ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ad129a40-7959-11dc-8f6c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 14 celkem · entity: person 101, place 20, work 14, org 7
1 article
nástrojům pekelným; palčivost ohně pozemského je pro peklo ledovou studeností; zahanbeni ztichli by hudebníci naši, kdyby uslyšeli Davida v nebi zpíva- jícího a vyhrávajícího. Skladatel neštítí se výrazů: nevěstka smrdutá, oprasnice, hloupý tele atd. Vedle jsou ovšem místa, která ukazují, že by byl mohl Koniáš zmoci se i na nějakého Zdoroslavíčka. »Jasné očičky se nad hvězdy stkvěly a jako drahé perličky na čele se třpítily.« »Jako ptáček, lesní žáček, do povětří se vznáší (duše), nevidí již žádných lidí ani hor vlasti naší.« »Ty Barušky, ty Bětušky, Dorotky a Markytky s chotím chodí, onť je vodí, kde rostou vonný kvítky.« »Vstávají od tabule, jdou na pro- cházky veselý — každý podle své vůle: díl na kvítí k věnců vití, díl do zahrad kořenných, díl k štěpni- cím, díl k studnicím, díl do hájů zelených.« Jistě podle Vergilia dal k peklu »na vartu« allegorické po- stavy: Pejchu, Smilstvo, Hněv, Žrádlo, Skrbnost, Závist, Lenost. Mezí lidem pobývaje znal jeho mou- drost vyjádřenou příslovími a i té dopřával místa v písni: »Štěstí v světě třeští«, »Starosti suší kosti«, »Co živo, to smrt moří«. Obě písně patří k/sobě, ač v Cytaře nenásledují po sobě. Odděleny jsou písněmi: »O boháči evan- gelitským« a »Proti zlému myšlení a pro uvarování hříchův«. Jsou to vlastně dva protějšky. V prvé žádá si skladatel vidět peklo, v druhé vybízí duši, by vzlétla od ničemného světa k nebi a vešla v ráj. Látka je školácky rozdělena. Popisuje peklo, pak mluví o čertech, pak o zatracencích a jejich stra- stech a končí výstrahou: Polepšme se a vyhneme se »pekelnému rasu«. Obdobně roztříděn obsah druhý; popis paláce nebeského, obyvatelé jeho, vy- volení a traktace, jež jim přichystána, na konec rada, jednati ve smyslu Kristova kázání na hoře.
David Koniáš Baruška Bětuška Dorotka Markýtka Vergilius Pejcha Kristův
2 article
Ty pak Bože, »važ zde, řež, tluč, suž, seč, pal, muč — jenž rač mi nebe slíbit !« Také Koniášovi zdaříla se píseň o mukách lépe. Druhá, o slávě nebeské, je mnohem slabší. Některé věci jsou jen pro vyplnění místa. Mnohé narážky osvětlují současné poměry. V době Koniášově vašnostovalo se pánům (Ni- žádnému, ač mocnému, tu se nevašnostuje). Ženské se líčily (Fraucimor rozmazaný sírou, smůlou se líčí). Je řeč o náramnicích, náušnicích a prstenech (Na- ramnice jest — dračice. Naušnic není tu nic. Kde prsten — brouci.) Místo holi také tehdy užívalo se žíly, bejkovce. Hvězdy mají záhubný vliv na lidi (Cokoli světla nebeská zlého na svět vlévají . . . na bídence, za- tracence to všecko se svaluje). Jaký vliv, nedoví- dáme se sice z této písně, ale z jiné »Hvězda z nebe vyplenila« v témže kancionále (p. 199). Praví: »Tatéž hvězda (rozumí se p. Maria) rač odníti škodné hvězd působení, kteréž chtějí lid hubiti skrz morní na- kažení. Zaznamenána víra v můry noční (Těch oprasnic obojí cic noční můry cecají). Pro dějiny tance a hry karetní mají význam slova: »Sarabanty a koranty (španělské tance. Týž doklad má Zíbrt ve članku Z dějin tance v Čechách.) smutně jim čerti hrají . . .« »Mouřeníni v tmavé síni v strašáka s nimi hrají.« Co lze z Cytary vyzískati pro studium lido- vědné, je vše obsaženo v Písni o mukách; kdo tu přečte za tím účelem, nemusí číst málem jiné. Z ostatních písní dají se vybrati leda drobnosti. J. B. Víšek.
