ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad37ded0-72b1-11dc-9128-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 12 celkem · entity: person 35, place 34, org 4, work 3
1 masthead
Telegráfické zprávy.
2 article Američtí důstojníci námořní návštěvou v Terstu.
Američtí důstojníci námořní návštěvou v Terstu. Z Terstu, 15. července. (C.-B.) Včera večen konalo se u kontradmirála Jediny slavnostní soirée, na němž účasť brali američti admirálové námořní důstojníci mimo službu, místodržite hr. Goess, náčelníci vojenských úřadů a ame rický konsul. Kontradmirál Jedina vyslovil ra dost nad tím, že může pozdraviti zástupce ná- mořní moci americké v Terstu, připil na zdrav presidenta Roosevelta a námořní moci americké. Hudba zahrála americkou národní hymnu. Kontr admirál Barker děkoval a připil na zdraví rakou- ského císaře, při čemž zavzněla hymna ra- kouská. Uzavření španělské sněmovny. Z Madridu, 15. července. (C.-B.) V senátě a sněmovně přečten byl královský dekret, jímž se uzavírá parlament. Z poslanecké sněmovny anglické. Z Londýna, 14. července. (C.-B.) V odpovědi na dotaz prohlásil ministr Balfour, že vláda byla vyrozuměna o záležitosti parníku „Allan- townu“ jeho majiteli a interessovanými stranami. Anglický vyslanec v Petrohradě interpelloval ruskou vládu, z jakých příčin byl parník zajat a postaven před kořistní soud ve Vladivostoku. Ruská vláda slíbila dáti odpověď. Dne 7. července došlo vyslanci sdělení, že v dalším telegramu do Vladivostoku zaslaném se žádalo o bližší vy- světlení. Určena byla lhůta jednoho měsíce, aby podány byly námitky proti rozsudku kořistního soudu, jenž určil, že loď propadá jakožto válečná kořisť Rusům. Při jednání o položce ministerstva vojenství vykládal ministr Arnold Forste záměry vlády, pokud se organisace vojska týče prohlašoval, že přítomný stav vojska neodpovídá zvláštním a mnohostranným zájmům říše. An- glie vydržuje v době míru armádu, jejíž větší díl není určen k účelům válečným a jest draho- cenným strojem, který před časy byl vynalezen.
Jedina Goess Roosevelt Barker Allan Rus Forst Terst Madrid Londýn Petrohrad Vladivostok poslanecký sněmovna
3 article
Jest potřebí tomu zlu odpomoci. Dříve musí býti utvořena nová organisace, jež by válečnou moe Anglie podrobila důkladným reformám. Ministr vojenství prohlašuje v dalším, že třiletý systém služby vojenské jest bezúčelným; dlužno učiniti kroky, aby mu byl učiněn konec. Také jest třeba starati se o zaměstnání vojínů, když dojde čas jejich povinnosti. Anglie má nyní 1,070.000 mužů a to jak domácího, tak kolo- niálního vojska. Táže se má-li Anglie zapotřebí takové nesmírné armády v době míru. On, ministr války se domnívá, že nikoli. (Souhlas.) Anglie vydržuje dále 52 praporů pěchoty v Indii a 32 praporů pěchoty v jiných koloniích. Doufá, že nadejde doba, kdy značná čásť této armády bude moci býti zredukována na počet nejmenší a po- volána domů. Řečník činí návrh, aby také bylo zrušeno pět pevnostních pluků, jež pokládá za úplně nepotřebné. Anglická armáda budiž rozdělena pouze na dva typy voj- ska. Jedno, jež by podržováno bylo pro vnitřní službu Anglie pro všeobecnou službu, druhé pro krátkou službu, totiž výcvik a reservu. Tato by sloužila pod praporem po dvě léta a šest let by se ji počítalo záložní služby. Také dlužno bude poříditi stav záložních důstojníků. Ministr války navrhuje, abý zřízena byla služba vojenská takto: šest měsíců ve přístavech a osm měsíeů pod praporem. (Výborně! Souhlas.)
