ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ada404d0-7959-11dc-84fb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 18 celkem · entity: person 29, place 17, org 1
1 masthead
25. října 1901.
2 masthead
Číslo 28.
3 title
ILÍDKH LITERÁRNÍ.
4 article ZVLASTNÍ
ZVLASTNÍ k číslu 294.
5 title
PÍLOHA „NÁRODNICH
6 title
LIST
7 article
Mexické rukopisy. 22 — Prosím, abyste se nedali odraditi tímto poněkud exotickým nápisem, jenž má na pohled tak málo co činiti s českou literaturou, a abyste věnovali trochu pozornosti několika prostým datům, jež jsem nalezl v předmluvě naprosto učeného a jistě málo známého díla Codex Fejérváry-Mayer, manuserit mexicain pré- colombien . . . publié . . . par le duc de Loubat. Paris 1901. Není to první publikace toho druhu. jež se mi dostala za poslední léta do rukou. Vévoda de Loubat je velice čilý vydavatela toto je, nemýlím-li se, již sedmý indianský rukopis, jejž rozdává všem čelnějším knihovnám světa. Na první pohled jsou to bizarrní knihy. Dlouhé pruhy napodobené jelení kůže, jemně vydělané na pergamen, skládané jako naše serie fotografických pohledů a pestře pomalované ta- jemnými, symbolickými znaky. Hnědí králové v žhavě svítících šatech třímají v rukou dýky. jeleni probodení skáči po červených vlnách, krvácející srdce vznášejí se nad ležícími posta- vami — přečtěte si půvabnou kapitolu o písmu indianském v Longfellovově Hiavatě, a nevyčer- páte tím ještě všecku tu ohnivou barvitost ruko- pisů, jež vědymilovný vévoda dal reprodukovat s věrností dosud málo kdy dostiženou. Škoda jen, že jsou nám ta všechna podivná znamení z valné části knihou uzavřenou sedmerou pečetí Dozvíte se sice, že toto je kniha magická, ono kalendář atd., ale klíč ke čtení všech těch znaků nám přece jen schází. Španélové provedli své kul- turní poslání v Mexiku tak důkladně, že zmizela stará studia, a my dnes jen pracným srovná- váním jednotlivých zbylých trosek hledíme pro- niknouti do těch znaků, tajemnějších než hiero- glyfy. Ale jak srovnávat, když jeden codex je v Liverpoolu, druhý ve Vatikáně, třetí ve
Mayer jít Loubat Španélová Paris Longfellovov Hiavata Mexiko Liverpool Vatikán Codex Fejérvára
8 article
Vídni atd. Snadná pomoc. Vévoda de Loubat rozřešil tu otázku hravě: založil při beriínské universitě stolici pro linguistiku, ethnografiia archeologii mexickou, vypravil na svůj náklad několik expedicí výzkumných do Mexika, dal zhotoviti otisky nápisů, pomníků atd., vypsal studijní stipendia, a pak co hlavní, vydal prostě a vydává dosud všechny známé ruko- pisy mexické v naprosto věrné reprodukci, ne- rozeznatelné od originálů. Nepomýšlite-li na tu obrovskou sumu peněz, jež stál 'tento podnik a na ty závratné náklady, spojené s reprodukcí oněch barevných rukopisů, je to všechno opravdu velmi jednoduché a prosté a ponévadž by ná klad ten snad nikdo nezaplatil, posílá nakla- datel exempláry svých drahocenných reprodukei prostě darem na všechny knihovny. Kdo se dnes zajímá o tajnosti mexické kultury, nemá potřebí než obrátit se na nejbližší knikovnu vě- deckou, ať v Sidney, ať v Novém Yorku, at v Petrohradě či v Římě a obratem ruky na- lezne všechny známě zbytky rukopisné pěkně pohromadě a lépe zastoupeny, než tak mnohou známější a bližší literaturu — nemusí to býti právě česká. Avšak když řadím k sobět ozdobné skřínky z tvrdého dřeva pěkně do kůže vázané, v nichž odpočívají reprodukce mexiekých rukopisů, stále se mi vtírá na pamět přece jen naše literatura. Nechci tím říci, ze nemáme všechno to, co pan Loubat z vlastni záliby mexické literatuře dopřává, ale pro- berete-li reprodukce našich rukopisů, spočítáte-li naše stipendia literární, neubráníte se přání, aby se našel nějaký francouzský vévoda, jemuž by se zalíbily zase nase rukopisy.
