ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad216750-7959-11dc-87c9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: place 39, person 52, org 10, work 9
1 title
Pátý mezinárodní zoologický kongres v Berlíně.
Berlín
2 article Referuje Ph. Dr. M arie Babor o v á. (Pokračování.)
Referuje Ph. Dr. M arie Babor o v á. (Pokračování.) J. Rohweder, gymn. prof. v Husum v Šles vicko-Holštýnsku: »Vorlage eines Albinos eines Rohr sängers«. Předložil úplného albina rákosníčka a sice druhu Calamodus schoenobaenus (Cal. phrag- mitis, rákosník menší) a zmínil se,že před rokem zjev ten pozoroval poprvé. Úprava peří. křídel a poměry zobáku i noh úplně souhlasila s nor- málním žlutým druhem, jen peří bylo naprosto bez pigmentu, čistě bílé a očka rudá. Před rokem nale- zený exemplář byl zcela mladý, letošní už nejméně rok starý. Oba byli chyceni v Burgsumer Marsch. J. F. van Bemmelen, gymn. prof. v Graven- hagu v Hollandsku: »Úber das Os praemaxillare der Monotremen.« Ventralní výběžky praemaxillarií Monotremat. uložené v rýhách patra hořejší čelisti jsou pro Mo- notremata charakteristické, nepřicházející u ssavců živorodých. Nazýva je processus accessorii. U ptako- pyska je lze úplně odděliti od dorsální části, odpoví- dající mezičelisti ssavců živorodých. Z toho vyplývá že dvojitý základ praemaxillarií Monotremat, který dokázali Wilson, Broom a Syrmington, trvá až do času dospělosti. A. Brandt, ř. prof. zoologie a ředitel zoolo- gického musea v Charkově v Rusku: »Úber Backen- taschen«. Mluví o dvojích lícních torbách hlodavců, vnitř- ních a vnějších. Vnitřní pozoroval u rodů Cricetus Coelogenys. Dále popisuje u rodu Lepus proloubení sliznice, které vykládá za rudiment lícní torby.
doktor Babor J Rohweder profesor Hus Rohr Cal Bemmelen Monotremat Wilson Broom Syrmington A Brandt Coelogenys Holštýnsko Graven Charkov Rusko Úbry Backen
3 article
R. Burckhart, mimoř. prof. palaeontologiea a srovn. anatomie v Basileji: »Úber die Gehirue sub- fossiler Riesenlemuren von Madagaskar«. Poukazuje na výzkumy F. Majorovy o druhu poloopic Globilemur Flacourti a poznamenává k tomu svoje nálezy na vyhynulých obrovských poloopicích Madagaskaru, že síť širokých ven na odlitku lebky zanechavší stopy dělá dojem bohatých závinů a že jsou dokazatelny tyto fissury: Sylvii, interparietalis! interfrontalis, orbitalis, frontorbitalis, temporalis I. a II., tedy ty hlavní brázdy, které odpovídají rodu Lemur (maki), jemuž se mozek Globilemura nejvíce blíží. Zvláštnosti, jež uvádí Major o mozku Megala- dapis madagascariensis Burckhardt, potvrzuje, ale ne- uznává údaje o zobanovitém výběžku na předním mozku za tractus olfactorius, nýbrž za prodloužení subduralního prostoru a to proto, že vykazuje síťo- vitou kresbu, podmíněnou durálními cévami. To, co považoval Major za nervi optici, jsou bulbi olfactorii. Elliptická forma, speciellní uspořádání brázd a cha- raktery malého mozku jsou vesměs vlastnosti, které poukazují na příbuznost rodu Megaladapis s rodem Indrisina. Obě zmíněné obrovské formy tedy nejsou mezi sebou příbuzné, nýbrž jen convergující. To jest důležité pro stanovení jiných skupin, bohatých rody. v nichž se obrovské formy považují za příbuzné (Di- dus ku př. a Pezophaps) a zároveň jest to důkaž jak lehce se tvoří v řádě Primatů pod insulárním vlivem formy obrovské, což jest zvláště důležito př významu Pithecanthropa.
