1
article
knižným romantismem, považuje vše, co tím jménem
se nazývá a proč on jména neměl, za výmysl lidí
planých a zahálčivých, dobrých na světě leda
k tomu, aby lidem robotným připravovali zábavu po
práci.«
* Časopis »Sokol« vyzývá české Sokolstvo váž-
nými slovy k činnosti vzdělavací, při čemž klade
důraz na to, aby dbáno bylo dorostu, jenž bývá
vnímavější, než dospélí. Radí k častým přednáškám,
zároveň však k opatrnosti ve volbě přednášečů, dává
praktické pokyny a zároveň seznam knih, z nichž
by přednašeči mohli čerpati dobrou látku ke svým
přednáškám. Literatury speciálně týká se poslední
část upřímně míněného článku. Autor obrací se
k sokolským jednotám se žádostí, »aby z pořadu ve-
čírků vymýtily všecky neslušnosti, jež působí zvláště
na mládež zhoubně«. A pak zas sestavuje výběr
věcí, jež by se daly přednášeti. Tento pokus neměl
by zakrněti. Bývalo však zvykem, sestavovati různé
»Deklamovánky«, zpěvníky, »kytice« a jiné sbírky
různých literárních ukázek k tomu účelu, aby po-
řadatelé večírků a zábav měli snadnou práci. To, co
máme, je většinou pod vší kritiku. Moderní litera-
tura přinesla množství cenných věcí, jichž by se
dalo k takovému večírku užíti. Nedojde-li hned na
publikaci, aspoň pokus o obšírnější úpravu takových
k přednesu vhodných věcí, jak by prospěl k hubení
toho býlí, jehož je na našich dýchánkách, večerech
atd. ještě množství.
Sokol
2
article
* Měli jsme příležitost několikráte se zmínitio
důležitosti knižné úpravy a o pokrocích, jež v tomto
oboru staly se u nás za posledních let. Konstatu-
jeme s potěšením, že česká kniha po své vnější
stránce zároveň s celým naším grafickým, kniho-
vaznickým a illustračním uměním čestně se repre-
sentovala a získala si uznání za hranicemi, na vý-
stavě v Lipsku. List, jejž o tom uveřejňuje »Zlatá
Praha«, svědčí, že v oddělení rakousko uherského
knižného průmyslu zaujímala česká výstava největší
a nejbohatší místo, že byla uznávána svéráznost
české práce, oceňovány jednotlivé exposice Unie,
Otty, Simáčka, Topiče, Kočího, Řivnáče. Kotrby, Po-
spíšila. Již z té řady jmen vidíte, jak úsilně staraly
se české firmy o čestnou representaci naši v cizině.
Bylo by si jen přáti, aby podobnou instruktivní vý
stavu uspořádali — věrni svému nedávnému usne
sení, o němž jsme svým časem referovali — čeští
nakladatelé i u nás. »Paedagogické Rozhledy« uve-
řejňují případnou a rozumnou stať o »illustrovaných
knížkách pro mládež« z angličiny. Článek podává
informaci, čeho dbáti při illustrování českých knížek,
jaké jsou podmínky dobré dětské illustrace, čeho
třeba se vystříhati atd., celou řadu dobrých rada
pokynů, jež bohužel u nás z tak velké části zůstávají
pouhým zbožným přáním, a teprve v posledních le-
tech počínají býti splněny. Bude však ještě dlouho
trvati, než v celém tak četném odvětví literárním
zavane u nás svěžejší, umělečtější duch než dosud.
Čtenář.
Ott
Simáček
Řivnáč
Kotrba
Lipsko
Praha
3
article
Ze slovanských listů.
4
article
o »Cep Kpai« dotekl se důležité otázky
krajinského tisku ruského. Nelze popírati.
že v posledních létech tisk tento znamenitě se roz-
vinul, ale přece jest na čase učiniti některé kroky
k vnitřnímu povznesení jeho, aby mohl se státi
skutečným odleskem místního života a přestal býti
pouhou kompilací listů, stoličných.. K tomu jest po-
třebí přiznati krajinskému tisku právo přetřásati zjevy
z oboru místní administrace, kritisovati činnost úřad
níkův i úřadův i vydávaných jimi nařízení. Má-li
gubernský tisk úřadní za povinnost podávati mate-
riál, týkající se různých stránek činnosti admini-
strační, podávati u všeobecnou známost různá naří
zení bez jich komentování, tedy soukromému tisku
krajinskému má býti ponecháno právo posudku na-
řízení těchto, právo projevu obyvatelstva a stano-
viska obecného. Jenom v tomto případě krajinský
list ruský vykoná cele své poslání, upokojí čtenáře
a vyšším úřadům místním, chápajícím rozumně své
poslání, pomůže řešiti spravedlivě otázky, týkající se
místního obyvatelstva.