Anglie Indie
4 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Také úřadní oprava. V ranním vydán otiskli jsme úřadní »opravu«, kterou nám za slal president vrchního zemského soudu dvorn rada p. Veselý. Pan president opravuje tu našt onehdejší výtku, že od nějaké doby presidium vrchního zemského soudu potlačuje ve svém titulu království české, užívajíc jenom označení »Presidium českého vrchního zemského soudu« a prohlašuje, že vrchní soud náš označení »Presidium českého vrchníh soudu« neužívá, to jest, že ve svém titulu neužívá slova »českého«. A to je skutečně, jak jsme se přesvědčili a jak již z podpisu včerejší opravy vidno, pravda. Pan presi- dent zavedl totiž prostý titul: »Presidium c. k. vrchního soudu zemského«, skonfisko- val tedy, jak jsme si ondy právem stěžovali. v titulu podřízeného sobě úřadu skutečně »krá- lovství české« a nenahradil je ani slovem »českého«, učinil tedy ještě více, než jsme mu ondy vytýkali. »Presidium vrchního soudu zemského« je také v jiných zemích a městech rakouských a zavedený panem presidentem ná- zev jest ledy nejenom vzhledem ke státopráv- nímu postavení království českého (i dle samy prosincové ústavy) nepříslušný, nýbrž také zhola nepraktický a neslušný, prostá stranni- cká démonstrace. Snad ponavrhne pan president Veselý, aby se vrchní zemské soudy v Cislajtanii místo označování království a zemí. v nichž se nalezají, prostě číslovaly, ježto na rozeznání jich přece nějakého bližšího ozna- čení je potřebí. Každým způsobem byla vzhle- dem k faktickému stavu věci oprava páně pre- sidentova zbytečna. To nebyla žádná oprava, to bylo eklatantní potvrzení naší stížnosti; o slovo »českého«, německy »böhmisch«, přece nešlo, nýbrž o »království české« a to je v titulu vrch- ního zemského soudu našeho, jak ho pan pre- sident užívá, skutečně skonfiskováno.
Veselá
5 article
— »Ústřední česko-slovanský sociálně- demokratický ergán« skutečně necítí nehoráznou směšnost své pósy, s jakou osměluje se udíleti pražské radnici pokyny, ano i rozkazy o tom, smí-li se zúčastniti oslavy památek velikých francouzských spisovatelů, zvláště oněch, kteří svými literárními pracemi obírali se dokoncei látkami českými. Třemi čísly táhne se již dlou- hochvilný protest dětské bouchačky z Myslíkovy ulice proti věnci z růží, městskou radou zasla- nému z Prahy k nohám rozkošné sochy paní Sandové, až dosud nejgeniálnější z píšících žen, a proti přípisu, jímž věnec provázen a jeho dů- vodům, že zaslán zejmena proto, že paní Sandová napsala »Jana Žižku« a »Consuelo«.
Sand Sandová Žižek Myslíkův ulice Praha
6 article
Hlavní příčina, pro kterouž růže městské rady našim sociálně-demokratickým Českoslovanům tak nelibě voní, jest skvělá odpověď presi denta municipální rady pařižské, že »město Paříž jest šťastno, že může pokračovati ve vý- tečných stycích s hlavním městem Čech.« Vý- znam této odpovědi, vykládané sociálně-demokra- tickým orgánem jakožto pouhý projev francouz- ské zdvořilosti páně Desplasovy, jest ovšem hlubší než páni soudruzi z Myslikovy ulice do- pouštěti dovoluji. Smysl slov presidenta p. Desplasa jest očividně ujištění, že přes obrat v municipální radě pařížské, kteráž obdržela posledními volbami většinu socialistickou, nic se nemění na sympa- tiích mezi Paříží a Prahou. To ovšem hněte če skoslovanské adlerovce nad míru, odtud jich rozkacenost proti městské radě pražské a jejímu skutku piéty vůči památce autorky, která osvěd- čila českému národu tolik sympatil, jako málo- který jiný francouzský románopisec, což je tím význačným, že se tak stalo již kolem poloviny minulého století. Oslava stých narozenin San- dové nesměla tudíž scházeti mezi momenty k nimž se k pěstování francouzsko-českých sym- patií na radnici král, hlav. města Prahy zřetel béře, a to nejméně proto, že dnešní většina na radnici pařížské není více nacionalistickou. Toe by bylo přes příliš úzkoprsé. Nejnepatrnějšími ohledy pak, jakými by se při tom městská rada říditi mohla, jsou ovšem názory sociálně-demo- kratické redakce pražské.
Desplasův Paříž Čechy Myslikův ulice Praha San
7 article
— K německému Volkstagu v Chebu, kona- nému dne 11. t. m., oznamují se dodatečně ještě podrobnosti z velezajímavé řeči prvního řeč- níka, prof. Leonhardta z Vídně, v původní zprávě „All-Corr.“ zatajené. Zvláště konec přednášky vydařeného pana professora jest v příčině kara- kteristiky a dnes pokročilé troufalosti všeněme- cké velice poučný a znamenitým variantem Schönererova proroctví o pořádku, který hohen- zellernský císař německý v Čechách ve prospěch Němců udělá, až se ty jisté oči zavrou. Pan prof. Leonhardt prohlásil, že jeho nejužší krajané, sedmihradšti Sasi, vůči pokračujícímu maďari- sování „radostné naděje skládají už jen na Berlín“, a že tyže naděje „musí vůbec naplňe- vati všechny Němce v Ostmarce.“ Naděje ty týkají se rozboření Rakouska a připojení „něme- ckých buntovních zemí“ k říši německé, to řeč- ník bez obalu přiznal. Připomínaje citovaný už výrok hr. Auersperga o „neodolatelném stesku rakouských Němců po domovině v německé říši“, skončil řečník podle referátu Hofrova chebského orgánu projevem přesvědčení, že „postavení Němectva v Ostmarce vůbec nemůže býti jinak zachrá- něno, než krví a železem, přočež „Heil Alldeutschland!“ Stačí!
