ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad9f70f0-7959-11dc-847a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 98, place 32, org 18, work 8
1 article
roztrpčen nevděkem a chtěl si zaříditi hvězdárnu v Kodani, ale Walkendorf mu i to zakázal. Tedy si umínil, že Dánsko vůbec opustí. Po odchodu jeho z Hveenu nechali vše úmyslně zpustnouti, co na Tychona upomínalo; to poda- řilo se tou měrou, že r. 1652, když Francouz Huet ostrov navštívil, skoro vše zmizelo. Sklíčen nevděkem odebral se Tycho se svou rodinou, s několika žáky a s částí nástrojů do Roztok, odtud pozván byl hrabětem Jindřichem z Rantzovaa přestěhoval se na zámek Wandesburk u Ham- burku. Tu pozoroval přes 100 stálie a dokon- čil svůj spis »Astronomiae instauratae mecha- nica«, který připsal císaři Rudolfovi II. a ve kterém popisuje a zobrazuje své nástroje. Mezi tím podařilo se osobnímu lékaři císařovu a vý- bornému hvězdáři českému, Tadeáši Hájkovi, jenž s Tychonem si dopisoval, získati pro něho místokaneléře Coraducia a státního tajemníka Jana Barvitia a tak se stalo, že Rudolf II., veliký ctitel umění a věd, Tychona ke svému dvoru do Prahy povolal. Pozvání dostalo se mu na podzim r. 1598; i vydal se okamžitě na cestu, chtěje pozvání vyhověti. Na cestě se však dověděl, že v Čechách vypukl mor a že císař se dvorem Prahu opustil, tedy se usadil zatím ve Vitemberku u slavného lékaře dra. J. Jesenského. Teprve na jaře 1599 po zaniknutí moru odebral se do Prahy, vyzván byv Coraduciem a zavítal sem na velikonoční svátky. Coraducius i Barvitius přijali jej vlídně, císař sám přivítal jeji velice laskavě, jmenoval jej svým tajným radou a dal mu roční plat 1000 kop (3000 dukátů). Nástroje, které dílem napřed poslal Hájkovi, dílem s sebou přivezl, uloženy byly v Belvederu (letohrádku král. Anny).
Tychon Francouz Huet Tycho Jindřich Hájek Barvitius Rudolf II J Jesenský Anna Kodaň Dánsko Roztoky Praha Čechy Belveder Wandesburk u Hama
2 article
Aby mohl Tycho brzy pozorování konat, získal císař pro něho dům Curtiův se zahradou (na místě paláce Černínského, nyní kasáren). Tu postavil Tycho své nástroje. Ale poněvadž byl často vyrušován návštěvami, též hlukem po- uličním, a tehdejším ruchem při dvoře králov- ském, žádal, aby mu císař vykázal nějaké klidnější místo. Čísař dal mu na vybranou tři zámky: České Benátky, Brandýs n. L. a Lysou. Tycho zvolil Benátky, povolal tam rodinu, dal přenésti nástroje a zřídil si tam hvězdárnui laboratoř alchymickou. Větší nástroje zbylé na Hveenu přivezl syn Brahův Tycho za pomoci Longomontana na podzim r. 1599 do Benátek. Přizpůsobení zámku k účelům hvězdárenským vyžadovalo nemalého nákladu, k tomu přistou- pilo zaopatření četné rodiny, pomocníků a slu- žebnictva, i není se diviti, že tehdejší hejtman zámecký, Kašpar z Mühlsteina, cizímu učenci, jehož počínání nerozuměl a jejž snad za do- brodruha měl, jen s těžkým srdcem značné částky peněžní vydával a s ním se často proto pohádal. Zde tedy pracoval Brahe se svými pomoc- níky, mezi nimiž byl i zeť jeho, Dán Gansneb Tengnagel z Kampina, později (od února do konce května 1600) i Kepler, který se tam odebral, vyzván byv Tychonem, aby se stal jeho pomocníkem, s ním smlouvu uzavřel a později trvale do Prahy se přesídlil. Různé nepříjem- nosti, jichž Brahe v Benátkách zažil (půtky s hejtmanem, sváry žen, návštěvy zvědavých pánů okolních) a přání císařovo, který chtěl míti svého hvězdáře u sebe na blízku, způso- bily, že se v letě roku 1600 vrátil do Prahy.
