ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad617d90-7959-11dc-ad25-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 19 celkem · entity: person 48, org 4, place 17, work 2
1 masthead
4. října 1901
2 masthead
Číslo 23.
3 title
HLÍDKA LITERÁRNÍ.
Hlídek
4 article ZVLASTNÍ
ZVLASTNÍ k číslu 273.
5 title
PRLOHA „NÁRODNIC
6 title
LISU
Lisa
7 article Kalendáře.
Kalendáře. 22— Rok za rokem se těším — už je neuvidíš. Rok za rokem s nepokojem čekám. až se objeví v denních listech sloupcové inse- ráty, že duševní strava pro náš lid na příšti rok je připravena, a shledávám pak ty plody horečné píle známých nakladatelů a neznámých stydlivých autorů, již ve způsobě kalendářů šíří do lidu umění a literaturu. Neb, co konečně je to jiného, když in- telligentní muži spojí se k tomu účelu, aby při- pojili k seznamu výročních trhů a svátečníeh i všedních dnů v roce novelly, romány, obrázky, vtipy, poučné články, rady hospodářům atd.? Kulturní činnost je to, snaha, podat lidu dobré čtení a dobrý obraz, aby učil se čísti dobré věci a učil se dívati na pěkné a dokonalé věci. Kdo je ten lid, ovšem těžko by bylo říci. Na- kladatelé i se stydlivými redaktory jistě sami málo o tom vědí. Pro ně existují jen proda- vači, překupníci, kteří už se postarají, aby tu upravenou duševní stravu rozhodili svým čte- nářům.
8 article
Ale je mi vždy teskno, když prohlédnu t kupu drolivého papíru, potištěného vytlučenými písmenami, zabaleného do zmrzačených berev- ných obálek, ozdobeného prastarými i novými. ještě mrzáčtějšími obrázky — nedovedu si ani dobře představiti, pro koho se vlastně připra- vuje tato nechutná literární náhražka. Jaké du- ševní úrovně je to člověk, který se dovede ko- chati tou literaturou, z níž je obsahem i formou člověku prostě ošklivo, ve kterém dovedou vzbuditi zálibu obrázky, pro něž těžko najíti opovržlivý výraz? Co se do roka popíše papíru o vznešeném úkolu literatury, co se vytiskne knih, o nichž kritika nemá dost pochvalných slov, co se na- jásáme nad dokonalými plody našich koryfeů, kteří se stali miláčky našeho lidu — a co to je všechno proti té obrovské hrozné spoustě těch hrubých kvartových sešitů, jež opatří na celý rok ten náš lid, že se mu ani nezachce po všech těch pochoutkách, jež mu pak jako vrchol literární tvorby označujeme?
9 article
Nechci ovšem odsuzovati šmahem všechny ty »lidové« publikace, ale nejsem také s to. abych rozeznával mezi nimi. Pravda, některé otiskují Alše, jiné nepěstují rubriku těch hroz- ných, bídně z němčiny překládaných vtipů, ten zas má dobré články odborné, ale to vše neza- hladí nepříznivý dojem, který vznikne, když se probíráte v té haldě, páchnoncí tiskařskou černí a nacházíte tolik nevkusu, tak málo umění, často tak odpornou bezmyšlénkovitost v uspo- řádání látky, že je to až nepochopitelno, jak může to býti prací intelligentního redaktora. A přemýšlíte-li, kdo vinen, těžko říci. Je vinen ten lid, jenž bezmyšlénkovitě rok za rokem nosí domů ty velké neb malé kalendáře, vymlouvaje se, že kupuje to, co mu dají, jen když je to laciné? Jsou vinni nakladatelé, kteří na jedné straně plují v nejvyšších sférách nej- modernější literatury a na druhé bezmyšlénko- vitě rok za rokem opičí se po starém vzoru vymlouvají se, že lid drží se starých forem a je nedůvěřiv k novotám a opravám? Jsou vinni konečně ti nebožáci redaktoři, kteří za několik zlatek shánějí ten vybrakovaný materiál a při- způsobují se domnělému vkusu obecenstvaa nakladatelů? Jsou vinni konečně ti chudáci, kteří ukládají do těchto ošatek na literární odpadky svoje původní novelly neb obrázky, s nimiž by ovšem marně hledali jinde se uchytit? Neodvažuji se nikoho vinit. Myslím — všichni jsou vinni, nestarajíce se o poctivou du- ševní stravu pro lid ani rozumem, ani srdcem, ale docela z všedních, průzračných zájmů. anebo vůbec nijak.
