1
masthead
23. října 1901
4
masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍOHA „NÁRODNÍCH
ZVLÁSTNÍ Příoha
6
article
Tycho Brahe.
Tycho Brahe.
Napsal prof. dr. Václav Rosi cký.
Na den 24. října 1901 připadá třístaletá
památka úmrtí slavného hvězdáře dánského Ty-
chona Brahe, který v Čechách druhou vlas
nalezl a v Praze za okolností tragických život
svůj dokonal. Za Koprníka bylo praktické hvě-
zdářství v západní Evropě ještě dosti nedoko-
nalé, tak že nemohlo náležitě podepříti novou
soustavu Koprníkovu a přispěti k jejímu zdoko-
nalení. Ve druhé polovici století 16. nastal však
znamenitý obrat a to zásluhou lantkraběte Vi-
léma IV. hesenského (1532—1592) a Tychona
Brahe, kteří uměli poříditi znamenité na tu dobu
nástroje hvězdářské a užili lepších method, aby
určili místa hvězd. Zejmena Tychona Brahe
považovati jest nám za obnovitele novodobého
umění pozorovacího, který i jako badatel v rů-
zných oborech hvězdářství dobyl si značných
zásluh.
Brahe
profesor
doktor
Rosi
Tychon Brahe
Čechy
Praha
Evropa
lankrabě V
7
article
Tycho (dánsky Tyge) narodil se 14. pro-
since 1546 v Knudstrupu u Helsingborgu a po-
cházel ze staré, velmi vážené šlechtické rodiny
dánské. Otec jeho Otto a matka Beata Billova.
pak otcův bratr Jiří, jenž byl bezdětným, sta-
rali se pečlivě o jeho vychování. Ve 13. roce
svém poslán byl na universitu v Kodani, kde
učil se řečnictví a mudrosloví, odtud odebral
se po 3 letech r. 1562 s vychovatelem Soerensem
Vedelem do Lipska, aby tu dle vůle otce stu-
doval práva. Ale Brahe pozoroval již ve 14 le
tech dne 21. srpna 1560 zatmění slunce, které
událo se dle předpovědi; to vzbudilo u něho
tak mocný zájem pro hvězdářství, že umínil si
věnovati se vědě, která tak veliký úkaz dovede
předpověděti, a to přes vůli otce a příbuzných.
neboť v tehdejší době jevila se i u vyšších
stavů nechuť ke hvězdářství. Aby pak měl spo-
lehlivého tajného učitele, opatřil si 30. listo-
padu 1560 za dva jachymovské tolary »Alma-
gest« Claudia Ptolemaja, vydaný znova tiskem
v Bazileji r. 1551. Že této důležité učebnice
pilně užíval, o tom svědčí množství poznámek
jeho a výpočtů na krajích; neboť kniha ta
chová se v universitní knihovně pražské jako
drahocenná památka. Prote zabýval se v Lipsku
po tři léta nejvíce mathematikou a hvězdářstvím.
Když vychovatel spal, pozoroval stálice a oběž-
nice, užívaje kružidla jako úhloměru a malého
globu, porovnával pozorování svá s tabulkami
od Koprníka vypočtenými a umínil si již ten
kráte, že tabulky ty opraví, zvláště tabulky
Marsa.
Tycho
Tyge
Beata Billův
Jiří
Soerens Vedel
Brahe
Ptolemaja
Prot
Marsa
Knudstrupa
Helsingborg
Kodaň
Lipsko
Alma
8
article
Také seznámil se v Lipsku s Bartolomějem
Schultzem ze Zhořelce, jenž po Janu Humme
lovi mathematiku přednášel a rád se s nadaným
Dánem bavil; sestrojovali různé přístroje mathe
matické, mezi jinými nabyl tak Tycho Jakubový
holi, pro jejíž chyby rozdělení upravil si ta-
bulku.
Roku 1565 vrátil se do Kodaně, pro úmrti
strýce Jiřího, ale práce jeho hvězdářské, kterými
tajně se zabýval, jakož i chemické a lékárnické,
způsobily mu posměch mezi šlechtici a nelibos
rodičů. Jen strýc Steen Bille (bratr matčin) byl
mu nakloněn.
