ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad9a67e0-7959-11dc-b23a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: org 3, person 62, place 30, work 3
1 masthead
23. října 1901
2 masthead
HUČNÝ OBZO
3 masthead
Číslo 26.
4 masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍOHA „NÁRODNÍCH
ZVLÁSTNÍ Příoha
5 masthead
LIet
6 article Tycho Brahe.
Tycho Brahe. Napsal prof. dr. Václav Rosi cký. Na den 24. října 1901 připadá třístaletá památka úmrtí slavného hvězdáře dánského Ty- chona Brahe, který v Čechách druhou vlas nalezl a v Praze za okolností tragických život svůj dokonal. Za Koprníka bylo praktické hvě- zdářství v západní Evropě ještě dosti nedoko- nalé, tak že nemohlo náležitě podepříti novou soustavu Koprníkovu a přispěti k jejímu zdoko- nalení. Ve druhé polovici století 16. nastal však znamenitý obrat a to zásluhou lantkraběte Vi- léma IV. hesenského (1532—1592) a Tychona Brahe, kteří uměli poříditi znamenité na tu dobu nástroje hvězdářské a užili lepších method, aby určili místa hvězd. Zejmena Tychona Brahe považovati jest nám za obnovitele novodobého umění pozorovacího, který i jako badatel v rů- zných oborech hvězdářství dobyl si značných zásluh.
Brahe profesor doktor Rosi Tychon Brahe Čechy Praha Evropa lankrabě V
7 article
Tycho (dánsky Tyge) narodil se 14. pro- since 1546 v Knudstrupu u Helsingborgu a po- cházel ze staré, velmi vážené šlechtické rodiny dánské. Otec jeho Otto a matka Beata Billova. pak otcův bratr Jiří, jenž byl bezdětným, sta- rali se pečlivě o jeho vychování. Ve 13. roce svém poslán byl na universitu v Kodani, kde učil se řečnictví a mudrosloví, odtud odebral se po 3 letech r. 1562 s vychovatelem Soerensem Vedelem do Lipska, aby tu dle vůle otce stu- doval práva. Ale Brahe pozoroval již ve 14 le tech dne 21. srpna 1560 zatmění slunce, které událo se dle předpovědi; to vzbudilo u něho tak mocný zájem pro hvězdářství, že umínil si věnovati se vědě, která tak veliký úkaz dovede předpověděti, a to přes vůli otce a příbuzných. neboť v tehdejší době jevila se i u vyšších stavů nechuť ke hvězdářství. Aby pak měl spo- lehlivého tajného učitele, opatřil si 30. listo- padu 1560 za dva jachymovské tolary »Alma- gest« Claudia Ptolemaja, vydaný znova tiskem v Bazileji r. 1551. Že této důležité učebnice pilně užíval, o tom svědčí množství poznámek jeho a výpočtů na krajích; neboť kniha ta chová se v universitní knihovně pražské jako drahocenná památka. Prote zabýval se v Lipsku po tři léta nejvíce mathematikou a hvězdářstvím. Když vychovatel spal, pozoroval stálice a oběž- nice, užívaje kružidla jako úhloměru a malého globu, porovnával pozorování svá s tabulkami od Koprníka vypočtenými a umínil si již ten kráte, že tabulky ty opraví, zvláště tabulky Marsa.
