2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
vřen 40. kongres trade-unions, jehož se zúčastnilo
580 delegátů, representujících 1,700.000 dělníků.
Oproti loňskému roku přibylo této dělnické
organisaci 150 000 nových členů.
Na programu kongresu je 45 předmětů
diskusí. Bylo předloženo nesčetné množství ná-
vrhů a resolucí. Hlavním předmětem debaty
bude asi otázka, týkající se anglických dělníků,
kteří se dali najmouti evropskými syndikáty, aby
pracovali v Hamburku, Antverpách a jiných
městech, kde je stávka. Podle všeho bude o-
hlasováno pokárání těmto dělníkům a kteři
z nich jsou členy »trade-unions«, budou dle
všeho vyloučeni. — Na kongresu bude se jednat
o svolání konference za účelem vydávání denniku
v Londýně, věnovaného pouze věci dělnické.
Bude též rokováno o pensi pro staré dělníky
Kongres zahájí velkou agitaci v celé Britani
pro tuto myšlenku. Ve velkých městech průmy-
slových i ve vesnicích, po celém královstv
budou se konati meetingy a manifestace a lid
dělnický neustane ve své akci, dokud nedostane
se naležitého zaopatření »veteránům práce«.
Dále bude projednávati kongres otázky pracovní
doby, stávky a dělnických bytů. Vzhledem
k obsáhlému programu bude kongres zasedati
nejméně týden.
Eduard VII. u cara.
»Svět« petrohradský tvrdl, že Edvard VII.
odebere se co nevidět, ihned po návštěvě ve
Švédsku a Dánsku, k návštěvě cara. Dle jinýeh
pramenů petrohradských návštěva ta vykoná s
až za rok u Björnöe. Izvolský odebere se
z Karlových Varů, ale záhy již, ke králi Eduar-
dovi VII. do Mariánských Lázní, načež jei
Aehrenthal představí císaři Františku Josefovi.
Na to odjede Izvolský do Biaritzu ve Franci.
Eduard
Edvard
Björnö
František Josef
Hamburk
Antverpy
Londýn
Švédsko
Dánsko
Karlová Vary
mariánský lázeň
Eduard
6
article
Fallires sejde s Vilémem II.
Také »Daily Expresa« tvrdí (viz i telegram
v ranním čísle), že dojde na tuto schůzku, která
ještě před krátkou dobou byla by se pokládala
za bajku. Ale nikoliv prý hned: vedou prý
se teprve průpravná vyjednáván
Persie před revolucí?
Směšlení v Persii jest trvale velice po-
bouřeno Tlak vlády v posledních dnech vedl
k opětným nepokojům. Mnohé osobnosti, znalé
poměrů perských, soudí, že zavraždění velvezíra
jest jen úvodem k větším krveprolitim.
Revolta v Antverpách
Stávka antverpská vedla k obrovským
krvavým bouřím. Předvčírem večer jali se
stávkáři opětně do stávkokazů páliti z re
volverů a zasypali je kamením. Žena
jednoho lodníka zraněna. Z nábytkového
vozu, který sloužil ku přepravě Angličanů, byl
tito vypuzeni a vůz hozen do vody.Ti
síce čekali na nádraží na návrat 250
Němeův, aby je zbili. Celá policie byl
na nohou. Ale průtrž mračen rozptýlila čekajíeí
demonstranty. Druhého dne prohlásili Němci,
že byli napáleni a že opět odjedou. Uspořádány
jim za to ovace.
včereiší den způsobíl neustálé srážky
esn
Vilém II
Angličan
Němec
Persie
Antverpy
Daily Expres
Němův
7
article
P o
vrženo a spáleno několik vozů,
anglické dělníky vezoucích. Dva
policisté byli těžce zraněni, jeden
umírá. Devatenáctiletý mladík, k ne
pokojům pouze přihlížející, byl střelen
do páteře, šest žen a dětí zraněno
výstřely z revolverů. Purkmistr vy-
jednával po několik hodin s rejdaři.
Antverpský maloobchod protestuje proti tyrani
rejdařův. Purkmistr zakázal proklamací shro-
mažďování více nežli pěti osob na ulici Na
dnešek povoláno jest 4000 mužo
občanské gardy do zbraně.
Papež nepotvrdí pruského arcibiskupa.
Dle římské depeše »Denníku Poznaňského«
nepotvrdí papež vojenského faráře šl. Przesin-
ského z Magdeburku, za arcibiskupa poznaň-
ského, i kdyby jej pruská vláda skutečně jme-
novala. I dle »Gonce Wielkopolského« papež s
kandidatuře t6 opře za každou
cenu. Kyne tedy zajímavý odhoj papeže, zvo-
Magdeburk
Gonce Wielkopolský
8
article
Hudba.
Hudba.
+ Edvard Grieg, slavný norský skladatel hu-
debni, zemřel včera ráno ve svém rodišti Bergenu.
Byl hudebním mistrem svého národa, jemuž zane-
chal velikou rázovitou sbírku národních plsní. Sk ladby
Griegovy jsou melodické a vyznamenávají se ducha-
plným a zivým rythmem. Edvard Grieg narodil se
roku 1843 v Bergenu. Studoval na konservatořích
v Lipsku a Kodani, podnikal umělecké cesty a zí-
skával svému národu čest skladbami instrumenlál-
ními i vokálními. V Praze byl Ed. Grieg několikráte.
Roku loňského řídil v sále Rudolfina koncert.
O posledních okamžicích mistrových oznamuje tele-
gram: Eduard Grieg, jenž bydlel v posledních dnech
v hotelu »Norge«, chtěl včera večer odjeti do Kristi
anie, pociťoval však již v poledne nevolnost, která
vzrostia, takže se dal dopraviti do nemocnice. Jeho
choť prodlévala u něho. O 3. hod. 30 min. ráno ze-
mřel skladatel liše a klidně.
