1
article
roztrpčen nevděkem a chtěl si zaříditi hvězdárnu
v Kodani, ale Walkendorf mu i to zakázal.
Tedy si umínil, že Dánsko vůbec opustí. Po
odchodu jeho z Hveenu nechali vše úmyslně
zpustnouti, co na Tychona upomínalo; to poda-
řilo se tou měrou, že r. 1652, když Francouz
Huet ostrov navštívil, skoro vše zmizelo. Sklíčen
nevděkem odebral se Tycho se svou rodinou,
s několika žáky a s částí nástrojů do Roztok, odtud
pozván byl hrabětem Jindřichem z Rantzovaa
přestěhoval se na zámek Wandesburk u Ham-
burku. Tu pozoroval přes 100 stálie a dokon-
čil svůj spis »Astronomiae instauratae mecha-
nica«, který připsal císaři Rudolfovi II. a ve
kterém popisuje a zobrazuje své nástroje. Mezi
tím podařilo se osobnímu lékaři císařovu a vý-
bornému hvězdáři českému, Tadeáši Hájkovi,
jenž s Tychonem si dopisoval, získati pro něho
místokaneléře Coraducia a státního tajemníka
Jana Barvitia a tak se stalo, že Rudolf II.,
veliký ctitel umění a věd, Tychona ke svému
dvoru do Prahy povolal. Pozvání dostalo se
mu na podzim r. 1598; i vydal se okamžitě
na cestu, chtěje pozvání vyhověti. Na cestě se
však dověděl, že v Čechách vypukl mor a že
císař se dvorem Prahu opustil, tedy se usadil
zatím ve Vitemberku u slavného lékaře dra. J.
Jesenského.
Teprve na jaře 1599 po zaniknutí moru
odebral se do Prahy, vyzván byv Coraduciem a
zavítal sem na velikonoční svátky. Coraducius
i Barvitius přijali jej vlídně, císař sám přivítal
jeji velice laskavě, jmenoval jej svým tajným
radou a dal mu roční plat 1000 kop (3000
dukátů). Nástroje, které dílem napřed poslal
Hájkovi, dílem s sebou přivezl, uloženy byly v
Belvederu (letohrádku král. Anny).
Tychon
Francouz
Huet
Tycho
Jindřich
Hájek
Barvitius
Rudolf II
J Jesenský
Anna
Kodaň
Dánsko
Roztoky
Praha
Čechy
Belveder
Wandesburk u Hama
2
article
Aby mohl Tycho brzy pozorování konat,
získal císař pro něho dům Curtiův se zahradou
(na místě paláce Černínského, nyní kasáren). Tu
postavil Tycho své nástroje. Ale poněvadž byl
často vyrušován návštěvami, též hlukem po-
uličním, a tehdejším ruchem při dvoře králov-
ském, žádal, aby mu císař vykázal nějaké
klidnější místo. Čísař dal mu na vybranou tři
zámky: České Benátky, Brandýs n. L. a Lysou.
Tycho zvolil Benátky, povolal tam rodinu, dal
přenésti nástroje a zřídil si tam hvězdárnui
laboratoř alchymickou. Větší nástroje zbylé na
Hveenu přivezl syn Brahův Tycho za pomoci
Longomontana na podzim r. 1599 do Benátek.
Přizpůsobení zámku k účelům hvězdárenským
vyžadovalo nemalého nákladu, k tomu přistou-
pilo zaopatření četné rodiny, pomocníků a slu-
žebnictva, i není se diviti, že tehdejší hejtman
zámecký, Kašpar z Mühlsteina, cizímu učenci,
jehož počínání nerozuměl a jejž snad za do-
brodruha měl, jen s těžkým srdcem značné
částky peněžní vydával a s ním se často proto
pohádal.
Zde tedy pracoval Brahe se svými pomoc-
níky, mezi nimiž byl i zeť jeho, Dán Gansneb
Tengnagel z Kampina, později (od února do
konce května 1600) i Kepler, který se tam
odebral, vyzván byv Tychonem, aby se stal jeho
pomocníkem, s ním smlouvu uzavřel a později
trvale do Prahy se přesídlil. Různé nepříjem-
nosti, jichž Brahe v Benátkách zažil (půtky
s hejtmanem, sváry žen, návštěvy zvědavých
pánů okolních) a přání císařovo, který chtěl
míti svého hvězdáře u sebe na blízku, způso-
bily, že se v letě roku 1600 vrátil do Prahy.