Koniáš Koniášův Hvězda Marius Zíbrt Mouřenín Víšek Čechy Tatéž hvězda
3 article
Ze slovanských listů. * Professor Karějev, známý též u nás z praž- ského pobytu a z překladu jeho »Listů k student- stvu« historik ruský, uveřejnil v »Kwartalniku Histo- ryczném« svoji přednášku o studiu západních dějin na Rusi. Práce jest tím zajímavější, že historická literatura ruská náleží k oněm nečetným, jež nad jiné zajímají se o minulost národů ostatních. Histo- rikové ruští všímali si nejvíce Anglie a Franciea teprve v řadě druhé Italie a Německa. Při tom obra- celi pozornost k otázkám a zjevům všeobecně vý- značným, jako k feudalismu, katolicismu, humanismu, reformaci, revoluci francouzské a k politickým i so- ciálním dějům XIX. stol. Prvním pěstitelem vše- obecného dějepisu byl u Rusů Granovskij, professor na université moskevské, a jeho kollega Kutorga. Oba byli »západníky« a jejich vliv na společnost ruskou byl svého času nemalý. Styk ruských západníků s Evropou přirovnává professo Karějev ke styku humanistů XIV.—XVI. stol. se starým světem klassickým. Jenom že u národů zá- padní Evropy není a nemůže býti protivenství mezi kulturou domácí a kulturou všeobecně západní, kte- réžto protivenství na Rusi existuje od XVIII. stol.
Karějev List Rus Granovský XIV Rus Anglie Německo Evropa Kwartalnik Histo
4 article
* Lvov po příkladu Varšavy bude míti záhy své lidové divadlo. Aspoň v zásadě otázka tato již jest rozhodnuta. Organisátorkou nového pod- niku jest Gabrjela Zapolská, známá dramatická spisovatelka, jež má býti ředitelkou, režisérema hlavní herečkou nové scény zároveň. Povede-li vy- jednávání s obcí a se »Sokolem« lvovským k cíli, zahájí divadlo činnost již letošního podzimu. *Ve Varšavě vznikla horlivá agitace prot německým listům, jež vystupují nepřátelsky vůči Polákům, hlásajíce jim národnostní, vyhlazo- vací boj. Agitace čelí v první řadě proti listům z říše a setkává se s plným úspěchem. Patrně Po láci dosud jsou národně citlivějšími nežli my, kteří nedovedeme vyčistití ani veřejné místnosti od špi- navých plátků, pří každé příležitosti neomaleně se o nás otírajících. * Lvovský literární spolek Adama Mickiewicze počne začátkem příštího roku vydávati nový časopis, věnovaný dějinám polské literaturya vědecké kritice. Časopis bude vycházeti čtvrtletně v silnějších svazcích a ma soustřediti literárně- historické studie četně u Poláků pěstované a dosud po většině roztroušené po různých časopisech. * Ve Vinici v podolské gubernii zemřel malo- ruský samouk, básník a řezbář Michal Pravdič Grekk. Z jeho písní vydány byly ve Lvově pouze »Ukrajinky«. Ostatní jsou v rukopise. Překládal též polské verše do maloruštiny a vyřezával ze dřeva rozmanité umělecké předměty. Zanechal též značnou knihovnu a sbírku maloruských starožitností. Ne- příznivé poměry nedovolily, aby tato bohatě nadaná povaha rozvila se v plné síle.
Gabrjel Zapolská Polák Mickiewicz Pravdič Ukrajinka Lvov Varšava Sokol
5 article
Chorvaté chystají se k velmi významné slav- nosti: k oslavě 400letého výročí umě- lého básnictví chorvatského a k oslavě jeho zakladatele Marka Maruliče. Slavnostní komitét již se sestoupil. Své zástupce vyslaly do něho přední korporace záhřebské, jako »Jihoslovan- ská akademie«, »Matice chorvatská«, »Družstvo chor- vatských spisovatelů«, »Družstvo sv. Jeronýma«, »Chorvat. pedagogická společnost« a j. Marko Ma- rulié byl rodem ze Splitu a narodil se roku 1450. Vzdělav se jako šlechtic v Padově, nezapomněl na svůj rodný jazyk, ač psal rovněž latinsky. Jeho díla zabrala první svazek pozoruhodné sbírky »Starih pisaca hrvatskih«. Vydal je Kukuljevič, jenž nazývá je pravou encyklopaedií nauk morálního života. M- rulié byl první, jenž psal národním jazykem písně pro chorvatský lid. Ač byl mužem evropského vě- hlasu, nebyl mu jazyk lidu »sprostým« a tak stal se zakladatelem národního básnictví chorvatského, jež od jeho doby vydalo mnohý utěšený a libý plod. Bylo by záhodno, aby chystaná slavnost chorvatská nezůstala u nás bez ohlasu.
