1
masthead
16. října 1901
5
masthead
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCr
7
article
Neírit a jadeit.
Neírit a jadeit.
Mezi nejzajímavější zvláštnůstky. čínského
průmyslu uměleckého náležejí předměty ozdobné
talíře, vázy, rukojeti ano i sošky zhotovené
z nefritu nebo jadeitu, dvou nerostů podobných.
pro kulturní historii evropskou důležitých tím.
že i předhistoričtí obyvatelé Evropy jich užívali
jako materiálu nadmíru cenného, neumějíce jich
ovšem obráběti tak zručně jako trpělivý Číňan
to dovede, a hotovíce z nich primitivní své
zbraně a nástroje.
Oba nerosty jsou si velmi podobny a na
první pohled téměř nerozeznatelny: jsou zelené
v různých odstínech od jablečného nebo trávově
zeleného až do zelenavě našedivělého a skoro
bělavého. Na hranách jsou průsvitné. Oba jsou
vždy celistvé, t. j. prostým okem nepozorujeme,
že by se skládaly z částeček nějakých, zrn
nebo vláken. Teprve když bádání mineralogické
a petrografické osvojilo si mikroskop s polari-
sačním zařízením jakožto znamenitou pomůcku,
byla podrobně poznána jejich podstata.
Číňan
Evropa
8
article
Nefrit objevil se v mikroskopu býti složen
z drobounkých jehlic nerostu, který v krysta-
lech a stéblech známe jakožto aktinolith čili
paprskovec, odrůdu to amfibolu; tyto jehličky
jsou uloženy všemi směry, tak že dohromady
skládají hustou plsť; a tímto právě slohem vy
světluje se nejvýznačnější vlastnost nefritu, totiž
kromobyčejná tuhost a pevnost jeho. Pevnost
nefritu ve tlaku měřil loni Jaczewski a shledal
ji přes 7700 kg na cm2, tedy víc než třikrát
větší, než jest pevnost nejlepších našich žul.
Z povahy nefritu jako odrůdy aktinolithu
plyne chemické složení jeho: Ca Mga Si4 Ors,
t. j. skládá se v podstatě z kysličníku křemiči-
tého, hořečnatého a vápenatého. Jest 2.91 až
3.10kráte těžší vody, a tudíž můžeme jej, i ne-
porušíce jeho broušením praeparátů mikro-
skopických aneb analysou chemickou, rozeznati
od poněkud těžšího jadeitu, určíme-li jeho po-
měrnou váhu.
Jadeit jest poněkud méně pevný nežli
nefrit, neboť jeho vlákénka mikroskopická jsou
obyčejně o něco kratší a tlustší, než nefritováa
tedy také ne tak plstnatě propletena.
Vlákna, z nichž se skládá jadeit, nenále-
žejí k aktinolithu, nýbrž jsou nerostem zvláštním
jejž řadíme do skupiny pyroxenů příbuzné amf-
bolům; nerosty ze skupiny té, k níž náleží na
př. augity z našich čedičů, bronzit, diopsid,
růžový rhodonit atd., možno dle určitých jejich
vlastností optických rozeznati od amfibolů velmi
snadno mikroskopem polarisačním, a tedy zkou-
máním výbrusů nebo drobného prášku rozlišíme
nefrit od jadeitu nejjistěji. Kromé toho jest též
podstatný rozdíl chemický: hlavními součást-
kami jadeitu jsou kromě kysličníka křemičitého
kysličníky hlinitý a sodnatý. Také jest jadeito
něco málo těžší (jest 3.30 až 3.35krát těžší
vody) a snáze se taví v plameni dmuchavkovém
nežli nefrit.
kg
Ca Mg
9
article
Již předhistorický člověk, kovů neznající.
vysoko si cenil pevnosti obou nerostů jako vý-
tečného materiálu pro svoje zbraně a nářadí,
právě tak podnes národové, kteří stojí asi na
stejné výši, jako on stál, na př, tuzemci novo
zelandští, stejně jich používají.
Mezi památkami mladší doby kamenné (neo-
lithické) *) předměty nefritové i jadeitové často
bývají nalezány. V Čechách nebyly posud ob-
jeveny, Morava poskytla asi osm kusů předmětů
jadeitových.
Z evropských zemí byly zpracované nefrity
nalezeny zvláště v Alpách (nákolí ve Švýcarsku
na jezerech Bodamském, Curyšském, Neufchatel
* Neolithickou dobou zoveme počátek geologické
periody alluviální, podnes trvající, když člověk neměl
již za současníky druhy zvířat, koncem předešlé di-
luviální) periody vymřelé, jako mamuta, nosorožce.
jeskynního medvěda atd., nýbrž jen zvířata žijící
dosud anebo teprve za historických dob vyhubená.
Člověk neolithický ve mnohé příčině stál kulturně
výše než člověk diluviální (palaeolithický, ale právě
jako on neuměl ješté zpracovati kovů a hotovil ná-
řadí i zbraně své z kamene.
k číslu 285.