Tycho
Černínský
Brahův
Kašpar
Mühlstein
Brahe
Dán
Gansneb Tengnagel
Kepler
Tychon
Brandýs
Lysá
Benátky
Kampina
Praha
Curtiův se zahrada
Český Benátky
3
article
Bydlel zatím na Nověm Světě na Hradčanech
v hostinci »U zlatého noha« (č. 76) a pracoval
po nějaký čas v letohradu Belvedere, kde opět
umístil stroje, než dům někdy Curtiův, pro
něho od císaře zakoupený za 20.000 tolarů,
bude k jeho potřebám upraven.
Do nové hvězdárny přesídlil se 25. únor
r. 1601. I zdálo se, že nyní opět zahájí skvělou
svoji činnost ve spolku s Keplerem. Ale stalo
se jinak. Nedošlo vůbec ke zřízení trvalé ob-
servatoře. Dávná choroba měchýřová vrátila se
Tychonovi a když dne 13. října 1601 pozván
byl Tycho k hostině u Petra Voka z Rožm-
berka, tu z nemístného studu učinil násilí při-
rozené potřebě tělesné a podlehl následkem toho
nemoci po 11 dnech. Za nemoci napomínal
rodinu, aby jeho zařízením nedala zaniknouti.
Keplera zapřísahal pak, aby tabulky rudolfinské
dokončil podle jeho soustavy. V noci před
smrtí několikráte zvolal v deliriu: »Ne frustra
vixisse videar« (»aby se nezdálo, že jsem marně
žil«). Skonal dne 24. října 1601 v náručí Ericha
Braha, hr. z Wessingborgu, příbuzného svého,
maje Keplera po boku a rodinu s přátely kolem
sebe. Císař Rudolf cítě, že v něm ztratil veliký
poklad, dal ho pohřbiti s velikou slávou v ko-
stele týnském. Ztráty jeho želeno bylo všude,
Curtiův
Kepler
Tychon
Tycho
Petro Vok
Braha
Rudolf
Hradčany
Rož
Belveder
4
article
kam slavné jméno jeho proniklo. Slovutný
doktor Jan Jesenský v pohřební řeči krásně
vylíčil povahu jeho.
S Tychonem bohužel pochovány byly
plány zříditi velikou hvězdárnu při dvoře Ru-
dolfově.
Manželka Tychonova nepřežila jej dlouho,
zemřela po třech letech a uložena byla po boku
svého manžela. Pozůstalí dědicové (dva synové
a 4 dcery, zeť Tengnagel) dali ve chrámu
týnském r. 1604 zříditi nádherný pomník
mramorový.
Hlavní dílo Tychonovo, obsahující důležitá
pozorování a soustavu světovou, vyšlo v Praze
r. 1603: »Astronomiae instauratae Progymnas-
mata«. Započato bylo na Hveenu. Mimo menší
pojednání a příležitostní básně vydal ještě
Epistolarum astron. libri a Historia Coelestis.
Bohatou pozůstalost hvězdářskou, obsahu-
jící veliký počet skvostných nástrojů, pak knihy
pozorování koupil císař Rudolf od dědiců za
20.000 tolarů, kterážto částka však jim ani po
letech a mnohém upomínání a doprošování ne-
byla splacena, tak že i dosti bídy zakusili.
Většina spisů Braheových nalezá se v ruko-
pise v ruské hvězdárně v Pulkově; několik
rukopisů je v Praze. Nejzajímavější je »Pa-
mátník«, věnovaný prvorozenému synovi r. 1598
ve Vitemberku, uložený v českém museu. V čele
je latinské dvojverší, poučné věnování otce
synovi: »Uč se, synu, ode mne šlechetnosti a
tuhé práci, jakož i snášeti statečně rozmary
osudu.« Charakteristická jsou též hesla jeho
»Raději býti, než se zdáti« aneb »Nezdáti se.
ale býti.« Druhý rukopis, obsahující krátkou
učebnici trigonometrie, nachází se v universitní
knihovně a byl dv. r. prof. drem. F. Studničkou
vydán fotograficky. Třetí rukopis »Tabulae
sinuum« objeven byl tamtéž p. kustodem J.
