ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad6682e0-7675-11dc-8147-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 26 celkem · entity: place 42, person 82, work 3, org 7
1 masthead
Ročník XXXXVII.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 5. září 1907.
Praha
3 masthead
Číslo 245.
4 article
Na ranní a odpol. IIstr před. lácí ser v Praze v adminislraei aa měsíe . . . . . . 2 s čtvrt lita . . . 8 K — s dvojí donáěkeu sn mněsle na čtvit lata ve allalkách: a K 30 ua měsie . Peštont na měsíe na čtvrt irla . . . . s dvojí zásilkou sa meoěeí
Praha
5 article Bezvládí v Marokku.
Bezvládí v Marokku. V illustrovaných žurnálech francouzských vidíme zobrazeny dramatické výjevy v krve- prolití u Casablanky. Osmahlí legionáři pál za improvisovanými valy proti divokým Ara- bům. Smělí spahiové na vzpínajících se koních ženou se v malebné skupině proti marockým jezdcům v bílých pláštích a v čele mává šavlí udatný důstojník republikánský, vycho- vaný v heroických tradicích Murata a Napo- leona. A trojbarevný prapor vlaje hrdě upro- střed vřavy bitevní nad půdou, zbrocenou krví pro slávu Francie a pokrok civilisace Armáda generála Druda a eskádra ad mirála Philiberta byly vyslány, aby přivedly trochu k rozumu banditské kmeny a uchlá cholily rozčilení domorodců, rozjitřených der viši a agitátory proti Evropanům. Neuplynulo ještě půl druhého roku od podepsání smlouvy v Algecirasu a v Marokku teče krev, země se octla v úplném bezvládí, lid je štván do »svaté války« a tři, čtyř pretendenti se chystají servati se o dědictví nebohého Abdula Azize. Zoufalý obraz poskytuje nešťastná vlast racy kdysi mocné. Situace se stále horší. Uspořádají poměry marocké aspoň trochu děla křižáků admirála Philiberta, upevn autoritu Francie mužstvo generála Druda Bude konečně moci Evropa zahájiti v zdivo- čilé zemi poslání své civilisace? Pochybujeme. Zatím lze očekávati jen vzrůstající bojechtivost islamských hord a pokračování anarchie . ..
Murat Druda Philibert Evropan Aziz Maroko Casablanca Napa Francie Algeciras Evropa
6 article
Evropa měla zahájiti dílo civilisace v Marokku zřízením policie. Další dobrodiní jež přinášela civilisace národům primitivním a divokým: misionářství a alkohol byly by následovaly po zdařilém zahájení akce. Ale zdá se, že to není pouze zájem vlastenecké snahy rozšířiti moc Francie, pracovati pro »větší Francii« podle vzoru imperialistických snah tvůrců »Greater Britania«, který posla osmahlé legionáře a malebné spahi do krva- vých bitek s Araby, jejichž výjevy v ilustro- vaných listech jsou efektně zobrazeny, aby působily na vlastenecký cit Francouzů. D podniku dosti dobrodružného a riskantního zasáhla též všemohoucí ruka kosmopoliti- ckých finančníků. Celou psychologii maro- ckého dobrodružství odhaluje zajímavá epi- soda, vylíčená zpravodajem pařížského »Ma- üinu«, líčícího bombardování Casablanky Když táhlo do boje oddělení francouzské. vedené praporečníkem Ballandem, kráčel mu po boku p. Berti, zástu pce »Marocké půjčky« volající na vojáky: »Ku předu, hoši, jménem Francie !« a v duchu asi dodával: »a jmé- nem akcionářů marocké půjčky!« Zde se jeví zvláštní stránka francouzské politiky marocké za poslední léta. Bankovni úřadník podněcuje udatnost vojáků, kteř jdou do boje pod praporem Francie. Cil tétc politiky je jasný a byl připraven velmožifi nance: udolání a zmocnění se Marokka. Proti francouzskému postupu v Marokku ozývají se ostré, oposiční hlasy z mnohých žurnálů pařížských, jež dovozují, že Francie teď se vrhá do krkolomného dobrodružství, neboť snad bude nucena ohněm a mečem zajistiti svou převahu v Marokku, které mohla získati cestou méně krutou a nebez- pečnou, kdyby její diplomaté z quai d'Orsny se jinak postavili vůči problému marockému Ministr zahraničních záležitostí Pichon ujišťuje, že francouzské vojsko nepostoupíza