jít Loubat Loubat Vídeň Mexiko Nový York Petrohrad Řím
9 article
České spisy-
10 article
* Josef Holeček: Naší. Část II. Nákladem vlastním. Na Smíchově, v Karlově ulice čís. 105. Z K 2.60. 1901. Kdo pozoruje běh událostí světa se stanoviska jen denních zprav, sotva si dovede vysvětliti smysl té nekonečné vřavy života, sotva pochopi, že ty bouře nesou proud nové výchovy lidstva, jíž se mají další věkové zabývati; že ty spousty vražed- ných zbraní, činne a číhající, hmotné i morální. jsou jen nezbytné přípravy ke zkrocení lidské bestie, k bolestnému porodu nového ideálu. Je kultura rozumová a kultura citová. Jejich vývoj a spory vzájemné, toť dějiny světa. Kuitura nteliektuálna je ve vývojí vždy patrná, ježto je úžasná. Vývoj kultury mravní je však pomalý, a to tak zoufale pomalý, že se o něm rádo až pochybuje. Jsou v lidstvu odjakživa dvě strany. Strana většiny, síla hromadná (kollektivita), strana menšiny, síla vybraných jednotek. Morálka davu běžná, egoi- stická, věrouka materialistická, i náboženství (oficiální křesťanství též) takové. Menšina je výbor, jemuž svět není hmotou, ale představou, a uznává tajem- ství věcí. Její věda je skromná, tichá a tvůrčí. Kollektivní síla vyrábí v nouzi morální reakci, mocí jejíž protrhne spodní proud citový, hladinu egoistickou. Vyvstane »tichý muž«, hlasatel míru a a lásky, zavrhne kulturu intelektuální a její zákon starý.
Holeček Smíchov Karlov ulice
11 article
Jsou i národové většiny a menšiny. Slované jsou v Evropě takovou menšinou proti světu germánsko - románsko - mongolskému. A svět ten se už svírá a svíjí bolestmi reakce morální. Ale i Slované se trhají na stranu většiny a menšiny: jest ve Slo- vanstvu strana absolutismu státního i duchovního strana ducha poručnického, kapitalismu, požívavosti a egoismu. Strana menšiny tiše, ale s velikou nouzí zachovává ryzí ideál lidský, Kristem zdokonalený. Mají-li Slované provésti veliké své poslání, musí se tolik sami obroditi, aby většina jich byla stranou kultury mravné, lidské a ryze křesťanské. Toto obrození se nemůže státi duchem poručnickým, ne- stane se to žádnou cestou oficiální. Ani zákony ani reformované školy nepomohou, protože to jsou všecko výrobky a výpotky rozumu. Obrození se děje ze srdce a srdcem. Proto idcály výchovy učeným způsobem nalezené nejsou pranic platné. Ideálů mravních nevyrábí věda, je vyrábí jedině život, život pomocí své vlastní, přírodní síly, pomocí národů a jejich geniálních jednotek. Jediná důslednost národů, důslednost pudu sebe- zachování, je v příkrém odporu proti morální dů slednosti jejich génia. Slyšme hlasy z Anglie proti válce s Bury. To volá geniální jadro národa. Ale dav neposlechne, neboť se řídí jiným pudem, nežli svědomím. A tak všude národové a lidství se mají vespolek tragicky. Nač tyto úvahy? Holečkovi »Naši« je vyvolali. Jedna z oněch vzácných knih, jimž je úkol národní literatury věcí svatou, nade vši marnost módnosti.
Slovan Holeček Evropa Anglie Bura
12 article
První část »Našich« byla exposicí. Oznamovala spisovatelův rodný kraj, jeho lásku k lidem toho kraje a touhu zobraziti rázovité jejich postavya život. Osobnost autorova vystupovala přímo svým účastenstvím. Převládal popis a zcela rozeznatelná fakta realní skutečnosti, jak je autor sebral. K té knize hlásila se s radostí literatura lidopisná. »Naši« část II. je kniha pravdy nejry zejší ná- rodní skutečnosti v báseň proměněná. Je tu báseň života dětského, báseň života rolnického, báseň srdce láskou všecko stvoření objímajícího, báseň včelí. Je to báseň života, ale životem samým básněná, tvůrčím darem šťastného autora uměle vyjadřená. Pravím »uměle«, neboť fakta nejsou podána prostě, jak je najez stanovil, ani hovory a dialekt. Řeč je pivnná, nikoli naturalisticky reprodukovaná, ale ryzí, z poesie lidové, pohádek a přísloví nasycena, živým slovníkem obohacená, slohu laskou prohřátého, čistého a stale skoro nějak slavnostně, ale v milé radosti sváteční povznešeného. Komposice je velice umělá. Ale forma přece jen přirozené dána. Odkud měl čerpati hlavní faxta pravdy toho života v rodném místě? Ze vzpo- mínek. Ne tak napsaných, jako živých. A kdy žil sám v té pravdě nejsilnějí? V ranním mládí. Vzpo- mínky dávného toho chlapce, jímž sam byl, jsou hlavní kotvou, ta loví bezpečné a vždy uloví poesii. t. j. život nejniternější. Učinil tedy chlapce, a jeho život zevní i vnitřní, jak se za letní dobu žní na selském statku vyvine, ramcem obrazu všeho života ostatního. A vše ostatní. co se děje, děje se za stálého dohledu chlapcova.
