ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad850b20-7959-11dc-a6f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: person 16, place 54, work 3, org 3
1 masthead
16. října 1901
2 masthead
HUČNÝ
3 masthead
OBZO
4 masthead
Číslo s5.
5 masthead
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCr
6 masthead
LIsu
Lisa
7 article Neírit a jadeit.
Neírit a jadeit. Mezi nejzajímavější zvláštnůstky. čínského průmyslu uměleckého náležejí předměty ozdobné talíře, vázy, rukojeti ano i sošky zhotovené z nefritu nebo jadeitu, dvou nerostů podobných. pro kulturní historii evropskou důležitých tím. že i předhistoričtí obyvatelé Evropy jich užívali jako materiálu nadmíru cenného, neumějíce jich ovšem obráběti tak zručně jako trpělivý Číňan to dovede, a hotovíce z nich primitivní své zbraně a nástroje. Oba nerosty jsou si velmi podobny a na první pohled téměř nerozeznatelny: jsou zelené v různých odstínech od jablečného nebo trávově zeleného až do zelenavě našedivělého a skoro bělavého. Na hranách jsou průsvitné. Oba jsou vždy celistvé, t. j. prostým okem nepozorujeme, že by se skládaly z částeček nějakých, zrn nebo vláken. Teprve když bádání mineralogické a petrografické osvojilo si mikroskop s polari- sačním zařízením jakožto znamenitou pomůcku, byla podrobně poznána jejich podstata.
Číňan Evropa
8 article
Nefrit objevil se v mikroskopu býti složen z drobounkých jehlic nerostu, který v krysta- lech a stéblech známe jakožto aktinolith čili paprskovec, odrůdu to amfibolu; tyto jehličky jsou uloženy všemi směry, tak že dohromady skládají hustou plsť; a tímto právě slohem vy světluje se nejvýznačnější vlastnost nefritu, totiž kromobyčejná tuhost a pevnost jeho. Pevnost nefritu ve tlaku měřil loni Jaczewski a shledal ji přes 7700 kg na cm2, tedy víc než třikrát větší, než jest pevnost nejlepších našich žul. Z povahy nefritu jako odrůdy aktinolithu plyne chemické složení jeho: Ca Mga Si4 Ors, t. j. skládá se v podstatě z kysličníku křemiči- tého, hořečnatého a vápenatého. Jest 2.91 až 3.10kráte těžší vody, a tudíž můžeme jej, i ne- porušíce jeho broušením praeparátů mikro- skopických aneb analysou chemickou, rozeznati od poněkud těžšího jadeitu, určíme-li jeho po- měrnou váhu. Jadeit jest poněkud méně pevný nežli nefrit, neboť jeho vlákénka mikroskopická jsou obyčejně o něco kratší a tlustší, než nefritováa tedy také ne tak plstnatě propletena. Vlákna, z nichž se skládá jadeit, nenále- žejí k aktinolithu, nýbrž jsou nerostem zvláštním jejž řadíme do skupiny pyroxenů příbuzné amf- bolům; nerosty ze skupiny té, k níž náleží na př. augity z našich čedičů, bronzit, diopsid, růžový rhodonit atd., možno dle určitých jejich vlastností optických rozeznati od amfibolů velmi snadno mikroskopem polarisačním, a tedy zkou- máním výbrusů nebo drobného prášku rozlišíme nefrit od jadeitu nejjistěji. Kromé toho jest též podstatný rozdíl chemický: hlavními součást- kami jadeitu jsou kromě kysličníka křemičitého kysličníky hlinitý a sodnatý. Také jest jadeito něco málo těžší (jest 3.30 až 3.35krát těžší vody) a snáze se taví v plameni dmuchavkovém nežli nefrit.
kg Ca Mg
9 article
Již předhistorický člověk, kovů neznající. vysoko si cenil pevnosti obou nerostů jako vý- tečného materiálu pro svoje zbraně a nářadí, právě tak podnes národové, kteří stojí asi na stejné výši, jako on stál, na př, tuzemci novo zelandští, stejně jich používají. Mezi památkami mladší doby kamenné (neo- lithické) *) předměty nefritové i jadeitové často bývají nalezány. V Čechách nebyly posud ob- jeveny, Morava poskytla asi osm kusů předmětů jadeitových. Z evropských zemí byly zpracované nefrity nalezeny zvláště v Alpách (nákolí ve Švýcarsku na jezerech Bodamském, Curyšském, Neufchatel * Neolithickou dobou zoveme počátek geologické periody alluviální, podnes trvající, když člověk neměl již za současníky druhy zvířat, koncem předešlé di- luviální) periody vymřelé, jako mamuta, nosorožce. jeskynního medvěda atd., nýbrž jen zvířata žijící dosud anebo teprve za historických dob vyhubená. Člověk neolithický ve mnohé příčině stál kulturně výše než člověk diluviální (palaeolithický, ale právě jako on neuměl ješté zpracovati kovů a hotovil ná- řadí i zbraně své z kamene. k číslu 285.
