5
masthead
ZVLÁSTNÍ PŘÍLOHA „NÁRODNÍCH
7
article
O výrobcích keramických.
O výrobcích keramických.
Píše prof. A. Haškovec.
V dějinách výrobkův nalezáme předměty
z hlíny již v dobách nejstarších, halících se
pološerem neznámosti. Historie keramiky jest
v nejtěsnějším spojení s historií člověka.
A není také divu, jestli plastická, snadno
tvořitelná a již žárnými paprsky slunka dosti
tuhnoucí hmota již v prvých počátcích upou-
tala člověka, upozorňujíc pouhými otisky z
měkka a po vyschnutí, jak snadno k účelům
života možno jí použíti.
Nelze se tudíž diviti, jestli nacházíme střepy
hliněné pospolu s nejdávnějšími pozůstatky
člověka.
A tak, jak tento postupoval v rozvoji svém
zdokonalovala se i keramika v tvaru, výzdobě
a později i na přerůzných proudech, vzájemně
podstatně se lišících.
profesor
A Haškovec
8
article
Postupem doby jednotlivé proudy výroby
keramické různě se pojmenovaly a z toho asi
v terminologii keramické poprvé vzniklo nesprávné
pojmenování jednotlivých výrobků. Později ne-
správnosti se šířily, až nastal pravý zmatek
v názorech a to nejen u nás, ale i jinde.
V novější době ke zmatku přispěla i roz-
manitější výroba v různých směrech, které jen
zdánlivě, některou vlastností povrchu anebo vý-
zdoby sobě se podobaly a tím nesprávné po-
jmenování zavinily
Konečně i obchody a továrny samy jme-
novaly výrobky svoje buď jak jim to napadlo.
anebo snad ještě spiše, jak toho potřebovaly,
tím nesprávné názvy rozšířily se i do nejširších
vrstev, udržujíce se stále nejen tu, ale i bohu-
žel tam, kde by odhorník nejméně toho oče-
kával, ba i v odborných kruzích samých tu
tam nesprávné názvy lze slyšeti, ba i v některých
museích viděti.
Jsou to zvláště názvy: faience, majolika.
siderolith, kamenina, ba i (v některých případech)
porcelán, kterých nesprávně se užívá.
Dřive velmi často i siderolithové výrobky
nazývaly se jednak majolikou, podruhé faienci
právě jak to komu napadlo.
A přece jak ohromný rozdíl mezi oběma
druhy výrobků.
9
article
Fajence i majolika glasované hmotou sklo
vitou, křemičitanem různého složení v ohni vy
tvořeným, případně obě zdobeny různými bar-
vami, drahými kovy, anebo kovovými listry
Oba výrobky vždy nejméně dvakráte pálené.
A siderolith? Nehledíme-li ani k úpravě
základní hmoty, která u faienci i nynějších
majolik jest mnohem složitější i nákladnější
nežli u siderolithu, kde z pouhé hliny jedině.
beze všech přisad a někde i po velice nepatrné
*) Jak jsme již ohlásili, počínáme uveřejňo-
vati řadu článků z odvětví průmyslového, valnou
měrou i v umění kotvícího. Získali jsme je.
chtějíce jíti s dobou naši, v níž opětně hlasněji
počíná se probouzeti snaha pojiti potře b
se vkusem. Ač výrobky keramické zajímají
místo důležité v potřebách života denního a až
i ve službách umění, jest skutečná znalost jieh
nepatrná, doma i jinde. Snahou článků, na něž
upozorňujeme, opřených o vědu i zkušenost.
má býti pokus raziti cestu k nápravě. Takové,
aby obecenstvo učilo se výrobky keramické po-
znávati a správné je tříditi. Tím má býti jednak
zjednáno vodítko, aby možno bylo oceniti pravou
jich hodnotu praktickou, po případě i vyšší.
jednak má býti vzbuzován zajem účinný pro
domácí průmysi keramický. Tomu, aby rozvíje
se, kvetl a soutěžil s cizinou, neschází šice
v zemích českých přirozené podmínky nerostné,
ani umění lidové druhdy kvetoucí i nyní zkvé-
tající naše umění moderni, schází však náležité
porozumění a podpora obecenstva i zákono-
dárstva. V cizině, jež stojí nad námi, dosaženo
nejvyšších výkonů v oboru keramiky předovším
tím, že štědře byly opatřeny ústavy vý-
zkumné, jichž cílem jest stálé zdokonalování
techniky keramické.
Antonín Štolc.
k číslu 258.
