ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad688270-7959-11dc-b015-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 21 celkem · entity: person 58, place 24, org 7, work 4
1 masthead
Slovanské splsy.
2 article
populárních. Sv. VII. Naklad. Hejda a Tuček, Kniha obsahuje řadu, šesti přednášek, konaných v universitní extensi v Karlíně. Autor hned z předu upozorňuje čtenáře na vadu lékařských přednášek. že vzbuzují v posluchači i ve čtenáři představu. jakoby pozoroval ty které příznaky na sobě. Po- jednává poutavým způsobem o různých druzích du- ševní abnormity, jež se považují v obecném životí za podivínství a jež hraničí mnohdy přímo s choro- myslností. Probírá bohatý materiál způsobem popu- lárním, snadno přístupným, uváděje četné případv z historie i z obecného života.
Hejda Tuček Karlín
3 article
Z českých listů.
4 article
* Před nedávným časem stěžoval si F. Sekanina v Obzoru literárním, že dílu předních básníků na- šich nevěnujeme dosti prohloubené a soustavné kri- tické péče, omezujíce se na běžné referáty o pro- dukci současné. Vyslovil tím oprávněný stesk, jenž se několikráte již ozval u nás, bohužel vždy spíše jen theoreticky než prakticky. Líbí se mi však, že autor nespokojil se tentokráte pouhým steskem a dal se raději hned do práce. V novém čísle České Revue pokusil se o monografii, věnovanou Vrchli- ckého překladům z Victora Huga. Chce zachytit cha- rakteristické rysy francouzského poety, jak jeví se v českých překladech jeho děl. Kdyby účel článku byl jen literárně-historický, mohlo by se vymezení látky zdati nedokonalé; uvážíme-li však, že autor, jak z práce jeho patrno, měl na mysli jiný cíl, totiž uvést českého čtenáře do záslužné práce Vrchlického a být mu průvodcem a rádcem, nemůžeme než vy- sloviti své potěšení nad podobnými informačními studiemi, jimiž i úmorná a málo vděčná práce pře- kladatelova dojde po zásluze svého ocenění.
F Sekanina Hug Vrchlický
5 article
* Naše Doba zavírajíc běžný ročník, přináší na prvém místě Joklův návrh na zjednodušený pravopis český, návrh, jejž podal již před čtyřmi lety, aniž by však se bylo dosud podařilo uvésti jej prakticky v život. Autor reviduje v první části svého článku ohlasy, jež návrh jeho vzbudil v českém tisku a dochází k výsledku, že sice jen jediná revue posta- vila se příkře proti němu, u ostatních listů však že jevil se zájem poměrně málo horlivý. Za to osobní souhlas, zvláště z řad učitelů, byl vřelejší. V druhé polovici článku probírá autor návrhu námitky, rady a opravy, jež se v posudcích jeho návrhu vyskytly
Joklův
6 article
Článek páně Joklův je tištěn jeho pravopisem. Není pochyby, že čte se na první ráz nezvykle, to však ovšem nemá nijaké váhy při posuzování ceny této novoty, právě tak, jako bych nekladl váhu na důvody paedagogické. Jediným věcným důvodem může, zdá se mi, býti, vyhovuje-li oprava taková modernímu duchu jazyka našeho, a je-li jí v praxi potřebí. Pro mne není pochyby, že všechny moderní jazyky v naší době směřují k zjednodušení, kondensování formy a obohacení obsahu. Pravopis je forma, jež je tím dokonalejší, čím jednodušeji podává stejně jasně totéž. Povážíme-li, že písmo je pouze pro- středkem, jenž jednak sděluje řeč, jednak uchovává způsobem psaní její čistší a správnější formy, při- pustíme všechny změny pravopisné, jež odstraňují neshody mezi výslovností a písmem, případně i di- stinku, v řeči se neozývající, potud, pokud tím není dotčen duch řeči a pevné formy, k jichž změně nás nahodilé, současné změny v řeči, výslovnosti, ne opravňují. Rozhodovati o tom, přísluší našim filo- logům, ale i nefilolog, myslím, snadno by se dal přesvědčiti, že naše označování délek leckdy pováž- livě je v rozporu s mluvou, a že v četných přípa- dech nemáme pro y neb pro i jiného důvodu než zvyk Tím ovšem nepředbíhám filologickému úsudku. Zbývá, myslím, jen jedno: vyčkati, zda změny navrhované jsou tak makavé prospěšny, aby přiměly široké vrstvy k následování. Hlas filologických autorit, jako je na př. prof. Gebauer, mohl by tu snadno platně ukrátiti příliš zvolnou diskusi.
