2
article
Též balení věnuje se nemenší píle. Jen
dobré ovoce se balí; hniloba, vyžrané ovoce
jsou nemoci nakažlivě. Kdo by přibalil ovoce
červivé, pokazil by polovici zásilky; bezohledná
policie americká zničí pak celou zásilku.
V Nov. Yorku náklad dvou lodí ananasů
beze všeho hodili do moře, jelikož polovice
plodů byla nahnilá.
Na trhu se zkažené ovoce ani neobjeví.
Vedle pečlivého balení starají se pak dráhy
o všemožně rychlé a řádné dodání. Zvláštn
rychlovlaky s ovocem jdou zároveň s osobnímia
za 6 dní dostane se ovoce z Kalifornie na
Východ.
Jako při dopravě masa užívá se i zde
chladících strojů; každý vagon jest pro sebe
uzavřen a nezastaví nikde, takže neutrpí zby
tečných nárazů a přehazování. Kde není dráhy
jsou lodi rychlé, které dovážejí banany a ana-
nasy ze Záp. Indie.
Vodní cesty jsou ovšem pro dopravu ovoce
nejvhodnější a též u nás v Polabí, kde Čechy
jsou řekou spojeny s důležitými krajinami spo-
třeby, zkvétalo ovocnictví ode dávna a rozvíjí
se utěšeně. Ovšem že nejlepší naše ovoce jde
takto do ciziny, kdež jest lacinější, nežli na př
v Praze. Můžeme snad doufati úpravou vodních
cest zlepšení těchto poměrů pro nitro Čech.
Máme zajisté krajiny vhodněji položené
nežli mají Spojené státy americké. Chybí jen
podnikavost a svědomitost vésti reelní obchod
s ovocem jen zdravým. Zdravá konkurrence
naše producenty tomu již naučí. Otázka stává
se palčivou.
Od Ameriky volné naučiti se nám jest
přísnému dozoru, aby vše špatné a poškozené
z prodeje se vyloučilo. Dále naléhati o zdo-
konalenř rychlé a vhodné dopravy, jak již na
př. sládci se zasíláním piva si zařídili.
Zdokonalením ovocnictví poskytne se nejen
lidu zdravé a laciné potravy, ale též producent
má zde zlaté dno. Žádná práce nenese tak
zjevné o voce ve skutečném slova smyslu.
York
Kalifornie
Zápy
Indie
Polabí
Čechy
Praha
spojený stát
Amerika
3
article
Technologicko-průmyslové museum
obchodní a živnostenské komory
v. Praze.
(Dokončení.)
Za to ale pobízí vídeňské museum posluchače do
svých kursů výhradně německých podporami a sti-
pendiemi.
Z rozpočtu pro rok 1901 vyjímáme:
Vídeňský ústav: . Pražský ústav:
26.300
Personál remun. atd. 88.500 . . . .
Výlohy kursů ve Vídni po- Kursy v Praze pořá-
řádaných . . . 53.000 dané . . . 10.400
Kursy na venku pořá-
dané . . . . 53.640.
. . . . . . 6.600
Stipendia pro kursy 40.000 . . . . . . 10.000
Ještě však frapantněji známý dvojí loket vyniká
v Čechách, kde akce ta v německých krajích svěřena
libereckému ústavu pro podporu živnosti, který má
stejnou státní podporu min. obch. (10.000 K) jako
pražské museum. Kdežto však pražské museum pořá-
dalo r. 1900 36 kursů s 679 posluchači a vyřídilo 521 do-
tazů, pořádalo liberecké pouze 3 kursy s 68 poslu-
chači, dotazů vyřízeno 54 a i ostatní činnost jeho
jest skrovnější.
Však kdo pročte Zprávu technol. musea za rok
1900 a kdo viděl učednické výstavy jím pořádané a
poznal blahodárné účinky kursů odborných, může
posouditi, mnoho-li museum za daných stísněných
poměrů vykonalo.
Praha
Vídeň
Čechy
živnostenský komora
liberecký ústav
muzeum
4
article
Bylo by si přáti, aby se dostalo museu tomu
podpory státní ve výši, jaká jemu dle důležitosti pří-
sluší, taktéž však země by měla uznati důležitost
jeho, zároveň i jako výzkumného a zkušebního
ústavu. Měla by mu především svěřiti technickou a
chemickou kontrolu zemských dodávek.
