1
masthead
Telegráfické zprávy.
2
article
Američtí důstojníci námořní návštěvou v Terstu.
Američtí důstojníci námořní návštěvou v Terstu.
Z Terstu, 15. července. (C.-B.) Včera večen
konalo se u kontradmirála Jediny slavnostní
soirée, na němž účasť brali američti admirálové
námořní důstojníci mimo službu, místodržite
hr. Goess, náčelníci vojenských úřadů a ame
rický konsul. Kontradmirál Jedina vyslovil ra
dost nad tím, že může pozdraviti zástupce ná-
mořní moci americké v Terstu, připil na zdrav
presidenta Roosevelta a námořní moci americké.
Hudba zahrála americkou národní hymnu. Kontr
admirál Barker děkoval a připil na zdraví rakou-
ského císaře, při čemž zavzněla hymna ra-
kouská.
Uzavření španělské sněmovny.
Z Madridu, 15. července. (C.-B.) V senátě
a sněmovně přečten byl královský dekret, jímž
se uzavírá parlament.
Z poslanecké sněmovny anglické.
Z Londýna, 14. července. (C.-B.) V odpovědi
na dotaz prohlásil ministr Balfour, že vláda
byla vyrozuměna o záležitosti parníku „Allan-
townu“ jeho majiteli a interessovanými stranami.
Anglický vyslanec v Petrohradě interpelloval
ruskou vládu, z jakých příčin byl parník zajat
a postaven před kořistní soud ve Vladivostoku.
Ruská vláda slíbila dáti odpověď. Dne 7. července
došlo vyslanci sdělení, že v dalším telegramu
do Vladivostoku zaslaném se žádalo o bližší vy-
světlení. Určena byla lhůta jednoho měsíce, aby
podány byly námitky proti rozsudku kořistního
soudu, jenž určil, že loď propadá jakožto válečná
kořisť Rusům. Při jednání o položce ministerstva
vojenství vykládal ministr Arnold Forste
záměry vlády, pokud se organisace vojska týče
prohlašoval, že přítomný stav vojska neodpovídá
zvláštním a mnohostranným zájmům říše. An-
glie vydržuje v době míru armádu, jejíž větší
díl není určen k účelům válečným a jest draho-
cenným strojem, který před časy byl vynalezen.
Jedina
Goess
Roosevelt
Barker
Allan
Rus
Forst
Terst
Madrid
Londýn
Petrohrad
Vladivostok
poslanecký sněmovna
3
article
Jest potřebí tomu zlu odpomoci. Dříve musí býti
utvořena nová organisace, jež by válečnou moe
Anglie podrobila důkladným reformám.
Ministr vojenství prohlašuje v dalším, že
třiletý systém služby vojenské jest bezúčelným;
dlužno učiniti kroky, aby mu byl učiněn konec.
Také jest třeba starati se o zaměstnání vojínů,
když dojde čas jejich povinnosti. Anglie má nyní
1,070.000 mužů a to jak domácího, tak kolo-
niálního vojska. Táže se má-li Anglie zapotřebí
takové nesmírné armády v době míru. On, ministr
války se domnívá, že nikoli. (Souhlas.) Anglie
vydržuje dále 52 praporů pěchoty v Indii a 32
praporů pěchoty v jiných koloniích. Doufá, že
nadejde doba, kdy značná čásť této armády bude
moci býti zredukována na počet nejmenší a po-
volána domů. Řečník činí návrh, aby také bylo
zrušeno pět pevnostních pluků, jež pokládá
za úplně nepotřebné. Anglická armáda
budiž rozdělena pouze na dva typy voj-
ska. Jedno, jež by podržováno bylo pro vnitřní
službu Anglie pro všeobecnou službu, druhé pro
krátkou službu, totiž výcvik a reservu. Tato by
sloužila pod praporem po dvě léta a šest let by
se ji počítalo záložní služby. Také dlužno bude
poříditi stav záložních důstojníků. Ministr války
navrhuje, abý zřízena byla služba vojenská
takto: šest měsíců ve přístavech a osm měsíeů
pod praporem. (Výborně! Souhlas.)
