ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ad1a3b60-7959-11dc-b392-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 14 celkem · entity: person 5, place 4
1 masthead
18. září 1901
2 masthead
NHUČ
3 masthead
OBZO
4 masthead
Číslo 21
5 masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
6 masthead
LIsu
Lisa
7 article O výrobcích keramických.
O výrobcích keramických. Píše prof. A. Haškovec. V dějinách výrobkův nalezáme předměty z hlíny již v dobách nejstarších, halících se pološerem neznámosti. Historie keramiky jest v nejtěsnějším spojení s historií člověka. A není také divu, jestli plastická, snadno tvořitelná a již žárnými paprsky slunka dosti tuhnoucí hmota již v prvých počátcích upou- tala člověka, upozorňujíc pouhými otisky z měkka a po vyschnutí, jak snadno k účelům života možno jí použíti. Nelze se tudíž diviti, jestli nacházíme střepy hliněné pospolu s nejdávnějšími pozůstatky člověka. A tak, jak tento postupoval v rozvoji svém zdokonalovala se i keramika v tvaru, výzdobě a později i na přerůzných proudech, vzájemně podstatně se lišících.
profesor A Haškovec
8 article
Postupem doby jednotlivé proudy výroby keramické různě se pojmenovaly a z toho asi v terminologii keramické poprvé vzniklo nesprávné pojmenování jednotlivých výrobků. Později ne- správnosti se šířily, až nastal pravý zmatek v názorech a to nejen u nás, ale i jinde. V novější době ke zmatku přispěla i roz- manitější výroba v různých směrech, které jen zdánlivě, některou vlastností povrchu anebo vý- zdoby sobě se podobaly a tím nesprávné po- jmenování zavinily Konečně i obchody a továrny samy jme- novaly výrobky svoje buď jak jim to napadlo. anebo snad ještě spiše, jak toho potřebovaly, tím nesprávné názvy rozšířily se i do nejširších vrstev, udržujíce se stále nejen tu, ale i bohu- žel tam, kde by odhorník nejméně toho oče- kával, ba i v odborných kruzích samých tu tam nesprávné názvy lze slyšeti, ba i v některých museích viděti. Jsou to zvláště názvy: faience, majolika. siderolith, kamenina, ba i (v některých případech) porcelán, kterých nesprávně se užívá. Dřive velmi často i siderolithové výrobky nazývaly se jednak majolikou, podruhé faienci právě jak to komu napadlo. A přece jak ohromný rozdíl mezi oběma druhy výrobků.
9 article
Fajence i majolika glasované hmotou sklo vitou, křemičitanem různého složení v ohni vy tvořeným, případně obě zdobeny různými bar- vami, drahými kovy, anebo kovovými listry Oba výrobky vždy nejméně dvakráte pálené. A siderolith? Nehledíme-li ani k úpravě základní hmoty, která u faienci i nynějších majolik jest mnohem složitější i nákladnější nežli u siderolithu, kde z pouhé hliny jedině. beze všech přisad a někde i po velice nepatrné *) Jak jsme již ohlásili, počínáme uveřejňo- vati řadu článků z odvětví průmyslového, valnou měrou i v umění kotvícího. Získali jsme je. chtějíce jíti s dobou naši, v níž opětně hlasněji počíná se probouzeti snaha pojiti potře b se vkusem. Ač výrobky keramické zajímají místo důležité v potřebách života denního a až i ve službách umění, jest skutečná znalost jieh nepatrná, doma i jinde. Snahou článků, na něž upozorňujeme, opřených o vědu i zkušenost. má býti pokus raziti cestu k nápravě. Takové, aby obecenstvo učilo se výrobky keramické po- znávati a správné je tříditi. Tím má býti jednak zjednáno vodítko, aby možno bylo oceniti pravou jich hodnotu praktickou, po případě i vyšší. jednak má býti vzbuzován zajem účinný pro domácí průmysi keramický. Tomu, aby rozvíje se, kvetl a soutěžil s cizinou, neschází šice v zemích českých přirozené podmínky nerostné, ani umění lidové druhdy kvetoucí i nyní zkvé- tající naše umění moderni, schází však náležité porozumění a podpora obecenstva i zákono- dárstva. V cizině, jež stojí nad námi, dosaženo nejvyšších výkonů v oboru keramiky předovším tím, že štědře byly opatřeny ústavy vý- zkumné, jichž cílem jest stálé zdokonalování techniky keramické. Antonín Štolc. k číslu 258.
