3
masthead
21. května 1900. Císlo 139.
4
article
který by byl na úkor Čechů (Souhlas.), při čemž
provádí se chyba, že za základ berou se vý
počty dle zjišťování obcovací řečí, nikoli ná
rodnosti.
Při tom vyhovuje se více straně německé
jak viděti nejlépe na Moravě, kde vnitřní slu-
žební řeč má zůstati v celé zemi německou.
poněvadž Morava jest celá jazykově smíšena. D
českých míst dosazovali se totiž němečtí úřadníci
českého jazyka neznali, aby pumohli v nich
Němcům k nadvládě. Všechny německé men
šiny na Moravě by vyhynuly, kdyby nebyly
podporovány těmito úřadniky.
Čecho
Němec
Morava
5
article
Körbrovy předlohy jsou nepřijatelny, pro-
tože máme proti nim závažné důvody v příčiné
kompetence, neboť jest absurdním, by rozhodo
vali o našich jazykových poměrech poslanci.
kteří jich neznají a že čeští poslanci musí od-
mítnutím jich dotvrditi mínění, že předlohami ne-
stal se ani krok ku zjednání salisfakce, kterou
musíme žádati. (Výborně ! Potlesk.)
Čeští poslanci provádějí tedy obstrukc
proto, že urážka ze dne 17. října m. r. nebyl
ještě odčiněna a že mají za to, že si touto
cestou mohou salisfakci vynutiti, provádějí ji,
by rozplašili mínění, které bylo ve Vídni a na-
mnoze i v Čechách, když se říkalo: »České
obstrukce nemusí se nikdo báti.«. Poslanci
chtěli dokázati, že česká obstrukce bude jako
německá, a jelikož se od Němců mnohému na-
učili a sami ještě přidali, že povedou ji ještě
lépe nežli Němci. (Výborně! Potlesk.)
Z důvodů vážných a politických, kterým
teprve historie dá za pravdu, z důvodů čistě
vlasteneckých udržovali poslanci situaci, která
byla poměrně příznivější, ale když do nynější
situace byli takřka vehnáni, když německou
obstrukci měli jsme zaplatiti ze své krve
svého masa, uchopili se sami obstrukce a řeč-
ník, který náleží k tak zv. umírněným poslan-
cům, byl z těch, kteří se nejhorlivěji zasazo-
vali, by se zahájila (Výborně ! Potlesk), aby s
ukázalo, že když uznávají toho potřebu ve pro-
spěchu národa, dovedou sáhnouti k nejkrajněj
šimu prostředku. (Všeobecný, dlouhotrvající po-
tlesk a pochvala.)
Körbrův
Němec
Vídeň
Čechy
6
article
Po 10letém zápasu, končí řečník, může
člověk sestárnouti a ztratiti na silách, ale my
chtěli dokázati, že třeba strana svobodomyslná
byla starší, třeba ztratila mnoho z pružnosti,
kterou měla od počátku, že co se týče lásky
k vlasti, lásky k národu, co se týče odvahy
bojovati do nejkrajnějších mezí pro prospěchy
národa a vlasti, z toho jsme ničeho neztratili
(Všeobecný hlučný potlesk a pochvala.)
Pan Ant. Materka, kontrolor městského
úřadu ve Vršovicích, navrhl-
resolucit
»My shromáždění voličové okresu vino
hradského, vyslechnuvše zprávu řišského
zemského,posl. p. JUDra. Jos. Herolda.
vyslovujeme zástupcům svým na radě říšské
svou neobmezenou důvěru, u zná
váme a vítáme s povděkem pro
váděnou obstrukci české dele-
gace a žádáme se vším důrazle m.
aby v boji započatém s celým
národem českým postupovala,
pokud národu nebudou odčiněny aspoň ony
křivdy, které staly se zrušením jazykových
nařízení Badenových.
Zároveň protestujeme rozhodně proti jazy
kovým osnovám vlády a trváme při n apro
sté rovnoprávnosti jazyka če-
ského s německým ve všec
úřadech zemí koruny české. (Vý-
borně! Potlesk.)
Resoluce schválena jednohlasně, načež
předseda arch. p. Horák schůzi po půl 12
hod. dopolední ukončil.
Antonín
Materka
JUDr
Herold
Badenův
Vršovice
7
article
Podpůrný spolek techn, a administra
tivních úřadníků cukrovarnických
v mocnářství rak.-uherském v Praze
konal včera po 9. hodině dopolední v místnostec
obchodní a živnostenské komory pražské řádnou
valnou hromadu za předsednictví svého starosty pana
H. Jelínka a přítomnosti 50 členů s 264 hlasy.
Ze zprávy výroční za rok 1899 vyjímáme:
Předložená bilance ze dne 31. prosince 189
vykazuje přírustek jmění spolkového za poslední rok
v sumě zl. 13.51470 oproti zl. 17.306.33 roku 1898.
a úhrnné jmění spolkové dostoupilo téhož dne
zl. 79.101.75 oproti zl. 65.587.05 roku předešlého.
