ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad5a51a0-7959-11dc-9cd6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 11, place 33, org 5, work 2
1 title
Zprávy.
2 article
Též balení věnuje se nemenší píle. Jen dobré ovoce se balí; hniloba, vyžrané ovoce jsou nemoci nakažlivě. Kdo by přibalil ovoce červivé, pokazil by polovici zásilky; bezohledná policie americká zničí pak celou zásilku. V Nov. Yorku náklad dvou lodí ananasů beze všeho hodili do moře, jelikož polovice plodů byla nahnilá. Na trhu se zkažené ovoce ani neobjeví. Vedle pečlivého balení starají se pak dráhy o všemožně rychlé a řádné dodání. Zvláštn rychlovlaky s ovocem jdou zároveň s osobnímia za 6 dní dostane se ovoce z Kalifornie na Východ. Jako při dopravě masa užívá se i zde chladících strojů; každý vagon jest pro sebe uzavřen a nezastaví nikde, takže neutrpí zby tečných nárazů a přehazování. Kde není dráhy jsou lodi rychlé, které dovážejí banany a ana- nasy ze Záp. Indie. Vodní cesty jsou ovšem pro dopravu ovoce nejvhodnější a též u nás v Polabí, kde Čechy jsou řekou spojeny s důležitými krajinami spo- třeby, zkvétalo ovocnictví ode dávna a rozvíjí se utěšeně. Ovšem že nejlepší naše ovoce jde takto do ciziny, kdež jest lacinější, nežli na př v Praze. Můžeme snad doufati úpravou vodních cest zlepšení těchto poměrů pro nitro Čech. Máme zajisté krajiny vhodněji položené nežli mají Spojené státy americké. Chybí jen podnikavost a svědomitost vésti reelní obchod s ovocem jen zdravým. Zdravá konkurrence naše producenty tomu již naučí. Otázka stává se palčivou. Od Ameriky volné naučiti se nám jest přísnému dozoru, aby vše špatné a poškozené z prodeje se vyloučilo. Dále naléhati o zdo- konalenř rychlé a vhodné dopravy, jak již na př. sládci se zasíláním piva si zařídili. Zdokonalením ovocnictví poskytne se nejen lidu zdravé a laciné potravy, ale též producent má zde zlaté dno. Žádná práce nenese tak zjevné o voce ve skutečném slova smyslu.
York Kalifornie Zápy Indie Polabí Čechy Praha spojený stát Amerika
3 article
Technologicko-průmyslové museum obchodní a živnostenské komory v. Praze. (Dokončení.) Za to ale pobízí vídeňské museum posluchače do svých kursů výhradně německých podporami a sti- pendiemi. Z rozpočtu pro rok 1901 vyjímáme: Vídeňský ústav: . Pražský ústav: 26.300 Personál remun. atd. 88.500 . . . . Výlohy kursů ve Vídni po- Kursy v Praze pořá- řádaných . . . 53.000 dané . . . 10.400 Kursy na venku pořá- dané . . . . 53.640. . . . . . . 6.600 Stipendia pro kursy 40.000 . . . . . . 10.000 Ještě však frapantněji známý dvojí loket vyniká v Čechách, kde akce ta v německých krajích svěřena libereckému ústavu pro podporu živnosti, který má stejnou státní podporu min. obch. (10.000 K) jako pražské museum. Kdežto však pražské museum pořá- dalo r. 1900 36 kursů s 679 posluchači a vyřídilo 521 do- tazů, pořádalo liberecké pouze 3 kursy s 68 poslu- chači, dotazů vyřízeno 54 a i ostatní činnost jeho jest skrovnější. Však kdo pročte Zprávu technol. musea za rok 1900 a kdo viděl učednické výstavy jím pořádané a poznal blahodárné účinky kursů odborných, může posouditi, mnoho-li museum za daných stísněných poměrů vykonalo.