Joklův profesor Gebauer
7 article
* »Rozhledy« přinášejí stručnou noticku o ne- úspěších Rudyarda Kiplinga: Francouzské listy jsou proti němu zaujaty, americké jej pokládají za pocho- vaného, v půjčovnách knih klesá poptávka po jeho dílech — a to vše pro jeho stanovisko k válce jiho- africké. Zajímavý to úkaz, ty mimoliterární vlivy, jež působí na úspěch autorův. Zdálo by se pravdě nejpodobnější, že lidé, massa, dav, čte nejspíše to, co se mu líbí, bez ohledu na autora. Víme ze zkuše- nosti, jak je marno chválit autora sebe dokonalej- šího, neodpovídá-li vkusu lidu. A tu najednou poli- tický motiv dovede přimět massu, aby zřekla se oblí- bené literární pochoutky, navyklého požitku. Máme ostatně i u nás příklady podobných vlivů. Co tu zajímavých problémů o vkusu, o ceně literárního úspěchu, o spolehlivosti kritiky, krátce o všech těch věcech, jež do nedávna trčely pevně jako nevývratné axiomy, a dnes zmítány jsou jako plachty roztrhané vanutím nového kriticismu.
Kipling
8 article
* V »Osvětě« věnuje O. Josek stručný a koncisní referát »Apoštolu krásy a altruismu«, J. Ruskinovi, založeny na novém díle, Ruskinově činnosti věno- vaném, od S. Saengera. Referent podal již v »České mysli« před nedávnem dobrou studii, v níž vyložil principy a cíle Ruskinova učení. Tentokráte, i když staví do popředí výsledky práce cizího autora, činí to přece způsobem samostatným, jasným a přehled- ným. Z poznámek, jež upozorňují na slabé stránky jinak cenného spisu, patrno, že mluví muž předmět dobře ovládající, jehož rady, abychom čtli Saengerův spis, možno bezpečně uposlechnouti. * »Památky archaeologické a místopisné« při- nášejí řadu tabulí pečlivě provedených černým tiskem, jež obsahují ukázky z rukopisných pokladů knihovny kláštera strahovského. Zásluhou nynějšího knihovníka knihovny strahovské, dra. J. Zahradníka, uvedeny rukopisné sbírky klášterní do pořádku a staly se pří stupnějšími vědeckému bádání. Ukázka, již autoři dr A. Podlaha a dr. J. Zahradník ze stránek drobno- malbami vyzdobených podávají, jsou vskutku pů- vabné. Pocházejí z Missálu Benedikta z Louky z r 1483 a vzbuzují oprávněnou zvědavost na pokračo ván. Mimoděk však vzbuzují přání, aby též ostatní knihovny pražské, jež oplývají podobnými poklady následovaly tohoto příkladu. * Ci Ear- II. ceil . ie . Ai Hav C. Herep- r 1901. IIa ra I.—IV. 8 pyöaeil.
O Josek J Ruskin Ruskinův S Saenger Saengerův J Zahradník A Podlaha doktor Louky Ai Hav C . Herep EarII
9 article Carevna Kateřina II. ve svých spisech silně
Carevna Kateřina II. ve svých spisech silně brojila proti svobodnému zednářství jež právě za její doby začalo hlavu zvedati. Dotyčné spisy koru- nované autorky však se ztratily. Poměr její k svo- bodnému zednářství nebyl proto dlouho náležitě vyjasněn. Teprve akademiku Pypinovi podařilo se najíti v archivech cenné památky pokusů satirických napsaných carevnou Kateřinou. Ná ezu tomu děko- vati máme za nové čtyřsvazkové vydání spisů ge- niální carevny. Úkolem tohoto vydaní bylo sebrati dle možnosti všechna díla carevny Kateřiny II., z nichž některé práce, na př. veselohry, skoro vesměs byly dosud neznámy. Možno nyní nakre- sliti ne li již úplný (zbývá ještě mnohé, co zůstalo nenalezeno!), tedy aspoň dost příbližný obraz lite- rární činnosti carevniny, jejíž sloh i jazyk byl tak svérázný. Ze čtyř vydaných svazků, obsahují I. a II. spisy již dříve známé. III. veselohry nedávno nalezené (úplné i jen načrtnuté) a IV. veselohry francouzské, jež r. 1788 vydány jen v málo exem- plářích pro vybraný kruh, tak že skoro ani nebyly známy. Skoro vše otištěno jest dle carevniných autografů, jen malá část dle soudobých opisů. Prv- ním svazkem dokumentován je rozvoj talentu carevny-spisovatelky. Obsahuje znamenitou literárně historickou studii Pypinovu jako úvod. Carevna Ka teřina II. sama nepřikládala své literární činnosti zvláštní váhy. »Pohlížím na své spisy,« psala Grim- movi, jako na hříčky; ráda se pokouším ve všech oborech, ale zdá se mi, že všechno, co jsem napsala jest velmi prostřední a proto kromě své zábavy, nepřičítám tomu jiné ceny.« Možno však se pře- svědčiti, že slova ta nejsou než autorská skromnost.