+ F. Cibula, populární, praktická škola na cl-
feru (nakladalel Mojmír Urbánek v Praze, Jungman-
nova tř. č. 14) vyšla pod č. 184 Edice M. U. pěči
Ústřední jednoty českých citeristů v Praze. Jest mi-
strně seslavena a vyhovuje všem požadavkům mo-
derní školy. Cena 4 K.
Grieg
Griegův
Ed
F Cibula
Urbánek
M U
Bergen
Lipsko
Kodaň
Praha
Rudolfinum
Jungman
9
article
+ Pozdní reforma. Pařížské časopisy přinesly
v číslech ze dne 29. srpna zajímavou zprávičku
k činnosti nastávajících ředitelů velké opery paříž-
ské: »Pánové André Messager a Brou san, nastáva-
jící ředitelé opery, vydali právě ustanovení, jímž se
na příště ruší právo na výlučné držení
určitých ůloh. O obsazování veškerých úloh,
v novinkách i dllech repertoirních, budou rozhodo-
vati sami. Tento nový paragraf ve smlouvách nebyí
po chuti dvěma nynějším členkám naší národní hu-
dební akadumie, jež prý odepřely proto setrvání ve
svazku i za nové správy.« — Je vídět, jak zastaralá
je světoznámá pařížská velká opera v mnohém
ohledu. Iustiluce, jež už snad na veškerých vel
kých divadlech dávno zavedena, zavádí se tam te-
prve jako reforma.
Messager
10
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Porada o prostředcích k ochraně uměleckých
děl. Z Paříže, 4. září. (K. k.) Státní podsekretař
Dujardin Beaumetz svolal na základě často se při-
házejícího poškození uměleckých děl v Louvru na
dnešní den přednosty všech velkých pařížských
sbírek musejních, aby se poradili o účinných pro-
středcích, jiiž by se dalo docíliti lepšího dohledu
na umělecké poklady. Má v úmyslu prozatím uza-
vřiti menší sály úplně, aby mohlo býti tím lépe do-
zíráno na velké dvorany.
leného vlivem a pomocí téhož Pruska na nej
vyšší místo církve katolické.
Patří do vězení.
Sloupové trustů náležejí z
mříže! Prohlásil tak známý politický náčelník
novoyorský Heorst v řeči své na výstavě v James-
townu ve Virginii. Napadl v řeči té ostře nynější
vládu americkou za to, že se nepostarala,
aby vůděí osoby trustů poslaly se
za mřiže, kam náležejí. Heorst dovozo-
val ale též, že třídní zášť jest kletbou země;
prospěšné svazy mezi praci a kapitálem jsou
velmi cenny, ale protizákonné organisace jsou
největší nebezpeči pro svobodu. Léčivem prol
nim jsou nestravné zákony.
Haagská konference a boj o povinný
smírči soud.
Boj ten projevuje se čím dále intensivněj
ším duchovním bojem přítomnosti. I včer
zůstal boj nerozhodnut, neboť známý
rakouský návrh doeilil jen 8 hlasů pro, 5 ne
při 4 zřeknutí se hlasování. Nejprve zdálo se,
jako by návrh Mereyův měl býtic hladce příjat,
někteří řečníci projevili již souhlas, když tu
předseda Bourgeois uvedl vážné námitky proti
rakouskému návrhu, jelikož příjmutí jeho by
odporovalo dřívějším hlasováním. Hned někteř-
řečníci odvolali předchozí souhlas. Také ohláška
Torniellova, že padá kompromisní návrh, uško-
dila rakouskému návrhu. Dnes se v rokování
pokračuje.
Beaumetz
Mereyův
Bourgeois
Paříž
Louvre
James
Virginie
11
article
Německé školství v Praze a české
ve Vídni.
Kterak lze blahovolným plněním zákonů vše
stranně a důkladně zabezpečiti řádnou výchovu a žá-
doucí vzdělání mládeže, toho zajisté vzorný obran
skytá pražské obecné, střední a odborné školst
německé.
V Praze dle posledního sčítání jest 18.00
Němců, a vizme, co pro ně učinil stát, země, obec
a jiní činitelé.
1. Školstyí obecné vykazuje pro Prahu
více než dostatečný počet veřejných ško
i tříd. Na deseti německých školách jsou 3852 dítky
z těch je 1235 katolíků, 28 evangelíků, 1551 židu
dle národnosti jest 1805 Němců a 998 Čechů
Avšak návštěva dle uveřejněné statistiky jest na
těchto německých školách daleko pod úrovno
zákonem stanovené.
Staroměstské dvě obecné německé školy jsot
pětitřídní, měly by dle toho tedy míti dle tři
letého průměru 320 dílek, avšak chlapecká má jen
78 žáků, divči 71 žákyň, úhrnem tedy pouze 149
ledy počet mnohem nepostačující, ba nestačující an
pro školu dvoutřídní. Ten samý nedostatečný
počet žactva jeví se na josefovské chlapecké škole
pěbtřídní, která loni měla jen 68 žáků. Tedy: dl
počtu žactva měly by býti pražské německé obecne
školy jen dvojtřídní, nejvýše trojtřídní ale to
ještě jen za pomoci českých dětí, kterě
plní a zvýšují návštěvu vyšších tři
těchto škol
Návštěva průměrná jednotlivých tříd vykazuje
v prvních třídách po 10 dětech (l), v druhých tř.-
dách 11, ve třetích třídách 19. ve čivrlých tř. 32
v pátých třídách 19 dětí. Obě německé obecné školy
v Josefově nemají v V. třídách vůbec tád-
ných dětí.
