ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ac451a50-6c22-11dc-aa0c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 30 celkem · entity: person 108, place 61, org 12, work 3
1 masthead
Stranaz
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
21. května 1900. Císlo 139.
4 article
který by byl na úkor Čechů (Souhlas.), při čemž provádí se chyba, že za základ berou se vý počty dle zjišťování obcovací řečí, nikoli ná rodnosti. Při tom vyhovuje se více straně německé jak viděti nejlépe na Moravě, kde vnitřní slu- žební řeč má zůstati v celé zemi německou. poněvadž Morava jest celá jazykově smíšena. D českých míst dosazovali se totiž němečtí úřadníci českého jazyka neznali, aby pumohli v nich Němcům k nadvládě. Všechny německé men šiny na Moravě by vyhynuly, kdyby nebyly podporovány těmito úřadniky.
Čecho Němec Morava
5 article
Körbrovy předlohy jsou nepřijatelny, pro- tože máme proti nim závažné důvody v příčiné kompetence, neboť jest absurdním, by rozhodo vali o našich jazykových poměrech poslanci. kteří jich neznají a že čeští poslanci musí od- mítnutím jich dotvrditi mínění, že předlohami ne- stal se ani krok ku zjednání salisfakce, kterou musíme žádati. (Výborně ! Potlesk.) Čeští poslanci provádějí tedy obstrukc proto, že urážka ze dne 17. října m. r. nebyl ještě odčiněna a že mají za to, že si touto cestou mohou salisfakci vynutiti, provádějí ji, by rozplašili mínění, které bylo ve Vídni a na- mnoze i v Čechách, když se říkalo: »České obstrukce nemusí se nikdo báti.«. Poslanci chtěli dokázati, že česká obstrukce bude jako německá, a jelikož se od Němců mnohému na- učili a sami ještě přidali, že povedou ji ještě lépe nežli Němci. (Výborně! Potlesk.) Z důvodů vážných a politických, kterým teprve historie dá za pravdu, z důvodů čistě vlasteneckých udržovali poslanci situaci, která byla poměrně příznivější, ale když do nynější situace byli takřka vehnáni, když německou obstrukci měli jsme zaplatiti ze své krve svého masa, uchopili se sami obstrukce a řeč- ník, který náleží k tak zv. umírněným poslan- cům, byl z těch, kteří se nejhorlivěji zasazo- vali, by se zahájila (Výborně ! Potlesk), aby s ukázalo, že když uznávají toho potřebu ve pro- spěchu národa, dovedou sáhnouti k nejkrajněj šimu prostředku. (Všeobecný, dlouhotrvající po- tlesk a pochvala.)
Körbrův Němec Vídeň Čechy
6 article
Po 10letém zápasu, končí řečník, může člověk sestárnouti a ztratiti na silách, ale my chtěli dokázati, že třeba strana svobodomyslná byla starší, třeba ztratila mnoho z pružnosti, kterou měla od počátku, že co se týče lásky k vlasti, lásky k národu, co se týče odvahy bojovati do nejkrajnějších mezí pro prospěchy národa a vlasti, z toho jsme ničeho neztratili (Všeobecný hlučný potlesk a pochvala.) Pan Ant. Materka, kontrolor městského úřadu ve Vršovicích, navrhl- resolucit »My shromáždění voličové okresu vino hradského, vyslechnuvše zprávu řišského zemského,posl. p. JUDra. Jos. Herolda. vyslovujeme zástupcům svým na radě říšské svou neobmezenou důvěru, u zná váme a vítáme s povděkem pro váděnou obstrukci české dele- gace a žádáme se vším důrazle m. aby v boji započatém s celým národem českým postupovala, pokud národu nebudou odčiněny aspoň ony křivdy, které staly se zrušením jazykových nařízení Badenových. Zároveň protestujeme rozhodně proti jazy kovým osnovám vlády a trváme při n apro sté rovnoprávnosti jazyka če- ského s německým ve všec úřadech zemí koruny české. (Vý- borně! Potlesk.) Resoluce schválena jednohlasně, načež předseda arch. p. Horák schůzi po půl 12 hod. dopolední ukončil.
Antonín Materka JUDr Herold Badenův Vršovice
7 article
Podpůrný spolek techn, a administra tivních úřadníků cukrovarnických v mocnářství rak.-uherském v Praze konal včera po 9. hodině dopolední v místnostec obchodní a živnostenské komory pražské řádnou valnou hromadu za předsednictví svého starosty pana H. Jelínka a přítomnosti 50 členů s 264 hlasy. Ze zprávy výroční za rok 1899 vyjímáme: Předložená bilance ze dne 31. prosince 189 vykazuje přírustek jmění spolkového za poslední rok v sumě zl. 13.51470 oproti zl. 17.306.33 roku 1898. a úhrnné jmění spolkové dostoupilo téhož dne zl. 79.101.75 oproti zl. 65.587.05 roku předešlého. Ku příznivému výsledku tomu měrou velmi značnou přispěly jako v letech minulých četné značné dary příznivců spolku. I letos dlužno s povděkem zaznamenati, že chvalitebný zvyk, k němuž dal podnět vrchní ředitei pan Goller, na místo věnce zemřelým osobnostem z kruhů cukrovarnických věnovati dotyčný obno k dobrořinným účelům odborovým, došel následo- vání a byly tímto způsobem opětně spolku dary věnovány.