Tycho Tyge Beata Billův Jiří Soerens Vedel Brahe Ptolemaja Prot Marsa Knudstrupa Helsingborg Kodaň Lipsko Alma
8 article
Také seznámil se v Lipsku s Bartolomějem Schultzem ze Zhořelce, jenž po Janu Humme lovi mathematiku přednášel a rád se s nadaným Dánem bavil; sestrojovali různé přístroje mathe matické, mezi jinými nabyl tak Tycho Jakubový holi, pro jejíž chyby rozdělení upravil si ta- bulku. Roku 1565 vrátil se do Kodaně, pro úmrti strýce Jiřího, ale práce jeho hvězdářské, kterými tajně se zabýval, jakož i chemické a lékárnické, způsobily mu posměch mezi šlechtici a nelibos rodičů. Jen strýc Steen Bille (bratr matčin) byl mu nakloněn. Těmi nemilými výstupy rozmrzen, odebra se Brahe roku 1566 do Vitemberka a když tam vypukl mor, odešel do Roztok. Ve Vitemberce i v Roztokách opět zvláště pěstoval astronomii v Roztokách též alchymii u Levina Battusa. V Roztokách přišel popudlivý a prchlivý mladík o část ucha a nosu v souboji s krajanem Man- derupem Pa(r)sbjergem dne 29. prosince 1566. Useknutý kus nosu dal si nahraditi umělým nosem ze směsi střibra a zlata a potíral jej lí- čidlem. Roku 1567 vrátil se do Dánska, ale brzo opět podnikl cestu do Německa, navštívil Vitemberk, Lavingy, kde učil náš rodák Cýprian Lvovický ze Lvovic mathematice a hvězdářství, pak odebral se do Bazileje a roku 1568 do Augšpurku, kde skoro dva roky prodlel u bratř Pavla a Jana Haintzelů, kteří v zahradě zámečku zřídili observatoř a tam pilně pozoroval stroji. jež zhotoveny byly dle jeho udání (veliký kva- drant 17% stopy poloměru, globus hvězdný v prů- k číslu 292.
Schultz Humme Dán Jakubová Jiří Steen Brahe Levin Battus Lavinga Cýprian Lvovický Pavel Jan Haintzel Lipsko Zhořelec Kodaň Vitemberk Roztoky Dánsko Německo Lvovice Bazilea Augšpurk Vitemberk
9 article
měru 4 stop). Na cestě té seznámil se s mno- hými učenci a přišel ve styk s výbornými me- chaniky. Koncem roku 1570 vrátil se domů n žádost nemocného otce, po smrti otce pak bydlel u strýce Billa, jehož pomocí vystavěl si na blízku Knudstrupu (v Herrizwaldu) malou hvězdárnu a chemickou laboratoř. Tu zpozoroval dne 11. listopadu r. 1572 novou hvězdu v souhvězdí Kassiopeje, o kter vydal první svůj spis »De stella nova anni 1572« (O nové hvězdě r. 1572). Dosud pokládali ta- kové úkazy podle Aristotela za meteory, jevící se v ovzduší země, tedy pod měsícem; Brahe však soudil zcela správně, že hvězda nalezala se v takové vzdálenosti od země, že tato i dráha zemská jsou nepatrnými proti oné vzdálenosti, poněvadž hvězda nejevila parallaxy (mimohledu).
Bill stell Aristoteles Brahe Knudstrup
10 article
Poznal tedy, že hvězda byla stálicí daleko za soustavou oběžnic, nadaná vlastním světlem ato byl důležitý poznatek. Poněvadž pojal r. 1573 za choť Kristinu, svou poddanou, selskou dceru, popudil proti sobě své příbuzenstvo a hrdou šlechtu. Sňatek ten nebyl uznáván za platný, děti považovány byly za nemanželské. Aby další zlo zamezil, zakročil konečně sám král Frederik II. Choť Tychonova byla však toho hodna, že ji k sobě povýšil, oba manželé milovali se něžně. Roku 1574 vyslovil mů král sám přání, aby konal přednášky hvězdářské na vysokých školách v Kodani. Tycho vyhověl sice přání tomu, ale vida, že snahy jeho vědecké nejsou dostatečně ceněny, opustil již roku následujícího vlast odebral se do Kasselu, aby poznal lantkraběte Viléma a jeho hvězdárnu. Zdržev se asi týden u něho, odebral se Francií do Švýcar, kde se mu velmi líbilo, zvláště v Basileji, »poněvadž tam byl zdravý vzduch, živobytí laciné a slavná akademie, kde bylo možno stýkati se s učenci.« Odbočiv do Benátek, přišel přes Augšpurk do Řezna, aby tu viděl korunovaci Rudolfa II. Tu seznámil se s Tadeášem Hájkem z Hájku.