V laboratořích technol. musea mohl by se zkou-
šeti stavební material, dodávky uhlí a svítiva, plátna
látek uniformních, různé suroviny a výrobky. Vedle
toho by mohly se prováděti pro zemi důležité vý-
zkumy surovin v oboru chem, technologie. Co jeu
nás v Čechách ještě hornin, surovin nepovšimnutých
neb které k naší škodě ze země se vyvážejí (jen na
př. hlin ohnivzdorných). Ono by též mělo spolupů-
sobiti při anketách a důležitých otázkách průmy-
slných, při stanovení zákonů zdravotních, které někdy,
jsouce theoreticky sestavené, průmyslu na škodua
překážku bývají.
V pražském museu technologickém neméně dů-
ležity jsou sbírky chemické, v poslední době
uspořádané a ovšem dosud v počátcích jsoucí. Jsou
všeobecně přístupny. Obsahují suroviny, polopro-
dukty a výrobky různých odborů, které v různých
odborech maloprůmyslu a velkoprůmyslu jsou upo-
třebovány. Účelem sbírek těch jest, aby živnostník
seznal všechny různé druhy surovin a lučebnin,s
nimiž pracuje. Zde též sezná nejnovější výrobky a
nové vymoženosti, o nichž četl neb byly mu dopo-
ručeny. Však nejen to, zde dostane se mu též po-
učení a bližšího vysvětlení, ba může i vlastnosti ně-
kterých nových produktů zkusiti a o výhodě jejich
se přesvědčiti. Zde nalezne látky, suroviny, výrobky
neporušené a může je se svými porovnati. Jak důle-
žito bývá pro průmyslníka, živnostníka i obchod-
níka, aby viděl a porovnati mohl zboží pravé s imi
tací neb poznal provenienci některého zboží.
Čechy
5
article
Ovšem slouží též sbírky ty k poučení širšímu
obecenstvu, neboť všeobecně přístupné sbírky chemi-
kalií, drog a pod. nemáme. Ty, jež existují na ško-
lách, nejsou vůbec přístupny, neb alespoň nikoliv
snadno a pohodlně pro obecenstvo. Tu učiněn uži-
tečný, doufáme, počátek a měli by továrníci a od-
borníci snahu tu dary a kollekcemi podporovatia
rozšíření sbírek těch usnadniti.
U chemických výrobků nestačí namnoze pouhý
pohled a dokonce illusorní cenu má výstava mnoha
lahviček s bezbarvými tekutinami neb bílými prášky,
k nerozeznání podobnými, když není možno jinak
blíže o vlastnostech a jakosti se přesvědčiti.
Museum hledí získati buď darem neb koupí nej-
novější, na trh příšedší výrobky. Tak najdete tam
různé druhy imitací kůže, kaučuku, umělého hedvábí
a pod. Tamtéž nalezá se laboratoř, kde volontéři pra-
cují a kde mohou občasně živnostníci v oboru svém
se zdokonaliti neb některé pokusy výroby, ke kte.
rým doma nemají místa, potřebných pomůcek a
klidu, prováděti pod dozorem zkušených chemiků.
6
article
Tak zkouší zde kloboučník některé způsoby ta-
žení plsti, jiný barvení slámy, někomu jedná se
o nový způsob barvení kostí, jiný chce seznat, jak
imitovati jistou kožešinu přetíráním. Vedle toho se
dostane v obou odděleních, jak chemickém tak me-
chanickém, odborné rady velko- a maloživnostníkům,
pokud možno bezplatné. Na chemickém oddělení
provádějí se analysy surovin a výrobků chemických,
pokud se průmyslu týkají, aniž se však zasahuje
v obor privátních nebo veřejných laboratoří. Prová-
dějí se pokusy zdokonalení výroby v důležitých
otázkách chemické technologie. Ono rádo objedná
vzorky nových látek a výrobků. Radí při objednáv-
kách, udává prameny nákupné žadatelům a je tudíž
v zájmu obchodníků a průmyslníků, aby jednak své
cenníky, své stroje, suroviny sloužící průmyslu
nebo výrobky museu k disposici dali.