H Jelínek Goller Praha podpůrný spolek technický
8 article
Celkem vykazuje bilance na darech za minuiy zl. 6215 — oproti zl. 11.151.70 roku předchozího. S výrazem opravdové vděčnosti vzpomenou nutno především opětně onoho neznámého dobro dince a příznivce spolku, který nechce býti ve veři nosti jmenován a který i letos náš spolek obmysli velkolepým darem zl. 5000.—. Dalšimi dárci byli Assekurační spolek rakousko-uherských eukrovar níků s zl. 1000.—, sl. východo-český spolek cukr varníků s 50 zl. a slav. středo český spolek cukrovarniků s 20 zl., kteréžto tři poslednější dary každoročně se opakují, dále p. Jan Zimmr, prokurisla firmy Müller Co. v Praze (za příležitosti jubile služby) se zl. 100.—, sl. Živnostenská banka s zl. 25.— p. dr. Edv. Mategiezek s zl. 20.—, p. vrchní ředite Goller s zl. 10.— a sl. středo český spolek cukro varníků s zl. 10.— Řádné příjmy spolkové činily po odečtení mimo řádného daru zl. 5000.— úhrnem zl. 8514.70 opr zl. 6154.63 r. 1898, což jest dosud nejpříznivější vý- sledek po celý čas trvání spolku Spolkový dům vykazuje v minulém roce výno zl. 4559.55.
Zimmr doktor Edv Müller Company . v Praga živnostenský banka
9 article
Jmění spolkové dnem 15. března 1900 činile zl. 84.410.07, takže od počátku tohoto roku stoupi o zl. 5308.32. Dnem 31. prosince 1899 jest stav členstva ná sledující: Zakládající členové s příspěvkem 500zl jednou pro vždy 21, zakládající členové s ročnín příspěvkem 60 zl. 20, mimořádní členové s ročním příspěvkem aspoň 20 zl. 62, řádní členové s ročním příspěvkem 24 zl. 116, řádní členové s ročním při spěvkem 12 zl. 391, řádní členové s ročním pří spěvkem 6 zl. 224. úhrnem 834. Úmrtím ubylo v minulém roce 11 členů. V minulém roce bylo podporováno celkem4 členů spolku bez místa jsoucích, jimž vyplaceno bylo na podporách úhrnem zl. 3451.48, částka značně menší, nežli v předcházejících čtyřech letech. Loni vyplaceno bylo 46 členům úhrnem na podporách zl. 4723.03. Že při téměř stejném počtu podporova ných členů roku posledního a roku předešlého úhrnná suma podpor loňských je značně menší nežli před- loňských, vysvětluje se tím, že při velice čilé změně míst roku právě minulého členové snáze místa se dodělali, nežli tomu bylo léta minulá a následkem toho byli p odporováni jen do bu kratší.
10 article
Mimo podpory byly členům bez místa jsoucím povoleny nezúročitelné půjčky úhrnem 600 zl. Cel- ková pohledávka na půjčkách za členy činí dle bi- lance zl. 921.96. Dále byl vakantním členům, kteří si toho žádali, zasílán na útraty spolku »Prager Zuckermarkt«, aby vypsaná místa měli v evidenci. Prostřednictvím spoiku buď přímo anebo ne- přímo bylo zaopatřeno místo 86 členům. Mimo to podávány byly členům veškeré potřebné informace a pokyny, tak že agenda se zprostředkováním míst spojená, nabyla loňského roku zvláště značných roz- měrů a to tím více, ježto spolek byl činným i v příčině obsazování míst v cizině, při čemž vždy měl na zřeteli, aby členové otevřeně a dle pravdy o ta- mějších poměrech byli informováni. Podobně jako roku minulého i letos budou čle- nům v některých lázních poskytnuty slevy Výroční zpráva jakož i účelní schváleny byly bez bebaty a Pensijnímu ústavu a neznámému do brodinci vysloveny po návrhu p. Steinera po vstáním díky. Zemřelým členům vzdána byla rovněž povstáním poslední čest Zpráva revisorů účtů přednesená p. Hykšem schválena byla také jednohlasně a revisorům vzdány po návrhu p. Kocha díky.
