ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad36c410-7959-11dc-8dda-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 16 celkem · entity: person 19, place 5, work 4, org 2
1 masthead
25. září 1901
2 masthead
NHUČ
3 masthead
NÝ OBZOP
4 masthead
Číslo 22.
5 masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6 masthead
LIsu
Lisa
7 article Langleyův bolometr.
Langleyův bolometr. Napsal dr. Vlad. Novák, docent české university Poslední tři desetiletí minulého století vy- značují se ve fysice zdokonalením strojůa method měřících k jemnosti co nejzazší. Pří- kladem jsou mnohá měření elektrická, kterými stanovíme veličiny elektrické, na př. intensitu proudu galvanického, elektromotorickou sílua galvanický odpor tak přesně, jako bychom vá- žili hmotu, měřili daný objem, určovali trvání nějakého děje, ačkoli ony veličiny elektrické náležejí energii, která se jen nepřímo svými rozmanitými účinky pozorovateli projevuje. Výsledkem tohoto pokroku v měření fysi- kálním není pouze větší přesnost nabytých vý- sledků, ale často také objevy nové, které právě proto tak dlouho zůstaly oku pozorovatelovu utajeny, že nebylo pozorováno dosti jemně a přesně. Někdy i nepatrnost měřené veličiny vyžadovala citlivějšího uspořádání a větší jem- nosti strojů. Všeobecné tyto zkušenosti poučně lze stu- dovati na příkladu zvláštním, za který sobě zvolíme vynález, učiněný před 20 lety ameri- ckým professorem S. P. Langleyem. Sa- muel Pierpont Langley jest ředitelem astronomické observatoře v Allegheny (ve Spoj. státech severoamerických) a též sekretářem ústavu Smithsonova (Smithsonian Institution) ve Washingtonu, kde vedle technických, mu- sejních a jiných oddělení jsou též laboratoře pro fysikální výzkumy vědecké. Langley dlouho zabýval se myšlenkou, kterak změřiti co možná bezpečně a přesně sálavé teplo těles ne- beských, tedy vedle slunečního tepla též nepa- trné ty stopy energie tepelné, které k naší zemi vysílá měsíc, po případě stálice atd.
Langleyův Vlad Novák Langley Smithsonův Allegheny Washington Smithsonian Institution
8 article
Otázkou měření tepla sálavého vůbec za- bývali se již na počátku století devatenáctého Rumford a slavný astronom Herschel, který poprvé upozornil na existenci »tmavých« paprsků tepelných. Teplo sálavé šíří se podobně jako světlo přímočaře, pokud postupuje ústředím stejnorodým, odráží se od ploch hladkých láme se, vstupujíc v nová ústředí, podobně jako světlo. Již Newton poukázal k složitosti bílého světla slunečného, rozloživ je hranolem v ba- revné vidmo čili spektrum. Herschel, zkoumaje sálavý účinek různých částí spektra, nalezl největší účinek tepelný mimo vidmo vi- ditelné před částí červenou v konci, který ted nazýváme infračerveným. Sálavé teplo měřeno bylo jeho účinkem, totiž vzrůstem teploty na místě, kam paprsky sálavé dopadaly. Zjemniti methody pozorovací a stroje měřící znamenalo v tomto případě sestavíti ci- tlivý teploměr a prováděti odečítání jeho co možná přesně.
Herschel Newton
9 article
Veliký pokrok učinil Melloni v letech třicátých, který změny temperatury měřil slou- pem thermoelektrickým. Souvisí totiž elektro- motorická síla a tím i intensita proudu batterie thermoelektrické s rozdílem teplot na místě spáje- ném proti koncům článku, lze tedy citlivým galvanometrem ve spojení se sloupem thermo- elektrickým měřiti velmi citlivě rozdíly tempera- turní. Langley obrátil zprvu zřetel svůj k této methodě a namáhal se všemožně zdokonaliti ji ke svým účelům. Studiem rozdělení tepelného záření ve vidmu nalezl brzy, že největší stupen tohoto záření — maximum — leží v různých partiích spektra dle toho, jakého hranolu se při spektrálním rozboru použije. Již srovnávání vi- ditelného vidma různých hranolů téhož úhlu lámavého poukázalo k tomu, že různé látky nejen že různě totéž světlo lámou, ale že nestejně paprsky světla bílého pohlcují. Nedala se tudíž otázka po místě maximál- ního účinku tepelného ve vidmu rozhodnouti jinak, nežli použitím spektra na látce světlo rozkládající nezávislého. Takové spektrum nor- malní obdržíme dopadem světla bílého na ohybovou mřížku. Ohybové mřížky jsou na skle nebo na kovu vyryté velmi četné a velmi jemné vrypy, které zvláštními dělícími stroji se zhoto- k číslu 265.
