7
masthead
PRLOHA „NÁRODNÍC
9
article
Komáři a zimnice.
Komáři a zimnice.
Ode dávna se vědělo, že malarie (zimnice,
střídavka, lichorádka) souvisí s močálovitou po-
vahou půdy. K poznání tomu nebylo těžko do-
spěti, když se nemoc ta vyskytovala jen v kra-
jinách, kde je mnoho stojatých vod, zvláště
když se v posledních desetiletích docílilo vysu
šením takových krajů jich úplného ozdravení.
takže se pak malarie neobjevovala a jen starší
obyvatelé míst dotyčných pamatovali, jak kdys
u nich malarie řádívala.
V močálovitých krajinách drží se hojně
komárů, jichž larvy žijí ve vodě. Bylo tedy
snadno domýšleti se, že hmyz ten hraje jistou
úlohu při šíření malarie, zvláště když badatel
francouzský, vojenský lékař Laveran, nalezl
podstatu choroby a poznal, že nemoc způsobuje
nízko organisovaný živočich amoebovitý, jejž
nazval Plasmodium malariae, který žije
v krvi lidské (v krvinkách červených) a příznaky
choroby (třesavku s horečkou a poty) periodicky
vyvozuje.
Ale na komáry se hned nepřišlo. Badatelé
pátrali ovšem po tom, jakou cestou zárodek do
těla se dostává, ale bloudili, tvrdíce, že vzdu-
chem nebo s vodou do těla vniká.
Po směrodatných nálezech, zvláště Angli-
čana J. Rossa, teprve r. 1898 přišel výzkumy
svými na pravý stav věci italský badatel B.
Laveran
Plasmodium
Angl
Rosso
10
article
Grassi, který si položil za úkol vypátrati,
jaký vztah mají komáři k malarii. V italských
krajích zamořených zimnicí vyskytuje se komár
zvaný zde »zanzarone« (moschino), vědecky
Anopheles claviger. Jako tento je ještě
Culex pennicillaris pomocníkem malarie proti
člověku a sice tak, že v červenci, v srpnua
září ustupuje Anopheles claviger a počíná vlásti
Culex pennicillaris. Dále poznán ještě jeden ma-
larii šířící druh dosud nepopsaný Culex ma-
lariae. Anopheles claviger ohlašuje se zvláště
asi půl hodiny až hodinu po západu slunce.
Tu bodá zuřivě, takže jeden člověk v této době
může býti až stokráte bodnut. *) Culex pennicil-
laris bodá i za dne, ale mnohem více za sou-
mraku a objevuje se hojně i v obydlích lid-
ských, ač je nejčastější v rákosiskách, rýžových
polích, na lukách, ve vlhkých lesích. Rád útočí
na osoby, které večeří nebo besedují před domy
svými, jak to v Italii zvykem. **) Anophelesje
v příbytcích obvyklý.
Grassi nechával komáry ssáti krev oso-
bám malarickým, načež je chytal a zkoumal.
Badání taková a podobná prováděli i jiní bada-
telé v Italii i jinde a výsledek výzkumů je ten,
že najisto poznáno: komár přenáší ma-
larii, vočkuje zárodky osobám,
jimž krev ssaje.
Ovšem ne každý komár hostí infekci. Tím
se vysvětluje, proč je malárie u zvířat řídká **a)
Pátráno dále a zjištěno, že celou řadu
chorob infekčních přenáší hmyz, na př. mouchy.
stěnice atd. — zjištěno, že komár přenášíi
žlutou zimnici, ba i malomocenství — zkrátka,
učiněno velkolepé poznání, prosté, jako všecky
veliké výzkumy a dalekosáhlé nesmírně, nebo
malaria je nemoc velice rozšířená a velice po-
vážlivá. Zjištěno, odkud hrozí nebezpečí a zbran
obrácena pravým směrem. Válečné heslo zní:
Proti komárům! a vítězství je jisté.
Grass
11
article
Že není poslední věta planou frasí, doka-
zuje způsob, jakým se dle vědeckého receptu
chrání nyní obyvatelstvo Italie od malarie. Pro-
fessor Battista Grassi podává v časopise
»Centralblatt für Bakteriologie, Parasitenkunde
*) »Rapporti tra malaria e peculiari insetti«. m
Policlinico, 1898, nr. 19.
**) Komáři drží se při zemi a nevystupují do 2.
neb 3. patra. Vědělo se ode dávna, že malaria zřídka
se vyskytuje u osob obývajících vyšší poschodí, led
by je byl komár poštípal večer v přízemi.
***) Dříve se soudilo, že se vůbec neobjevuje
u zvířat, ale Sartori a Celli dokázali, že do-
bytek hovězí také může onemocněti malarií, že s
dá nemoc krví přenésti ze zvířete na zvíře a žei
u zvířat je chinin proti malarii účinným lékem.