Kateřina II Pypin Kateřina Grim
10 article
Carevna Kateřina byla dopravdy z nejtalentovanějších žen své doby. Ba předstihovala svoji dobu přímo ak- centováním svéráznosti a národního ducha, tehdy v li- teratuře takřka ještě neznámého. Nehledala si látku za hranicemi ani v bezbarvém kosmopolitismu, nýbrž nacházela v soudobé ruské společnosti zřídlo ne- vyčerpatelné pro svoji potřebu literární. V té věci byla opravdu pionérkou. Její písemnická činnost jeví čtverou periodu. Počátek spadá do r. 1769, kdy stala se vydavatelkou časopisu »Bca a«. Chtěla dokázati, že lidé mohou býti přivedeni k tomu, aby smáli se sami sobě, chtěla poučovati a baviti své čtenáře a mluviti Rusům o Rusech! Vzorem byl jí anglický list Addisonův »Spectator«. Vady soudobé společnosti: nevzdělanost a špatné vychování, slepé opičení se po cizině, zvláště po Francii, pověra aj. bylo bohatou studnicí jemné její satiře, jejímž vý- značným rysem bylo, že tepajíc vady a směšnosti, nikdy nedotýkala se osob. Ovšem i věcná satíra píchla často do vosího hnízda a na časopis carevny sesypaly se nelítostné kritiky, jimž aby unikla, pře- stala carevna list svůj vydávati, zakončivši ironickým doslovem, v němž ohlašuje, že vyvolí si teď jiné řemeslo. Remeslem tím míněny veselohry. V násle- dující druhé periodě své působnosti (1769—1783) na- psala jich pět. Táž themata jako ve článcích pro
Kateřina Rus Ruse Addisonův Spectator Remeslo Francie
11 article
»Vsjakuju vsjačinu«: směšnosti a vady soudobého života ruského. Děj nesložitý, prostý, ale forma svižná a typy mistrné charakterisovány. V tom byla carevna skoro nedostižna: vdechnouti životnost v postavy, jež na scénu uváděla. Třetí perioda (1783 až 1785) připoutala carevnu k časopisu, jejž za redakce kněžny Daškové vydávala petrohradská Akademie nauk »Coec ccicaro ca«; zde vyšly její známé »B r«, mimo to řada menších satirických a polemických článků. A zase satira carevnina přinutila ji vzdáti se »povolání«. Jedním článkem cítila se uraženou kněžna Dašková — domnělá parodie na zasedání ruské akademie věd — a carevna aby předešla ne- příjemnostem, přestala do »Sobesědnika« psáti. Vrá- tila se opět ku psaní veseloher. Napsala jich v této čtvrté periodě své činnosti (1785—1790) celkem třináct. Některé z těchto satirických veseloher. určených pro divadlo Eremitáž, tvoří skupinu ostře polemickou proti svobodnému zednářstvu, jež Kate- řina II. potírala jak mohla. Neměla pro ně jiného slova než »cynacópoxcrno« (bláznovství) .. Dr. B. Prusík.
Dašek Kate Prusík ruský akademie věda
12 article
litické vzkřísení Polska, jiní zase prorokují polskému národu vynikající úkol ideální — spojiti svět v lůně církve katolické a v evangelické lásce lidí, což jest spojeno se vzkřísením ideální vlasti. «Honoe Bpesta« správně k tomu podotýká, že dnes argumenty tyto jsou již archaickými. Bylo by směšno z existence několika »chochlomanů« a jejich brožur tvrditi, že Malorusové blouzní o vzkřísení Ukrajiny. Podobně netřeba prý přehlížeti některa fakta, jež svědčí o tom, že shoda jest možna bez porušení jednoty státní. * Vláda ruska zřizuje právě o bchodní školy v Lublíně, Radomě a v Bedzině. Mimo to založíla dívčí obchodní školu ve Varšavě. Polské listy sym- paticky provázejí tyto kroky, odpovídající rozvoji průmyslu továrního v království polském. Jsou prý to jasné body na čisté obloze reformující se právě školy střední.