Praha Vídeň Čechy živnostenský komora liberecký ústav muzeum
4 article
Bylo by si přáti, aby se dostalo museu tomu podpory státní ve výši, jaká jemu dle důležitosti pří- sluší, taktéž však země by měla uznati důležitost jeho, zároveň i jako výzkumného a zkušebního ústavu. Měla by mu především svěřiti technickou a chemickou kontrolu zemských dodávek. V laboratořích technol. musea mohl by se zkou- šeti stavební material, dodávky uhlí a svítiva, plátna látek uniformních, různé suroviny a výrobky. Vedle toho by mohly se prováděti pro zemi důležité vý- zkumy surovin v oboru chem, technologie. Co jeu nás v Čechách ještě hornin, surovin nepovšimnutých neb které k naší škodě ze země se vyvážejí (jen na př. hlin ohnivzdorných). Ono by též mělo spolupů- sobiti při anketách a důležitých otázkách průmy- slných, při stanovení zákonů zdravotních, které někdy, jsouce theoreticky sestavené, průmyslu na škodua překážku bývají. V pražském museu technologickém neméně dů- ležity jsou sbírky chemické, v poslední době uspořádané a ovšem dosud v počátcích jsoucí. Jsou všeobecně přístupny. Obsahují suroviny, polopro- dukty a výrobky různých odborů, které v různých odborech maloprůmyslu a velkoprůmyslu jsou upo- třebovány. Účelem sbírek těch jest, aby živnostník seznal všechny různé druhy surovin a lučebnin,s nimiž pracuje. Zde též sezná nejnovější výrobky a nové vymoženosti, o nichž četl neb byly mu dopo- ručeny. Však nejen to, zde dostane se mu též po- učení a bližšího vysvětlení, ba může i vlastnosti ně- kterých nových produktů zkusiti a o výhodě jejich se přesvědčiti. Zde nalezne látky, suroviny, výrobky neporušené a může je se svými porovnati. Jak důle- žito bývá pro průmyslníka, živnostníka i obchod- níka, aby viděl a porovnati mohl zboží pravé s imi tací neb poznal provenienci některého zboží.
Čechy
5 article
Ovšem slouží též sbírky ty k poučení širšímu obecenstvu, neboť všeobecně přístupné sbírky chemi- kalií, drog a pod. nemáme. Ty, jež existují na ško- lách, nejsou vůbec přístupny, neb alespoň nikoliv snadno a pohodlně pro obecenstvo. Tu učiněn uži- tečný, doufáme, počátek a měli by továrníci a od- borníci snahu tu dary a kollekcemi podporovatia rozšíření sbírek těch usnadniti. U chemických výrobků nestačí namnoze pouhý pohled a dokonce illusorní cenu má výstava mnoha lahviček s bezbarvými tekutinami neb bílými prášky, k nerozeznání podobnými, když není možno jinak blíže o vlastnostech a jakosti se přesvědčiti. Museum hledí získati buď darem neb koupí nej- novější, na trh příšedší výrobky. Tak najdete tam různé druhy imitací kůže, kaučuku, umělého hedvábí a pod. Tamtéž nalezá se laboratoř, kde volontéři pra- cují a kde mohou občasně živnostníci v oboru svém se zdokonaliti neb některé pokusy výroby, ke kte. rým doma nemají místa, potřebných pomůcek a klidu, prováděti pod dozorem zkušených chemiků.
6 article
Tak zkouší zde kloboučník některé způsoby ta- žení plsti, jiný barvení slámy, někomu jedná se o nový způsob barvení kostí, jiný chce seznat, jak imitovati jistou kožešinu přetíráním. Vedle toho se dostane v obou odděleních, jak chemickém tak me- chanickém, odborné rady velko- a maloživnostníkům, pokud možno bezplatné. Na chemickém oddělení provádějí se analysy surovin a výrobků chemických, pokud se průmyslu týkají, aniž se však zasahuje v obor privátních nebo veřejných laboratoří. Prová- dějí se pokusy zdokonalení výroby v důležitých otázkách chemické technologie. Ono rádo objedná vzorky nových látek a výrobků. Radí při objednáv- kách, udává prameny nákupné žadatelům a je tudíž v zájmu obchodníků a průmyslníků, aby jednak své cenníky, své stroje, suroviny sloužící průmyslu nebo výrobky museu k disposici dali.