13 article
Jsou vlastně dva, Frantík Skobů a Bartoň Kojanův Jejich děje odpovídají na théma, jaké jsou Našich dětí. Líčí se výrazně a s humorem stránka při- rozená, přírodní vychovaní dětské mezi ptáky, vče- lami a rostlinami. Vznik a postup samovýchovy. samoléčby, všeho druhu svépomoci. Vývoj smyslů. vtipu a rozumu. Bohatá dětská psychologie ve všem Ale především síla života tvůrčího a dané jím poesie- Hoch vše pozoruje, vykladá sí, všecko kolem k něme nějak mluví. On ví, co povídají ptaci, on ví docela co vrže vůz. Dráteník mu pověděl, jak zpívají vlci Po rodu nastává vliv společnosti na děti: rodi- čové, čeladka, sousedé, cizí lidé. Frantík vyslechne výklad oteav o Kojanovi doma v sednici, pak vyleze v sadě na strom a vyslechne tam skryt rozpravku souseda Kojana s matkou. Tu je vrchol obsahu i hloubka celá: dvě formy české duše a morálky obou. Konec knihy ukazuje důsledky obou morálek. Frantík sobecký, sebevědomy, řevnivý a k obraně »svého« a své cti odhodlaný utká se s dobráckým Bartoněm. Dobrota zvítězí nad řevnivou sobeckosti Chlapci dosud rozvadění se sbratří. Lidskost překoná Tito dva chlapci, to je kultura prapůvodní, při- rozená a zdravá, plná bezprostřední pravdy a poesie přírodní. Ještě ani škola zde nepůsobila, neměnila, nekazila ničeho. Ani město, ani jiná faleš civilisace. V rámci tom je pak na prvém místě dvojice svět.
Skobů Bartoň Kojanův Frantík Kojan Bartoň Chlapek
14 article
rodičů »Našich«. Jak jsou naši otcové a matky, jak vychovávají. Obraz poměru světa mužského a ženského. Kul- tura mužská tíhne k tvrdosti a egoismu, kultura žen- ská je více srdečná. Žena je v nazoru o světě poesie sama. Babička Kojanova je skvostný exemplář české ženy lidové. Obraz její podán s takovou pietou a silou plastickou, že si ji národ zařadí navždy ke klassické babičce Němcové. Obec má také svého duchovního a všichni po- spolu představují stupně pochopení a uskutečňování ideálu křesťanství. Děti a čeládka, dráteník a dělníci jsou kultura nejprostší. Sedlák Skoba a většina sou- sedů představují průměr selské kultury zdokonalené. Babička Kojanova je duše básnicka, tvůrčía samostatná, která si náboženství, ač je pravověrně katolická, přece po svém tolik přizpůsobila, aby se ničím nepříčilo jemné povaze její a srdci. Nanejvýš- vyvinut je její stud, útle dívčí a jakoby panenský. Za živý svět by neuvěřila, ani panu děkanovi, že byla Eva v ráji nahá. Právě naopak! Když měla vse od boha, čeho třeba bylo, jistě měla plné truhly nej- krásnějšího šatstva, neboť šatstvo je jedna z největ- ších potřeb člověka. Nahota byla teprve po ráji a to trestem za hřích. Skvostná prostota! A její názor o květinách, které bůh miluje nejvíce, protože jsou nejnevinnější dítky přírody. Miluje slepice, protože to je kohoutí matka, a kohout probudil svědomí sv. Petra. Ale přes to slepici zaříznout k jídlu, to ano. Zvířata jsou dána člověku k využití.