7
article
Technologické museum jako poradní a zkušební
ústav vyřídilo roku 1900 521 složitých dotazů (271
připadá na chemické oddělení) a vykonalo množství
pokusů. Technologické museum pražské vedle toho,
že jest výzkumným a zkušebním ústavem, vystavuje
stroje nejnovější, tedy po většině má týž program
jako vídeňský ústav. Jelikož zemským sněmem byla
mu svěřena pomocná akce maloživnostnická, pořádá
odborné kursy, kteráž úloha ve Vídni připadá dolno-
rakouskému spolku pro akci maloživnostnickou, jež
jest v tamějším museu soustředěna. Některé z kursů
mistrovských a pokračovacích, které technologické
museum pražské pořádalo, byly vůbec prvními v Ra-
kousku a ač byly pořádány s velmi nepatrnými
prostředky a na počátku v nedostatečných místno-
stech, měly kursy ty již blahodárný účinek, jevící
se na mnoha místech v maloživnostnictvu. Nejlepší
vysvědčení o zdatnosti a důležitosti jejich jsou četné
přihlášky ke každému nově vypsanému kursu, takže
často ani polovice přihlášených nemůže býti přijata,
neboť kursy ty jsou většinou praktické, totiž poslu-
chači skutečně různé provádějí práce dle návodů, da-
ných za vedení učitele. Kursy ty, z nichž mnohé uspo-
řádány též na venkově, jsou různé a sice mechanické
a chemické. K prvějším patří kursy krejčovské, obuvni-
cké a rukavičkářské, kožešnické, truhlářské. Z che-
mických kursů pak uvádíme kurs barvířský pro sou-
kenníky, kurs barvení slámy a per, kursy kovoděl-
nické (z nichž 2 pořádány v Chrudimi), kurs o bar-
vení kožešin. Dále uvádíme kurs pro holiče a vlá-
senkáře a nyní právě se konající kurs pro mlynáře
a dílovedoucí, jenž je též prvním pokusem toho
druhu.
Vídeň
Ra
Chrudim
8
article
Mimo tyto kursy pořádány jsou odborné před-
nášky různých oborů v Praze i na venkově. Taktéž
může býti museum spokojeno s úspěchem učedni-
ckých výstav, s pochopením provedených, které mají
na učně blahodárný vliv, vzbuzujíce v něm ctižádost
chuť k práci a soutěživost. Letošní výstava zajisté
každého mile překvapila. Letos byl, tuším, učiněn
dobrý pokus současnou výstavou prací žáků škol
pokračovacích.
Ze všeho vysvítá, že žádný ústav toho druhu
v Rakousku nejeví tak všestrannou činnost a nemá
tak rozsáhlého programu, za to však tak malé subvence
poměrně k úkolům svým a výdajům z těchto vyplý-
vajícím. Nejfrapantněji vyniká přízeň vládní, po-
rovnáme-li příspěvek museu s příspěvkem ústavu
pro podporu živností v Libercí, který ani jako po-
radní ústav ani jako vzdělávací instituce ni z da-
leka nerovná se pražskému technologickému museu, má
však stejnou subvenci min. obchodu (10.000 korun). Za-
jisté pak po další benevolenci bude se rozšiřovati
zcela pohodlně, kdežto ústav český bude zápasiti
v poměrech stísněných.
Nechť živnostnictvo, samosprávné úřady a obe-
censtvo co možná museum a jeho snahy hmotně a
morálně podporují a naši poslanci poukáží na ne-
srovnalosti tyto. Nechť žádá se spravedlivější roz-
dělení peněz, na akci k podpoře a vzdělání živnost-
nictva povolených. Nechť přilne veškeré živnostnictvo
českoslovanské a obrací se k pražskému museu.
které pak se stane, čím má býti: střediskem živnost-
nického života a prospěchem našeho živnostnictva
průmyslu.
B. Šetlí k.
Praha
Rakousko
9
article
Vytahovadla s hygienického hlediska
Vytahovadla s hygienického hlediska
došla podrobného ocenění ve varšavském hygieni-
ckém spolku (8., III., 1901). Debattu zahájil dr.
Tchórznicki. Vystupování do 4. a 5. patra je
spojeno s velikou prací srdce. Ačkoli zvyk je tu roz-
hodujícím činitelem, přece i lidé zdraví, výstupu-
jící značně vysoko doznávají únavy, neboť poměry
oběhu krevního se mění, krev v plících, v mozkua
v ostatních útrohách se staví. Pro zdravé lidi ovšem
nemá to následků, ale lidé s chorými plícemia
srdcem, starší lidé se skornatělými cévami, pociťuji
dušnost, ohrožuje je krvácení do plic, mrtvice atd.