Francouz Balland Berti Evropa Maroko Francie Ma Casablanca
7 article
Casablanku a ministerský předseda Cle- menceau pohlíží na Marokko s povýšeným klidem člověka, který je přesvědčen, že to musí dobře dopadnouti. Zatím však Marokkem letí bouřlivá před- zvěsť tragických chvil. Očekává se prohlá- šení »Svaté války«, a s napjetím se hled vstříc pochodu nového sultána Muleje Hafida na Fez a Rabat. Též sultán Abdul Aziz se konečně rozhodl, že se odebere do Rabatu Oba bratří, oba sultánové v brzku se ocinou tváří v tvář. Tragedie marocká bude zabá- jena . . . Soupeřství obou sultánů je teď nejvý značnějším momentem v marocké anarchii Události v Casablance ustupují před riva- litou sultána Abdula Aziza a Muleje Hafida. Nelze předvídati, jaké nové zápletky, jaký obrat v záležitostech marockých vzniknez konfliktu obou sultánů. Abdul Aziz je hráč, který již sází tře soucí se rukou na poslední kartu. Mulej Hafid nesmí býti podceňován. Zdá se, ze on to bude, jenž učiní konec bez vládí v Marokku. Mulej Hafid není dobrodružný usurpátor jako roghi, ani ban- dita jako Raisuli. V jeho žilách proudí krev královská, jež mu dává stejná práva jako Abdulu Azizovi. Jeho vystoupenl mělo fasci- nující dojem na domorodce. Všechny kmeny z jeho okolí nadšeně se hrnuly pod jeho prapor a šejkové, notáblové, učenci koranu mu svorně holdovali, velebíce jeho statečnost a vzdělanost. To vše činí jeho objevení se na jevišti marockém velmi důležitým a též znepokojivým Četli jsme již, že nový sultán není proti- evropským zuřivcem, naopak, že se choval vždy k jinověrcům s velkou snášelivostí. Pan Tardien v »Tempsu«, důkladný znalec po měrů marockých, líčí Muleje Hafida dosti příznivě. Dovolává se svědectví cestovatel Gentila a markýza de Segonzaca, kteří věří že nový sultán není nepřatelsky zaujat prot Evropanům.
Aziz Abdul Aziza Mulej Hafid Tardien Gentilo Segonzaco Evropan Casablanca Maroko
8 article
Ale otázkou je, zdali bude moci se ři diti svou rozvážností a snášelivostí. Vždy sultánem byl provolán jen proto, že odsoudi malomoc a netečnost svého bratra a ape loval na vlastenecký a náboženský cit Maro čanů. Svou »kandidátní řečí« v památném shromáždění v Marakeši roznítil fanatismus musulmanský. Prohlašuje, že nechce svatou válku A zatím jeho zanícení přivrženci vzblížejí k němu s nadějt, že splní jejich tužbu a po vede je do rozhodného boje proti nevěřícím Jak vyvázne z této situace? Bude musit býi znamenitým politikem, aby se stal pánem události a nemusil, on vůdce, býti jen vy konavatelem vůle fanatických kmenů. »Le Temps« vidí velké obtíže, jež na- stanou francouzské vládě oproti oběma sul tánům. Vůči Mulejovi Hafidovi z mnoha dů- vodů bude radno zachovati velkou opatrnost a náležitě ohledy. Abdul Aziz nezasluhuje. aby Francie se nějak za něj exponovala a k němu se vázala. Byl vždy stejně věro lomným jako slabým. Hromadil sliby, jimž nikdy nedostál. Podpisoval smlouvy, jež nikdy nedodržel. Dal se zneužiti proti Francii jako nástroj Anglie a pak Německa. Mařil nej- lepší plány francouzského vyslance Sain René Taillandiera. Proto Francie bez po- litování bude viděti jeho odchod. Ale jeho pádem nerozluští se ještě zá- hada marocká, neuklidní se anarchie, huble říši. Francie bude stržena do víru nových zmatků a bouří. Evropská akce v Marokku je nyní zamezena, všechen rozvoj hospo- dářský a finanční je přerušen vzpouroua nepořádky. Trpí tím civilisace i »Marocká půjčka«, je v nesnázích expanse francouzská v severní Africe i velkolepé záměry mezi- národních finančníků. Sopečnou půdou Ma rokka lomcuje podzemní rachot, děsivé pří znaky převratů se blíží. Otvírá se krater jehož soptění může býti strašné!