10 article
vují po délce několika centimetrů. Na jenom millimetru ohybová mřížka často čítá kolik se vrypů. Světlo mřížkou takovou prošlé nebo odra- žené rozkládá se ohybem ve spektra, která ne- jsou závisla na látce, z níž mřížka jest zhoto- vena. Langley rozhodl se měřiti tepelný úči- nek paprsků na různých místech spektra mříž kového. K tomu bylo však potřebí přístroje neobyčejně ciilivého, neboť. energie paprsků spektra ohybového jest velmi nepatrná. Sloupu thermoelektrického použíti se dobře nedalo pro malou jeho citlivost, tím menší, čím užší část spektra měla býti zkoumána.
11 article
Langley vrátil se k myšlence, na jejíž zá- kladě již r. 1851 norský fysik Svanberg sestro- jil velmi citlivý »teploměr differen- ciální«. Měření temperatury při tomto teplo- měru děje se také elektricky, to jest užívá se závislosti odporu galvanického na temperatuře ze změn odporu soudí se na rozdíl teploty. Na základě této závislosti Langley sestrojil přístroj, který z prvu nazval »aktinické váhye, později »bolometr«. *) Poslední název ujal se všeobecně. Nejdůle- žitější částí bolometru Langlevova jest ovšem úprava onoho odporu, z jehož změn se soudí na změny temperatury. Aby změna odporu zahřátím vodiče byla co možná veliká, bylo potřebí upraviti vodič tak, aby jeho odpor sám sebou byl značný a voliti materiál takový, při němž určité zahřátí vy- volává co možná velikou změnu v odporu. Z kovo- vých vodičů nejlépe se z této stránky hodí železo, platina a palladium. Původní bolometr Langleyův skládal se z proužků drátu železného, do tenka roz- váleného, které měly tloušku pouze 0.004 mm,a šířku 0.5 mm. Proužky tyto byly na ebonitovém (isolujícím) podkladě, majícím obdelníkový výřez, navíjený přes malé kolíčky, sem tam, tak že vodič značné délky umístěu tak na malém místě. Pro spektrální práce Langley sestavil pak bolometr za je- diného proužku platinového, který byl pouze 0.2 mm široký. Při posledních pracích svých užíval pak Langlev bolometru, jehož proužek měl tlouštku 0.002 mm a šířku 0.05 mm. Oba bolometry rozeznávají se názvy bolometru plošného linearního.
Langleyův mm
12 article
O hotovení plošného bolometru podávají O. Lummmer a F. Kurlbaum na zá- kladě prací provedených v říšském fysikálně- technickém ústavu v Charlottenburku u Berlína tyto předpisy. Plech platinový svaří se s ple- chem stříbrným desetkráte silnějším, pak se vál na tenký plíšek. Poněvadž plech při válení tvrdne a stává se křehkým, nutno jest vyvá- lený plech častěji zahřivati a na povrchu či- stiti. Když jest již plech velmi tenký, válí se dále mezi dvěma plechy měděnými, z nichž lze jej vyjmouti i když tlouštka jeho zmenší se na 0.5 u (= 0.0005 mm), to jest tolik, kolik ob- náší délka vlny světla zeleného *). Platinový plíšek takto připravený nalepí se kanadským balsámem na skleněnou desku a vyryjí se na něm rýhy střídavě od jednoho a druhého kraje počínající, tak že celý plíšek přeměněn jest pak na proužek sem tam běžící a tvoří tak v ploše rozestřený, jediný vodič. Takto připravený vodič odlepí se chloroformem od destičky skle- něné a přilepí se roztokem kalafuny v etheru na rámeček břidlicový ve dvou rozích mědě- nými plíšky opatřený. Tyto plíšky tvoří pak konec vodiče. Nastává dále nejobtížnější práce, totiž odstraniti z proužku platinového stříbrný povlak. Břidlicový rámeček a plíšky měděné potrou se jantarovým lakem a stříbro se s
O Lummmer F Kurlbaum Pla Berlín technický ústav v Charlottenburk mm
13 article *) Z řeckého (Bolý = paprsek
*) Z řeckého (Bolý = paprsek (uátoov = míra *) Úkazy světelné vykládáme si vlnivým po- hybem velmi jemného ústředí, světelného etheru. kterým jest veškerý prostor prostoupen. Chvění kmitavý pohyb částice, sdílí se částicím sousedním vzdálenost, do které se rozšíří kmitový pohyb za dobu celého kmitu prvé částice, jmenuje se délkou vlny. Různě barevné paprsky ve spektru mají růz nou délku vlny.
