínění té věci, měla výsledek, že doporučany největším počtem hlasů hry rázu lidového (nejčastěji doporučo- vány z nich mimo »Maryšu« Jiraskovy »Voj- narka« a »Lucerna«, jakož i Stroupežnického »Naši furianti« a Kvapilova »Princezna
Maryša Jiraskův Stroupežnický Kvapilův Vídeň národní divadlo
31 article
Pampeliška«); výběrem tímto byl by však nabyl repertoire pohostinských her určité jednotvárnosti vnější i obsahové, a proto setrváno na původním rozhodnutí, aby českou bru lidovou ve Vídní zastu- povala »Maryša«, poskytujíeí nejvíce příležitosti pro rušné barevné scány, jimiž lze i cizího diváka na ráz upoutati. V ůvahách o českém- repertoiru nelz mímo to nevzpomenouti (a na tom se shodla také většina autorů, dožádaných o dobré zdání), že úmr- tíra Hany Kvapilové ztratilo české moderní drama nejvýmluvnější, nejmocnější a nikterak nahraditelnou interpretku, jejíž záslubou tolik původních děl ožilo a žilo na českém jevišti. Ale vedle toho vzato úvahu, že činoherní představení působí plně jen tehdy, je-li divák, neznající jazyka, dobře seznámen již předem s hrou samou, nejen s pouhým a struč- ným jejím obsahem a z českých her bohužel pro- nikla dosud málokterá do ciziny tou měrou, ab bylo lze předpokiádatí u cizího diváka, že jí zná
Maryša Kvapil Vídeň