Jesenský
Tychonův
Braheový
profesor
doktor
F Studnička
Praha
Pulkov
Vitemberk
Historia Coelestis
5
article
Truhlářem r. 1899. Čtvrtá památka rukopisná
obsažena je v památníku Siebolda Plana, chova-
ného ve Strahovské knihovně; obsahuje prů-
pověď: »Plures sapiunt palato quam cerebroe
(Více lidí zažívá patrem než jich myslí)
podpis, Tycho Brahe seripsit Uranienburgi anno
1591. Doufejme, že se ještě některá památka
rukopisná v Praze nalezne. Z knih, patřivších
Tychonovi, je v universitní knihovně uvedený
nahoře »Almagest« a tamtéž nesmrtelné dílo
Koprníkovo s vlastnoručnými poznámkami Tycho-
novými. V knihovně strahovské nachází se dílo
Braheovo »Astronomiae instauratae mechanica«
s věnováním vlastnoručním baronu Janu z Hasen-
burku. Z knihovny Tychonovy pocházejí: Petri
Rami Dialectica, Michaelis Moestlini . . . examen
novi pontificalis gregoriani calendarii a Scaligeri
Cyelometrica elementa duo (s věnováním autora
Tychonovi), všechny tři v univ. knihovně.
Brahe
Uranienburgi
Tycho
Braheův
Astronomiae
Jan
Tychonův
Michaelis
Moestlini
Tychon
Praha
Hasen
Siebold Plana
Petri Rami Dialectica
6
article
Jako poslední zbytek z bohaté sbírky ná-
strojů zachoval se v Praze na c. k. hvězdárně
v Klementíně Tychonův sextant, umělecky pra-
covaný a snad i menší kvadrant, na němž stojí
»Vivimus ingenio, cetera mortis erunt« (Žijeme
duchem, ostatní náleží smrti).
Nejvzácnější památka na velikého Tychona
nalezá se arci ve chrámu týnském, jsou to
tělesné jeho ostatky a manželky jeho. Krásný
pomník z mramoru sliveneckého jeví statnou
postavu dvorního hvězdáře ve zbroji rytířské.
Nad ním je latinské dvojverší pravící: »Ni lesk,
ni poklady, umění toliko žezlo věčně trvá.«
Vyjadřuje, jako i jiná dvojverší, pohrdání Tycho-
novo zevnějším leskem, kladouc důraz jedině
na přednosti ducha.
Tři sta let minulo ode dne, kdy mohutný
ten duch od nás na vždy odešel, ale památka
jeho udržela se v celých Čechách, ačkoli tu
pobyl jen něco přes 2 léta. Oslava jeho jména
a záslužné činnosti ve dnech přítomných jsou
toho dokladem, že i nadále bude žíti v našich
vděčných srdcích a v srdcích potomků.
Tychonův
Tycho
Praha
Čechy
7
article
Tycho Brahe v české literatuře.
Tycho Brahe v české literatuře.
PodáváLadislav Peprný, asisstent mathematiky př
vysoké škole technické v Praze. *)
Nenadálá, tragická smrt Tychona Brahe vzrušil
mocně vědecké kruhy souvěké v Praze. Ani při po-
hřbu nejslavnějších velmožů neviděla Praha takové
nádhery a takového účastenství všech stavů, jako
když tělo astronoma dánského za všeobecné lítosti
bylo ukládáno ku věčnému odpočinku v chrámě
Panny Marie před Týnem dne 4. listopadu 1691.
Srv. dále zvláštní článek o pohřbu od Ferd. Mi-
kovce.
Při pohřbu promluvil první anatom český Jan
Jesenský z Jesena dojemnou řeč, vydanou pak pod ná-
zvem: De vita et morte illustris et generosi víri.
domini Tychonis Brahei, equitis Dani, domini in
*) Ukázky z práce, jež vyšla v příloze Č aso-
pisu pro pěstování mathematiky a fy
siky (1901).
Brahe
Tychon Brahe
Jesenský
Praha
vysoký škola technický v Praga
Tychonis Brahei
Daňa
Č aso
chráma pannus Marie
8
article
Kundstrup, Huenue Hellesponti Danici insulae pre-
fecti, astronomorum hoc saeculo principis, die 24.
