1
article
Velké obecenstvo neví mnoho věcí. Ale ti, kteří
jsou zasvěceni, obdivují jistotu a pevnost ope-
rací Kuropatkinových. Očekávaly se daleko větší
porážky. Až bude ruská koncentrace skončena,
obrátí se karta. Nikdo neví, jak malou armádu
má Kuropatkin.«
Srbský vyslanec mi pravil: »Čekejte
uzřite, že vše bude lepší. Nesmíme podléhat
dojmu zpráv každodenních.«
Těchto dnů obdržela paní Kuropatkinová
psaní od svého muže, kde praví o výtkách, či-
něných mu v Rusku pro jeho stálé ustupování;
»Nedivím se těm výčitkám. Předvídal jsem je
Raději bych postupoval nežli ustupoval, ale je
mi nemožno teď jednat jinak. Nemám potřeb-
ných sil k postupu, ale doufám, že jich budu
míti brzo a pak uvidíte!«
Po celý měsíc neobdržel ani vagon z Ruska.
Teď se to doznává úřadně.
Stále se nezná pravá číslice armády Kuro-
patkinovy. Má celkem 140.000 mužů proti
250.000 Japonců. Jistý znamenitý generál, jenž
není spokojen s taktikou Kuropatkinovou, pravil,
že Kuropatkin má přes 200.000 mužů a že se tu
dá již něco podniknouti. Avšak jiný vysoký dů-
stojník mě dnes ujišťoval, že Kuropatkin nemá
více jak 140.000 mužů, a jistý pobočník velko-
knížecí tvrdil, že když přijel Kuropatkin do
Mandžurska, neměl více jak 50.000 mužů. At
je tomu jakkoliv, jisto je, že ještě po nějakou
dobu síly Kuropatkinovy nevyrovnají se japon-
ským, a proto chybují ti, kteří stále volají po
velkém vítězství. Zatím se musí spokojiti s přá-
ním, aby se zamezila porážka.
Kuropatkinový
Kura
Japonec
Kuropatkin
Rusko
2
article
Armáda Kurokiova protrhla leve
ruské křídlo a táhne na Mukden.
Z Paříže, 22. července. (C.-B.) »Ag-
Havas« oznamuje, že moskevského
listu »Ruskij Listok« došla z bojiště
telegrafická zpráva, že východní ja-
ponská armáda pod vedením Kuro-
kiho protrhla levé ruské křídlo a
táhne rychlými pochody na Mukden.
Propuštění »Malakky« není dosud
potvrzeno.
Z Londýna, 21. července. (C.-B.) Do konce
schůze poslanecké sněmovny anglické nedošlo
dle prohlášení ministra Balfoura žádné po-
tvrzení pověsti o propuštění parníku »Malakky«.
Togo a zpravodajové v Port
Arturu.
Z Paříže, 21. července. („La Patrie“.) Ně-
kolik zdejších listů uveřejňuje tuto washington-
skou depeši ze dne 19. července: „Námořni
úřad obdržel telegrafickou zprávu, že admirál
Togo nabídl všem vojenským zástupcům cizích
velmocí, meškajícím v Port Arturu, průvodní
list, zaručující jim svobodný odchod z Port Ar-
turu. Nabídka tato byla ode všech cizích zá-
stupců přijata krom amerického a francouzského,
kteří prohlásili, že setrvají v Port Arturu až do
konce oblehání.
Havas
Kura
Balfour
Artur
Port
Paříž
Malakka
Londýn
Togo
Port Artur
Aga
Ruskij Listok
poslanecký sněmovna
Le Patria
Námořni úřad
3
title
Nespokojenost mezi Italy.
Italos
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Přípravy k novým vojenským předlohám.
Z Vídně, 22. července. Jeden zdejší list
sděluje: Vojenské porady, jež se těchto
dnů konaly ve Vídni, nebyly ukončeny. Nové
vojenské trestní řízení není ještě
ve všech podrobnostech vypracováno. Největší
obtíže jsou však již překonány. Osnovabude
předložena sněmovnám před no-
vým branným zákonem. Protože však
při branném zákoně jsou ještě některé
obtíže, bude předložení jeho sněmovnám, které
bylo projektováno na říjen, odloženo asi až
do konce roku, po případě na počátek roku
příštího. Obtíže při sestavování nového branného
zákona týkají se otázky služební dobya
zvýšení kontingentu rekrutového.
