1
article
úřadníky, jež měla za účel situaci v Mukdenu.
Yuanšikaj, povolaný z Tjencina, sem včera
přibyl a odebral se hned do letního paláce.
Praví se, že Rusové drží tatarského generála
provincie mukdenské v Mukdenu v zajetí.
Z Londýna, 3. listopadu. (C.-B.) Dle zprávy
»Morningpostu« z Washingtonu byl vyslanec
Spojených států v Bogotě Beaupré odvolán
na znamení nelibosti Spojených států nad
jednáním Columbie v záležitosti smlouvy kaná-
Z Londýna, 3. listopadu. (C.-B.) »Daily Te-
fegraph« oznamuje z Adenu ze včerejška: Ital-
ský křižák »Lombardia« vyplul dnes do Obbie.
Italské válečné lodi »Coatiti« a »Galileo« od-
plují tam zejtra.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 3. listopadu. (C.-B.) »Wiene
Zeitung« oznamuje: Císař udělil okresnímu
hejtmanovi Josefu hraběti Wallisovi při
jeho odchodu na vyžádaný trvalý odpočinek
titul místodržitelského rady s prominutím tax.
— Ministerský předseda jakožto správce mini-
sterstva vnitra jmenoval okresní komisaře v Če-
chách Oldřícha Kozlanského, Františk
Bláhu, Josefa Sommra a Vil. Müller
šlechtice z Müllersteinu, okresními v rchní mi
komisaři.
Rus
Morningpost
Ital
Galileo
Josef
Wallis
Františk Bláha
Sommr
Müller
Mukden
Londýn
Washington
spojený stát
Bogota
Columbia
Aden
Lombardie
Obbie
Vídeň
Müllerstein
Wien Zeitung
Oldřích Kozlanský
Daily T
2
article
Hrabě Khuen se loučí.
Z Pešti, 2. listopadu. (C.-B.) »Uh. telegr
a korresp. kanc.« oznamuje z Vídně: Mini-
sterský předseda hr. Khuen- Héderváry
rozloučil se srdečným způsobem s úřadni-
ctvem ministerstva u královy osoby, jehož byl
správcem.
Rusové v Mandžursku.
Z Londýna, 2. listopadu. (C.-B.) »Reute-
rově kanceláři« oznamuje se z Jokohamyz
dnešního dne: Dle úřadní zprávy z Vítšu chy-
stají se Rusové na odchod z Jongampha. Sboří
tamější pevnost a zůstaví tam jenom slabou
posádku.
Srážka mezi Japonci a Rusy.
Z Londýna, 3. listopadu. (C.-B.) »Daily
Mail« oznamuje z Tokia: Minulé neděle udála
se na nábřeží Chemulpském vážná srážka
mezi ruskými námořníky z dělove
lodi »Bobr« a japonskými obyvateli
města, jakož i japonskými námoř-
níky křižáku »Chigoda«. Šest Japonců a ně-
kolik Rusů bylo poraněno.
Khuen
Héderváry
Rus
Japonec
Pešť
Vídeň
Londýn
Reut
Tokio
Daily Maila
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Politická schůze. Ve členské
schůzi klubu národní strany svo-
bodomyslné, která konati se bude ve
čtvrtek dne 5. listopadu o 7. hodině večerní
v místnostech klubovních v budově Měšťanské
besedy pražské, ve Vladislavově ulici, pojednají
posl. pp. dr. Bedřich Pacák a dr. Karel
Kramářo minulém zasedání říšské
nouti, jak se oni asi baví. Ano, nahlédne pouze
oknem a hned se vrátí ..
„Mladý“ pán se ustrojil a kvapil k hostinci.
Ulice byla již prázdna, a jenom tu a tam trou-
sili se pozdní chodci. Došel až k hostinci a na-
hlédl oknem do místnosti „na růžku“. Děravými
záclonami mohl zcela dobře pozorovati, co se
uvnitř děje.
U kamen sedí Balatka a spí. Jako oby-
čejně.
Mládenecký stůl je obsazen dnes plněji, než
jindy. Jen jedno místo je dosud prázdno. Jest to
jeho místo.
Na stole leží karty, hráči však nehrají. Če-
kají na čtvrtého. Ten čtvrtý je on.
