alku v Olomouci za obvyklých podmínek do státní správy a zahájiti v té příčině vyjed- návání. Avšak doba pro tuto akci že nastane teprv po převzetí německé zemské vyšší reálky prostějovské do státní správy a po úplném za- řízení české matiční vyšší reálky olomoucké. Revoluce v Panamě. Z Washingtonu, 5. listop. (C.-B.) Cizím diplomatům bylo na jich dotazy ve státním de- partementu sděleno, že vláda Spojetich států koná jenom své, smlouvami převzaté závazky udržujíc volné spojení s panamskou převlakou Její politika má za účel zameziti krveprolití. Námořní úřad obdržel zprávu, že válečná lod »Nashville« opětně do Kolonu dopravila ná mořní vojsko na ochranu života a majetků. Z Egelsbachu (u Darmštatu), 5. listopadu (C.-B.) Císař Vilém odjel ve 310 hod. večer rozloučiv se srdečně s carem Mikuláše m, do Postupimi.

Denní zprávy. — Dělba práce. Anglo-americký systém dělí práci do nejmenších podrobností a dává tyto vykonávati jedním a týmž dělnictvem po celý jeho věk. Kdyby dalo se zhotovení parního stroje rozložit, řekněme do dvou set tisíc po- hybů, bylo by ideálem soustavy té postaviti do obrovské továrny dvě stě tisíc lidí, tak aby každý z nich na práci té vykonal jeden přesně určitý pohyb. Soustava tato osvědčila se tím. že docíleno nejen rychlého postupu práce, nýbrži co možná největší její přesnosti, však za to zni čila vůbec řemeslnou dovednost a degradovala řemeslníka na továrního dělníka, jehož způso- bilost velmi je odmezena. Provedeno tu v oboru práce mechanické právě to, co ve vědě. Odbor- nictví povýšeno nad všechno ostatní a dřívější pěstění vzdělání všeobecného, encyklopae- distického, přestalo. Však i v jiném směru a sice ani ne tak dle individuální ná- klonnosti, jako dle národního charakteru vznikla záliba a náklonnost k určitému zaměstnánía k určitým stavům. Kdo za to může, že naši mladí lidé tíhnou ke vzdělání a tím též ke kontemplativnějšímu životu, kdežto Němci na- opak si více hledí směrů praktických? Působí zde vedle národního rázu, okolí a tradicí ko- nečně v míře nemalé též prospěch a tak se děje, že Němci mají křiklavý nedostatek silv jednotlivých úřadnických oborech a ve kněžstvu, kdežto u nás těchto sil nadbytek. Naproti tomu máme my nedostatek sil pro vyšší místa v prů- myslu a zejmena v obchodu, kdežto Němci jsou v odborech těch velmi dobře opatření Naznačiti bychom mohli celou řadu živností, v nichž buďto my, či Němci mají převahu

Boze mi daj zdrovje, te šredni tragaržu, šteri poharecki vepijem od razu Goržolecka — uju! — juž je v mojim bržuhu*) juž se mi migoce“*) po mojim zivoče. Nemluvně, položené do trávy, usedavě pla kalo. Pílo se. Se sklenkou chodili k nemluvněti nahýbali se nad ně, šeptalí: „Žehnám, žehnám. Pak douškem vypili a již zase zpívali: Umržem, umržem, něbedim zič, kto ze bendže goržolke pič Mom ja takom frejerecke, rada pije goržolecke. Stará Vavruša zazpívala chraplavým hlasem skloněna nad nemluvnětem: Džjevcatko, džjevcatko moje bendzieš, moje. Někteří starší občané již spali unaveni jsouce pitím, když tu kmotr Luněk opilým hlasem za šeptal ke Grobkovi: „Půjdu, bratře, pro dar!“ Odpotácel se. Dlouho trvalo, než se ozval jeho hlas opět na stráni na znamení, že se vraci. Za sebou vlekl cosi černého. Zvíře neustále se vzpíralo. Již se přiblížil Luněk, několikrát klopýtnuv ke společnosti horalů. V tom se ozvalo z úst Grobkových: „Luňku ty jsi zloděj!“ A již Luněk padl na zem a na něm klečel Grobek, drže ho jednou rukou za krka druhou držel provaz, jejž přivedené Luňkem zvíře mělo kolem krku. To černé zvíře byl Grobkův neocenitelný ukradený beran. Celý černý a pod krkem mě bílou tečku. Kmotr Luněk byl bit.

