1
masthead
Románová přiloha
2
masthead
„Národních Listů“ k číslu 201. ze dne
3
masthead
22. července 1904.
5
article
= Milosrdné sestry na bojišti. Úryvek z dopisu
jedné z milosrdných sester, přidělené divisijní ne-
mocnici . . . Druhého června o 5. hodině ranní
vyšly jsme, abychom dostihly naši brigádu. Vojsko
rozložilo se tři versty od bojiště u Vafangau. Tři
lékaři se zdravotním oddělením vydali se na bojiště
pro raněné a my dvě se dvěma lékaři zůstaly jsme
na místě, abychom obvazovaly raněné a abychom
je dopravily dále. Devět raněných bylo dopraveno
vlakem, ostatní povozy, pěšky anebo na nosítkách.
Přenechaly jsme svůj vozík dopravě těžce zra-
něných a šly jsme pěšky cestou hroznou, přebro-
divše pětkrát řeky a potoky. Kus cesty jely jsme na
dělu a přibyly jsme do Vauzeliu ve 2 hodiny v noci,
nadmíru znaveny. Když vojsko začalo ustupovatu
Vafangau, dalo se do ohromného lijáku. Dostaly
jsme rozkaz k ústupu a začaly jsme skládati ob-
vazy, mezitím co nám přinášeli stále raněné.
Podrobnosti sdělím později, neboť jest mně nyní při
vzpomínce na to příliš smutno . . . Promokly jsme
až na kůži. Po dešti však bylo vedro tak obrovské,
že nám šat opět na tělech uschl. Slunce spálilo
mně tak obličej, že se mně kůže loupá a pleť na-
byla barvy měděné. Dále jsme ničeho nepozorovaly..
Ráno 3. června po tři a půl hodinném spánku do-
honily jsme tékaře, kteří nespali celou noc, nebot
obvazovali a dopravovali raněné na stanici Vauzeliu.
Jsme jediné milosrdné sestry, jež jsme přiděleny ne-
mocnici na bojišti. Vypravuje se všeobecně, že jsme
se dobře osvědčily. Lékaři jsou velmi spokojeni, že
jsme jim nápomocny. Jsou to hrdinové, kteří sbírali
a obvazovali raněné za pravého lijáku kulí . . . 3.
Vauzelio
6
article
června večer opustily jsme Vauzeliu a přišly
jsme v 6 hodin ráno 4. června do Seniučiu. Zařídily
jsme se dosti dobře. Obýváme celý dům s lékaři.
Dnes jsme poprvé v noci dobře spaly. Včera jsme
obědvaly, po dva dny před tím nepožily jsme nic
jiného než trochu čaje. Zkrátka, začínáme se sezna-
movati se životem ve válce a jeho nesnázemi.
Ale nermoutíme se proto. Jsem velmi spokojena,
že jsem zde a ne v Liaojanu, kde skoro o válce ne-
mají ani tušení. — Na shledanou ! Psáno v Siniučiu,
dne 5. června 1904.
