1
article
za to mělo. Spektrum tepelných paprsků dalo
se sledovati v prostoře dvacetkráte větší dříve
známého spektra paprsků tepelných, a ukázalo
velmi četné čáry Frannhoferovy, jaké známe ve
spektru viditelném. Čáry tyto značí — obdobně
jako tmavé čáry ve spektru viditelném — místa
temperatury relativně nižší, Langley napočítal
jich 700, tedy mnohem více nežli původně
Bunsen a Kirchhoff ve viditelném spektru.
Shledal dále, že počet a postavení čar
těchto během let se mění, ano i během téhož
roku za různého počasí nalezl charakteristické
změny ve spektru infračerveném. Z těchto změn,
které souvisí se změnami v atmosféře, doufá
Langley, že bude moci posuzovati stavy atmo-
sférické lépe než-li se děje dosud měřením tlaku
temperatury, vlhkosti a pod. Byl by pak bolo-
metr také velmi důležitým přístrojem meteorolo-
gickým.
Roku minulého vydal Langley překrásnou
mapu spektra infračerveného s ohromným
množstvím čar.
V závěrku budiž připomenuto, že i druhý
princip elektrického teploměru, založeného n
thermoelektrickém účinku dvou spojených kovů,
osvědčil se pro měření nepatrných záření. Zmí-
něný již V. Boys sestrojil k tomu radiomi-
krometr, který se skládá z článku thermo-
elektrického, složeného z destičky vizmutové
antimonové, spojeného měděným drátem po-
doby U a zavěšeného na velmi jemném
vlákně křemenovém v magnetickém poli silného
magnetu.
Bunsen
Kirchhoff
V Boys
2
article
Dopadne-li záření na článek thermoelek-
trický, vzbudí se v něm proud, kterým se vodič
působením magnetického pole poněkud otočí.
Stočení vodivého kruhu pozoruje se na paprsku
světelném, který vycházeje z určitého místa, odráží
se od zrcádka, přidělaného k pohyblivému vodiči
s článkem thermoelektrickým. Světelný index uka-
zuje úchylku na škále. Boys pozoroval svým radio-
mikrometrem tepelné záření měsíce v různých
jeho fázích a snažil se též odkrýti tepelné zá-
žení hvězd první a druhé velikosti na př. Aldeba-
rana, Arktura, Vegy, Kapelly, Altaira atd. Ačkoliv
přístroj jeho byl tak citlivý, že udával ještě
ol záření měsíce v úplňku, nedala se při
záření stálice konstatovati ani úchylka 0.1 mm
na škále radiomikrometru. Vysílají-li tedy hvězdy
mrazivým prostorem světovým tepelné paprsky
až na naši zemi, pak záření toto jest velmi ne-
patrné.
Nejnovější bádání směřují k tomu, abyse
nesmírně malá tato zářivá energie stálic přece
konstatovala.
Arktura
Vega
Kapelly
Altaira
mm
3
article
Technologicko-průmyslové museum
obchodní a živnostenské komory
v Praze.
Možná, že polovina čtenářů, i pražských snad.
ani dle jmena ho nezná a ti, kteří znají, dosud ho
neviděli, aneb neznají jeho účelu a směru. Ovšem
v skutku v tom množství našich museí je těžko se
vyznati. Často jedno dělá konkurenci druhému, tříští
tak sílu a peníze. Doufejmež, že zdravý rozum zvítězí
nad osobní ješitností a že vytknou si různá musea
přesně své odbory. U nás zavládla od jistého času
zrovna nemoc v zakládání museí. Žel, že často za-
kladatelé již sami nebyli si snad dobře vědomi účele
dotyčného musea, neb později zájem pro podnik za-
ložený vymizel neb hmotně nebyla dosti zabezpečena
budoucnost jeho a tak některé zápasí stále s nedo-
statkem peněz a některé vůbec daleko nedosáhly
úkolu, jenž jim byl vytčen.