Němec
Čecho
Praha
Vídeň
Josefov
Němec
12
article
Jak blahovolně tedy chová se obec pražská
k těmto školám! Ač nemusí dle zákona, přece pe-
čuje o vzornou jejich úpravu a vede ročně skor
OUUU
A nyní pohlédněme k Vídni, kde dle úřadního
sčítání sídlí 130.000 Čechů, ve skutečnosti ovšen
mnohem více — tedy nejméně sedmkrát tolik
jako v Praze Němců. Kolik jest tu zřízene
veřejných škol českých? Ani jedinél Dec et
až patnáct tisíc českých dětí jest ve
Vídni bez jediné veřejné české školy
Ani stát, ani země, ani obec nečiní tu pro dítky
svých českých poplatníků ničeho.
Ve Vídni jedině obětavý spolek „Komenský“ vy-
držuje v X. okresu jedinou soukromou obecnou školu
českou o 14 třídách, avšak té nedopřáno ani práva
veřejnosti, t. j. vysvědčení na škole té vydávaná ne-
jsou právoplatná, a české dílky, chtějíce obdržeti
propoušlěcí vysvědčení, musí zajížděti na Moravu
tam zkoušky skládati. A ještě škola „Komenské-
ho“ měla býti zrušena přijatým návrhem v zemském
sněmu dolnorakouském, kteréžto usnesení vša« ne-
došlo schválení.
2. Německé školy s řední v Praze jsou
4 gymnasia, 2 reálky, 1 učilelský ústav; tak štědře
se chová stát vůči Němcům v Praze. Ale k sedmkráí
většímu počtu Čechů ve Vídni chová se docela jinak
ve Vídní není ani jediné české školy střední.
Čecho
Dec
Komenský
Němec
Vídeň
Praha Němec
Morava
Praha
13
article
3. Odborné školství. I tu není obrázek
o nic utěšenější. Před 21 lety založena byla v Praze
první odberná pokračovaci škola čišnická v Ra-
kousku (pro učně), a tu shledáno, že při společenstvu
jsou 24 uční národnosti německé. Školní výbor ihne
ochotně svolil, aby pro tento počet zřízena byla pi
= Odhalení pomníku Gambeltova. Z Cavaillonu.
4. září. (K. k.) Dnes byl zde slavnostním způsobem
odbalen pomník Gambettův. Slavnosti obeo-
vali bývalý president Loubet a námoční minislr
Thomson. Thomson poukázal ve své řeči na pa-
krok, učiněný za 30 let, a prohlásil, že pouze vášnivá
láska k vlasti se nezměnila, a kdyby byla dnes
Francie donucena hájiti svých práv a své civilisace
pak vykonají francouzští vojíni svou povinnost, ou
hodivše veškerý sofismus. Josef Reinach odsu
zoval ve své řeči rozhodným způsobem prolivojenské
theorie.
Gambettův
Loubet
Thomson
Josef Reinach
Praha
Francie
14
article
= Cholera. Z Pelrohradu, 4. září. (K. k.) Cho-
lora se rozmnožuje. Z Novgorodu se oznamuje, že
tam nově onemocnělo 13 osob cholerou. Správcům
domů v Petrohradě bylo uloženo, aby prováděli přís-
nou kontrolu
= Zemětřesení. Z Pařiže, 4. září. (K. k) Z Con-
stantine se oznamuje: V Porte beni-Irmane bylo
zemětřesením zničeno několik budov, mezi nimi
dvě mešity. Mladé děvče bylo vylaženo jako mrtvol
z trosek.
= Neštěslí na dráze v Kanadě. Z Otlawy, 3. září
(K. k.) Vlak kanadsko-pacifické dráhy vyšinul se na
cestě v Toronta. Pět osob bylo zabito a ně-
kolik jich zraněno.
Nežtovice ve Vídni. Z Vidně, 4. září. (K. k
Školní úřad vydal dekret, ve klerém se praví, že se
zřelelem na onemocnění neštovicemi se prozatím
zaslavuje zápis v 10. a ve 12. ckresu a nařizuje
se, aby děti z těchlo okresů nebyly přijímány do
škol jiných okresů.
= Železniční neštěsli v Prusku. K vyšinul
rychlovlaku, jedoucího z Eydtkuhnen do Berlína do-
cházeji tyto další zprávy: Z Berlina, 4. září. (k
k.) Úřadní zpráva. Rychlík č. 60, který má sem přijet
ve 12 hodin 49 min. v noci, vyšinul se mezi Strauss-
bergem a Rehfeldem. Pomocný vlak s lékaři vyje
odtud v 1 hod. 5 min. — Z Berlína, 4. zál
Irman
Rychlík
Strauss
Rehfeld
Novgorod
Petrohrad
Con
Kanada
Toronto
Vídeň
Prusko
Berlín
15
article
(K. k.) Dle další úradní zprávy jest vyšinulý vlal
v plamenech. Strojvůdce a osm cestujíc í ch
bylo lehce poraněno. — Ze Strauss-
bergu, 4. září. Neštěstí na dráze bylo způsobeno
zločinnou rukou, neboť na 15 m byly od-
straněny všechny šrouby, takže musilo
nastali vyšinuti vlaku. Že se nepřihodilo větší ne-
štěstí a nepadl za oběť žádný lidský život, lze vy-
světliti jen tím, že při vyšinutí poslední vozy ne-
vjely do sebe, nýbrž zůstaly státi a padly na levou
stranu. V jdelním voze vznill požár, jenž vůz úplně
zničil. Rovněž dva sousední vozy druhé třídy byly
zachváceny plameny. Lokomotiva se zaryla hluboko
do země a vůz se zavazadly jel částečně přes loko-
motivu dále. Místo skýtá obraz spousty. Proslýchá
se, že atentát spáchali ruští anarchisté, kteří
se domnívali, že se ve vlaku nalézá vysoce postavená
osobnost. Skutečně jelo vlakem několik cestujících
uvedené škole i třída německá o dvou odděleních
A tato třída je vydržována dosud, majíc nyní 5
žáky. Tak blahovolně chová se český školní výbot
v Praze k německým učnům. Kromě toho založil ně-
mecký řemeslnický spolek německou pokračovac
školu průmyslovou pro 96 učňů, o 4 třídách, a jsme
přesvědčeni, že tato škola požívá subvencí od státu.
země, obchodní komory atd. Celkem 148 učňů něme-
ckých v Praze má ke svému vzdělání 2 školy pokra
čovací o 6 třídách.