= Jubileum morfia. Od doby objevení se tohoto
důležitého léčivého prostředku i nebezpečného
dráždidla nervů minulo již plné století. Vynálezce
morfia Vilém Adam Sertüner byl synem knížecího
inspektora ve Westfalsku, kdež se narodil 19. čer-
vence 1783. Vychodiv obecnou školu, vstoupil do lé-
kárny dvorního dodavatele Cramera v Poderbornu,
kdež prodlel až do roku 1806. V té době živil se
spisovatelstvím a při analysích, jež prováděl s opiem,
učinil objev morfia. Roku 1820 stal se lékárníkemv
Hamelnu, kdež se za rok na to oženil s dcerou nad-
poručíka Rettberga. Roku 1817 udělen byl mu uni-
versitou v Jeně filosofický doktorátj
= Nevinně odsouzen? Uvažováním sensačního
případu zabýval se dne 17. t. m. soud v uherském
Sombathelu a rozhodl pak, aby věc odkázána byla
k novému projednání. V prosinci 1899 zavražděni
byli v obci vonečské manželé Karolyovi a oloupeni
o majetek. Spořiví lidé neměli služky a omezovali
životní potřeby na nejnutnější vydaje. Podezření
z vraždy padlo na Sam. Papa, v téže obci bydlicího,
človíčka bez zaměstnání. Nařízením soudním prove-
dena byla prohlídka jeho bytu a skutečně nalezeno
tam množství předmětů, zavražděným manželům
uloupených. Pap udával, že jeho společníkem byl
Vilém
Adam
Sertüner
Cramer
Rettberg
Karoly
Liaojan
Siniučio
Hameln
Jena
Papa
Pap
7
article
Štěpán Mogor, jenž na činu měl hlavní podíl.. Na-
proti tomu tvrdil Mogor, že jest úplně nevinen a že
při vraždě ani nebyl. Ale Pap na původní výpovědi
své setrval a prohlašoval dále, že se s Mogorem
odebrali do příbytku Karolyových o půl 5. hodině
ranní a že Mogor stařičkého muže skolil ranou z re-
volveru, kdežto Karolyovou že Mogor utloukl obrov-
ským klackem. Následkem této výpovědi by! Mogor
zatčen a výpověď Papova zdála se býti pravdivou.
neboť v domácnosti Mogorově nalezeno značné
množství pušek. Mogor sice tvrdil, že jich používal
k pytláctví, ale slovům jeho víry dáno nebylo.
A protože k tomu všemu ještě psal ženě domů, aby
ukryla náboj, bylo veřejné mínění utvrzeno o jeho
vině, čemuž výraz dán verdiktem porotců, kteří jej
odsoudili k doživotnímu těžkému žaláři. Pap odnášel
si trest 15 roků. Přede dvěma roky přihlásil seu
ředitelství trestnice jeden z vězňů, kterýž oznamo-
val, že z úst Papových slyšel pravdu, jak se sběhla
událost se zavražděním manželů Karolyových. Pap
prý se vynášel, že se nad Mogorem pomstil, ozna-
čiv jej za svého společníka. Státní zastupitelství na-
řídilo výslech Papův, jenž však popřel veškeré
okolňosti, které spoluvězeň jeho na světlo vynesl.
Mogor
Karolyový
Papov
Papový
Papův
Pap
8
article
Zatím však žena Mogorova, poradivši se s obhájcem
manželovým, zažádala za obnovení řízení. Obhájce
poukázal ke zjištěnému faktu, že manželé Karolyovi
byli o život připraveni v jídelně a že na stole, za
nímž seděli, byly ještě zbytky večeře. Z toho souditi
možno, že se vražda neudála ráno, jak tvrdil Pap.
nýbrž že spáchána byla večer. V tu chvíli však me-
škal Mogor doma a nemohl se vraždy zúčastniti. Jak
už řečeno, uznal soud okolnost tuto za velmi závaž-
nou a rozhodl, aby se případ předložil novému pro-
jednání soudu porotního. Toto nové líčení sensační
vražedné historie konati se bude letos v říjnu.
Mogorův
Karoly
Mogor
Pap
9
article
= O zdravotním působení drah elektrických.
Vlašský učenec proslulého jména dokazuje, že uliční
dráhy elektrické vykonávají důležitý úkol zdravotni-
cký, čistíce vzduch v městech. Uvádí, že elektrická
jiskra, jež vzniká zhusta na drátech vrchního vedení,
jakož i pod koly vozů, způsobuje v přetvoření se
kyslíku ve vzduchu obsaženého v ozon, jenž, jak
známo, vykonává velký vliv na čistění vzduchu a
zbavuje jej různých zárodků choroboplodných. Tato
elektrická vybíjení jsou dle mínění učeného Vlacha
dosti častá, aby vykonávala vliv na složení vzduchu
značnou měrou zejmena tam, kde elektrické drähy
projíždějí ulicemi užšími. Tato vlastnost elektrických
výbojů je dávno známa a proto je vlastně s podi-
vem, že dosud nikdo nepřipadl na myšlenku, vyná-
šeti elektrické dráhy jakožto prostředky antiseptické.