14 article
proužků platinových rozpouští zředěnou ky- selinou dusičnou. Kyselina vyměňuje se potom vodou, tak totiž, že se velmi úzkou násoskou kyselina odvádí a podobnou násoskou voda při- vádí. Z vody nelze bolometr vyjmouti, poně- vadž by se povrchovým napjetím vody tenounké proužky platinové zpřetrhaly. Nutno vodu na- hraditi alkoholem **) (zase násoskou) a teprve pak alkohol násoskou velmi zvolna odssáti. Bolometr takto upravený nutno ještě sazemi počerniti, aby pohlcoval všechny světelné paprsky naň dopadající. I k tomuto, na pohled jedno- duchému úkonu potřebí bylo zříditi zvláštní lampu, čadící čmoudem studeným, bez značněj- šího pohybu vzduchu, kterým by se vlákenka bolometru byla zpřetrhala. K jemnému bolometru jako druhý důležitý stroj náleží jemný galvanometr, který by ne- patrné změny proudové, způsobené změnou od- poru bolometru, co možná citlivě prozradil.
15 article
R. 1886 sestrojen byl na základě po- kynů W. Thomsona a H. Rowlanda galvanometr, který na škále, ve vzdálenosti 1 metru od svého zrcádka umístěné, ukazoval úchylku 1 mm. při proudu 0.000.000,000.5 ampěre. Číslo toto dosti nepoučuje, jak jest intensita tohoto proudu nepatrna, spíše však názorný nějaký příklad. Kdybychom chtěli proudu tak slabého dosáhnouti, musili bychom póly článku Daniellová spojiti měděným drátem, majícím v průměru čtvereční millimetr a dlou- hým 140 millionů kilometrů, čili vésti onen drát asi 3500krát kolem naší země. Citlivým tímto galvanometrem bylo možno změřiti zahřátí vláken bolometru ještě o jednu desetitisícinu stupně Celsiova. V posledním desetiletí byla však tato již pohádková citlivost ještě daleko převýšena. V. Boys, vynikající fysik anglický, sestrojil zrcadlový galvanometr, jehož něžné zrcádko, zavěšené na sotva viditelném vlákně křemenovém, vážilo pouze 2 milligramy. Magnetem tohoto kolibřího přístroje byly 3 páry nepatrných magnetek, které hmotou svou dohromady sotva centigram převýšovaly. Přístrojem tímto lze konstatovati proudy 0.000.000,000.0012 ampěre čili měřiti differenci temperaturní menší jedné desetimilliontiny stupně Celsiova !
W Thomson H Rowland Celsiův V Boys Daniellová mm
16 article
Přístroji takto spojenými lze ustanoviti te- pelné záření rozžaté svíčky ve vzdálenosti ně- kolika kilometrů. Langley již původním svým bolometrem prozkoumal rozdělení tepelného zá- ření v normálním spektru mřížkovém. V sou- hlase s výsledky Lundquistovými zr. 1875 a s pozorováními Lamanského z r. 1872 nalezl, že maximum tepelného záření na- lezá se v části spektra nejvíce jasné a že vůbec tepelné záření odpovídá rozdělení světelných pa- prsků ve spektru. Pošinutí maxima tepelného záření do červené části spektra neb i do ultra- červené vysvětluje se různým pohlcováním te- pelných paprsků různými hranoly. K pozorováním astronomickým Langley za- řídil bolometr spektrální, spojený s hranolem z kamenné soli, která tepelné paprsky propouští. Hranol z kamenné soli osvědčil se proti jiným materiálům také tím, že sůl kamenná z různých dolů bavorských a ruských osvědčila naprosto tutéž lámavost. Ovšem že i objektiv dalekohledu, k němuž se bolometr připojoval, musil býti z kamenné soli. Z pozorování vztahujících se k spektru slunečnímu Langley vypočetl, mnoho-li tepelné energie slunce na zemi vysílá i nalezl, že každý čtvereční centimetr na rozhraní atmosféry naší země a interplanetárního prostoru přijímá v mi- nutě 3 jednotky tepelného množství t. j. tolik tepla, že by se kubický centimetr vody za mi- nutu slunečním zářením ohřál o 3.. Roku 1882 Langley konal pozorování blízko vrcholu hory »Monut Whitney« v Sierra Nevada ve výši 3600 metrů, aby zjistil mo- hutnost pohlcování tepelných paprsků atmosferou. Při tomto pozorování shledal, že spektrum infra- červené rozkládá se mnohem dále, než se dříve **) Alkohol má mnohem menší povrchové na- pjetí než voda.
Lundquistův Lamanský Monut Whitney Valley Sierra Nevada