ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad5325b0-7959-11dc-8684-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: person 16, place 23, work 3
1 masthead
2. října 1901
2 masthead
NHU
3 masthead
OBZOP.
4 masthead
Číslo z3.
5 masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6 article Polární záře
Polární záře Čarokrásný světelný úkaz, objevující se na nebi v krajinách severního a jižního pólu bud jako světelný oblak neb jako jeden neb více oblouků světelných, rychle se pohybujících, jest doposud záhadou. Zdá se však, že přece nabývá půdy názor, že jest původu pozemského. Alexander Humboldt nazval severní záři magnetickou bouři, jelikož při jejím objevení nastaly silné poruchy v deklinaci magnetické. Lepší, širší jest vysvětlení De la Ri vea, kterým dokazuje se, že severní záře povstává elektrickým výbojem a způsobena jest atmosferou zemskou, ne tedy vlivem ostatních oběžnic a stálic. Myšlenka jeho jest násle- dující:
Alexander Humboldt Ri
7 article
Vystupující páry z mořských vod stávaj se kladně elektrickými a jsou unášeny pasátními větry k zemským pólům. Země jest záporně elektrickou a nastává tudíž mezi ní a atmosfe- rou nenáhlý elektrický výboj, sršení (poněvadž spodní vrstvy vzdušné jsou špatnějšími vodiči elektrickými než zředěný vzduch vrchní) a to v místech největší hustoty elektrické — na po- lech. Jest tedy severní zář vyrovnávání elektřiny atmosferické s elektřinou země. Objeví-li se se- verní zář, tu nastává současně proud elektrický, postupující vzduchem směrem od rovníku k po- lům a odtamtud zemí zpět k rovníku. Tím možno jasně si vysvětliti, proč severní pol magnetky deklinační při výjevu tom odkloňuje se k západu. Nový doklad, že severní záře jsou původu zemského, podává J. Stassano, jak uveřejněno v »Comptes renduse (CXXXII str. 279). On praví: Je-li náhled De la Rivea správný, pak nesmí severní zář neb aspoň ne- měla by býti tak často v době, kdy v krajinách tropických nastávají silné deště, spojené s prud- kými bouřemi — strašnými to výboji elektri- ckými, neboť elektřina — příčina severní záře — vyrovnává se tu se zemí, jest annullována či spotřebována. Skutečně, srovnávaje měsíční zprávy Kleinovy o severních zářích shledal, že neobyčejně dobře souhlasí suché doby krajin tropických s častými polárními zářemi, kdežto tropické deště bouřlivé odpovídají dosti přesně době, kdy póly jsou úplně bez záře neb aspoň, kdy záře objevuje se ne tak často. Srovnání provedl s ponebím Guiney, kde panuje bezvětří, kde nejvíce prší a déšť padá kolmo na zemi
J Stassano rendus Rive Kleinův Guinea
8 article
Další důvod správnosti náhledu De la Ri- vea jsou práce dánského vůdce polární vý- pravy, kterými seznáno, že spektrum polární záře velice dobře souhlasí se spektrem elektri- ckého světla kathodového ve zředěném kyslíku a dusíku. Interessantní, překvapující důkaz elek- trické podstaty polární záře, způsobené atmosfe- rou zemskou, podařilo se vykonati Lemströ- movi z Helsingforsu skutečným provedením polární záře. Postavil na vrcholku hory ve Fin- sku síť z drátu měděného, která vzhledem k zemi byla isolována a vzhledem ke vzduchu směrem vzhůru opatřena četnými hroty. Síť tuto spojil pomocí isolovaného drátu se zinkovou plotnou, zakopanou na úpatí hory do země, pro- sáklé protékající vodou. Ihned, jakmile prove- deno spojení, pozorovati bylo v síti silný proud elektrický a sice směrem ze vzduchu do země. Současně na hrotech za tmy objevily se světlo- žluté prameny světelné, délky až 120 m. Při zkoušce spektrální souhlasilo spektrum světla tohoto přesně se spektrem polární záře. Uvažu- jíce tyto důvody musíme uznati, že polární záře jsou úkazy skutečně způsobené jen atmo- sferou zemskou. Inž. B. Brož.
