ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad687eb0-7675-11dc-bd97-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 111, place 76, work 7, org 14
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
5. září 1907.
4 masthead
Číslo 245
5 article
vřen 40. kongres trade-unions, jehož se zúčastnilo 580 delegátů, representujících 1,700.000 dělníků. Oproti loňskému roku přibylo této dělnické organisaci 150 000 nových členů. Na programu kongresu je 45 předmětů diskusí. Bylo předloženo nesčetné množství ná- vrhů a resolucí. Hlavním předmětem debaty bude asi otázka, týkající se anglických dělníků, kteří se dali najmouti evropskými syndikáty, aby pracovali v Hamburku, Antverpách a jiných městech, kde je stávka. Podle všeho bude o- hlasováno pokárání těmto dělníkům a kteři z nich jsou členy »trade-unions«, budou dle všeho vyloučeni. — Na kongresu bude se jednat o svolání konference za účelem vydávání denniku v Londýně, věnovaného pouze věci dělnické. Bude též rokováno o pensi pro staré dělníky Kongres zahájí velkou agitaci v celé Britani pro tuto myšlenku. Ve velkých městech průmy- slových i ve vesnicích, po celém královstv budou se konati meetingy a manifestace a lid dělnický neustane ve své akci, dokud nedostane se naležitého zaopatření »veteránům práce«. Dále bude projednávati kongres otázky pracovní doby, stávky a dělnických bytů. Vzhledem k obsáhlému programu bude kongres zasedati nejméně týden. Eduard VII. u cara. »Svět« petrohradský tvrdl, že Edvard VII. odebere se co nevidět, ihned po návštěvě ve Švédsku a Dánsku, k návštěvě cara. Dle jinýeh pramenů petrohradských návštěva ta vykoná s až za rok u Björnöe. Izvolský odebere se z Karlových Varů, ale záhy již, ke králi Eduar- dovi VII. do Mariánských Lázní, načež jei Aehrenthal představí císaři Františku Josefovi. Na to odjede Izvolský do Biaritzu ve Franci.
Eduard Edvard Björnö František Josef Hamburk Antverpy Londýn Švédsko Dánsko Karlová Vary mariánský lázeň Eduard
6 article
Fallires sejde s Vilémem II. Také »Daily Expresa« tvrdí (viz i telegram v ranním čísle), že dojde na tuto schůzku, která ještě před krátkou dobou byla by se pokládala za bajku. Ale nikoliv prý hned: vedou prý se teprve průpravná vyjednáván Persie před revolucí? Směšlení v Persii jest trvale velice po- bouřeno Tlak vlády v posledních dnech vedl k opětným nepokojům. Mnohé osobnosti, znalé poměrů perských, soudí, že zavraždění velvezíra jest jen úvodem k větším krveprolitim. Revolta v Antverpách Stávka antverpská vedla k obrovským krvavým bouřím. Předvčírem večer jali se stávkáři opětně do stávkokazů páliti z re volverů a zasypali je kamením. Žena jednoho lodníka zraněna. Z nábytkového vozu, který sloužil ku přepravě Angličanů, byl tito vypuzeni a vůz hozen do vody.Ti síce čekali na nádraží na návrat 250 Němeův, aby je zbili. Celá policie byl na nohou. Ale průtrž mračen rozptýlila čekajíeí demonstranty. Druhého dne prohlásili Němci, že byli napáleni a že opět odjedou. Uspořádány jim za to ovace. včereiší den způsobíl neustálé srážky esn
Vilém II Angličan Němec Persie Antverpy Daily Expres Němův
7 article
P o vrženo a spáleno několik vozů, anglické dělníky vezoucích. Dva policisté byli těžce zraněni, jeden umírá. Devatenáctiletý mladík, k ne pokojům pouze přihlížející, byl střelen do páteře, šest žen a dětí zraněno výstřely z revolverů. Purkmistr vy- jednával po několik hodin s rejdaři. Antverpský maloobchod protestuje proti tyrani rejdařův. Purkmistr zakázal proklamací shro- mažďování více nežli pěti osob na ulici Na dnešek povoláno jest 4000 mužo občanské gardy do zbraně. Papež nepotvrdí pruského arcibiskupa. Dle římské depeše »Denníku Poznaňského« nepotvrdí papež vojenského faráře šl. Przesin- ského z Magdeburku, za arcibiskupa poznaň- ského, i kdyby jej pruská vláda skutečně jme- novala. I dle »Gonce Wielkopolského« papež s kandidatuře t6 opře za každou cenu. Kyne tedy zajímavý odhoj papeže, zvo-
Magdeburk Gonce Wielkopolský
8 article Hudba.
Hudba. + Edvard Grieg, slavný norský skladatel hu- debni, zemřel včera ráno ve svém rodišti Bergenu. Byl hudebním mistrem svého národa, jemuž zane- chal velikou rázovitou sbírku národních plsní. Sk ladby Griegovy jsou melodické a vyznamenávají se ducha- plným a zivým rythmem. Edvard Grieg narodil se roku 1843 v Bergenu. Studoval na konservatořích v Lipsku a Kodani, podnikal umělecké cesty a zí- skával svému národu čest skladbami instrumenlál- ními i vokálními. V Praze byl Ed. Grieg několikráte. Roku loňského řídil v sále Rudolfina koncert. O posledních okamžicích mistrových oznamuje tele- gram: Eduard Grieg, jenž bydlel v posledních dnech v hotelu »Norge«, chtěl včera večer odjeti do Kristi anie, pociťoval však již v poledne nevolnost, která vzrostia, takže se dal dopraviti do nemocnice. Jeho choť prodlévala u něho. O 3. hod. 30 min. ráno ze- mřel skladatel liše a klidně. + F. Cibula, populární, praktická škola na cl- feru (nakladalel Mojmír Urbánek v Praze, Jungman- nova tř. č. 14) vyšla pod č. 184 Edice M. U. pěči Ústřední jednoty českých citeristů v Praze. Jest mi- strně seslavena a vyhovuje všem požadavkům mo- derní školy. Cena 4 K.