Proti zavedení dvouleté služby jsou ještě velké
překážky finančního rázu; na druhé straně však
chce vláda vyhověti požadaskům po zmírnění
služební povinnosti. V poradách se bude pokra-
čovati, jakmile ministr vojenství Pitieich se
vrátí z dovolené. Zvýšení kontingentu
bylo v zásadě ovšem již povoleno, běží ted
jenom o stanovení, do jaké xníry se zvýší. Nebo
mínění ministra vojenství aj obou vlád se v te
věci dosud rozehánei.
Vídeň
5
article
Z Rivy, 22. července. Starosta obce Mor
na základě usnesení tamějšího obecního zastupi-
telstva zaslal předsedovi italského číšského
klubu bar. Malfattiovi list, ve kterém se
vlaští poslanci říšští a zemští vyzývají, aby
jak na žemském sněmu, tak na říš-
ské radě mařili všechnu práci par-
lamentní a bojovali všemi prostředky jak
proti zemské, tak proti ústřední vládě.
Biskup Strossmayer těžce nemocen.
Z Rogatce, 22. července. Stav biskupa
Strossmayera se zlepšil. Slabost srdeční trochu
povolila. Vzhledem na vysoké stáří nemocného
není však nebezpečný obrat vyloučen.
Telegrafické zprávy.
Jmenování ve službě státní.
Z Vídně, 22. července. (C.-B.) Dnešní
»Wiener Zeitung« oznamuje: Ministerský před-
seda jako správce ministerstva vnitra jmenoval
místodržitelského sekretáře dra. Františ ka
hr. Thuna-Hohensteina, jakož i mini-
sterského vicesekretáře v ministerstvu vnitra
Emila Chotaše okresními hejtmany a okres-
ního komisara Čeňka Schneidra-Soukupa
mistodržitelským sekretářem pro Čechy.
Malfatti
Strossmayer
Thun
Hohenstein
Chotaš
Schneidr
Soukup
Riva
Vídeň
Čechy
Wiener Zeitung
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Spor o faktické trvání společenstevn
nemocenské pokladny dělnictva obuvnického.
zrušené usnesením neobyčejně četně navštívené
valné hromady společenstva dne 18. t. m.
bude co nevidět rozhodnut zakročením místo-
držitelství, kteréž nemůže jinak než schválit
bezvadné usnesení hromady mistrů a přihlášku
jich ke všeobecné nemocenské pokladně. Všechno
bezpříkladné štvaní sociálně-demokratických děl-
níků a jich tisku, jemuž jde v první řaděo
udržení zlopověstné štváčské diktatury účetního
pomocnické pokladny Johanise, nepomůže proti
zřejmě vyslovené vůli společenstva, jehož sdru-
žená většina proti jedinému hlasu prohlásila
zrušení společenstevní pokladny pomocní-
cké. Každý opačný výsledek místodržitel-
ského rozhodování nemohl by jinak býti
vykládán, než jako pokus udržení nynějších
neudržitelných poměrů ve společenstvu na po-
tupu i škodu mistrů společenstva, vydaných bez
milosti potupě, chicanám a trýzni pokladnič-
ních zřízenců, vedených Johanisem, který z po-
mocnické pokladny učinil jenom instituci vzpoury
zaměstnaných proti zaměstnatelům. Sociálně de-
mokratický štáb pražský svými zástupci vyráží
dvéře všech možných úřadoven a nasazuje
všechny možné páky svého vídeňského vlivu,
aby dosáhl závěrečného vítězství. Zvláště spo-
léhá na svého dra. Adlera, očekávaje všemocný
kyn jeho ruky a nejblahovolnější pokorné upo-
slechnutí se strany hr. Coudenhova. Pražšt
obuvničtí mistři jsou velice dychtivi na výsledek.
Johanis
Adler
Coudenhove
7
article
na to, zdali pan Johanis a jeho podpory v tá-
boře sociálně-demokratickém dovedou tentokráte
učiniti z pražského místodržitele povolný nástroj
své agitace. Důsledky takového podvržení mistrů
pod dělníky byly by nedozírné a musily by boj
mezi zaměstnavately a zaměstnanými, v několika
společenstvech dávno hrozící, rozniti v požár
náhlý. Češti mistři nedají si prostě už líbiti
terror sociálně-demokratického dělnictva a ko
nečně po dlouholetých vyzývavostech jsou od
hodláni potříti násilí na nich provozované legál-
ními prostředky, jež jim zákon do rukou dává.