Steiner Hykš Koch spolek » Prager Zuckermarktoria
11 article
Po té přikročeno bylo k volbám. Revisory účt zvoleni byli aklamací na návrh p. ředitele Egera opět pp. Fr. Hykš a Em. Nettwali a do výboru pp. řod. Jos. Hyroš, řud. Jos. Cuřín, generální taj. Ed. Kutschera, řed. Em. Prokopowski Vojtěch Geisselreiter a Al. Horák. Náhran- níky výborů zvoleni pp.: Jan Šolta, Leopol Kroczak a Ferd. Chmelík. Jako maximum podpor pro r. 1900—1901, kteréž výbor oprávněn jest členům v připadě potřeby uděliti. stanoven jest čtyřnásobný roční příspěvek měsíčně a jako minimum roční příspěvek jako měsíční podpora Jako základní jmění nevydajné stanoveno bylo jmění základní z r. 1898 per zl. 19.975.29 a k tomu příspěvky členů zakládajících r. 1899 zl. 2320.— tedy celkem zl. 22.295.39 a jako jméní vydajné zl 56 806.36, takže obnáší úhrnem jmění spolku zl 79.101.75. Když pak byly dotazy, se strany členstva učiněné předsednictvem zodpověděny, byla valná hromad skončena.
Eger František Hykš em Hyroš Cuřín Kutschera Geisselreiter Al Jan Šolta Ferd Chmelík Leopol Kroczak
12 title
Politické zprávy zahraničně.
13 article
V Praze, dne 20. května. Hunti pangermánské. Upřímný přítel národa českého, pan Ondře Cheradam, uveřejnil v »la Revue Hebdoma daire«, jež ve Francii zjednává si pro pestrý obsah svůj stále více půdy, pozoruhodný a důle žitý článek o hnutí pangermánském. Nemusíme při tom podotýkati, že pan Cheradam nesleduje v článku svém pangermánské hnutí jen v těch směrech jeho, jež jsou pro Francii hrozbou do budoucností, nýbrž že při tom jeví též upřímné obavy o příští osud kmenů slovanských i vřelou účast pro nynější jejich utrpení i pro jejich snahy po životě lepším. Článek pracován jest s neoby- čejnou píli a dlužno upřímně doznati, že zazna- menává také ony zjevy pangermánských snah, jak z okoli vlády berlinské a suveréna jejího, tak z veřejného života lidu německého na té i oné straně černožlutých šraňků, jež ušly i oku slovanskému. Jak v širokém rozsahu a v od- borech všemožných jest pan Cheradam bdělým pozorovatelem pangermánského nebezpečí, vidno i jen z pod titulků poslední souhrnné (k před- chozím ani nehledě) kapitoly. Jen v jediné kapitole té zabývá se na př. pan Cheradam »oflciálními styky mezi. Vídní a Berlínem«. - »volností, jež vývoji pangermanismu dopřána byla v Německu«. »Vojenskými přípravami německé říše« — »Všeobecným směrem politiky němocké« — »Osobními snahami Viléma II.« a na konec po- jednává pak autor francouzský přímo o otázce. sleduje-li vláda berlínská cíle pangermanské V článku, v dubnu ukončeném, nemohl ovšem. žel! pan Cheradam zaznamenati a s volnost jen ve Franeii možnou na pranýř přibíti i ochotu. jakou v prvních dnech květnových parígermun ským aspiracím Hohenzollera bylo vyšlo se z Vídně vstříe.
Ondra Cheradam Vilém II Hohenzoller Praha Francie Vídeň Berlín Německo
14 article
Tolik a tolik byli bychom rádi cítovaliz čiánku pana Cheradama: pro místo nezbytně vyhrazené bezprostředním a nejnutkavějším na- šim současným zápasům, nemůžeme. Citujeme tedy aspoň závěrek. Rozhodnuti, stočí-li se politika středoevrop- ská v proudy pangermanské, závisí, míní pan Cheradam, především od Viléma II. Jeho osobní smýšlení vyvolává proto přirozeně veliký dojem. »Jest známo, jaké grandiosní pojmy, pokračuje pan Cheradam, učinil si Vilém II. o své rol suveréna. Jeť to role Karla Velikého. Tytul ceí- saře spolkověho státu německého jeví se mu malicherným. Všechny prostředky jsou mu vhod, aby rozmnožil prestiž císařské moci. (Pan Cheradam dokazuje tak řadou případův, mimo jiné také následujícím. Pozn. red.) Koncem roku 1899 nahraditi chtěl orla z poštovních známek německé říše svou podo- biznou. Spolková knížata protestovala tentokrál důvěrně, ale rozhodně proti tomuto opatření tak velice tendenčnímu. Vilém II. musil skloniti se před odporem jejich, ale překonal nesnáz vzniklou tím, že přijal za vignetku »Germanii«, k níž rysy skýtala tvář ženy jeho. Skutky stej- ného rázu dokazují, jak příjemně zní v ušlch Vilému II. slovo »Germania«. »Myal jeho ovšem tu snadno obraci se i ku Germanům ra- kouským. Vilém II. jeví vždy veliký zájem o svého spojence jižního a zvláště o jeho armádu. Jsa titulárním velitelem jednoho pluku husarů uherských, používal každého roku slav- nostních dnů pluku toho, aby pluk ten v Vídni opravdu po vojensku přehližel. Starost- livost jeho jevila se na konec neobyčejnou.