Grieg Griegův Ed F Cibula Urbánek M U Bergen Lipsko Kodaň Praha Rudolfinum Jungman
9 article
+ Pozdní reforma. Pařížské časopisy přinesly v číslech ze dne 29. srpna zajímavou zprávičku k činnosti nastávajících ředitelů velké opery paříž- ské: »Pánové André Messager a Brou san, nastáva- jící ředitelé opery, vydali právě ustanovení, jímž se na příště ruší právo na výlučné držení určitých ůloh. O obsazování veškerých úloh, v novinkách i dllech repertoirních, budou rozhodo- vati sami. Tento nový paragraf ve smlouvách nebyí po chuti dvěma nynějším členkám naší národní hu- dební akadumie, jež prý odepřely proto setrvání ve svazku i za nové správy.« — Je vídět, jak zastaralá je světoznámá pařížská velká opera v mnohém ohledu. Iustiluce, jež už snad na veškerých vel kých divadlech dávno zavedena, zavádí se tam te- prve jako reforma.
Messager
10 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Porada o prostředcích k ochraně uměleckých děl. Z Paříže, 4. září. (K. k.) Státní podsekretař Dujardin Beaumetz svolal na základě často se při- házejícího poškození uměleckých děl v Louvru na dnešní den přednosty všech velkých pařížských sbírek musejních, aby se poradili o účinných pro- středcích, jiiž by se dalo docíliti lepšího dohledu na umělecké poklady. Má v úmyslu prozatím uza- vřiti menší sály úplně, aby mohlo býti tím lépe do- zíráno na velké dvorany. leného vlivem a pomocí téhož Pruska na nej vyšší místo církve katolické. Patří do vězení. Sloupové trustů náležejí z mříže! Prohlásil tak známý politický náčelník novoyorský Heorst v řeči své na výstavě v James- townu ve Virginii. Napadl v řeči té ostře nynější vládu americkou za to, že se nepostarala, aby vůděí osoby trustů poslaly se za mřiže, kam náležejí. Heorst dovozo- val ale též, že třídní zášť jest kletbou země; prospěšné svazy mezi praci a kapitálem jsou velmi cenny, ale protizákonné organisace jsou největší nebezpeči pro svobodu. Léčivem prol nim jsou nestravné zákony. Haagská konference a boj o povinný smírči soud. Boj ten projevuje se čím dále intensivněj ším duchovním bojem přítomnosti. I včer zůstal boj nerozhodnut, neboť známý rakouský návrh doeilil jen 8 hlasů pro, 5 ne při 4 zřeknutí se hlasování. Nejprve zdálo se, jako by návrh Mereyův měl býtic hladce příjat, někteří řečníci projevili již souhlas, když tu předseda Bourgeois uvedl vážné námitky proti rakouskému návrhu, jelikož příjmutí jeho by odporovalo dřívějším hlasováním. Hned někteř- řečníci odvolali předchozí souhlas. Také ohláška Torniellova, že padá kompromisní návrh, uško- dila rakouskému návrhu. Dnes se v rokování pokračuje.
Beaumetz Mereyův Bourgeois Paříž Louvre James Virginie
11 article
Německé školství v Praze a české ve Vídni. Kterak lze blahovolným plněním zákonů vše stranně a důkladně zabezpečiti řádnou výchovu a žá- doucí vzdělání mládeže, toho zajisté vzorný obran skytá pražské obecné, střední a odborné školst německé. V Praze dle posledního sčítání jest 18.00 Němců, a vizme, co pro ně učinil stát, země, obec a jiní činitelé. 1. Školstyí obecné vykazuje pro Prahu více než dostatečný počet veřejných ško i tříd. Na deseti německých školách jsou 3852 dítky z těch je 1235 katolíků, 28 evangelíků, 1551 židu dle národnosti jest 1805 Němců a 998 Čechů Avšak návštěva dle uveřejněné statistiky jest na těchto německých školách daleko pod úrovno zákonem stanovené. Staroměstské dvě obecné německé školy jsot pětitřídní, měly by dle toho tedy míti dle tři letého průměru 320 dílek, avšak chlapecká má jen 78 žáků, divči 71 žákyň, úhrnem tedy pouze 149 ledy počet mnohem nepostačující, ba nestačující an pro školu dvoutřídní. Ten samý nedostatečný počet žactva jeví se na josefovské chlapecké škole pěbtřídní, která loni měla jen 68 žáků. Tedy: dl počtu žactva měly by býti pražské německé obecne školy jen dvojtřídní, nejvýše trojtřídní ale to ještě jen za pomoci českých dětí, kterě plní a zvýšují návštěvu vyšších tři těchto škol Návštěva průměrná jednotlivých tříd vykazuje v prvních třídách po 10 dětech (l), v druhých tř.- dách 11, ve třetích třídách 19. ve čivrlých tř. 32 v pátých třídách 19 dětí. Obě německé obecné školy v Josefově nemají v V. třídách vůbec tád- ných dětí.
