ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad8ea810-7959-11dc-a194-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: person 53, place 24, org 3, work 1
1 masthead
18. října 1901.
2 masthead
Česlo 25
3 title
1LIDKA LITERÁ
4 article ZVLASN
ZVLASN k číslu 287.
5 title
PROHA „NARODNIC
6 title
LSTC
7 article
Honorář autorský. Nevím, četl-li laskavý čtenář — pardon. laskavý čtenář jistě četl — malou literární bur lesku, kterou před desíti lety uveřejnil Gustav Jaroš. Čelakovský v ní rozmlouvá s mladým adeptem literárního cechu, který čeká »mzdu za práci svou přec«; pěvec stolístky ukazuje na holou zeď, »toť český honorář, jejž věští duch jen zří. Toť smutné pro nás, žel, že vnouček shrábne kdys, co dědům patřilo, leč českým inkoustem dnes kočky nezživíš !«- Autoru při tom asi netanulo na mysli, kam za těch deset let dospěje obratnost obchodní že mnohým firmám nejdůležitější jest datum. kdy autor zemřel, určitěji řečeno, minulo-li již oněch 30 let, po nichž ztrácí se nárok na honorář. Že však zmáhá se tendence, snížiti honorář autorům, který přece musí se zvyšovati sazečům, toho stopy jsou velmi jasné a — staré. Vede k tomu dvojí stezka, čím dále tím širší. Veřejnost navyká si (a k ní náležejí i vy- soké korporace vědecké) žádati, aby pron básník proslov, učenec přednášku, literát řeč připravil zdarma. Nemá sice odvahy žádati, aby tesař zdarma zřídil tribunu, tiskař zdarma vy- tiskl, kočí zdarma vezl. . . tu se rozumí samo sebou, že dělníku náleží mzda za práci vyko- nanou; jen literát má tuto práci vykonati za- darmo, po případě si i jízdu a tisk zaplatiti sám Tato stezka jest nebezpečná. Ale lze proti ní bojovati. Neustálým a vytrvalým hájením práva autorů — tu »Máj«, »Umělecká beseda« atd- mohou značně prospěti — možno konečně i ši- rokým massám vpraviti vědomí, že biblické pra- vidlo »hoden jest dělník mzdy své« platí konečně i o dělníku literárním.
Jaroš Čelakovský
8 article
Leč stezka druhá jest nebezpečnější. Jeto cesta diletantů a sektářů. Každý si snadno vzpomene na nepřehledné ty stohy potištěného papíru, jež před něho snese sklepník v kavárně jako žurnalistiku venkovskou, nebo jež mu v neděli pošle knihkupec jako vyšlé vlastním nákladem. Zanícená duše nespokojeného sextána vybízí se pod čarou nějakých »Hlasů« nebo »Listů« — mladý pán patricijské rodiny místo nového kola dal vytisknouti úhledný svazeček plodů svého všenorského tuskula. První musí býti rád, že mu redaktor »Hlasů« práci vůbec vytiskl, a honoráři zmínky učiniti nemohl — druhý však nejen zaplatil tiskaři, nýbrž věnoval z tatínkových důchodů ještě několik červených papírků knihaři na secessní vazbu a ožízku. Jeden jest chud, druhý bohat — a oba snižují svými pracemi, neplacenými a konanými, ho- norář skutečných pracovníků literárních. Každý časopis může Vám snadno ukázati v pravém slova smyslu koše prací těchto franctireurů lierárních; záplava papíru popsa- ného i potištěného stoupá tak rok za rokem. Je tu možna náprava? »Kdo zranil, také vyléčí« bylo věštěno Te- lefovi. Přísnější kritika denní žurnalistiky je je- diným remediem této hluboce zakořeněné nemoci. Když noviny budou plody takovéto literatury. jak se samo sebou rozumí, ponechávati jako osobní sport zaslouženému zapomenutí, když venkovské časopisy místo nezralých praci místních veličin otisknou raději dobrou věc ve- likého žurnálu také pod čarou, jak beztoho dě- lají nad čarou, pak v několika letech přestane sama sebou tato epidemie literárních »slá- vistů« — a pak teprve bude možno mluviti o autorských honorářích. Do té doby je to roz- hovor — předčasný. Dixi.
