5
masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6
article
Polární záře
Polární záře
Čarokrásný světelný úkaz, objevující se na
nebi v krajinách severního a jižního pólu bud
jako světelný oblak neb jako jeden neb více
oblouků světelných, rychle se pohybujících, jest
doposud záhadou.
Zdá se však, že přece nabývá půdy názor,
že jest původu pozemského. Alexander
Humboldt nazval severní záři magnetickou
bouři, jelikož při jejím objevení nastaly silné
poruchy v deklinaci magnetické.
Lepší, širší jest vysvětlení De la Ri
vea, kterým dokazuje se, že severní záře
povstává elektrickým výbojem a způsobena jest
atmosferou zemskou, ne tedy vlivem ostatních
oběžnic a stálic. Myšlenka jeho jest násle-
dující:
Alexander Humboldt
Ri
7
article
Vystupující páry z mořských vod stávaj
se kladně elektrickými a jsou unášeny pasátními
větry k zemským pólům. Země jest záporně
elektrickou a nastává tudíž mezi ní a atmosfe-
rou nenáhlý elektrický výboj, sršení (poněvadž
spodní vrstvy vzdušné jsou špatnějšími vodiči
elektrickými než zředěný vzduch vrchní) a to
v místech největší hustoty elektrické — na po-
lech. Jest tedy severní zář vyrovnávání elektřiny
atmosferické s elektřinou země. Objeví-li se se-
verní zář, tu nastává současně proud elektrický,
postupující vzduchem směrem od rovníku k po-
lům a odtamtud zemí zpět k rovníku. Tím
možno jasně si vysvětliti, proč severní pol
magnetky deklinační při výjevu tom odkloňuje
se k západu. Nový doklad, že severní záře jsou
původu zemského, podává J. Stassano, jak
uveřejněno v »Comptes renduse (CXXXII
str. 279). On praví: Je-li náhled De la Rivea
správný, pak nesmí severní zář neb aspoň ne-
měla by býti tak často v době, kdy v krajinách
tropických nastávají silné deště, spojené s prud-
kými bouřemi — strašnými to výboji elektri-
ckými, neboť elektřina — příčina severní záře —
vyrovnává se tu se zemí, jest annullována či
spotřebována. Skutečně, srovnávaje měsíční
zprávy Kleinovy o severních zářích shledal,
že neobyčejně dobře souhlasí suché doby krajin
tropických s častými polárními zářemi, kdežto
tropické deště bouřlivé odpovídají dosti přesně
době, kdy póly jsou úplně bez záře neb aspoň,
kdy záře objevuje se ne tak často. Srovnání
provedl s ponebím Guiney, kde panuje bezvětří,
kde nejvíce prší a déšť padá kolmo na zemi
J Stassano
rendus
Rive
Kleinův
Guinea
8
article
Další důvod správnosti náhledu De la Ri-
vea jsou práce dánského vůdce polární vý-
pravy, kterými seznáno, že spektrum polární
záře velice dobře souhlasí se spektrem elektri-
ckého světla kathodového ve zředěném kyslíku
a dusíku. Interessantní, překvapující důkaz elek-
trické podstaty polární záře, způsobené atmosfe-
rou zemskou, podařilo se vykonati Lemströ-
movi z Helsingforsu skutečným provedením
polární záře. Postavil na vrcholku hory ve Fin-
sku síť z drátu měděného, která vzhledem
k zemi byla isolována a vzhledem ke vzduchu
směrem vzhůru opatřena četnými hroty. Síť tuto
spojil pomocí isolovaného drátu se zinkovou
plotnou, zakopanou na úpatí hory do země, pro-
sáklé protékající vodou. Ihned, jakmile prove-
deno spojení, pozorovati bylo v síti silný proud
elektrický a sice směrem ze vzduchu do země.
Současně na hrotech za tmy objevily se světlo-
žluté prameny světelné, délky až 120 m. Při
zkoušce spektrální souhlasilo spektrum světla
tohoto přesně se spektrem polární záře. Uvažu-
jíce tyto důvody musíme uznati, že polární
záře jsou úkazy skutečně způsobené jen atmo-
sferou zemskou.
Inž. B. Brož.
Ri
B Brož
Finsko
9
article
Píše prof. Bo h. Bau še.
Dávno již není ovoce, nejpřirozenější po-
trava člověka, a nejskvostnější dar přírody, tím
čím by mělo býti, potravou lidu, nej
širších vrstev a zvláště dětí.
k číslu 271.
profesor . Bo h
Bao
10
article
původu pozem-
ského.
Stále se theoreticky i praktickými pokusy
dokazuje, jak jednostranná výživa masitá jest
především zbytečně drahá a porušuje pravidelné
zažívání. Dávno jest pohřben předsudek starých
lékařů, kteří v mase viděli zdroj práce svalové.