Cheradam Vilém II Veliký II German Vídeň
15 article
Dvůr i generální štáb rakouský byli tím veliee dotčeni. Náhle husarský pluk přeložen byl do jednoho kouta Uher a na to již v roce 1898 Vilém II. nevykonal Vídni své návštěvy obvyklé.« »Od té doby nejedno slovo uklouzlo císař německému, které vyzrazovalo jeho tajné my- slenky o rozšíření německé říše na evropské pevniné. 30. dubna 1898 v Mohuči ve své od- povědí starostovi pravil Vilém II. »Chci za- chovati nedotknutelným dědietví národa. K eíli tomu jednota a spolupůsobení všech kmeno germanských jsou nezbytny.« Kmeny germánské« — zvláštní to výraz Tvrditi, že výraz ten objímá i Němce rakouské. bylo by zacházeti velmi daleko, kdyby prý výrok eísaře německého nebyl jasnějším. »Snahy mé nejvyšší,« pravil Vilém II. dále, ssměřují k tomu, odstraniti, co odlučuje ná- rod německý.« Narážka tato jest jasná. protož také měl pan Grell, professor na střední škole postupimské, dobrý as důvod, pravil-lii »Alldeutscher Verband nalezl v císaři Vilémovi
Vilém Vilém II Němec Grella Uhry Vídeň Mohuč Alldeutschry Verband
16 article
mocného spojence — i byl on právem za Vše- němce označen. « *) »A co máme my teď odpověděti k otázce Sleduje vláda berlínská politiku pangermanskou? Hrabě Bülow protestoval rozhodně (11. pro- since 1899) proti těm, kteří přičítají Německu »plány fantastické«, ale což jsou oficiální slova proti skutkům tak přohojným? Shoda těchto jest přespříliš zjevna, než aby se dalo odpověděti na otázku onu: nikoli! Jak zapírati tu, že mocná propaganda, zorganisovaná v Rakousku, že zbrojení Německa a všeobecný směr politiky jeho jsou jen výslednicí jedné téže vedoucí myšlenky? Zajisté odvážno bylo by tvrditi toto na zdař bůh, ale jestliže úsudek zakládati se má na zjevech a na rozumných vývodech z nich, pochybnost možnou tu není.« Však i předchozi, mnohem zevrubnějš stránky důkladné studic páně Cheradamovy obsahují tolik momentů nových, zaznamenávají tolik zjevů významných a podávají tolik výstrah výmluvných, že by studie ta zasluhovala v našem interesu, aby převedena byla celá na jazyk český.
Bülow Německo Rakousko Cheradamův
17 article Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická. K osvobození Mafekingu. Londýn na zvěst o vysvobození Mafekingn nevychází z jásotu. Nejásá netoliko nad zá- chranou synů britských, jež měl již za ztra- ceny a kteří skutečně, zvláště v posledních týd- nech, hrozně tyfem i nemocemi vytrpěli, ale jásá také nad koncem války, kterýž nyní vidí velmi blízkým. Zvláště sobotní scény v Londýně převyšují dle očitých svědků vše, co již obrovské měslo vidělo za celé toto půlstoletí. Nepřehledné já- sající zástupy proudily v sobotu po celý den ulicemi londýnskými. Jízda povozy musila být zastavena. Lordmayor telefonoval, že nemůže přijii k Tedeu v katedrále sv. Pavla, kdež chtěl býti přítomen s celým zastupitelstvem City, poně- vadž radnici obklopuje noproniknutelne množství lidu. Celý Londýn byl jak les pra- porů, každý člověk, každý vůz, každý parostroj měl aspoň nějaké odznaky v barvách červeno- bělo modrých. Zvony hlaholily, všude ozývaly se písně nebo hymny. Večer rozlila se záplav světla městem illuminovaným. To pro tisic z- chráněných Britů. Také u nás už výrazu si zjednával soucit s těmito trpícími. Právem. Neboť mužstvo Baden-Powellovo, jež Mafekinp obsadilo, není zodpovědno za hřichy a haneb- nosti vlády anglické.