Že Pražan nezná svých musef, toho příčina je
zajisté též ta, že nejsou bezplatně přístupna a ote-
vřena většinou v hodiny a dny zaměstnanému člo-
věku nepříhodné. Ovšem hlavní snad příčinou je ona
internacionální vada lidská, která zejmena u nas Slo-
vanů je vyvinuta a kterou již Schiller kárá, řka
»Warum in die Ferne schweifen, wenn das Gute so
nahe liegt.« Všechno domácí podceňujeme a v cizině
hledáme, co zcela blízko bychom našli. Mnoho-li
z vás, laskaví čtenáři, zná městské museum, mnoho-li
Náprstkovo a Národopisné? Nedávno se mně přiznal
jeden intelligentní Pražan, že nebyl ještě v zemském
museu. Jak pak máme žádati, aby znal někdo techno-
logické museum, které hlavně jen pro živnostníky
a průmyslníky má zájem? Žel však, že dosud ani
v těch kruzích není dostatečně známo a oceněno.
Pražan
Schiller
Náprstkův
živnostenský komora v Praga
4
article
Ač ústav trvá teprve sotva tři leta, nikdo z těch, kdo
byl při jeho založení, nepopře, že netušeně se roz-
šířilo a zvelebilo. To hlavně obětavostí obchodní
a živnostenské komory pražské a země. Těšíť se
dosud jen nepatrné poměrně podpoře se strany vlády.
a města a poměrně ještě malému účastenství z kruhů.
které by měly důležitost jeho nejdříve uznati.
Než přistoupím blíže k účelu a působení technol.
musea pražského, chci zmíniti se krátce o různých
podobných ústavech v cizině, jež částečně neb
zúplna podobný úkol vykonávají, abychom poznati
mohli, že skutečně našemu mladému ústavu, na
zdravém základě založenému, nechybí než podporaa
přízeň, jaké se těší na př. u nás německé vídeňské
museum, aby v mnohém čestně mu po boku stálo
jakož i a větším ústavům podobným v cizině.
V první řadě promluvím o nejstarším museu průmy.
slovém a technologickém a nyní jednom z největších,
dle něhož byla ostatní musea zakládána.
Jest to pařížské Conservatoire des arts
et métiers. Na ústavu tom nepořádají se sice
kursy mistrovské tak jako na pražském technol.
museu, nýbrž jak dále bude zmíněno, pouze před-
nášky populární pro všecky vrstvy občanstva. Za to
jsou však sbírky jeho rozsáhlé a velmi poučnéa
všestranné. Francouzské školy odborné, ba i mě-
šťanské a průmyslové na mnohem ještě praktičtějším
základě jsou zbudovány než u nás, takže tam
řemeslník patřičného vzdělání namnoze ve škole již
nabude, kterého se mu u nás teprve na školách po-
kračovacích dostává.
živnostenský komora pražský a země
Conservatoire desátník art
5
article
Historie pařížského ústavu jest dosti zajímavou
Založen byl r. 1794 Vaucasonem. První sbírky byly
umístěny v kostele St. Martin des Champs. Účelem
jeho bylo seznamovati průmyslníky s novými stroji
a vynálezy všech oborů a stroje vystavené udržovati
časem v chodu. Je pochopitelno, že revoluce a po-
zději války nebyly mladému ústavu příznivy. Na-
poleon r. 1813 chtěl dokonce jej zrušiti. Teprve 1819
zřízeny při museu tom přednášky veřejné a sice
z chemie, mechaniky a národohospodářství, později
r. 1868 ještě zřízeno 14 různých stolic professor-
ských a byl dekretován zvláštní řád. Jeden z pro-
fessorů byl zároveň ředitelem ústavu, týž měl 6000
franků služného (nynější má dvakrát tolik). Katalo
musea vykazoval r. 1799 495 předmětů, r. 1889 již
11.703 čísel a to pod jedním číslem často více před-
mětů.
Biblioteka umístěna v krásném refektáři klášter-
ním čítá nyní 40.000 svazků a 2000 plánů.
Roku 1798 činilo roční vydání 120.000 fr. (v tom
platy úředníků 48.000 fr.) a zakoupené stroje
55.000 f .