Anglie
Indie
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Také úřadní oprava. V ranním vydán
otiskli jsme úřadní »opravu«, kterou nám za
slal president vrchního zemského soudu dvorn
rada p. Veselý. Pan president opravuje tu našt
onehdejší výtku, že od nějaké doby presidium
vrchního zemského soudu potlačuje ve svém
titulu království české, užívajíc jenom
označení »Presidium českého vrchního zemského
soudu« a prohlašuje, že vrchní soud náš
označení »Presidium českého vrchníh
soudu« neužívá, to jest, že ve svém titulu
neužívá slova »českého«. A to je skutečně,
jak jsme se přesvědčili a jak již z podpisu
včerejší opravy vidno, pravda. Pan presi-
dent zavedl totiž prostý titul: »Presidium
c. k. vrchního soudu zemského«, skonfisko-
val tedy, jak jsme si ondy právem stěžovali.
v titulu podřízeného sobě úřadu skutečně »krá-
lovství české« a nenahradil je ani slovem
»českého«, učinil tedy ještě více, než jsme
mu ondy vytýkali. »Presidium vrchního soudu
zemského« je také v jiných zemích a městech
rakouských a zavedený panem presidentem ná-
zev jest ledy nejenom vzhledem ke státopráv-
nímu postavení království českého (i dle samy
prosincové ústavy) nepříslušný, nýbrž také zhola
nepraktický a neslušný, prostá stranni-
cká démonstrace. Snad ponavrhne pan
president Veselý, aby se vrchní zemské soudy
v Cislajtanii místo označování království a zemí.
v nichž se nalezají, prostě číslovaly, ježto
na rozeznání jich přece nějakého bližšího ozna-
čení je potřebí. Každým způsobem byla vzhle-
dem k faktickému stavu věci oprava páně pre-
sidentova zbytečna. To nebyla žádná oprava, to
bylo eklatantní potvrzení naší stížnosti; o slovo
»českého«, německy »böhmisch«, přece nešlo,
nýbrž o »království české« a to je v titulu vrch-
ního zemského soudu našeho, jak ho pan pre-
sident užívá, skutečně skonfiskováno.
Veselá
5
article
— »Ústřední česko-slovanský sociálně-
demokratický ergán« skutečně necítí nehoráznou
směšnost své pósy, s jakou osměluje se udíleti
pražské radnici pokyny, ano i rozkazy o tom,
smí-li se zúčastniti oslavy památek velikých
francouzských spisovatelů, zvláště oněch, kteří
svými literárními pracemi obírali se dokoncei
látkami českými. Třemi čísly táhne se již dlou-
hochvilný protest dětské bouchačky z Myslíkovy
ulice proti věnci z růží, městskou radou zasla-
nému z Prahy k nohám rozkošné sochy paní
Sandové, až dosud nejgeniálnější z píšících žen,
a proti přípisu, jímž věnec provázen a jeho dů-
vodům, že zaslán zejmena proto, že paní
Sandová napsala »Jana Žižku« a »Consuelo«.