R Burckhart profesor F Majorův Sylvie Burckhardt Basilej Madagaskar Úbry die Gehirue sub
4 article
W. Stempell, soukr. docent zoologie v Greifs waldu: »Ein neues parasitäres Protozoon aus Bran- chipus Grubii Dyb. V některých orgánech a v tělesné dutině ža bronožky druhu Branchipus Grubi Dyb., které našel na jaře t. r. u Eldeny, shledal množ- ství dosud neznámých prvoků Polycary um branchipianum nov. gen. spec. Jest 26—64u veliké, podoby čočkovité, na průřezu vejčité. Pozo- roval dvě vývojová stadia. Mladší formy jsou nahé a pohybují se amoelovitě, velmi pomalu; maj zrnité protoplasma, četná jádra a množství velikých. světlo lámajících kapek. Starší formy jsou obdané skořápkou 2—3 g tlustou, původu organického, s dvě- ma ztlustlýma čarama, které se vinou na periferi v nepravidelných sítích. Vývoj dosud nebyl sledovár a systematické zařazení z toho důvodu není dosud možným. W. T. Ševjako v, ř. prof. zoologie, srovn. ana tomie a physiologie v Petrohradě: »Ueber die che mische Natur der Skelette und den hydrostatischen Apparat der Radiolaria—Acanthometrea«. Tak zvaná acanthinová kostra všech stadií Acan- thometreí (skupiny mřížovců) se žárem neničí a není tudíž složena ze substance organické, nýbrž dle che- mických analysí quantitativních ze silikátu kalcia. aluminia a železa, který v žijících formách vystupuje jakožto hydrát. U Acanthometrey a Acanthophracty jsou patrné kontraktilní myonemy. Ve stavu rozpro- stření jsou nitkovité a téměř homogenní, při kontrakci jsou páskovité s pěnitou strukturou, ba u některých druhů možno rozeznatl iso- a anisotropní odstavce.
W Stempell Dyb Elden Ševjako profesor Greifs Bran Poza Petrohrad Branchipus Grubi Dyb Natura der Skelette und den hydrostatischen Apparat der Radiolaria
5 article
Mvonemy jsou umístěny kolem trnů a připevněny jednak tenkými protoplasmatickými nitkami, jednak na ony trny, jednak k rosolovitému obalu, při čemž jsou proximalní konce těsně spojeny s eudoplasma- tem. Při mechanickém a elektrickém podráždění se myonemy zkrátí až na 1/4 své původní délky. Při tom se centripetálně pohybuje rosolový obal a změní se forma a struktura eudoplasmatu. Při náhlé kon- trakci všech myonem se rosol rozšíří a celé tělo na- bude větších rozměrů, voda vniká do těla a speci- fická váha se snižuje; tím vzniká pohyb vystupo- vání. Konstantní proud elektrický nemá té působno- sti jako indukční, ale podmiňuje přece kontrakci myonem a sice při zavření silného proudu nastává kontrakce myonemů na kathodě, při otevření proudu na anodě, tedy zcela jako při normálních poměrech nervů a svalů obratlovců. Koch, prof. v Berlíně: »Ueber Sarcosporidien. Ukazuje praeparáty cizopasných prvoků, Sarcosporidií. praeparované a barvené methodou Romanovského. Pozoroval pohyb na sporách Sarcosporidií ze svalstva čersřvě zabité myši, praeparovaného roztokem ku chyňské soli. Byl to pohyb rotační kolem podélné osy a to velmi čilý. Považuje a doporučuje myš za nejlepší material k studiu infekce Sarcosporidiemi.
Koch profesor Berlín Uebry Sarcosporidien
6 article
Dr. J. Roux ze Ženevy: »Faune infusorienne des environs de Geneve.« Úvádí více než 160 specií nálevníků brvnatých, mezi nimi několik forem zcela nových a několik méně známých. Na jaře a na pod- zim lze najíti množství různých druhů i individuí. Záhy z jara jsou hojné formy se souživnými řasami (Zoochlorellami). V zimě nalezl pod ledem formy neencystované (mimo Spirostomum ambiguum). Ji- nak se výskyt jich mění s množstvím jejich potravy a nepřátel (hl. korýšů). A. Certes, finanční inspektor v Paříži: »Pré- sentation de préparations microscopiques«. Vykládal o barvení bakterie Spirobacillus giga s Cert. za živa modří methylenovou a ukazoval fotografie prae- parátů tisíckrát zvětšeného Spirobacilla. (Pokračování).
doktor J Roux Geneve A Certes Ženeva Paříž
7 article Zprávy.