7 article
Technologické museum jako poradní a zkušební ústav vyřídilo roku 1900 521 složitých dotazů (271 připadá na chemické oddělení) a vykonalo množství pokusů. Technologické museum pražské vedle toho, že jest výzkumným a zkušebním ústavem, vystavuje stroje nejnovější, tedy po většině má týž program jako vídeňský ústav. Jelikož zemským sněmem byla mu svěřena pomocná akce maloživnostnická, pořádá odborné kursy, kteráž úloha ve Vídni připadá dolno- rakouskému spolku pro akci maloživnostnickou, jež jest v tamějším museu soustředěna. Některé z kursů mistrovských a pokračovacích, které technologické museum pražské pořádalo, byly vůbec prvními v Ra- kousku a ač byly pořádány s velmi nepatrnými prostředky a na počátku v nedostatečných místno- stech, měly kursy ty již blahodárný účinek, jevící se na mnoha místech v maloživnostnictvu. Nejlepší vysvědčení o zdatnosti a důležitosti jejich jsou četné přihlášky ke každému nově vypsanému kursu, takže často ani polovice přihlášených nemůže býti přijata, neboť kursy ty jsou většinou praktické, totiž poslu- chači skutečně různé provádějí práce dle návodů, da- ných za vedení učitele. Kursy ty, z nichž mnohé uspo- řádány též na venkově, jsou různé a sice mechanické a chemické. K prvějším patří kursy krejčovské, obuvni- cké a rukavičkářské, kožešnické, truhlářské. Z che- mických kursů pak uvádíme kurs barvířský pro sou- kenníky, kurs barvení slámy a per, kursy kovoděl- nické (z nichž 2 pořádány v Chrudimi), kurs o bar- vení kožešin. Dále uvádíme kurs pro holiče a vlá- senkáře a nyní právě se konající kurs pro mlynáře a dílovedoucí, jenž je též prvním pokusem toho druhu.
Vídeň Ra Chrudim
8 article
Mimo tyto kursy pořádány jsou odborné před- nášky různých oborů v Praze i na venkově. Taktéž může býti museum spokojeno s úspěchem učedni- ckých výstav, s pochopením provedených, které mají na učně blahodárný vliv, vzbuzujíce v něm ctižádost chuť k práci a soutěživost. Letošní výstava zajisté každého mile překvapila. Letos byl, tuším, učiněn dobrý pokus současnou výstavou prací žáků škol pokračovacích. Ze všeho vysvítá, že žádný ústav toho druhu v Rakousku nejeví tak všestrannou činnost a nemá tak rozsáhlého programu, za to však tak malé subvence poměrně k úkolům svým a výdajům z těchto vyplý- vajícím. Nejfrapantněji vyniká přízeň vládní, po- rovnáme-li příspěvek museu s příspěvkem ústavu pro podporu živností v Libercí, který ani jako po- radní ústav ani jako vzdělávací instituce ni z da- leka nerovná se pražskému technologickému museu, má však stejnou subvenci min. obchodu (10.000 korun). Za- jisté pak po další benevolenci bude se rozšiřovati zcela pohodlně, kdežto ústav český bude zápasiti v poměrech stísněných. Nechť živnostnictvo, samosprávné úřady a obe- censtvo co možná museum a jeho snahy hmotně a morálně podporují a naši poslanci poukáží na ne- srovnalosti tyto. Nechť žádá se spravedlivější roz- dělení peněz, na akci k podpoře a vzdělání živnost- nictva povolených. Nechť přilne veškeré živnostnictvo českoslovanské a obrací se k pražskému museu. které pak se stane, čím má býti: střediskem živnost- nického života a prospěchem našeho živnostnictva průmyslu. B. Šetlí k.