5
article
* Anthologii slováckých básníků vydal v Petro-
hradě N. Novič s názvem »Ci I«. Do-
sud slováčtí básníci byli ruskému literárnímu obe-
benstvu téměř neznámi, přes to, že pokládají Rusové
dílem právem, slovenštinu za velmi příbuznou, za
odrůdu maloruštiny. Pan Novič uspořádáním pěkné
této anthologie zavděčil se nemálo Slovákům i Ru-
sům. Sbírka obsahuje výkvět slovácké lyriky v pře-
kladě ruských spisovatelů, mezi nimiž nalezáme N
Aksakova, O. Čjuminu, N. V. Berga a j. Ke konc
sbírky připojeny jsou obsažné zprávy o jednotlivých
básnících slovenských.
* Proslulý badatel o Černé Hoře P. Rovin
skij vydal druhý díl své cenné publikace »epo-
». Dílem tím
končí ethnografická čásť práce. Vypsání archaeologie
mluvy černohorské, písní a současného stavu Černé
Hory položeno bude do dílu třetího, jenž již jest
uchystán k tisku. Tímto způsobem Rusové budou
míti v brzku vzorné a úplné dílo o zemi i lidech
tohoto malého, ale hrdinného národa černohorského,
vyznačujícího se neoblomnou oddaností k národu
ruskému. Podobného důkladného a zajímavého díla
o Černé Hoře ruská literatura dosud neměla.
* Lev Tolstoj, dlící tou dobou na Krymu,
dokončil sociální studii »Ee cpecso«a
píše román »Crap« (Starci), který chce ukončiti
před svým odjezdem z Krymu. Maksim Gorkij,
úpící dosud v žaláři, píše nové drama, o jehož ob-
sahu a jméně dosud odpírá podati zpráv. A. P. Če-
chov dokončil větší povídku a odevzdal ji do tisku.
Slavjanin.
N Novič
Rus
Novič
Slovák
Čjumin
N V Berg
Tolstoj
Crap
Starek
Maksim Gorkij
če
Černá Hora
Krym
Petrahradit
N Aksakův
studie » ea cpecso
cirrus I
6
article
* »Ke Jcr« na Cetyni uveřejňuje ve
sv. 7. a 8. humoristickou vložku z Holečkova
díla »Čern Hora v míru«, vypravující o po-
věstném kolínském Černohorci. Překladatelem je
Dušan Vukotič.
Cizí spisy-
* Sensační román. »Válka světů«. Práce
je původu anglického, ale německý knihový obchod
jako vždy ranně si přivstal, aby čerstvé pečivo bylo
na krámě. »Der Krieg der Welten« jmenuje
se dílo Angličana H. G. Wellsa, jež dr. G. A. Crů-
well do němčiny přeložil (Wien, Perles 1901). Pan
Wells je jakýsi Jules Verne, přizpůsobený diskussím
nejvčerejších vědeckých themat Jules Verna a do
secesse přeložený. Už obálka knihy mluví. Co že
mluví! Křičí! Řve! Fialové pozadí. Od rohu nahoře
září to cihlovými plameny. Zelenavé páry zvedají se
vůkol. Uprostřed viděti podobu nějakého netvora,
z pola ptáka, z pola člověka, s obrovskýma bez-
brvýma očima a širokým, do špice zahroceným zobá-
kem v beznosé tváři. Na místě rukou, či perutí, pro-
tahuje se po každém boku nestvůry šest kostlivých,
nesmírně dlouhých, okloubených tykadel. Hnusná
potvora hadóv! Na nic se vám udělá při pouhém po-
hledu. Ale slabost od žaludku způsobuje konečně také
druh — nálady! V pravém koutě obálky napadají
vám známé nerozpoznatelné klikyháky secessního
písma. Na první pohled to nikdo nepřečte. Však,
nechte být! Vydavatel už ví, co ví a zrovna tak si
to u obrázkáře objednal!
svatý
Holečkův
Černohorec
Vukotič
Angličan
H G Wellsa
doktor
Cr
Wells
Jules Verne
Wien
Čern Hora
7
article
Roku 1894, když oběžnice Mars se nalezala
v oposici — byla tudíž jen asi 6) mill. kilometrů od
země vzdálena — zpozorovány na povrchu hvězdy
značné výbuchy. Bylo o tom mnoho učených hádek
a povídaček. Soudilo se, že obyvatelé Marsa, jako
starší v kultuře, dávají světelná znamení, aby nás.
obyvatele zeměkoule, na svoji existenci upozornili.