Sand
Sandová
Žižek
Myslíkův ulice
Praha
6
article
Hlavní příčina, pro kterouž růže městské rady
našim sociálně-demokratickým Českoslovanům
tak nelibě voní, jest skvělá odpověď presi
denta municipální rady pařižské, že »město
Paříž jest šťastno, že může pokračovati ve vý-
tečných stycích s hlavním městem Čech.« Vý-
znam této odpovědi, vykládané sociálně-demokra-
tickým orgánem jakožto pouhý projev francouz-
ské zdvořilosti páně Desplasovy, jest ovšem
hlubší než páni soudruzi z Myslikovy ulice do-
pouštěti dovoluji. Smysl slov presidenta p. Desplasa
jest očividně ujištění, že přes obrat v municipální
radě pařížské, kteráž obdržela posledními volbami
většinu socialistickou, nic se nemění na sympa-
tiích mezi Paříží a Prahou. To ovšem hněte če
skoslovanské adlerovce nad míru, odtud jich
rozkacenost proti městské radě pražské a jejímu
skutku piéty vůči památce autorky, která osvěd-
čila českému národu tolik sympatil, jako málo-
který jiný francouzský románopisec, což je tím
význačným, že se tak stalo již kolem poloviny
minulého století. Oslava stých narozenin San-
dové nesměla tudíž scházeti mezi momenty
k nimž se k pěstování francouzsko-českých sym-
patií na radnici král, hlav. města Prahy zřetel
béře, a to nejméně proto, že dnešní většina na
radnici pařížské není více nacionalistickou. Toe
by bylo přes příliš úzkoprsé. Nejnepatrnějšími
ohledy pak, jakými by se při tom městská rada
říditi mohla, jsou ovšem názory sociálně-demo-
kratické redakce pražské.
Desplasův
Paříž
Čechy
Myslikův ulice
Praha
San
7
article
— K německému Volkstagu v Chebu, kona-
nému dne 11. t. m., oznamují se dodatečně ještě
podrobnosti z velezajímavé řeči prvního řeč-
níka, prof. Leonhardta z Vídně, v původní zprávě
„All-Corr.“ zatajené. Zvláště konec přednášky
vydařeného pana professora jest v příčině kara-
kteristiky a dnes pokročilé troufalosti všeněme-
cké velice poučný a znamenitým variantem
Schönererova proroctví o pořádku, který hohen-
zellernský císař německý v Čechách ve prospěch
Němců udělá, až se ty jisté oči zavrou. Pan prof.
Leonhardt prohlásil, že jeho nejužší krajané,
sedmihradšti Sasi, vůči pokračujícímu maďari-
sování „radostné naděje skládají už jen na
Berlín“, a že tyže naděje „musí vůbec naplňe-
vati všechny Němce v Ostmarce.“ Naděje ty
týkají se rozboření Rakouska a připojení „něme-
ckých buntovních zemí“ k říši německé, to řeč-
ník bez obalu přiznal. Připomínaje citovaný už
výrok hr. Auersperga o „neodolatelném stesku
rakouských Němců po domovině v německé
říši“, skončil řečník podle referátu Hofrova
chebského orgánu projevem přesvědčení, že
„postavení Němectva v Ostmarce
vůbec nemůže býti jinak zachrá-
něno, než krví a železem, přočež
„Heil Alldeutschland!“ Stačí!
profesor
Leonhardt
Němec
Sas
Auersperg
Hofrův
Cheb
Vídeň
Čechy
Berlín
Rakousko
allCorr
Heil Alldeutschland
8
article
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Štor-
kova a pan Jaroslav Polanský, c. k. po-
štovní oficiál, slaví sňatek dne 16. t. m. v děkan-
ském chrámu v Kolíně.
— Úmrtí. V Hořiněvsi zemřel včera o 8. hodině
ranní dr. J. P. Pražák, člen redakce »Obrany ze-
mědělců«, tuberkulosou plic. Pohřeb koná se v Ho-
řiněvsi v neděli odpoledne. — V Blovicích zemře
dne 13. července o 3. hod. odpolední po dlouhém
utrpení pan Viktor Mach, c. k. rada zem. soudu
v. v. v 49. roce věku svého. Pohřeb koná se v so-
botu dne 16. července t. r. v 9 hodin dopolednez
domu smutku v Blovicích na nádraží, načež mrtvola
zesnulého převeze se do Písku, kde téhož dne o
5. hodíně odpoledne tělesné pozůstatky zvěčnělého
budou z děkanského chrámu vyzdviženy a na hřbi-
tově sv. Trojice uloženy. — Ve středu zemřela na
Špičáku na Šumavě ve věku 50 let pí. Josefa Je-
chenthalová, vdova po architektu a majitelka
realit. Pohřeb konati se bude v sobotu dne 16. čer-
vence t. r. o 6. hod. odpol. z kostela P. Marie Ví-
tězné v Praze—III.
