1
masthead
Románová přiloha „Národních Listů“ k číslu 300. ze dne 3. listopadu 1903.
2
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= O nehodě Nelsonovy lodi »Victory«, na níž
slavný admirál zvítězil u Trafalgaru a na níž byl
usmrcen, oznamují se z Londýna následující po-
drobnosti: Loď »Victory«, jež doposud svým maleb-
ným zevnějškem vzbuzuje pozornost navštěvovatelů
přístavu portsmouthského a jež nyní slouží za školu
pro signalisování, byla by onehdy bývala málem po-
topena starým obrněncem »Neptune«. Obrněnec byl
jako staré železo prodán do Hamburku a německé
vlečné lodi vlekly »Neptuna« z přístavu proti vnika
jícímu přílivu, když obr uchopen proudem otočil
se. Silná lana, jimiž byl obrněnec připevněn ke vleč-
ným parníkům, přetrhala se jako nitky a obrovská
loď nesena přílivem, hnala se zpět do přístavu. Na
»Neptunu« nebylo nikoho a tak se nemohl nikdo po-
kusit, dáti lodi, malomocně hnané různými proudy,
určitý směr. Nejprve mířil »Neptune« přímo na dělo-
vou loď »Seaflower«, jež však utrpěla jen nepatrné
pohromy. Avšak nárazem dostal obrněnec směr ku
památné »Victory« a vjel do staré dřevěné lodi plnou
prudkostí. »Victory« utržila pod vodou velkou díru.
Mužstvo »Victory«, čítající jen několik mužů, kteři
obstarávají pozdravné výstřely a ukazují navštěvovate
lům pamatnou loď, bylo ihned povoláno na palubu.
Nelsonův
Victor
Neptune
Neptun
Londýn
Hamburk
3
article
Snažili se, vyčerpat rychle stoupající vodu staromod-
ními čerpadly a ucpat otvor houněmi. Ale zdálo se
že loď je ztracena a byla by se zajisté potopila.
kdyby v poslední chvíli nebylo se podařilo vládní
vlečné lodi přiblížit se k ohrožené »Victory« a par
ními čerpadly vyčerpat vnikající vodu. Pak dovlečena
»Victory« do malého doku, kde bude spravena. Bo
dec »Neptuna« zasáhl »Victory« blíže místa, kde Nel
son usmrcen a bodec jeho způsobil jí otvor v objemu
6 stop. Ale řádění »Neptunu« ještě nebylo konce
Odrazil se od »Victory« a napadl bitevní loď »Caesar«
jež však utrpěla jen nepatrné pohromy. Potom za-
mířil »Neptune« k přístavní strážní lodi »Hero«, při
čemž se bodec »Neptuna« zachytil o bodec »Hero«a
mužstvo strážné lodi použilo této příležitosti, sestou-
pilo na palubu »Neptuna« a upoutalo obrněnce lany
a řetězy. Odpoledne vyvlečen byl »Neptune« z pří-
stavu, ale aby zase něco nevyvedl, byl provázena
střežen celým malým loďstvem vlečných lodí.
Victor
Bo
Neptun
Neptune
Hero
4
article
= Moderní únos Sabinek. Z Madridu se ozna-
muje: Romantická historie udála se těchto dnů ve
Valencii. Na tamějším výročním trhu vystupovala
kočovná společnost ruských herců, jež měla značné
úspěchy. Čítala celkem dvacet osob, její členové měli
znamenité kroje, cestovali v šesti velkých vozecha
mezi ženskými jejími členy bylo několik neobyčej-
ných krasavic. Na výročním trhu usadila se také
tlupa cikánů, kteří Rusům záviděli jejich slávua
úspěchy. Onehdy v noci přepadli vozy Rusů, spou-
tali mužské, oloupili je o veškeré peníze a cenné
věci a unesli dvě z nejkrásnějších žen. Když ředite
ruské společnosti chtěl oznámit přepadení na policii.
z počátku mu nerozuměli a když konečně pochopili.
oč jde, byli cikáni již dávno přes hory a doly. Ru
sové pustili se teď sami za cikány a přísahali jim
hroznou pomstu.
= Tragický případ. Z Bukurešti se oznamuje
Sensační případ sebevraždy vzbuzuje zde všeobecnou
pozornost následkem okolností, jež ji provázely. Před
několika týdny přibyla sem pí. Greesanová, vdova
kdys velmi bohatá, náležející k nejlepší společnosti
Rus
Cikán
Madrid
Valencie
Bukurešť
5
article
v Kraljevu (Krajova). Ubytovala se nejprve v hotelu
později však přiměli ji její přátelé, nadporučík Mic-
lescu a jeho choť, aby se ubytovala u nich. Když se
později opět vrátila do Kraljeva, upozornil ji klenot-
ník, jemuž dala k opravě svůj šperk, diamantyv
ceně 14.000 fr., skorem poslední zbytek svého kdysi
značneho jmění, že pravé kameny nahraženy padělky.