Aziz Taillandier Mulej Hafid Francie Anglie Německo Maroko severní Afrika Ma Le Temps
9 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. Z Terstu. (Velkolepá slovanská národní manifestace) Neděle dne 1. září byla Terstu dnem velkolepého osvědčení národního vědomí slovenského a chorvatského obyvatelstva. Ale při té příležitosti ukázalo s také, že terstští socialisté pod škraboškou inter- nacionalismu nepřejí si ničeho jiného, leč po- kračovati v politice italských liberálů. »Lavora- tore« před několika dni tak se snižil, že přispěl na pomoc mazziniancům a hrozil Slovanům ob- čanskou válkou. Socialistě v Terstu pozdvihují se otevřeně na Slovince a stavějl se na stranu Italů. To právě minulá neděle jasně ukázala všemu slovanskému obyvatelstvu Terstu. Italské listy celý týden před tím běsnily Terstské byly podporovány časopiseetvem v Italii Politické úřady se toho lekly a zapověděly » Del nickému podpůrnému družstvu« slovinskému hlavní čásť slavnosti, která se měla dne 1. zář. konati. Spolek se zřekl celé slavnosti a národn dělnická organisace se usnesla shromážditi se ve Sv. Ivanu na prvý veřejný tábor lidu. Politický spolek »Patria« svolal na sobolu »celý« Terst na »osvělovou manifeslaci«. Totéž učinili mazzinianci. Socinlisté pozvali si sou- druhy z Frinulu. A politické úřady pozvalysi — vojsko až z Celovce. Ale »osvělná manifestace« italská dopadla bledě. »Patria« shromáždila ne plných 80 omla- dinců, mazzinianů bylo rovně 20. A osmdesát občanů volalo ze zavřených pokojů na ulici Abasso gli Slavi! (Dolů Slované!) Slovinci a Chorvaté sešli se k páté hod odp. do zahrady Národního domu ve Sv. Ivanu na tábor lidu. Dělníků slovanských bylo při- tomno na 2000. Tábor zahájil dr. J. Mandi a navrhl za předsedu p. Jakliče. Dr. Mandi pak měl krásnou národní řeč. V tom záslup uviděl svého miláčka dr. Otakara Rybáře a začal mu dělati ovace. Rybář vystoupil na tribunu způsobil svou řeči nevgličitelné nadšení.
Italos Ivan Slav Slovan Slovinec Chorvat doktor J Mand Mand Rybář Terst Celovec Patria národní dom
10 article
Učastníků bylo ke konci taboru na 4000. Po táboru záslipy táhly do města, ale hned v prvých ulicích zastoupili jim cestu strážnici s vylasenými šavlemi Nieméně zástupy šly dále, při čemž jim cestu učinil vůz, jehož koně s splašili. Slovenci a Chorvaté přitáhli před Ná- rodní dům terstský, zapěli »Hej Slované«a »Liepa naša domovina«. Zplvali až do desáte hodiny večerní. Pořádku nerušili a nikdo se neopovážil na ně útočiti. Po desáté hodině začali se rozeházeti. Roz- dělené tlupy chodily po všach ulicích Terslu zpívajíce vlastenecké písně. Jiného hlaholu v Terstu slyšet nebylo. Najednou byl slovanský Italové se neodvážili na Slovany, poku byli v massách, teprve na rozdělené si troufali. Ve Sv. Jakubu sedělo v zahradním hostinci as dvacet Slovinců se ženami a dětmi. Italové, so- cialisté i liberálové, za tmy hostinec obklopili nanosili si kamení a začali zákeřně bombardo- vati jako Japonci Portartur. Bombardování trvalo půl hodiny. Tři Slovinci a policejní komisan byli raněni, okna vytlučena, zdi poškozeny Obležení z počátku myslili, že udeřila jejich po- slední hodmka. Ženy úpěly, děti vřískaly. Zatím italšti hrdinové naházeli do hostince takovou zásobu kamení, že poskytli obleženým vydatnou zbraň k obraně. Slovinci odpovídali kamením na kamení a konec byl, že bylo deset Iialů lehce raněno a třicet zatčeno. Někteři byli ode vzdáni státnímu zastupitelstvu, druzí okresnímu soudu a ostatní byli potrestáni desítidenním vě zením, jež hned nastoupili.