Němec Čecho Praha Vídeň Josefov Němec
12 article
Jak blahovolně tedy chová se obec pražská k těmto školám! Ač nemusí dle zákona, přece pe- čuje o vzornou jejich úpravu a vede ročně skor OUUU A nyní pohlédněme k Vídni, kde dle úřadního sčítání sídlí 130.000 Čechů, ve skutečnosti ovšen mnohem více — tedy nejméně sedmkrát tolik jako v Praze Němců. Kolik jest tu zřízene veřejných škol českých? Ani jedinél Dec et až patnáct tisíc českých dětí jest ve Vídni bez jediné veřejné české školy Ani stát, ani země, ani obec nečiní tu pro dítky svých českých poplatníků ničeho. Ve Vídni jedině obětavý spolek „Komenský“ vy- držuje v X. okresu jedinou soukromou obecnou školu českou o 14 třídách, avšak té nedopřáno ani práva veřejnosti, t. j. vysvědčení na škole té vydávaná ne- jsou právoplatná, a české dílky, chtějíce obdržeti propoušlěcí vysvědčení, musí zajížděti na Moravu tam zkoušky skládati. A ještě škola „Komenské- ho“ měla býti zrušena přijatým návrhem v zemském sněmu dolnorakouském, kteréžto usnesení vša« ne- došlo schválení. 2. Německé školy s řední v Praze jsou 4 gymnasia, 2 reálky, 1 učilelský ústav; tak štědře se chová stát vůči Němcům v Praze. Ale k sedmkráí většímu počtu Čechů ve Vídni chová se docela jinak ve Vídní není ani jediné české školy střední.
Čecho Dec Komenský Němec Vídeň Praha Němec Morava Praha
13 article
3. Odborné školství. I tu není obrázek o nic utěšenější. Před 21 lety založena byla v Praze první odberná pokračovaci škola čišnická v Ra- kousku (pro učně), a tu shledáno, že při společenstvu jsou 24 uční národnosti německé. Školní výbor ihne ochotně svolil, aby pro tento počet zřízena byla pi = Odhalení pomníku Gambeltova. Z Cavaillonu. 4. září. (K. k.) Dnes byl zde slavnostním způsobem odbalen pomník Gambettův. Slavnosti obeo- vali bývalý president Loubet a námoční minislr Thomson. Thomson poukázal ve své řeči na pa- krok, učiněný za 30 let, a prohlásil, že pouze vášnivá láska k vlasti se nezměnila, a kdyby byla dnes Francie donucena hájiti svých práv a své civilisace pak vykonají francouzští vojíni svou povinnost, ou hodivše veškerý sofismus. Josef Reinach odsu zoval ve své řeči rozhodným způsobem prolivojenské theorie.
Gambettův Loubet Thomson Josef Reinach Praha Francie
14 article
= Cholera. Z Pelrohradu, 4. září. (K. k.) Cho- lora se rozmnožuje. Z Novgorodu se oznamuje, že tam nově onemocnělo 13 osob cholerou. Správcům domů v Petrohradě bylo uloženo, aby prováděli přís- nou kontrolu = Zemětřesení. Z Pařiže, 4. září. (K. k) Z Con- stantine se oznamuje: V Porte beni-Irmane bylo zemětřesením zničeno několik budov, mezi nimi dvě mešity. Mladé děvče bylo vylaženo jako mrtvol z trosek. = Neštěslí na dráze v Kanadě. Z Otlawy, 3. září (K. k.) Vlak kanadsko-pacifické dráhy vyšinul se na cestě v Toronta. Pět osob bylo zabito a ně- kolik jich zraněno. Nežtovice ve Vídni. Z Vidně, 4. září. (K. k Školní úřad vydal dekret, ve klerém se praví, že se zřelelem na onemocnění neštovicemi se prozatím zaslavuje zápis v 10. a ve 12. ckresu a nařizuje se, aby děti z těchlo okresů nebyly přijímány do škol jiných okresů. = Železniční neštěsli v Prusku. K vyšinul rychlovlaku, jedoucího z Eydtkuhnen do Berlína do- cházeji tyto další zprávy: Z Berlina, 4. září. (k k.) Úřadní zpráva. Rychlík č. 60, který má sem přijet ve 12 hodin 49 min. v noci, vyšinul se mezi Strauss- bergem a Rehfeldem. Pomocný vlak s lékaři vyje odtud v 1 hod. 5 min. — Z Berlína, 4. zál
Irman Rychlík Strauss Rehfeld Novgorod Petrohrad Con Kanada Toronto Vídeň Prusko Berlín
15 article
(K. k.) Dle další úradní zprávy jest vyšinulý vlal v plamenech. Strojvůdce a osm cestujíc í ch bylo lehce poraněno. — Ze Strauss- bergu, 4. září. Neštěstí na dráze bylo způsobeno zločinnou rukou, neboť na 15 m byly od- straněny všechny šrouby, takže musilo nastali vyšinuti vlaku. Že se nepřihodilo větší ne- štěstí a nepadl za oběť žádný lidský život, lze vy- světliti jen tím, že při vyšinutí poslední vozy ne- vjely do sebe, nýbrž zůstaly státi a padly na levou stranu. V jdelním voze vznill požár, jenž vůz úplně zničil. Rovněž dva sousední vozy druhé třídy byly zachváceny plameny. Lokomotiva se zaryla hluboko do země a vůz se zavazadly jel částečně přes loko- motivu dále. Místo skýtá obraz spousty. Proslýchá se, že atentát spáchali ruští anarchisté, kteří se domnívali, že se ve vlaku nalézá vysoce postavená osobnost. Skutečně jelo vlakem několik cestujících uvedené škole i třída německá o dvou odděleních A tato třída je vydržována dosud, majíc nyní 5 žáky. Tak blahovolně chová se český školní výbot v Praze k německým učnům. Kromě toho založil ně- mecký řemeslnický spolek německou pokračovac školu průmyslovou pro 96 učňů, o 4 třídách, a jsme přesvědčeni, že tato škola požívá subvencí od státu. země, obchodní komory atd. Celkem 148 učňů něme- ckých v Praze má ke svému vzdělání 2 školy pokra čovací o 6 třídách. V pokračovacích školách ve Vídn jest dle jejich poslední výroční zprávy 5472 nčnů českých, pro které však ve Vídni neexistuje a n jediné pokračovaci školy české. Všichn ito ubozí čeští hoši jsou nuceni navštěvovati něme- cké školy pokračovací, kdež obyčejně čtyřletou učební dobu prosedí v přípravné třídě.