Aleš
10 article
České spisy-
11 article
*Justin V. Prášek: Dějiny starověkých národů východnich. Za podpory prvé a třeti třídy České akademie. Ve dvou dílech, po 480 stranách. Dějinám Egypťanů, národů předoasijských a irán- ských nevěnuje se u nás dosud taková pozornost. jaké by zasluhovaly. Pokládajíť se namnoze za pouhý úvod do dějin starověkých anebo dokonce za nepo- hodlný přívěsek dějin římských a řeckých, ačkoliv hlavně po stránce kulturní dávno již dosáhly souro- dého významu s dějinami klassických národův, ano v některé příčině i nad ně vynikají. Výkopy památek egyptských, objevy babylonsko-assyrskými a západo- semitskými, luštěním jejich nápisův a záhad uža- slému badateli otevírají se nové světy politické i kulturní, vystupují nekonečné řady panovníků, jichž jmena dosud byla úplně neznámá, naprosto nový život národův a styk jejich mezi sebou vyno- řují se před našima očima, širé krajiny oživují se pestrou směsící obyvatelstva, názory náboženské, stránky ústrojí státních, života duševního, jež po tisíciletí měly platnost, namoze déle, nežli naše hi- storická paměť vůbec dosud sahala, uvádějí nás úžas a rázem upoutávají naši pozornost. A přece dosud tak málo zájmu pro tento obor historie, tak málo pěstitelů jeho mezi našimi vzdě- lanci! Vždyť ještě před nedávnem — budou tomu sotva tři léta —— mohly u nás vyjíti »Světové dě- jiny«, které neznají nejslavnější dobu dějin egypt- ských za Thutmesa III. a kde nejdůležitější fáse kulturního života starobabylonského jsou pominuty mlčením. Tak nesnadno zjednávají si půdu nové myšlenky a výzkumy netoliko v širších vrstvách obecenstva, nýbrž i mezi odborníky, jichž úkolem mělo by právě býti, aby tyto myšlenky co nejhojněji šířili.
V Prášek Egypťan Český akademie
12 article
Mohlo by se namítnouti, že látka sama jest ne- přístupná a že velmi nesnadno jest do ní věcně vniknouti. Právě tato námitka odpadá nejnověji vy- daným dílem Práškovým. Tu již netřeba každému, kdo se chce zajímati o věc, aby studoval sátn písmo klínové, hieroglyfské a západosemitské, neboť všechny novější výsledky neumorných badatelů v tomto oboru jsou v této knize uloženy a nestranně i střízlivě posouzeny. K ní třeba tedy jen sáhnouti a čísti, jak vznikly nejstarší státy mesopotamské, jak živel sumirský ponenáhlu splýval se semitským. jak z obou povstala říše i vzdělanost starobabylon- ská; dále lze stopovati vznik říše assyrské a styky obou těchto států mezopotamských s říší egyptskou. Potom vyličují se nejstarší dějiny Egypta až po vpád Hyksův, v třetí části počátkové dějin syrských národů, především Israelitův a Foeničanů. Osmnáctá dynastie egyptská zahajuje nejslavnější dobu této země, jest to politická i kulturní převaha její na ce- lém východním Středomoří za krále Thutmera III.
Práškův Hyksův Thutmer Egypt
13 article
Za Ramsovců jeví se již patrný úpadek, Egypt trpí již rozličnými bouřemi vnitřními a nájezdy národů námořských. V páté části vyložena jest soudcovská a královská doba Israelitův až po rozdělení říše po smrtí Šalomounově, v šesté dějiny Foeničanů, kteří z počátku byli pod panstvím Egypta, potom nabyli samostatnosti i neobyčejného rozkvětu plavby a ob- chodu, hlavně za nadvlády Tyrských. Asi rokem 1000 př. Kr. koná se doba národních států v přední Asii a počínají se první pokusy o založení říše svě- tové. Tím také vhodně zakončena jest první kniha, jež obsahuje dějiny nejstarších národů na základě potamické vzdělanosti rozkvetlých. V knize druhé vyličují se již snahy předních slátů asijských po založení panství světového. Řadu těchto mohutných veleříší zahajuje Assyrie, která za Assurnasirpala III. a jeho potomků nabývá převahy nade všemi národy předoasijskými, v VIII. století pak za Tiglata Pilesara III., Samanassara V. a Sargona mohutnými výboji konečně se stává říší světovou, první toho druhu v dějinách lidstva. Podmanění ná- rodové však znovu a znovu setřásají jho na ně vlo- žené, až konečně nejmocnější z nich, Babyloňané a Medové, v zoufalém boji porazí posledního krále assyrského Sinčariškuna, dobudou a vyvrátí slavnou metropoli Ninivskou a vyhubí veškeren národ assvr- ský, po němž v potomních dobách nezbylo ani stopy.