V pokračovacích školách ve Vídn
jest dle jejich poslední výroční zprávy 5472 nčnů
českých, pro které však ve Vídni neexistuje a n
jediné pokračovaci školy české. Všichn
ito ubozí čeští hoši jsou nuceni navštěvovati něme-
cké školy pokračovací, kdež obyčejně čtyřletou
učební dobu prosedí v přípravné třídě.
Strauss
Praha
Vídeň
16
article
A nyní, když spolek „Komenský“ provádí ne-
závazné rozhovory o zřizování českých pokračova
cích škol vlastním nákladem, tu ihned chystá se pre
sněm dolnorakouský návrh zákona, dle něhož by
zřizování pokračovacích škol neněmeckých v Dolních
Rakousích vůbec nebylc připuštěno
Přejeme Němcům v Praze jejich školy, avšak za-
jisté máme právo žádati, aby také Čechům ve Vídni
bylo popřáno škol českých. V lom ohledu, jak zřejmo.
jest otevřené pole zejména českým poslancům, kteři
by vykonali záslužný kus práce, kdyby otázku če-
ského školství dovedli posunouti do příznivějšího
stavu.
Němec
Čecho
Dolní Rakousy
Praha
Vídeň
spolek „ Komenský
17
article
K reformě lékárenství.
(Z kruhů lékárnick ých. )
Lékárnické asistentstvo ocitlo se po skončeném
letním zasedání říšské rady v situaci lidí sklama-
ných, ježto důvěrně očekávalo, že vláda během této
kampaně poslanecké sněmovny předloží osnovy zá
konů na zřízení lékárnických komor, pensijního po
jišťování zaměstnaných fatmaceutů a zrušení reálníeh
práv lékárenských. Nový zákon lékárnický, sankcio-
novaný dne 18. prosince 1906 a vyhlášený 10. led-
nem 1907, přinesl kondieinujícím jakýsi úspěch zří-
zením asistentských výborů v obvodu
jednollivých gremil, ale tyto obmezily se dosud na
práce, týkající se dobrozdäní při žádostečh kvalifikaci
určujících, při změnách stanovišť jednotlivých lékáren
a pod. Ale hlavní věc zůstala nerozřešena. Hlavním
cílem snah asistentů lékárnických bylo účelne
rožmnožování veřejných lékárena
zkrácení instančního řízení, pokud týče se rekursů,
posudků a čekacích lhůt. A tu z praxé politických
úřadů za dnešních poměrů lze viděti, že k těmto
požadavkům nebere se od úřadních činitelů náležitý
zřelel, ba že vykládá se zákon lékárnický zcela dl
libosti, což jest v poslední době veřejnosti lékárnické
s dostatek známo. Zdá se arci, že vláda a zemské
úřady politické přícházejí kondicinujícím farmaceutům
vstříc aspoň v některých otázkách sociálně polilických
na př. co se týče zavedení nedélního klidu, ale tyte
výbody jsou příliš nepatrné ku potřebám pra v
reformy farmacis.
18
article
Jakási reforma farmacie měla být dosažen
novým zákonem a k němu vydanými prováděcímí
nařízeními, ale tato váznou dosud kdesi v kancelá
řích vídeňských; vláda neučinila dosud zadost reso-
luci poslance Hoffmanna z Wellenhofu, přijalé po
slaneckou sněmovnou dne 16. října 1906. Možná
ovšem, že budou prováděcí načízení, až přijdou, pře-
kvapením pro obě třídy stavovské, pro kondicinujíeí
i majitele.
K prováděcím nařízením konají se přípravy
s obou stran; na ministerstva zasílají se memo-
randa, hájící bezpodminečně vlastní zájmy, aniž by
v každém bodu hledělo se k inte gritě stavu. Tím
způsobem sotva získá se skutečná reforma Iar-
macie, nýbrž docílí se pouze částečná oprava se
sitným závažím té stavovské třídy, která bude miti
značný vliv v rozhodujících kruzích.
Účelná reforma farmacie podmiňoje zrušení re-
álných práv a kondicinující magistři sotva de-
čkají se kýženě předlohy vládní, týkající se zrušení
těchto výsad. Reálná práva lékárenská byla hlavní.
fundamentální příčinou nesrovnalostí stavovskýcha
t plyne s dvorního dakzatn ze
calá jeilch opr
dne 9. prosince T824, jenž pokládá ty lékárnické živ.
Hoffmann
T 824
19
article
nosti za volně prodejné, které zřízeny byly do
r. 1775.
Novým zákonem lékárnickým přiznáno prá v
prodejnosti i živnostem lékárnickým s právem
osobním. Slávají se tedy reálná práva za dnešních
poměrů skoro ilusorními a rozdll mezi koncesova-
nou živností lěkárnickou a volně prodejnou (reáinou
živností spočívá v tom, že majitelem prvé může býl
pouze kvalifikovaný magister farmacie, majelníkem
druhé však kterýkoli neodborník. Po stránce stavov-
ské jest rozlišování práv lékárnických anomalií.
kteréž bude nutno učiniti se strany politických kruho
konee.