Ri B Brož Finsko
9 article
Píše prof. Bo h. Bau še. Dávno již není ovoce, nejpřirozenější po- trava člověka, a nejskvostnější dar přírody, tím čím by mělo býti, potravou lidu, nej širších vrstev a zvláště dětí. k číslu 271.
profesor . Bo h Bao
10 article
původu pozem- ského. Stále se theoreticky i praktickými pokusy dokazuje, jak jednostranná výživa masitá jest především zbytečně drahá a porušuje pravidelné zažívání. Dávno jest pohřben předsudek starých lékařů, kteří v mase viděli zdroj práce svalové. Ideály vegetariánů by nacházely zajisté též většího rozšíření, kdyby bylo možno přirozeněji žíti, především kdyby krásné zralé ovoce stalo se přístupno i chuďasu. Čeho potřebuje člověk k výživě? Učenci i lékaři shodují se v podstatě o součástkách i množství potravy, jež pro organism lidský jsou potřebny. Též pokusy s vojskem a jiné po- tvrdily, že zdravý, ne příliš namahaný člověk k zachování své váhy a síly tělesné potřebuje denně 414.26 g. potravy váhy suché. Z toho má býti 320 g. uhlikaté t. j. teplotvorné potravy, as 75 g. látek dusikatých, as 18 g. fosfátů něco málo jiných solí. Náš chléb zbaven jsa vody vypařením, jeví se složen býti skoro ze 70 pct. škrobu. Jak fysiologie učí, není škrob přímo stravitelný, stane se teprve schopným assimilace, promění-li se pochodem trávení v dextrin a glukosu.
11 article
Rozborem chemickým ovoce shledáno, že toto obsahuje mnoho uhlíkatých látek, a tím k udržení teploty tělesné slouží. Fíky sušené obsahují as 68 proc. glukosy, tedy skoro tolik jako mouka pšeničná obsahuje škrobu; v libře fíků jest skoro dvakráte tolik glukosy, nežli v témž množství chleba škrobu, jelikož tento z polovice skládá se z vody. Bohaté na látky uhlíkaté jsou též datle a banány. Naše ovoce bývá bohatší vodou a chudší teplo- tvornými součástkami. Nicméně má požívání na př. hroznů vinných znamenité fysiolo- gické účinky, rozmnožuje výživu, odměšování. zvýšuje činnost jater, ledvin a jiných ústrojí. Cukr (glukosa) nevyžaduje zvláštního trávení nýbrž přechází přímo do krve, kdež dle potřeby sílu svou rozvinuje. Tím směrem druhdy nahražuje ovoce bla- hodárně pro zdraví chleb. Při chlebě jest třeba vody, vůbec tekutiny, kdežto při požívání hroznů místo chleba, příroda poskytuje v ovoci nám čistou vodu, jak ji zdravější a čistší nemožno si mysliti. Hrozny vinné jsou ovšem u nás drahé, ne- méně vhodnou potravou jsou však maliny. ostružiny, jahody, angrešt atd. Bohatství borůvek na Šumavě není an z daleka u nás oceněno a využitkováno. Zdravé tyto bobule namnoze zůstanou nepovšimnuté, neb stěhují se v nůších do Bavor.
Fík Bavor Šumava
12 article
Jsou hlasy závažné lékařské, které vřele přimlouvají se o nahražení chleba, namnoze těžce stravitelného ovocem, jakožto potravou nejpřirozenější, nejzdravější. Po této odehylce do zdravovědy poohléd- něme se po ovocnictví u nás a jinde. Ovocnictví u nás jest ovšem prastaré (v listinách kapitoly vyšehradské činí se již r. 1088 zmínka o sadech ovocných a r. 113 o dvou zahradách ovocných, které kapitole da- roval kníže Soběslav). Též na výstavách odbor- ných jest radost se podívati na vzácné odrůdy ovoce, u nás vypěstované. Co to však platno, když ovoce není ani do- statečného množství, ani laciného, by nahraditi mohlo chléb denní. Obyvatelstva přibylo, ovoce spíše ubylo. Zahrady z měst zmizely, továrny vznikají a zaujímají značného místa. Ovoce musí se přivážeti z daleka a proto trhá se nezralé. aby déle vydrželo. Dopravní prostředky u nás nejsou též ještě dokonalé, cestou mnoho se otluče a zkazí a proto jest i ovoce drahé. Jak zvýšená produkce, rychlejší doprava, zrušení cla a pod. mohou přispěti ke zlacinění a zvýšené spotřebě okazují pomeranče, dnes u nás lacinější nežli naše jablka. Nelze očekávati tak hned u nás nápravy. Staré štěpy (jako proslulé míšeňské jablko) na- mnoze zacházejí, nové sady se nezakládají. Zdlouhavost venkovana, netečnost k pokroku vše- obecnému, též nešetrnost ke stromům podél cest vysázených jsou překážkou k vydatnějšímu pěstěn
Soběslav
13 title
Ovoce.