Chorvat Slovan Italos Jakub Japonec Portartur Slovinec Terst Slovan
11 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Příšti duma. (Projev pana Golovina. — Kadeti a volby.) (Pův. dopis „Nár. Listů“) „Nesdílím mínění těch,“ pravil pan Golo vin, „kteří mluví o ochladnutí a ztrátě zájmu u lidu na národním zastupitelstvu a dumě. Tentc úsudek se činí na základě klidu a ticha, kter všude vládne. Než právě teď jsou rolníci zaměst- náni polními pracemi, měšťácí jsou nepřítomni na venkově nebo v cizině. Netajím si, že se jev zklamání v řadách rolnictva, poněvadž ani první ani druhá duma nesplnila jejich nadějí. avšak lid nemá jiného prostředku, než nadále doufati v dumu. Jsou pouze dvě cesty: návrat k starému režimu a ústavní vývoj. Prvá cesta jest dobře známa, ukázala se naprosto nevhod- nou uspokojiti potřeby doby, a mimo fanatické příslušníky Svazu ruských lidí — myslím — že si nikdo nepřeje návratu k minulosti. Starý re- žim dal vše, co mohl; nemůže poskytnouti nie nového. Třeba tudíž setrvati na nové cestě a po kusiti se na ní dospěti k uspokojivým výsled- kům. Třetí cesty není.“ „Jestliže však lid očekává od dumy zlep šení, má-li v ni důvěru, bude hlasovati pro ty kteří mají heslo zabezpečiti její trvání a odvrá- titi se od krajní levice i pravice. Tyto obě uči- nily vše k rozbití druhé dumy. Pravici se to ne- podařilo, avšak levice došla cíle. Rozpuštění dumy způsobilo nespokojenost v lidu, avšak tato nespokojenost se neobrací proti dumě samé, ný brž proti těm, kteří chtěli její rozpuštění. Proto se mi zdají volební chance krajní pravice i le- vice minimálné. Krajní levice prohlásila boykot voleb, nepřichází tudíž v úvahu. Krajní praviee se zúčastní voleb, nemyslím však, že by měla úspěch v té míře, v jaké očekává.
Golovin Gola
12 article
„Tvrdí se, že lidové massy se přich, lily ku pravici. Uznává m. avšak míním, že nedosnělv až ke svazu ruskýen lrdl, nýbrž tolik až ke kadetům. Bylo to způsobeno zavrze- ním politiky příslušníků levice. Třetí duma bude podle mého mínění nepopíra- telně oposičná s převahou živlu kadetského. „Nezdá se mi, že by oktabristé měli více nadějí než Svaz ruských lidí. Je možno, že ně- kteří z jejich vůdců se dostanou do dumy; nie- méně nikoli jako oktabristé, nýbrž díky osob- nímu svému významu, požívajíce všeobecnýeh sympathií. Tak byl zvolen profesor Kapustin do druhé dumy, jenž hlasoval ve všech ústavníeh otázkách s kadety. Osobností jeho rázu lzesi přáti v dumě, poněvadž utvoří oporný střed pr. zákonodárnou činnost parlamentu. „Mezi stranami, kterým přiznávám vedle kadetů nejvýznačnější místo v příští dumě, třebo uvěsti polské „kolo“, jež bude rozmnoženo novyni členy a bude obnoveno novými sociál- nými živly. „Kolo“, sledující směr jako v druhé dumě, jest mi velmi sympathické. Příští ústavní střed nalezne v této straně mocnou podporu.“-
Kapustin
13 article
V drobném P.suejít rnnní číslo o sobě . . . ra 8h odpoledni . . . za žh Ve Řlialkách na venkovs ranní číslo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4 b Iuserávv plati se hetově ropřsd Předplacení a Inserty přijímá dnnini- strace v Harianské slici č.s. Tam nacházají so t4ž rečabee liskárna a ezpedice „Národnich L.lsti“ Rukoplsy so novraecji.