Ku příznivému výsledku tomu měrou velmi
značnou přispěly jako v letech minulých četné
značné dary příznivců spolku.
I letos dlužno s povděkem zaznamenati, že
chvalitebný zvyk, k němuž dal podnět vrchní ředitei
pan Goller, na místo věnce zemřelým osobnostem
z kruhů cukrovarnických věnovati dotyčný obno
k dobrořinným účelům odborovým, došel následo-
vání a byly tímto způsobem opětně spolku dary
věnovány.
H Jelínek
Goller
Praha
podpůrný spolek technický
8
article
Celkem vykazuje bilance na darech za minuiy
zl. 6215 — oproti zl. 11.151.70 roku předchozího.
S výrazem opravdové vděčnosti vzpomenou
nutno především opětně onoho neznámého dobro
dince a příznivce spolku, který nechce býti ve veři
nosti jmenován a který i letos náš spolek obmysli
velkolepým darem zl. 5000.—. Dalšimi dárci byli
Assekurační spolek rakousko-uherských eukrovar
níků s zl. 1000.—, sl. východo-český spolek cukr
varníků s 50 zl. a slav. středo český spolek
cukrovarniků s 20 zl., kteréžto tři poslednější dary
každoročně se opakují, dále p. Jan Zimmr, prokurisla
firmy Müller Co. v Praze (za příležitosti jubile
služby) se zl. 100.—, sl. Živnostenská banka s zl. 25.—
p. dr. Edv. Mategiezek s zl. 20.—, p. vrchní ředite
Goller s zl. 10.— a sl. středo český spolek cukro
varníků s zl. 10.—
Řádné příjmy spolkové činily po odečtení mimo
řádného daru zl. 5000.— úhrnem zl. 8514.70 opr
zl. 6154.63 r. 1898, což jest dosud nejpříznivější vý-
sledek po celý čas trvání spolku
Spolkový dům vykazuje v minulém roce výno
zl. 4559.55.
Zimmr
doktor
Edv
Müller Company . v Praga
živnostenský banka
9
article
Jmění spolkové dnem 15. března 1900 činile
zl. 84.410.07, takže od počátku tohoto roku stoupi
o zl. 5308.32.
Dnem 31. prosince 1899 jest stav členstva ná
sledující: Zakládající členové s příspěvkem 500zl
jednou pro vždy 21, zakládající členové s ročnín
příspěvkem 60 zl. 20, mimořádní členové s ročním
příspěvkem aspoň 20 zl. 62, řádní členové s ročním
příspěvkem 24 zl. 116, řádní členové s ročním při
spěvkem 12 zl. 391, řádní členové s ročním pří
spěvkem 6 zl. 224. úhrnem 834.
Úmrtím ubylo v minulém roce 11 členů.
V minulém roce bylo podporováno celkem4
členů spolku bez místa jsoucích, jimž vyplaceno bylo
na podporách úhrnem zl. 3451.48, částka značně
menší, nežli v předcházejících čtyřech letech. Loni
vyplaceno bylo 46 členům úhrnem na podporách
zl. 4723.03. Že při téměř stejném počtu podporova
ných členů roku posledního a roku předešlého úhrnná
suma podpor loňských je značně menší nežli před-
loňských, vysvětluje se tím, že při velice čilé změně
míst roku právě minulého členové snáze místa se
dodělali, nežli tomu bylo léta minulá a následkem
toho byli p odporováni jen do bu kratší.
10
article
Mimo podpory byly členům bez místa jsoucím
povoleny nezúročitelné půjčky úhrnem 600 zl. Cel-
ková pohledávka na půjčkách za členy činí dle bi-
lance zl. 921.96. Dále byl vakantním členům, kteří
si toho žádali, zasílán na útraty spolku »Prager
Zuckermarkt«, aby vypsaná místa měli v evidenci.
Prostřednictvím spoiku buď přímo anebo ne-
přímo bylo zaopatřeno místo 86 členům. Mimo to
podávány byly členům veškeré potřebné informace
a pokyny, tak že agenda se zprostředkováním míst
spojená, nabyla loňského roku zvláště značných roz-
měrů a to tím více, ježto spolek byl činným i v
příčině obsazování míst v cizině, při čemž vždy měl
na zřeteli, aby členové otevřeně a dle pravdy o ta-
mějších poměrech byli informováni.