Strauss Praha Vídeň
16 article
A nyní, když spolek „Komenský“ provádí ne- závazné rozhovory o zřizování českých pokračova cích škol vlastním nákladem, tu ihned chystá se pre sněm dolnorakouský návrh zákona, dle něhož by zřizování pokračovacích škol neněmeckých v Dolních Rakousích vůbec nebylc připuštěno Přejeme Němcům v Praze jejich školy, avšak za- jisté máme právo žádati, aby také Čechům ve Vídni bylo popřáno škol českých. V lom ohledu, jak zřejmo. jest otevřené pole zejména českým poslancům, kteři by vykonali záslužný kus práce, kdyby otázku če- ského školství dovedli posunouti do příznivějšího stavu.
Němec Čecho Dolní Rakousy Praha Vídeň spolek „ Komenský
17 article
K reformě lékárenství. (Z kruhů lékárnick ých. ) Lékárnické asistentstvo ocitlo se po skončeném letním zasedání říšské rady v situaci lidí sklama- ných, ježto důvěrně očekávalo, že vláda během této kampaně poslanecké sněmovny předloží osnovy zá konů na zřízení lékárnických komor, pensijního po jišťování zaměstnaných fatmaceutů a zrušení reálníeh práv lékárenských. Nový zákon lékárnický, sankcio- novaný dne 18. prosince 1906 a vyhlášený 10. led- nem 1907, přinesl kondieinujícím jakýsi úspěch zří- zením asistentských výborů v obvodu jednollivých gremil, ale tyto obmezily se dosud na práce, týkající se dobrozdäní při žádostečh kvalifikaci určujících, při změnách stanovišť jednotlivých lékáren a pod. Ale hlavní věc zůstala nerozřešena. Hlavním cílem snah asistentů lékárnických bylo účelne rožmnožování veřejných lékárena zkrácení instančního řízení, pokud týče se rekursů, posudků a čekacích lhůt. A tu z praxé politických úřadů za dnešních poměrů lze viděti, že k těmto požadavkům nebere se od úřadních činitelů náležitý zřelel, ba že vykládá se zákon lékárnický zcela dl libosti, což jest v poslední době veřejnosti lékárnické s dostatek známo. Zdá se arci, že vláda a zemské úřady politické přícházejí kondicinujícím farmaceutům vstříc aspoň v některých otázkách sociálně polilických na př. co se týče zavedení nedélního klidu, ale tyte výbody jsou příliš nepatrné ku potřebám pra v reformy farmacis.
18 article
Jakási reforma farmacie měla být dosažen novým zákonem a k němu vydanými prováděcímí nařízeními, ale tato váznou dosud kdesi v kancelá řích vídeňských; vláda neučinila dosud zadost reso- luci poslance Hoffmanna z Wellenhofu, přijalé po slaneckou sněmovnou dne 16. října 1906. Možná ovšem, že budou prováděcí načízení, až přijdou, pře- kvapením pro obě třídy stavovské, pro kondicinujíeí i majitele. K prováděcím nařízením konají se přípravy s obou stran; na ministerstva zasílají se memo- randa, hájící bezpodminečně vlastní zájmy, aniž by v každém bodu hledělo se k inte gritě stavu. Tím způsobem sotva získá se skutečná reforma Iar- macie, nýbrž docílí se pouze částečná oprava se sitným závažím té stavovské třídy, která bude miti značný vliv v rozhodujících kruzích. Účelná reforma farmacie podmiňoje zrušení re- álných práv a kondicinující magistři sotva de- čkají se kýženě předlohy vládní, týkající se zrušení těchto výsad. Reálná práva lékárenská byla hlavní. fundamentální příčinou nesrovnalostí stavovskýcha t plyne s dvorního dakzatn ze calá jeilch opr dne 9. prosince T824, jenž pokládá ty lékárnické živ.