Tycho Černínský Brahův Kašpar Mühlstein Brahe Dán Gansneb Tengnagel Kepler Tychon Brandýs Lysá Benátky Kampina Praha Curtiův se zahrada Český Benátky
3 article
Bydlel zatím na Nověm Světě na Hradčanech v hostinci »U zlatého noha« (č. 76) a pracoval po nějaký čas v letohradu Belvedere, kde opět umístil stroje, než dům někdy Curtiův, pro něho od císaře zakoupený za 20.000 tolarů, bude k jeho potřebám upraven. Do nové hvězdárny přesídlil se 25. únor r. 1601. I zdálo se, že nyní opět zahájí skvělou svoji činnost ve spolku s Keplerem. Ale stalo se jinak. Nedošlo vůbec ke zřízení trvalé ob- servatoře. Dávná choroba měchýřová vrátila se Tychonovi a když dne 13. října 1601 pozván byl Tycho k hostině u Petra Voka z Rožm- berka, tu z nemístného studu učinil násilí při- rozené potřebě tělesné a podlehl následkem toho nemoci po 11 dnech. Za nemoci napomínal rodinu, aby jeho zařízením nedala zaniknouti. Keplera zapřísahal pak, aby tabulky rudolfinské dokončil podle jeho soustavy. V noci před smrtí několikráte zvolal v deliriu: »Ne frustra vixisse videar« (»aby se nezdálo, že jsem marně žil«). Skonal dne 24. října 1601 v náručí Ericha Braha, hr. z Wessingborgu, příbuzného svého, maje Keplera po boku a rodinu s přátely kolem sebe. Císař Rudolf cítě, že v něm ztratil veliký poklad, dal ho pohřbiti s velikou slávou v ko- stele týnském. Ztráty jeho želeno bylo všude,
Curtiův Kepler Tychon Tycho Petro Vok Braha Rudolf Hradčany Rož Belveder
4 article
kam slavné jméno jeho proniklo. Slovutný doktor Jan Jesenský v pohřební řeči krásně vylíčil povahu jeho. S Tychonem bohužel pochovány byly plány zříditi velikou hvězdárnu při dvoře Ru- dolfově. Manželka Tychonova nepřežila jej dlouho, zemřela po třech letech a uložena byla po boku svého manžela. Pozůstalí dědicové (dva synové a 4 dcery, zeť Tengnagel) dali ve chrámu týnském r. 1604 zříditi nádherný pomník mramorový. Hlavní dílo Tychonovo, obsahující důležitá pozorování a soustavu světovou, vyšlo v Praze r. 1603: »Astronomiae instauratae Progymnas- mata«. Započato bylo na Hveenu. Mimo menší pojednání a příležitostní básně vydal ještě Epistolarum astron. libri a Historia Coelestis. Bohatou pozůstalost hvězdářskou, obsahu- jící veliký počet skvostných nástrojů, pak knihy pozorování koupil císař Rudolf od dědiců za 20.000 tolarů, kterážto částka však jim ani po letech a mnohém upomínání a doprošování ne- byla splacena, tak že i dosti bídy zakusili. Většina spisů Braheových nalezá se v ruko- pise v ruské hvězdárně v Pulkově; několik rukopisů je v Praze. Nejzajímavější je »Pa- mátník«, věnovaný prvorozenému synovi r. 1598 ve Vitemberku, uložený v českém museu. V čele je latinské dvojverší, poučné věnování otce synovi: »Uč se, synu, ode mne šlechetnosti a tuhé práci, jakož i snášeti statečně rozmary osudu.« Charakteristická jsou též hesla jeho »Raději býti, než se zdáti« aneb »Nezdáti se. ale býti.« Druhý rukopis, obsahující krátkou učebnici trigonometrie, nachází se v universitní knihovně a byl dv. r. prof. drem. F. Studničkou vydán fotograficky. Třetí rukopis »Tabulae sinuum« objeven byl tamtéž p. kustodem J.