Krajův
Kraljevo
Microscopium
6
article
Polekaná vdova vrátila se ihned do Bukurešti, nebot
byla přesvědčena, že výměna kamenů mohla se státi
toliko u Miclescových. Manželé rozhorleně odmítli
obvinění a vdova podala trestní udání. Vyšetřování
dlouho se vleklo, poněvadž nebylo positivních dů-
kazů. Konečně zjištěno, že Miclescu prodal brilliant,
jenž má 4000 fr. ceny, za 700 fr. Miclescu povolánk
vyšetřujícímu soudci. Poněvadž bylo pravdě podobno,
že bude zatčen, byl v pokoji soudcově přítomen dů-
stojník, ustanovený vojenským úřadem. Když soudce po
několikahodinném výslechu prohlásil, že Miclesca za-
týká, žádal nadporučík, aby směl na okamžik vyjít,
což mu také bylo povoleno, neboť bylo patrno, žeje
blízek mdlobě. Jedva však opustil pokoj soudcův,
střelil se z revolveru do hlavy a byl okamžitě
mrtev. Nyní však tvrdí rodina Miclescova, že onen
brilliant, jejž nadporučík v peněžité tísni tak levně
prodal, byl vskutku jeho majetkem a manželka jeho
předložila prsten, z něhož byl její manžel brilliant
vyňal. Otec Miclescův přišel se svými třemi syny.
z nichž jeden je setník, druhý poručík a třetí pod-
prefekt v Medgidě, k vyšetřujícímu soudci a žádal.
aby mu bylo dovoleno nahlédnouti do soudních
spisů, což mu také ihned povoleno. Prohlédnuv spisy.
žádal otec nadporučíkův vyšetřujícího soudce Saba-
reana, aby pokračoval ve vyšetřování, by pravda
vyšla na jevo. Pan Miclescu vyslovil těžké podezření
proti určité osobě, o níž tvrdil, že brillianty odcizila
a pak jeho syna uvrhla ve zkázu.
Miclescu
Miclesca
Sabo
Bukurešť
Medgida
7
article
= »Sebevražda« starého slona. Z Moskvy se
oznamuje: Smrtí 115letého slona Marvika pozbyla
zdejší zoologická zahrada jedné ze svých hlavních
attrakcí. Slon tento byl před mnoha lety darován
caru Alexandrovi II. šachem perským. Obrovské zvíře
bylo až do nedávna velmi hodné, ale přede dvěma
lety pokusilo se o útěk a následkem toho bylo uvěz-
něno v pavillonu pro slony. Zde stal se slon velmi
mrzutým a často míval záchvaty zuřivosti. As před
týdnem vrhl sebou Marvik na zem a nepokoušel se
vstávat; odepřel přijímati jídlo a pití, ačkoliv mu po-
dávány vybrané lahůdky. Umořil se vskutku dobro-
volně hlady.
Moskva
8
article
Zemřelí v Praze
Zemřelí v Praze
Dne 26. října 1903: Šťastná Antonie, učitelka
42 roky, 645—II. Doležal Bedřich, syn postilliona,
9 měsíců, 1146—II. Netušil Vojtěch, mechanik, 20 r.,
478—II. Lantsch Jan, obchodník s vínem, 77 roků,
109—II. Porš Emerich, syn cestujícího, 3 r., 548—VII.
Kaucká Marie, dcera sedlářského pomocníka, 3 měsíce,
1875—II. — Vevšeobecné nemocnici: Görner
Bohumil, učitel, 33 roky. Schüller František, býv.
cestář, 62 roky. — U Milosřdných bratří: Do-
stal, Antonín, kočí, 46 roků. — U Milosrdných
sester: Pecháček Emil, dělník, 39 roků. Rubeš Jos.,
strojník, 40 roků. Hampl Emanuel, 40 roků. Plačková
Marie, dělnice, 64 roky. — V městském choro-
binci: Vackova Marie, dcera po vrch. inženýru, 19
roků.
Doležal
Bedřich
Vojtěch
Porš
Kaucká
Marie
Schüller
Antonín
Rubeš
Hampl
Emanuel
Plačková
Praha
Vevšeobecný
Lantsch Jan
Šťastná Antonia
Görner Bohumil
U Milosřdný bratr
Pecháček Emil
Vackův Marie
9
article
Král. české zem. divadlo v Praze
Král. české zem. divadlo v Praze
Národní divadlo.