Hoffmann T 824
19 article
nosti za volně prodejné, které zřízeny byly do r. 1775. Novým zákonem lékárnickým přiznáno prá v prodejnosti i živnostem lékárnickým s právem osobním. Slávají se tedy reálná práva za dnešních poměrů skoro ilusorními a rozdll mezi koncesova- nou živností lěkárnickou a volně prodejnou (reáinou živností spočívá v tom, že majitelem prvé může býl pouze kvalifikovaný magister farmacie, majelníkem druhé však kterýkoli neodborník. Po stránce stavov- ské jest rozlišování práv lékárnických anomalií. kteréž bude nutno učiniti se strany politických kruho konee. Značnou podmínkou zdravé reformy farmacie bude zřizení lékárnických komor dle 3 63. nov. zák. lékárnického a objekřívní řád komorní, který by sotva již hověl zásadám a ten- denci starého řádu gremialního z r. 1833; tento gremialní řád, téměř neuvěřitelně drakonický vůči kondicinujícím magistrům, platí do dnes, ač byl částečně pozměněn živnostenským řádém, změnou politické správy, novým zákonem trestním, zákonem o zdravatnictví ald. Ukolem vlády jest tudiž vyřidit v době nejkratší otázku tuto a předložili parlamenlu ve smyslu resoluce panské snémovny ze dne 2. listopadu 1906 předlobu o lékárnických komorách ve smyslu resoluce poslanecké sněmovny k návrh zdravotního výboru ze dne 16. řijna předlohu, týkajicí se zrušení práv realných.
poslanecký sněmovna
20 article
z Petrobradu. Rozhodně však nemohl atentát být spáchán jednou osobou, ježto by odstraňování šroubů v tomto připadě vyžadovalo práci několika hodin. ale hodinu před tím projel jiný vlak místem be překážky. Na vypátrání pachatelů byla vypsána o- měna 2000 marek. — O domnělých pohnutkách atentátu oznamuje další zpráva z Berlina ze dne 4. září: Ve Straussbergu kolují pověstí, že jedná se o několik zločinců, kteří prý zamýšleli anarchistický útok na vysoce postavené ruské turisty; ale úit turisté nebyli ve vlaku. Také není positivního pod- kladu pro tyto pověsti. Zdá se, že zločinci byli dobře srozuměni se železničními dělníky. Na místě neštčsí byly na trati asi 50 m dlouhé vylaženy všechny kolejnicové šrouby a kolejnice byly uvolněny. Jidelní vůz vlaku, jejž neštěstí stihlo, úplně shořel, rovněž vůz II. třídy jedoucí za vozem jídelním. Jest ku po- divu, že při tomto velkém neštěstí nikdo nebyl těžce raněn. Všichni ranění bydlí v Berlíně a okolí. Na dopadení původce železničního neštěstí u Strauss- bergu bylo vypsáno 2000 marek odměny. Vyšetřován bylo ihned zahájeno. = Půl oboe vyhořelo. Z Keszíhely, 4. září (K. k uh.) Polovice obce Gyülvesze, 24 domy s vedlej- šími budovami, vyhořela. Oheň byl založen asi po- tulnými cikány, kteti nedávno při svém zatčení vy- hrožovali, že zapáli osadu, až budou propuštěni. P cikánech se pátrá.
Strauss Cikán Berlín
21 article
— Arcivévodský mlýn vyhořel. Z Kis- Jenö, září. (K. k. uh.) Mlýn, patřící arcivévodovi Jo- sefovi, shořel do základů se všemi zařízeními obrovskými zásobami obilí, jakož i s veškerými ve- dlejšími budovami. Skoda přesahuje 200.000 K. Mlýr byl pojištěn. =Mery del Val insnltován. Z Řtíma, 4. zář (K. k.) Jak „Messagero“ oznamuje z Castelu Gan- dolfa dopustilo se opilé individuum za jizdy tram wayí četných urážek oproti státnímu sekretáři kar- dinálu Meryovi del Val, který právě jel kolem. Policie zatkla opilce. Čásť obyvatelstva v Castelu Gandolfu učinita kardináloví ovace pod okny papežského zámku, v němž kardinál bydlí = Sebovražedný pokus dítěte. Z Magdeburku, 4 září. Ze strachu před trestem vyskočila osmilela dívka oknem. Narazilá hlavou na dlažbu a utrpěla těžké zranění. = Krvavá srážka mezi důstojníkem a jedno- ročním dobrovolníkem. Z Pešti, 4. září. Setníi 28. pluku polních myslivců Klempa pokáral z mali- cherné příčiny jednoročního dobrovolníka Ednarda Szaba. Tento dobrovolník napadl důstojníka, který se bránil bičíkem a těžce Szabovi ublížil na oku Szabo pak popadl šavli a vrazil ji důstojníkovi d břicha. Oba jsou těžce zraněni. Vojenské úřady hled tuto příhodu zata jiti.
K Mlýr Klemp Ednard Szaba Szaba Kiso Jenö Castel Gan Castel Gandolfo Magdeburk Pešť Mery del Val mera del Val insnltován
22 article
Vládě zbývá vedle jiných povinností také zří zení pensijního pojištění pro kondici- nujleí farmaceuty dle 8 11. z. lék. a i o tutc sociální vymoženost sveden bude asi boj s majiteli jimž o to běží, aby i oni byli pojati do svazku pen stjního pojištění. Rada oprav, zde jenom zbruba uvedených bude vyžadovati — vedle jiných opatření stavov ských — značné práce a záleží-li vládě na úpravě lékárnictví, není zbytečno zde uvésti, že se úkolu toho účelně zhostí toliko sestátněním aneb sezemštěním lékárnictví. Vzhledem k zamýšlenému všeobecnému pojišťo- vání dělnictva a s tím spojené reformě nemocen- ského a úrazového pojišťovaní a vzhledem k zamý. šlenému sestátnění těchto institucí bylo by na míste převzíti do státní správy i lékárnictví, jakožto zřízen s předešlými úzce spojené. Stát sám nepochodil by špatně, kdyby převzal dobře zúročitelné objekty. snadno kupní cenu amortisující; majitelé lékáren by zase výkupem lékáren na př. státními dluhopisy zhoštění byli obav před konkurencí nebo boykotem a kondicinující našli by silnou hospodářskou posici, aniž by ztráceli na politické samostatnosti zřízením stavovských organisací.