Hlas Dix
9 article
České spisy-
10 article
* F. J. Čečetka:. Od kolébky do hrobu Lidopisné obrázky z Poděbradska Se 42 vyobrazeními. V Praze, 1901. Cyrillo Metho dějská knihtiskárna. (V. Kotrba.) Od druhé veliké výstavy naší jeví se na všech stranách čilý ruch za inventarisováním toho, co rá- zovitého nam po předcích zbylo. Česká Akademie věd zřídila zvláštní kommissi za účelem soupisu veškeré látky a horliví jednotlivci neúnavně patrají po zůstatcícn svérázných forem národního života. Na půdě poděbradské, v okolí kolébky Jiříkovy, v prvé řadě nedocenený Jan Hellich posvětil svůj obětavý život snaze po historickém prozpytování kraje.
F J Čečetka V Kotrba Hellich Poděbradsko Praha Jiříkov Český akademie věda
11 article
Otakar Paroubek těží z bohatých sbírek zvěčnělého otce svého pro dějiny města Sadska — tak správně. místo Sadské — a okolí, sborníky pak lidovědě české věnované přinášejí po delší léta zajímavé příspěvky z péra F. J. Čečetky, které souborně upraveny předkládá nyní autor ve statném, bohatě illustrova ném svazku. Líčí člověka poděbradského, obyvatele širé polabské roviny od Křinče a Mcel po Chotouň, od Nymburka a Sadska až za Králův Městec, od po žehnaného stavu matčina až po temný hrob, ze- vrubně, a to vlastními slovy lidu. Jaký to vzácný poklad dialektologický! Lidové písně, popěvky říkadla, pověsti, vyprávky o novějších událostech prošlé prostou duší lidu, výpisy z městských a pa- trimoniálních registratur podává v takovém výběru a v úplnosti, že spis stává se typickým i pro jiné kraje. S úžasem pozoruje čtenář, jak kvapem po- stupuje kosmopolitická politura z měsli do venkov- ského zátiší, jak v zápětí přivádí přepych hospo- dářským poměrům nepřiměřený a kterak se zmarem lidové svéráznosti přichází demoralisace a hospo- dářské ochuzení. Hrozné jsou následky tříštění sedl ských usedlostí, zábavy a exekuce majetku prodlu- ženého a ztráty jeho pro majetek národní. Lidověda učí znáti pravé kořeny této národní katastrofy. V dodatku podány vzácné příspěvky k dějinám lidu v XVII., XVIII. a z počátku XIX. stol., čerpané zvláště z register úřadů patrimoniálních. Ony doli- čují drasticky útrapy a svízele lidu za dob rozkvětu osobního poddanství, ano i za dob, které po zrušení jeho následovaly. Max Dlouhý.
Paroubek F J Čečetka Dlouhý Sadsko Sadská Chotouň Nymburk Městec
12 article
* Jaroslav Vrcblický: Nové sonety samotáře (1885—1890). Druhé vydání. Souborného vydání sv. XXXV. Nakl. J. Otto. Kniha lyrických reflexí, v nichž autor oddává se vzpomínkám na svět antický, na nesmrtelné dílo Dantovo, opěvá přírodu v různých dobách ročních i různé fáse života lidského. Básně jeví silnou notu subjektivní a onu elegickou resignaci, jež jest příznakem auto- rovy lyriky v posledních letech. Hluboký cit obráží oddíl »Vánoční růže«, jako zas bohatý a třpytivě rozmanitý obsah myšlenkový naplňuje cykly »Z obra- záren« a »Umění a umělci«. Formou znělky vládne básník mistrně a rovněž nenuceně dovede přiostřiti myšlenku v břitkou pointu. * P. Ovidius Naso: Fasti. Přeložil Antonín Škoda, ředitel gymnasia v Příbrami. Bibliotéka klassiků řeckých a římských; vydává III. třída české akademie, č. 4. Nakl. Alois Wiesner. Díla klas- sických autorů řeckých a římských nepozbyla za- jímavosti ani v době moderní, kdy klassických jazyků se užívá v praxi měrou mnohem menší. Následkem toho vzrůstá stále potřeba dobrých překladů ne toliko jako pomůcka pro žáky, nýbrž pořízených se skutečným uměleckým vkusem, aby z nich byly pokud možno patrny veškeré přednosti originálu.