Čechy Morava Alpy
10 article
ském, Tyrolsko, jižní Štyrsko), dále na Siciliia a v jižní Italii, v Řecku, Pruském Slezskua Durynsku. Jadeitové předměty provázejí nefrit v nákolích švýcarských; ve Francii podobně jako na Moravě byl nalezen pouze jadeit, ni- koliv ale nefrit; dále vyskytly se jadeity (a chloromelanity, t. j. jadeity obsahující něco že- leza) podél celého Rýna od Švýcar až do Belgie, v Oldenbursku, Brunšvicku, Durynsku; z alp ských zemi kromě Švýcarska též v Horních Rakousích, Korutanech a Kraňsku, konečně v Dalmacii a spolu s nefritem i ve zříceninách trojských. Dlouho do devatenáctého stoleti nebyly známy z Evropy než tyto artefakty nefritové jadeitové; pověra přičítala jim léčivou moc proti nemocem ledvinovým, a odtud vznikla i jména obou nerostů (nefrit z latinsko-řeckého lapis nephriticus = kámen jaterní, jadeit, jak se za to má, ze španělského piedra de hijada, což značí totéž). Zpráva Linnéova, že se vyskytuje nefrit v Soboteckých horách (Zobten-Gebirge) vi prusko- slezském Podkrkonoší, upadla v zapomenutí a teprve v osmdesátých létech minulého století byla potvrzena; jinak vědělo se v šedesátých létech pouze o velkých nalezištích obou nerostů v Asii, totiž nefritu ve východním Turkestanu a jadeitu v Birmě.
Tyrolsko Štyrsko Italia Řecko Slezsku Durynsko Francie Morava Belgie Oldenbursko Brunšvicko Durynsko Švýcarsko Horní Rakousy Korutany Kraňsko Dalmacie Evropa sobotecký hora Zobten Gebirge Asie východní Turkestán slezský Podkrkonoší
11 article
Okolnost ta byla základem domněnky, kterou proslovil Jindřich Fischer, že neolithický člověk plemene arského přinesl si nefrit a jadeit ze své pravlasti asijské na daleký západ jako draho- cenný materiál, a předměty z nich zhotovené že dědila generace po generaci. Když pak byly nalezeny nezpracované valouny nefritové v sever- ním Německu, vykládali přívrženci této domněnky nález tak, že to byly kusy cestou ztracené. Pokrokem geologického výzkumu ve střední Evropě však padla hypothesa Fischerova. Byly nalezeny nezpracované oblázky nefritové v usa- zeninách ledové doby v severoněmecké nížině na několika místech (Rujana, Schwemmsal, Po- stupim, Výmar, Vratislav); podle povahy uložení mezi ostatními bludnými balvany nelze než míti za to, že i tyto nefrity pocházejí jako žuly, ruly atd. s nimi nalezené z prahor poloostrova skandinavského. Oblázky nefritové byly dále objeveny u Neufchatelského jezera, kde také předměty z nich zhotovené se našly, ve Štyrsku v údolí Mury a Saviny; valouny jadeitové při jezeře Ženevském a spolu s nefritovými při jezeře Neufchatelském.
Fischer Fischerův Savin Německo Evropa Rujana Výmar Štyrsko Mura Vratislav
12 article
Konečně však podařilo se objeviti v Evropě i původní naleziště obou nerostů a tím úplně vyvrácena domněnka Fischerova. Nefrit nalezen u Jordansmühlu (polsky Kamieň) v pohoří sobo- teckém v Pruském Slezsku, kde již Linné o něm věděl, ale později zapomenuto na jeho zprávu vyskytá se tam jako čočkovitá vložka v hadci, a podobně též u Reichensteinu v Kladsku. Jako původní naleziště jadeitová v Evropě byla zji- štěna dvě místa na svahu západních Alp v Pie- montě: Monte Viso při řeče Aostě a Sv. Marcel. Zajisté tudíž Evropan neolithický bral materiál na své výrobky nefritové a jadeitové z blízka sice užíval asi s oblibou valounů, jež mu pří- roda už předem upravila ve vhodnou formu. Z mimoevropských lokalit obou nerostů na prvém místě stojí velká naleziště asijská, dlouho jediná prvotná, o nichž se vědělo. Nej- větší lomy na nefrit jsou Konakán a Karalá ve východním Turkestanu, v pohoří Kuen-Lunu při horním toku řeky Khotan Darje (na 3612 st. s. š.. 78!3 st. v. d. Greenw.), nefrit tam činí silné vložky v amfibolových břidlicích a dobývá se tím způsobem, že kusy jeho se silně rozhři- vají a pak rychle polévají studenou vodou, aby rozpraskaly; neboť pevnost jeho vzdoruje všem nástrojům. Jiná naleziště ve Vysoké Asii jsou údolí Raskem-Darje v Pamiru, hory nan-šanské v západočinské provincii Kansu a j. Všude jest nefrit sdružen s krystalickými břidlicemi, a to s hadci, horninami amfibolovými a pyroxeno- vými. Z těchto středoasijských nalezišť berou Čiňané materiál ke svým umně zhotoveným předmětům ozdobným, draze jei platíce, zvláště