23 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Úterni rokování městské rady král. hl. města Prahy o školských záležitostoch, zejmény o naplňování veřejných německých škol český mi dětmi, provází tisk německého kasina poťou- chlými poznámkami, z nichž na jevo jde, kterak jest živá česká školská akce pražská kasinu proti chutí. Oba listy pozastavují se nad obranou městské rady protivýlkám národního tisku mo- ravského, který obvinil městskou radu z nečin- nosti v příčině zápisu do německých škol a na prohlášení ve schůzi městské rady, že vynakládá všechnu péči na změnu těchto poměrů, pokud zákonná její oprávněnost sáhá, píší „Boh.“i „P. Tagbl.“ v ten smysl asi, že tomu tak není a že zejména prohlášení o přesných mezích zá- kona v působnosti městské rady jest méně správné. Oba orgány kasina musily by uvésti nějaké positivní doklady těchto svých polovuča- tých narážek, aby dokázaly, že se jim nejedná o pouhý „bliktr“. Obzvláště tvrzení kasina, že při akci proti zápisu českých dětí do něme- ckých škol nehledí se na pojem český („tsche chisch“) tak úzkoprse, jest naprosto bezpod- statné. V účtování mezi českými a německými obcemi v ohledu národnostním a především v ohledu národního školství, neprokáže německý tisk ani jediný zkřivený vlas německý, neuvede ani jediného německého otce, který by byl nu- cen proti své vůli posílati své dítko do české školy. Je to naše česká chlouba, ukázka naší politické morálky, která stojí nepoměrně výše než německá a to beze všeho sporu. Nechceme ani v Praze nic než svoje, a proto reklamujeme české děti z německých škol a jestliže se o to přičiňujeme zákonitými prostředky, ale při tom s veškerou energií, činímo tak i z pocitu hlubo- kého a beze všeho doznaného studu před příští- mi generacemi, které nebudou chápati, kterak
P Tagbl Praha rokování městský rada král
24 article
jistě na počátku dvacštého věku bylo v Praze něco podobného možno. Když list náš vůči stále stoupající číslici českého žactva ve veřejných německých školách pražských první zahájil energickou, nikoli docela bezúspěšnou akci, ne- boť podařilo se nám snížiti návštěvu tuto hned na poprvé o dvě stě dětí, nesetkalo se naše po- čínání s naprostým nesouhlasem kasiňáského tisku Ten chopil se dokonce hesla, že dobře tak, že českě deti v němockých školách beztohu nejsou vítány, ježto naprostým nechápáním lát- ky po německu jim přednášené učební výsledek jenom zdržují a maří, což je ovšem svatá pravda. Kdyby to však němocké vedení v Praze a jeho tísk s pravdou poctivě mínil a kdyby pražským Němcům nešlo o chauvinistické účely o transfusi české krve do nedokrevných tepen schřadlého pražského němectví, musili by se své strany co nejúčinněji pracovati pro očistu svých škol od českých dětí, pro oblíbenou svou zásadu „čistotné rozluky“. Pro slovanskou Prahu, jediné české hlavní město v českýcl zomích — jež Němcům zpět dobýti ještě před čtvrt rokem sliboval nejkrátkozračejší všech ně- meckých profesorů magnificus Sauer — jest oproštění německých škol zdejších od český h děti otázkou cti a Praha nepopustí, dokud bude jediného českého dítěte v jediné německé pře- lejvárně, pracovati všemi silami pro uskutečnění hesla. „Ven s českými dětmi z něme ckých škol pražských!“ My v první řadě, jakož jsme první začali!
Němec Sauer Praha
25 article
— Ve včerejší schůzi zemského výboru království českého vyřízeny byly mimo jiné tytc záležitosti: přísedící z. v. dr. Herold před- ložil osnovu zákona o úpravě právních poměrů obecních úřadníků ve městech, jež jsou sídlem okresních zastupitelstev a v obcích přes 5000 obyvatel. Bylo usneseno, aby osnova řečeného zákona zemského byla všem členům zemského výboru dodána per rollam. — Po návrhu pří- sodícího dra. Herolda bylo usnoseno svolati an ketu na prozkoumání vládní osnovy zákona o kommassaci pozemků. Do této ankety, jíž předsedati bude přísedící dr. Herold, pozváni budou zástupcové zemského výboru, zemědělské rady, zemědělského oddělení vysokých škol technických, poslanci prof. dr. Fiedler Vinc. Hoffmann, zástupce Melioračního svazu místodržitelství a vrchního zemského soudu Termin pro zasedání ankety zůstaven byl při- sedícímu dru. Heroldovi. — Přísedící dr. Ep- pinger přednesl dotaz vlády o obeslání ankety zemských výborů, o sanaci zemských financi; tato anketa má se konati koncem září. Delegáty pro ni zvoleni byli přísedící dr. Herold a dr.