Štor
Polanský
doktor
Pražák
Mach
Josef
Marie
Kolín
Hořiněves
Blovice
Písek
Šumava
Praha
9
article
— Svízele o českými účty pro německé ústavy.
V minulé schůzi správní rady elektrických podniků
obce pražské dostala se na přetřes záležitost českých
účtů pro německé ústavy v Praze. Tyto ústavy od-
pírají totiž přijímání českých účtů a na podanou stíž-
nost rozhodlo místodržitelství, aby české účty jemu
byly zasílány, u místodržitelství bude obstarán překlad
a pak teprve zašle se německým ústavům. Kancelář
elektrických podniků řídila se dle tohota poukažu, ale
účty obdržela nazpět s nařízením, aby si dříve vy-
žádala vidování jich od ústavů, pro něž účty jsou
určeny. A poněvadž ústavy vidování českých účtů od-
pírají, budou české účty ještě dlouho putovati po
Praze, než kancelář dosáhne zaplacení. Ale zajímavá
podrobnůstka vyšla při tom na jevo. Český účet vrátil
elektrickým podnikům také professor strojnictví na
německé technice Rudolf Doerfel, tentýž professor,
který pro elektrické podniky obce pražské podával
před časem dobrozdání o novém dynamoelektrickém
stroji, obdržel za to honorář několik tisíc korun a za
tuto benevolenci správní rade českým přípisem
poděkoval. Kde se tedy jedná o vlastní kapsu, není
to s tím němectvím u těch pánů tak zlé.
Doerfel
Praha
10
article
— Německá škola v českém Štikově. Poslední
výspou národnosti německé od Hostinného a Vrchlabí
jest česká obec Štíkov u Nové Paky, pověstná svou
německou školou obecní. Štikov býval kdysi obcí
německou, avšak blízkost města N. Paky, přátelské
styky s osadníky a ryze české okolí již dávno způ-
sobily, že obyvatelstvo se tam úplně vyměnilo a to
tím spíše, že původní němečtí kolonisté oddáni byli
až na nepatrné výminky alkoholu, čímž pozvolna
jedna usedlost za druhou přecházela v ruce české.
Ale škola německá přese všechno dosud se udržela,
ač dnes ve Štikově žádných Němců není, mimo ně-
kolik smíšených rodin. Také správa obecní již po 5
volebních období jest ryze česká, ani jediný Němec
není členem obecního výboru. Přes to však marně
usilují občané štikovští po drahnou řadu let o pře-
měnu německé školy v českou a obec jest na
dále nucena pro šest žáků, kteří poněkud jen
německy rozumějí, školu vydržovati a občané šli-
kovští mají potěšení na školu německou hmotně při-
pláceti, dítky své však nemohouce nechati na duchu
zmrzačiti, nuceni jsou je posílati do vzdálených škol
novopackých. To děje se v osvíceném právním státě
Rakousku, v jehož hlavním městě Vídni marně
ruce spíná a o právo volá 50.000 českých dítek,
aby vyučovány byly v jazyku mateřském.