To byly arci tuze dobromyslné, naivní výklady. Fan
tasie autorova připadla na výklad mnohem říznější, ve
smyslu Darwinovy nauky konečně i — naturalnější.
Žádná znamení! Učinky hrůzostrašné dělostřelby to
byly, co pozorováno na povrchu hvězdy. Úkolem
střelby bylo, nesmírnou rychlostí metati válcovité
střely proti zeměkouli. A střely nebyly naplněny žád-
nou třaskavinou, nýbrž počtem — Marsiánů. Jsouce
přesvědčeni, že vychládající jejich světové těleso ne-
bude již na dlouho poskytovati vhodné bydliště orga-
nickým bytostem, odhodlali se obyvatelé oběžnice
obrátiti se k Zemi, uchvátiti zde panství pro svoji
potřebu. Tedy válka mezi světy! Proti takové válce
jsou výpravy a srážky pozemských vojsk arci pouhé
hračky.
Darwinův
Marsa
Fana
8
article
Pozemšťané považovali z prvu válcovité střely
dopadající s nebeska za obyčejné povětroně. Spád
cizotvárných těles udál se mezi Horsellem, Otters
hawem a Wokingem v Anglii. Na popisu kraje dává
si autor velmi záležet. Také první chvíle příchodu
záéterických hostů vypsány jsou s realistnou dba-
lostí detailu. Zvědavost okolostojících, zprávy listův
o sprše povětroňů, napjetí a hrůza svědků, dívajících
se, kterak rozžhavený válec zevnitř šroubovitě se
otevírá, a konečně ustrnutí z pohledu na prvního
nepozemšťana ze schrány vystupujícího. Jaké divadlol
Podobizna příšery napadla čtenáři už na titulním
listě. Podrobnější popis následuje. Ústrojí tělesné
u tvora vývojně pokročilého má své zvláštnosti. Při-
jímání a zažívání potravy jest u něho leda vedlejší
funkce. Télo se skládá hlavně z ohromného mozku,
z dlouhých, slonímu chobotu podobných tykadela
velikých očí. Na místě ucha prostírá se na plocho
prostrčený bubínek. Netvor živí se krví tvorstva pod-
řízenějších řádů. Na příklad krví — lidskou. Dává si
ji přímo do svých žil přitékati. Množí se na způsob
pozemských tvorů nejnižšího řádu — článkováním.
Horsell
Anglie
9
article
Pohlaví jest na Marsu pojem neznámý. Těžkopádní,
následkem mocnější gravitace, Marsiáné užívají k po-
hybu obrovských přístrojů z kovu. Všech nadbyteč-
ností existence jsou sproštěni. Jsou jen živoucími
středisky mohutných mechanismů. Dorozumívají se
bez jazyka, jakousi mozkovou telegrafií bez drátu
Ideál pokolení obráceného už jen k cílům prakti
ckým, odrostlého již hnutím krasocitným, vladnou
cího svrchovaně dějům času i prostoru.
Hrozná je první srážka Marsovců s pozemšťany
Paprskem žaru, spalujícím na kilometry vše, co se
mu v cestu postaví, jest odpraveno poselství anglické
vyslané, aby vyjednávalo. Podobně děje se i ozbro-
jené moci. Hrůza se zmocňuje Londýna i okolí. I do
dálky, proti vyslanému dělostřelectvu, je strojový
živočich obrněn. Metá proti soupeři jedovaté střely,
vydávající obrovské kotouče po zemi se plazících
vše, co žije a dýše, otravujících mraků. Všecko dává
se z Anglie na útěk. Děs, líčený s podivuhodnou
plastikou podrobností, zmocňuje se i čtenáře. Netvo-
rové budují už na zvláštním létacím stroji, aby se
dostali přes vodu do Francie. Až bude stroj hotov
nadejde zkáza všemu lidstvu.