14 article
„Vracím se k tichu, kterým se nynější va- lební kampaň vyznačuje a které jest mnohým známkou netečnosti k dumě. Ale proč se vzru- šovati? Duma není více něčím novým, nezná- mým, jako byla v době prvého a druhého svého svoláni. Nuže, tehdy bylo třeba se scházeti, vy- kládati a objasňovati mnohá nesprávná mínění a nejasnosti, bylo třeba shromáždění, Bylo třeba vykládati lidu povahu a cenu jeho politických práv, význam a dosah národního zastupitelstva, osvětliti politickou fysiognomii osobností, které se ucházely o důvěru lidu atd. Dnes toho vice netřeba, toť důvod všeobecného klidu. Lidu ne- třeba volební agitace, poučování o ústavě. Dvě minulé kampaně byly mu dobrou školou. Rol- níci už vědí, pro koho hlasovati a nenechají se strhnouti zpátečnickými řečmi. Je ovšem prav- dou, že nový volební zákon hodně zmenšil váhu mas ve volbách, nemohu však připustiti, že tato změna může zníčiti naděje, které máme o oposičném složení třetí dumy. Domnívám se, že i ti, kteří ve volbách do druhé dumy hlaso- vali pro reakcionáře, budou hlasovati nyní pro representanty oposice: Mé povné přesvědčení jest, že třetí duma bude oposiční.
Rol
15 article
Vidno z těchto slov, že kadeti jako všechny strany pociťují vliv nedostatečného zájmu o vol- by, který všude pozorovati a kterému všechny strany, které se zúčastní voleb, musí čeliti. Ne- sporně jsou kadeti nejméně nečinní, než kadetů jest příliš málo, aby docílili značných voleb- ních úspěchů vlastními silami. Proto vždy pe- čovali, aby byli pokládáni za nejlepší zástupce nejrůznějších zájmů. Minulý volební zákon dá- val velkou důležitost rolnictvu, prolo řešili agrární otázku způsobem příznivým sodlákům, jejichž podporu ztratili v druhých volbách poněvadž „trudovíci“ se zdáli více energickými v obraně rolníků. Týmž postupem získali ob- chodní zřízence, jimž děkují většinu vítězsíví ve městech. V nynější době hrají největší úlobu ve volbách majítelé statků. Hledí je získati, opí- rajíce se o otázku agrární, avšak posunujíce v přední řadu otázku práv politických a zveda- jíce proti soudům administrativním boj, který jest velmi populární mezi četnými velkými ma- jiteli v zemstvech, kteří chtějí býti pány na ven- kově a jimž vliv úřadní překáží v těchto sna- hách. Tato nálada způsobila v zemstvech kon- stitučné snahy mezi šlechtou, jež doufala, že pomocí konstituce lépe zabezpečí svou místní vládu. Když ústavní hnutí posunulo v před agrárnou otázku, přiklonila se šlechta ku pravici a dokonce z valné části zamítla ústavní ideu, vracejíc se k samovládným tradicím. Jest ovšem otázka, do jaké míry se podaří kadetům získati novu její důvěru. Mnoho oso dume p konserýntrrnv
16 article
V Praze, 4. září.
Praha
17 article
maršálek šlechty Stachovič, přichýlilo se k le- vici a odepřelo na posledním sjezdu zemstev odsouditi vraždy terroristů, ale jsou také pří- klady opačné. Jako v každé kadetské úvaze jsou i v pro- jevu Golovinově sofismy (jest to hlavní chyba strany), jako na př. tvrzení, že volební propa- ganda není nutna, poněvadž ruský lid už pro- dělal dvoje volby. Ostatní národy zyjisté pro- dělaly mnohem více voleb, a přece každá volba vyvolává horlivou agitaci, zejména po každém novém zákoně volebním, jako tomu dnes v Ru- sku. Takovýmto tvrzením se nepotlači opráv- něný podiv a povzbuzuje se jenom podezření na důležitější důvody, které stůj co stůj mají býti zatajeny.