Nelze popírati, že předpoklady vlašského vědátora
jsou správny, zdali však to poměrně přece jen malé
množství oněch výbojů stačí, aby vzduch očistilo,o
tom možno zajisté vážně pochybovati.
= Zažila tři století. Minulé soboty zemřelav
Miskolči stařena Kateřina Singerová, narozená v
osmnáctém století, totiž v r. 1795 i dosáhla tudíž
stáří 109 let. Byla matkou osmnácti dětí, jež ji skoro
všechny ve smrti předešly. Měla celkem 40 vnuků.
47 pravnuků a 1 prapravnuka.
Vlach
Singerová
10
article
Zemřelí v Praze.
Zemřelí v Praze.
Dne 16. července 1904: Zemanova Věnce-
slava, dcera drožkáře, 4 dni, 162—V. Barták Oldřich,
syn číšníka, 5 týdnů, 266—II. Liškova Božena, dcera
sazeče, 2 roky, 224—III. Andreska Jaroslav recte Ši-
máček, syn posluhovačky, 1 rok, 169—VIII. Zátka
Václav, syn topiče, 5 minut, 494—VIII. — U Milo-
srdných bratří: Kraus Vilém, truhlář, 20 roků.
— U Milosrdných sester: Somolová Terezie,
soukromnice, 77 roků. Minařík Josef, dělník, 68 roků.
— Vevšeobecné nemocnici: Souček Antonín,
dělník, 35 roků. Pacovská Marie, manželka maséra,
56 roků. Kohnová Josefa, švadlena, 67 roků.
Dne 17. července 1904: Srbková Anna, man-
želka krejčího, 44 roky, 661—I. Boček František, c. k.
pošt. podúřadník v. v., 62 roky, 1503—II. Souček Josef,
dělník, 52 roky, 230—VII. Kopalova Růžena, 31/2 roku,
590—VII. Hladký František, syn kamenníka, 1/2 hod.,
113—VIII. — Ve všeobecné nemo chici: Šulc
Josef, kolář, 34 roky. Kalous Antonín. krejčí, 52 roky.
Čejková Veronika, manželka dělníka, 23 roky. — U
Milosrdných sester: Zahálková Františka,
vdova po horníku, 68 roků. Fiedlerová Anna, vdova
po železničním zřízenci, 58 roků. Nechvíle Václav,
číšník, 53 roky. Jedličková Anna, vdova po truhláři,
82 roky. — UAlžbětinek: Záveská Anna, komptoi-
ristka, 37 roků. Kapinova Barbora, služka, 38 roků.
Zemanův
V Barták
Oldřich
Liškův
Božena
Andreska
ša
Václav
Minařík
Josef
Marie
I Boček
František
Souček
Kopalův
Růžena
Kalous
Antonín
Čejková
Veronika
Anna
Nechvíl
Kapinův
Barbora
Praha
U Mila
Kraus Vilém
Somolová Terezia
Souček Antonín
Srbková Anno
Šulc Josef
Zahálková František
Záveská Anno
11
title
Lidové divadlo „Urania“ v VIl. části Prahy.
Praha
lidový divadlo
12
article
V zahradě I. pražského měšt. pivovaru.
V zahradě I. pražského měšt. pivovaru.
Začátek o 7. hiod.
13
article
V pátek 22. července.
Novinka.
Cistý lístek.
Po prvé.
Veselohra o třech jednáních. Napsal Arnošt z Wol-
zogenů. Přeložil J. Tišnov. Režisér Ant. Jiříkovský.
Arnošt
Antonín
Jiříkovský
Wol
Tišnov
14
article
Po prvé.
(blíže Palackého
mostu).
Palacký
15
title
Aréna na Smíchově
Smíchov
16
article
Začátek o 7. hod.
V pátek 22. července.
Novinka. Bludná Hollanďanka.