Štolc
10 article
mechanické úpravě ihned možno bylo pracovati, byl siderolith výrobou značně jednodušší a tim mnohem levnější. Siderolith jednou vypálený se natíral lako- vými, jantarovými a kopalovými barvami, které za nepatrné teploty od 60—70° C se osušily. Podobně natírán i různými bronzy, anebo těmito ve spojení s lakovými barvami. Jest na bíledni, že výrobní cena tohoto druhu zboží, které neznalce velmi snadno svedlo, byla velice nízká — a jak často draz mnohý takový výrobek koupil a zaplatil z faienci. V následujících sloupcích chci svéráznost nejhlavnějších skupin výroby keramické vytknouti a pokud správný název i na historickém vývinu jest založen, i tohoto se dotknouti. Podle způsobu lomu dělí se veškeré zboží keramické ve dvě velké skupiny a sice s lomem zemitým, které ve střepu zůstává ještě porovitým. a s lomem sklovitým, kde porovitosť zplna vy- mizela. K prvým počítáme všechny výrobky cihlář- ské, terracotu, siderolith či terralith, rozmanité druhy faienci a majoliku, výrobky kamnářské a konečně mnohé zboží pro účely technické hospodářské, které, ač opatřeno jest v ohni ne- snadno tavitelnou glasurou zemitou či podobnou zemito-alkalickou, přece zůstává ve střepu jen porovito a lom jeho není ještě sklovitým, ač vypaluje se v žáru tak velkém jako kameniny anebo porcelány. Ke druhé skupině nutno řaditi různé druhy kamenin a porcelánů. Z uvedeného jest docela patrno, že kameniny a porcelány od prvé sku- piny lze vždy velice snadno rozpoznati již pou- hým pohledem. A tam, kde bychom byli v po- chybnostech o porovitosti, rozhodne zvětšujíeí sklo, případně čára s řídkým barevným inkoustem. Při sebe menší porovitosti nemá čára ostrých okrajů, rozlézá se jako na pijavém papíru.
11 article
Tu nemožno ani pochybiti. Z prvé skupiny rozlišiti možno jednotlivé druhy takto: Výrobky cihlářské jsou známy svým určitým formátem a upotřebením. Jestliže k zvláštním stavbám se glasují, dostávají nej nověji název faiencí stavebních. Terracoty, ať pro účely jakékoliv. jsou vždy výrobky porovité, jednou pálené ze hlin obyčejně příjemně žlutě, červeně a hnědě se vypalujících . Terracotty možno přísadou buď některé fritty (skloviny) kobaltové na modro anebo chromité na zeleno zbarviti. V takovém případě však musí základní surovina, ke které jmeno- vané fritty za účelem zbarvení přidáváme, bíle aneb aspoň světlounce žlutavě se vypalovati. Z uvedeného patrno, že terracotta může míti barvu rozličnou, ale nikdy nekryje se sklo- vitými povlaky, glasurami či emaily, a tím právě liší se od faiencí a majolik. V lomu bývá vždy jemnější a stejnější, nežli viděti možno u různého zboží šamotového. kde jednotlivá zrna šamotová (vypálené a umleté hlíny, případně rozbité kusy starých, opotřebených šamotových kamenů, zdiva šamo- tového, zbytky muflí, van a podobné) bývají vždy průméru většího a při tom nestejnější. Terracoty jmenují se obyčejně ještě podle účelu, jakému slouží. Zvláštní skupinu tvoři terracoty stavební, které bývají co možno nej- silněji vypálené, aby porovitosť uvedla se na míru nejmenší, a tím výrobek takový nepod- lehal tak snadno zhoubným vlivům povětrnosti a mrazu. A konečně zmenšená porovitosť za mezuje i vnikání jemného prachu do nitra, který vlahou i pod povrch hmoty porovité snadno se dostává a tím barvu, kterou vý- robek právě má působiti, kazí. Výrobky siderolithové či terra- lithové snadno poznáme po jich výzdobě různými laky v barvách a lesku přerozmanitém k nimž nověji přistupuje celá řada barev bron- zových. Ostrá jehla či špička nože stačí, aby nás
12 article