Kristin Frederik II Tychonův Tycho Vilém Hájek Kodaň Kassel Francie Švýcary Basilej Benátky Augšpurk Řezno sám přání
11 article
Ke konci r. 1575 navrátil se domů s tím úmyslem, že se s rodinou přesídlí do Bazileje. Než se však do vlasti navrátil, upozornil lant- krabě Vilém, jenž Tychonovo veliké nadání po- znal, krále Bedřicha II. na úmysl Tychonův, povznésti hvězdářství a radil mu, aby snahu jeho svou štědrostí podporoval, že tím získá sobě nesmrtelného jména a poddaným svým velikého užitku. I povolal král Tychona k sobě, slíbil mu, že snahy jeho bude podporovati, vy- kázal mu roční plat 2000 tolarů a daroval mu pak lenním listem daným dne 23. května 1576 ostrov Hveen v Oresundu (4 míle na sev. od Kodaně, ž míle dlouhý, 1 míle široký) se vším příslušenstvím k doživotnímu užívání. Také se v listě nabídl, že uhradí veškery náklady na budovy, nástroje, práce, sluhy a na vše jiné, též na destillování. Rozumí se, že Tycho na- bídku s radostí přijal a se odhodlal, vystavěti uprostřed ostrova na nejvyšším místě hvězdárnu, nazvanou »Uraniborg«. Již 8. srpna 1576 po- ložen byl k ní základ. Půdorys budovy byl čtverec podle stran světových položený o straně 60 stop, budova měla 2 poschodí, dvě velké věže 75 stop vysoké a dvě malé věže pozoro- vací, spojené mezi sebou chodbami. Pro větší nástroje byly zděné pilíře. Vedle hlavní budovy byla stavení hospodářská, dílny, (mechanická dílna, chemická laboratoř se 16 pecemi, sklárna, papírna, knihtiskárna). Pozdějí zřídil 70 kroků od budovy hlavní podzemní místnosti, kryté po- hyblivými střechami, k pozorování. (Sternenburg.) To vše vyžadovalo ovšem velikého nákladu.
Vilém Tychonův Bedřich II Tychon Tycho Hveen Oresund Kodaň
12 article
Ačkoli Tycho měl příjmy dosti veliké (clo ore- sundské, léno Nor dfiord v Norsku a 1578 praebendu v Roeskilde), nestačila na vydání ta- ková štědrost králova, takže Tychonovi nezbylo než vynaložiti i dědictví své, chtěl-li vše poříditi dle svého přání. Na této pro tu dobu velikolepé hvězdárně (nalezalo se tam 32 nástrojů), pracoval Tycho 21 let, obklopen jsa výtečnými žáky (Pontanus, Tengnagel, Marius, Morsianus, Ursus, Longomon- tanus a j.) s výsledkem zdárným. Po mnohaleté namahavé práci vydal svůj katalog 773 stálic. jejichž místa určena byla na 1' přesně, tedy asi 10krát přesněji, než ve všech dřívějších prácech podobných. Vykonal velmi četná pozorování slunce, měsíce a oběžnic. V běhu měsíce ob- jevil nerovnosti, variaci a roční rovnici; ano- malii a evekci, již dříve známé, přesněji určil. Z oběžnic zejména sledoval Marsa, jehož pohyb se od tabulek Koprníkových nejvíce od- chyloval a zanechal tak důležitý materiál pozoro- vací, kterého užil později Kepler. Pečlivě pozo- roval vlasatice r. 1577, 1580, 1582, 1585, 1590 a 1596, zkoumal co nejpřesněji parallaxu vlasatice z r. 1577 a shledav ji velmi malou, soudil správně, že vlasatice nalezá se daleko za drahou měsíce a že vlasatice nejsou meteory povstávající v ovzduší země. Tycho zkoumal i lom světla v ovzduší zem- ském (refrakci) a nalezl pro refrakce horizon- tální 34, což je hodnota skoro správná. Ale vý- klad refrakce je nesprávný, připisovalť ji účinku vodních par v ovzduší.