V úterý dne 3. listopadu.
13. hra v předpl.
(1. čtvrtka.)
Král
Praha
národní divadlo
10
article
Knížata.
Historické drama o šesti dějstvích. Napsal Jaroslav
Vrchlický. Režisér Jaroslav Kvapil.
OSOBY: Boleslav, zván Měšek a Chrabrý, vladař
říše polské, J. Šmaha. Boleslav III., zván Ryšavý,
kníže české, E. Vojan. Oldřich, Jaromír, údělná knížata,
jeho bratři, K. Hašler, E. Focht. Kochan, náčelník rodu
Vršovců, pán na Motole, K. Želenský. Přech, Mutina,
Kolda, Vitoš, Zbislav, Kruvoj, čeští župané a vlady-
kové, P. Řada, Fl. Steinsberg, Jan Vávra, Ant. Hla-
váček, Jos. Havelský, Eug. Viesner. Soběbor, Slavní-
kovec ve službách Boleslava Chrabrého, J. Seifert.
Křišťan, zván Strachkvas, mnich, syn po Boleslavu I.
zvaném Ukrutný, R. Inneman. Thidag, biskup praž-
ský, Al. Sedláček. Tista, syn Kochanův, Fr. Matě-
jovský. Hema, vdova po Boleslavu II., zvaném Po-
božný, L. Danzerová. Květa, dcera Boleslava III. Rv-
šavého, H. Kvapilová. Lapka, vůdce tělesné stráže
Boleslava III. Ryšavého, Jos. Karásek. Zbyhněv, sluha
knížecí na Vyšehradě, J. Mošna. Tůma z Bykáně, ka-
tův holomek, Jos. Loos. Háta, stará chůva na Motole,
M. Pštrosová. Posel biskupa Thidaga z Davie, R.
Kafka. Hlasatel knížecí na Vyšehradě, K. Pulc.
Mluvčí poselstva polského, Robert Polák. Dva
čeští poslové z Krakova, Fr. Gerlický, V. Zintl. Sluha
Oldřichův, R. Kolárova. Dva venkovští měšťané, K.
Mušek, K. Váňa. Jacek, zbrojnoš Boleslava Chrabrého,
J. Vild. České panstvo. Družina a vojsko české, ně-
mecké i polské. Lid český, polský i bavorský. Kněž-
stvo. Svatebčané, pážata. Maškary. — Děje se v le-
tech 999—1003. I. dějství r. 999 na Vyšehradě. —
II. a III. dějství r. 1000 na Vyšehradě. IV. dějství r.
1002 na Motole. V. dějství r. 1003 zprvu pod hra-
dem Tuhoští, pak na Vyšehradě. VI. dějství r. 1003
zprvu na Vyšehradě, pak na hradě Dobeníně u če-
ských hranic.
Konec o 1/211. hod.
Začátek o 7. hod.
Vrchlický
Kvapil
Měšek
J Šmaha
Ryšavá
E Vojan
Oldřich
Jaromír
K Hašler
E Focht
Kochan
Vršovec
K Želenský
Přech
Kolda
Vitoš
Zbislav
Kruvoj
Steinsberg
Vávra
Antonín
Hla
Viesner
Boleslav chrabrý
J Seifert
Křišťan
Strachkvas
R Inneman
Sedláček
Tista
Kochanův
Boleslav II
L Danzerová
Květa
Boleslav III
H Kvapilová
Ryšavý
Jos
Karásek
Zbyhněv
J Mošna
Tůma
Loos
Háta
M Pštrosová
Thidaga
Davie
R Kafka
K Pulc
Robert Polák
Gerlický
V Zintl
Oldřichův
R Kolárův
K Váňa
Jacek
J Vild
Boleslav
Motol
Mutina
Jos
Francie
Mata
Vyšehrad
Bykáň
Krakov
Kněž
Dobenín
Boleslav III
dema Tuhoský
11
article
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
Lidové divadlo „Urania“ v VII. části Prahy,
V zahradě I. pražského měšť. pivovaru
V úterý 3. listopadu.
Začátek o 7. hod.
Po druhé: Naše Gusta.
Veselohra se zpěvy o 3 jednáních. Napsal dr. Fr.
z Radlerů. Přel. B. Lachman. Režisér B. Lachman
B Lachman
Lachman
Praha
lidový divadlo
12
article
Švandovo divadlo na Smíchově.
Švandovo divadlo na Smíchově.
V úterý 3. listopadu.
Začátek o 7. hod
10. hra v předplacení (úterní).
Novinka. Poprvé:
Ivan Ivanovič jest vinen
Hra o jednom jednání. Rusky napsal J. Balabin.
Přeložil J. Brábek.
25161
Poprvé: Husarská láska.