Brito Londýn BadenPowellův katedrála svatý . Pavel
18 article
Považmo alo že nejen v Mafekingu, ale také v Anglii ostatní, všakl i v Čechách ne tisíe, nýbrž tisíce a tisíce nebožáků hladoví ne na čas, ale neustále a krutěji než i ta posádka ma- fekingská, a pro ně, pro tyto stále hladovící, velká veřejnost nemá soucitu, o nich neví, nich nechce věděti . . . Co nebožáků kolem nás by si oddochlo, kdyky měli denně a sp on tento jídelní lístek, na nějž si jedna lady v do- pise z obleženéhe Mafekingu stěžovala: »Ráno máme maso koňské, o polední maso z mezka, večer maso psí — . «- Podrobností úřadních o osvobození Mafe- kingu dnes ještě prý není. Ze souhromých vyjímáme: Vyprošťovací kolona, když vypravil se 4. t. m. potajmu z Kimberleye, skládala se z jihoafrické lehké jízdy, z jízdní pěchoty z jezdců kimberleyských, provázela ji 4 děla polní a několik Maximových. Kolona, aby ne- mohla býti Bury v čas zpozorována, postupo- vala západně od dráhy kimberleysko-mafekingské. a dorazila bez odporu až ke Kralpanu, kdež Burové sice ve značném počtu pokusili se o odpor, ale brzy toho zanechali a od obléhání Mafekingu sami upustili. — Poznali as, že stra- tegický význam obsazení Mafekingu nebyl by valný, jelikož celková siluace válečná byla by je donutila obsazené město záhy zase opustiti a tomuto okamžitému jen úspěchu velikých obětí, jichž by byl vyžadoval všeobecný útok na město — při prvém pokusu, jak známo, ocitl se i vnuk Krügerův, Elof, s 90 smělými soudruhy v za- jetí Angličanů — asi přinésti nechtěli.
Maximův Burová Mafeking Krügerův Elof Angličan Anglie Čechy
19 article
„Úklad“ burský? Anglická jedna telegrafní kancelář ozna- muje z Durbanu, že »burští fanatikové« poku- sili prý se o zvláštní »úklads: totiž chtěli prý anglický křižák, kotvící v tamním přístavu, vy hoditi do povětří jako své doby Španělové ještě za míru v přístavu panamském obrněnce ameri- ckého »Maine«. Spiknutí bylo prý odhaleno načež prý anglický admirál (?) dal rozkaz, aby na každou lodku, jež by se ke křižáku bez zvláštního povolení blížila, bylo ihned stříleno. Celá zpráva ovšem zní prapodivně: především by Burové za doby válečné dle válečného práva byli k tomuto útoku, třeba torpedem ztaje- ným, úplně oprávnění, i nejednalo by se tedy ani o »úklad«, kteréžto slovo vyznívá vždy v jistou příhanu, ani o spiknutí, nad to pak jest tuze záhadno, jak by si Burové opatřili v an- glickém přístavu Durbanu člun torpedový jímž by pak věru velké válečné lodi uškodi nemohli. Burské poselstvo v Americe.
Španěl Burová Durban Main Amerika
20 article
Podle zpráv, jež došly burských kruhů o burského poselstva ve Washingtoně, Ize prý po- kládati jeho úkol, pokud běželo mu o to, při- měti nynější vládu americkou k za- kročení ve sporu jihoafrickém, za zmařený. Předseda Mac Kinley, zvolený z milosti a z pe- něz těchže velkokapitalistů a zlatařů, pro něž teď vláda anglická válku vede, požádal prý již poselstvo burské, aby za svého slyšení u něho v Bílém domě ve Washingtoně nezmiňovalo s o otázce intervence za účelem míru. Výsledek tohoto stanoviska Mae Kinleyova bude ovšem ten, že Mac Kinley propadne za příští volby v listopadu jestě větší většinou, než byl by propadl i jinak. Ostatně také u těch suverénů Evropy, od nichž očekávali Burové aspoň mo- rální () opory, nenalezli více mužnosti; mezi suverény těmi našel se skutečně jediný jen muž: Vilémina, královna holandská, krá- lovna malého státu, jež dovedla aspoň své kollegyni na trůnu nad Temží a jejímu synáčku, vycho- vanému v chantantech pařížských, za nedávného přijímání burské deputace řici aspoň trošek trpké pravdy.
Mac Kinley Burová Vilémin Washington Evropa Temže bílý dům
21 article
»Alldeutscher Verband«, H. Grell, Lehmann r. 1898, stránka 19. Před brusselským soudem trestním počne 11. června sensační proces, jejž vede tamní vyslanectvo burské proti baronům Eugenovi Robertovi Oppenheimovi pro podvody při stavbě transvaalské dráhy, jimiž obžalovaní po- škodili transvaalský stát o nic méně nežli o de- set millionů franků. Obžalovaní vymyslili si velmi pohodlný prostředek ku obraně svojí, prohlašují totiž, že užili prý s toho 9 millionů k podplacení Krü- gera, Jouberta, všech členův vlády transvaalsk a členů sněmu. Důkazův pro své tvrzení nepo- dali ovšem až posud ni nejmenších. Kdo byl však hlavním právním rádcem těchto podvod- níků? Advokát Waldeck-Rousseau, nynější mi- nistr-president Francie! A pak Burové také od nynější dreyfusovské vlády Francie očekával morální (!) přispění ! . .. Telegramy.