Podobně jako roku minulého i letos budou čle-
nům v některých lázních poskytnuty slevy
Výroční zpráva jakož i účelní schváleny byly
bez bebaty a Pensijnímu ústavu a neznámému do
brodinci vysloveny po návrhu p. Steinera po
vstáním díky. Zemřelým členům vzdána byla rovněž
povstáním poslední čest
Zpráva revisorů účtů přednesená p. Hykšem
schválena byla také jednohlasně a revisorům vzdány
po návrhu p. Kocha díky.
Steiner
Hykš
Koch
spolek » Prager Zuckermarktoria
11
article
Po té přikročeno bylo k volbám. Revisory účt
zvoleni byli aklamací na návrh p. ředitele Egera
opět pp. Fr. Hykš a Em. Nettwali a do výboru
pp. řod. Jos. Hyroš, řud. Jos. Cuřín, generální
taj. Ed. Kutschera, řed. Em. Prokopowski
Vojtěch Geisselreiter a Al. Horák. Náhran-
níky výborů zvoleni pp.: Jan Šolta, Leopol
Kroczak a Ferd. Chmelík.
Jako maximum podpor pro r. 1900—1901, kteréž
výbor oprávněn jest členům v připadě potřeby uděliti.
stanoven jest čtyřnásobný roční příspěvek měsíčně
a jako minimum roční příspěvek jako měsíční podpora
Jako základní jmění nevydajné stanoveno bylo
jmění základní z r. 1898 per zl. 19.975.29 a k tomu
příspěvky členů zakládajících r. 1899 zl. 2320.—
tedy celkem zl. 22.295.39 a jako jméní vydajné zl
56 806.36, takže obnáší úhrnem jmění spolku zl
79.101.75.
Když pak byly dotazy, se strany členstva učiněné
předsednictvem zodpověděny, byla valná hromad
skončena.
Eger
František
Hykš
em
Hyroš
Cuřín
Kutschera
Geisselreiter
Al
Jan Šolta
Ferd
Chmelík
Leopol Kroczak
12
title
Politické zprávy zahraničně.
13
article
V Praze, dne 20. května.
Hunti pangermánské.
Upřímný přítel národa českého, pan Ondře
Cheradam, uveřejnil v »la Revue Hebdoma
daire«, jež ve Francii zjednává si pro pestrý
obsah svůj stále více půdy, pozoruhodný a důle
žitý článek o hnutí pangermánském. Nemusíme
při tom podotýkati, že pan Cheradam nesleduje
v článku svém pangermánské hnutí jen v těch
směrech jeho, jež jsou pro Francii hrozbou do
budoucností, nýbrž že při tom jeví též upřímné
obavy o příští osud kmenů slovanských i vřelou
účast pro nynější jejich utrpení i pro jejich snahy
po životě lepším. Článek pracován jest s neoby-
čejnou píli a dlužno upřímně doznati, že zazna-
menává také ony zjevy pangermánských snah,
jak z okoli vlády berlinské a suveréna jejího,
tak z veřejného života lidu německého na té
i oné straně černožlutých šraňků, jež ušly i oku
slovanskému. Jak v širokém rozsahu a v od-
borech všemožných jest pan Cheradam bdělým
pozorovatelem pangermánského nebezpečí, vidno
i jen z pod titulků poslední souhrnné (k před-
chozím ani nehledě) kapitoly. Jen v jediné
kapitole té zabývá se na př. pan Cheradam
»oflciálními styky mezi. Vídní a Berlínem«. -
»volností, jež vývoji pangermanismu dopřána
byla v Německu«.
»Vojenskými přípravami německé říše« —
»Všeobecným směrem politiky němocké« —
»Osobními snahami Viléma II.« a na konec po-
jednává pak autor francouzský přímo o otázce.
sleduje-li vláda berlínská cíle pangermanské
V článku, v dubnu ukončeném, nemohl ovšem.
žel! pan Cheradam zaznamenati a s volnost
jen ve Franeii možnou na pranýř přibíti i ochotu.
jakou v prvních dnech květnových parígermun
ským aspiracím Hohenzollera bylo vyšlo se
z Vídně vstříe.
Ondra
Cheradam
Vilém II
Hohenzoller
Praha
Francie
Vídeň
Berlín
Německo
14
article
Tolik a tolik byli bychom rádi cítovaliz
čiánku pana Cheradama: pro místo nezbytně
vyhrazené bezprostředním a nejnutkavějším na-
šim současným zápasům, nemůžeme. Citujeme
tedy aspoň závěrek.
Rozhodnuti, stočí-li se politika středoevrop-
ská v proudy pangermanské, závisí, míní pan
Cheradam, především od Viléma II. Jeho osobní
smýšlení vyvolává proto přirozeně veliký dojem.