14 article LIs
LIs ovoce. Urodilo-li se ovoce, jest laciné a lidé na mnoze nevědí co s ním, jak ho využitkovati. Před několika léty byli jsme překvapeni hromadným přívozem čerstvého ovoce ze Spo- jených států sev. Ameriky. *) Dovoz by byl zajisté stále stoupal, kdyby se nebyl objevil zvláštní malý škůdce: čer- vec ovocný (Aspidiotus pernici- osus), jenž v Americe objevil se na kdouli, broskvi, meruňce, švestce, slívě, mandloni, oranžích, rybízu atd., jehož nákaza šířila se obchodním spojením, jako neblahé paměti ré- vokaz a obávaná mandelinka bramborová. Skutečně r. 1898 nalezl dr. Krüger červce ovocného na hruškách a jablkách na trhu hamburském, dr. Frank i v Berlíně. Z toho ovšem poplach a prostředky profylaxní proti zavlečení červce ovocného z Ameriky; vydáno nařízení a zákaz dovozu nejprve v Německua záhy na to (20. dubna 1898) též v Ra- kousku. Ovocníci naši jásali, že odpadl jim čá- stečně nebezpečný konkurent a že opět může se prodávati draze špatné ovoce domácí. Nebylo by však lépe trochu si vzíti vzor z ovocnářství Spojených států?
Lisa Krüger doktor Frank spo Amerika Berlín spojený stát
15 article
Pohleďme jen na města americká, založená v preriích, kde kvete nejčilejší průmysl a pra- les začíná hned za branou. Myslili bychom, že toť nejméně půda pro z ahradnictví. Zatím v každém městě jest radost podívati se na haldy ovoce, jež si každý žebrák může dopřáti do sytosti. Ovoce je zralé, čerstvé, bez poskvrny a neodvislé od sezony. A jaká tu rozmanitost! Vedle hrušek a jablek merunky, broskve, ananasy, banány, kaktusové fíky, per- simony (Diospyros virginiana L.) a j. více a tak laciné, že každému dle potřeby jsou dostiži- telné. A to neplatí jen o městech jako jsou Nov. York, Chicago, Boston, Montreal; v kaž- dém hnízdě Spojených států i Kanady tato hojnost a výběr. Rozumí se, že všechny tyto plody nemo- hou růstí na jednom místě. Florida poskytuje oranže, citrony, ananasy; Kalifornie vyváží milliony jablek, hrušek, merunek a j. za čerstva, sušené i zadělávané; zelené hrozny vyvážejí se z okolí niagarského vodopádu, červené z Dela- w are, modré z Kalifornie; banány ze západní Indie, Jamaiky, Kuby, Bahamských ostrovů. Všechno toto ovoce probíhá v Americe ohromné vzdálenosti a přes to přichází na mí- sto čerstvé. Proč jest to tam možno a u nás to vázne.
York Chicago Boston Montreal spojený stát Kanada Kalifornie Indie Jamaika Kuba Amerika Diospyros virginiana L Delow ar
16 article
Především není americký ovocnář netečný sedlák, jenž by měl za humny pár starých stromů, o něž celý rok se nestará a teprve když ovoce zraje, by je bezohledně setřásl, neb má-li velko- statek, aby prodal ovoce bezohlednému potulnému sadaři, jenž stromů ovšem nešetří. Americký ovocnář jest vzdělaný, podnikavý, zámožný muž, jenž jen jistý druh ve velikém a pro obchod pěstuje. Plantáže ovocné bývají tak rozsáhlé, že hlídač koňmo musí objížděti. Celý rok se tu pilně pracuje, hnojí, proti hmyzu bojuje. Američané mají své dobře placené, od- borně vzdělané státní entomology, jichž povinností jest, šířiti známost o škůdcích pěsto- vaných rostlin slovem i písmem. Občas v sadech všechen hmyz se ničí vy- kuřováním a jinými energicky působícími pro- středky. Ovoce červivé pečlivě se sebere a od- straní, kdežto u nás namnoze se nechá ležeti, aby hmyz škodlivý hezky pohodlně se mohl lihnouti a množiti. Odměna tolikeré práce jsou hojné žně. Česání věnuje se největší pozornost. Ne- kazí se setřásáním, aby se otlouklo, nýbrž trhá se opatrně, použitím různých mechanických po- můcek. *) Nemáme dat, mnoho-li do Čech bylo přes Hamburg přivezeno. Do Německa bylo ovoce přive- zeno: r. 1893 42.705 q, r. 1894 50.917 q, r. 1895 76.629 a. r. 1896 78.201 q, r. 1897 103.365.
Američan Čechy Hamburg Německo 76.629 a . r