Lehmann Eugen Robert Oppenheim Krü Joubert Rousseau Waldeck Francie Alldeutschry Verband
22 article
Z Londýna, 20. května. (C.-B.) Generál Buller oznamuje z Newcastlu ze dne 19. t. m.: Generál Dundonald dal se dnes na pochod do Laingsneku a generál Clary do Ingoga. Několik Burů bylo zajato a ukořistěny četné vozy. Opustil jsem Ladysmith dne 10. května a vykonal jsem dosud 138 mil. Z Pretorie, 20. května. (C.-B.) P'resident Krüger sdělil cizím konsulům, že Johannes- burg bude hájen a že odmítá veškeru zodpo- vědnost za jakoukoliv škodu, která bude po případě osobám nebo na věcech způsobena. Presídent Krüger oznámil dále, že nabíd tordu Robertsovi výměnu zajatých. Z Londýna, 20. května. (C.-B.) Listy uveřejňují telegram z Kroonstadu ze dne 19. t. m. že burský velitel de Wett učinil nabídku, že jest za jistých podmínek ochoten se i se svým vojskem vzdáti. Ošpodmínkách — praví se v te- legramu dále — bude asi dosaženo shody. Z Nového Yorku, 20. května. (C.- B.) Jak »New York Horald« oznamuje ze včerejška z Laurenco-Marquezu, usnesla se vláda trans- vaalská dne 18. t. m. zaslati lordu Robert- sovi úřadní sdělení, v němž se žádá zastavení nepřátelství a zabezpečení existence mužů, kteří z kolonie kapské a z Natalu bojovali po boku Burů. Nebudou-li požadavky ty splněny, budou báně podkopy vyhozeny do povětří a Johannes- burg zničen. Z Washingtonu, 19. května. (C.-B.
Buller Claro Krüger Johannes Presídent Krüger Roberts Wett Robert Londýn Newcastle Ingog Pretorie Nový York New York LaurencoMarquez Natal Washington
23 article
Nepřehledné řady návštěvníků pozdravily dnes poselstvo burské v hotelu, kde se ubytovalo. Úřadních návštěv nebylo. Poselstvo doufá, že bude v pondělí přijato Mac Kinleyem ve slyšení. Fischer vyslovil mínění, že pověření poselstva dostačí, aby přátelskými službami spřátelené vlády americké byla přitrž učiněn dalšímu krveprolévání. Poselstvo nepřichází s určitým návrhem, ale douřá, že jest čestný mír možný. Amerika jest jedinou zemí, jejíž poloha dovoluje o to se zasaditi. Z Kapského města, 19. května. (C .-B. Burové vyhodili do povětří tunel u Laingsneku V Praze, 20. května
Fischer Burová Amerika Praha
24 article Protesty
Protesty proti osnově jazykového zákona vlády Körbrovy. Z Ledče, 20. května. (Zvl. telegr. »Nár Listů«). Výbor zastupitelského okresu ledečského projevuje českým poslancům na radě říšské úplný souhlas s dosavadním jich postupem op- posičním ku zmaření vládního návrhu na jazy- kové rozdělení českého království a žádá je, aby nastoupenou obstrukční taktiku zachovali v ní do vrácení všech práv našeho národa ne- ústupně vytrvali. Josef Kolář, okresní sta- rosta. Z Poličky. Klubu poslanců českých na radě říšské zaslán byl telegram: »V úporném boji síliž vás vědomi, že lid český stojí za vámi. připraven k nejtužšímu odporu proti zamýšle- nému porušení rovného práva a dělení král. českého. Vytrvejte v obstrukci a nepovolte !. St tečným Slovincům a Chorvatům nadšené »Živili«. Proradné stančíky odsoudí bratrský národ polsky i dějiny.« Rada král. věnného města Poličky. J. Nebuda, starosta. Politický klub pro okres po ličský: Fr. Nyklíček, mistopředseda. Městská rada přeštická, prote- stujíc proti osnově jazykového zákona Körbrova a proti nespravedlivému tvoření nových okrese trvá jednomyslně na nedílnosti království českého a žádá jen takové vyrovnání, které se zakládá n úplné rovnoprávnosti obou národů. V Přešticích. dne 18. května 1900. Purkmistr.