Ideály vegetariánů by nacházely zajisté též
většího rozšíření, kdyby bylo možno přirozeněji
žíti, především kdyby krásné zralé ovoce stalo
se přístupno i chuďasu.
Čeho potřebuje člověk k výživě? Učenci
i lékaři shodují se v podstatě o součástkách
i množství potravy, jež pro organism lidský jsou
potřebny. Též pokusy s vojskem a jiné po-
tvrdily, že zdravý, ne příliš namahaný člověk
k zachování své váhy a síly tělesné potřebuje
denně 414.26 g. potravy váhy suché. Z toho
má býti 320 g. uhlikaté t. j. teplotvorné potravy,
as 75 g. látek dusikatých, as 18 g. fosfátů
něco málo jiných solí.
Náš chléb zbaven jsa vody vypařením, jeví
se složen býti skoro ze 70 pct. škrobu. Jak
fysiologie učí, není škrob přímo stravitelný,
stane se teprve schopným assimilace, promění-li
se pochodem trávení v dextrin a glukosu.
11
article
Rozborem chemickým ovoce shledáno, že
toto obsahuje mnoho uhlíkatých látek, a tím
k udržení teploty tělesné slouží. Fíky sušené
obsahují as 68 proc. glukosy, tedy skoro tolik
jako mouka pšeničná obsahuje škrobu; v libře
fíků jest skoro dvakráte tolik glukosy,
nežli v témž množství chleba škrobu, jelikož
tento z polovice skládá se z vody. Bohaté na
látky uhlíkaté jsou též datle a banány.
Naše ovoce bývá bohatší vodou a chudší teplo-
tvornými součástkami. Nicméně má požívání na
př. hroznů vinných znamenité fysiolo-
gické účinky, rozmnožuje výživu, odměšování.
zvýšuje činnost jater, ledvin a jiných ústrojí.
Cukr (glukosa) nevyžaduje zvláštního trávení
nýbrž přechází přímo do krve, kdež dle potřeby
sílu svou rozvinuje.
Tím směrem druhdy nahražuje ovoce bla-
hodárně pro zdraví chleb. Při chlebě jest třeba
vody, vůbec tekutiny, kdežto při požívání hroznů
místo chleba, příroda poskytuje v ovoci nám
čistou vodu, jak ji zdravější a čistší nemožno
si mysliti.
Hrozny vinné jsou ovšem u nás drahé, ne-
méně vhodnou potravou jsou však maliny.
ostružiny, jahody, angrešt atd.
Bohatství borůvek na Šumavě není an
z daleka u nás oceněno a využitkováno. Zdravé
tyto bobule namnoze zůstanou nepovšimnuté,
neb stěhují se v nůších do Bavor.
Fík
Bavor
Šumava
12
article
Jsou hlasy závažné lékařské, které vřele
přimlouvají se o nahražení chleba, namnoze
těžce stravitelného ovocem, jakožto potravou
nejpřirozenější, nejzdravější.
Po této odehylce do zdravovědy poohléd-
něme se po ovocnictví u nás a jinde.
Ovocnictví u nás jest ovšem prastaré
(v listinách kapitoly vyšehradské činí se již
r. 1088 zmínka o sadech ovocných a r. 113
o dvou zahradách ovocných, které kapitole da-
roval kníže Soběslav). Též na výstavách odbor-
ných jest radost se podívati na vzácné odrůdy
ovoce, u nás vypěstované.
Co to však platno, když ovoce není ani do-
statečného množství, ani laciného, by nahraditi
mohlo chléb denní. Obyvatelstva přibylo, ovoce
spíše ubylo. Zahrady z měst zmizely, továrny
vznikají a zaujímají značného místa. Ovoce musí
se přivážeti z daleka a proto trhá se nezralé.
aby déle vydrželo. Dopravní prostředky u nás
nejsou též ještě dokonalé, cestou mnoho se otluče
a zkazí a proto jest i ovoce drahé. Jak zvýšená
produkce, rychlejší doprava, zrušení cla a pod.
mohou přispěti ke zlacinění a zvýšené spotřebě
okazují pomeranče, dnes u nás lacinější
nežli naše jablka.
Nelze očekávati tak hned u nás nápravy.
Staré štěpy (jako proslulé míšeňské jablko) na-
mnoze zacházejí, nové sady se nezakládají.
Zdlouhavost venkovana, netečnost k pokroku vše-
obecnému, též nešetrnost ke stromům podél cest
vysázených jsou překážkou k vydatnějšímu pěstěn
Soběslav
14
article
LIs
LIs
ovoce. Urodilo-li se ovoce, jest laciné a lidé na
mnoze nevědí co s ním, jak ho využitkovati.