»Jest známo, jaké grandiosní pojmy, pokračuje
pan Cheradam, učinil si Vilém II. o své rol
suveréna. Jeť to role Karla Velikého. Tytul ceí-
saře spolkověho státu německého jeví se
mu malicherným. Všechny prostředky jsou mu
vhod, aby rozmnožil prestiž císařské moci. (Pan
Cheradam dokazuje tak řadou případův, mimo
jiné také následujícím. Pozn. red.)
Koncem roku 1899 nahraditi chtěl orla
z poštovních známek německé říše svou podo-
biznou. Spolková knížata protestovala tentokrál
důvěrně, ale rozhodně proti tomuto opatření
tak velice tendenčnímu. Vilém II. musil skloniti
se před odporem jejich, ale překonal nesnáz
vzniklou tím, že přijal za vignetku »Germanii«,
k níž rysy skýtala tvář ženy jeho. Skutky stej-
ného rázu dokazují, jak příjemně zní v ušlch
Vilému II. slovo »Germania«. »Myal jeho ovšem
tu snadno obraci se i ku Germanům ra-
kouským. Vilém II. jeví vždy veliký zájem
o svého spojence jižního a zvláště o jeho
armádu. Jsa titulárním velitelem jednoho pluku
husarů uherských, používal každého roku slav-
nostních dnů pluku toho, aby pluk ten v
Vídni opravdu po vojensku přehližel. Starost-
livost jeho jevila se na konec neobyčejnou.
Cheradam
Vilém II
Veliký
II
German
Vídeň
15
article
Dvůr i generální štáb rakouský byli tím veliee
dotčeni. Náhle husarský pluk přeložen byl do
jednoho kouta Uher a na to již v roce 1898
Vilém II. nevykonal Vídni své návštěvy
obvyklé.«
»Od té doby nejedno slovo uklouzlo císař
německému, které vyzrazovalo jeho tajné my-
slenky o rozšíření německé říše na evropské
pevniné. 30. dubna 1898 v Mohuči ve své od-
povědí starostovi pravil Vilém II. »Chci za-
chovati nedotknutelným dědietví národa. K eíli
tomu jednota a spolupůsobení všech kmeno
germanských jsou nezbytny.«
Kmeny germánské« — zvláštní to výraz
Tvrditi, že výraz ten objímá i Němce rakouské.
bylo by zacházeti velmi daleko, kdyby prý
výrok eísaře německého nebyl jasnějším. »Snahy
mé nejvyšší,« pravil Vilém II. dále, ssměřují
k tomu, odstraniti, co odlučuje ná-
rod německý.« Narážka tato jest jasná.
protož také měl pan Grell, professor na střední
škole postupimské, dobrý as důvod, pravil-lii
»Alldeutscher Verband nalezl v císaři Vilémovi
Vilém
Vilém II
Němec
Grella
Uhry
Vídeň
Mohuč
Alldeutschry Verband
16
article
mocného spojence — i byl on právem za Vše-
němce označen. « *)
»A co máme my teď odpověděti k otázce
Sleduje vláda berlínská politiku pangermanskou?
Hrabě Bülow protestoval rozhodně (11. pro-
since 1899) proti těm, kteří přičítají Německu
»plány fantastické«, ale což jsou oficiální
slova proti skutkům tak přohojným?
Shoda těchto jest přespříliš zjevna, než aby se
dalo odpověděti na otázku onu: nikoli! Jak
zapírati tu, že mocná propaganda, zorganisovaná
v Rakousku, že zbrojení Německa a všeobecný
směr politiky jeho jsou jen výslednicí jedné
téže vedoucí myšlenky? Zajisté odvážno bylo
by tvrditi toto na zdař bůh, ale jestliže úsudek
zakládati se má na zjevech a na rozumných
vývodech z nich, pochybnost možnou tu není.«
Však i předchozi, mnohem zevrubnějš
stránky důkladné studic páně Cheradamovy
obsahují tolik momentů nových, zaznamenávají
tolik zjevů významných a podávají tolik výstrah
výmluvných, že by studie ta zasluhovala
v našem interesu, aby převedena byla celá
na jazyk český.
Bülow
Německo
Rakousko
Cheradamův
17
article
Válka jihoafrická.
Válka jihoafrická.
K osvobození Mafekingu.
Londýn na zvěst o vysvobození Mafekingn
nevychází z jásotu. Nejásá netoliko nad zá-
chranou synů britských, jež měl již za ztra-
ceny a kteří skutečně, zvláště v posledních týd-
nech, hrozně tyfem i nemocemi vytrpěli, ale
jásá také nad koncem války, kterýž nyní vidí
velmi blízkým.
Zvláště sobotní scény v Londýně převyšují
dle očitých svědků vše, co již obrovské měslo
vidělo za celé toto půlstoletí. Nepřehledné já-
sající zástupy proudily v sobotu po celý den
ulicemi londýnskými. Jízda povozy musila být
zastavena.