Šalomounův Sargon Babyloňan Med Ninivska Egypt Asie Assyrie Pilesar III
14 article
Zatím již také jiní státové a národové východní na- bývají vždy většího významu, největšího iranští Per- šané za Achaemenovců, kdežto v Mesepotamii Nebu- kadnezar II. zakládá novou mocnou říši babylonskou. Veleříše perská za Kyra, Kambysa a Dareia rozšíří svou moc nade všemi kulturními národy předoasij- skými i nad Egyptem a výbojnost její teprve se za- razí rázným odporem světa hellenského. Tím končí celé dílo, úkol, jejž si spisovatel vytkl, jest vyčerpán.
Kýros Kambysa Dareios Mesepotamie Neb Egypt
15 article
Již z tohoto postupu stručně naznačeného vy- svítá povšechná methoda celé knihy a povznešené její hledisko. Nejsou to osudy národů v sobě uza- vřených, jak zvykli jsme o nich čísti u starších histo- riků, kteří čerpali o nich kusé zprávy pouze z pra- menů řeckých, nýbrž zde přihlíží se již ku vzájem- nému styku jejich a především k tomu, jak vzděla- nost jednoho národa působila na ostatní. V literatu- rách anglické, francouzské i německé methoda tato uznána jest již za jedině správnou a také provedena zdařilým způsobem od Maspera, Ed. Meyera, Hommla a j. Jinou nemenší zásluhou knihy Práškovy jest, že hledí se udržeti na výši všech výzkumů až posud do- sažených v oboru egypto- i assyrologie. Že úkol ten při neodolatelném, stálém pokroku vědy následkem vždy nových a nových nálezů jest velmi nesnadný. o tom není pochybnosti. Jak se dru. Práškovi zdařil, o tom nelze tuto podrobně se šířiti, ale posudky od- borníků na slovo vzatých, cizích i domácích, jako na př. německých assyrologů Rosta a Hommla (v »Časo- pise musea filologického«, v »Berliner philologische Wochenschrift« a jinde), i našeho badatele dra. Mu- síla (v »Časopise českého musea) dosvědčují, že se spisovateli podařilo »zužitkovati výsledky nejnovějšího bádání a upraviti je v celek snadno přehledný i jedno- litý«. Dodáme-li pak, že dr. Prášek všímá si také literatur jinoslovanských, spadajících v tento obor, jež od západních učenců jsou zanedbávány, pak i tím se povznese cena knihy jeho. Ježto pak »Dějinami starověkých národů východních« netoliko v našem písemnictví, nýbrž i v celém slovanském světě po- prvé podáno jest souborné dílo toho druhu, lze plným právem doufati, že se mu aspoň u nás dostane za- slouženého povšímnutí a zejmena většího rozšíření v kruzích pokročilejšího čtenářstva. Rudolf Dvořák (Brno).
Meyer Homml Práškův Prášek doktor Dvořák Brno český muzeum
16 article
* Ottův Atlas zeměpisný. Pomocí řady odborníků vydáva česká společnost zeměvědná. Rediguje prof. dr. Jindřich Metelk a. Nakladatel J. Otto v Praze. Sešit 2. Obsahuje veliké listy, Francie a Ústřední Ame- rika. Ke Francii přidány dvě menší mapky, okolí pařížské a ostrov Korsika. Mapka Ústřední Ameriky doplněna menšími mapami Guayany, středního Ecuadoru a doliny mexické. Mapu Francie zpracoval prof. dr. Géza z Cintulu, mapu Ústřední Ameriky Fr. Machát. Na mapě Francie nomenklatura jest při- rozena, zásadně původní francouzská, tam, kde uplat- ňuje se historický zvyk, jsou jmena česká, jako Remeš, Paříž. U měst původně nyní převahou ně- meckých, jako Strassburg, německá, u míst na ja- zykovém rozhraní, jako Thionville (Diedenhofen), francouzsko-německá, a konečně v départementu Alp Přímořských dle poměrů francouzsko-vlaská. Tato pečlivost jest záslužna. Ani největší kartografické podniky západní nedovedly se dosud k tomuto sta- novisku povznésti, kde jedná se o jmena slovanská. I ruské mapy podávají ryze česká jmena ve for- mách německých. Viz ruské vydání encyklopaedie Brockhausovy. Tu čteme v Čechách jmena Ie, Hrayc i jiné nestvůry. Spůsobem snadně vyšetřitelným označeny jsou k praktické potřebě různé stupně rakouského konsu- lárního zastoupení. Předkládáme na uváženou, zda by se nehodilo, kde čeští cestovatelé přispěli k poznání země- pisnému, uzřejmiti na mapě výsledky jejich pod- niknutí? V kartografickém díle, jež repraesentuje způsobem tak vynikajícím kulturní vyspělost našeho národa, nebyl by od místa taký záznam.