Malorus Ruska Polsko Lublín Radom Bedzina Varšava Honoe Bpesta
13 article
* Vynikající malfř ruský N. Kravčenko vy- stoupil v »Ho. Bpe« proti snahám, jež by nej- raději odstranily z umění nahé tělo. Veškeré podobné snahy škodí prý umění, neboť umění malovati nahé tělo jest štítem, po němž musí toužiti každý umělec jako po věci nejnesnadnější. Potíže, jež působí se při výstavách umělcům, znechucují tyto k další práci a jsou překážkou k dokonalému osvojení si malířské techniky. * Ža francouzské překlady díla »Quo vadis ?« dostal Sienkiewicz od francouzských nakladatelů 5000 franků. Polské listy sdělují, že mistr polského slova utrpěl mnoho újmy hmotné, ale že ještě horší byla jeho morální roztrpčenost, když seznal, jak ne- dbale díla jeho jsou přeložena. Některých překladů polský romanciér prý se přímo zhrozil. Při té příle- žitosti petrohradský »Kraj« upozorňuje polské spiso- vatele, aby nezapomínali na práva, zaručená jim ve Francii zákonem z r. 1810 a z r. 1852. Tyto zákony poskytují jim značné výhody beze vší reciprocity. * Vynikající měsíčník polský »Ateneum«, jenž vycházel 26 let ve Varšavě, zanikl. List byl středi- skem pokrokových literárních kruhů. Zánik listu při- vodily příčiny politické, neboť hmotně znamenitě prospíval. Slavjanin.
N Kravčenko Sienkiewicz Francie Varšava Quo vadis
14 article
Z cizích revul-
15 article
* Zeitschrift für Bücherfreunde při- náší studii o ruském lidu, pokud se tkne jeho obliby ke všemu malovanému. Ruský mužík, voják, ruska děvčina ze vsi neb ruská kuchařka velmi snadno uspokojí svou touhu po obrázcích. Sbírají, kde co najdou, illustrace z časopisů, reklamní obrázky a pod. a s velikou chutí vylepují si jimi víko kufru a stěny chalup. Čím barvitější obrázek, tít oblíbenější. Tato obliba barev jest dle Nordena vliv dvou směrů skan- dinavského a orientálního. I v kroji svém dbá ruský lid o to, aby byl co možná nejbarvitější. Obchod s barevnými obrázky, určenými pro lid, byl na Rusi ode dávna velice čilý, obrázky ty zastupovaly lidu noviny, zpravujíce jej o nejdůležitějších událostech poslední doby. »Lubočnyje kartiny«, jak zvány tyto výtvory malířské lidu určené, prodávány byly na př. v Moskvě už v XVI. století. Z hrubých kreseba maleb povzneslo se toto lidové umění zvláště zá- sluhou různých spolků pro povznesení lidového vzdě- lání ke slušnému niveau. Tak šířeny na př. mezi lid dobré reprodukce hlavních obrazů z Tretjakovské gallerie v Moskvě a prodáván kus pouze za 5 kopéjek. Jiná firma vydala illustrace k básním ruských klas- siků, jiná firma zobrazuje vítézství ruská ve válkách atd. Tento historický postup lidových obrazů zračil se velmi dobře na nedávné výstavě »lubočných kartin«, jež byla obeslána asi 6000 kusy. Na Rusi jest mnoho horlivých sběratelů těchto lidových obrázků, v jichž čele stál senátor Rovinskij, nedávno zesnulý. Jeho sbírky obsahují neocenitelný materiál v tomto oboru umění.
Ruska Rovinskij Moskva Rus
16 article
* Socialistische Monatshefte při- nášejí článek o životě a díle Maxima Gorkého. — V tomtéž čísle jest úvaha, jaké stanovisko dlužno zaujati k otázce alkoholní. Autor — R. Lebius — soudí, že jest třeba, by hostinšti byli nuceni vybírati vstupné a poplatek za židle a aby z hostinců vy- mýtěno bylo nucení k pití, za to však, aby do ho- stinců zavedeno bylo nuceoí k jídlu. Hostince bylv by jídelnami, kde kdo chce může, ale nemusí také píti. Mocnou zbraní proti alkoholu byly by lidové zábavní místnosti (kde je alkoho! zakázán), volně přístupné, jako to s úspěchem potkává se v Rusku.