doktor Herold profesor Fiedler Hoffmann Ep zemědělský rada vysoký škola meliorační svaz
26 article
Eppinger. Dr. Eppinger sdělil zároveň, že o zemského výboru dolnorakouského došlo pozvá- ní na předběžnou poradu o téže záležitosti na den 16. t. m. Vzhledem k zasedání sněmu zem- ského bylo usneseno požádati jak zemský vý- bor dolnorakouský, tak ministerstvo financí, by řečené porady byly odloženy. — Po zprávě návrhu přísedícího Adámka byla povolena sub- vence na zařízení statku při rolnické škol v Kutné Hoře; dále zadáno 40 stipendií, zříze- ných ze zemského fondu sirotčího při řemeslni- ckých školách. — K doplňovací volbě řišské na Král Vinohradech. Páni voličové spojených stran národní a svobodomyslné se žádají, aby ve vo lební kanceláři (v Národním domě, vehod z Ko- runní třídy) laskavě přihlásíli své účastenství při doplňovací volbě říšského poslance za X. volební okres, klerá koná se dne 17. září. — Doplňovaci volby do sboru obeoních starších král. hlav. města Prahy budou se letos konati dne 30. října. Volební seznamy jsou us ode dneška po 14 dnů k veřejnému nahlédnutí vyloženy. Při těchto volbách má se volit 33
Eppinger Adámek Kutná hoře ko Praha Královský Vinohrady národní dům
27 article
obecních staršíchi, z nichž třiceti mandát vy- pršel, jeden mandát uprázdněn úmrtím a dve resignací. Na Starém městě letos nebudou se konati žádné doplňovací volby, ježto žádné- mu z obecních starších mandát nevyprší. Na Novém městě uprázdní se mandáty těchto pánů: v prvém sboru Josef Jirousek, Václar Romováček, Antonín Siřiště, dr. Vlad. Srb, Karel Stárka a Ant. Kubr; ve druhém sboru: dr. Vojtěch Frič, Vratislav Pasovský, Lov Pe- terka, Václav Prášek, Josef Šule a dr. Josef Šu- pich, dále jest v tomto sboru uprázdněn man- dát zesnulého dra. Alfréda Slavíka; ve třetím sboru odstupují pánové Václ. Březnovský, Jindř. Havlíček, Hynek Kreutzer a Josef Šeyd. — Na Malé straně vykonají se volby ve druhém a třetím sboru; ve druhém vyprší mandát pp. Frant. Braunovi a Frant. Hanslovi, dále je uprázdněn mandát resignací Fr. Schumandla; ve třetím sboru končí tříletý mandát p. Tomáši Cetlovskému. — Na Hradčanech dle dosa- vadního stavu věci nebudou se letos doplnovaci volby konati. — V Josefově vyprší mandát v prvém sboru dru. Alfrédu Baštýřovi a ve sboru třetím dru. Josefu Růžičkovi. — Na král. Vy- šehradě budou doplňovací volby ve všech třech sborech a sice na místa pp. inž. Bedř. Kovařovice ve sboru prvém, dra. K. Černohor- ského ve sboru druhém a Fr. Hodka ve sboru třetím. — V Holešovicích-Bubnech v sboru druhém odstupuje p. Jan Pešek, dále je uprázdněn mandát resignací p. Fr. X. Novot- ného; ve sboru třetím vyprší mandát pp. Jana Seifertovi a Václ. Varvažovskému. — V Libni odstupují: ve sboru druhém p. Al. Pinz, ve tře- tím pp. Fr. Filip a Víitězslav Vondřich. — Všech voličů, dosud v seznamech zapsaných, jest na 14.000 a sice: na Starém městě 2545, na No- vém městě 6443, na Malé straně 1525, na Hradčanech 340, v Josefově 108, na Vyšehradě 260, v Holešovicích 1862, v Libni 845.
Jirousek Antonín Siřiště doktor Vlad Srb Stárek Antonín Kubr Frič Pasovský Prášek Josef šulit Šu Slavík Václ Březnovská Jindřichův Havlíček Kreutzer Šeyd František Braun Hansl Cetlovský Baštýř Růžička Ing Kovařovic K Černohor Hodek Pešek Seifert Pinz Filip Víitězslav Vondřich Francie Hradčany Josefov Holešovice Bubno Libeň 6443 Vyšehrad Václar Romováček
28 article
— K doplňovacím volbám do sboru obec- ních starších král. hlav. města Prahy. Voličské listiny k volbám těmto jsou veřejně vyloženy v době od 5. do 18. září t. r. (inelusive) sice v místnoslech, jež v přislušné vyhlášce praesidia rady městské na nárožích nalepené jsou uvedeny. Zvláště upozorňujeme, že v listi- nách těch nejsou zapsání ti voličové poplatníci, kteří do 2. srpna letošuího roku nezapravili ve- škeré své daně, splatné do 31. prosince 1906, ač-li jim ovšem nepřisluší právo volební na zá- kladě jiném, nežli na základě placení daní. V dů- sledku toho musí poplatníci, kteři zaplatili dlužné daně své teprve po 2. srpnu t. r., nebo je pře ukončením lhůty reklamační, t. j. do 18. září t. r. (len den v to počitaje) do 12. hod. v po- ledne při městských berních úřadech zaplatí, vo- ličské právo svoje v místnoslech k tomu ustano- vených ve lhůtě reklamační (od 5. do 18. zátl t. r. do 2. hod. odpol.) reklamovali, aby do listin vol čských byli pojati a mohli voličské právo své letos vykonati. Voličské listiny vylo- ženy jsou: 1. Pro volební okres staroměstský ve staroměstské radnici v obecní slni čís. 14. v I. patře. 2. Pro volební okras novoměstský v místnosti čís. 6 v I. patře hotelu »U zlaté husy« č. p. 839—II., na Václavském náměstí. 3. Pro volební okres malostranský v místnosti městské čítárny v době čís. p. 265 —III , »U Palliardů« na Malostranském náměsti v I. patře. 4. Pro volební okres hradčanský v přízemní místnosti veřejné čítárny č. p. 111a—IV. » Na Pohořelci«. 5. Pro volební okres josefovský v Josefovské radnici č. p. 250—V. (nároží ulice Rabinské a Červené). 6. Pro volební okres Král.