Octobris anni 1601 Pragae desiderati, 4. Novem bris
im templo Veteris Urbis primario, ritu equestri,
honorificentissime tumulati. Oratio funebris Johanis
Jessenii a Jessen, Pragae, typis Georgii Nigrini,
anno 1601, 4°, 8 stran. Tato pohřební řeč, pronesená
od Jesenského nad rovem Brahovým, jest prvním
spolehlivým zdrojem zpráv o činnosti a zásluhách
zvěčnělého. Skladeb básnických nad jeho smrtí,
truchlozpěvů, Keplerových a jiných snad není třeba
obšírně tu uváděti.
Nekrolog Jesenského poskytl látku ke spisu
nyní již asi zastaralému, ale na svou dobu zname-
nité knize, kterou vydal Petr Gassendi, pod názvem:
Tychonis Brahei, equitis Dani, astronomorum corvphei
vita, Parisiae, 1654. Spis nebyl sice vydán od Čecha
nebo v české zemi, ale pojednávaje důkladně mimo
jiné též o činnosti a životě i smrti Tychona Brahe,
stal se pak základním kamenem životopisů pozděj-
ších, zejmena též českých nebo v Praze vy-
daných.
Jessenius
Jessen
Pragae
Georgias Nigrin
Jesenský
Brahův
Keplerův
Gassendi
Čecho
Tychon Brahe
Praha
Huenue Hellesponti
Tychonis Brahei
9
article
Sluší uvésti na tomto místě cizí sice, ale oby-
čejně v literatuře opomenutý příspěvek životopisný,
jež vydal Godefr. Bernh. Casseburg, Tychonis Brahe
Relatio de statu suo post discessum ex patria in
Germaniam et Bohemiam ad M. Andr. Velleium ex
manuscripto edita, Jenae, 1730. Obsah jasně na-
značen jest titulem: Tycho Brahe za pobytu v Ně-
mecku i v Čechách.
Z domácích našich spisovatelů zmiňuje se o bá-
dání Tychona Brahe a jeho pobytu u mecenáše
Rudolfa II. v Praze Bohuslav Balbín v známém díle
Miscellanea historica Regni Bohemiae, Decadis I. lib.
VII. regalis seu de ducibus ac regibus Bohemiae,
Pragae, 1687, str. 255.
Pro úplnost budiž dále uveden Faustin Procházka
»De saecularibus liberalium artium in Bohemia et
Moravia fatis commentarius«, Pragae, 1782, str. 308.
Krátká zmínka při líčení vědecké a umělecké činnosti
na dvoře Rudolfa II. v Praze.
Tychonis Brahe
M Andr
Jenae
Brahe
Tychon Brahe
Balbín
Faustin Procházka
Rudolf II
Čechy
Praha
historica Regni Bohemiae
Decadis I
Bohemia
Moravia
10
article
Životopis delší na základě původního studia na-
psal František Mart. Pelzel ve sbírce »Abbildungen
Böhmischer und Mährischer Gelehrten und Künstler,
nebst kurzen Nachrichten von ihren Leben und
Werken«, IV. Theil, Prag, 1782, str. 36—42, s dvěma
rytinami (vyobrazení Brabovo a jeho náhrobku) Tycho
Brahe. Tento životopis býval pak pramenem (udaným
i zatajeným) ke statím a článkům o Tychonovi Brahe.
Na konci připojen jest výčet spisů slavného astro-
noma, jenž rovněž pak v této úpravě a v tomto sku-
pení často byl otiskován.
K odborným studiím cizím o vědeckých výzku-
mech Brahových řadí se práce českého astronoma
Aloisa Davida, vydaná od Královské České Společnosti
Náuk v Praze »Geographische Breite und Länge von
Benatek, wo Tycho Brahe vor 203 Jahren beobachtet
hat.« Für die Abhandlungen der Kgl. böhm. Gesell-
schaft der Wissenschaften, Neue (III.) Folge, 2. Band,
Prag 1802, str. 32. Spisovatel dokazuje, jak je důle-
žité zjistiti zeměpisnou polohu místa, kde děje se
astronomické pozorování, v tomto případě polohu Be-
nátek, kdež Brahe konal studia o hvězdnaté obloze.