Štolc
10
article
mechanické úpravě ihned možno bylo pracovati,
byl siderolith výrobou značně jednodušší a tim
mnohem levnější.
Siderolith jednou vypálený se natíral lako-
vými, jantarovými a kopalovými barvami, které
za nepatrné teploty od 60—70° C se osušily.
Podobně natírán i různými bronzy, anebo těmito
ve spojení s lakovými barvami.
Jest na bíledni, že výrobní cena tohoto
druhu zboží, které neznalce velmi snadno
svedlo, byla velice nízká — a jak často draz
mnohý takový výrobek koupil a zaplatil z
faienci.
V následujících sloupcích chci svéráznost
nejhlavnějších skupin výroby keramické vytknouti
a pokud správný název i na historickém vývinu
jest založen, i tohoto se dotknouti.
Podle způsobu lomu dělí se veškeré zboží
keramické ve dvě velké skupiny a sice s lomem
zemitým, které ve střepu zůstává ještě porovitým.
a s lomem sklovitým, kde porovitosť zplna vy-
mizela.
K prvým počítáme všechny výrobky cihlář-
ské, terracotu, siderolith či terralith, rozmanité
druhy faienci a majoliku, výrobky kamnářské
a konečně mnohé zboží pro účely technické
hospodářské, které, ač opatřeno jest v ohni ne-
snadno tavitelnou glasurou zemitou či podobnou
zemito-alkalickou, přece zůstává ve střepu jen
porovito a lom jeho není ještě sklovitým, ač
vypaluje se v žáru tak velkém jako kameniny
anebo porcelány.
Ke druhé skupině nutno řaditi různé druhy
kamenin a porcelánů. Z uvedeného jest docela
patrno, že kameniny a porcelány od prvé sku-
piny lze vždy velice snadno rozpoznati již pou-
hým pohledem. A tam, kde bychom byli v po-
chybnostech o porovitosti, rozhodne zvětšujíeí
sklo, případně čára s řídkým barevným inkoustem.
Při sebe menší porovitosti nemá čára ostrých
okrajů, rozlézá se jako na pijavém papíru.
11
article
Tu nemožno ani pochybiti.
Z prvé skupiny rozlišiti možno jednotlivé
druhy takto:
Výrobky cihlářské jsou známy
svým určitým formátem a upotřebením. Jestliže
k zvláštním stavbám se glasují, dostávají nej
nověji název faiencí stavebních.
Terracoty, ať pro účely jakékoliv.
jsou vždy výrobky porovité, jednou pálené ze
hlin obyčejně příjemně žlutě, červeně a hnědě
se vypalujících .
Terracotty možno přísadou buď některé
fritty (skloviny) kobaltové na modro anebo
chromité na zeleno zbarviti. V takovém případě
však musí základní surovina, ke které jmeno-
vané fritty za účelem zbarvení přidáváme, bíle
aneb aspoň světlounce žlutavě se vypalovati.
Z uvedeného patrno, že terracotta může
míti barvu rozličnou, ale nikdy nekryje se sklo-
vitými povlaky, glasurami či emaily, a tím právě
liší se od faiencí a majolik.
V lomu bývá vždy jemnější a stejnější,
nežli viděti možno u různého zboží šamotového.
kde jednotlivá zrna šamotová (vypálené a
umleté hlíny, případně rozbité kusy starých,
opotřebených šamotových kamenů, zdiva šamo-
tového, zbytky muflí, van a podobné) bývají
vždy průméru většího a při tom nestejnější.
Terracoty jmenují se obyčejně ještě podle
účelu, jakému slouží. Zvláštní skupinu tvoři
terracoty stavební, které bývají co možno nej-
silněji vypálené, aby porovitosť uvedla se na
míru nejmenší, a tím výrobek takový nepod-
lehal tak snadno zhoubným vlivům povětrnosti
a mrazu. A konečně zmenšená porovitosť za
mezuje i vnikání jemného prachu do nitra,
který vlahou i pod povrch hmoty porovité
snadno se dostává a tím barvu, kterou vý-
robek právě má působiti, kazí.
Výrobky siderolithové či terra-
lithové snadno poznáme po jich výzdobě
různými laky v barvách a lesku přerozmanitém
k nimž nověji přistupuje celá řada barev bron-
zových.