Před několika léty byli jsme překvapeni
hromadným přívozem čerstvého ovoce ze Spo-
jených států sev. Ameriky. *)
Dovoz by byl zajisté stále stoupal, kdyby
se nebyl objevil zvláštní malý škůdce: čer-
vec ovocný (Aspidiotus pernici-
osus), jenž v Americe objevil se na kdouli,
broskvi, meruňce, švestce, slívě, mandloni,
oranžích, rybízu atd., jehož nákaza šířila se
obchodním spojením, jako neblahé paměti ré-
vokaz a obávaná mandelinka bramborová.
Skutečně r. 1898 nalezl dr. Krüger červce
ovocného na hruškách a jablkách na trhu
hamburském, dr. Frank i v Berlíně. Z toho
ovšem poplach a prostředky profylaxní proti
zavlečení červce ovocného z Ameriky; vydáno
nařízení a zákaz dovozu nejprve v Německua
záhy na to (20. dubna 1898) též v Ra-
kousku.
Ovocníci naši jásali, že odpadl jim čá-
stečně nebezpečný konkurent a že opět může
se prodávati draze špatné ovoce domácí.
Nebylo by však lépe trochu si vzíti vzor
z ovocnářství Spojených států?
Lisa
Krüger
doktor
Frank
spo
Amerika
Berlín
spojený stát
15
article
Pohleďme jen na města americká, založená
v preriích, kde kvete nejčilejší průmysl a pra-
les začíná hned za branou. Myslili bychom, že
toť nejméně půda pro z ahradnictví.
Zatím v každém městě jest radost podívati
se na haldy ovoce, jež si každý žebrák může
dopřáti do sytosti. Ovoce je zralé, čerstvé, bez
poskvrny a neodvislé od sezony. A jaká tu
rozmanitost! Vedle hrušek a jablek merunky,
broskve, ananasy, banány, kaktusové fíky, per-
simony (Diospyros virginiana L.) a j. více a tak
laciné, že každému dle potřeby jsou dostiži-
telné. A to neplatí jen o městech jako jsou
Nov. York, Chicago, Boston, Montreal; v kaž-
dém hnízdě Spojených států i Kanady tato
hojnost a výběr.
Rozumí se, že všechny tyto plody nemo-
hou růstí na jednom místě. Florida poskytuje
oranže, citrony, ananasy; Kalifornie vyváží
milliony jablek, hrušek, merunek a j. za čerstva,
sušené i zadělávané; zelené hrozny vyvážejí se
z okolí niagarského vodopádu, červené z Dela-
w are, modré z Kalifornie; banány ze západní
Indie, Jamaiky, Kuby, Bahamských ostrovů.
Všechno toto ovoce probíhá v Americe
ohromné vzdálenosti a přes to přichází na mí-
sto čerstvé.
Proč jest to tam možno a u nás to
vázne.
York
Chicago
Boston
Montreal
spojený stát
Kanada
Kalifornie
Indie
Jamaika
Kuba
Amerika
Diospyros virginiana L
Delow ar
16
article
Především není americký ovocnář netečný
sedlák, jenž by měl za humny pár starých stromů,
o něž celý rok se nestará a teprve když ovoce
zraje, by je bezohledně setřásl, neb má-li velko-
statek, aby prodal ovoce bezohlednému potulnému
sadaři, jenž stromů ovšem nešetří.
Americký ovocnář jest vzdělaný, podnikavý,
zámožný muž, jenž jen jistý druh ve velikém
a pro obchod pěstuje. Plantáže ovocné bývají
tak rozsáhlé, že hlídač koňmo musí objížděti.
Celý rok se tu pilně pracuje, hnojí, proti hmyzu
bojuje. Američané mají své dobře placené, od-
borně vzdělané státní entomology, jichž
povinností jest, šířiti známost o škůdcích pěsto-
vaných rostlin slovem i písmem.
Občas v sadech všechen hmyz se ničí vy-
kuřováním a jinými energicky působícími pro-
středky. Ovoce červivé pečlivě se sebere a od-
straní, kdežto u nás namnoze se nechá ležeti,
aby hmyz škodlivý hezky pohodlně se mohl
lihnouti a množiti. Odměna tolikeré práce jsou
hojné žně.
Česání věnuje se největší pozornost. Ne-
kazí se setřásáním, aby se otlouklo, nýbrž trhá
se opatrně, použitím různých mechanických po-
můcek.
*) Nemáme dat, mnoho-li do Čech bylo přes
Hamburg přivezeno. Do Německa bylo ovoce přive-
zeno: r. 1893 42.705 q, r. 1894 50.917 q, r. 1895
76.629 a. r. 1896 78.201 q, r. 1897 103.365.
Američan
Čechy
Hamburg
Německo
76.629 a . r