Proto je žádoucí ve vysokých domech zařizovati vy-
tahovadla. Inženýr Matecki popisuje na to různé
druhy vytahovadel, hnaných silou lidskou,
jimiž se zvedají lehčí předměty i lidé, postele s ne-
mocnými, koše s prádlem atd. Tlakem vody pohybují
se vytahovadla vodní. Pod zemí zařízují se cylindry
(pistony). Vytahovadla tato jsou velmi nepraktická.
Pokazí-li se, může nastati neštěstí. Vytahovadlo
spadne a lidé v něm se nalezající mohou se zabíti.
Aby se tomu předešlo, zřizuje se ochranné opatření,
zvané pazoury, které koš vytahovadla zachytí nebo
jiné přístroje k zabezpečení, pro případ nehody.
Žádný z nich není však naprosto spolehlivý. V ně-
kterých zemích jest úřadně předepsáno aspoň dvojí
bezpečnostní přístroj zaříditi. Nyní se nejvíce užívá
vytahovadel elektrických, je-li v dotýčném místě elek-
trická centrála. Jinak stojí jich zařízení mnoho peněz.
Zařizují se vytahovadla, která pracují sama, bez ob-
sluhy. Stěny klece musí býti prolamované a vchod
ke koši ve stěně těch kterých poschodí má býti za-
vřen a otvírati se jenom tenkráte, když koš dospěl
k těm kterým dveřím. Vytahovadla v Americe pohy-
bují se s rychlostí 2 m za vteřinu, jinde pomaleji.
Tchórznický
Amerika
10
article
Při rychlém pohybu, zvláště dolů, na př. v Americe
ze 17. poschodí do přízemí, pociťují někteří lidé ne-
příjemné příznaky nervové. V pětipatrovém domě
může dobře vytahovadlo vystupovati z přízemí až na
horu za 32 sekund. Drahá je obsluha vytahovadel.
Nájem se jimi zvýší až o 100 zl. ročně. Za to se
získává větší bezpečnost v případě požáru a námaha
tělesná je menší, ušetří se tedy srdci práce. Dr. Bia-
lobrzeski upozorňuje, že chození po schodech
zdravým neškodí. — Dr. Galecki upozorňuje, že
vysokými domy trpí hlavně osoby, které musí mnoho
choditi, lékaři, poslíčkové, listonoši atd. Dr. Rymo-
wicz pokládá za nezbytné, aby vedle vytahovadel
byly schody. Je žádoucí, aby vytahovadla byla
v ohledu technickém zdokonalena. (Zdrowie, 1901,
zeszyt 6.)
Průplav z Marne do Saone. V nynější době,
kdy »vodní cesty« všeobecným jsou heslem, nebude
nezajímavo, poukázati k podobné, v nejbližší době
snad skončené vodní cestě ve východní Francii, dép.
Haute-Marne a Cote D'Or, t. j. průplav z Marne do
Saone. První projekty tohoto průplavu sáhají do let
1788, 1839, 1845 a skutečné provádění počalo r. 1879,
kdy do r. 1887 prostavěno 50 mill. franků. Průplav
bude míti celkovou délku 151.255 km., z nichž úplně
vystavěno a používáno jest 111 km. t. j. 89 km.
z Rouvroy do Heuilley—Cotton pod Laugres (v údolí
řeky Marny) a 22 km. z Licey sur Vinglaune do Sa-
ony. Do roku 1899 vydáno na stavbu okrouhle
62,400.000 franků a na dokončení zbývá vydati ještě
asi 22,600.000 franků, tedy celkem 85.000.000 franků,
čili bude státi 1 km. tohoto dvoulodního průplavu
okrouhle 562.000 fr. — Ve trati vzestupné od řeky.