Körbrův Kolář Chorvat J Nebuda Nyklíček Ledeč Francie Přeštice Rada král
25 article
Rada král. města Mladé Boleslavi usnesla se na petici a resoluci, proti jazykovým osnovám Körbrovým. Obě byly již říšskému po- slanci p. Ervinu Spindlerovi zaslány. Městská rada ve Třeboni co nejroz hodněji protestuje proti nepřijatelným předlohám jazykového zákona vlády Körbrovy, kterým má být historická jednota a nedílnost staroslavného království českého trhána a Němcům dle jejich přání »uzavřené území«, v němž by Čech byl odkázán před úřady na tlumočníka, budováno, popírá vůbec oprávněnost a kompetenci říšské rady k řešení jazykové otázky v zemích koruny české a protestujíc proti každému pokusu, kte- rým by měla býti zaručená jazyková rovno- právnost a národní rovnocennost na úkor náš rušena a jakékoli nadpráví němčiny uzákoněno, žádá, aby poslanci češti v započaté obstrukci na radě říšské tak dlouho co nejrázněji pokra- čovali, dokud těžká křivda a hluboká urážka, svévolným odnětím jazykových nařízení národu českému učiněná, nebude úplně odčiněna. — Ve Třeboni, dne 17. května 1900. Starosta města: V. Máca.
Körbrův Spindler Němec V Máca Mladá Boleslav Třeboň Čechy Rada král
26 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Planý tlach. Vídeňská »Neue Frei Presse« přinesla včera zprávu, že prý »z české strany se uvažuje o myšlence, přistoupiti k Něm- cům s návrhem na upravení jazykové otázky v tom směru, že by Čechové projevili souhla s národnostním ohraničením, jakož i s trojdíl- ností proti přiznání vnitřní řeči úřadní, kteráž by tvořila kompensaci.« Dále tvrdí v této zprávě, že dr. Pacák a dr. Kramář v té příčině zahájili s drem. Funkem a drem. Pergeltem jednání. Nepravdivost této zprávy sam sebou bije do oči a dr. Pacák žádá nás, abychom ji v celém obsahu prohlásili z a pla- nou kombinaci a smyšlenku. Pokud se týká rozmluvy jeho a dra. Kramáře s jme- novanými německými poslanci, nejde a nemůže prý jiti o nic jiného, než o nahodilý, zcela sou- kromý a bezvýznamný hovor, jakéž poslanci všech stran a barev při bezděčném setkání v za- sedací síni parlamentu spolu mívají. Takovouto nic neznačící rozprávku zpozoroval asi některý zpravodaj »Neue Freie Presse« s žurnalistické lože, vložil do ní svůj domysl a uveřejnil jej, snad za tím účelem, aby z vyvrácení a oprav, jež by pak následovaly, německá veřejnost teprv zvěděla, zda-li se vůbec a o čem asi vyjednává. Kromě toho je patrna tendence zprávy, vzbuditi na pravici nedůvěru a rozeštvati strany dosa- vadní většiny. Žádného jednání s levicí v žádném směru poslední dobou nebylo a sdělení, o němž »Neue Freie Presse« mluví, nemohli poslanci Kramár a Pacák něme- ckým poslancům učiniti již proto, že ani v klubu, ani v parlamentní komisi české o ničem podobném vůbe ani se nemluvilo.
Čecho doktor Pacák Kramář Funk Německo Neue Frei Presse
27 article
— Co pražské Němce bolí. Známy předák pražských Němců dr. Lingg měl »Německém spolku« přednášku o Körbrových jazykových nařízeních a zejmena o jejich účinku na národnostní poměry v Praze. Rozumí se samo sebou, že byl s nimi nespokojen, zrovna tak, jako dr. Schreiner v Plzni a dr. Tittav Třebenicích. Pro tyto pány zníti by musila jazyková nařízení pro Čechy stručně a přesně: »V Čechách mluvit a psát česky se zapovídá.« Potom snad by byli spokojeni. Potom by se snad s námi mazlili, jako to činí dnes se zbytky lužických Srbů ve Sprévském lese. A co p. Lingga znepokojuje, co hrozného je v těch nařízeních pro Němce, jejichž vůdčí sbor by mohl připojiti k nim své: ipse focit? Poslyšme charakteristické výklady páně Linggovy. Především ho strašně rmoutí, že dle nařízení Körbrevých mají býti na všech zeměpanských úřadech české nápisy napřed a potom teprv německé. Jako všude v místech dvoujazyčných s většinou českou.
Němec Lingg Körbrový Schreiner doktor Tittav Srba Linggův Praha Třebenice Čechy
28 article
Je snad v tom nějaká nespravedlivost? Má míti snad i v Praze němčina přednost před češtinou? V hlavním městě království českého, ve městě, kde Němců se židy je sotva sedmina obyvatelstva a Němců skutečných sotva dvanáctina? Změřte dle toho německou zpupnost a farizejství těch, kteří při takých nárocích mluví o »národním útisku«. Dr. Lingg byl prý kdysi na radnici, aby se tam poohlédl ve vyložených obecních účtech. Marně prý se ohlížel po německých. Byli prý tam jen české. A když prý si na to stěžoval, řekl prý mu přítomný úřadník, že časy se mění. Když prý do služeb obecních vstoupil, byly vykládány účty vůbec jen německy. Později připojen byl k nim český překlad. P- tom prý se vykládaly český s německým pře- kladem a nyní prý již jen výhradně česky. — Nevíme, který výborný to úřadník byl, jenž tak pěkně pana Lingga poučoval, škoda že mu za- pomněl říci, kam že se vůbec pražští Němci poděli, jichž tu bylo dle tvrzení všelikých dru.