Lordmayor telefonoval, že nemůže přijii
k Tedeu v katedrále sv. Pavla, kdež chtěl býti
přítomen s celým zastupitelstvem City, poně-
vadž radnici obklopuje noproniknutelne
množství lidu. Celý Londýn byl jak les pra-
porů, každý člověk, každý vůz, každý parostroj
měl aspoň nějaké odznaky v barvách červeno-
bělo modrých. Zvony hlaholily, všude ozývaly
se písně nebo hymny. Večer rozlila se záplav
světla městem illuminovaným. To pro tisic z-
chráněných Britů. Také u nás už výrazu si
zjednával soucit s těmito trpícími. Právem.
Neboť mužstvo Baden-Powellovo, jež Mafekinp
obsadilo, není zodpovědno za hřichy a haneb-
nosti vlády anglické.
Brito
Londýn
BadenPowellův
katedrála svatý . Pavel
18
article
Považmo alo že nejen v Mafekingu, ale
také v Anglii ostatní, všakl i v Čechách ne tisíe,
nýbrž tisíce a tisíce nebožáků hladoví ne na
čas, ale neustále a krutěji než i ta posádka ma-
fekingská, a pro ně, pro tyto stále hladovící,
velká veřejnost nemá soucitu, o nich neví,
nich nechce věděti . . . Co nebožáků kolem
nás by si oddochlo, kdyky měli denně a sp on
tento jídelní lístek, na nějž si jedna lady v do-
pise z obleženéhe Mafekingu stěžovala: »Ráno
máme maso koňské, o polední maso z mezka,
večer maso psí — . «-
Podrobností úřadních o osvobození Mafe-
kingu dnes ještě prý není. Ze souhromých
vyjímáme: Vyprošťovací kolona, když vypravil
se 4. t. m. potajmu z Kimberleye, skládala se
z jihoafrické lehké jízdy, z jízdní pěchoty
z jezdců kimberleyských, provázela ji 4 děla
polní a několik Maximových. Kolona, aby ne-
mohla býti Bury v čas zpozorována, postupo-
vala západně od dráhy kimberleysko-mafekingské.
a dorazila bez odporu až ke Kralpanu, kdež
Burové sice ve značném počtu pokusili se o
odpor, ale brzy toho zanechali a od obléhání
Mafekingu sami upustili. — Poznali as, že stra-
tegický význam obsazení Mafekingu nebyl by
valný, jelikož celková siluace válečná byla by
je donutila obsazené město záhy zase opustiti
a tomuto okamžitému jen úspěchu velikých obětí,
jichž by byl vyžadoval všeobecný útok na město —
při prvém pokusu, jak známo, ocitl se i vnuk
Krügerův, Elof, s 90 smělými soudruhy v za-
jetí Angličanů — asi přinésti nechtěli.
Maximův
Burová
Mafeking
Krügerův
Elof
Angličan
Anglie
Čechy
19
article
„Úklad“ burský?
Anglická jedna telegrafní kancelář ozna-
muje z Durbanu, že »burští fanatikové« poku-
sili prý se o zvláštní »úklads: totiž chtěli prý
anglický křižák, kotvící v tamním přístavu, vy
hoditi do povětří jako své doby Španělové ještě
za míru v přístavu panamském obrněnce ameri-
ckého »Maine«. Spiknutí bylo prý odhaleno
načež prý anglický admirál (?) dal rozkaz, aby
na každou lodku, jež by se ke křižáku bez
zvláštního povolení blížila, bylo ihned stříleno.
Celá zpráva ovšem zní prapodivně: především
by Burové za doby válečné dle válečného práva
byli k tomuto útoku, třeba torpedem ztaje-
ným, úplně oprávnění, i nejednalo by se tedy
ani o »úklad«, kteréžto slovo vyznívá vždy
v jistou příhanu, ani o spiknutí, nad to pak jest
tuze záhadno, jak by si Burové opatřili v an-
glickém přístavu Durbanu člun torpedový
jímž by pak věru velké válečné lodi uškodi
nemohli.
Burské poselstvo v Americe.
Španěl
Burová
Durban
Main
Amerika
20
article
Podle zpráv, jež došly burských kruhů o
burského poselstva ve Washingtoně, Ize prý po-
kládati jeho úkol, pokud běželo mu o to, při-
měti nynější vládu americkou k za-
kročení ve sporu jihoafrickém, za zmařený.