Komická operetta o třech jednáních. Napsali B. Buch-
binder a J. Watke. Hudbu složil K. Weinberger. Pře-
ložil a scenoval Josef Kubík.
Denní prodej lístků u knihkupce pana Urbánka
vedle Národního divadla v Praze a v trafice proti
15801
zimnímu divadlu na Smíchově.
B Buch
J Watke
K Weinberger
Kubík
Urbánek
Praha
Smíchov
národní divadlo
17
article
Pištěkovo lidové divadlo vnehsrotooo
Pištěkovo lidové divadlo vnehsrotooo
na Král
Král
Pištěkův lidový divadlo
18
article
Začátek o 7. hod.
V pátek 22. července.
Lidové představení za poloviční ceny.
Hloupý kousek.
Veselohra o čtyřech jednáních. Napsal František ze
Schönthanu. Přeložil J. Poláček.
Zejtra je lidové představení za poloviční ceny
15790
Magdalena.
V neděli 24. července vystoupí jako bost nejmladší
česká herečka Žofie Bouškova: „Mralý lord“
František
J Poláček
Magdaléna
Bouškův
19
article
»Jsem vám k službám, pane! Čeho si přejete
Znám francouzsky trké!«
Rochemond děl;
»Konečně jsme se tedy dorozuměli!... Co bych si
přál?... Přál bych si lodi k projižďkám... Lodi, kterou
bych mohl najati na více dní.«
Tlumočník, jenž sám býval na lodích zaměstnán,
odtušil
»To není nesnadné! Dovedu vás na místo, kde mů-
žete lodi takové dostati. Můžete si sám vyvoliti některou
z nich. V době nynější není zábavných lodí nedostatek.
Není to jako v letě.«
Rochemond vstrčil peníz do ruky námořníka, jenž
byl ho až sem provedl a vyšel s novým soudruhem svým
z krčmy.
Tento se ho tázal ;
»Jakou loď přejete si najati?.. Loď plachetní zcela
malou, abyste se projížděl po rejdě ?«
»0, nikterak. Přál bych si malou loď pro tři osoby,
ale loď parní, kterouž bych mohl sám říditi.«
Bývalý lodník se usmál:
»A vy byste ji uměl říditi?
»Proč nikoli? Kdyby se mi to ukázalo, dovedl bych
to. Není to přece tak nesnadno, říditi loď malou.«
Tlumočník namitl
»Neběží o to jen umět říditi loď, musíte znáti
proudy a mělčiny, úskalí, vyznati se v znameních vý-
stražných ...«
20
article
»Osvojil bych si to vše... Neodvažoval bych se
»Osvojil bych si to vše... Neodvažoval bych se
ostatně daleko od přístavu.«
»Na jak dlouho byste chtěl najati loď?«
»Po případě na měslc, třeba i na dva.«
21
article
Přípravy k akci.
22
article
Po celý týden potom, kdy Beryllon obdržel telegram
z Paříže od komandanta Tardina, Rochemond se v Petro-
hradě ani neukázal.
Vzdálil se a oba jeho přátelé neměli s ním ani
schůzek, aniž s ním korrespondovali
Odjel jednoho rána, když byl měl u Doniola dosti
dlouhý rozhovor s Beryllonem.
Potom odjel do Kronštatu, kamž dostihl za kratičko,
neboť město toto není vzdáleno od Petrohradu nežli osm-
advacet kilometrů.
Kronštat jest veliký ruský přístav a arsenál vojen-
ský na Baltickém moři.
Nalezá se v něm ale také velice důležitý přístav
obchodní.
Rejda pro dopravu obchodní určená skytá místa až
i devíti stům lodí obchodních.
Kronštat má i rozsáhlé doky, znamenitě vším vy-
strojené, nesmírná skladiště obchodní a bohaté závody
obchodní.
Petr Veliký založil přístav ten v roce 1703 a město
rychle zkvétalo.
Zaprodání nopřítel.
Beryllon
Rochemond
Veliká
Paříž
Tardina
Petra
Kronšta
Petrohrad