Chorvat Marulič Jihoslovan svatý . Jeroným Kukuljevič M rulié Ma Split Padova
6 article Cizé spisy.
Cizé spisy. * L'année sociologique. Red. E. Durkheim. Paris, Alcan 1901 Année IV. 8. Alcanovo naklada- telství vydává každoročně tři silné svazky, z nichž každý je věnován ročnímu přehledu produkce jedné z tří věd: psychologie, filosofie a sociologie, přiná- šeje mimo to několik odborných článků speciálních. Svazky ty jsou pravé studnice vědy a neocenitelny pro každého, kdo se některou z naznačených věd obírá. Dovolte, abych z roku sociologického *) vybral několik „titulů děl, věnovaných povšechnějším prin- cipům vědy sociologické. G. de Martini vydal drobný spisek, dokazující nemožnost všeobecné sociologie »Dell' imposíbilitá di esistere di una scienza sociologica generale. Roma 1900. Obává se, že není možno ovládnouti obrov- skou látku, sociologii určenou. Proti tomu Američan A. W. Small dokazuje v pojednání o předmětu so- ciologie: The Scope of Sociology (The Amer. Journal of Sociology 1900), že předmět sociologie dá se přesně vymeziti a určiti. Jaké místo má sociologie ve vědě současné, o tom uvažují tři autoři: A. Loria, A. Asturaro, E. Durkheim v Rivista italiana di so- ciologia (Roma Anno III. IV.), očekávajíce od ní vzpružení a nová hlediska pro různé duchové vědy. Zvláštní způsob sociologického zkoumání, jakýsi druh sociometrie, probírá obšírná kniha, již napsal A.
L année E Durkheim Paris Année G Martini di uno Američan A W Small A Lorio A Asturaro Rivista Rom Anna Reda Rom the Scope of sociolog the Amer
7 article
Coste: L'expérience des peuples et les prévisions qu'elle autorise. Paris Alcan 1900. Theorie jeji ne- jsou nové, ani základní principy, ale je zajímavá svou důsledností, propracovaností a úsilím po socio- logii »objektivní«, t. j. opravdu sociologické, ne bio- logické neb psychologické. O poměru anthropologie ve vědě sociální promluvil ve zvláštním svazku známý antropolog P. Topinard: L'anthropologie et la science sociale (Paris, Masson 1900). Topinard mluví o věku přírodním a věku společenském, chce, aby společnost byla kompromisem mezi povahou lidskou, jak nám ji jeví anthropologie a mezi principy mrav- nosti. Referent shledává názor Topinardův o primi- tivní nespolečenské povaze člověka a všechny dů- sledky jeho zastaralými. Sociologii jako vědu o »in- stitucích« definuje a vykládá J. W. Powell ve studii Sociology, or the science of institutions. (American Anthropologist New York 1899). Dělí sociologii na statistiku, ekonomii, nauku o vládě, historickou část a ethiku. Nejobšírněji probírá historickou čásť, ro- zeznávaje čtyři stupně v životě společností: divošství, barbarství, monarchii, republikanism. Knížka je až příliš systematická, ale zajímavá. První svazek široce založeného díla: Weltgeschichte, vydávaného Hansem F. Helmoltem a soudruhy (Vídeň 1899), rozeznává se od podobných spisů předchozích silným vlivem studia sociologického, a má významnou studii Kohlerovuo dějinách vývoje lidstva.
Coste P Topinard Paris Masson Powell Hans Vídeň American Anthropologist New York 1899 Weltgeschichte L ' expérience Paris Alcan L ' anthropologie
8 article
Hojně sociologických spisů zabývá se studiem »duše davu« .P. Rossi vydal obsáhlejší knížku »Psi- cologia collettiva« (Milan, Battistelli 1900), v nichž usiluje přímo podati úplný základ a přehled psycho- logie davu a vystihnouti zákony duše davu. Kniha je velmi návodná. Týž autor zabývá se v obšírnější studii vznikem mysticismu a sektářství (»Mistici Settarii«, Milan id. 1900). Málo cenná a významná je kniha o psychologii primitivních národů, již na- psal F. Schultze (»Psychologie der Naturvölker« Leipzig 1900); má názory hodně zastaralé. Jako vý- bornou příruční knihu ethnografie a anthropologie od- poručuje referent obsáhlé dílo francoužské: J. Deni- ker »Les races et les peuples de la Terre.« Paris, Reinwald 1900. 700 stránek. Spořádání knihy je vzorné a ma velké množství údajů a příkladů. Z prací týkajících se dějin sociologie vyšla pře- hledná a zevrubná kniha o filosofii Comtově, v níž zajímá ovšem sociologie přední místo: L. Lévy-Bruhl »La philosophie d'Auguste Comte«. Paris, Alcan 1900 417 stránek. Přiměřený pendant nalezá v knize spíše biograficky založené, již napsal F. Alengry »Essai historique et critique sur la sociologie chez A. Comte«. Paris, Alcan 1900. 512 stránek. Co zde podávám, je jen malá čásť silného svazku. v němž naleznete ještě celé velké oblasti věnované náboženství, právu, morálce, národnímu hospodářství atd. a každá oblast opět rozdělena je na obsáhlé od bory, v nichž nahromaděny přehledy spisů, článků. noticek, spadajících do toho kterého odboru. To vše je kriticky rozebráno, přehledně upraveno, stručně charakterisováno, opatřeno věcným a jmenným in- dexem — nemám, když se tak tím probírám, jiného přání, než abychom také měli ročně takový svazek, který by nám podal přehled vědeckých snah světa v jednotné, kondensované formě. Z cizích revul.