profesor Leonhardt Němec Sas Auersperg Hofrův Cheb Vídeň Čechy Berlín Rakousko allCorr Heil Alldeutschland
8 article
— Rodinné zprávy. Slečna Mařenka Štor- kova a pan Jaroslav Polanský, c. k. po- štovní oficiál, slaví sňatek dne 16. t. m. v děkan- ském chrámu v Kolíně. — Úmrtí. V Hořiněvsi zemřel včera o 8. hodině ranní dr. J. P. Pražák, člen redakce »Obrany ze- mědělců«, tuberkulosou plic. Pohřeb koná se v Ho- řiněvsi v neděli odpoledne. — V Blovicích zemře dne 13. července o 3. hod. odpolední po dlouhém utrpení pan Viktor Mach, c. k. rada zem. soudu v. v. v 49. roce věku svého. Pohřeb koná se v so- botu dne 16. července t. r. v 9 hodin dopolednez domu smutku v Blovicích na nádraží, načež mrtvola zesnulého převeze se do Písku, kde téhož dne o 5. hodíně odpoledne tělesné pozůstatky zvěčnělého budou z děkanského chrámu vyzdviženy a na hřbi- tově sv. Trojice uloženy. — Ve středu zemřela na Špičáku na Šumavě ve věku 50 let pí. Josefa Je- chenthalová, vdova po architektu a majitelka realit. Pohřeb konati se bude v sobotu dne 16. čer- vence t. r. o 6. hod. odpol. z kostela P. Marie Ví- tězné v Praze—III.
Štor Polanský doktor Pražák Mach Josef Marie Kolín Hořiněves Blovice Písek Šumava Praha
9 article
— Svízele o českými účty pro německé ústavy. V minulé schůzi správní rady elektrických podniků obce pražské dostala se na přetřes záležitost českých účtů pro německé ústavy v Praze. Tyto ústavy od- pírají totiž přijímání českých účtů a na podanou stíž- nost rozhodlo místodržitelství, aby české účty jemu byly zasílány, u místodržitelství bude obstarán překlad a pak teprve zašle se německým ústavům. Kancelář elektrických podniků řídila se dle tohota poukažu, ale účty obdržela nazpět s nařízením, aby si dříve vy- žádala vidování jich od ústavů, pro něž účty jsou určeny. A poněvadž ústavy vidování českých účtů od- pírají, budou české účty ještě dlouho putovati po Praze, než kancelář dosáhne zaplacení. Ale zajímavá podrobnůstka vyšla při tom na jevo. Český účet vrátil elektrickým podnikům také professor strojnictví na německé technice Rudolf Doerfel, tentýž professor, který pro elektrické podniky obce pražské podával před časem dobrozdání o novém dynamoelektrickém stroji, obdržel za to honorář několik tisíc korun a za tuto benevolenci správní rade českým přípisem poděkoval. Kde se tedy jedná o vlastní kapsu, není to s tím němectvím u těch pánů tak zlé.
Doerfel Praha
10 article
— Německá škola v českém Štikově. Poslední výspou národnosti německé od Hostinného a Vrchlabí jest česká obec Štíkov u Nové Paky, pověstná svou německou školou obecní. Štikov býval kdysi obcí německou, avšak blízkost města N. Paky, přátelské styky s osadníky a ryze české okolí již dávno způ- sobily, že obyvatelstvo se tam úplně vyměnilo a to tím spíše, že původní němečtí kolonisté oddáni byli až na nepatrné výminky alkoholu, čímž pozvolna jedna usedlost za druhou přecházela v ruce české. Ale škola německá přese všechno dosud se udržela, ač dnes ve Štikově žádných Němců není, mimo ně- kolik smíšených rodin. Také správa obecní již po 5 volebních období jest ryze česká, ani jediný Němec není členem obecního výboru. Přes to však marně usilují občané štikovští po drahnou řadu let o pře- měnu německé školy v českou a obec jest na dále nucena pro šest žáků, kteří poněkud jen německy rozumějí, školu vydržovati a občané šli- kovští mají potěšení na školu německou hmotně při- pláceti, dítky své však nemohouce nechati na duchu zmrzačiti, nuceni jsou je posílati do vzdálených škol novopackých. To děje se v osvíceném právním státě Rakousku, v jehož hlavním městě Vídni marně ruce spíná a o právo volá 50.000 českých dítek, aby vyučovány byly v jazyku mateřském.