Těmi nemilými výstupy rozmrzen, odebra
se Brahe roku 1566 do Vitemberka a když tam
vypukl mor, odešel do Roztok. Ve Vitemberce
i v Roztokách opět zvláště pěstoval astronomii
v Roztokách též alchymii u Levina Battusa.
V Roztokách přišel popudlivý a prchlivý mladík
o část ucha a nosu v souboji s krajanem Man-
derupem Pa(r)sbjergem dne 29. prosince 1566.
Useknutý kus nosu dal si nahraditi umělým
nosem ze směsi střibra a zlata a potíral jej lí-
čidlem. Roku 1567 vrátil se do Dánska, ale
brzo opět podnikl cestu do Německa, navštívil
Vitemberk, Lavingy, kde učil náš rodák Cýprian
Lvovický ze Lvovic mathematice a hvězdářství,
pak odebral se do Bazileje a roku 1568 do
Augšpurku, kde skoro dva roky prodlel u bratř
Pavla a Jana Haintzelů, kteří v zahradě zámečku
zřídili observatoř a tam pilně pozoroval stroji.
jež zhotoveny byly dle jeho udání (veliký kva-
drant 17% stopy poloměru, globus hvězdný v prů-
k číslu 292.
Schultz
Humme
Dán
Jakubová
Jiří
Steen
Brahe
Levin Battus
Lavinga
Cýprian Lvovický
Pavel
Jan Haintzel
Lipsko
Zhořelec
Kodaň
Vitemberk
Roztoky
Dánsko
Německo
Lvovice
Bazilea
Augšpurk
Vitemberk
9
article
měru 4 stop). Na cestě té seznámil se s mno-
hými učenci a přišel ve styk s výbornými me-
chaniky. Koncem roku 1570 vrátil se domů n
žádost nemocného otce, po smrti otce pak bydlel
u strýce Billa, jehož pomocí vystavěl si na
blízku Knudstrupu (v Herrizwaldu) malou
hvězdárnu a chemickou laboratoř.
Tu zpozoroval dne 11. listopadu r. 1572
novou hvězdu v souhvězdí Kassiopeje, o kter
vydal první svůj spis »De stella nova anni 1572«
(O nové hvězdě r. 1572). Dosud pokládali ta-
kové úkazy podle Aristotela za meteory, jevící
se v ovzduší země, tedy pod měsícem; Brahe
však soudil zcela správně, že hvězda nalezala
se v takové vzdálenosti od země, že tato i dráha
zemská jsou nepatrnými proti oné vzdálenosti,
poněvadž hvězda nejevila parallaxy (mimohledu).
Bill
stell
Aristoteles
Brahe
Knudstrup
10
article
Poznal tedy, že hvězda byla stálicí daleko za
soustavou oběžnic, nadaná vlastním světlem ato
byl důležitý poznatek. Poněvadž pojal r. 1573
za choť Kristinu, svou poddanou, selskou dceru,
popudil proti sobě své příbuzenstvo a hrdou
šlechtu. Sňatek ten nebyl uznáván za platný,
děti považovány byly za nemanželské. Aby další
zlo zamezil, zakročil konečně sám král Frederik II.
Choť Tychonova byla však toho hodna, že ji
k sobě povýšil, oba manželé milovali se něžně.
Roku 1574 vyslovil mů král sám přání, aby
konal přednášky hvězdářské na vysokých školách
v Kodani. Tycho vyhověl sice přání tomu, ale
vida, že snahy jeho vědecké nejsou dostatečně
ceněny, opustil již roku následujícího vlast
odebral se do Kasselu, aby poznal lantkraběte
Viléma a jeho hvězdárnu. Zdržev se asi týden
u něho, odebral se Francií do Švýcar, kde se
mu velmi líbilo, zvláště v Basileji, »poněvadž
tam byl zdravý vzduch, živobytí laciné a slavná
akademie, kde bylo možno stýkati se s učenci.«
Odbočiv do Benátek, přišel přes Augšpurk do
Řezna, aby tu viděl korunovaci Rudolfa II. Tu
seznámil se s Tadeášem Hájkem z Hájku.