Ostrá jehla či špička nože stačí, aby nás
12
article
o jakosti dekorativní části toho kterého výrobku
hlíny okamžitě přesvědčila. Laky, barvy olejové,
bronzové a podobné jsou vždy měkčí, nežli
sebe jednodušší glasury. A kdyby i glasura
zvláště snadno tavitelná a v tenkém povlaku
také snadno se rýpala, přece jen křehkost skla
tu jest vždy k posouzení směrodatnou. Odpor
při rýpání u různých hmot jmenovaných brzo
vycítíme, takže i tu nemožno pochybiti a za-
měniti snad vrstvu glasury s vrstvou i nej-
tvrdších a dokonale zaschlých laků jantarových,
a následkem toho snadno rozlíšíme siderolith
od faiencí a majolik.
Siderolithy bývají podobně jako terracoty
na lomu dosti jemné i stejnozrnné, poměrně
dosti husté, ač výška žárová, při které výrobek
dokonale se vypaluje, není tak vysokou. Obnáší
1000—1100 C.
V Čechách vznikly siderolity před 50
lety a výbornou surovinu skýtaly jim vrstvy
křídového útvaru. Hlíny z nich splavené jsou
poměrně dosti čisté, nemají hrubších přimíse-
nin, aneb aspoň tolik jich neobsahují, aby pro
praktické výkony součášti tyto byly závažnými.
Následkem toho mechanická úprava surovin
takých jest poměrně dosti jednoduchou a přece
výrobek v přerozmanitých formách vyrobenýa
pouze jednou pálený jest na pohled dosti jemný.
Hlína
Laka
Čechy
13
article
Tím také i výrobní cena zboží siderolitního
jest vždy menší, a někdy i značně menší, nežli
u zboží faiencového a majolik, které dlužno
dvakráte a je-li výzdoba bohatší (zvláště v růz-
ných technikách provedená) i vícekráte páliti.
Tím, jakož i výběrem i složitější úpravou su-
rovin výroba přirozeně se zdraží. Nelze se
diviti, jestli německým továrníkům v Podmoklech,
Ústí n. Lab. a jinde výrobou siderolitu se zna-
menitě vedlo.
Přechod od výrobků neglasovaných k fai-
encím a majolice tvoří jednoduché gla-
sované zboží hrnčířské, určené
zvláště pro různé potřeby v domácnostech.
Jak obecně známo, často se výrobky tyto ani
cele neglasují, tak že povrch, zvláště u hrncův,
zůstává neglasovaný, a jen nitro se polévá pra-
jednoduchou glasurou olovnatou, smíšeninou to
klejtu a písku, aneb, jak za stara zvykem bylo,
leštěncem olovnatým. Ten nevybíral se tak
pečlivě jako pro výrobu olova, následkem toho
choval též částky základní horniny, která ob-
sahovala obyčejné ještě dosti kysličníku kře-
mičitého, aby mohl žárem utvořiti se křemiči-
tan olovnatý, obyčejná to glasura olovnatá.
Podmokly
Ústí
14
article
Zajímavé jest v té příčině pojmenování
hrnčířů, kteří zvali rudou dobrou takový druh
leštěnce olovnatého, jenž obsahoval značnější
množství kysličníku křemičitého. Naproti tomu
nazývali staří hrnčíři špatnou rudou onen sírník
olovnatý, který obsahoval jen malá množství
kysličníku křemičitého. Snadno pochopíme, proč
čistý leštěnec dával špatnou glasuru a proč na-
zvali jej starší hrnčíři rudou špatnou. Toto
zboží postupem doby se zdokonalovalo po stránce
technické a s tím zdokonalením šla i výzdoba
ruku v ruce, a stalo se tak i pokud se týče
faience.
Někteří spisovatelé keramičtí nazývají ně-
které druhy tohoto zboží obyčejnou (sprostou)
faienci, s níž ovšem v hlavních rysech svéráz-
nosti se shoduje. Zdá se mně, že přihodnějším
jest název zboží hrnčířské, který charakterisuje
jich výrobu a nedělí skupinu ve výrobky sprosté
a jemné. A konečně některým výrobkům tohoto
druhu, jak laskavý čtenář seznal, snadno možno
přiložiti název faience, jest-li úprava a výzdoba
jejich jest takovou, že možno jich upotřebitii
k účelům dekorativním.
Zbožím jmenovaným přecházíme k nejširší
a také nejstarší a nejrozmanitější skupíně vý-
robků keramických, ke f aienci. Již v předu
jsem naznačil, že zrovna jest to název faience
a majolika, kterých nejvíce nesprávně se užívá,
ač chybě té snadno dalo by se uvarovati, ježto
na základé historického vývoje a vlaslností
technologických dá se pojem faience dosti
přesně ohraničiti,