Roku 1884 činilo vydání 441.150 fr. (v tom
platy úřadníků a professorů 265.000 fr., sbírky a
pokusy 84.000 fr., bibliotéka 5000 fr., přednášky ve-
řejné 21.500 fr., světlo palivo a vydržování 39.000 fr.
nábytek, kancelář a různé 16.000 fr.) .
Conseil d'administration (jakési kuratorium) skládá
se z 13 členů, mezi nimi jsou zástupci komor a
učených společností. Ústav ten těší se nejen přízni
vlády, ale i města. Tak věnovalo město Paříž pouze
na pořádání přednášek pro sociální pojišťování
zabezpečování pět tisíc franků. Nynější budova
musea je velmi rozsáhlá. Nemohu než letmo nazna-
čiti, co vše obsahují velké její sály.
Martin desátník Champs
Bibliotek
St
Paříž
Katat muzeum
Conseil d ' administration
6
article
Sbírky jsou stálou výstavou a znázorňují
většinou úplný historický vývoj toho kterého stroje
neb celého odvětví průmyslu neb živnosti.
V jednom sále jsou různé konstrukce strojů
tkalcovských, v jiném všechny druhy vozů, jinde
váhy od nejprimitivnějších k nejpřesnějším; mírya
váhy všech států a mezi nimi základní 1 kilogram
z platiny a 1 metr původní.
Na museu se zkouší též správnost závaží. Ve
vedlejších chodbách jsou sbírky obilí, plodin a strojů
hospodářských. Ve staré kapli pak nalézají se stroje,
které v neděli a ve čtvrtek v chod uvedeny jsou.
Zde konal proslulý fysik Faucoult pověstný ex-
periment s kyvadlem (důkaz, že země se točí). —
V prvním poschodí jsou modely strojů, větrných
mlýnů, turbin, optické přístroje, porcelán a chemické
produkty, telegrafické aparáty, stroje cukrovarnické,
pumpy, mlýny, různé lisy tiskařské.
Vedle těchto místností nalézá se v museu 8 vel-
kých laboratoří, fysikálních a chemických, kde pra-
cují věhlasní professoři jako Schloesing, Grumeau
Jungfleisch na výzkumech a pokusech na poli prak-
tické chemie (technologie) pouze se svými assistenty
Nepořádají však žádné kursy praktické, toliko před-
nášky veřejné, většinou večerní, každému přístupné
a bezplatné. Přednášky ty jsou z různých odborů.
Po třech létech se program jejich mění.
Obsah co nejmodernější, měnící se dle časové
potřeby. Vedle těchto pravidelných přednášek stálých
professorů pro všecky vrstvy obyvatelstva jsou ještě
pořádány veřejné přednášky (jakési extense) jako na
universitě sorbonské. Tak zde měl přednášku, pro-
vázenou experimenty, známý chemik Moissan o vý-
robě umělých démantů. V elektrické peci před obe
censtvem vyráběl drahokamy. K tomu ovšem bylo
zapotřebí mocných dynamoelektrických strojů, jaké
se v museu nacházejí. Jindy přednášeli Lippmann.
Grumeau
Jungfleisch
Moissan
Lippmann
7
article
Jansen, Becquerel ve zdejších velkých amphiteatrál
ních sálech.
Odbory přednášek pravidelných jsou následující
Géométrie appliqué aux arts. (Měřictví použite
v umění.)
Zeměpis. Astronomické úkazy. Folografování
nebes. Použití astronomie v geografii.
Geometrie deskriptivní (přednáší Laussedat).
Mechanika. (Parní kotle, železnice, různé sy
stémy tramwayí).
Fysika. (Telegrafy, telefony, měřické nástroje
akkumulátory, transformátory atd.)
O elektřiné. Základní zákony, stroje elektri
cké, měření síly elektrické. Přednáší Deprez.)
Všeobecná chemie. (Úvodem hlavní zá-
klady, lučba analytická, různé hmoty a sloučeniny.
jich vlastnosti a užívání. Přednáší Jungfleisch.)
