1
masthead
V Praze, v pátek dne 15. července.
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
Praha
4
article
NAk
NAk
na měsíc 3 K 80h
Naka
5
article
Válka.
Válka.
Blízký konec války.
Z Berlína, 15. července. Čelný finančník
londýnský, který před několika dny zde meškal,
sdělil svým zdejším obchodním přátelům, že dle
jeho informacíkonec války rusko- ja-
ponské je nedalekým.
Zdejší kruhové finanční přikládají tomuto
výroku anglického finančníka významu zvláště
proto, poněvadž má dobré styky s japonským
vyslancem v Londýně. Jeho obchodní přátelé
odůvodňují věrohodnost jeho sdělení zvláště tím,
že také vypuknutí války rusko-japonské bylo
jím ohlášeno jako neodvratné a to v době, kdy
v Berlíně nikdo nevěřil, že k válce dojde.
K výjezdu vladivostockého loďstva.
Z Tokia, 15. července. Vladivostocké lod-
stvo, sestávající ze 2 křižáků a 4 torpédovek,
bylo včera pozorováno před Hokajdem na ostrově
Berlín
Londýn
Tokio
6
article
Jesso.
Jesso.
Čtyři japonské divise proti
Vladivostoku.
Z Říma, 15. července. Z Tokia sdělují
že operace proti Vladivostoku budou zahájeny
as 1. srpna. Za tím účelem přibudou tam4
divise.
Dojde u Dašičaa k bitvě?
Z Petrohradu, 15. července. Není pravdě
nepodobno, že u Dašičaa se strhne bitva, po-
něvadž generál Zarubajev dostal rozkaz,
aby armádu Nodzuovu zadržel.
Zneužití vlajky červeného kříže
Japonci.
Z Dašičaa, 15. července. Japonci u Ki
pinu opětně zneužili vlajky červeného kříže.
Dne 9. t. m. postavili tuto vlajku před frontu.
Rusové ihned přestali střílet. Japonci však, kteř
své dělostřelectvo postavili do nejbližší blízkosti
praporu červeného kříže, zahájili do Rusů
prudkou palbu. Bylo to dalekohledem zcela
dobře vidět. Též potvrzují to kozáci, kteří byli
nedaleko vlajky té.
Zarubajev
Japonec
ki
Rus
Vladivostok
Řím
Petrohrad
7
article
Ještě k nedělnímu krvavému boji
u Port Arturu.
Z Petrohradu, 15. července. Četné
zprávy, dnes došlé z Mukdenu,
opětně potvrzují, že Japonci ztra-
tili 30.000 mužů. Sděluje se z kompetent-
ního pramene, že 3. japonská armáda v noc
na 11. července zahájila útok na Port. Artůr,
že však byla úplně odražena. Minami způsobeny
byly útočníkům nesmírné ztráty.
Zabrání Inkau Japonci.
Dnes sděluje se z Tokia, že Japonci ob-
sadili Inkau, přístav ňučvanský. Opětný tento
úspěch Japonců nikoho nepřekvapí, neboť jest
jenom důsledkem vítězství Okuova u Kajpinu.
Porážkou Rusů bylo jejich postavení u Nučvanu
naprosto neudržitelné a skutečně také oznamuje
telegram, že Rusové vyklidili Inkau bez jedi-
ného výstřelu.
Zabrání Inkau a tím též Nučvanu má pr
Japonce dosah důležitý. Mohouť nyní svou ar
mádu mnohem snadněji po moři zásobovat, při-
pravili Rusy o důležitou operační basis, ovlá
dají odtud velkou část úrodné roviny řeky Liao
a mají konečně ve svých rukou jeden konečný
bod mandžurské dráhy.
Artur
Japonec
Port
Rus
Inkau
Nučvan
Mohouť
Petrohrad
Mukden
Tokio
8
article
Velký význam má také ta okolnost, že od
nynějška japonské vojsko může se spojovati
čínským vojskem generála Ma, čímž nastati
může obrat, jehož se jistá část diplomatů-pessi-
mistů již dávno strachovala.
Obsazení Nučvanu Japonci je pozoruhod-
ným také se stanoviska mezinárodního práva.
Jest totiž Nučvan t. zv. čínským přistavem
smluveným. Otázka ňučvanská vyhranila se ve
speciální otázku, která ve smlouvách, které uza-
víralo Rusko s ostatními velmocmi ve příčině
východoasijské politiky, byla řešena docela sa-
mostatně, ne v rámci otázky mandžurské.