o jakosti dekorativní části toho kterého výrobku hlíny okamžitě přesvědčila. Laky, barvy olejové, bronzové a podobné jsou vždy měkčí, nežli sebe jednodušší glasury. A kdyby i glasura zvláště snadno tavitelná a v tenkém povlaku také snadno se rýpala, přece jen křehkost skla tu jest vždy k posouzení směrodatnou. Odpor při rýpání u různých hmot jmenovaných brzo vycítíme, takže i tu nemožno pochybiti a za- měniti snad vrstvu glasury s vrstvou i nej- tvrdších a dokonale zaschlých laků jantarových, a následkem toho snadno rozlíšíme siderolith od faiencí a majolik. Siderolithy bývají podobně jako terracoty na lomu dosti jemné i stejnozrnné, poměrně dosti husté, ač výška žárová, při které výrobek dokonale se vypaluje, není tak vysokou. Obnáší 1000—1100 C. V Čechách vznikly siderolity před 50 lety a výbornou surovinu skýtaly jim vrstvy křídového útvaru. Hlíny z nich splavené jsou poměrně dosti čisté, nemají hrubších přimíse- nin, aneb aspoň tolik jich neobsahují, aby pro praktické výkony součášti tyto byly závažnými. Následkem toho mechanická úprava surovin takých jest poměrně dosti jednoduchou a přece výrobek v přerozmanitých formách vyrobenýa pouze jednou pálený jest na pohled dosti jemný.
Hlína Laka Čechy
13 article
Tím také i výrobní cena zboží siderolitního jest vždy menší, a někdy i značně menší, nežli u zboží faiencového a majolik, které dlužno dvakráte a je-li výzdoba bohatší (zvláště v růz- ných technikách provedená) i vícekráte páliti. Tím, jakož i výběrem i složitější úpravou su- rovin výroba přirozeně se zdraží. Nelze se diviti, jestli německým továrníkům v Podmoklech, Ústí n. Lab. a jinde výrobou siderolitu se zna- menitě vedlo. Přechod od výrobků neglasovaných k fai- encím a majolice tvoří jednoduché gla- sované zboží hrnčířské, určené zvláště pro různé potřeby v domácnostech. Jak obecně známo, často se výrobky tyto ani cele neglasují, tak že povrch, zvláště u hrncův, zůstává neglasovaný, a jen nitro se polévá pra- jednoduchou glasurou olovnatou, smíšeninou to klejtu a písku, aneb, jak za stara zvykem bylo, leštěncem olovnatým. Ten nevybíral se tak pečlivě jako pro výrobu olova, následkem toho choval též částky základní horniny, která ob- sahovala obyčejné ještě dosti kysličníku kře- mičitého, aby mohl žárem utvořiti se křemiči- tan olovnatý, obyčejná to glasura olovnatá.
Podmokly Ústí
14 article
Zajímavé jest v té příčině pojmenování hrnčířů, kteří zvali rudou dobrou takový druh leštěnce olovnatého, jenž obsahoval značnější množství kysličníku křemičitého. Naproti tomu nazývali staří hrnčíři špatnou rudou onen sírník olovnatý, který obsahoval jen malá množství kysličníku křemičitého. Snadno pochopíme, proč čistý leštěnec dával špatnou glasuru a proč na- zvali jej starší hrnčíři rudou špatnou. Toto zboží postupem doby se zdokonalovalo po stránce technické a s tím zdokonalením šla i výzdoba ruku v ruce, a stalo se tak i pokud se týče faience. Někteří spisovatelé keramičtí nazývají ně- které druhy tohoto zboží obyčejnou (sprostou) faienci, s níž ovšem v hlavních rysech svéráz- nosti se shoduje. Zdá se mně, že přihodnějším jest název zboží hrnčířské, který charakterisuje jich výrobu a nedělí skupinu ve výrobky sprosté a jemné. A konečně některým výrobkům tohoto druhu, jak laskavý čtenář seznal, snadno možno přiložiti název faience, jest-li úprava a výzdoba jejich jest takovou, že možno jich upotřebitii k účelům dekorativním. Zbožím jmenovaným přecházíme k nejširší a také nejstarší a nejrozmanitější skupíně vý- robků keramických, ke f aienci. Již v předu jsem naznačil, že zrovna jest to název faience a majolika, kterých nejvíce nesprávně se užívá, ač chybě té snadno dalo by se uvarovati, ježto na základé historického vývoje a vlaslností technologických dá se pojem faience dosti přesně ohraničiti,