Ráno, když se ho rychtář ptal, jak se mohl tak zmýlit, smutně odpověděl: „Inu, když těch černých beranů mám doma víc!“ Krstný otec, čestný otec! *) břicho. *4) mihotá. dle toho pak se vzájemně doplňujeme. Toto hospodářské vyrovnávání sil je však mnohým krátkozrakým politikům trnem v očích, chtějí, co jim schází, doplniti z vlastních zásob a ne z řad našich. Chtějí býti svoji ve všem, ale zapomínají na to, že v praktickém životě mnohé věci zcela jinak se jeví, než na papíře. Dnes chtějí míti rozmnožené a národnostně ohraničené diécese v Čechách, ale zapomínají, že při po- měru 64 ke 36 máme zde 300 kandidátů na knězství, kdežto jich Němci mají pouze 100, že se jim jich tedy neméně než 71 nedostává ! A zrovna tak má se to s určitou kategorií úřadníků. Kde je vzít, když jich není? Uměle se vychovávati nedají a snad zvláštní praemie pro ně vypisovati, by bylo nespravedlností. Je pravda, že v obchodu a průmyslu dále to člověk přivede, než za psacím stolkem a nemají nám tedy naši krajané druhého jazyka pranic co vy- čítat. Naopak měli by být šťastni, že žijeme s nimi v jedné a téže vlasti a že mají ten náš veliký český reservoir, do něhož mohou sá- hnouti, když jim vlastní síly nestačí. Však by uviděli, jak by to vypadalo, kdyby provedli

— »Prager Tagblatt« si tedy přece jenom omočil v divadelní ollapotridě realistického den- níku a přináší dnes tresť ze včerejší konfesse div. referenta Herbenova, lezou tedy německé listy na bývalý orgán české strany lidové jak na med. Mimo jiné sděluje »P. T.« že se polemiky o záležitost české návštěvy v německém divadle zúčastnil také starostátnický »Hlas Národa«. Máme-li věřiti »Prager Tagblattu«, postavil prý se list pana prof. Bráfa na stanovisko listu prof. Masaryka, což by poskytovalo perspektivu zají- mavého universitního seskupení — jestližev »Hlasu Národa« na konec nepsala ruka, kteráž zanesla také do Neumannovy pokladny příspěvek a jestliže se nejedná jen o pouhé ohlušení výčitek svědomí. Jinak nemá mínění staročeského listu, »P. T.« do boje vedeného, zajisté významu, nebot kdyby se se sladkou jeho absolucí do ně- meckého divadla v Praze dostavilo všechno čtenářstvo »Hl. N.«, mohlo by se snad mluviti nejvýše o třicetině (a kdo ví jestli !), nikoli však o třetině všeho přítomného návštěvnictva. A ko- nečně v odpověď na dnešní vydání realistického denníku, který na tom stojí, že zprávou o pole- mice dvou uměleckých professorů v »Zukunft« podporujeme národní posici německou v Praz (naše zpráva z »Zukunft« = česká návštěva v německém divadle v Praze !) budiž podotčeno, že Gumplowicz je zajisté Polák, ale přes to německým professorem, či je snad polským professorem? Že je Němec, jsme netvrdili, ale spíše byl by Němcem professor německy před- nášející a píšící než tiflisský, armenský arci- biskup nejvyšším pavoslavným arménským patri- archou, ve kteréž vlastnosti před nedávnem v listu realistickém cara proklínal!

— K volbám do Úrazové pojišťovny děl- nické pro království české: Vzhledem k tomu, že ze všech stran docházejí na volební sbor stížnosti, že celé řadě oprávněných voličů nebyly dosud lístky hlasovací doručeny, upozorňujeme tímto důtklivě, že jest třeba, aby všichn voličové skupin niže uvedených, kteří snad dosud lístků hlasova- cích nedostali, ihned, nejdéle pak do 14. listopadu, reklamovali právo své volební přímo u volební komise pro úra- zovou pojišťovnu dělnickou v Praze, na Poříčía k volbám povolány jsou skupiny: I., III., V. I. (polní a lesní podniky hospodářské, mlýny. doprava věcí po zemi a vodě, povozníci všeho druhu). III. (průmysl chemický, potraviny, po- živky, topení a osvětlování, cukrovary, pivovary, lihovary, chemické továrny, elektrárny, uzenáři atd.) V. (průmysl textilní, oděvy a cídění). Po- něvadž ve skupině I. a III. každý lístek bude velmi padati na váhu, jest povinnosti všech vo- ličů, aby lístky své ihned zaslali na adressu: Bohuslav Kafka, tajemník českého volebního sboru v Praze, II., Vladislavova ul., 20. — Rodinné zprávy. Zlatou svatbu slavil v neděli v užším kruhu rodinném ředitel železárny hr. Wald- steina v Selci u Plzence pan Merlet se svojí choti Přítomno bylo 16 rodin.