Štikův Štíkov N Pak Němec Vrchlabí Nová Paka Rakousko Vídeň obecní výbor
11 article
České obecní zastupitelstvo štikovské již před 10 láty podalo žádost o přeměnu vyučovacího jazyka, ktera přes všeliké urgence zůstala po 9 let nevyřízena, až teprve loňského roku otázala se německá okresní školní rada ve Vrchlabí, jíž škola je podřízena, zda-li obec štikovská opravdu na své žádosti trvá. Jaká to ironie! Když odpověděno kladně, spala záležitost tato opět klidně dále. Až vypravená deputace obcí štikovskou do Prahy, přivodila toužebně očekávaný obrat a narízeno bylo zemskou školní radou okr. školní radě ve Vrchlabí, aby ve Štikově komisionálně vyšetřil se stav národnosti dítek tamějši školy. Než opětně celých 9 měsíců trvalo, než okr. rada školní vrchlab- ská k vykonání nařizení toho přikročila, což konečně na den 29. a 30. června stanoveno. Výsledek byl pro českou věc uspokojující, ač nebýt ničemnosti několika renegátů a dělníků německého továrníka Lauxa, mohl býti přímo skvělý. Z 51 školou povinných dítek při- hlášeno 21 českými rodiči 37 pro školu českou, pro německou 10 rodiči pouze 14. Komise pozůstávala z pánů dra. Boh. Pecky, c. k. okr. hejtmana z Nové Paky, ryt. J. Patery, c. k. komisaře hejtmanství vrchlab- ského, V. Finka, školního inspektora tamtéž. Zapi- sovatelem byl jmenován p. Frant. Pochop, účetní hosp. zálbžny v N. Pace. Pozoruhodno a téměř neuvěřitelno je, že pan inspektor, ač mu bylo jednati se stranami české obce, nebyl mocen slova českého a výpovědi Čechů mu musily býti jmenovanými pány úřadníky tlumočeny. Doufáme pevně, že spravedlivá věc česká ve Štikově dojde v brzku svého vyřízení a že povolaní činitelé učiní přítrž tomu křiklavému, po léta pácha- nému bezpráví na českých dítkách štikovských. Ně- mecká obecní škola v českém Štikově jest výsměchem pravdě, spravedlnosti a mravnosti.
Lauxa V Finek František Pochop Štikův Vrchlabí Praha Nová Paka Zap mecký obecní škola
12 article
— Svatomazkétská pouf a její protekterát. Třet rok již tomu, co zahájila „Sokolská župa pod- bělohorská“ boj proti opakování tak zv. pouti svatomarkétské ve Hvězdě, dosud vždy v týdnu svato- markétském se konající, dokazujíc, že pořádání siav- nosti této je českého lidu nedůstojno a zahanbující a třetí rok již tomu, co na stolku pana c. k. zámeckého hejtmana leží odůvodněná, ale dosud nevyřízená žá- dost župy, aby král. obora „Hvězda“ pro konání této hnusné a znemravňující pouti nebyla propůjčována. A za protektorát slavnosti s tak ohavným průběhem a rázem věru styděti se musí i korporace, jež o vý- jevech, odehrávajících se v přítmí parku, velice dobře jsou informovány a přece je trpí! Předsednictvo so- kolské župy podbělohorské podniklo prozatím všechny možné kroky, kterýmiž by se čeliti dalo opakování tohoto paskvilu na lidové pouti; ono vystoupilo v prvé řadě před veškeré úřady samosprávné a politické s odůvodněnými žádostmi za brzké odstraněn“ této nemravné slavnosti. Žádosti byly dosti sympaticky přijaty — až na c. k. zámecké hejtmanství, které dosud žádosti nevyřídilo, ale ke kterémuž si nyní zástupcové Sokolstva dojdou pro odpověď osobně. A nedostane-li se jim jí ani nyní, pak přijde si pro ni společně všech 20.000 Sokolů z Prahy a okolí k panu c. k. okres. hejt- manovi na zámek, aby podalo důkaz, že v zájmu po- vznesení mravnosti a zdravosti tělesné trvá na odstra- nění tét slavnosti. Že úřady o průběhu a rázu slav- nosti dobře jsou iniormovány, dokazuje nejlépe výnos sl. okresního hejtmanství na Smichově, vydaný k zá- dosti sok. zupy podbělohorské, jenž zní: „Č. 45 . 750.
Praha Sokol