Johanis
8
article
Zrušení společenstevní pokladny obuvnické jest
prvním krokem vyvazení z nedůstojné, ponižu-
jící situace, v níž trpí především také národn
smýšlení a uvědomění českého stavu živnosten-
ského. To hlásí se konečně neodolatelně k mo-
hutnému projevu v pražském obuvnictvu a k upev
nění jeho organisace, která se tedy musí stát
všeobecnou a bojovně obrannou proti neslýcha-
nému pokořování táborem sociálně-demokratickým
— Veřejná schůze českého rolnictva v Ka-
plici zakázána! V neděli 24. července měla se
konati v Kaplicí schůze českého rolnictva, ve
které u přítomnosti zástupců českého odboru
rady zemědělské, pp. poslanců Práškaa
Staňka měl promluviti redaktor p. Vachek
„Jak lze Kaplicko hospodářsky povznésti?
C. k. okresní hejtmanství v Kaplici dne 20. čer-
vence schůzi tuto zakázalo z důvodu, „že
by jí mohlo býti veřejné blaho uvedeno v ne-
bezpečí.“ Odvolání ze zákazu k c. k. místo
držitelství bude podáno.
— Schůze voličů svolává zemský poslane
p. František Blahovec na neděli dne 24.
července na 10. hod. dopolední do místnost
Práškaa Staněk
Vachek
Blahovec
Ka
Kaplice
Kaplicko
český odbor rada zemědělský
10
article
»U bílého vlka« v Nových Strakonicích a na
3. hod. odpolední v Katovicích. Na programu
jest pojednání o posledním zasedání sněmu
král. českého, o politických a hospodářských
časových otázkách a rozhovor o daňových sle-
vách při pohromách živelních.
— František Šebor zemřel. Oznamuje se
nám, že doživotní člen panské sněmovny, ma-
jitel realit a chef chemické továrny v Žižkově,
bývalý president pražské Obchodní a živnosten-
ské komory, pan František Šebor, včera
večer o 1/47. hod. ve svém bytě v Sadové třídě
po delší nemoci zemřel.
František Šebor absolvoval gymnasium a poly-
techniku v Praze a byv po řadu let ředitelem cukro-
varů v Čechách, Dol. Rakousích a Uhrách, zařídil si
r. 1866 ve věku 28 let samostatnou chemickou labo-
ratoř a r. 1868 s tehdejším starostou pražským drem.
Klaudym továrnu na zpracování vod ammoniakálních
z městské plynárny pražské v Žižkově. Od let šede-
sátých byl činným i jako spisovatel v oboru che-
mické technologie a výzkumy jeho byly uveřejňovány
v technických odborných revních i za hranicemi.
Podrobiv se státní zkoušce z věd hospodářských,
napsal již v letech šedesátých četná pojednání ná-
rodohospodářská, zejmena také do »Národnich Listů«,
jsa zároveň horlivým šířitelem sdružování ke spo-
lečnému využitkování surovin a plodin hospodářských
a k podnikům průmyslovým, jakož i snah k vypě-
stění českého národního průmyslu vůbec. Jeho vy-
nálezy zavedeny byly v četných závodech tuzem-
ských, německých, ruských a jiných. Ze značné řady
samostatných spisů i pojednaní zesnulého z oboru
chemické technologie a nár. hosp. uvádíme: »Cukrovar-
nictví«, psané v Uhrách r. 1863 — první dílo z tohoto
Šebor
Klaudy
Strakonice
Katovice
Žižkov
Praha
Čechy
Dolo
Rakousy
Uhry
panská sněmovna
11
article
oboru v českém jazyce —, r. 1873 »Die Zuckererzen-
gung aus Melasse«, r. 1881 »Technologické pří-
spěvky«. Z jeho vynálezů třeba uvésti výrobu cukru
z melassy, spodiové pece s využitkováním destilač-
ních plodin, výrobu ammoniaku a jeho různé nové
upotřebení, výrobu vodního plynu, výrobu kyseliny
uhličité a její upotřebení k účelům motorickýma
ke zvedání tekutin atd. R. 1880 byl Šebor jmenován
místopředsedou komise pro II. státní zkoušku na
pražské technice. Dlouhá leta byl též členem vrch-
ního ředilelství Průmyslové jednoty, předsedou Spolku
českých chemiků, místopředsedou Spolku pro povzne-
sení lučebního průmyslu v Rakousku. Členem ob-
chodní a živnostenské komory pražské stal se roku
1881 a dne 28. ledna 1889 po resignaci p. Bohumila
Bondyho zvolen byl za jejího presidenta. Měl vyni-
kající účastenství jako místopředseda generálníhoa
předseda výstavního výboru pro obvod komory praž-
ské při zemské jubilejní výstavě v Praze, dále při
umělecko průmyslovém museu v Praze a při stavbě
jeho budovy, a při technologické výstavě v Praze.