Zprávy. Klondike a jeho zlatonosnost. Kolikráte již rozběhla se v posledních letech zvěsť o báječných pokladech zlata z amerického severu do civilisova- ných států nového a starého světa! Kolikráte vylá- kala sta podnikavých a odvážných kovkopů i dobro- druhů všelikých do nehostinných, divokých tamějších krajů! A dosud, kdykoli se znovu ozve, nové proudy odvážlivců, lačných po lesklém kovu, ovládajícím všechen sociální život, nadějí rozpálených a tisíce- rými nebezpečími pohrdajících, hrnou se do pustin klondyšských, na území své touhy! Jen velikost úspěchů upozorňuje občás všechuu ostatní veřejnost, aby sledovala zmíněný horečný úprk a zmítání se davů potulných i dobrodružných těžařů, jmenovitě když kořisť dobytá má podstatný vliv na hodnotu peněžných kovů a mění sílu světových peněžních ústavů. Jaký div, že se tolik psalo v posledních letech o klondišském zlatonosném území. Kdo by se tomu také podivoval, že oblasť jeho byla vylíčená jako obzvlášť podivuhodná, kde je skoro na každé pídi půdy něco krom obyčejného. Než nás nezajímá tentokráte ani krajinná zvláštnosť Klondike, ani ráz jejího podnebí velmi drsného, severského, ani sociální poměry kovkopů a ostatního obyvatelstva, nýbrž nám jde prozatím o to, abychom se dověděli spo- lehlivých zpráv, jednak jak se tam zlato vyskytuje, kde se doluje, jak si při tom vedou, kolik asi všeho zlata tam dosud je a jak mnoho se ho ročně prů- měrně dobývá. Údaje o všem tom čerpáme ze struč- ných sice, leč spolehlivých pojednání O. Nor denskjölda (Zeitschríft f. praktische Geologie 1899, str. 71—83) a Zd. Hořovského (Oester.
Nora Zdeněk Hořovský Oester Klondike
8 article
Zeitschrift f. Berg. und Hüttenwesen 1899. Čís. 10), kteří na místě poměry studovali. Území Klondíke za- bírá vysočinu asi 3000 angl. stop nad hladinou mořskou, říčními údolími 1000 - 1200 anglických stop hlubokými, svahů mírně skloněných, rozbrázdě- nou. Podklad její je z velmi tvrdého svoru, pokry- tého vrstvou zvětralé ssuti, 5—10 m mocnou. Zlato- nosný pruh prostírá se tam na prostoru asi 1200 km2 Zlato rýžuje se v něm převahou ve dvou pruzích, zdélí 20 až 25 km. Na všechné této prostoře nebylo dosud zcela určitě zjištěno zlato na původním nále- zišti, v matečné totiž hornině. Toliko na břehu řeky Yukonu objevili je v křemenu slepence (breccie), leč jen nepatrně mnoho. Všude jinde je ve vrstvách z valounů a oblázků smísených s pískem, jimiž jsou údolí řek a potoků vyplněna. Nejbohatší na zlato nánosy jsou v údolích potoků: Eldorado, Bonanzu, Hunker, Dominion, Sulphur, Bear. Odtud pochází, že potoky ty mají v korytech svých, vyhloubených v řečených zlatonosných štěrcích, vyplavené zlatoa že slují potoky zlatonosnými. Nejvíce zlata je při spodku štěrkové vrstvy, nejméně je ho naproti tomu v oddílu svrchním, kde místy není také po něm ani sledu. Kosti mamutů a jiných předvěkých, vymřelých zvířat určují velmi přesně dobu, kdy zlatonosné štěrky byly vodami uloženy a ukazují, že se to sběhlo v době diluviální. Zlato vyskytuje se v nánosech zmíněných v zrnech a kouscích různě velkých (až 30 uncí těžkých). Zhusta byly úlomky zlata zjištěny i v křemenu. Ryzost vyrýžovaného klondišského zlata kolísá od 75% k 90%. Nordensk- jöld se domnívá, že zlato v tamějších nánosech po- chází ze zálehů a žil křemene, jimiž je svor území klondišského hojně prostoupen. Roku 1897—98 bylo tam vytěženo zlata asi za 43 až 48 millionů korun.