Úmrti. Včera zemřel náhle pan Antonín Č- halík, spolupracovník »Hlasu Národa«, dosáhnuv věku 50 let. Pan Číhalík, rodem Moravan, studoval v Praze na lékařské fakultě a byl také předsedou Akad. čtenářského spolku. V pozdějších letech byl pečlivým pěstitelem styků slovanských. Po lékařské praxi v Krajině vrátil se do Prahy, kde zřídil labo- ratoř kosmetických prostředků a stal se kromě toho spolupracovníkem »Hlasu Národa«. Zesnulý bude převezen do Bystřice na Moravě, svého rodiště, a na tamním hřbitově k věčnému odpočinku pochován. — Jak podporuje mistodržitelství zdejší obchod. Píše se nám z kruhů obchodních: Pro oživení ob- svou.

chodu mnoho se očekávalo od upravení řek. Nabu- dou-lí však interessenti takových zkušeností, jako při úpravě dosavadní, pak úprava řek vinou příslušných činitelů nikdy nenabude žádoucího významu. Hlavní vadu vývozu zboží z Prahy doufalo se odstraniti po- stavením zdýmadel, když ale tato nyní stojí, nařídilo zdejší místodržitelství, že plavba zdýmadly ode dneška až na další se přerušuje. Toto přerušení padá do doby největšího vývozu cukerního a obilního. Cukerní vývoz vlastně teprve dostal se do proudu, když jej místodržitelství zakazuje. Což pak smějí si místodržitelští orgánové dovoliti vše, anebo není tam nikoho, komu by bylo známo, že zamezení vývozu z Prahy nyní zna- mená velké poškození zdejšího ob- chodu? A proč se naše vývozní firmy proti tomu rázně neohradí, proč obchodní komora mlčí? Přeru- šení stalo prý se ku provedení ochrany břehů. Ne- mohlo by se opravovati v letě, kdy vývoz je malý, voda nepatrná a i den dlouhý, takže se práce pro- vádějí nejen rychleji, ale i levněji? — Na památk bitvy bělohorské pořádá Česko- slovanská obchodnická beseda v Praze v neděli dne 8. t. m. v sále vlastního domu, v Jerusalemské ulici 7, přednášku p. JUDra. Aloisa Sobotky ze Zbraslavi. Na pořadu jsou také pěvecké sbory, proslov, živý obraz a divadelní představeni. Vstupné 20 kr. za osobu.

Předprodej vstupenek v kanceláři besedy v Jerusalem- ské ulici 7 ve II. poschodí. — Vzdělávací odbor „So- kola“ v Podolí-Dvorcích pořádá v neděli 8. listopadu v 7 hod. večer v hostinci „u Karásků“ v Podolí veřej- nou přednášku red. p. K. St. Sokola: „Bitva bělohor- ská a její následky pro národ český“. Vstup každému volný. — ZJičína. Večer v upominku nešťastné bitvy na Bílé Hoře pořádá v neděli dne 8. listopadu o 8. hod. večerní ve Fůgnerově dvoraně Sokolovny tělocvičná jednota „Sokol“ v Jičíně. Na pořadu večera jest před- náška br. JUDra. Petra Jandače, starosty „Sokola“ z Rakovníka „O bitvě na Bilé Hoře a jejích následcích pro národ český“, dále čísla hudební, jež přednesou bři. Zb. Čepička, Edv. Kolář a K. Rejman a úryvky z Hálkovy básně „Dědicové 3Bílé Hory“, Čechova „V. z Michalovic“, Sládkových „Českých znělek“ a z díla E. Denisa „Konec samostatnosti české“. Vstup volný. Hosté vítáni. — Z kruhů vojenských. Pěší pluk č. 88 byl včera z hradčanských kasáren přestěhován do kasá- ren na Újezdě.