Vrcblický Otta Dantův P Ovidius Naso Fast Škoda Wiesner Příbram
13 article
Tomuto požadavku vyhovuje zvučný, plynný překlad knihy Ovidiovy, tohoto zajímavého zlomku, jenž zasvěcuje čtenáře do náboženských názorů staro- římských. * H. Sienkiewicz: Listy z Afriky. I.—II Přel. Josef Paulík. — Dojmy z cest. Přeložil Jaroslav Rozvoda. Nakl. E. Beaufort. Dvě knihy, v nichž znamenitý pozorovatelský a znázorňo- vací talent autorův dokonale se uplatňuje. Velkolepě příšerná scenerie africké poušti poskytla autoru vítanou látku k živému, malebnému líčení a ukázce vypravovatelského svého umění v novém světle. Jak líčí oblohu i kraj, to jsou hotové krajinářské obrázky. V »Dojmech z cest« sebrány popis »V bialowiežském hvozdě«, listy z Říma, z Benátek a z Paříže, »Z ital- ských dojmů«, »Výlet do Athén« — látky svojí po- vahou tak různé a stejně mistrovsky zpracované plastické, názorné, bystře odpozorované líčení a skvělý sloh. * P. K. Krasnov: Kozáci v Habeši. Denník velitele průvodu carského poselstva do Habeše r. 1897—1898. Přeložil Jan Wagner. Nakl. Edv. Beaufort. Zajímavá kniha o říši až do posledních let úplně neznámé, kdež však nyní současně uchá- zejí se o vliv Italové, Rusové, Francouzi i Angličané Velitel kozáckého průvodu ruského vyslance Vlasova nadporučík Krasnov, počíná si ve svém cestopise velmi svědomitě, líčí toliko, co viděl vlastníma očima. Mimo to jest bystrý pozorovatel a dovede pěkně vypravovati, tak že kniha jeho obsahuje hojnost poučného materialu. Připojeny jsou četné illustrace. pořízené podle fotografických snímkův autorových.
Ovidiův H Sienkiewicz Paulík Rozvoda E Beaufort Krasnov Kozák Wagner Beaufort Italos Rus Francouz Angličan Vlasův Řím Benátky Paříž Atény Habeš List z Afrika
14 article
* Jan Honza, O pivovarství v král. věn- ném městě Novém Bydžově. Příspěvek k ději nám českého průmyslu. Nákladem společnosti pravo- várečných měšťanů v Novém Bydžově 1900. Kniha vydána na památku 200letého trvání místního podniku bydžovského. Pokud víme, jest Nový Bydžov třetí město, jež vykazuje toho druhu monografickou práci. Před léty dr. Zikmund Winter popsal slavné kdysi pivovarství rakovnické a r. 1897 vyšla Papáčkova knížka »O pivovarství v kr. městé Berouně«. Také v přítomné práci sebráno tolik zají- mavého materiálu, že knížku s chutí přečte nejen odborně zainteressovaný Novobydžovan, ale každý. koho vůbec historie vlastenecsého průmyslu by mohla upoutati. Pivečko ani v Novém Bydžově ne- bývalo vždycky stejně dobré. Sousedé nevárníci stě- žují si jednou: »Aby oni (várníci totiž) piva hodná vařiti dali, nic nedbají a sami pro svůj truňk piva z Kratonoh, z Malého Barchova, z Humburk a ze vsi Skřivan na vědra, na půl sudy přivážeti a šen- kovati dávají; my pak chudí nevárníci jich ni- čemné pivo dosti draze píti a dosti draze takové platiti musíme.« Cizí piva v polovici 17. století tak se v Novém Bydžově roz- mohla, že konečně páni obecní starší přísný zákaz vydali, cizí piva do města přivážeti. Ustanovený trest nebyl bez originality: »kdož by pivo takové přivezl a bez opovědi to učinil, ihned tomu každému sousedu, buď on radní osoba, starší obecní i pri- vátní soused, shromaždíce se sousedé z obce ta- kové pivo jemu vzíti, jeho se ujmouc, vypiti, se dostatečně povoluje...« Kniha má několik P. P. vyobrazení.
Jan Honza doktor Winter Papáčkův Skřivan Nový Bydžov Beroun Kratonohy Malý Barchov Humburk
15 article
* Fysika ve století devatenáctém. Napsal dr. Vladimír Novák. Praha, 1901. (Výňatek z Vilímkova díla XIX. století.) Měli jsme příležitost již referovati tu o autorově knize o magnetismu a elektřině. Obsahem náležel by referát o této publikaci spíše do Obzoru naučného než do Hlídky literární, methodou však, kterou je tu látka poměrně nepřístupná laikovi, podána, a urče- ním svým pro široké vrstvy obecenstva, je spis ten i pro nás pozoruhodným. Máme značný nedostatek populárně psaných a při tom instruktivních knih odborných, knih psaných skutečnými odborníky a ne různými »upravovateli« a při tom opět ne odborně, ale tak, aby vyplnily své poslání u lidu. Tento druh literatury —— pro široké vrstvy — zůstal za poslední padesátiletí velice pozadu a ještě dnes považuje se to téměř za něco nevhodného psáti pro obecenstvo a ne jen pro odborníky. Možno, že je ještě jiná zá- vada: jsou mnozí učenci výborní, kteří nedovedou tak psáti. Není to sice pro ně nic hanlivého, ale po druhé stránce bylo by vskutku svrchovaně potřebí, aby nové vymoženosti jednotlivých oborů vědních staly se majetkem širších vrstev a vytlačily tak mnohé pověry a nerozum. Hojně illustrovaná práce Novákova je schopna dobře vyplnit tento úkola může býti praktickým a příjemným čtením každému laikovi, jenž nepokládá za zbytečné informovati se třeba odborně nevzdělán o pokroky fysické vědy v různých jejích oborech, při čemž nabude i o české práci v oboru fysiky aspoň zběžného rozhledu.