(Annali dligiene sperimentale, 1897, p. 249.
k číslu 278.
Battista Grass
Rapport
Sartori
Celli
Italia
12
article
und Infectionskrankheiten 1900«, (Band XXVIII.)
zprávu o pokusech, které provedeny byly mezi
obyvatelstvem místa Paestum v Italii, aby
uchráněno bylo malarie. Paestum leží na ro-
vině Capaccio a je co rok od července do
října zamořeno malarií, takže v této době zů-
stávají doma jenom lidé, kteří nemohou se
vzdáliti. Pokusy Grassovy skládaly se ze
dvou úkolů: první úlohou býlo vyléčiti všechny
nemocné v období, kdy malarie neřádí, t. j. o
listopadu do června. Všichni nemocní, kteří
byli nakaženi dřívějšími epidemiemi, byli vylé-
čeni chinou, železem, arsenikem a tak zv. exa-
nophelem (směsí obsahující chinu, železoa
arsenik).
Malarická doba počala 26. července, nebot
v tu dobu byl pozorován první případ malarie
u osoby, která bydlela několik kilometrův od
místa, kde pokusy Grassiho byly prováděny. Pacient
ten nikdy před tím malarií nestonal, což sluší po-
dotknouti, aby se nemyslilo, že u něho běželo
o recidivu a aby vědělo se, že pokus prováděn byl
naprosto přesně. První komár z rodu Anopheles,
nakažený zárodky malarie, byl nalezen 14. čer-
vence. Ochrana proti nákaze záležela v tom,
že všichni obyvatelé Paesta v počtu 104 nevy-
cházeli po západu slunce z obydlí, v nichž všecky
otvory (okna, dvéře atd.) byly zakryty drátěnou
sítí, nepropouštějící komáry a někdy dokonce
spali pod tak zv. pavillony z drátěné sítě (podle
dra. Blesiče). Ti, kteří z povinnosti byli nuceni
večer nebo noc tráviti na vzduchu, nosili při-
hodné závoje mušelínové, chránící tvář a hlavu
před štípnutím komárův a silné rukavice z tlust-
šího materiálu.
Grassův
Grassi
Paestum
Capaccio
Anopheles
13
article
Po celou malarickou sézonu vyskytly se
mezi 104 obyvateli jenom tři případy malarie,
ale všecky ty případy byly recidivami. Čerstvá
nákaza nebyla pozorována ani
jedna. Sluší podotknouti, že brán bedlivě
zřetel k tomu, aby osoby, s nimiž byl pokus
proveden, nedostaly bez vědomí lékaře chininu
a aby žádný případ malarie nebyl zatajen. V okolí
Capaccia, kde v rozsahu několika kilometrů pře
malarickou sézonou vyléčeny všecky případy ma-
larie, ale kde nebylo ochranných
opatření proti komárům užito, vy-
pukla malarie za sézony malarické s takovou
silou, že žádný nezůstal ušetřen. Tento pokus
opravňuje k naději, že za nedlouho podaří se
domov malarie, Italii, sprostiti této povážlivé
choroby.
Capaccie
Italia
14
title
O výrobcích keramických.
15
article
Píše prof. A. Haško v e c.
Píše prof. A. Haško v e c.
Kde hledati počátky výroby faience?
A jak rozvíjela se v proudu doby 2. K prvé
otázce možno snad dnes už určitě odpověděti:
v kolébce nejstarší vzdělanosti, v Egyptě. Četná
řada glasovaných střepů, které z různých zří-
cenin denně se vykopávají a o jichž stáří jsou
správné doklady, světle dokazují, že Egypťané
asi kolem 3000 let před Kristem již faience
vyráběli. Jsou to zvláště velmi četné zbytky
z pyramidy Saggary, které ukazují, jak v době
thebaidské již staří Egypťané dokonale glasuru
ovládali, jak průhlednou, tak i neprůhlednoua
zvláště tvrdé alkalické glasury zelené, modré
nebo modro-zelené.
Ač výrobky byly dosti silně páleny, zástává
přece jen nitro jejich porovité, povrch pak po-
kryt glasurou i různobarvou, případně zdoben
v různém způsobu.
Zajímavým jest údaj, že již tu zmocnilo
se glasovaných porovitých výrobků stavitelstvía
užilo s dostatek těchto ještě nejprvnějších sta-
vebních faiencí ku výkonům nejnádhernějším.
Někdy, a to jistě jen omylem archeologů, ně-
kterým výrobkům egyptským přisuzován ne-
správně název porcelán. Tím však žádný vý-
robek staroegyptský není, ježto jsou porovité,
tam, kde snad i porovitost by mizela, schází
pro porcelány svérázná průsvitnost.
profesor
A Haško
Egypťan
Krist
Egypt
16
article
Kromě Egypta připomínají druhé staré
místo výroby faiencí, Čínu, již zprávy z let.