— Drobné místní zprávy. Školák Ant. M. z Nuslí č. 155 včera odpoledne v Mečislavově ulici v Nuslích házel kamením a poranil 8letého školáka Ant. Hálu na levém spánku. Lékař hošíkovi ráhu obvázal. — Žižkovskými ulicemi jezdil včera dopoledne sportsman neznámého jména na motocyklu. Ve Vratislavově ulici dostal se mu do cesty 5letý synek pokrývače Pavel Bedrna z Vratislavovy ulice č. 15. Hošíka cyklista po- valil a přejel, při čemž povalený utrpěl lehké zranění. Cyklista ujel a jméno jeho nebylo zjištěno. — Na Václavském náměsti včera praskla roura vodovodu a proudy vody zaplavily dlažbu. O závadě zpravena vodárna, jejíž zřízenci přítok vody zamezili a rouru spravili. — Palackého třídou v Karlíně včera odpoledne kočí vezl náklad různého zboží do Prahy. Školáček jeden ze šprýmu nožíkem prořizl pytel s krupicí a kru- pice vysypala se na dlažbu. Teprve, když půl pytie krupice se vysypalo, zpozoroval kočí, jakou stopu za vozem zanechává.

Mladiství zloději. Dva chlapci a sice 10letý Eman. Potužák a 13letý Tomáš Boháček z Vršovie byli tak odvážnými zloději, že stalo se opatření, aby ze školy byli vyloučeni, poněvadž ohrožovali mrav- nost ostatních školáčků. Oba ze školy vyobcovaní od té doby provozují krádeže jako řemeslo. Včera ukradli ponožky u niťaře Jana Voborníka a pak okradli hokynářku Josefu Blasovou ve Vršovicích. Bylo by zahodno, aby se některá polepšovna obou nezbedníků ujala, jinak vyrostou jen pro žalář. — Jsem anarchista, ničeho neplatím. Do hostince paní Viléminy Homanové na Borech u Plzně zavítal v osobě 40letého býv. dílovedoucího Tobiáše B. host nepříliš milý. Když učinil tam útratu 42 hal. a ho- stinská žádala, by jí zaplatil, místo vytáhnutí peněz z kapsy zvolal: „Já jsem anarchista, já nic neplatím. Mám dynamit, nechoďte ke mně!“ Tobiáš B. tvářil se při tom tak, že prý všechny přítomné pojal stracn. Na „anarchistu“ vrhli se manžel hostinské s posluhou Vernerem a po delším namáhání zlomili mu hůl, ve které ukryta byla 25 cm dlouhá dýka. Když byl ne- vítaný host přemožen, odběhl hostinský do blízké trest- nice na Borech, ze které pak telefonováno do Plzně pro stráž. Nežli tato přibyla, dostavili se do hostince inspektorem telegraficky povolaní dva poddůstojníci s důstojníkem z dělostřeleckých kasáren a „anarchi- stu“ z hostince odvedli a na cestě předali jej přikva- pivším policejním strážníkům. Tobiáš B. nebyl však dopraven do vězení, nýbrž na pozorovací stanici, pro- tože se zdá, že s mozkovou jeho činností není vše v pořádku.

Po skončeném představení v Národním diva- dle včera před 11. hod. v nocí obecenstvo překva- peno bylo neočekávaným zjevem. Nedaleko divadla před knihkupectvím F. A. Urbánka praskl vodovod a proud vody vyrazil ven. Nenadálý tento vodotrysk vznášel se do značné výše a zaplávil chodník i jizdní dráhu. Ze šítkovské vodárny byli zavoláni zřízenci, kteří proud vody zarazili. — Neštěstí zaviněné automobilem. K řadě ne- štěstí, zaviněných splašením potahu rychlou jizdou automobilu, přibylo nové. Vozka Jos. Malý, zaměst- naný u vyrabitele lihu Löwa a Felixa ve Znojmě, na- lezen byl v nocí na neděli v příkopě na cestě z Újezda do Plavče mrtev, kdežto jeho koně, z nichž jeden měl přeraženu nohu, stáli nedaleko něho. Koně splašili se rychlou jízdou neznámého automobilu a usmykali jej k smrti. — Opět pro nešťastnou lásku smrt na kolejích. V železárně hr Waldsteina v Selci u Plzence zaměst- nán byl 19letý Václav Soukup, kterýž zahořel láskou k děvčeti, jehož matka tomu zabráňovala, což jej tak