Šebor
Bondy
Rakousko
Praha
spolek český chemik
spolek pro povzne
živnostenský komora
výstavní výbor pro obvod komora pražit
die Zuckererdit
12
article
Dále vzpomenuto budiž činnosti zvěčnělého jako
náhradníka ve státní radě železniční od r. 1887, ná-
vrhů na zařízení lučebního oddělení při stát. průmysl.
škole v Praze, pořádání lučebních přednášek a barvíř-
ských kursů v Praze, zavedení denaturace lihu k prů-
myslov. účelům, zřízení technických sborů poradních
při politických úřadech zemských a pod. Šebor byl
od let osmdesátých také stálým referentem obchodní
a živnostenské komory ve věcech chemických a tech-
nických. Dne 21. ledna 1896 vzdal se Šebor předsed-
nictví v obchodní komoře a r. 1900 povolán byl za
doživotního člena panské sněmovny.
Jak vidno, byl život Františka Šebora nepřetrži-
tou činností a neunavnou, vysoce cennou, vynikající
a vždy záslužnou prací v oborech vědy, průmyslu,
literatury a také na roli národní, činností, jež Šebo-
rovo jméno zanesla zlatým písmem do dějin našeho
veřejného a národního života. Budiž jeho pamatce
nehynoucí čest a sláva!
Šebor
Šeba
Praha
živnostenský komora
panská sněmovna
13
article
— Finanční stísněnost sv. otce přiměla ka-
tolický tisk a jak jsme sdělili i český klerikální
list k vymáhání zvýšených příspěvků na vatikán-
skou bídu pod heslem: „Katolíci ani nevědí, jak
chud jest papež.“ Na náš jemný pokyn, aby na
deficit svaté stolice, pokud hraditi jej by připadlo
na účet českých katolíků, složila se především
církevní knížata mezi sebou, kteráž tak učiniti
mohou tím snáze, že značnou měrou účastní se
na požitku milliardy důchodů veškerého jmění
mrtvé ruky v Cislajtanii, odpovídá klerikální list
dosti nevrle. Pokud se týče kritiky vatikánského
hospodářství, shrnuli prý jsme všechny klepy
židovských listů do své lokálky „Chudý papež.“
Tam, kde jsou známy cifry, přestávají všechny
klepy. Roční důchody Vatikánu obnášejí: Z po-
zemkového majetku v Italii a cizině 875.000 fr.,
výnos cenných papírů 6,000.000 fr., na darech
a věnováních atd. docházívá kolem 2.5 mill. fr.
a petrský halíř činí průměrně 12 mill. fr., tedy
celkem přijímá sv. stolice ročně 21.875.000 fr.
Výdaje dostupují naproti tomu jenom výše
5,647.000 fr. a sice 2.5 mill. fr. platů kardinál-
ských a jiného služného, 397.000 fr. personálu
ve Vatikáně, 1,250.000 fr. na vat. knihovnua
udržování museí, 75.000 fr. na chrám svato-
petrský a konečně 750.000 fr. různých vydání.
Zbývá tedy čistý — řekněme — výtěžek asi 16
mill. franků. „Menší bratr“, který disponuje ta-
kovým obnosem, může se již dát vidět, na krá-
lovskou representaci vatikánského hradu je ta-
kový superficit víc než „akorát“. V žádném
případě, ba ani v takovém, že by papežské dů-
chody nestačily, není povolán český lid k tomu,
Vatikán