Předseda Mac Kinley, zvolený z milosti a z pe-
něz těchže velkokapitalistů a zlatařů, pro něž
teď vláda anglická válku vede, požádal prý již
poselstvo burské, aby za svého slyšení u něho
v Bílém domě ve Washingtoně nezmiňovalo s
o otázce intervence za účelem míru. Výsledek
tohoto stanoviska Mae Kinleyova bude ovšem
ten, že Mac Kinley propadne za příští volby
v listopadu jestě větší většinou, než byl by
propadl i jinak. Ostatně také u těch suverénů
Evropy, od nichž očekávali Burové aspoň mo-
rální () opory, nenalezli více mužnosti; mezi
suverény těmi našel se skutečně jediný jen
muž: Vilémina, královna holandská, krá-
lovna malého státu, jež dovedla aspoň své kollegyni
na trůnu nad Temží a jejímu synáčku, vycho-
vanému v chantantech pařížských, za nedávného
přijímání burské deputace řici aspoň trošek trpké
pravdy.
Mac Kinley
Burová
Vilémin
Washington
Evropa
Temže
bílý dům
21
article
»Alldeutscher Verband«, H. Grell, Lehmann
r. 1898, stránka 19.
Před brusselským soudem trestním počne
11. června sensační proces, jejž vede tamní
vyslanectvo burské proti baronům Eugenovi
Robertovi Oppenheimovi pro podvody při
stavbě transvaalské dráhy, jimiž obžalovaní po-
škodili transvaalský stát o nic méně nežli o de-
set millionů franků.
Obžalovaní vymyslili si velmi pohodlný
prostředek ku obraně svojí, prohlašují totiž, že
užili prý s toho 9 millionů k podplacení Krü-
gera, Jouberta, všech členův vlády transvaalsk
a členů sněmu. Důkazův pro své tvrzení nepo-
dali ovšem až posud ni nejmenších. Kdo byl
však hlavním právním rádcem těchto podvod-
níků? Advokát Waldeck-Rousseau, nynější mi-
nistr-president Francie! A pak Burové také od
nynější dreyfusovské vlády Francie očekával
morální (!) přispění ! . ..
Telegramy.
Lehmann
Eugen
Robert
Oppenheim
Krü
Joubert
Rousseau
Waldeck
Francie
Alldeutschry Verband
22
article
Z Londýna, 20. května. (C.-B.) Generál
Buller oznamuje z Newcastlu ze dne 19.
t. m.: Generál Dundonald dal se dnes na
pochod do Laingsneku a generál Clary do
Ingoga. Několik Burů bylo zajato a ukořistěny
četné vozy. Opustil jsem Ladysmith dne 10.
května a vykonal jsem dosud 138 mil.
Z Pretorie, 20. května. (C.-B.) P'resident
Krüger sdělil cizím konsulům, že Johannes-
burg bude hájen a že odmítá veškeru zodpo-
vědnost za jakoukoliv škodu, která bude po
případě osobám nebo na věcech způsobena.
Presídent Krüger oznámil dále, že nabíd
tordu Robertsovi výměnu zajatých.
Z Londýna, 20. května. (C.-B.) Listy
uveřejňují telegram z Kroonstadu ze dne 19. t. m.
že burský velitel de Wett učinil nabídku, že
jest za jistých podmínek ochoten se i se svým
vojskem vzdáti. Ošpodmínkách — praví se v te-
legramu dále — bude asi dosaženo shody.
Z Nového Yorku, 20. května. (C.- B.)
Jak »New York Horald« oznamuje ze včerejška
z Laurenco-Marquezu, usnesla se vláda trans-
vaalská dne 18. t. m. zaslati lordu Robert-
sovi úřadní sdělení, v němž se žádá zastavení
nepřátelství a zabezpečení existence mužů, kteří
z kolonie kapské a z Natalu bojovali po boku
Burů. Nebudou-li požadavky ty splněny, budou
báně podkopy vyhozeny do povětří a Johannes-
burg zničen.
Z Washingtonu, 19. května. (C.-B.
Buller
Claro
Krüger
Johannes
Presídent Krüger
Roberts
Wett
Robert
Londýn
Newcastle
Ingog
Pretorie
Nový York
New York
LaurencoMarquez
Natal
Washington
23
article
Nepřehledné řady návštěvníků pozdravily dnes
poselstvo burské v hotelu, kde se ubytovalo.
Úřadních návštěv nebylo. Poselstvo doufá, že
bude v pondělí přijato Mac Kinleyem ve
slyšení. Fischer vyslovil mínění, že pověření
poselstva dostačí, aby přátelskými službami
spřátelené vlády americké byla přitrž učiněn
dalšímu krveprolévání. Poselstvo nepřichází
s určitým návrhem, ale douřá, že jest čestný
mír možný. Amerika jest jedinou zemí, jejíž
poloha dovoluje o to se zasaditi.
Z Kapského města, 19. května. (C .-B.
Burové vyhodili do povětří tunel u Laingsneku
V Praze, 20. května
Fischer
Burová
Amerika
Praha
24
article
Protesty
Protesty
proti osnově jazykového zákona
vlády Körbrovy.