Praha Rakousko
9 article Vytahovadla s hygienického hlediska
Vytahovadla s hygienického hlediska došla podrobného ocenění ve varšavském hygieni- ckém spolku (8., III., 1901). Debattu zahájil dr. Tchórznicki. Vystupování do 4. a 5. patra je spojeno s velikou prací srdce. Ačkoli zvyk je tu roz- hodujícím činitelem, přece i lidé zdraví, výstupu- jící značně vysoko doznávají únavy, neboť poměry oběhu krevního se mění, krev v plících, v mozkua v ostatních útrohách se staví. Pro zdravé lidi ovšem nemá to následků, ale lidé s chorými plícemia srdcem, starší lidé se skornatělými cévami, pociťuji dušnost, ohrožuje je krvácení do plic, mrtvice atd. Proto je žádoucí ve vysokých domech zařizovati vy- tahovadla. Inženýr Matecki popisuje na to různé druhy vytahovadel, hnaných silou lidskou, jimiž se zvedají lehčí předměty i lidé, postele s ne- mocnými, koše s prádlem atd. Tlakem vody pohybují se vytahovadla vodní. Pod zemí zařízují se cylindry (pistony). Vytahovadla tato jsou velmi nepraktická. Pokazí-li se, může nastati neštěstí. Vytahovadlo spadne a lidé v něm se nalezající mohou se zabíti. Aby se tomu předešlo, zřizuje se ochranné opatření, zvané pazoury, které koš vytahovadla zachytí nebo jiné přístroje k zabezpečení, pro případ nehody. Žádný z nich není však naprosto spolehlivý. V ně- kterých zemích jest úřadně předepsáno aspoň dvojí bezpečnostní přístroj zaříditi. Nyní se nejvíce užívá vytahovadel elektrických, je-li v dotýčném místě elek- trická centrála. Jinak stojí jich zařízení mnoho peněz. Zařizují se vytahovadla, která pracují sama, bez ob- sluhy. Stěny klece musí býti prolamované a vchod ke koši ve stěně těch kterých poschodí má býti za- vřen a otvírati se jenom tenkráte, když koš dospěl k těm kterým dveřím. Vytahovadla v Americe pohy- bují se s rychlostí 2 m za vteřinu, jinde pomaleji.
Tchórznický Amerika
10 article
Při rychlém pohybu, zvláště dolů, na př. v Americe ze 17. poschodí do přízemí, pociťují někteří lidé ne- příjemné příznaky nervové. V pětipatrovém domě může dobře vytahovadlo vystupovati z přízemí až na horu za 32 sekund. Drahá je obsluha vytahovadel. Nájem se jimi zvýší až o 100 zl. ročně. Za to se získává větší bezpečnost v případě požáru a námaha tělesná je menší, ušetří se tedy srdci práce. Dr. Bia- lobrzeski upozorňuje, že chození po schodech zdravým neškodí. — Dr. Galecki upozorňuje, že vysokými domy trpí hlavně osoby, které musí mnoho choditi, lékaři, poslíčkové, listonoši atd. Dr. Rymo- wicz pokládá za nezbytné, aby vedle vytahovadel byly schody. Je žádoucí, aby vytahovadla byla v ohledu technickém zdokonalena. (Zdrowie, 1901, zeszyt 6.) Průplav z Marne do Saone. V nynější době, kdy »vodní cesty« všeobecným jsou heslem, nebude nezajímavo, poukázati k podobné, v nejbližší době snad skončené vodní cestě ve východní Francii, dép. Haute-Marne a Cote D'Or, t. j. průplav z Marne do Saone. První projekty tohoto průplavu sáhají do let 1788, 1839, 1845 a skutečné provádění počalo r. 1879, kdy do r. 1887 prostavěno 50 mill. franků. Průplav bude míti celkovou délku 151.255 km., z nichž úplně vystavěno a používáno jest 111 km. t. j. 89 km. z Rouvroy do Heuilley—Cotton pod Laugres (v údolí řeky Marny) a 22 km. z Licey sur Vinglaune do Sa- ony. Do roku 1899 vydáno na stavbu okrouhle 62,400.000 franků a na dokončení zbývá vydati ještě asi 22,600.000 franků, tedy celkem 85.000.000 franků, čili bude státi 1 km. tohoto dvoulodního průplavu okrouhle 562.000 fr. — Ve trati vzestupné od řeky.