Štikův
Štíkov
N Pak
Němec
Vrchlabí
Nová Paka
Rakousko
Vídeň
obecní výbor
11
article
České obecní zastupitelstvo štikovské již před 10 láty
podalo žádost o přeměnu vyučovacího jazyka, ktera
přes všeliké urgence zůstala po 9 let nevyřízena, až
teprve loňského roku otázala se německá okresní
školní rada ve Vrchlabí, jíž škola je podřízena, zda-li
obec štikovská opravdu na své žádosti trvá. Jaká
to ironie! Když odpověděno kladně, spala záležitost
tato opět klidně dále. Až vypravená deputace obcí
štikovskou do Prahy, přivodila toužebně očekávaný
obrat a narízeno bylo zemskou školní radou okr. školní
radě ve Vrchlabí, aby ve Štikově komisionálně vyšetřil
se stav národnosti dítek tamějši školy. Než opětně
celých 9 měsíců trvalo, než okr. rada školní vrchlab-
ská k vykonání nařizení toho přikročila, což konečně
na den 29. a 30. června stanoveno. Výsledek byl pro
českou věc uspokojující, ač nebýt ničemnosti několika
renegátů a dělníků německého továrníka Lauxa, mohl
býti přímo skvělý. Z 51 školou povinných dítek při-
hlášeno 21 českými rodiči 37 pro školu českou, pro
německou 10 rodiči pouze 14. Komise pozůstávala
z pánů dra. Boh. Pecky, c. k. okr. hejtmana z Nové
Paky, ryt. J. Patery, c. k. komisaře hejtmanství vrchlab-
ského, V. Finka, školního inspektora tamtéž. Zapi-
sovatelem byl jmenován p. Frant. Pochop, účetní hosp.
zálbžny v N. Pace. Pozoruhodno a téměř neuvěřitelno
je, že pan inspektor, ač mu bylo jednati se stranami
české obce, nebyl mocen slova českého a výpovědi
Čechů mu musily býti jmenovanými pány úřadníky
tlumočeny. Doufáme pevně, že spravedlivá věc česká
ve Štikově dojde v brzku svého vyřízení a že povolaní
činitelé učiní přítrž tomu křiklavému, po léta pácha-
nému bezpráví na českých dítkách štikovských. Ně-
mecká obecní škola v českém Štikově jest výsměchem
pravdě, spravedlnosti a mravnosti.
Lauxa
V Finek
František
Pochop
Štikův
Vrchlabí
Praha
Nová Paka
Zap
mecký obecní škola
12
article
— Svatomazkétská pouf a její protekterát. Třet
rok již tomu, co zahájila „Sokolská župa pod-
bělohorská“ boj proti opakování tak zv. pouti
svatomarkétské ve Hvězdě, dosud vždy v týdnu svato-
markétském se konající, dokazujíc, že pořádání siav-
nosti této je českého lidu nedůstojno a zahanbující
a třetí rok již tomu, co na stolku pana c. k. zámeckého
hejtmana leží odůvodněná, ale dosud nevyřízená žá-
dost župy, aby král. obora „Hvězda“ pro konání této
hnusné a znemravňující pouti nebyla propůjčována.
A za protektorát slavnosti s tak ohavným průběhem
a rázem věru styděti se musí i korporace, jež o vý-
jevech, odehrávajících se v přítmí parku, velice dobře
jsou informovány a přece je trpí! Předsednictvo so-
kolské župy podbělohorské podniklo prozatím všechny
možné kroky, kterýmiž by se čeliti dalo opakování
tohoto paskvilu na lidové pouti; ono vystoupilo v prvé
řadě před veškeré úřady samosprávné a politické
s odůvodněnými žádostmi za brzké odstraněn“ této
nemravné slavnosti. Žádosti byly dosti sympaticky
přijaty — až na c. k. zámecké hejtmanství, které dosud
žádosti nevyřídilo, ale ke kterémuž si nyní zástupcové
Sokolstva dojdou pro odpověď osobně. A nedostane-li
se jim jí ani nyní, pak přijde si pro ni společně všech
20.000 Sokolů z Prahy a okolí k panu c. k. okres. hejt-
manovi na zámek, aby podalo důkaz, že v zájmu po-
vznesení mravnosti a zdravosti tělesné trvá na odstra-
nění tét slavnosti. Že úřady o průběhu a rázu slav-
nosti dobře jsou iniormovány, dokazuje nejlépe výnos
sl. okresního hejtmanství na Smichově, vydaný k zá-
dosti sok. zupy podbělohorské, jenž zní: „Č. 45 . 750.
Praha
Sokol