Z Ledče, 20. května. (Zvl. telegr. »Nár
Listů«). Výbor zastupitelského okresu ledečského
projevuje českým poslancům na radě říšské
úplný souhlas s dosavadním jich postupem op-
posičním ku zmaření vládního návrhu na jazy-
kové rozdělení českého království a žádá je,
aby nastoupenou obstrukční taktiku zachovali
v ní do vrácení všech práv našeho národa ne-
ústupně vytrvali. Josef Kolář, okresní sta-
rosta.
Z Poličky. Klubu poslanců českých na
radě říšské zaslán byl telegram: »V úporném
boji síliž vás vědomi, že lid český stojí za vámi.
připraven k nejtužšímu odporu proti zamýšle-
nému porušení rovného práva a dělení král.
českého. Vytrvejte v obstrukci a nepovolte !. St
tečným Slovincům a Chorvatům nadšené »Živili«.
Proradné stančíky odsoudí bratrský národ polsky
i dějiny.« Rada král. věnného města Poličky.
J. Nebuda, starosta. Politický klub pro okres po
ličský: Fr. Nyklíček, mistopředseda.
Městská rada přeštická, prote-
stujíc proti osnově jazykového zákona Körbrova
a proti nespravedlivému tvoření nových okrese
trvá jednomyslně na nedílnosti království českého
a žádá jen takové vyrovnání, které se zakládá n
úplné rovnoprávnosti obou národů. V Přešticích.
dne 18. května 1900. Purkmistr.
Körbrův
Kolář
Chorvat
J Nebuda
Nyklíček
Ledeč
Francie
Přeštice
Rada král
25
article
Rada král. města Mladé Boleslavi
usnesla se na petici a resoluci, proti jazykovým
osnovám Körbrovým. Obě byly již říšskému po-
slanci p. Ervinu Spindlerovi zaslány.
Městská rada ve Třeboni co nejroz
hodněji protestuje proti nepřijatelným předlohám
jazykového zákona vlády Körbrovy, kterým má
být historická jednota a nedílnost staroslavného
království českého trhána a Němcům dle jejich
přání »uzavřené území«, v němž by Čech byl
odkázán před úřady na tlumočníka, budováno,
popírá vůbec oprávněnost a kompetenci říšské
rady k řešení jazykové otázky v zemích koruny
české a protestujíc proti každému pokusu, kte-
rým by měla býti zaručená jazyková rovno-
právnost a národní rovnocennost na úkor náš
rušena a jakékoli nadpráví němčiny uzákoněno,
žádá, aby poslanci češti v započaté obstrukci
na radě říšské tak dlouho co nejrázněji pokra-
čovali, dokud těžká křivda a hluboká urážka,
svévolným odnětím jazykových nařízení národu
českému učiněná, nebude úplně odčiněna. —
Ve Třeboni, dne 17. května 1900. Starosta
města: V. Máca.
Körbrův
Spindler
Němec
V Máca
Mladá Boleslav
Třeboň
Čechy
Rada král
26
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Planý tlach. Vídeňská »Neue Frei
Presse« přinesla včera zprávu, že prý »z české
strany se uvažuje o myšlence, přistoupiti k Něm-
cům s návrhem na upravení jazykové otázky
v tom směru, že by Čechové projevili souhla
s národnostním ohraničením, jakož i s trojdíl-
ností proti přiznání vnitřní řeči úřadní, kteráž
by tvořila kompensaci.« Dále tvrdí v této zprávě,
že dr. Pacák a dr. Kramář v té příčině zahájili
s drem. Funkem a drem. Pergeltem jednání.
Nepravdivost této zprávy sam
sebou bije do oči a dr. Pacák žádá nás,
abychom ji v celém obsahu prohlásili z a pla-
nou kombinaci a smyšlenku. Pokud
se týká rozmluvy jeho a dra. Kramáře s jme-
novanými německými poslanci, nejde a nemůže
prý jiti o nic jiného, než o nahodilý, zcela sou-
kromý a bezvýznamný hovor, jakéž poslanci
všech stran a barev při bezděčném setkání v za-
sedací síni parlamentu spolu mívají. Takovouto
nic neznačící rozprávku zpozoroval asi některý
zpravodaj »Neue Freie Presse« s žurnalistické
lože, vložil do ní svůj domysl a uveřejnil jej,
snad za tím účelem, aby z vyvrácení a oprav,
jež by pak následovaly, německá veřejnost teprv
zvěděla, zda-li se vůbec a o čem asi vyjednává.