Ale tu nastane obrat. Není přivoděn zbraní, an
lidskou rukou. Nejmenší pozemský tvor jej způsobí
— bacillus. Na zápas s takovým nepřítelem nejsou
nadtvorové sousední planety zařízeni, neboť bakterii
odolá jen pokolení, přizpůsobované od millionů let
životným podmínkám pozemské přírody. Pokořiv
Britanii, hrdou panovnici světa, klesá strašlivý vítěz.
poražen drobnou infusorií. Žalostným: ula ! ulá
vydechne netvor svoji nelidskou nadduši. Lidstvo je
zachráněno!
Hrozná
Marsovec
Londýn
Anglie
Francie
Británie
10
article
Vlastní hrdinkou románu je tedy. — paní
Bakterie.
Teď jen ještě záleží, aby snad novým zástupcům
Marsova pokolení nenapadlo — se na zeměkouli
vrátit? Úkolem astronomů bude vypočítat místo, na
kterém by za příští opposice obou planet střela Mar-
siánů musila dopadnouti. Obrovské zásoby dynamitu
budou zde přichystány, aby příchozí na místě zničili.
Ostatně, zdá se, že nabytá zkušenost obyvatele sou-
sední oběžnice od záměru odvrátila. Jest pozorovati.
že už začalo stěhování z Marse v jinou končinu
světového prostoru. Naučení třeba si však zapama-
tovati! Až jednou u nás na zeměkouli začne do
opravdy hodně zle, až zde začne ubývat nejen po-
travy, ale i tepla a vzduchu - víme teď, jakou ce-
stou bude lidskému rodu kynouti spáse.
Z cizích revui.
* J. Diner-Deues charakterisuje v »Die Zeite
soudobé maďarské novellisty a rozeznává: Maďary
a Mladé Uhry. První skupině náležejí spisovatelé,
mající své samostné stanovisko, odlišné od soudo-
bých proudů cizích literatur, druhá skupina pojímá
spisovately, kteří více splývají se soudobou litera-
turou zahraniční. »Maďary« jsou dle autora Mikszáth,
Eötwös. Tömörkeny a Bársony, za »Mladé Uhry« po-
čítá referent Bródy-ho, Herczega, Ambrusa. Pekára
a j. Velmi nadějného spisovatele ztratili smrtí Ma-
ďaři v osobě Daniele Pappa.
Marsův
Maďar
Mikszáth
Eötwös
Herczeg
Ambrus
Pekár
Papp
Mar
Mars
Uhry
Ma
12
article
* O honorářích. Navazuji na zprávu krakov-
ského »Czasu«, jenž oznámil, že H. Sienkiewicz pra-
cuje o novém románu, jehož dějištěm bude konec
XVII. století a hlavním hrdinou Jan Sobieski. Román
bude vydán nejprvé v jazyku anglickém a teprve
potom též polsky. Honorář, anglickou firmou pol-
skému spisovateli nabízený, je opravdu královský —
šilink za každé slovo! Prosím, 20 šilinků je sove-
reigu, známý u nás spíše jako libra šterlinků, na
našich penězích 20 K 44 h. Dostane tedy H. Sien-
kiewicz za každé slovo naši korunku. Co slovo,
to korunka! Slova korunami vyvážena! Taková od-
měna již naladí k práci a možno se k ní důkladně
a svědomitě připraviti a třeba po léta materiál
snášetí.
Srovnejte s tím honoráře spisovatelů český ch,
kterým jeden bohatý nakladatel, jak jsme nedávno
se dověděli, nabízí za arch 4 K, svědomitější od 10
do 50 K! Pokud mně známo, platí jeden náš nakla-
datel hojně rozšířené sbírky za arch 80 K. A ujišťuje,
že nikdo více neplatí. Tedy 80 K za arch jako
vrchol!
A vzpomeňte, co pánové Hejda a Tuček, jistě znalci
poměrů, veřejně nám pověděli o jednom nakladateli,
jenž dával za překlad tiskového archu děl Sienkie-
wiczových 1 zl. 40 kr.? Překládat a opisovat. Možno
snad za slušné opsání nabídnouti opisovačí za
osm tiskových stran 1 zl. 40 kr.? A který ubožák
bude se tím honem mořit? Moří se, arci. Ale 1 zl.
40 kr. za tiskový arch práce, tak říkaje — literární?