Značnou podmínkou zdravé reformy farmacie
bude zřizení lékárnických komor dle
3 63. nov. zák. lékárnického a objekřívní řád
komorní, který by sotva již hověl zásadám a ten-
denci starého řádu gremialního z r. 1833; tento
gremialní řád, téměř neuvěřitelně drakonický vůči
kondicinujícím magistrům, platí do dnes, ač byl
částečně pozměněn živnostenským řádém, změnou
politické správy, novým zákonem trestním, zákonem
o zdravatnictví ald. Ukolem vlády jest tudiž vyřidit
v době nejkratší otázku tuto a předložili parlamenlu
ve smyslu resoluce panské snémovny ze dne 2.
listopadu 1906 předlobu o lékárnických komorách
ve smyslu resoluce poslanecké sněmovny k návrh
zdravotního výboru ze dne 16. řijna předlohu,
týkajicí se zrušení práv realných.
poslanecký sněmovna
20
article
z Petrobradu. Rozhodně však nemohl atentát být
spáchán jednou osobou, ježto by odstraňování šroubů
v tomto připadě vyžadovalo práci několika hodin.
ale hodinu před tím projel jiný vlak místem be
překážky. Na vypátrání pachatelů byla vypsána o-
měna 2000 marek. — O domnělých pohnutkách
atentátu oznamuje další zpráva z Berlina ze dne
4. září: Ve Straussbergu kolují pověstí, že jedná se
o několik zločinců, kteří prý zamýšleli anarchistický
útok na vysoce postavené ruské turisty; ale úit
turisté nebyli ve vlaku. Také není positivního pod-
kladu pro tyto pověsti. Zdá se, že zločinci byli dobře
srozuměni se železničními dělníky. Na místě neštčsí
byly na trati asi 50 m dlouhé vylaženy všechny
kolejnicové šrouby a kolejnice byly uvolněny. Jidelní
vůz vlaku, jejž neštěstí stihlo, úplně shořel, rovněž
vůz II. třídy jedoucí za vozem jídelním. Jest ku po-
divu, že při tomto velkém neštěstí nikdo nebyl těžce
raněn. Všichni ranění bydlí v Berlíně a okolí. Na
dopadení původce železničního neštěstí u Strauss-
bergu bylo vypsáno 2000 marek odměny. Vyšetřován
bylo ihned zahájeno.
= Půl oboe vyhořelo. Z Keszíhely, 4. září
(K. k uh.) Polovice obce Gyülvesze, 24 domy s vedlej-
šími budovami, vyhořela. Oheň byl založen asi po-
tulnými cikány, kteti nedávno při svém zatčení vy-
hrožovali, že zapáli osadu, až budou propuštěni. P
cikánech se pátrá.
Strauss
Cikán
Berlín
21
article
— Arcivévodský mlýn vyhořel. Z Kis- Jenö,
září. (K. k. uh.) Mlýn, patřící arcivévodovi Jo-
sefovi, shořel do základů se všemi zařízeními
obrovskými zásobami obilí, jakož i s veškerými ve-
dlejšími budovami. Skoda přesahuje 200.000 K. Mlýr
byl pojištěn.
=Mery del Val insnltován. Z Řtíma, 4. zář
(K. k.) Jak „Messagero“ oznamuje z Castelu Gan-
dolfa dopustilo se opilé individuum za jizdy tram
wayí četných urážek oproti státnímu sekretáři kar-
dinálu Meryovi del Val, který právě jel kolem. Policie
zatkla opilce. Čásť obyvatelstva v Castelu Gandolfu
učinita kardináloví ovace pod okny papežského
zámku, v němž kardinál bydlí
= Sebovražedný pokus dítěte. Z Magdeburku, 4
září. Ze strachu před trestem vyskočila osmilela
dívka oknem. Narazilá hlavou na dlažbu a utrpěla
těžké zranění.
= Krvavá srážka mezi důstojníkem a jedno-
ročním dobrovolníkem. Z Pešti, 4. září. Setníi
28. pluku polních myslivců Klempa pokáral z mali-
cherné příčiny jednoročního dobrovolníka Ednarda
Szaba. Tento dobrovolník napadl důstojníka, který
se bránil bičíkem a těžce Szabovi ublížil na oku
Szabo pak popadl šavli a vrazil ji důstojníkovi d
břicha. Oba jsou těžce zraněni. Vojenské úřady hled
tuto příhodu zata jiti.
K Mlýr
Klemp
Ednard Szaba
Szaba
Kiso
Jenö
Castel Gan
Castel Gandolfo
Magdeburk
Pešť
Mery del Val
mera del Val insnltován
22
article
Vládě zbývá vedle jiných povinností také zří
zení pensijního pojištění pro kondici-
nujleí farmaceuty dle 8 11. z. lék. a i o tutc
sociální vymoženost sveden bude asi boj s majiteli
jimž o to běží, aby i oni byli pojati do svazku pen
stjního pojištění.
Rada oprav, zde jenom zbruba uvedených
bude vyžadovati — vedle jiných opatření stavov
ských — značné práce a záleží-li vládě na úpravě
lékárnictví, není zbytečno zde uvésti, že se úkolu
toho účelně zhostí toliko sestátněním aneb
sezemštěním lékárnictví.
Vzhledem k zamýšlenému všeobecnému pojišťo-
vání dělnictva a s tím spojené reformě nemocen-
ského a úrazového pojišťovaní a vzhledem k zamý.