Starý zvyk uchopil jej zdvojenou silou a
táhl ke dveřím. Bránil se chvilku. Snášelsi
rychle v mysl tisíceré omluvy, ale nic kloudného
nemohlo mu napadnouti. Jak omluviti tuto sla-
bost?
Usmál se svým rozpakům a vkročil od-
hodlaně do vnitř. Jen na chvilku. Na rozlou-
čenou s hospodským životem.
Jak otevřel, těžká směs tabákového dýmu
jej ovanula, ale ku podivu, dnes mnohem pří-
jemnější se mu zdála, než kdy jindy.
Z čela stolu zazněl pak chraplavý hla
„předsedy“ Vejpalky:
„l hleďme, mladý pán — my myslili, že
ani nepřijdeš... Tak pojď, už čekáme . . . malá
dává... sázet pánové, sázet...
A když se „mladý“ pán té noci hezky pozdě
vracel v rozjařené náladě pozdě domů a nohy mu
zas klouzaly po kostrbaté dlažbě, ulevil si
zlostně:
„Je to otročina — tahle hospodal
doktor
Pacák
Karel Kramářo
Balatka
Vladislavův ulice
5
article
rady a o nynějším zasedání sněmu
království českého. Hosté členy uvedení
mají volný přístup.
— Officiosové v nemilé situaci. Proč ne-
mluvi nyní páni officiosové, aneb proč vypadá
to, co mluví dnes, jako zdrchaný, okurkový salát
nakrájený na tupém, zubatém kruhadle? Jednota
armády stůj co stůj prý nesmí býti porušena
— tak vykládali naši odpůrci — a vojsko rakou-
ské zůstati musí tím, čím je, německé a jedno-
lité. Neboť v tomto státě je vždycky jednota ně-
mecká. A jak vynášeli dra. Körbra; to že ten
pravý Jiří, ten že se již o to postará, aby asij-
ský drak nedecimoval z vrozené mu krvežížnivosti
všechny možné oběti, jež si byl doposud s ne-
uvěřitelným gourmandstvím vybíral. Jak naříkali,
že národové nepochopili dra. Körbra, jenž při-
praven tu stojí v čele národů, hájiti jejich práv
a interesů naproti zpupnosti a hrabivosti maďar-
ské. Dnes mlčí a co mluví, je lež. Dnes snaží
se dokázati naproti pravdě a lepšímu vědomí
— jest-li že kdy jaké měli — že prý to
Jiří
Körbr
6
article
není tak strašné s tím maďarským vítěz-
stvím, naopak, když prý se věc důkladně uváží,
potom prý toho Maďaři mnoho nedostali. O to hlav-
ní, o maďarskou velicí řeč, prý byl zápas veden
a té Maďaři nedobyli. A také prý nenabyl vrchu
jejich názor, že císař neužívá jistých práv než z vůle
národa, nýbrž i nejzarytější demokrat dozná,
že prozatím zůstalo při starém a že snad na
změnu theoretického výkladu této věci dojde
teprve, až nynější císař zavře oči. Je to nepří-
jemná posice, dokazovat dnes, že je moudréa
že šlechtí občana to, co ještě před týdnem bylo
hřichem a těžkým proviněním na právech a
svobodách tohoto státu, to věříme, však tolik
prozíravosti mohl mít také pan Körber, že mohl
napřed vědět, jak to dopadne, že chytří Maďaři
nenapnou luk do krajnosti, nýbrž až budou
toto mít již s dostatek v bezpečnosti, rázem
obrátí a chvalitebně se podvolí tomu, co se jim
dá jako — první porce. Však on se dostaví okamžik
a možná, že dost záhy, kdy předloží menu
na novo. Však on se již o to pan Apponyi
postará, a v Uhrách vědí, jak věc navléci.
Maďar
Körber
Apponyi
Uhry
7
article
Kdyby se bylo u nás sběhlo to, co v poeled-
ních dnech v Maďarsku, jak černý by se tu
byl rozvinul obraz! V Uhrách dovedla se do-
sud vždy jedna strana podříditi velmi ochotně
druhé, tak aby z akce, proti níž část národa
její zástupců se byla vyslovila — kořistil
přece jen národ celý. U nás byl by se stal
pravý opak. Prospěch národa byl by zůstal
stranou a na ohníčku, který by se byl při tom
vzňal, byli by si všechny možné strany hřály
svou kašičku a při tom by jedna druhou sna-
žila se vytlačiti. Měli jsme včera den Dušíček.