Ottův profesor doktor Metelk Otta Géza Cintula Machát Praha Francie Korsika ústřední Amerika Remeš Paříž Strassburg Thionville Čechy ústřední Amerika Brockhausův
17 article
V. Doubek.
V Doubek
18 article
* Karolina Světlá, Prostá mysl. I. řada obrázků z Poještědí. Sebrané spisy sv. XI. Nakladatel J. Otto. Autorka v těchto sedmi povídkách líčí prostý lid svého milého kraje ještědského, zname- nitou energii žen a prostou resignaci mužů. Povídky ty, z nichž některé se řadí k nejznamenitějším dílům Světlé, podobají se svou podrobnou kresbou povah, přírody i duševních hnutí jemně pracovaným minia- turám. Autorka dovedla postihnouti dobré jádro v duši lidu, nelíčí jednostranně optimisticky, ale ráda poukazuje na světlé stránky duše toho lidu, jejž tolik milovala. A tato láska, tento vroucí cit prosycuje její povídky, dodává osobité úcty jejímu vypravovatel- skému umění, jež jí získalo tolik lásky v kruzich čtenářstva. * John Ruskin, Sézam a lilie. Tři před- nášky z angličiny přeložil a úvodní slovo napsal F. X. Šalda. Světova knihovna, red. Jos. Kvapil, čís. 228—230. Nakladatel J. Otto. Slavný myslitel an- glický posuzoval umění nikoliv chladným rozumem, nýbrž citem. Krása byla mu čímsi v podstatě váž- ným a opravdovým, základnou nutnosti a podstatnou potřebou člověka, nejčistší a nejsilnější vášní, nej- vyšší a nejpravdivější skutečností, jediným štěstím v životě, celým a neporušeným, imperatorkou dobra a činu, nutným a rozumným stupném na schodišti božské učenosti. Odtud jeho opovržení vůči všemu učenému poddanství, odtud i jeho zvláštní, takřka biblická mluva, připomínající prorocké horlitele sta- rého zákona a prvních dob křesťanství.
Karolina Světlá svatý . XI Otta Ruskin Sézam Šalda Kvapil Krása Poještědí
19 article
Antonín Klose, Z tohoto světa. Básně Nakladatel F. Šimáček. Poeta, jenž se ozývá jen po skrovnu, nenutí se do básnění, píše verše puzen toliko neodolatelnou mocí, má-li vskutku co povědět. Ale poesie jeho zamlouvá se vřelým, nelíčeným citem a upřímnou prostotou. Jest ryzím lyrikem, basně jeho jeví bezvadnou formu a zvučný zpěvný rhytmus. V jeho knížce ozývá se jásavý hymnus štěstí a ra- dosti ze života, i tam, kde zaznívá ton resignace, vyzní v klidnou spokojenost. Tu a tam některá báseň, uvádím pro příklad jen »Rolničky«, připomíná zvo- nivé rhytmy pohádek Svatopluka Čecha. * Karel Klostermann, Kam spějí děti. Román. Sv. I. Nakl. J. R. Vilímek. Autor líčí v tomto svém novém díle opět střední Šumavu, odkud vyvážil již tolik pěkných obrázků. Také v tomto svém díle líčí podle skutečnosti lidi, jež sám poznal, tak jací jsou, se všemi slabostmi a přednostmi. Líčí velkolepou přírodu i tuhý boj, jejž musí podstupovati člověk, aby se jakž takž uživil. Líčení autorovo jest plastické, lidé jeví se v plné životnosti, autor dovede vzbuditi pro ně účastenství čtenářovo vřelým soucitem, jaký jeví i k jejich chy- bám. Dovede obratně osnovati děj a poutati pozor- nost čtenářovu pěknou mluvou. * Doc. dr. Ant. Heveroch, O podivinech a lidech nápadných. Bibliotéka lékařských spisů
Klos F Šimáček Čecho Karel Klostermann Vilímek docent doktor Antonín Heveroch Šumava