šlenému sestátnění těchto institucí bylo by na míste
převzíti do státní správy i lékárnictví, jakožto zřízen
s předešlými úzce spojené. Stát sám nepochodil by
špatně, kdyby převzal dobře zúročitelné objekty.
snadno kupní cenu amortisující; majitelé lékáren by
zase výkupem lékáren na př. státními dluhopisy
zhoštění byli obav před konkurencí nebo boykotem
a kondicinující našli by silnou hospodářskou posici,
aniž by ztráceli na politické samostatnosti zřízením
stavovských organisací.
23
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Úterni rokování městské rady král. hl.
města Prahy o školských záležitostoch, zejmény
o naplňování veřejných německých škol český
mi dětmi, provází tisk německého kasina poťou-
chlými poznámkami, z nichž na jevo jde, kterak
jest živá česká školská akce pražská kasinu proti
chutí. Oba listy pozastavují se nad obranou
městské rady protivýlkám národního tisku mo-
ravského, který obvinil městskou radu z nečin-
nosti v příčině zápisu do německých škol a na
prohlášení ve schůzi městské rady, že vynakládá
všechnu péči na změnu těchto poměrů, pokud
zákonná její oprávněnost sáhá, píší „Boh.“i
„P. Tagbl.“ v ten smysl asi, že tomu tak není
a že zejména prohlášení o přesných mezích zá-
kona v působnosti městské rady jest méně
správné. Oba orgány kasina musily by uvésti
nějaké positivní doklady těchto svých polovuča-
tých narážek, aby dokázaly, že se jim nejedná
o pouhý „bliktr“. Obzvláště tvrzení kasina, že
při akci proti zápisu českých dětí do něme-
ckých škol nehledí se na pojem český („tsche
chisch“) tak úzkoprse, jest naprosto bezpod-
statné. V účtování mezi českými a německými
obcemi v ohledu národnostním a především
v ohledu národního školství, neprokáže německý
tisk ani jediný zkřivený vlas německý, neuvede
ani jediného německého otce, který by byl nu-
cen proti své vůli posílati své dítko do české
školy. Je to naše česká chlouba, ukázka naší
politické morálky, která stojí nepoměrně výše
než německá a to beze všeho sporu. Nechceme
ani v Praze nic než svoje, a proto reklamujeme
české děti z německých škol a jestliže se o to
přičiňujeme zákonitými prostředky, ale při tom
s veškerou energií, činímo tak i z pocitu hlubo-
kého a beze všeho doznaného studu před příští-
mi generacemi, které nebudou chápati, kterak
P Tagbl
Praha
rokování městský rada král
24
article
jistě na počátku dvacštého věku bylo v Praze
něco podobného možno. Když list náš vůči stále
stoupající číslici českého žactva ve veřejných
německých školách pražských první zahájil
energickou, nikoli docela bezúspěšnou akci, ne-
boť podařilo se nám snížiti návštěvu tuto hned
na poprvé o dvě stě dětí, nesetkalo se naše po-
čínání s naprostým nesouhlasem kasiňáského
tisku Ten chopil se dokonce hesla, že dobře
tak, že českě deti v němockých školách beztohu
nejsou vítány, ježto naprostým nechápáním lát-
ky po německu jim přednášené učební výsledek
jenom zdržují a maří, což je ovšem svatá
pravda. Kdyby to však němocké vedení v Praze
a jeho tísk s pravdou poctivě mínil a kdyby
pražským Němcům nešlo o chauvinistické účely
o transfusi české krve do nedokrevných tepen
schřadlého pražského němectví, musili by se
své strany co nejúčinněji pracovati pro očistu
svých škol od českých dětí, pro oblíbenou svou
zásadu „čistotné rozluky“. Pro slovanskou
Prahu, jediné české hlavní město v českýcl
zomích — jež Němcům zpět dobýti ještě před
čtvrt rokem sliboval nejkrátkozračejší všech ně-
meckých profesorů magnificus Sauer — jest
oproštění německých škol zdejších od český h
děti otázkou cti a Praha nepopustí, dokud bude
jediného českého dítěte v jediné německé pře-
lejvárně, pracovati všemi silami pro uskutečnění
hesla. „Ven s českými dětmi z něme
ckých škol pražských!“ My v první
řadě, jakož jsme první začali!
Němec
Sauer
Praha
25
article
— Ve včerejší schůzi zemského výboru
království českého vyřízeny byly mimo jiné tytc
záležitosti: přísedící z. v. dr. Herold před-
ložil osnovu zákona o úpravě právních poměrů
obecních úřadníků ve městech, jež jsou sídlem
okresních zastupitelstev a v obcích přes 5000
obyvatel. Bylo usneseno, aby osnova řečeného
zákona zemského byla všem členům zemského
výboru dodána per rollam. — Po návrhu pří-
sodícího dra. Herolda bylo usnoseno svolati an
ketu na prozkoumání vládní osnovy zákona
o kommassaci pozemků. Do této ankety, jíž
předsedati bude přísedící dr. Herold, pozváni
budou zástupcové zemského výboru, zemědělské
rady, zemědělského oddělení vysokých škol
technických, poslanci prof. dr. Fiedler
Vinc. Hoffmann, zástupce Melioračního svazu
místodržitelství a vrchního zemského soudu
Termin pro zasedání ankety zůstaven byl při-
sedícímu dru. Heroldovi. — Přísedící dr. Ep-
pinger přednesl dotaz vlády o obeslání ankety
zemských výborů, o sanaci zemských financi;
tato anketa má se konati koncem září. Delegáty
pro ni zvoleni byli přísedící dr. Herold a dr.
doktor
Herold
profesor
Fiedler
Hoffmann
Ep
zemědělský rada
vysoký škola
meliorační svaz
26
article
Eppinger. Dr. Eppinger sdělil zároveň, že o
zemského výboru dolnorakouského došlo pozvá-
ní na předběžnou poradu o téže záležitosti na
den 16. t. m. Vzhledem k zasedání sněmu zem-
ského bylo usneseno požádati jak zemský vý-
bor dolnorakouský, tak ministerstvo financí, by
řečené porady byly odloženy. — Po zprávě
návrhu přísedícího Adámka byla povolena sub-
vence na zařízení statku při rolnické škol
v Kutné Hoře; dále zadáno 40 stipendií, zříze-
ných ze zemského fondu sirotčího při řemeslni-
ckých školách.