Jeden z německých básníků druhé řady napsal,
že to den, kdy duše mají ferie. Výroku toho
dost směle i dost nejapně užívá list, který ne-
jednou dovedl spojit ochotu oproti vládě se
stanoviskem neodvislého demokratického orgánu
a plaiduje pro to, aby prý národové rakoušt
přenesli se konečně z období smrti do periody
nového života. Račte, prosím, vše je připra-
veno! volá. Skutečně. Proč bychom se dali
dvakráte prosit, je-li pro nás uchystáno, oč ode
dávných let zápasíme . . . . . rovné právo?
Jinak zůstaneme tam, kde jsme, aniž by nám
napadlo stanovisko své opustiti.
— Čechové v armádě. V neděli vydán
byl tak zvaný vojenský »Verordnungsblatt« se
seznamem listopadových povýšení ve vojště.
Nenapadá nám snad rozebírat tuto nekonečnou
listinu, pouze na jednu a k tomu ne na novou
dovolíme si upozorniti okolnost. Rozumí se
samo sebou, že nalezá se v seznamu tom také
hodně českých jmen rodinných, jakkoli jenv
nižších služebných kategoriích, čím výš k polnímu
maršálu, tím jest českých jmen méně.
Čecho
Maďarsko
Uhry
Dušíček
8
article
Však ku podivu: téměř všechna tato jména
k těm ovšem nehledě, jež se i při nejlepší vůli zko-
moliti nedají — jsou vytištěna ,způsobem, že
to učiněný skandál. Je tam samý Czibulka,
Watzek, Jellineck, Przihoda, Krattochwill atd.
Naproti tomu jsou tam jména polská, chorvat-
ská, italská, nehledě k německým, uvedena
správně. Tážemese, jsou na vojně výhradně jenti
Češi, kteří za jména svých otců se stydí, neb samé
baby ve vojenském kabátě, jež znetvoření trpí?A
tážeme se dále: proč mají Němci, kteří patrně
to pášou, zvlášť zálusk na česká jména, proč
své akkomodační choutky nepraktikují též na
jménech jiného jazyka? Kolikrát již jsme na to
poukázali, kolikrát vyčítali toto urážlivé jednání
oproti národu našemu, však děje se tak stále.
Z dobrého pramene nás dochází o věci té
zpráva, že falšování rodinných jmen ve
vojstě děje se již v kadetní škole, k dle se
chovanec buď trestem nutt
psáti se tak, jak se mu nadiktovalo
anebo je to dílo páně adjutantovo, jenž jméno,
které se mu nelíbí, o své vůli v základní knize
změní v nestvůru, s níž voják či důstojník vleče
se po celý život a která mnohdy i na děti pře-
chází. Máme ale již dost těchto soukromých
zábav jistých pánův a povinností zástupců če-
ských je, aby proti tomuto nešvaru se vší energií
vystoupili.
— Co chtějí Němci v Čechách? Na tuto
otázku dá se snadno i stručně odpověděti.
Czibulka
Watzek
Jellineck
Przihoda
Krattochwill
Čech
Němec
pán adjutantův
Čechy
9
article
Chtějí zde býti pány. Tímto jediným slovem
pověděno všechno. Vždyť to konečně ani neza-
pírají. Hledají pouze doklady k tomuto svému
domnělému právu a poněvadž do té míry přece
nelze falšovat protokoly sčítací, aby ze své men-
šiny učinili většinu, proto dokazují s jiné stránky
oprávněnost dovolávati se národního primátuv
této zemi. Postavili se prostě na tak oblíbené
v Rakousku stanovisko zájmů a dokazují
nyní, když jim byl jakýsi veliký statistik teprve
v Liberci vypočítal, že na zemské potřeby pla-
tíme my jen 29, Němci ale 71 procent, ze oni
mají zde co poroučet a ne my. I kdyby to
pravda bylo, co tvrdí, neznamenalo by to vlastně
nic, neb v knize spravedlnosti nikde nestojí, že
kdo hodně má, výborně může býti živ a ještě
hodně mu zbude, má následkem toho také ještě
větší právo v životě veřejném, než občan jiný.