2698—2599 před Kristem, za vlády císaře
Hoang-Ti, kdy s úspěchem vyráběl faiencové
vásy glasované anebo emailované Konen-Ou.
V celku máme málo zpráv o nejstarších
faiencích čínských, čemuž nelze se diviti, nebot
byla Čína do poslední doby Evropě uzavřena.
Za to dokonale jsou známy i glasované výrobky
z krajin mezi Eufratem a Tigridem a za Ti-
gridem, které po egyptských patří k nejstarším
dosud známým, čínské ovšem vyjímaje.
Starým spisovatelům dobře známy byly
glasované výrobky těchto krajin. Tak He-
rodot sám vypráví o sedmibarvých zdech Ekba-
tany a tvrzení toto se četnými výkopy ze sří-
cených paláců ninivských a babylonských čím
dále tím dokonaleji potvrzuje.
Byly to zvláště žluté, zelené a modré barvy
glasurové, kterých často se tu užívalo. Umění
glasovati přešlo nepochybně odtud do Persie,
ježto na nejstarších výkopech keramicných ze
Susy, jež kladou se do časů Daria, viděti
možno stejnou techniku glasování, jako na vý-
robcích babylonských, zvláště pokud se týká
zvýšení kontur jednotlivých částí atd. výzdoby
ornamentální či figurální.
Krist
Hoang
Dario
Egypt
Čína
Evropa
Eufrat
Persie
Susa
Konen
17
article
Patrně tu asi složení glasur bylo velice
podobné či stejné, a tím stejná jejich tekutost
v určitém žáru a proto také asi stejná obava,
aby při tání v žáru jedny do druhých neza-
tékaly.
Zajímavo, že o mnoho stoleti později na-
cházíme podobné opatření na dlažkách španěl-
ských původu křesťanského, ve známých »azu-
lejos«.
Glasura jak babylonská a assyrská, tak
staroperská jest v základech olovnato-cíničitou.
V dobách po narození Krista výroba faiencí
v zemích jmenovaných asi zanikala, ježto ne-
našlo se dosud dokladův o opaku a konečně
stálými válečnými nájezdy snadno produkce po-
dobná snad ve všech zemích se ničí.
Leč v zemích perských docela nepohasla.
Již ve XII. století po Kristu byl as zase čilejší
ruch ve glasované výrobě a užíváno zase častěji
pálené porovité a glasované hlíny nejen v do-
mácnostech, ale i hojně k nádherným stavbám
církevním a veřejným. Příčinu opětného toho
nenadálého rozkvětu lze snadno vystihnouti
v učení islamu, které opanovalo krajiny tytoa
duchem svým měrou značnou rozvoji kerami-
ckých výrobkův přálo. Vždyť podle samého pro-
roka ráj měl býti uzavřen těm, kteří by v den-
ním životě užívali k pokrmům a nápojům nádob
ze drahých kovů. Ba i měď a bronz k výrob-
kům podobným zakazovány.
Krist
18
article
Nelze se tudíž diviti, jest-li takou podporou
rozvila se produkce glasovaná k těm nejkrás-
nějším výtvorům, jaké pro všechny doby a u
všech národův soupeřů nenašly.
Neznám druhého výrobku, který by tak
dekorativně působil, poměrně při prostředcích
jednoduchých jako mnohé výrobky persko-
rhodské, jichž technika přece jen opírá seo
produkci perskou, pozdější.
Jak z nálezův dnes již patrno, vyspívalo
glasované zboží perské, či lépe řečeno islamu,
v pravý typ faiencový. Tu nacházíme již prvé
počátky snahy dekorovati výrobky zmíněné
barvou ve ploše. A proto hledán a nalezen nej-
prvé podklad k malbě v bíle zemité engobě
(fr. engober = polévati; engobe = poleva),
jíž nejprvé výrobky jakýmkoli způsobem vyfor-
mované polévány, potom malováno na tomto
podkladu zemitém nejčastěji modrými barvami
kobaltovými a obrysy konturovány manganovou
černí; později přistupovaly i jiné barvy. Celek
kryl se pak dokonale průsvitnou, spodní barvy
nerozpouštějící glasurou. A jako přísnější poža-
davky, jemnější vkus vyvolal tento čistě nový
proud výroby z glasované hlíny, tak postupu-
jící požadavky v tomti směru nahradily ne dosti
příznivý pro malíře podklad zemitý podkladem
dokonalejším, glasurou bílou cíničitou, dokonale
kryjící, s níž se shledáváme v pozdějších sto-
19
article
Dr. D. Panýrek.
doktor
D Panýrek