P Ross Milan Milan id F Schultz Terre Paris Reinwald Comtův L Lév Bruhl Essai A Comte Leipzig Mistice Settarie Les races Le philosophia d ' August Comte
9 article
* O italské belletristice posledních dnů píše R. Schoeuer v »Das litterarische Echo«. Re- *) L'année sociologique. Réd. E. Durkheim. Paris Alcan 1901. Année IV. 8°. ferát počina knihou Ant. Fogazzara »Piccolo mondí moderno«. Hrdinou románu jest Pietro Maironi. jenž zdědil po rodičích se značným jměním i různé více méně chorobné rysy duše. Vychován v přísné zbožnosti, touží po naprosté čistotě a svatosti, upadá však připrobuzení se smyslnosti v nesnesitelný vnitrný boj. Ani sňatek nezachrání ho od dušev- ních muk, ježto žena jeho duševně ochuraví. V u dobu potká se s vášnivou ženou, rozvedenou od muže, a skoro už podlehl by smyslné lásce, ale vy- trhne se s úsilím a prchá do světa od nemocné ženy i od vášnivé milenky. Vstoupí-li do kláštera, či vrátí-li se kdy, v tom autor zůstavuje nás v neji- stotě. — Dobrý román, napsaný učencem jest »Ii riscatto« literárního historika Artura Graf a. Román psychologický, ve formě memoirů muže ze šlechtických kruhů, vysoce vzdělaného a jemno- citného. Hrdina Aurelio Rouieri jest vychován ve vší péči šlechtickou rodinou. Náhodou dozví se, že není synem svých domnělých rodičů, nýbrž synem šlechtice, jenž, jako všichni skoro jeho předkové z nevysvětlitelné omrzelosti života, skončil sebe- vraždou. A tu počíná dědičné duševní zatížení, jež až dosud na Rouieria nepůsobilo. Už už zdá se, že ubožák propadne osudu svých předků, když jako mocný lék zjeví se žena, jež má dosti síly i duševní moci, vyrvatí Rouieria osudu jeho předků. — Vynikající romancierka Matilda Serao na- psala román »Suor Giovanna dalla Croce«,
Schoeuer E Durkheim Antonín Fogazzaro Piccolo Maironi Artur Aurelio Rouieri Serao Giovanna dall Croce Re Paris Alcan
10 article
Sestra Johanna od sv. Kříže, vstoupivši jako okla- maná milenka Silvia Fanella před desetiletími do kláštera, doufala, že i vzdálena od světa v kláštere zemře. Než nová vláda zrušila klášter a tu jeptišky znovu nuceny jsou vstoupiti do světa. Trpkou exi- stencí bývalé jeptišky, která klesá až na žebračku u schodů chrámových, mistrně líčí Serao, protestujíc tím zároveň i zjevně proti italské vládě. — Podobný sociální román »Folla« napsal Paolo Valera Kritika nazývá sloh mladého spisovatele vandalským. ale nemůže mu upříti originality a veliké budoucno- sti. Hrdinou jeho není jediná osoba, nýbrž celá třída, obyvatelé mílánských nájemných kasaren pro chu- dinu. Bídný život těchto malých lidí líčí Valera chmurnými barvami. — Vlaskou ženu našich dnů poznáváme v románě »La confessioni di una figlia del Secolo«, jež pod pseudonymem Donna Paola napsala Pavla Baronchelli- Grossou. Je to znamenitý psychologický obraz převrácenosti žen vlaských, obraz však i mravní zpustlosti italské společnosti. — Se strašlivým ústře- dím sicilské maffie obeznamuje čtenáře Fernando Russo řadou obrazů »Scene della m' a la vita«. Je to kniha plná odporných scén, bohužel prý dle skutečnosti příliš věrně okreslených ! — Z dramatické literatury vlaské posledních dnů jme- novati dlužno E. A. Buttiho drama »Lucifer o«, Je to 2. čásť trilogie »Atheisté«. Rozpor víry a ne- věry, vnikající do rodinného života, vylíčen jest Buttim znamenitě. Konečné vítězství připadá víře.