Němec doktor Lingg Praha
29 article
Linggův a jiných, ještě před padesáti lety dvě třetiny obyvatelstva a již sevrkli se rázem na hlouček lidi, nezpůsobilých vymoci si jediného representanta v obecní správě? Snad je někde na radnici uložena velká houba, kterou se smýval s těch bývalých »Němeůs pražských germánský nátěr na ně umělo nane- sený. To by se jim tak líbilo, aby všude, i na té nejpoctivější českě půdě, všude němčina měla přednost. Nejvíce ale hnětlo pana dra. Lingga, že pražská předměstí mají zůstati takými, jakýml jsou, ryze českými. To prý nejde. V předměstích těchto žije 12.000 Němců, a ti prý se nedají jen tak ledabylo nehtem zamáčknout jako komár nebo blecha. V praž- ských předměstích žije úhrnem asi 180.000, je v nich tedy Němců ne celých 7 pet. Vizme, mnoho-li je Čechů v Liberci, Trutnově, Litoměřicích, Teplicích, Děčíně, Ústí nad Lab., Mostě, Duchcově atd. Dojista, že mnohem více, poměrně třikrát tolik. Chtějí snad Němci také těm poskytnouti práv a výhod, na něž činí nárok v předměstích a v jiných obcích obrov- skou většinou českých? Jsme ihned ochotni s nimi o tom jednati. Jak prý by se žádati mohlo na německém továrníku z Karlína nebo ze Smíchova, aby spor svůj s německým zákaz- níkem vedl u soudu — česky. Hrůzo, hrůzoucí! Jak ale smí se žádati, aby pozůsta- lost českého otce v Liberci, náležející českým dětem, byla projednávána výhradně německy ? Je snad dr. Lingg stoupencem dvojjazyčnosti, při níž by podobných anomalií nebylo ? Chraniž bůh; alep. dr. Lingg je stoupencem oné chytré modality pro vy- řízení otázky jazykové, jež shrnouti se dá ve slova: Němčina všude na prvním místě, čeština jen z mi- losti německé v českém kraji a na — druhém místě.
Linggův Němec Čecho Hrůza Lingg bůh doktor Liberec Trutnov Litoměřice Teplice Děčín Ústí nad Laba Most Duchcov Karlín Smíchov Němec
30 article
To je ta jejich »rovnoprávnoste! Byl-li dr. Lingg neupřímný v devíti desítinách své přednášky, byl upřímný na konec. Doznal, proč ho čeština v praž- ských předměstích tak rmoutí. Co prý by si počal němečtí advokáti v těchto předměstích, kdyby němčina z jejich soudů byla vyloučena? Jde tedy o ně- mecké adresáty v Karlíně a na Smíchově? Nejsme sice povoláni dávati rady svým mílým krajanům druhého jazyka, ale máme za to, že by se měli zcela jednoduše odstěhovati někam do svého — německého pásma — stane-li se toliž nějaké skutkem, a prohlásí-li p. dr. Körber podařené dítě své »na uspokojení a usmíření národů« paragrafem čtrnáctým. — Obstrukce universální. Živnostníci čeští, již přes neblahý hmotný stav, v jakémž se nalezají, nedali se vlákati do tenat, jež roze- střeli obratně nepřátelé naší, nýbrž prohlásili, že nechtějí, aby v parlamentě byla dána před- nost jejich speciálním zájmům stavovským před důležitostmi celého národa, dobyli si tím nároku na vděk každého upřímného Čecha. Jsme přesvědčeni, že příkladu toho následovati budou též ostatní naše vrstvy výrobní, dojde-li na ně řada a že vůbec nebude v národě českém v tomto okamžiku člověka, kterýž by se odvážil hlásati, že sluší dáti kterékoli, byť i sebe důle- žitější otázce hospodářské přednost před věcí národní. Spekulace našich národních odpůrců byla hlavně založena na domněnce, že v oka- mžiku, kdy bude třeba na naší straně společ- ného postupu a společného úderu, rozštěpíme se v různé skupiny zájmové a potom že s námi budou záhy hotovi. Zejmena nám neustále hlá- sali a domlouvali, jaké prorady se dopustíme na této říši i na sobě, když obstrukcí zmaříme, co vláda v oboru hospodářském pro národy chystá totiž půlmiliardovou půjčku, z níž
doktor Lingg Körber Čecho Karlín Smíchov