H Sienkiewicz
Sobieský
Hejda
Tuček
Siena
polo
13
article
Ovšem je cena práce výsledkem daného poměru
mezi poptávkou a — nabídkou. A není tudíž správno
při malých cenách naříkati jen na stranu — po-
ptávky.
Spisovatelé jsou sami vinni. A protože slovo
»spisovatelé« znamená všechen stav, pojem hromadný,
tedy dav a dav je bytost nezodpovědná, nepříčetná,
pokud se jí vhodným ustrojením nedostalo povahy
osobnosti, jest zřejmo, že nebude pomoci, dokud
nedojde na nějakou organisaci všech stavů.
Jisto je, že organisovati práci původní i překla-
datelskou bylo by svrchovaně potřebí.
Kdyby bylo širšího sdružení dalo by se tak mno-
hým steskům autorův odpomoci. Anglie má svoji
spisovatelskou »Trade Union«, chránící hmotné zájmy
autorů. Je to »Incorporated Society of Authors«. Spo-
lečnost pozvedla sebeúctu autorů a ukazuje, že lou-
pež je loupež, byť i předmětem zištného uchvácení
byla tvorba lidského mozku.
Vážný krok ku předu v našich dosud tak primi-
tivních poměrech stane se bohdá zřízením ohlášeného
již »Nakladatelského družstva« spolku
»Máj«. Týž spolek získal si nemalou zásluhu i svojí
úpravou otázky práv divadelních autorů českých.
Důkaz proveden, že i v našich poměrech dá se vhod-
ným ustrojením mnoho docílit. Zbývají další kroky
k organisaci. Dojde-li brzo na ně?
Jan z Finberka.
Jan
Anglie
spo
Finberk
Trade Union
Incorporated societa of Author
15
title
KRÁL. SIONSKÝ.
Král
16
article
Ottův Slovník Naučný, illustrovaná ency-
klopaedie obecných vědomostí dvousešit 402—403
(dílu XVII. sešit 10. a 11) Heslo »Norsko« až »Ná-
bové«. Připojena barevná příloha »Návěstí že-
lezniční«.
J. Borotínský: »Děti si to přály«. Dra-
matický akt. Nákladem tiskarny dra. Ed. Grégra.
V Praze 1901. Hodí se ku provozování na ochotní
ckém jevišti.
»Ukázky ornamentiky moravské a uher.
slovenske«. Formátu »Sbírsv předlon«, ale nadher-
nější. 1o listů mnohobarevnycu s příslušným textem.
Vydal Ondřej Pisch, učitel měšťanských škol
v Kojetíně.
»Práce«, kalendář na r. 1902. Nákladem
R. Prombergra v Olomouci. Z hojného poučného
obsahu uvádime článek »Intarsie«, o vykládání různo-
barevným dřevem.
»České kvéty«. Obrázková revue pro zábavu
a poučení. Pořáda dr. Ant. Podlaha. Nákladem
J. Kotrby v Praze. Někdejší »Obrázková revue« změ-
nila název a doufá širší přístupností formy i obsahu
zamluviti si spíše širokému čtenářstvu.
»Rad«. Srbski narodnoi veliki Kalendar sa
savremenie slikama. Za godinu 1902 koja je prosta
i ima 365 dana. Godina druga. U Novom Sadu
1901.
Těsnopis pro samouky. Časopis pro šíření
českého těsnopisu. Roč. I., č. 1. Vydává V. Beneš.
Ve Vršovicích 1901.
Kozáci v Habeši. Cestopis od P. K. Kras-
no v a. Přeložil J. Wagner. »Levné illustrované
knihovny« sv. 19. Nákladem E. Beauforta v Praze.
* Polský lid. Menší povídky Henryka Sien-
kiewicze. S povolením spisovatelovým přeložil
J. J. Langner. Vyšlo jako 189. svazek Ottov
laciné knihovny národní. K 1.20.
* Paedagogické rozhledy. Ročník XV. sešit
1. Úvodní článek Ant. Vimmera »Čtvrtá třída při
školách měšťanských«. Rediguje Jan Mrazík, vy-
dává »Dědictví Komenského« v Praze.
Ottův
Grégr
Pisch
R Prombergr
doktor
Antonín
Podlaha
J Kotrba
Godin
V Beneš
Kozák
P K
J Wagner
svatý . 19
E Beaufort
Henryk Siena
Langner
Vimmer
Mrazík
Komenský
Norsko
Praha
Kojetín
Olomouc
Novom Sado
Vršovice
Habeš
Český kvéta