Čechy
Morava
Alpy
10
article
ském, Tyrolsko, jižní Štyrsko), dále na Siciliia
a v jižní Italii, v Řecku, Pruském Slezskua
Durynsku. Jadeitové předměty provázejí nefrit
v nákolích švýcarských; ve Francii podobně
jako na Moravě byl nalezen pouze jadeit, ni-
koliv ale nefrit; dále vyskytly se jadeity (a
chloromelanity, t. j. jadeity obsahující něco že-
leza) podél celého Rýna od Švýcar až do Belgie,
v Oldenbursku, Brunšvicku, Durynsku; z alp
ských zemi kromě Švýcarska též v Horních
Rakousích, Korutanech a Kraňsku, konečně
v Dalmacii a spolu s nefritem i ve zříceninách
trojských.
Dlouho do devatenáctého stoleti nebyly
známy z Evropy než tyto artefakty nefritové
jadeitové; pověra přičítala jim léčivou moc proti
nemocem ledvinovým, a odtud vznikla i jména
obou nerostů (nefrit z latinsko-řeckého lapis
nephriticus = kámen jaterní, jadeit, jak se za to
má, ze španělského piedra de hijada, což značí
totéž). Zpráva Linnéova, že se vyskytuje nefrit
v Soboteckých horách (Zobten-Gebirge) vi prusko-
slezském Podkrkonoší, upadla v zapomenutí a
teprve v osmdesátých létech minulého století
byla potvrzena; jinak vědělo se v šedesátých
létech pouze o velkých nalezištích obou nerostů
v Asii, totiž nefritu ve východním Turkestanu
a jadeitu v Birmě.
Tyrolsko
Štyrsko
Italia
Řecko
Slezsku Durynsko
Francie
Morava
Belgie
Oldenbursko
Brunšvicko
Durynsko
Švýcarsko
Horní Rakousy
Korutany
Kraňsko
Dalmacie
Evropa
sobotecký hora
Zobten
Gebirge
Asie
východní Turkestán
slezský Podkrkonoší
11
article
Okolnost ta byla základem domněnky, kterou
proslovil Jindřich Fischer, že neolithický člověk
plemene arského přinesl si nefrit a jadeit ze své
pravlasti asijské na daleký západ jako draho-
cenný materiál, a předměty z nich zhotovené
že dědila generace po generaci. Když pak byly
nalezeny nezpracované valouny nefritové v sever-
ním Německu, vykládali přívrženci této domněnky
nález tak, že to byly kusy cestou ztracené.
Pokrokem geologického výzkumu ve střední
Evropě však padla hypothesa Fischerova. Byly
nalezeny nezpracované oblázky nefritové v usa-
zeninách ledové doby v severoněmecké nížině
na několika místech (Rujana, Schwemmsal, Po-
stupim, Výmar, Vratislav); podle povahy uložení
mezi ostatními bludnými balvany nelze než míti
za to, že i tyto nefrity pocházejí jako žuly,
ruly atd. s nimi nalezené z prahor poloostrova
skandinavského. Oblázky nefritové byly dále
objeveny u Neufchatelského jezera, kde také
předměty z nich zhotovené se našly, ve Štyrsku
v údolí Mury a Saviny; valouny jadeitové při
jezeře Ženevském a spolu s nefritovými při
jezeře Neufchatelském.
Fischer
Fischerův
Savin
Německo
Evropa
Rujana
Výmar
Štyrsko
Mura
Vratislav
12
article
Konečně však podařilo se objeviti v Evropě
i původní naleziště obou nerostů a tím úplně
vyvrácena domněnka Fischerova. Nefrit nalezen
u Jordansmühlu (polsky Kamieň) v pohoří sobo-
teckém v Pruském Slezsku, kde již Linné o něm
věděl, ale později zapomenuto na jeho zprávu
vyskytá se tam jako čočkovitá vložka v hadci,
a podobně též u Reichensteinu v Kladsku. Jako
původní naleziště jadeitová v Evropě byla zji-
štěna dvě místa na svahu západních Alp v Pie-
montě: Monte Viso při řeče Aostě a Sv. Marcel.
Zajisté tudíž Evropan neolithický bral materiál
na své výrobky nefritové a jadeitové z blízka
sice užíval asi s oblibou valounů, jež mu pří-
roda už předem upravila ve vhodnou formu.
Z mimoevropských lokalit obou nerostů
na prvém místě stojí velká naleziště asijská,
dlouho jediná prvotná, o nichž se vědělo. Nej-
větší lomy na nefrit jsou Konakán a Karalá
ve východním Turkestanu, v pohoří Kuen-Lunu
při horním toku řeky Khotan Darje (na 3612 st.