Kojanův Němcová Sedlák Eva Petro Kula
15 article
Tu je místo, kde se začal syn její, sedlák Kojan, vyví eti dál a hloub. Kojan je hlavní osa, jádroi vrchol Holečkova díla. Kojanovština! zdokonalené křesťanství ryzí české duše, samostatným, samotvůr- čím dějem. Vzdělání zvlástního neměl, byl selským hochem jako ostatní, jenom k rozjímání a úvaze ná- chylnější. Miloval a to nešťastně. Zrada lásky ho uvrhla v zoufaiství. Myslel na vraždu a sebevraždu. Ale mohutný duch jeho se vzepřel a čtení evangelia, kterouž knihu jedině uznal za hodnou víry, ho na- vedlo rozjímati o bohu, člověku a jeho poměru ke. světu, a sám svým přemýšlením, nikoli rozumově logickým a všetečným, dospěl závěru, že bůh je láska, že nejvyšší milost od něho je míti srdce plné vřelé lásky ke všemu, že tedy i zvířata jsou tvorové v lásku pojatí a že je má člověk milovati láskou bližního k bližnímu. Bolest zrady proměnila sedláka v světce, jehož láska nemá mezí. A to není láska mluvená, Kojan hledá skutky. Zsoušek té velké do- broty své podstupuje několik. Jsou kruté. Kojan je zjev tragický. Geniální duše, v níž se objevil souhrn nejušlechtilejších sil organismu na- rodního. Pochybovati o existenci a pravosti toho zjevu ? Bylo by pochybovati o Chelčickém a Bratřích, že byli. Oni nezpůsobili Kojana, on jich nečítal, ale naopak kojanovština byla dávno v půdě lidu jihočeského a oni z ní vzešli. Prvek ryzí kultury narodní dal v nich výražek nejlepšího vývoje českého.
Kojan Holečkův Chelčický Kojanovština
16 article
Kojanův duch je druhu geniálního. Jak už svrchu praveno, národní dav a genialní jednotky jsou v po- měru vespolek reaktivním. Genius je příliš důsledný a vede se tou důsledností do záhuby. Dav se za- hubě brání, proto nechce za geniem, proto zvolí křesťanství méně ideální, praktičtejší. Rozhodný úsu- dek o Kojanovi není dosud možný, neboť se v třetí části Nasich (Prahnutí, vychází v »Květech«) rozvílí netušeně skvělým způsobem dále. Ohrazuje se proti měkkosti. Měkkost je mu často slabostí. A křesťan nesmí býti sláb. Proto se Kristovi nehodí za učen- níka pravého nikdo tak dobře, jako sedlák, muž rolní prace, prací svou proti dáblu dobře obrněný, než svatý mnich na poušti atd. Kojan tu roste na ideál prakticky možný a vítězný. Kojanova humanita je snivě blouznívá, naprosto odstředivá, tím vždy mučednická, vždy vzácně ideální a úcty i vděčnosti hodná, neboť svědčí o hlubinách, z nichž nepřestane prouditi obrozovací vlába životu národnímu, pokud jenom národ sám sobě věten zůstane.
Kojanův Kojan
17 article
Tak tedy jsou Holečkovi »Naší« z nejzevrubněj- šího spřímého poznání české skutečnosti lidové, v rodném kraji i na sobě konaného, umělecky zřízený obraz původní kultury českého lidu, jak se sama ze sebe, z přirozených sil duševních vlivy přírodními i společenskými za mírné pomoci křesťanství vyvinula, jak vyspěla k nejvyšší poesii o duši květin a k nej- hlubší morálce, lásce všeho stvoření. Obraz zřízený k důležitému poslání a k svědectví před světem znamenité ceně ryzí duše české a její schopnosti přispěti Slovanstvu k mravnímu obrození evropské kultury. Vzduch toho díla je přečistý, vlahý, blahý a oblažující. Poesie svéta blahoslaveného. Dar lásky na vykoupení zajatých cizotou duší českých.“) Vbk. * Václav Hladík, Trest. Román. Nakl. J. Otto. Kniha líčíci živoť současné mládeže, podivný, mnohým nepochopitelný. Mladež jiných period ne- byla o niclogičtejší, vyrovnanější neb důslednější než mládež nynější, a přece bylo vše jinak. Nynější mládež charakterisuje zvláštní, zcela nový rys, na
Holeček Hladík Otta
18 title
*) Na str. 216. 15. řádek zdola ať si opraví čte nář »Kojana« místo » Kahovce«.
Kojan Kahovec