Stachovič Golovinův
18 article
Kongres anglických trade-unions. V Bathu byla zahájena imposaníní mani- festace anglického dělnictva. V ponděli byl ote-
Bath anglický trade
19 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Výzkumy na hradišti Staré Plzně Soustavný archeologický výzkum počal se u nás v Čechách prováděti teprve v posledních letech minulého století. Nejprvé přišly na řadu nejstarší památky z hrobů pokolení dávno zmi- zelých, o nichž psaná historie mlčí a jejichž jména jsou vůbec neznámá, nebo jež možno jen přibližně historickým národům přisouditi; pak se přikročilo k ohledání a prozkoumání hrobů mohylových a žárových a poslední léta se vě- nují českoslovanským hradištím. Soustavu a důslednost uvedl do prokopávek teprve prof. Píč, podporován sdružením archeo- logickým, sestávajícím z pp. Jana Felemanna, Ant. Formánka, Jana Hellicha, V. Požáreckéh a Jana Waňka. Výsledky jeho práce, uložené v archeologických sbírkách musea království če- ského, plní 5 mohutných svazků jeho „Starožit ností země české“, které podávají netušený obraz bohatého a bujného života věků dávno minulých; svazek VI. bude věnován nejdůleži- tější pro nás době, totiž dějinám prvotního osídlení českého, jak se nám jeví ve starých slovanských krajových hradech a jejich kultuře.
profesor Píč Felemann Antonín Formánek Hellich Waněk Plzeň Čechy muzeum království český
20 article
Bylo sice již mnoho o bytu starých Čechů a je- jich domácím životě napsáno, avšak scháze tomu ponejvíce reelný základ znalosti staroslo vanských hradišť samotných, a proto jsou dosa- vadní popisy knižecích hradů, jakož i podhradí více méně výmyslem a domyslem spisovatelů. Zahájeným výzkumem dostane se zachovaným zprávám letopisným plnějšího obsahu a vyko- pané zbytky zde kdysi proudicího života umožní nám pohled do staročeské domácnosti. Důle- žitost tohoto výzkumu je očividna: neboť na hradištích to bylo, kde se začala kultivace če- ské půdy slovanským živlem, tam se vyvíjely politické, hospodářské i sociálm prvky, jež ve svém vývoji vedly k státní organisaci knížectví českého. A můžeme hned dodati: tak mnohá báje vymizí a tak mnohý předpoklad se ukáže lichým. Mluva archeologie jest totiž drsně resli- stická jak ten život sám, bez okras a pentli ček . ..
Čecho
21 article
Hradištní výzkum prof. Píče došel záhy vi- tané ozvěny v Plzni, kde městská rada ochotně povolila každoroční příspěvek na soustavn archeologické prozkoumání kraje plzeňského Po mnohých pracích, které provedl prof. Pič a plzeňský konservator p. Franc, přikročilo se konečně roku minulého ku prokopání hradiště „Staré Plzně“ nad Plzencem. Prokopávky řídi známý historik plzeňský, řed. J. Strnad a místní jednatel Archeol. komise České akade- mie, prof. dr. Boh. Horák. Plzeň, pěkně zdobená historickým lešením své staré a zajímavé radnice, vykonává proko- pávkami na hradišti „Staré Plzně“ jen akt piety a povinné úcty ke své „staré matce“, neboť o tud vzala svůj původ. V druhé polovici XIII. sto letí přešlo totiž obyvatelstvo Staré Plzně, dneš ního Plzence, bez pochyby následkem stálých povodní řeky Úslavy, ze svého starého sídla n místo stoku tří řek, kde založilo novou osadu „Nový Plzeň“. A dnes pátrají potomci po sto- pách svých předků . . .*) Hradiště „Staré Plzně jest na planině zvané Hůrka, která se táhne na pravém břehu řeky Úslavy od východu na západ k Malé Stra ně, části města Plzence a tvoří skoro rovno- ramenný trojůhelník. Plocha hradiště jest roz dělena třemi valy ve dvě části, ve vlastní hra diště, jehož rozměry obnášejí 1 h 37 a a v před hradí rozměrů 2 h 78 a. Podle těchto mo- hutných valů a hlubokého příkopu lze snadno dosud hlavní hrad od předhradí a nádvoří roze znati. Pod hradištěm dole na Malé Straně Plzence zbyl u řeky Úslavy ohromný val, jehož příkopu se užívá dnes jako zahrady. Odtud vede pak cesta vzhůru poděl kostelíčka sv. Petra, který představuje románskou rotundu beze všech okras, jejíž apsis jest též rotundou. Okna (4 jsou okrouhlá a zdivo poměrně silné; dnes stojí