doktor Galecký Rymo Amerika Marna Saone Francie HautMarna Rouvroy Valley Cotton pod Aires Cote D ' Or km
11 article
Marne, t. j. od místa Rouvroy, dostupuje průplav výšky 141.25 m, přemáhá 40 komorovými plavidlyo spádu od 3.04 m. do 3.9 m.; v této trati vrcholové prochází průplav vysočinou u Laugres jednolodním tunelem, 4820 m. dlouhým, načež sestupuje k Saoně, přemáhaje při tom spád 155.4 m. pomocí 43 komo- rových plavidel, z nichž osm jest se spádem po 5.125 m. a ostatní od 2.9—3.5 m.; celkem 83 ko- morových plavidel. — Průplav má hloubky 2.1—2.2 m., šířky ve dně 10 m., v hladině 16 m., jest mimo 7.33 km. celý dvoulodní; plavidla mají užitečnou délku 38.5 m., šířku 5.2 m. a hloubku nad záporní- kem 2.5 m. Spotřeba vody hradí se v průplavu napájecími příkopy z řeky Marne a Saone a mimo to z vodních nádržek, kde ze čtyř projektovaných o celkovém množství nahromaděné vody 44,227.000 krychl. m. jsou vystavěny a ve funkci pouze 2 nádržky a to s hrází zděnou u vesnice St. Ciergues a zná- mou pod jménem »de la Manche« a s hrází sypanou (hlína, jíl) u vesnice Lecey, známou pod jménem »de Lecey« (de la Liez), mající dohromady 23,543.000 krychl. metrů vody a při naplněných nádržích 372 hektarů plochy. — Z jiných zajímavých staveb na průplavu jest to ještě pět průplavních mostů (aqua- duktů), jimiž překračuje průplav řeku Horní Marne to u Rouvroy, Bologne, Coude, Val des Ecoliersa
Stanislav . Ciergues jít le Manche Lecey Liez Marna Saona Horní Marna Bologne Coude Val Rouvroy km
12 article
Foulain. Doprava lodí na průplavu bude se díti jak silou živočišnou (koňmi, mezky), k čemuž vystaveny jsou po obou stranách 4—5 m. široké, vydlážděné stezky potahové, tak také silou parní pomocí vleč- ných parníků a snad v trati vrcholové (ve zmíně- ném tunelu) silou elektrickou, jako to již u někte- vých průplavů jest zařízeno. Průplav vede většinou krajinami méně průmyslovými a bude předmětem do- pravy pouze obilí a výrobky z něho, stavební mate- rialie (kámen) a dříví v různé způsobě. Průplav má zvláště za účel, aby dopravovalo se u větším množ- ství a daleko laciněji uhlí ze severních departementů Francie, než až dosud se dělo a tím povznesl se průmysl v krajinách kolem průplavu. K. Hromas, c. k. inženýr.
K Hromas Francie
13 article
Papírové šátky na nos. V jaké míře při- spívá k šíření nakažlivých chorob, zvláště tuberkulosy, smrkání a plivání do obyčejných šátků, je známoa hygienické listy vícekráte už na to upozorňovaly. Aby se odstranilo toto nebezpečí, zavádějí se plivátka kapesní; i v domácnostech místo starých misek s pískem nebo kávovou usazeninou zavádějí t. zv. zdravotní plivátka, nádoby to s nálevkovitým po- klopem a s nějakou antiseptickou tekutinou nebo jen vodou, aby chrchle nevysýchaly a nepřicházelyi s bakteriemi, které obsahují, vychnuvše na prach, do vzduchu. Nyní T h. Guyot (Revue d'hygi- ěne et de police sanitaire) navrhuje za- vésti místo plátěných a hedvábných kapesníků pa- pírové. Mají se vyráběti z papíru tenkého, ale pevného, ve formě čtverců, zvící aspoň 12 čtvereč- ních centimetrů. Papír má býti pro tekutiny (hlen atd.) neprostupný. Radno, aby měl určitou barvu, aby se kapesníky takové na první pohled poznalya aby obsahoval nějakou antiseptickou součásť. Po upo- třebení může se hodíti do ohně nebo do zvláštních veřejných, k tomu sloužících nádob (plechových cylindrů), k jejichž dnu radí připojovati jiný válec z paraffinovaného papíru, který se po naplnění spolu s obsahem hodí do kamen. Papírové kapes- níky mají tu výhodu, že by dovolovaly dokonalé otření úst a nosu od hlenu, který obyčejně uvázne na vousech. Také se nebude přiházeti, aby chrchle padaly vedle plivátek a nahromaděné chrchle snáze dají se ostraňovati.
hygi