Dominion Yukon Sulphur Bear Hüttenwesen km 2 Zlata km
9 article
Všechno zlato, které je dosud v netknutých klondiš- ských nánosech, pokud jsou dosud známé, páčí se cenou na 336 millionů korun. O dobývání zlata v Klondike sděluje Zd. Hořovský, že se těží v létě ve štěrcích, rozprostřených po vysočině, když je půda rozmrzlá, naproti tomu v zimě, když vše zmrzlo, dobývá se v údolích bohatých spodními vo- dami. V případě tom užívá se ke hloubení štol roz- žhavených kamenů. Vykopaný zlatonosný štěrk, zvaný dump, v létě se pere, při čemž se však zlata skoro 20 proc. ztrácí, teprve v nejnovější době se amalga- muje a dosahuje se mnohem značnějších výtěžků. V. J. P. O hornických podnicích v Persii. Po léta trvá skoro horečná snaha objeviti pokud možno všechny nerostné poklady jihovýchodní Evropy, sou- sední Malé Asle a vychodní Afriky a pak je účelně vykořistiti. Šťastné a hojné objevy průmyslových ne- rostů a hornin Rusů v oblastech Černého a Kaspi- ckého moře, později ve střední a severní Sibíři, pod- nítily výzkumné práce jmenovitě Angličanů a Němců v Malé Asii a v blízké Persii. Třeba že výsledel těchto snah je dosud skoro negativní, má přece ne- malou důležitost. Po každé stránce zajímavé jsou zku- šenosti, jichž naby! H. Winklehner, jejž jistá společnost anglických podnikatelů vyslala do Persie, aby tam stu- doval nerostná ložiska v jižních provinciích, jmenovitěv Ghermsiru, Farsistanu, Charistanu, Yerdu a j. a na ostrovech v perském zálivu a vyšetřil, která z nich dala by se vytěžiti a za jakých podmínek. Pobyv tam 21/2 roku, Winklebner uveřejnil r. 1899 o svých zkušenostech v »Oe terr. Zeitschrift für Berg und Hüttenwesen« 1899, čís. 50 a 51 zaiímavou stat,
Zdeněk Rus Černý Kaspi Angličan Němec H Winklehner Farsistan Charistan Yerd Winklebner Klondike Persie Evropa Asie perský záliv anglický podnikatel Zeitschrift für Berg und Hüttenwesen « 1899 cký moře
10 article
z níž mnohé zprávy noutrh niejen dborníka, nybr poskytují mnoho věcí zajímavých i širším kruhům čtenářstva. Ukazujíť v ostrém světle leckterý rys obrazu druhdy mocné říše šachů perských. Wink- lehner se přesvědčil, že říše perská má dosti vydatná ložiska petroleje, kamenného uhlí, též boraxu, osinku, dále železa, olova, stříbra a rtuti. Přes to však ne- lze za nynějších okolností ani pomysliti, že by bylo možno vydobýti zmíněného nerostného bohatství ry- chle a dopraviti je poměrně brzy na světový trha zpracovati je průmyslově. Hlavní překážkou všebo toho je dnešní skoro beznadějný stav země. Neboťv celé perské říši není silnic, není cest, po nichž by se mohlo jezditi s nákladnými vozy. Silnice pak, které spojují Teheran s Kaswinem a Teheran s Ku- mou a Kašavou, jsou špatné a téměř v rozvratu. Mimo to je Persie jen slabě obydlena a skoro osm desetin všeho jejího povrchu je buď pouští, buď ho- lým skaliskem skoro bez všeho porostu. Leč také rozšíření nerostů je na úkor hornickému rozkvětu této říše. Kde by se totiž na příklad uhlí a petrolej s prospěchem zpeněžily a snadno vyvezly, tam jich není, jako na př. bylo by velikou výhodou hornické podnikavosti a dalšího rozvoje, kdyby se bylo na- lezlo uhlí nebo petrolej poblíž perského zálivu atd. V. J. P.
Teheran Wink perský záliv Ku
11 article
Nový kabel v Gotthardském tunelu. V roce 1882 byl položen firmou Felten a Guilleaume (v Mülheimu na Rýně) mezi Goeschenen a Airolo první kabel telegrafní, probíhající tunelem gotthard- ským. Počet depeší však neustále vzrůstal, takže spojení toto nepostačilo a proto v r. 1890 položen opět nový telegrafní a telefonní kabel o délce 15.800 metrů a váze 140.146 kg. Avšak činnosti na této linii nepostačilo ani toto nové rozšíření a proto mu- silo se přikročiti v r. 1900 k položení nového telefon- ního kabele, který 16. července 1900 odevzdán k ve- řejnému používání. Jest o délce 16.550 m., z čehož 14.998 m. uloženo jest v tunelu. Elektrický odpor jeho jest 106 ohm, isolační odpor na 1 km. obnáší 1000,000.000 ohm a kapacita per 1 km. jest 0.06 mikrofarad. Sedmero dvojitých vedení ve středu kabelu isolováno jest mezi sebou papírem a vzduchem až do průměru 7 mm, spletené pak jádro z těchto sedmi vedení jest ovinuto trojnásobně bavlnou, pak 2 olověnými plášti navzájem isolovanými zvláštní hmotou, zv. »compound« (65% guttaperči, 25% kolo- fonia, 10% dřevěného dehtu), načež celek ovinut je šroubovitě 28 silnými ocelovými dráty a na to ještě navinuta jest juta, napojená isolační hmotou »com- pound«. Průměr měděných drátů ve středu kabelu obnáší 1.8 mm a celkový průměr kabelu jest 44 mm. Zhotovení a položení tohoto kabelu svěřeno opět firmě Felten a Guilleaume. Podmořský kabel telegrafní dospěl do dne 1. ledna r. 1900 úhrnné délky 320.597 kilometrů.