Jesenský Tychonův Braheový profesor doktor F Studnička Praha Pulkov Vitemberk Historia Coelestis
5 article
Truhlářem r. 1899. Čtvrtá památka rukopisná obsažena je v památníku Siebolda Plana, chova- ného ve Strahovské knihovně; obsahuje prů- pověď: »Plures sapiunt palato quam cerebroe (Více lidí zažívá patrem než jich myslí) podpis, Tycho Brahe seripsit Uranienburgi anno 1591. Doufejme, že se ještě některá památka rukopisná v Praze nalezne. Z knih, patřivších Tychonovi, je v universitní knihovně uvedený nahoře »Almagest« a tamtéž nesmrtelné dílo Koprníkovo s vlastnoručnými poznámkami Tycho- novými. V knihovně strahovské nachází se dílo Braheovo »Astronomiae instauratae mechanica« s věnováním vlastnoručním baronu Janu z Hasen- burku. Z knihovny Tychonovy pocházejí: Petri Rami Dialectica, Michaelis Moestlini . . . examen novi pontificalis gregoriani calendarii a Scaligeri Cyelometrica elementa duo (s věnováním autora Tychonovi), všechny tři v univ. knihovně.
Brahe Uranienburgi Tycho Braheův Astronomiae Jan Tychonův Michaelis Moestlini Tychon Praha Hasen Siebold Plana Petri Rami Dialectica
6 article
Jako poslední zbytek z bohaté sbírky ná- strojů zachoval se v Praze na c. k. hvězdárně v Klementíně Tychonův sextant, umělecky pra- covaný a snad i menší kvadrant, na němž stojí »Vivimus ingenio, cetera mortis erunt« (Žijeme duchem, ostatní náleží smrti). Nejvzácnější památka na velikého Tychona nalezá se arci ve chrámu týnském, jsou to tělesné jeho ostatky a manželky jeho. Krásný pomník z mramoru sliveneckého jeví statnou postavu dvorního hvězdáře ve zbroji rytířské. Nad ním je latinské dvojverší pravící: »Ni lesk, ni poklady, umění toliko žezlo věčně trvá.« Vyjadřuje, jako i jiná dvojverší, pohrdání Tycho- novo zevnějším leskem, kladouc důraz jedině na přednosti ducha. Tři sta let minulo ode dne, kdy mohutný ten duch od nás na vždy odešel, ale památka jeho udržela se v celých Čechách, ačkoli tu pobyl jen něco přes 2 léta. Oslava jeho jména a záslužné činnosti ve dnech přítomných jsou toho dokladem, že i nadále bude žíti v našich vděčných srdcích a v srdcích potomků.
Tychonův Tycho Praha Čechy
7 article Tycho Brahe v české literatuře.
Tycho Brahe v české literatuře. PodáváLadislav Peprný, asisstent mathematiky př vysoké škole technické v Praze. *) Nenadálá, tragická smrt Tychona Brahe vzrušil mocně vědecké kruhy souvěké v Praze. Ani při po- hřbu nejslavnějších velmožů neviděla Praha takové nádhery a takového účastenství všech stavů, jako když tělo astronoma dánského za všeobecné lítosti bylo ukládáno ku věčnému odpočinku v chrámě Panny Marie před Týnem dne 4. listopadu 1691. Srv. dále zvláštní článek o pohřbu od Ferd. Mi- kovce. Při pohřbu promluvil první anatom český Jan Jesenský z Jesena dojemnou řeč, vydanou pak pod ná- zvem: De vita et morte illustris et generosi víri. domini Tychonis Brahei, equitis Dani, domini in *) Ukázky z práce, jež vyšla v příloze Č aso- pisu pro pěstování mathematiky a fy siky (1901).