Zvláště Anglie a Amerika nepřestávaly po-
ukazovati k tomu, že zabrání Nučvanu Rusy je
v odporu s povinností Číny, přenechat
tento přístav jako »přístav smluvený« volnému
obchodu všech národností. Se strany obou
těchto států bylo několikráte proti ruské okku-
paci protestováno. A to je právě nejzajímavější
věcí při nynějším zabrání Nučvanu Japonci,že
ma
Japonec
Rus
Rusko
Anglie
Čína
9
article
Číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3h
Praha
10
article
SlY
SlY
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
11
article
čínské město Japonci bylo odňato Ru-
sům a Číňané k tomu přihlížeti musí, jakoby
se rozumělo samo sebou.
Korejský císař a jeho postavení.
Z Paříže, 14. července. Ve válce rusko-
japonské úplně se zapomnělo na vladaře korej-
ského. Na území jeho konají se veliké události,
aniž by si ho kdo všímal. Jak Rusové, tak
Japonci. Korejský císař chová se však také
úplně apaticky.
Dává na jevo, že nemůže ničeho činiti ani
proti Rusům ani proti Japoncům a nepřeje si
ničeho, než aby nebyl do války zatahován.
O události válečné hrubě se nestará. Také lid
korejský nikterak nepečuje o to, kdo bude
příštím jeho pánem, ač vlastně o to vede se
hlavní spor. Zdá se, že zůstává mu to úplně
lhostejným a že je to lid, nemající mnoho smyslu
pro svobodu a samostatnost národní.
K odvolání švýcarských důstoj-
níků.
Japonec
Číňan
Rus
Paříž
12
article
Z Bernu, 15. července. Překvapení a to
velice značné vyvolalo odvolání dvou švýcar-
ských vojenských attaché z ruského hlavního
stanu, jež, jak známo, stalo se na žádost ru-
ského vrchního velitele Kuropatkina. Zá-
hadnými zůstávají příčiny, proč se tak stalo.
Ruské listy tvrdí, že švýcarští důstojníci kriti-
sovali ruské operace.
Naproti tomu tvrdí se ve vojenských kru-
zích zdejších, že oba důstojníci a to plukovník
Audroud a setník Feriaud, jsou mužové
velice taktní a obezřetní, než by se něčeho po-
dobného byli dopustili. A na druhé straně nedá
se dobře vysvětliti, proč by opětně Rusko k
Švýcarsku zachovalo se způsobem tak nepřátel-
ským. Švýcarská spolková rada se usnesla, žá-
dati v Petrohradě pravdivé vysvětlení této zále-
žitosti, po případě satisfakci.
Japonské provolání ke Korejcům
Z Kolína nad Rýnem, 15. července. »Köln.
Ztg.« oznamuje, že Japonci na Koreji ustavičně
bouří obyvatelstvo proti Rusům tištěným provo-
láním, v němž poukazují, že Rusové pustoší je-
jich zem a slibují obyvatelstvu úplnou ochranu,
přidá-li se na stranu Japonců.
(Ostatní zprávy viz na 3. straně)
Audroud
Feriaud
Korejec
Köln
Japonec
Rus
Bern
Rusko
Švýcarsko
Petrohrad
Kolín nad Rýn
Korea
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Páni nejsou doma.
N. A. Lejkin.
Na terase, zastřené pruhovanou dvojtka-
ninou, krásné villy sedí pán s černými licousy
v bílé čapce a před ním opodál hraje Italián
v šedém klobouku nějaký valčík. Pán kouří
doutník, zastrčený ve špičce v pouzdru, perlami
vyšívaném a volá na kolovrátkáře: „Hejl muzi-
kante! To ne!... Pravím ti, že chci Traviatu
z národních písní.“
„Traviata? Si, signore...“ praví Italián
přehodí hřídel kolovrátku.
Rozlehnou se zvuky Traviaty.
To ne! To ne!“ opět křičí pán a máchá
rukou. „Stůj, stůj! To není Traviata. Chci Tra-
viatu. Traviatu z národních písní. Rozumíš?“
„Et Traviata...“ přikyvuje hlavou kolo-
vrátkář, ukazuje dvě řady bílých zubů. „Et
Traviata . ..