Goeschenen Mülheim Rýn Felten Guilleaum kg km mm
12 article
Veliká tato délka, representující ohromný kapitál za- řizující, klidně leží na dně mořském, zanešena jsouc pískem, hlinou, aby vykonávala služby rozpínavé činnosti lidské. Pozoruhodno jest, že z toho připadá na soukromý majetek 283.667 km. a na státní jen 36.930 km. Ze soukromých společností největší podíl mají anglické společnosti, známka to největší ob- chodní odvážnosti a podnikavosti. Stav podmořských kabelů v jednotlivých zemích jest následující: Fran- cie má státních kabelů 9225 km., soukromých 23.554 km.; Německo 4180 km. stát. a 2063 km. soukr.; Velká Britanie 3476 km. stát. a 197. 824 km. soukr.; Španělsko 3230 km. stát.; Italie 1964 km. stát.; Amerika 983 km. stát. a 47.274 km. soukr, ; Turecko 637 km. stát.; Norsko 600 km. státních; Dánsko 435 km. stát. a 12.952 km. soukr.; Rakousko- Uhersko 397 km. stát.; Nizozemsko 317 km. stát.; Rusko 298 km. stát. Porušování kovů mořskou vodou. Pokusy zjištěno, že neporušeny mořskou vodou zůstaly toliko zlato a stříbro. Bronz, obsahující olovo, železo a zinek v malém množství byl působením mořské vody toliko nepatrně porušen, takže předměty, které tři sta roků na dně mořském ležely, byly toliko na povrchu poněkud změněny. Proti tomu však kujné železo a litina železná jsou velice nestalé. Železné předměty, které ve styk s mořskou vodou přicházejí, ztrácejí velice na pevnosti, aniž na povrchu jejich změny patrné pozorovány byly. Vleklá živnostenská otrava mědí dle prof. Lewina (Deutsche medizinisehe Wochenschrift 1901) neexistuje. U dělnictva pracujícího v továrnách s mědí vyskytuje prý se jenom otrava prudká a to dosti zřídka. Taková otrava rychle mizí bez následků.
profesor Lewin Deutsche Německo Velká Británie km . stát Španělsko Amerika Turecko Norsko Dánsko Rakousko Uhersko Nizozemsko Rusko km km . stát
13 article
Autorovi nepodařilo se za 10 let najiti ani jediný případ vleklé otravy mědí, ačkoli bedlivě sledoval zdraví dělnictva v několika menších i větších továr- nách, kde byly hygienické poměry dosti nedokonalé. Příznaky prudké otravy mědí jsou tyto: O d za ží- vacího ústrojí škrábání v krku, nepříjemná kovová chuť v ústech, hojné slinění, dávení, časem bolení břicha, jež trvá čtvrt hodiny až hodinu, od dýchacího ústrojí škrábání v hrtanu, kašel s čer- venými chrchly, chrapot následkem dočasného sevření vazů hlasových. Na dychadla působí tedy měď jako obyčejné cizí těleso. Zdlouhavé chřadnutí a onemoc- nění nervstva vlivem otravy mědí neexistuje. Stálý pobyt v ovzduší prosyceném měděným prachem vy- vozuje však jisté změny, které možno nazvati chro- nicka otrava (špinavě zelené zabarvení zubů, zvláště řezáků a dásní a zelenavé zbarvení vlasů a vousů). Povlak na zubech skládá se podle Lewina z uhličí- tanu měďnatého. Občas bývá tmavomodrý ze síranu měďnatého nebo mědičnatého. Zelenavé zbarvení vlasů a vousů pozoroval autor u 8 dělníků (mezi 300. Objevuje se nejdříve ve vousech na bradě. Ně- kteří autorové vysvětlují to tím, že se na chlupech zadržují zelené sloučeniny mědi, jiní však míní, že měď se dostává do vlasů a vousů z krve. Kdyby bylo prvé domnění pravdivé, jak bychom si vysvět- lili, že je zjev ten tak řídký. Vyskytne-li se u děl- nictva zaměstnaného mědí nějaká chronická otrava, vznikla nikoli otravou mědí, nýbrž vlivem jiných je- dovatých kovů, které bývají v mědi obsaženy, dále vlivem příliš těžké a dlouhé práce, často v nehygie- nických poměrech vykonávané a konečně individuální náchylností.
Lewin