Mart
Praga
Brahe
Tychon Brahe
Brahův
Alois David
Breit
Länge Benatek
Neue
Praha
Český společnost
Náuk
Für die Abhandlungen der Kgl
der Wissenschaften
Böhmischer und Mährischer Gelehrten und Künstler
Leben und Werken
Brabův
Praga 1802
11
article
Záhy též širší kruhy se zajímaly o osobu Brahovu.
Snad pravdy nechybíme, hádáme-li, že památka jeho
jména, přístupná každému Pražanu a příchozímu ve
chrámě týnském, kde upoutá jeho náhrobek hned po-
zornost, budila onen zájem o jeho osobu. Vyprávělo
se o neblahé příčině jeho smrti (že byv pozván na
hodokvas u Petra Voka z Rožmberka, z nemístného
studu nechtěl od tabule se vzdáliti a tím přivodil si
záhubu). Širší kruhy bavila rozprávka o tom, jak
v souboji soupeř usekl mu kus nosu a jak potom
míval nos umělý, natíraje si jej barvičkou a podobně.
Tyto a podobné zprávy sebral a v článek sesta-
vil J. Linda, Tycho Brahe v časopise »Vlastenecký
Zvěstovatel«, v Praze, 1821 18. června č. 25., Roz-
ličnosti, str. 197 až 198, s vyobrazením Brahovým.
V populární stati nepodává ovšem nic nového a zvlášt-
ního. V málo známém starém časopise snad docela
již zapomenutý článek vhodně obnovil památku Bra-
hovu. Slohem tenkráte obvyklým seznamuje s jeho
životem a smrtí. Časopis jest poměrně dosti již vzácný
a tedy snad se zavděčíme ukázkou prvního českého
životopisu Brahova: »Bylo r. 1599, hned po veliko-
noci, když Tycho Brahe do Prahy přišel. Císař přijal
jej velmi laskavě, dal mu hned darem vyplatit 2000
dukátů a ročně mu ustanovil služby 4000 dukátů.
Také císař ten odkoupil Sentstejnově vdově ten dům
na Hradčanech za 20.000 tolarů a daroval ho Tychovi.
Brahův
Pražan
Petro Vok
J Linda
Brahe
Roza
Bro
Sentstejnův
Tychův
Rožmberk
Praha
Hradčany
12
article
Dům ten na Hradčanech měl velikou zahradu u zá-
meckého příkopa. Tycho se v něm usadil a opět po
čal po obloze pátrat. Ale přečasté navštěvování, hluk
dvora, nejvíce a nejmrzutěji blízcí kapucíni v Loretě
znepokojovali jej svým nočním zvoněním a křiklavým
modlením. Rudolf dal Tychovi jiné místo pokojné na
vůli, který chce z hradů královských, buď Brandeis
neb Lisou nebo Benátky. On zvolil Benátky. Tam se
odebral v srpnu s celou svou rodinou a tak jej spo-
řádal, že se mu to místo zdálo druhý hrad Brániin
Však také zde dlouho nepobyl: snad chtěl jej císař
míti u sebe, nebo bylo tam samotno jeho vyrostlým
dcerám a synům; odebralť se tedy zase do Prahy na
své bývalé místo. Císař nyní zapověděl kapucínům
v noci zvonit. Ale ti na odpor tomu vyšli po páru
z kláštera, chtějíce ho opustit. Nejvyšší kancléř Popel
z Lobkovic pospíšil k císaři a představoval mu dů-
razně, co z toho může pojíti. Kapucíni opět se vrátili,
ale musili přejinačiti hodiny k svému modlení a na
večer, než hvězdy vyjdou, odbejvat si svůj kůr. Tycho
nyní provozoval v pokojnosti umění své. Kepler,
Longomontanus, Mollerus, Barvický, Hájek, Bachač,
Stehlík pracovali s ním a množství studentů, mezi
nimiž mnoho Dánův, jeho krajanů vyučovalo se
u něho. Ale netrvalo to dlouho. Umřel t. r. 1601 dne
24. října, stár 54 let, 9 měsíců a 14 dní. Pohřben
byl velmi slavně do chrámu tejnského a potom také
mu postaven kamenný památník, jenž ještě dosavád
(Pokračování. )
stojí.«
Tycho
Rudolf
Tychův
Brandeis
Popel
Lobkovic
Kepler
Longomontanus
Mollerusa
Barvický
Hájek
Bachač
Stehlík
Dánův
Hradčany
Loreta
Benátky
Praha