s. š.. 78!3 st. v. d. Greenw.), nefrit tam činí
silné vložky v amfibolových břidlicích a dobývá
se tím způsobem, že kusy jeho se silně rozhři-
vají a pak rychle polévají studenou vodou, aby
rozpraskaly; neboť pevnost jeho vzdoruje všem
nástrojům. Jiná naleziště ve Vysoké Asii jsou
údolí Raskem-Darje v Pamiru, hory nan-šanské
v západočinské provincii Kansu a j. Všude jest
nefrit sdružen s krystalickými břidlicemi, a to
s hadci, horninami amfibolovými a pyroxeno-
vými. Z těchto středoasijských nalezišť berou
Čiňané materiál ke svým umně zhotoveným
předmětům ozdobným, draze jei platíce, zvláště
Fischerův
Linné
Pius
Marcel
Evropan
Khotan
Rask
Evropa
Slezsko
Kladsko
Alpy
Monte Visa
Aosta
východní Turkestán
Asie
Pamir
Kuen
13
article
jsou-li to oblázky, nemající trhlin, jaké bývají
v kusech z lomů dobytých; takový oblázek
střední velikosti platí se až 200 rubly. Také
velký balvan nefritový na hrobě Tamerlanově
v Samarkandu pochází odtud. — Dobou nej-
novější nalezen nefrit v matečné hornině ulo-
žený i oblázky jeho na několika místech v horách
kolem jezera Bajkalského, v údolí řek Onotu,
Hara-Dželgy a j. — Také v Asii jsou hojné
nálezy zbraní a nářadí nefritových: kromě Troje
též v Syrii, Amursku, Japanu, na poloostro vě
Čukčů i na protější Aljašce.
Jadeitová naleziště největší jsou v Birmě,
na jižním svahu tibetských okrajních pohoří a
odtud pochází veškeren jadeitový materiál umě-
leckého průmyslu čínského. Velké lomy jadeitu,
jenž podobně jako uvedené nefrity činí vložky
v hadci, jsou u Mogoungu, v horní Birmě.
Kromě toho arci též řeky birmské v ná-
plavech svých poskytují hojně jadeitových
oblázků.
Nový Zeeland, a sice jižní jeho ostrov
s několika ostrůvky sousedními, jest už po ně-
kolik desetiletí znám jako náleziště nefritu na
původním místě i v oblázcích a Maoriové hotoví
z něho primitivní své nástroje podobně jako
předvěký člověk evropský; konečně i Amerika
na různých stranách (Aljaška, Mexiko, středo-
americké republiky, Venezuela atd.) jest bohata
nálezy artefaktů nefritových i jadeitových,a
místy (na Aljašce) také nespracované valouny
nefritu byly nalezeny; původní lokalita americká
však dosud není známa s bezpečností žádná.
Tamerlanův
Mogoung
Samarkand
Asie
Trója
Sýrie
Amursko
Aljaška
birma
Zeeland
Mexiko
Venezuela
HaroDželga
14
article
Takovéto rozšíření obou nerostů, zajíma-
vých mineralogicky i kulturně-historicky, po nej-
rozmanitějších končinách světa nasvědčuje tomu,
že dojista nepocházejí všecky tyto nálezy z je-
diného východiště společného, nýbrž že naopak
ledakde možno očekávati objevení původního
naleziště nefritu nebo jadeitu na místech, kde
valouny nebo četnější artefakty poukazují na jeho
přítomnot.
Zdali také u nás podobný nález bude učiněn,
jest otázka. Uvádějí sice starší nepotvrzené zprávy
nefrit z hadců západní Moravy (Biskoupskoa
Rešice západně od Moravského Krumlova), ale
nutno udání ta pokládati za nespolehlivá, dokud
znovu nebude nalezen a přesně určen nefrit
neb jadeit; ostatně tento by bylo pravděpodob-
něji očekávati v prahorách moravských, jelikož
na Moravě, jak ve svém přehledu uvádí pan
J. L. Červinka (Věstník Klubu přírodovědeckého
v Prostějově 1898), bylo objeveno již osm ná-
strojů jadeitových a chloromelanitových, ale
dosud žádný nefritový.
Dr. F. Slavík.
Červinka
doktor
Morava
moravský Krumlov
Prostějov
15
article
Racionelnějši zužitkování paliva.
Racionelnějši zužitkování paliva.
Jedním z veledůležitých problémů techni-
ckých s dalekosáhlým významem pro veškeren
průmysl, zvláště svým výsledkem zlevnění hnací
síly, jest dokonalejší zužitkování paliva. O ře-
šení jeho pokusilo se již několik luštitelů —
bohužel ještě dodnes nenašel se mezi nimi onen
šťastný, jenž pochlubiti by se mohl pěkným
praktickým výsledkem.
K pochopení důležitosti tohoto problému
budiž poukázáno na následující: Při nynějším
nejdokonalejším způsobu zužitkování tepelné
energie paliva k přeměně na mechanickou
energii, t. j. ke hnaní parních strojů, ztrácí se
hned v topeništi parního kotle při nejlepším
uspořádání 14, při užití černého kamenného
uhlí, tak že jen 86 z veškerého vyvinutého
tepla přichází k stanovené své činnosti, t. j.
k vývinu vodních par v parním kotli. Když pak
vyvinutá pára přejde do parního válce a žene
parní píst, tu z tepelné její energie zužitkuje se
toliko 16 na přeměnu v energii mechanickou.
Jest tedy celkový effekt tohoto uspořádání
86, . 16
16
article
100 X 100 100
100 X 100 100
t. j. 14%. Ve výpočtu tomto není ještě zahrnuta
ztráta tepelné energie ucházejících horkých
plynů komínem, pak ztráta sáláním, vyzařová-