Brahe Tychon Brahe Jesenský Praha vysoký škola technický v Praga Tychonis Brahei Daňa Č aso chráma pannus Marie
8 article
Kundstrup, Huenue Hellesponti Danici insulae pre- fecti, astronomorum hoc saeculo principis, die 24. Octobris anni 1601 Pragae desiderati, 4. Novem bris im templo Veteris Urbis primario, ritu equestri, honorificentissime tumulati. Oratio funebris Johanis Jessenii a Jessen, Pragae, typis Georgii Nigrini, anno 1601, 4°, 8 stran. Tato pohřební řeč, pronesená od Jesenského nad rovem Brahovým, jest prvním spolehlivým zdrojem zpráv o činnosti a zásluhách zvěčnělého. Skladeb básnických nad jeho smrtí, truchlozpěvů, Keplerových a jiných snad není třeba obšírně tu uváděti. Nekrolog Jesenského poskytl látku ke spisu nyní již asi zastaralému, ale na svou dobu zname- nité knize, kterou vydal Petr Gassendi, pod názvem: Tychonis Brahei, equitis Dani, astronomorum corvphei vita, Parisiae, 1654. Spis nebyl sice vydán od Čecha nebo v české zemi, ale pojednávaje důkladně mimo jiné též o činnosti a životě i smrti Tychona Brahe, stal se pak základním kamenem životopisů pozděj- ších, zejmena též českých nebo v Praze vy- daných.
Jessenius Jessen Pragae Georgias Nigrin Jesenský Brahův Keplerův Gassendi Čecho Tychon Brahe Praha Huenue Hellesponti Tychonis Brahei
9 article
Sluší uvésti na tomto místě cizí sice, ale oby- čejně v literatuře opomenutý příspěvek životopisný, jež vydal Godefr. Bernh. Casseburg, Tychonis Brahe Relatio de statu suo post discessum ex patria in Germaniam et Bohemiam ad M. Andr. Velleium ex manuscripto edita, Jenae, 1730. Obsah jasně na- značen jest titulem: Tycho Brahe za pobytu v Ně- mecku i v Čechách. Z domácích našich spisovatelů zmiňuje se o bá- dání Tychona Brahe a jeho pobytu u mecenáše Rudolfa II. v Praze Bohuslav Balbín v známém díle Miscellanea historica Regni Bohemiae, Decadis I. lib. VII. regalis seu de ducibus ac regibus Bohemiae, Pragae, 1687, str. 255. Pro úplnost budiž dále uveden Faustin Procházka »De saecularibus liberalium artium in Bohemia et Moravia fatis commentarius«, Pragae, 1782, str. 308. Krátká zmínka při líčení vědecké a umělecké činnosti na dvoře Rudolfa II. v Praze.
Tychonis Brahe M Andr Jenae Brahe Tychon Brahe Balbín Faustin Procházka Rudolf II Čechy Praha historica Regni Bohemiae Decadis I Bohemia Moravia
10 article
Životopis delší na základě původního studia na- psal František Mart. Pelzel ve sbírce »Abbildungen Böhmischer und Mährischer Gelehrten und Künstler, nebst kurzen Nachrichten von ihren Leben und Werken«, IV. Theil, Prag, 1782, str. 36—42, s dvěma rytinami (vyobrazení Brabovo a jeho náhrobku) Tycho Brahe. Tento životopis býval pak pramenem (udaným i zatajeným) ke statím a článkům o Tychonovi Brahe. Na konci připojen jest výčet spisů slavného astro- noma, jenž rovněž pak v této úpravě a v tomto sku- pení často byl otiskován. K odborným studiím cizím o vědeckých výzku- mech Brahových řadí se práce českého astronoma Aloisa Davida, vydaná od Královské České Společnosti Náuk v Praze »Geographische Breite und Länge von Benatek, wo Tycho Brahe vor 203 Jahren beobachtet hat.« Für die Abhandlungen der Kgl. böhm. Gesell- schaft der Wissenschaften, Neue (III.) Folge, 2. Band, Prag 1802, str. 32. Spisovatel dokazuje, jak je důle- žité zjistiti zeměpisnou polohu místa, kde děje se astronomické pozorování, v tomto případě polohu Be- nátek, kdež Brahe konal studia o hvězdnaté obloze.