Tycho Tychon Pontanus Tengnagel Marius Morsianus Marsa Koprníkový Kepler Norsko
13 article
Zejmena však sluší vytknouti, že velice zdokonalil stroje pozorovací (armilly, kvadrant azimuthalní, kvadrant na zdi v poledníku, udá- vající 1/6 minut, sextant, kruhy opatřil jemným dělením, užívaje s prospěchem příčného měřítka, sestrojil veliké globy), takže po mnohá desítitetí sloužily za vzory. Také zdokonalil methody pozorovací a dovedl i s nástroji méně dokona- lými konati pozorování přesná, dbaje při tomi chyb při rozdělení kruhů a oblouků na svých nástrojích. R. 1582 dokončil Tycho svou sou- stavu světovou. Ačkoli si vážil Koprníka, neměl soustavu jeho za praktickou, poněvadž odporo- vala smyslům (stálice by musily býti nekonečně vzdáleny), a dle jeho mínění pro výpočet ta- bulek planetárních nebyla výhodnější než sou- stava stará. Poněvadž pak soustavy Ptolemajovy nechtěl podržeti, navrhl soustavu mezi oběma prostředkující, dle níž země je uprostřed všeho- míra, otáčejíc se kolem pevné osy, kolem země pak obíhají měsíc a slunce, kolem slunce však ostatních 5 oběžnic. I není divu, že nejznamenitější učencia vysoce postavené osoby jej návštěvou poctí- vali, přilákáni světovou jeho pověstí. Král Bedřich II. navštívil Tychona v červnu r. 1586 s královnou a četnou družinou a obdivoval se velikolepým zařízením jeho, načež jej vyzname- nal řetězem nejvyššího řádu slona. Tycho měl každoročně sepsati kalendář a zaslati 1 až2 exempláře králi.
Tycho Ptolemajův Bedřich II Tychon
14 article
Jakub I., král skotský navštívil Tychona r. 1590 na Hveenu a daroval mu dva skvostné psy, již byli potěšením velkého hvězdáře. Po smrti Bedřicha II. r. 1588 se však poměry změnily. Četní odpůrci a závistníci Tychonovi, kteří za života králova neodvážili se proti němu vystoupiti, působili skrytě proti němu a odní- mali mu znenáhla přízeň neplnoletého nástupce Bedřichova, Kristiana IV. Mocným odpůrcem Tychonovým stal se jeden ze 4 poručníků mla- dého krále, Krištof Walkendorf, říšský hofmistr, kterého Tycho za návštěvy krále Kristiana IV. na Hveenu 1591 urazil. Nepatrná příhoda to způsobila. Walkendorf chtěl poněkud časně Tychona navštíviti, ale psi nechtěli jej do lož- nice pánovy pustiti. Brahe vyburcován vytím psů a křikem, vyšel z ložnice a s Walkendor- fem se pohádal. To dalo první popud k ne- přátelství. Walkendorf našel spojence a zne- náhla počala se přízeň králova měniti intrikami nepřátel v nepřízeň. Tychonovi škodila asi též jeho hrdá, nepoddajná povaha. Počali jeho hrdost urážeti, manželku jeho tupiti, dětmi opo- vrhovati a šlechtictví jejich neuznávati. Pak zdálo se, že náklad na jedinou vědu je neoby- čejně veliký, ač práce Tychonovy zemi ke cti sloužily. Konečně vytýkali mu i nedbalosta poslali na ostrov Hveen komisi (v níž nebylo ani jediného hvězdáře), aby podala zprávu. Že zpráva komise nebyla přízniva, snadno se do- myslíme. I poznal konečně Tycho, že mouře- nín vykonal svou povinnost a nyní může ode- jíti. Odešel tedy dne 29. dubna 1597 z Hveenu
Tychon Bedřich II Bedřichův Kristian Iva Tychonův Krištof Walkendorf Tycho Brahe Hveen