Kristin
Frederik II
Tychonův
Tycho
Vilém
Hájek
Kodaň
Kassel
Francie
Švýcary
Basilej
Benátky
Augšpurk
Řezno
sám přání
11
article
Ke konci r. 1575 navrátil se domů s tím
úmyslem, že se s rodinou přesídlí do Bazileje.
Než se však do vlasti navrátil, upozornil lant-
krabě Vilém, jenž Tychonovo veliké nadání po-
znal, krále Bedřicha II. na úmysl Tychonův,
povznésti hvězdářství a radil mu, aby snahu
jeho svou štědrostí podporoval, že tím získá
sobě nesmrtelného jména a poddaným svým
velikého užitku. I povolal král Tychona k sobě,
slíbil mu, že snahy jeho bude podporovati, vy-
kázal mu roční plat 2000 tolarů a daroval mu
pak lenním listem daným dne 23. května 1576
ostrov Hveen v Oresundu (4 míle na sev. od
Kodaně, ž míle dlouhý, 1 míle široký) se vším
příslušenstvím k doživotnímu užívání. Také se
v listě nabídl, že uhradí veškery náklady na
budovy, nástroje, práce, sluhy a na vše jiné,
též na destillování. Rozumí se, že Tycho na-
bídku s radostí přijal a se odhodlal, vystavěti
uprostřed ostrova na nejvyšším místě hvězdárnu,
nazvanou »Uraniborg«. Již 8. srpna 1576 po-
ložen byl k ní základ. Půdorys budovy byl
čtverec podle stran světových položený o straně
60 stop, budova měla 2 poschodí, dvě velké
věže 75 stop vysoké a dvě malé věže pozoro-
vací, spojené mezi sebou chodbami. Pro větší
nástroje byly zděné pilíře. Vedle hlavní budovy
byla stavení hospodářská, dílny, (mechanická
dílna, chemická laboratoř se 16 pecemi, sklárna,
papírna, knihtiskárna). Pozdějí zřídil 70 kroků
od budovy hlavní podzemní místnosti, kryté po-
hyblivými střechami, k pozorování. (Sternenburg.)
To vše vyžadovalo ovšem velikého nákladu.
Vilém
Tychonův
Bedřich II
Tychon
Tycho
Hveen
Oresund
Kodaň
12
article
Ačkoli Tycho měl příjmy dosti veliké (clo ore-
sundské, léno Nor dfiord v Norsku a 1578
praebendu v Roeskilde), nestačila na vydání ta-
ková štědrost králova, takže Tychonovi nezbylo
než vynaložiti i dědictví své, chtěl-li vše poříditi
dle svého přání.
Na této pro tu dobu velikolepé hvězdárně
(nalezalo se tam 32 nástrojů), pracoval Tycho
21 let, obklopen jsa výtečnými žáky (Pontanus,
Tengnagel, Marius, Morsianus, Ursus, Longomon-
tanus a j.) s výsledkem zdárným. Po mnohaleté
namahavé práci vydal svůj katalog 773 stálic.
jejichž místa určena byla na 1' přesně, tedy asi
10krát přesněji, než ve všech dřívějších prácech
podobných. Vykonal velmi četná pozorování
slunce, měsíce a oběžnic. V běhu měsíce ob-
jevil nerovnosti, variaci a roční rovnici; ano-
malii a evekci, již dříve známé, přesněji
určil.
Z oběžnic zejména sledoval Marsa, jehož
pohyb se od tabulek Koprníkových nejvíce od-
chyloval a zanechal tak důležitý materiál pozoro-
vací, kterého užil později Kepler. Pečlivě pozo-
roval vlasatice r. 1577, 1580, 1582, 1585,
1590 a 1596, zkoumal co nejpřesněji parallaxu
vlasatice z r. 1577 a shledav ji velmi malou,
soudil správně, že vlasatice nalezá se daleko za
drahou měsíce a že vlasatice nejsou meteory
povstávající v ovzduší země.
Tycho zkoumal i lom světla v ovzduší zem-
ském (refrakci) a nalezl pro refrakce horizon-
tální 34, což je hodnota skoro správná. Ale vý-
klad refrakce je nesprávný, připisovalť ji účinku
vodních par v ovzduší.