„Vím, ale Traviaty jsou rozličné. Tu má
desetník, přehoď hřídel!“
Kolovrátek spustil čtverylku z uherskýeh
písní.
„To je ona! Vidíš!...“ Zvolal pán.
„To je kadril..
„Lžeš. Traviata... Tu máš doutník..
Kuř! Výborný doutník!“
Z komnaty na balkon vyhledla koketně
oděná panská.
„Ivane Pavloviči! Co vy? Ach, Bože můjí
Vy si hrajete na pána. Jen ať to švadlena nevy-
žvaní milostpaní, až přijede.
„E, což, tu si lehko získáme! Anno Vasil
jevno! Přejete si polku?“
Lejkin
Italián
Hejl
Traviata
Kolovrátek
Pavlovič
Anna Vasil
Eta Traviata
14
article
Kolovrátkář dostal druhý doutník. Pán roze-
vřel před panskou náruč.
„Což jste pozbyl rozumu? Lidé sem hled
z ulice, a já tu budu s vámi tancovat, jak Ty-
rolka na jarmarce!“
„Tedy přisedněte ke mně a poslechněte něc
koncertního! Nelíbí se? Monsieur muzikant
Něco pour le dames! Tu máš ještě doutník!“
Panská se posadíla a poslouchala.
„To plýtváte tak pánovými doutníky ?““ pra
vila panská! „Pěkně!“
„Ten má doutníků, sám neví, kolik. Chcete
šampaňského?“
„To je též pánovo.“
„To může být, ale dobré!“
„Samé damské. Račte... Já se též napiju
a muzikanta také uhostíme. Bude se mu lépe
„Panská vypila skleničku a zakašlala se.
„Fu, to je síla!
„To pročistí hrdlo. Muzikante, pij!“
„Děkuji, pane, děkují.
Kolovrátkář vypil skleničku vína a zavrtě
směs z Lucie.
„Fu, to je nějaká pohřební! Co jste to po
ručil?“ pravila panská.
„Můžeme si poručit něco veselejšího. Hej,
muzikante! To ne! Nějakou de skoku... Tu
máš desetník.“
„Kadril?“ tázal se Italián.
„Spusť! Nebude-li nám to vhod, obrátíš!“
Panská podívala se na štědrého hostitele.
„Co to?“ tázala se. „Vy kouříte z pánovy
oblíbené špičky?“
„Proč bych nekouřil? Když z ní pán rád
kouří, mohu já z ní také kouřit.
Ted
Lucius
Italián
16
article
„Pouzdro na ni sama milostpaní vyšívala
perlami.“
„To je pro nás ještě zajímavější a milejší.“
„Lidičky! A vy jste také v pánových
trepkách!“
„Tak jest. Jiných ani nenosím, když nen
milostpaní doma.“
„Kdyby to věděl, ten by vám dalc
pro to!“
„Jak on mi, tak já jemu. Kdo mu dělal po-
slíčka s psaníčky ke gouvernantce? Já. Vezmu
psaníčko a dám je místo gouvernantce milost-
paní... O, nikoli. My žijeme s pánem jako jedna
duše ve dvou tělech. On neruší mne, já zase
jeho. Radím vám, abyste si to tak zařídila též
s milostpaní.“
Lokaj objal panskou kolem pasu.
„Jen žádné hlouposti!“ odhodila tato loka-
jovu ruku.
„Poslouchejte, co je to. Vy máte v kapse
také pánovo pouzdro na doutníky.
„Povídám vám, co je pán, to jsem já, to
je všecko jedno, není-li pán doma. I když je
doma... Já užívám jeho kapesníků, nosím jeho
trepky a co se týče bot, nedávám si nikdy ši
pro sebe.
Panská vyskočila se židle.
„Milostpaní!“ zvolal lokaj, sbíraje skříňku
s doutníky a láhev se skleničkou. „Ach, babizna
jedna! Pravila, že se vrátí až k obědu. Vyžeňte,
Anno Vasiljevno, toho kolovrátkáře ze zahrady,
já to zatím odnesu všecko do pánova pokoje.“
Lokaj odběhl z komnaty. Panská dávala
znamení kolovrátkáři, aby se vzdálil. Pani vešla
do vrat.
Přel. J, Kojecký.
Lokaj
Anna Vasiljevna
Kojecká