doktor
Galecký
Rymo
Amerika
Marna
Saone
Francie
HautMarna
Rouvroy
Valley
Cotton pod Aires
Cote D ' Or
km
11
article
Marne, t. j. od místa Rouvroy, dostupuje průplav
výšky 141.25 m, přemáhá 40 komorovými plavidlyo
spádu od 3.04 m. do 3.9 m.; v této trati vrcholové
prochází průplav vysočinou u Laugres jednolodním
tunelem, 4820 m. dlouhým, načež sestupuje k Saoně,
přemáhaje při tom spád 155.4 m. pomocí 43 komo-
rových plavidel, z nichž osm jest se spádem po
5.125 m. a ostatní od 2.9—3.5 m.; celkem 83 ko-
morových plavidel. — Průplav má hloubky 2.1—2.2
m., šířky ve dně 10 m., v hladině 16 m., jest mimo
7.33 km. celý dvoulodní; plavidla mají užitečnou
délku 38.5 m., šířku 5.2 m. a hloubku nad záporní-
kem 2.5 m. Spotřeba vody hradí se v průplavu
napájecími příkopy z řeky Marne a Saone a mimo
to z vodních nádržek, kde ze čtyř projektovaných
o celkovém množství nahromaděné vody 44,227.000
krychl. m. jsou vystavěny a ve funkci pouze 2 nádržky
a to s hrází zděnou u vesnice St. Ciergues a zná-
mou pod jménem »de la Manche« a s hrází sypanou
(hlína, jíl) u vesnice Lecey, známou pod jménem
»de Lecey« (de la Liez), mající dohromady 23,543.000
krychl. metrů vody a při naplněných nádržích 372
hektarů plochy. — Z jiných zajímavých staveb na
průplavu jest to ještě pět průplavních mostů (aqua-
duktů), jimiž překračuje průplav řeku Horní Marne
to u Rouvroy, Bologne, Coude, Val des Ecoliersa
Stanislav . Ciergues
jít le Manche
Lecey
Liez
Marna
Saona
Horní Marna
Bologne
Coude
Val
Rouvroy
km
12
article
Foulain. Doprava lodí na průplavu bude se díti jak
silou živočišnou (koňmi, mezky), k čemuž vystaveny
jsou po obou stranách 4—5 m. široké, vydlážděné
stezky potahové, tak také silou parní pomocí vleč-
ných parníků a snad v trati vrcholové (ve zmíně-
ném tunelu) silou elektrickou, jako to již u někte-
vých průplavů jest zařízeno. Průplav vede většinou
krajinami méně průmyslovými a bude předmětem do-
pravy pouze obilí a výrobky z něho, stavební mate-
rialie (kámen) a dříví v různé způsobě. Průplav má
zvláště za účel, aby dopravovalo se u větším množ-
ství a daleko laciněji uhlí ze severních departementů
Francie, než až dosud se dělo a tím povznesl se
průmysl v krajinách kolem průplavu.
K. Hromas, c. k. inženýr.
K Hromas
Francie
13
article
Papírové šátky na nos. V jaké míře při-
spívá k šíření nakažlivých chorob, zvláště tuberkulosy,
smrkání a plivání do obyčejných šátků, je známoa
hygienické listy vícekráte už na to upozorňovaly.
Aby se odstranilo toto nebezpečí, zavádějí se plivátka
kapesní; i v domácnostech místo starých misek
s pískem nebo kávovou usazeninou zavádějí t. zv.
zdravotní plivátka, nádoby to s nálevkovitým po-
klopem a s nějakou antiseptickou tekutinou nebo jen
vodou, aby chrchle nevysýchaly a nepřicházelyi
s bakteriemi, které obsahují, vychnuvše na prach,
do vzduchu. Nyní T h. Guyot (Revue d'hygi-
ěne et de police sanitaire) navrhuje za-
vésti místo plátěných a hedvábných kapesníků pa-
pírové. Mají se vyráběti z papíru tenkého, ale
pevného, ve formě čtverců, zvící aspoň 12 čtvereč-
ních centimetrů. Papír má býti pro tekutiny (hlen
atd.) neprostupný. Radno, aby měl určitou barvu,
aby se kapesníky takové na první pohled poznalya
aby obsahoval nějakou antiseptickou součásť. Po upo-
třebení může se hodíti do ohně nebo do zvláštních
veřejných, k tomu sloužících nádob (plechových
cylindrů), k jejichž dnu radí připojovati jiný válec
z paraffinovaného papíru, který se po naplnění
spolu s obsahem hodí do kamen. Papírové kapes-
níky mají tu výhodu, že by dovolovaly dokonalé
otření úst a nosu od hlenu, který obyčejně uvázne
na vousech. Také se nebude přiházeti, aby chrchle
padaly vedle plivátek a nahromaděné chrchle snáze
dají se ostraňovati.
hygi