profesor Píč Franc J Strnad doktor Boh Petro Plzeň Úslava Plzenec Plzenec Český akad
22 article
*) Právě vydaně VI. číslo „Památek archeol. obsahuje článek prof. dra. Horáka „Plzenecké hra diště“. jehoz isme užili. kostelík prázdný, nuzně pokrytý a všem neho dám povětrnosti odevzdaný; v letech padesátých minulého století chovali v něm havíři střelný prach. Pozoruhodné jest pouze kamenné ostěn dveřní, svým vyžlábkováním; hoření část z jed- noho kusu kamene zhotovená představuje 5 vy- pouklých čtverců, tři pravidelně a dva po dlouhlé, kteréžto poslední jest diagonalami roz- děleno a v korespondujících částech buď kolme nebo vodorovně vyžlábkováno; boční ostění vy- kazuje podobnou okrasu, jenom že prázdná tř pole jsou delší a to ještě jednou tak dlouhá, jako tři vyžlábkovaná. Uvnitř vlastního hradiště podařilo se proí Horákovi zjistiti polohu a základy zbořeného chrámu sv. Vavřince, ktorý se na počátku 19 století sesul a jehož zdíva bylo použito ke stav- bám v Plzenci. Kostelík ten byl třikráte přesta ven, pokud možno ze základů souditi; při pro kopávce nalezeny šestihranné polévané dlaždi čky, jichž tvar se rovná dlaždicím, vykopaným z chrámu sv. Vavřince na Vyšehradě a jichž stáří možno položiti nanejvýše do konce sto- letí XI. Vedle kostela byl hřbitov; kostry nale- zené ležely na znak, obličejem obráceny k vý- chodu a beze všech ozdob.
profesor doktor svatý . Vavřinec Plzenec Vyšehrad
23 article
Stará Plzeň, hlavní krajový hrad, měl totiž 3 kostely a 5 kaplí, jak listina krále Přemysla II z r. 1266 uvádí; dnes stojí pouze mimo rotundu sv. Petra kostel P. Marie a sv. Jana Krtitele z ostatních byl kostel sv. Blažeje za dob Jose- fových zrušen a jen 4 lipky se soškou téhož světce na silnici plzeňské upomínají na místo. kde stával. Kostely sv. Václava a Martina byly v městě Plzenci (jeden z nich stál bezpochyby v zahradě pop. č. 80); poloha kostela sv. Kříže na hradišti není dnes známa, ač M. Kolář v le- tech 70tých do Pam. arch. napsal: o místě ko- stela sv. Kříže se ví, kde na hradním vrchu stával. O životě na hradišti chybí nám veškeré zprávy. Jisto jest však, že i po spojení a sjedno- cení knížectví českých pod vládou knížete Pražského byla Stará Plzeň nejpřednějším mí- stem celého kraje plzeňského a hlavním sídlem úřadnictva od českého knížete jmenovaného Nejpřednější z nich byl hradský kastelán, vybí raný z předního rodu Drslaviců, snad potomků původního knížecího rodu. Letopisec zachoval nám zprávu o Star Plzni již k r. 976. Tehdy usiloval vévoda bavor- ský Jindřich o trůn říše německé proti Otovi II. byl však od něho poražen a utekl se do Čech, kde jej Boleslav II., jenž by místo přídomku „Pobožný“ správněji měl slouti „Bojovný“, vzal ve svou ochranu, jelikož patřil mezi nejvěrnější spojence Jindřichovy, uzavíraje s ním přátelské úmluvy na vývoj i obranu tak jako s Lutici. Oto II. pronásledoval vévodu bavorského až ke hradu Plzni, kde se mu však dostalo „nespor- ného doplatku“ místo sporného poplatku. Po rážka byla tak důkladná, že se Oto II. stěží za- chránil útěkem do Bavor. A tak se spojuje jmén- Plzně s prvním zajištěným vítězstvím Čechů nad Němci.