Metallurgie. (Kovy, jich dobývání a vlast
nosti.)
Chemie užitá v průmyslu. (Přednáší de
Luynes. Barviva přirozená a umělá, o barvení vlá-
ken, tiskařství, bílení, mořidla.)
Chemie hospodářská. (Přednáší Schloe
sing. O vzduchu, o půdě, vlastnosti fysické, chemi
cké a bakteriologické.)
O hospodářství. (Přednáší Grandeau. Rost
liny hospodářské, hnojení, o semenech atd.)
Přádelnictví a tkalcovství. (O vlák
nech různých, zkoušení vlákna atd.)
Národní hospodářslví. (Přednáší Benu
regard.)
Obchodní právo.
Statistika hospodářství průmyslo
vého. Přednáší A. Liesse.)
Kursy však jako na pražském technologickém
museu, občasně s praktickými cvičeními, neexistují.
Jansen
Becquerel
Ben
A Liess
8
article
Také chemického oddělení jako u nás nebylo, až te-
prve zákonem ze dne 19. května t. r. bylo dekretem
vládním zřizeno.
Vedle této činnosti konají se v museu zkoušky
surovin, stavebního materiálu (cementu, vápna,
cihel atd.), kovů, slitin (však pomocí pokusů pouze
mechanických neb fysických).
Mechanické zkoušky, kontrola apparátů přesných
strojů, stanovení přesných závaží, stanovení pevnosti
různých výrobků, konají se ve třech laboratořích,
které obsahuji řadu strojů a apparátů velmi přesných,
z nichž jen několik uvedu:
9
article
Dva hydraulické lisy, jeden na 80.000, druhý na
500.000 kg tlaku pro pokusy rozdrcením.
Stroje pro pokusy pevnosti proti rozdrcení,
tahu a kroucení.
Stroj Trayvoův mocnosti 25 tun.
Dynamometr Perreauxův, několik jiných dynamo-
metrů.
Pumpy, manometry, pyrometry.
Přesné stroje k určení prodloužení neb zkrácení
materiálu.
Stroj k měření pružnosti, k určování pevnosti
cementu a ke zkoušení mazadel.
Od r. 1895 až do r. 1899 zkoušeno bylo 2296
vzorků, tedy více než 500 ročně a sice: kameny,
cement, cihly, tašky, dřeva, mramory 1187 vzorků,
řemeny, kable, řetězy 221, tkaniny 144, kovy a sli-
tiny 425, roury 141 a různé 128.
Zvláštní jest, že, jak jsme viděli, jest ústav
velkolepě zařízen na zkoušky mechanické, však ne-
měl až dosud laboratoře chemické, analytické pro
zkoušení různých surovin, tak že v tomto oboru
technologická musea vídeňské a pražské byla na-
před. Ovšem nesmíme zapomínat, že má Paříž
svou velkolepou laboratoř, Laboratoire municipal.
V Curychu nalezá se zvláštní ústav ke zkoušení me-
chanickému a chemickému surovin materiálu růz-
ných oborů pod jmenem Schweizerischer Material-
prüfungsanstalt. Jest to snad nejlépe a nejúčelněji
zařízený ústav toho druhu. Vystavěn nákladem
200.000 fr., vnitřní zařízení 100.000 fr. Účelem
ústavu jest zvláště zkoušeti stavební materiál, dále
zkoušení papíru a jiných látek. Jest též zároveň
výzkumným ústavem ve službě zemské, při velkých
podnicích, soudních šetřeních a ve sporných pří-
padech.