— K doplňovací volbě řišské na Král
Vinohradech. Páni voličové spojených stran
národní a svobodomyslné se žádají, aby ve vo
lební kanceláři (v Národním domě, vehod z Ko-
runní třídy) laskavě přihlásíli své účastenství při
doplňovací volbě říšského poslance za X. volební
okres, klerá koná se dne 17. září.
— Doplňovaci volby do sboru obeoních
starších král. hlav. města Prahy budou se letos
konati dne 30. října. Volební seznamy jsou us
ode dneška po 14 dnů k veřejnému nahlédnutí
vyloženy. Při těchto volbách má se volit 33
Eppinger
Adámek
Kutná hoře
ko
Praha
Královský Vinohrady
národní dům
27
article
obecních staršíchi, z nichž třiceti mandát vy-
pršel, jeden mandát uprázdněn úmrtím a dve
resignací. Na Starém městě letos nebudou
se konati žádné doplňovací volby, ježto žádné-
mu z obecních starších mandát nevyprší. Na
Novém městě uprázdní se mandáty těchto
pánů: v prvém sboru Josef Jirousek, Václar
Romováček, Antonín Siřiště, dr. Vlad. Srb,
Karel Stárka a Ant. Kubr; ve druhém sboru:
dr. Vojtěch Frič, Vratislav Pasovský, Lov Pe-
terka, Václav Prášek, Josef Šule a dr. Josef Šu-
pich, dále jest v tomto sboru uprázdněn man-
dát zesnulého dra. Alfréda Slavíka; ve třetím
sboru odstupují pánové Václ. Březnovský, Jindř.
Havlíček, Hynek Kreutzer a Josef Šeyd. — Na
Malé straně vykonají se volby ve druhém
a třetím sboru; ve druhém vyprší mandát pp.
Frant. Braunovi a Frant. Hanslovi, dále je
uprázdněn mandát resignací Fr. Schumandla;
ve třetím sboru končí tříletý mandát p. Tomáši
Cetlovskému. — Na Hradčanech dle dosa-
vadního stavu věci nebudou se letos doplnovaci
volby konati. — V Josefově vyprší mandát
v prvém sboru dru. Alfrédu Baštýřovi a ve sboru
třetím dru. Josefu Růžičkovi. — Na král. Vy-
šehradě budou doplňovací volby ve všech
třech sborech a sice na místa pp. inž. Bedř.
Kovařovice ve sboru prvém, dra. K. Černohor-
ského ve sboru druhém a Fr. Hodka ve sboru
třetím. — V Holešovicích-Bubnech v
sboru druhém odstupuje p. Jan Pešek, dále je
uprázdněn mandát resignací p. Fr. X. Novot-
ného; ve sboru třetím vyprší mandát pp. Jana
Seifertovi a Václ. Varvažovskému. — V Libni
odstupují: ve sboru druhém p. Al. Pinz, ve tře-
tím pp. Fr. Filip a Víitězslav Vondřich. — Všech
voličů, dosud v seznamech zapsaných, jest na
14.000 a sice: na Starém městě 2545, na No-
vém městě 6443, na Malé straně 1525, na
Hradčanech 340, v Josefově 108, na Vyšehradě
260, v Holešovicích 1862, v Libni 845.
Jirousek
Antonín Siřiště
doktor
Vlad
Srb
Stárek
Antonín
Kubr
Frič
Pasovský
Prášek
Josef šulit
Šu
Slavík
Václ
Březnovská
Jindřichův
Havlíček
Kreutzer
Šeyd
František
Braun
Hansl
Cetlovský
Baštýř
Růžička
Ing
Kovařovic
K Černohor
Hodek
Pešek
Seifert
Pinz
Filip
Víitězslav Vondřich
Francie
Hradčany
Josefov
Holešovice
Bubno
Libeň
6443
Vyšehrad
Václar Romováček
28
article
— K doplňovacím volbám do sboru obec-
ních starších král. hlav. města Prahy. Voličské
listiny k volbám těmto jsou veřejně vyloženy
v době od 5. do 18. září t. r. (inelusive)
sice v místnoslech, jež v přislušné vyhlášce
praesidia rady městské na nárožích nalepené
jsou uvedeny. Zvláště upozorňujeme, že v listi-
nách těch nejsou zapsání ti voličové poplatníci,
kteří do 2. srpna letošuího roku nezapravili ve-
škeré své daně, splatné do 31. prosince 1906,
ač-li jim ovšem nepřisluší právo volební na zá-
kladě jiném, nežli na základě placení daní. V dů-
sledku toho musí poplatníci, kteři zaplatili dlužné
daně své teprve po 2. srpnu t. r., nebo je pře
ukončením lhůty reklamační, t. j. do 18. září
t. r. (len den v to počitaje) do 12. hod. v po-
ledne při městských berních úřadech zaplatí, vo-
ličské právo svoje v místnoslech k tomu ustano-
vených ve lhůtě reklamační (od 5. do 18. zátl
t. r. do 2. hod. odpol.) reklamovali, aby do
listin vol čských byli pojati a mohli voličské
právo své letos vykonati. Voličské listiny vylo-
ženy jsou: 1. Pro volební okres staroměstský
ve staroměstské radnici v obecní slni čís. 14.
v I. patře. 2. Pro volební okras novoměstský
v místnosti čís. 6 v I. patře hotelu »U zlaté
husy« č. p. 839—II., na Václavském náměstí.