Socialistisch Gorký R Lebius Hostinka Rusko
17 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * »Hooe Bpe« vrátilo se nedávno k oblíbe- nému svému thematu, k otázce rusko-polské, a dovozuje, že víže Poláky s Ruskem nejen páska politická a administrační, ale i mnohé zájmy čistě životní, jmenovitě národohospodářské, neboť Poláci jsou jaksi prostředníky mezi východními krajinami Ruska a mezi evropským západem. Ale nejen to. Dnes ani polský učenec a literát nemůže se obejíti bez znalosti literatury a vědy ruské. Jako ostatní ná- rodové slovanští Poláci rovněž nemohou osamotniti svůj duševní rozvoj a musejí stejně si všímati ruské tvorby, ruské vědy a mysli. Sám Mickiewicz čerpal své romantické ideje v Moskvě a dnes tím méně možno Polákům emancipovati se ode všech idejních proudů ruské literatury. Ať Poláci říkají, co chtějí, jisto jest, že duchovní zdroj u nich jest přec jen slabý, aby při bezprostředním doteku s civilisací idejemi západními mohli zachovati samobytnost samostatnost. * Téže otázky dotkly se též »Mocci Bixo- Moc«. Jenom že moskevský list nevidí rozdílu mezi nynější společností polskou a mezi generací dřívější. Celá potíž spočívá prý v tom, že Poláci tak či jinak snaží se setřásti se se be ruskou vládu, odděliti se od Ruska a rozšířiti své panství za hranice polského živlu. Mají v tom směru velmi bohatou literaturu. Pokládajíce národ polský za vyvolený, polští básníci a myslitelé, od mesianců až ku praktickým speku- lantům, jakým byl S. Szcepanowski, propagují obro- zení »ojezyzny«, při čemž jedni rozumějí pod tím po
Polák Mickiewicz Mocek S Szcepanowski Rusko Moskva Hooe Bpe
18 article
Čte ná ř.
19 article
) hcria o areparyp 1901, XI.
21 article
* Vlastivědy moravské vyšel právě sešit 55—62. Osmisešitový svazek tento obsahuje pokra- čování v Dějinách Moravy prací Rud. Dvořáka a to knihu III. »Od nastolení Ferdinanda I. až po mír vestfálský (1526-1648). Je to nejdůležitější, nejnesnad- nější a jistě stěžejní partie prace Dvořákovy. Objek- tivnost, bystrost kritická, vřelý a přece klidný tán vyznačují práci jeho. V části I. zabývá se Moravou za císaře Ferdinanda I. a Maxmiliána II., v části II. vládou císaře Rudolfa II. a Matyáše II. až do po- vstání českého a v částí III. účastenstvím Moravyv českém povstání a dobou války třicetileté. — Třeba jen, ať Dějiny tyto jsou hojně čteny. Celkem vyšlo- již Dějin Moravy 20 sešitů, a to kniha I. seš. 21—25 (za 3 K), kniha II. sešit 25—41 (za K 4.20) a kniha III. sešit 55——62 (za K 4.80). Nakladatel: Musejní spolek v Brně. Objednávky vyřizuje Jos. Šústal, cvičný učitel v Brně, Měšťanská ul. č. 25. * Dra. Miroslava Tyrše: Úvahy a po- jednání o umění výtvarném. Díl prvý. Nákla- dem tělocvičné jednoty »Sokol« v Praze. Obsahuje statě o Josefu Manesovi a Jaroslavu Čermákovi z let 1873—1880 a je vyzdoben vyobrazeními děl Mane- sových, většinou dosud nepublikovaných a předná- šek Tyršových. Červenou nití článků je zápol za myšlenku národní svéráznosti v umění. * Stará Praha, 100 akvarelů Václava Jan sy. Popisuje Jan Herain. České umění. Dílo I. Nakl. Bedřich Kočí. Sešitem 23., jenž obsahuje reprodukce akvarell: »Prašná brána«, »Severní strana Malo- stranského náměstí« a »Horní část Ostruhové ulice«, jest velké dílo ukončeno. Dokončení textu arch. He- raina dodáno bude ve zvlástním svazku.
Dvořák Dvořákův Morava Ferdinand Maxmilián II Matyáš II Tyrš Manes Čermák Tyršův sa Herain Kočí Malo Morava Jos Brno měšťanský Náklo Praha stranský náměstí ostruhový ulice muzejní spolek v Brno Sokol « v Praga Český uměný Morava 20 sešit kniha III