Rabinský Červená Král Praha Václavský náměstí Na Pohořelec
29 article
Vyšehradu v přízemní místnosti městské čítárny č. p. 67—VI. ve Vratislavově třídě. 7. Pro vo- lební okres holešovicko-bubenský v budově magi- strátní úřadovny č. p. 265 —VII. (nároží ulice Nádražní a Kolárovy). 8. Pro volební okres libeňský v budově magistrátní úřadovny č. p. 141—VIII (Palackého třída). — Jubilejní slavnost České besedy v Pra- ohaticích konati se bude v neděli dne 8. září t. r. za všech okolností s pořádkem sice obmezeným, ale za účasti domácích i přespol- ních hostí, kteří se na slavnost dostaví. Na mistě zakázané zahradní slavnosti konati se bude od- poledne v zahradě p. Vávry veřejná schůze lidu pod širým nebem, kterou úřadům ohlásili p- slanci pp. Čipera, Dostál, Hubka, Kalina a dr. Roček. Na schůzi té promluví: „O politická situaci“ poslanec pan Jos. Čipera, „O přištích úkolech českého sněmu“ posl. p. Ant. Kalino, a „O postavení českých menšin“ poslanci pp. Jos. Bukvaj a Ant. Hubka. — Ministr dr. Pacák přijel dle zprávy Koresp. kanceláře včera večer do Prahy a ubytoval se v ho- telu su arcivévody Štěpána«. Dnes ráno odjel mi- nistr do Ml. Boleslavi, odtud pojede do Sobotky. — Osobní. Würtemberská králo vna přijela včera ráno ze Stulgartu do Prahy, na nádraží Františka Josefa prostřel ji komorní stravovatel pan Fr. Zavřel snídani, načež pokračovala v další cestě do Ratibořic u Nachoda. — Saský král dnes v po- ledne pojede Prahou do Drážďan, vraceje se z honů. — Cís. rada pan MUDr. V. Kopístein, primát okresní nemocnice v Mladé Boleslavi vrátil se z do- volené a opětně pravidelně ordinuje. — K úmrtí dvor. rady prol. dra. Jos. Stupeckého. Další projevy soustrasti zaslaly Jednotě záložen nad úmrtím jejího předsedy Občanské záložny v Bouzově a Jaroměři.
Vávra Čipera Dostál Hubka doktor Roček Jos Antonín Kalina Bukvaj Pacák Štěpán František Josef František Zavřel MUDr V Kopístein Stupecký Vratislavův třída Praha Boleslav Sobotka Stulgart Ratibořice Voda Drážďany Mladá Boleslav Bouzov Jaroměř Český beseda Jednota
30 article
— Depulace kladenských horníků v Praze. Včera dopoledne dostavila se do c. k. revirního horního úřadu v Ječné ulici v Praze osmičlenná deputace hor- níků z kladenských dolů a žádala, aby horní úřad svolal společnou poradu zástupců podnikatelů a hor- níků z kladenské uhelné pánve. V této poradě hor- níci předloží mzdové požadavky. Na vyslání této depulace usnesla se minulé neděle schůze 80 dele- gátů horníků na Kladně. Deputaci sděleno v horním úřadě, že bude vyžádáno dobrozdání majitelů dolů o zamýšlené konferenci. Projeví-li majitelé dolů k konferenci ocholu, bude společná schůze svolána v době nejkratší. — Městská rada pražská a sjezd Volné Myšlonky. V minulé schůzi městské rady za předsednictví ná- městka p. dra. Šlycha usneseno, aby při kongresu Volné Myšlenky vzhledem k té okolnosti, že zavítá do Prahy mnoho cizích hostí, pozdravil tyto hosty jměnem města Prahy p. m. r. Filip. K uhražení výloh, s uvitáním cizinců spojených, povolena komitétu sub- vence 1000 korun. — Projev o zdražování uhlí. K náměstku starosly měst pražských panu Jirouskovi dostavila se v úterí deputace společenstva obchodníků s uhlím a dřívím v Praze, sestávající z pp. Ant. Veselého, starosty, J. Wodičky, jednatele, žádajíc, aby tlumočil radě městské plný souhlas společenstva se stanoviskem, jež zaujala rada měslská ve schůzí své dne 19. srpna t. r. vůči slálému zdražování uhlí, jež zvláště na méně majetné vrstvy obyvatelstva pražského těžce doléhá, prosíc zároveň, aby obec pražská důležitou tulo otázku se zřetele nepustila a společně s obcemi vůkolními všemožné kroky podnikla ke zjednání trvalé nápravy. Jakožto přední důvod zdražování uhlí v poslední době uváděli zástupcové společenstva ne- racionální těžbu a drancování dolů se strany nových
Jirousek Veselý J Wodička Praha Kladno