Přemysl II Petro Krtitele svatý . Blažej svatý . Václav Martino Kříž M Kolář Drslavic Jindřich Ota II Boleslav II Lutic Bavor Čecho Němec Plzenec Plzeň Čechy Jindřichov
24 article
Jiné zprávy o této Slaré Plzni pocházejí ze životopisa sv. Vojtěcha. Tak na př. vypravují verše o utrpení sv. Vojtěcha: „Po vykonané cestě přišli k hradbám Plzně, kteréž město leží na hranicích oné země (bavorsko-české). Zde za- rmoutilo muže svatého hrozné podivání; nebot vida, kterak tu konán trh, promluvil takto: ejhle toť vaše víra, takový jest váš slib! Takto máte světiti den posvátný, kterého Kristus vstal z mrtvých a zvítězil nad smrtí? Minite, že s mou důstojností se to srovnává, abyste mne klamali? Věřte, nikoli mne, ale boha sama klamete. T řka odehnal všechny, kteří byli na trhu.“ Patrně si tehdy Stará Plzeň nezasloužila ještě příkrasy: vždy věrně katolická . .. V době pozdější vyskytuje se u českých kronikářů několik zmínek o Staré Plzni, zvláště o pobytu knížat českých a o schůzkách s pa- novníky německými; též jest zachováno hojně zpráv o úřadnících knížecích — avšak co prav nálezy? Prokopávka hradiště plzeňského sklamala každého, kdo očekával nálezy, přiměřené význa- mu krajového hradu; její výsledky jsou asi po- dobné výzkumu hradiště „Staré Kouřimě“a hradu Lštění nad Sázavou, který v mnohém na plzeňské hradiště upomíná. Hojné popelovité
svatý . Vojtěch Kristus Plzeň Prokopávka hrad Lštění nad Sázava hradiště „ Stará Kouřim
25 article
jámy, spálené vrstvy, hrubě skládané kamení množství střepů, něco železných a kostěnýcl nástrojů, ostruha, prsten, klíč — toť jsou arei nepatrné zbytky staré slávy. Všechny nálezy ukazují pak k tomu, že byla pouze severní část vlastního hradiště obydlena; zde také nalezena velká pec a pod ní popelovitá jáma s popáleným kamením a střepy. Že oheň na tomto místě dlouho plápolal, praví Horák, dosvědčuje okol- nost, že spálená vrstva pece byla 4kráte pře- rušena šedou vrstvou popelovitou. V okolí pece se pak vyskytla upěchovaná půda, která při- pouští soud, že jde o půdu jakési rozsáhlejší budovy. Rozměry této budovy by byly: 27 m délka a 14.15 m šířka. Tato plocha byla na přič rozdělena dvěma výstupky, jež se podobaly schodům, na dvě části, z nichž východní, menší, měla délku 6.20 metru; k ní přiléhalo také malé ohniště. Toť zá- klady budovy, již kronikář jmenuje dvorema již r. 1109 obýval po dva dni vánoční kníže Vla- dislav a v níž se bezpochyby pořádaly i schůzky českých knížat s panovníky německými!
m šířka
26 article
Střepy z nalezených nádob hradiště plzeň- ského vykazují skoro vesměs typy velmi pokro- čilé, s okrajem ostře profilovanym a ohrnutým, jenž bývá někdy i rýhován. Pravidelnou ozdo- bou jest vlnovka, poměrně symetrická a hlu- boce vyrytá; čím pak pravidelnější jest okraj, tím pravidelnější jest i vlnovka. Vedle ní vysky- tují se jako ozdoba i rýhy vodorovné, které o sebe oddělují vlnovky buď ojedinělé, nebo sy- metrické pásy vlnovek. Podle těchto ozdob možno nálezy datovati k období od 1000—1200 po Kristu. Podle rázu keramiky, podle dlaždice typu vyšehradského a podle úpravy hrobů na hřbí- tovech u kostelíka sv. Vavřince a sv. Petra při- padá hlavní osidlení na hradišti plzeňském od stol. XI. až do doby, kdy počíná se rozvoj krá- lovského města Plzně, totiž do konce stol. XIII. končí Horák svůj zajímavý článek. Doufejme, že další zamýšlené kopání v předhradí bude míti větší štěstí, než badání Dr. Jos. Voll. dosavadní.
Krist svatý . Vavřinec Petro Horák doktor Jos Plzeň