Trayvoův
Perreauxův
municipal
Paříž
Curych
kg
Schweizerischer Material
10
article
Ve sklepě jsou umístěny kotly, dílny na práce
s cementem, skladiště, dále různé apparáty ke brou-
šení. V přízemí jsou kabinety professorů, assistentů,
laboratoře fysické a místa pro 8 žáků neb volontérů
a pro 3 chemiky ústavu. Mechanické dílny obsahují
stroje lisovací, vrtací, soustruhy, pily, motory. Ve
zvláštním sále jsou stroje na zkoušení pevnosti,
trhací apparáty, motory, pumpy. V I. poschodí jsou
posluchárny, bibliotéka, sbírky. Roku 1895 podánoa
vyřízeno 761 dotazů. Státní (spolkový) příspěvek činí
20.000 fr., příjem za analysi a pokusy 26.531 fr.,
různé příjmy 6741 fr., celkový příjem 53.272 fr. Vy-
dání pak činí taktéž 53.272 fr. Tarif zkušební je po-
někud vyšší, než u nás (na př. vyjímám, že za zji-
štění specifické váhy oleje počítá se 5 franků.).
Důležité práce zde byly vykonány v oboru ce-
mentářství a keramiky. V chemickém oddělení jsou
zaměstnáni: 1 přednosta, 3 assistenti a 3 pomocné
síly; v mechanickém oddělení zaměstnáni: 1 před-
nosta, 2 assistenti a 2 pomocné síly. V čele ústavu
stojí zkušený praktik. Vedle toho existují ještě dva
výzkumné ústavy, které souvisí ovšem s technickou
školou. Jsou to velkolepě zařízený Physikalisches In-
stitut a Mechanisches Institut, kde se konají zkoušky
strojů a různé vědecké výzkumy. Lituji, že není tu
místa, abych vzorné zařízení ústavů těch popsal.
Výzkumných ústavů a průmyslových museí,
které částečně podobné mají účely, jest v Německu
celá řada. Tak na př. Versuchsanstalt v Charlotten-
burgu, kde je zvláštní oddělení pro zkoušení olejů a
mastnot, pro zkoušení papíru atd., pak Kön. techn.
Physikalisches Ina
Německo
Charlotten
Mechanisches institut
11
article
Versuchanstalt v Berlíně, jenž má taktéž mechanický
a chemický odbor. Vedle toho mají v Německu řadu
odborných škol, jako na př. Deutsche Gerberschule
(koželužská škola) ve Freiberku, kde se praktické po-
kusy konají a materiál zkouší atd., dále řadu veřej-
ných i soukromých, zvlášť odborných laboratoří ana-
lytických a technicko chemických, jako na př: Papier-
prüfungsanstalt v Lipsku.
Ač ve Vírtembersku ve Štutgartě snad nejdříve
(r. 1830) začla akce ku poučení živnostníků a průmy-
slníků, teprve nyní rozšiřují se takové kursy mi-
strovské, jaké v Rakousku se pořádají. Roku 1848
založený vládou ústav, »Centralstelle für Gewerbeu.
Handel«, měl již v r. 1854 laboratoř pokusnou. Taktéž
norimberské museum stejný sledovalo cíl.
V Čechách dal první podnět k založení průmy-
slového musea nezapomenutelný Vojta. Náprstek,
kteréž museum jeho není dosud dosti u nás oceněno a
známo. V Rakousku kursy pokračovací a mistrovské
především pořádá vídeňské technologické museum,
které jaksi soustředilo v sobě akci k podpoře malo-
živnostníků. Technologické museum vídeňské jest
ovšem vedle toho průmyslovou školou a nadáno hoj-
nými prostředky. Jakými prostředky vládne nase
pražské technologické museum, nejlépe vysvitne
z následujících několika položek, z nichž vidno, že
je onomu mnohem snáze kursy prováděti a činnost
dalekosáhlejší rozvinouti, než pražskému technol.
museu, jež vzdor tomu dělá mu dosti vážnou kon-
kurenci a to tím, že pořádá poměrům a potřebě od-
povídající české kursy.
Vídeňské museum téměř vesměs kursy německé
koná, ač rakouské živnostnictvo přece, zejmena ně-
kterých oborů, je většinou národnosti českostovan-
ské. Kdo nevěří, nechť zajde do uzavřeného území,
kde nenajde snad jednoho krejčího Němce:
(Dokončení.)
Vojta
Náprstek
Berlín
Německo
Lipsko
Rakousko
Čechy
Centralstelle für Gewerbeo
technologický muzeum
Deutsche Gerberschule
Freiberk