doktor Novák Vilímkův Novákův Praha
16 article
Slovanské spisy-
17 article
* Nejlepší srbská revue. Minulé jaro při- neslo Srbsku kromě dosti zamženého slunce ústavní svobody prvé červánky nové literární doby, která by v sobě spojovala veškeru samobytnost slovanského národního ducha s velkými myšlenkami, vynálezya problémy západoevropskými. Počátek byl skromný. Kroužek professorův a literárních i vědeckých pracov- níkův sešel se k důvěrné poradě, aby nalezl pro- středky a cestu, kterou by se Srbsko vymanilo z kul- turní a hospodářské poroby cizácké. V poradě ihned vystoupily na jevo dva směry na prvý pohled ne- smiřitelné: západoevropský racionalism plný skepse, ale i smyslu pro svědomitou práci zvláště na poli vědeckém a srbský nacionalism s nádechem slo- vanství a s instinktivně cítěnou potřebou všenárodní jednoty Jihoslovanův. Ježto však věda jest pouze specialisací kultury a kultura zase není než sociali- sovaná, oživená věda, snadno se sešly oba směry.
Jihoslovanův Srbsko
18 article
Shodnuly se v tom, že bude především nutno, vyjíti před srbské obecenstvo s vážnou literární revuí, prostou i nejmenšího strannického nátěru, schopnou raziti cestu všem opravdovým myšlenkám. Tak došlo k prvému sešitu »Srbského Literární ho Věstníku« (Srpski Knjíževni Glasnik«), úpravného pětiarchového čtrnáctidenníku, který se hned prvými čísly výhodně odlíšil na veřejnosti. Redaktorem »Glasniku« jest Bogdan Popovi, professor literatury, člověk širokého rozhledu západoevrop- ského, jemuž nechybí než prohloubené slovanství. V šestičlenném redakčním výboru zasedá Ljubo- mír Jovanovié, professor dějin, hluboký srbský nacionalista s vyvinutým pochopením idey všenárodní jednoty Chorvatův, Slovincův, Srbův a Bulharůva nejtěsnější vzájemnosti se západním a východním Slovanstvem. Jest tu Svetislav Simié, před- nosta macedonského oddělení v ministerstvu zahra- ničních záležitostí, opravdový zastance ne smíru, ale naprosto jednotné politiky srbské a bulharské v Make- donii a ve Starém Srbsku, nejlepší znalec nesnesi- telných poměrův srbského národa v Turecku. Vší svou osobitostí kloní se Simié k Jovanoviči. Naproti tomu Slobodan Jovanovi, nejmladší člen redakce, představuje vliv západoevropský vedle redak- tora Popoviče. Redakční výbor schází se dosti pravi- delně. Pokusil se již sblížiti všechny své spolu- pracovníky a položiti základy k sociálnosti aspoň literární, když už domácí strannictví, dvorní pleti- chářství a cizí korrupce naprosto již zničila sociál- nost politickou.
Pop Ljuba Chorvatův Slovincův Srbův Bulharův Jovanovič Slobodan Jovan Popovič Srbsko Turecko Srpski Knjíževni
19 article
Nejúčinněji ovšem půsebí revue sama. Podařilá satira »Kraljevi Marko po druhé mezi Srby« od Radoje Domanovice, ostře bičuje středověkou roman- tiku srbského vlastenectví, které si libuje při sklenici vína volati na pomoc »Kraljevice Marka«, syna Vuka- šinova, jenž u jižních Slovanů stal se hotovou perso- nífikací jejich kolísání mezi úplnou svobodou a pro- tektoratem mocného sultána. Přehled národně-politi- ckého života srbského v XIX. století podáva jasnýa s malými výjinkami správný a dosti úplný obraz
Srba Radoj Domanovice Marek Vuka Slovan