Tycho
Tychon
Pontanus
Tengnagel
Marius
Morsianus
Marsa
Koprníkový
Kepler
Norsko
13
article
Zejmena však sluší vytknouti, že velice
zdokonalil stroje pozorovací (armilly, kvadrant
azimuthalní, kvadrant na zdi v poledníku, udá-
vající 1/6 minut, sextant, kruhy opatřil jemným
dělením, užívaje s prospěchem příčného měřítka,
sestrojil veliké globy), takže po mnohá desítitetí
sloužily za vzory. Také zdokonalil methody
pozorovací a dovedl i s nástroji méně dokona-
lými konati pozorování přesná, dbaje při tomi
chyb při rozdělení kruhů a oblouků na svých
nástrojích. R. 1582 dokončil Tycho svou sou-
stavu světovou. Ačkoli si vážil Koprníka, neměl
soustavu jeho za praktickou, poněvadž odporo-
vala smyslům (stálice by musily býti nekonečně
vzdáleny), a dle jeho mínění pro výpočet ta-
bulek planetárních nebyla výhodnější než sou-
stava stará. Poněvadž pak soustavy Ptolemajovy
nechtěl podržeti, navrhl soustavu mezi oběma
prostředkující, dle níž země je uprostřed všeho-
míra, otáčejíc se kolem pevné osy, kolem země
pak obíhají měsíc a slunce, kolem slunce však
ostatních 5 oběžnic.
I není divu, že nejznamenitější učencia
vysoce postavené osoby jej návštěvou poctí-
vali, přilákáni světovou jeho pověstí. Král
Bedřich II. navštívil Tychona v červnu r. 1586
s královnou a četnou družinou a obdivoval se
velikolepým zařízením jeho, načež jej vyzname-
nal řetězem nejvyššího řádu slona. Tycho měl
každoročně sepsati kalendář a zaslati 1 až2
exempláře králi.
Tycho
Ptolemajův
Bedřich II
Tychon
14
article
Jakub I., král skotský navštívil Tychona
r. 1590 na Hveenu a daroval mu dva skvostné
psy, již byli potěšením velkého hvězdáře.
Po smrti Bedřicha II. r. 1588 se však poměry
změnily. Četní odpůrci a závistníci Tychonovi,
kteří za života králova neodvážili se proti němu
vystoupiti, působili skrytě proti němu a odní-
mali mu znenáhla přízeň neplnoletého nástupce
Bedřichova, Kristiana IV. Mocným odpůrcem
Tychonovým stal se jeden ze 4 poručníků mla-
dého krále, Krištof Walkendorf, říšský hofmistr,
kterého Tycho za návštěvy krále Kristiana IV.
na Hveenu 1591 urazil. Nepatrná příhoda to
způsobila. Walkendorf chtěl poněkud časně
Tychona navštíviti, ale psi nechtěli jej do lož-
nice pánovy pustiti. Brahe vyburcován vytím
psů a křikem, vyšel z ložnice a s Walkendor-
fem se pohádal. To dalo první popud k ne-
přátelství. Walkendorf našel spojence a zne-
náhla počala se přízeň králova měniti intrikami
nepřátel v nepřízeň. Tychonovi škodila asi též
jeho hrdá, nepoddajná povaha. Počali jeho
hrdost urážeti, manželku jeho tupiti, dětmi opo-
vrhovati a šlechtictví jejich neuznávati. Pak
zdálo se, že náklad na jedinou vědu je neoby-
čejně veliký, ač práce Tychonovy zemi ke cti
sloužily. Konečně vytýkali mu i nedbalosta
poslali na ostrov Hveen komisi (v níž nebylo
ani jediného hvězdáře), aby podala zprávu. Že
zpráva komise nebyla přízniva, snadno se do-
myslíme. I poznal konečně Tycho, že mouře-
nín vykonal svou povinnost a nyní může ode-
jíti. Odešel tedy dne 29. dubna 1597 z Hveenu
Tychon
Bedřich II
Bedřichův
Kristian Iva
Tychonův
Krištof Walkendorf
Tycho
Brahe
Hveen