3. Pro volební okres malostranský v místnosti
městské čítárny v době čís. p. 265 —III , »U
Palliardů« na Malostranském náměsti v I. patře.
4. Pro volební okres hradčanský v přízemní
místnosti veřejné čítárny č. p. 111a—IV. » Na
Pohořelci«. 5. Pro volební okres josefovský
v Josefovské radnici č. p. 250—V. (nároží ulice
Rabinské a Červené). 6. Pro volební okres Král.
Rabinský
Červená
Král
Praha
Václavský náměstí
Na Pohořelec
29
article
Vyšehradu v přízemní místnosti městské čítárny
č. p. 67—VI. ve Vratislavově třídě. 7. Pro vo-
lební okres holešovicko-bubenský v budově magi-
strátní úřadovny č. p. 265 —VII. (nároží ulice
Nádražní a Kolárovy). 8. Pro volební okres
libeňský v budově magistrátní úřadovny č. p.
141—VIII (Palackého třída).
— Jubilejní slavnost České besedy v Pra-
ohaticích konati se bude v neděli dne 8. září
t. r. za všech okolností s pořádkem sice
obmezeným, ale za účasti domácích i přespol-
ních hostí, kteří se na slavnost dostaví. Na mistě
zakázané zahradní slavnosti konati se bude od-
poledne v zahradě p. Vávry veřejná schůze lidu
pod širým nebem, kterou úřadům ohlásili p-
slanci pp. Čipera, Dostál, Hubka, Kalina a dr.
Roček. Na schůzi té promluví: „O politická
situaci“ poslanec pan Jos. Čipera, „O přištích
úkolech českého sněmu“ posl. p. Ant. Kalino,
a „O postavení českých menšin“ poslanci pp.
Jos. Bukvaj a Ant. Hubka.
— Ministr dr. Pacák přijel dle zprávy Koresp.
kanceláře včera večer do Prahy a ubytoval se v ho-
telu su arcivévody Štěpána«. Dnes ráno odjel mi-
nistr do Ml. Boleslavi, odtud pojede do Sobotky.
— Osobní. Würtemberská králo vna
přijela včera ráno ze Stulgartu do Prahy, na nádraží
Františka Josefa prostřel ji komorní stravovatel pan
Fr. Zavřel snídani, načež pokračovala v další cestě
do Ratibořic u Nachoda. — Saský král dnes v po-
ledne pojede Prahou do Drážďan, vraceje se z honů.
— Cís. rada pan MUDr. V. Kopístein, primát
okresní nemocnice v Mladé Boleslavi vrátil se z do-
volené a opětně pravidelně ordinuje.
— K úmrtí dvor. rady prol. dra. Jos. Stupeckého.
Další projevy soustrasti zaslaly Jednotě záložen nad
úmrtím jejího předsedy Občanské záložny v Bouzově
a Jaroměři.
Vávra
Čipera
Dostál
Hubka
doktor
Roček
Jos
Antonín
Kalina
Bukvaj
Pacák
Štěpán
František Josef
František
Zavřel
MUDr
V Kopístein
Stupecký
Vratislavův třída
Praha
Boleslav
Sobotka
Stulgart
Ratibořice
Voda
Drážďany
Mladá Boleslav
Bouzov
Jaroměř
Český beseda
Jednota
30
article
— Depulace kladenských horníků v Praze. Včera
dopoledne dostavila se do c. k. revirního horního
úřadu v Ječné ulici v Praze osmičlenná deputace hor-
níků z kladenských dolů a žádala, aby horní úřad
svolal společnou poradu zástupců podnikatelů a hor-
níků z kladenské uhelné pánve. V této poradě hor-
níci předloží mzdové požadavky. Na vyslání této
depulace usnesla se minulé neděle schůze 80 dele-
gátů horníků na Kladně. Deputaci sděleno v horním
úřadě, že bude vyžádáno dobrozdání majitelů dolů
o zamýšlené konferenci. Projeví-li majitelé dolů k
konferenci ocholu, bude společná schůze svolána
v době nejkratší.
— Městská rada pražská a sjezd Volné Myšlonky.
V minulé schůzi městské rady za předsednictví ná-
městka p. dra. Šlycha usneseno, aby při kongresu
Volné Myšlenky vzhledem k té okolnosti, že zavítá
do Prahy mnoho cizích hostí, pozdravil tyto hosty
jměnem města Prahy p. m. r. Filip. K uhražení výloh,
s uvitáním cizinců spojených, povolena komitétu sub-
vence 1000 korun.
— Projev o zdražování uhlí. K náměstku starosly
měst pražských panu Jirouskovi dostavila se v úterí
deputace společenstva obchodníků s uhlím a dřívím
v Praze, sestávající z pp. Ant. Veselého, starosty,
J. Wodičky, jednatele, žádajíc, aby tlumočil radě
městské plný souhlas společenstva se stanoviskem,
jež zaujala rada měslská ve schůzí své dne 19. srpna
t. r. vůči slálému zdražování uhlí, jež zvláště na
méně majetné vrstvy obyvatelstva pražského těžce
doléhá, prosíc zároveň, aby obec pražská důležitou
tulo otázku se zřetele nepustila a společně s obcemi
vůkolními všemožné kroky podnikla ke zjednání
trvalé nápravy. Jakožto přední důvod zdražování uhlí
v poslední době uváděli zástupcové společenstva ne-
racionální těžbu a drancování dolů se strany nových
Jirousek
Veselý
J Wodička
Praha
Kladno