Ostatně pěkný by to byl pořádek, aby německý
továrník shrábl nejen ohromný výnos ze závodu,
v němž má zaměstnáno na sta českých
úřadníků a dělníků, nýbrž uchvátil též
jejich práva na základě tom, že sebral
jimi vydělané peníze. Kdyby si byli ostatně
páni něco nalhali v mezích rozumu a slušné
míry, kdyby nějakých deset procent byli si
připočetli, nic bychom neřekli, však zvrátit po-
měr přímo nohama vzhůru a potom s nesmy-
slem tím šermovat a vydávat naprosto smýšlené
číslice za správné, je jednání ne pouze zpupné
ale při tom tak směšné, že poslední praktikant
v berním úřadě hlasitě se dá do smíchu při
cifrách střeštěnce, jimiž debutuje. Co chtějí páni
Němci na základě výpočtův notorického blázna,
jenž dávno je zralým pro pozorovací stanici ?
Němec
Rakousko
Liberec
10
article
Naznačili jsme to včera. Zřízení zvláštní
provincie ze smíšeného kraje v
Čechách. Tam tedy dospěli a co z počátku
popírali, proti čemu protestovali, dnes nejen že
doznávají, dnes v divokém fanatismu, který je
nese do sjednoceného Německa, žádají » na
tom trvají. Dnes zjevno, že pravdu měli ti,
kteří proti jakémukoli ohraničování vzepřeli se
hned z počátku, předvídajíce nebezpečí v tom
ukryté. Dnes zjevno, že u našich milých kra-
janů druhého jazyka l'appétit vient en mangeant.
— Německá sveřepost až za hrob. Z Hrobu
u Duchcova se nám sděluje, že dne 27. m. m.
byla tam uveřejněna obecní vyhláška tohoto
znění: „K usnesení správy hřbitovní ze dne 26.
října 1903 oznamuje se z podepsaného staro-
stenského úřadu, že se dovolují nápisy na hro-
bech toliko v jazyce německém.“
Čechy
Německo
Duchcov
11
article
Podepsán starosta Müllen. Není to jediný, ani
první případ nejryzeji německé drzosti, stigma-
tisující německou kulturu, jak známo, původu
humanitního, v samém jejím jádru. Neboť, jaký
by to byl Němec, který, by, moha otráviti Čecha
vtíráním svého idiomu v nejhlubším smutku ro-
dinném, a neučinil by to?! Evropským mravům
jest běžný názor, že v případech smrti jest
dlužno chovati se s veškerou šetrností a žev
říši toho majestátu, v níž je rovnost prazákladní
zásadou, nesmí býti dotýkáno hrobů v žádném
ohledu. Toliko bestie v lidském těle s náklo-
nostmi hyény dovedou něco podobného. V uza-
vřeném území nesmí Čech po česku ani
žít, ani umřít, ani na věky od-
počívat; ani té záruky nemůže mu
poskytnout stát, podle udání, spočívající na zá-
kladě spravedlnosti. Jaká hanba! Nikoli však
naše. Co by asi říkali Němčíci, kdyby české obce
naměřily jich mrtvým stejným loktem, jakým oni
měří českým nebožtíkům, a bylo by tak jednáno
jenom odvetou! Ale jsou německé ohavnosti, Če-
cnům prostě nenapodobitelné.
— Hanebnou češtinou vtírá se českému
obecenstvu vídeňská Friedmannova firma, kteráž
v reklamních letácích doporučuje ke grafofonům
desky „Columbia“ s následujícími českými
zpěvy: „Kydz pem plala len“, „Ta i sua'ch se
videl“, „Obyl se zlate krasny sen“, „Povez sy
mi ma enko povez“, „Nekamemyjte proroky“
Dvéře jsou to jediné, co mohou čeští lidé ukázat
dotěravcům, kteří přicházejí je obtěžovat jménem
p. A. Friedmanna s plotnami „Columbia“, zpíva-
jicími tak krásné české písně.
Müllen
Němec
Čecho
Němčík
Friedmannův
A Friedmann
Čechy