Veselohra o dvou jednáních. Maďarsky napsal K
Muray, Přel J. Kühnl. Režisér V. Táborský.
na Kral.
Ivan Ivanovič
J Balabin
J Brábek
J Kühnl
V Táborský
Kral
Smíchov
Rusko
Maďarsko
Švandův divadlo
13
article
Pištěkovo lidové divadlo vinohracech
Pištěkovo lidové divadlo vinohracech
V úterý 3. listopadu.
Začátek o 7. hod
Lidové představení za poloviční ceny.
Na dušičky aneb: Modlitba na hřbitově
Pištěkův lidový divadlo
14
article
»Však má pravdu«, pravila jedna z ženštin
»Mně samé, kdyby mne můj začál bít teprve v pátém
roce, bylo by krušno.«
O, jste k politování, Samiecova!« chlácholila jiná žen-
ská ztrestanou. »Pokorný chlap je jako vlk: je poslušný
pokud nezkusil člověčího masa. Ale jak se jen jednou
porval, to vás už bude bít pořád.«
Poněvadž to měli na cestě, zastavili se tři členové
deputace u Gajdy, jenž se právě byl vrátil s povozema
znovu mu vypověděli celou věc od počátku až na konec.
Gajda užasl, až spráskl ruce.
», psí víra! . . . O, ten kacíř!« zvolal. »Teprve
přede dvěma dny vydřel na mne tři ruble, tak že jsem
neměl zač dítěti koupit chleba a zůstalo o studených
bramborech. A dnes uvalil na celou ves takové ne-
štěstí!«
»Půjčka za oplátku«, prohodil Olejarz, »ale vy
kmotře, to odnesete.«
Gajda sebou trhl.
»Já žiju ze svých koní a ne z jeho škody !«
bručel.
»Snad že se to obrátí k dobrému«, pravil Grzyb:
»Poprosíme dědičku, aby poslala pro muže a podepíšeme
smlouvu. Zajisté bude lépe i když dostaneme jen tři
jitra, než nic a k tomu ještě pronásledování.«
»Co je pravda, to je pravda«, doložil Gajda. »Mám
pět jiter, kdyby mi tři přidal, už by to tak člověku ne-
škodilo.«
»A což, neradil jsem vám v neděli, abyste pode-
psali? . . . Bylo nám třeba teď toho strachu a té
hanby? . . . Ale vy jste všichni chtěli táhnout, až se
to přetrhlo«, pravil Olejarz.
Samiecův
Gajda
Olejarz
15
article
»Jaké pak ale? . . . Tu není žádného »ale«, tu
jsou tabulky . . . Dědic vám povolil vše, poněvadž ne-
měl peněz na hajné a na hlídače. Dělali jste, co vám
bylo libo a chtěli jste ještě po pěti jitrech. Ale teď . .
ať mne ďas, jestliže dostanete i jen po dvou!«
»To se uvidí!« mručel Grzyb. »Jak nám Šváb
začne křivdit, nedáme se.«
»Ale on vám neukřivdí, jen že vy jste křivdili býva-
lému dědici. Nový vezme toliko svoje, přijde s komisa-
řem, náčelníkem a jak některý z vás ulomí mu bez práva
jenom větvičku, pošle ho do kriminálu . . . Ale sami
jste to chtěli !« skončil žid.
»Ale je to pravda?«
»Co má být nepravda? Přece onehdy v neděli jste
vy nejvíc radil, abyste se nesmlouvali anebo smluvili se
na pět jiter, ačkoli vás Olejarz krotil. Aj! to je moudrý
chlapík, ale vy ne a ne mít rozum . . «
Grzybovi bylo zle. Měl koupiti čtyři láhve vodky.
ale po těchto zprávách vzal toliko tři a vrátiv se domů,
počal chodit od stavení ke stavení a opakoval, co slyšel.
Ostatní hospodáři zlobili se, kleli anebo vyhrožovali.
Byli však i tací, kteří v této zprávě spatřovali intriku
Šmulovu, vymyšlenou, aby se snáze naklonili k lepší
smlouvě pro dědice.
Ale již nazejtří nejvytrvalejší optimisté pozbyli na-
děje. Za časného jitra přijeli z gubernského města tři
Němci a ti počali ves ohledávat. Do dvora nevešli, za
to obešli les, říčku a selská pole.
Když je na vsi spatřili, celý zástup hospodářů, žen
a dětí jal se chodit za nimi. Oni si toho ani nepovšimli.
»Oj, chystá se cos zlého«, pravil jeden z venko-
vanů. »Náš dědie, když jsme mu zajížděli cestu, časem
Andělka.
Olejarz
Grzyb
Němec
Dědice