Fischerův Linné Pius Marcel Evropan Khotan Rask Evropa Slezsko Kladsko Alpy Monte Visa Aosta východní Turkestán Asie Pamir Kuen
13 article
jsou-li to oblázky, nemající trhlin, jaké bývají v kusech z lomů dobytých; takový oblázek střední velikosti platí se až 200 rubly. Také velký balvan nefritový na hrobě Tamerlanově v Samarkandu pochází odtud. — Dobou nej- novější nalezen nefrit v matečné hornině ulo- žený i oblázky jeho na několika místech v horách kolem jezera Bajkalského, v údolí řek Onotu, Hara-Dželgy a j. — Také v Asii jsou hojné nálezy zbraní a nářadí nefritových: kromě Troje též v Syrii, Amursku, Japanu, na poloostro vě Čukčů i na protější Aljašce. Jadeitová naleziště největší jsou v Birmě, na jižním svahu tibetských okrajních pohoří a odtud pochází veškeren jadeitový materiál umě- leckého průmyslu čínského. Velké lomy jadeitu, jenž podobně jako uvedené nefrity činí vložky v hadci, jsou u Mogoungu, v horní Birmě. Kromě toho arci též řeky birmské v ná- plavech svých poskytují hojně jadeitových oblázků. Nový Zeeland, a sice jižní jeho ostrov s několika ostrůvky sousedními, jest už po ně- kolik desetiletí znám jako náleziště nefritu na původním místě i v oblázcích a Maoriové hotoví z něho primitivní své nástroje podobně jako předvěký člověk evropský; konečně i Amerika na různých stranách (Aljaška, Mexiko, středo- americké republiky, Venezuela atd.) jest bohata nálezy artefaktů nefritových i jadeitových,a místy (na Aljašce) také nespracované valouny nefritu byly nalezeny; původní lokalita americká však dosud není známa s bezpečností žádná.
Tamerlanův Mogoung Samarkand Asie Trója Sýrie Amursko Aljaška birma Zeeland Mexiko Venezuela HaroDželga
14 article
Takovéto rozšíření obou nerostů, zajíma- vých mineralogicky i kulturně-historicky, po nej- rozmanitějších končinách světa nasvědčuje tomu, že dojista nepocházejí všecky tyto nálezy z je- diného východiště společného, nýbrž že naopak ledakde možno očekávati objevení původního naleziště nefritu nebo jadeitu na místech, kde valouny nebo četnější artefakty poukazují na jeho přítomnot. Zdali také u nás podobný nález bude učiněn, jest otázka. Uvádějí sice starší nepotvrzené zprávy nefrit z hadců západní Moravy (Biskoupskoa Rešice západně od Moravského Krumlova), ale nutno udání ta pokládati za nespolehlivá, dokud znovu nebude nalezen a přesně určen nefrit neb jadeit; ostatně tento by bylo pravděpodob- něji očekávati v prahorách moravských, jelikož na Moravě, jak ve svém přehledu uvádí pan J. L. Červinka (Věstník Klubu přírodovědeckého v Prostějově 1898), bylo objeveno již osm ná- strojů jadeitových a chloromelanitových, ale dosud žádný nefritový. Dr. F. Slavík.
Červinka doktor Morava moravský Krumlov Prostějov
15 article Racionelnějši zužitkování paliva.
Racionelnějši zužitkování paliva. Jedním z veledůležitých problémů techni- ckých s dalekosáhlým významem pro veškeren průmysl, zvláště svým výsledkem zlevnění hnací síly, jest dokonalejší zužitkování paliva. O ře- šení jeho pokusilo se již několik luštitelů — bohužel ještě dodnes nenašel se mezi nimi onen šťastný, jenž pochlubiti by se mohl pěkným praktickým výsledkem. K pochopení důležitosti tohoto problému budiž poukázáno na následující: Při nynějším nejdokonalejším způsobu zužitkování tepelné energie paliva k přeměně na mechanickou energii, t. j. ke hnaní parních strojů, ztrácí se hned v topeništi parního kotle při nejlepším uspořádání 14, při užití černého kamenného uhlí, tak že jen 86 z veškerého vyvinutého tepla přichází k stanovené své činnosti, t. j. k vývinu vodních par v parním kotli. Když pak vyvinutá pára přejde do parního válce a žene parní píst, tu z tepelné její energie zužitkuje se toliko 16 na přeměnu v energii mechanickou. Jest tedy celkový effekt tohoto uspořádání 86, . 16
16 article 100 X 100 100
100 X 100 100 t. j. 14%. Ve výpočtu tomto není ještě zahrnuta ztráta tepelné energie ucházejících horkých plynů komínem, pak ztráta sáláním, vyzařová-