Mart Praga Brahe Tychon Brahe Brahův Alois David Breit Länge Benatek Neue Praha Český společnost Náuk Für die Abhandlungen der Kgl der Wissenschaften Böhmischer und Mährischer Gelehrten und Künstler Leben und Werken Brabův Praga 1802
11 article
Záhy též širší kruhy se zajímaly o osobu Brahovu. Snad pravdy nechybíme, hádáme-li, že památka jeho jména, přístupná každému Pražanu a příchozímu ve chrámě týnském, kde upoutá jeho náhrobek hned po- zornost, budila onen zájem o jeho osobu. Vyprávělo se o neblahé příčině jeho smrti (že byv pozván na hodokvas u Petra Voka z Rožmberka, z nemístného studu nechtěl od tabule se vzdáliti a tím přivodil si záhubu). Širší kruhy bavila rozprávka o tom, jak v souboji soupeř usekl mu kus nosu a jak potom míval nos umělý, natíraje si jej barvičkou a podobně. Tyto a podobné zprávy sebral a v článek sesta- vil J. Linda, Tycho Brahe v časopise »Vlastenecký Zvěstovatel«, v Praze, 1821 18. června č. 25., Roz- ličnosti, str. 197 až 198, s vyobrazením Brahovým. V populární stati nepodává ovšem nic nového a zvlášt- ního. V málo známém starém časopise snad docela již zapomenutý článek vhodně obnovil památku Bra- hovu. Slohem tenkráte obvyklým seznamuje s jeho životem a smrtí. Časopis jest poměrně dosti již vzácný a tedy snad se zavděčíme ukázkou prvního českého životopisu Brahova: »Bylo r. 1599, hned po veliko- noci, když Tycho Brahe do Prahy přišel. Císař přijal jej velmi laskavě, dal mu hned darem vyplatit 2000 dukátů a ročně mu ustanovil služby 4000 dukátů. Také císař ten odkoupil Sentstejnově vdově ten dům na Hradčanech za 20.000 tolarů a daroval ho Tychovi.
Brahův Pražan Petro Vok J Linda Brahe Roza Bro Sentstejnův Tychův Rožmberk Praha Hradčany
12 article
Dům ten na Hradčanech měl velikou zahradu u zá- meckého příkopa. Tycho se v něm usadil a opět po čal po obloze pátrat. Ale přečasté navštěvování, hluk dvora, nejvíce a nejmrzutěji blízcí kapucíni v Loretě znepokojovali jej svým nočním zvoněním a křiklavým modlením. Rudolf dal Tychovi jiné místo pokojné na vůli, který chce z hradů královských, buď Brandeis neb Lisou nebo Benátky. On zvolil Benátky. Tam se odebral v srpnu s celou svou rodinou a tak jej spo- řádal, že se mu to místo zdálo druhý hrad Brániin Však také zde dlouho nepobyl: snad chtěl jej císař míti u sebe, nebo bylo tam samotno jeho vyrostlým dcerám a synům; odebralť se tedy zase do Prahy na své bývalé místo. Císař nyní zapověděl kapucínům v noci zvonit. Ale ti na odpor tomu vyšli po páru z kláštera, chtějíce ho opustit. Nejvyšší kancléř Popel z Lobkovic pospíšil k císaři a představoval mu dů- razně, co z toho může pojíti. Kapucíni opět se vrátili, ale musili přejinačiti hodiny k svému modlení a na večer, než hvězdy vyjdou, odbejvat si svůj kůr. Tycho nyní provozoval v pokojnosti umění své. Kepler, Longomontanus, Mollerus, Barvický, Hájek, Bachač, Stehlík pracovali s ním a množství studentů, mezi nimiž mnoho Dánův, jeho krajanů vyučovalo se u něho. Ale netrvalo to dlouho. Umřel t. r. 1601 dne 24. října, stár 54 let, 9 měsíců a 14 dní. Pohřben byl velmi slavně do chrámu tejnského a potom také mu postaven kamenný památník, jenž ještě dosavád (Pokračování. ) stojí.«
Tycho Rudolf Tychův Brandeis Popel Lobkovic Kepler Longomontanus Mollerusa Barvický Hájek Bachač Stehlík Dánův Hradčany Loreta Benátky Praha