Johann Kříž Fanell Serao Foll Paola Valera Donn Paola Pavel Baronchelli Grossa Russo Butti Lucifer uno figlia del Secolo Scen della m
11 article
*»La Revue« otiskuje denník Eugenie de Fallois, jejž tato Lotrinčanka psala si v hrůzné době války francouzsko-německé, kdy k sluchu jejímu doléhalo dunění děl při dobývání nedalekého Ver- dunu. Denník jest znamenitým dokumentem doby. Mladí povídaví důstojníci němečtí na zámku mladé tehdy dámy při zábavě prozrazovali své názory o válce i o budoucím jejím výsledku, jež se skoro úplně vyplnily. Dramatické vyvrcholení poutavého denníku jest ve dni, kdy mladá dáma dozvídá se, že hulanské kopí prohnalo hrdlo — jejímu ženichu, jenž byl okamžitě mrtev . .. La Revue přináší bohatý referát o paname- rické výstavě v Buffalo. Referent zmiňuje se o tom, že až do výstavy panovalo o Buffalu všeobecné ja- kési mythicky nejasné vědomí. Dnes víme, že Buf- falo má přes 400.000 obyvatelů, že je to největší světové tržiště na hovězí dobytek, že ulice buffulské jsou delší než pařížské a londýnské, že je to stanice 26 železnic a 250 vlaků denně že letí Buffalem všemi směry a že ač téměř do včeréjška neznámé, bylo založeno už před 100 lety! O výstavě samé praví referent, bude-li uchráněna deficitu, že to bude jedině zasluhou — skulptury, jež na výstavě buffal- ské dominuje! *Review of reviews přináší serii portraitů i karrikatur F. Crispa, uveřejňujíc na čelném místě i biografii a kritiku činnosti jeho. — Táž revue za- vedla novou rubriku, asi o 10 stranách, s titulem »Wake up! John Bull!« (Johne Bulle ! Probuď se!) V čele rubriky jest významná kresba: obluda, valící se na Anglii — záplava amerických kartelů, jež udusí v brzku anglický průmysl a obchod, neprobudí-li se včas John Bull. Mr. Penn.
Eugenius Fallois Review F Crisp John Bulla Vera Buffalo Anglie John Bulla Wake up
14 article
* Srdce. Měsíčník pro literaturu, umění, vědu a život. Vede a vydává Karel Rožek. Vycházív Žamberce. Ročník I., číslo 1., 1901. Nový měsíč- ník prohlašuje se za orgán mladé generace, jež po- staviti se chce »na vlastní nohy« a dosíci pro spi- sovatele nezbytné pro »společenskou vážnost« svo- body, které dosud postrádal, nebyl-li oblíben. Z pro- gramového úvodu vyjímáme: »Národnost jest ona rázovitost v umění, kterou se liší od umění národů jiných. Cizina nebude si vážiti naší literatury, po- kud tato bude napodobiti cizí vzory, neboť pro to, co mají jinde doma, nepůjde nikdo k nám .. Umění jest ohlas duše národa . . .« * Zemské a státní subvence. Návod ku po- dávání žádostí. Ku praktické potřebě kruhů zeměděl- ských a samosprávných sestavil Edvard Srb, konceptní adjunkt okresního zastupitelstva v Roky- canech. Nákladem Ant. Reinwarta v Praze. * Čtení besední, lidový časopis obrázkový. Vydává Viktor K. Jeřábek za redakce Fr. V. Pokorného v Brně. * Podivné osudy nalezence Vojtěcha. Napsal Frant. Rud. Skočdopole. Nákladem knih- kupectví A. Storcha syna v Praze. 56. čís. »Če- ských spisů pro mládež«. Otakara Březiny »Ruce« s doprovo- dem kresebným Fr. Bílka. Nejlepší úprava. Nákl. Fr. Bílka v Čhýnově.
Rožek Edvard Srb K Jeřábek V Pokorný Vojtěch František Skočdopole A Storch Březina Bílek Praha Francie Brno Vycházív Žamberk Čhýnov