Kromě toho je patrna tendence zprávy, vzbuditi
na pravici nedůvěru a rozeštvati strany dosa-
vadní většiny. Žádného jednání s levicí
v žádném směru poslední dobou
nebylo a sdělení, o němž »Neue Freie Presse«
mluví, nemohli poslanci Kramár a Pacák něme-
ckým poslancům učiniti již proto, že ani
v klubu, ani v parlamentní komisi
české o ničem podobném vůbe
ani se nemluvilo.
Čecho
doktor
Pacák
Kramář
Funk
Německo
Neue Frei Presse
27
article
— Co pražské Němce bolí. Známy
předák pražských Němců dr. Lingg měl
»Německém spolku« přednášku o Körbrových
jazykových nařízeních a zejmena o jejich účinku
na národnostní poměry v Praze. Rozumí se
samo sebou, že byl s nimi nespokojen, zrovna
tak, jako dr. Schreiner v Plzni a dr. Tittav
Třebenicích. Pro tyto pány zníti by musila
jazyková nařízení pro Čechy stručně a přesně:
»V Čechách mluvit a psát česky se zapovídá.«
Potom snad by byli spokojeni. Potom by se
snad s námi mazlili, jako to činí dnes se zbytky
lužických Srbů ve Sprévském lese. A co p. Lingga
znepokojuje, co hrozného je v těch nařízeních
pro Němce, jejichž vůdčí sbor by mohl připojiti
k nim své: ipse focit? Poslyšme charakteristické
výklady páně Linggovy. Především ho strašně
rmoutí, že dle nařízení Körbrevých mají býti
na všech zeměpanských úřadech české nápisy
napřed a potom teprv německé. Jako všude
v místech dvoujazyčných s většinou českou.
Němec
Lingg
Körbrový
Schreiner
doktor
Tittav
Srba
Linggův
Praha
Třebenice
Čechy
28
article
Je snad v tom nějaká nespravedlivost? Má míti
snad i v Praze němčina přednost před češtinou?
V hlavním městě království českého, ve městě,
kde Němců se židy je sotva sedmina obyvatelstva
a Němců skutečných sotva dvanáctina? Změřte
dle toho německou zpupnost a farizejství těch,
kteří při takých nárocích mluví o »národním
útisku«. Dr. Lingg byl prý kdysi na radnici,
aby se tam poohlédl ve vyložených obecních
účtech. Marně prý se ohlížel po německých.
Byli prý tam jen české. A když prý si na to
stěžoval, řekl prý mu přítomný úřadník, že
časy se mění. Když prý do služeb obecních
vstoupil, byly vykládány účty vůbec jen německy.
Později připojen byl k nim český překlad. P-
tom prý se vykládaly český s německým pře-
kladem a nyní prý již jen výhradně česky. —
Nevíme, který výborný to úřadník byl, jenž tak
pěkně pana Lingga poučoval, škoda že mu za-
pomněl říci, kam že se vůbec pražští Němci
poděli, jichž tu bylo dle tvrzení všelikých dru.
Němec
doktor
Lingg
Praha
29
article
Linggův a jiných, ještě před padesáti lety dvě
třetiny obyvatelstva a již sevrkli se rázem
na hlouček lidi, nezpůsobilých vymoci
si jediného representanta v obecní správě?
Snad je někde na radnici uložena velká houba,
kterou se smýval s těch bývalých »Němeůs
pražských germánský nátěr na ně umělo nane-
sený. To by se jim tak líbilo, aby všude, i na
té nejpoctivější českě půdě, všude němčina měla
přednost. Nejvíce ale hnětlo pana dra. Lingga,
že pražská předměstí mají zůstati takými,
jakýml jsou, ryze českými. To prý nejde.
V předměstích těchto žije 12.000 Němců,
a ti prý se nedají jen tak ledabylo nehtem
zamáčknout jako komár nebo blecha. V praž-
ských předměstích žije úhrnem asi 180.000,
je v nich tedy Němců ne celých 7 pet.
Vizme, mnoho-li je Čechů v Liberci, Trutnově,
Litoměřicích, Teplicích, Děčíně, Ústí nad Lab.,
Mostě, Duchcově atd. Dojista, že mnohem více,
poměrně třikrát tolik. Chtějí snad Němci také
těm poskytnouti práv a výhod, na něž činí
nárok v předměstích a v jiných obcích obrov-
skou většinou českých? Jsme ihned ochotni
s nimi o tom jednati. Jak prý by se žádati mohlo
na německém továrníku z Karlína nebo ze
Smíchova, aby spor svůj s německým zákaz-
níkem vedl u soudu — česky. Hrůzo,
hrůzoucí! Jak ale smí se žádati, aby pozůsta-
lost českého otce v Liberci, náležející českým
dětem, byla projednávána výhradně německy ? Je
snad dr. Lingg stoupencem dvojjazyčnosti, při níž
by podobných anomalií nebylo ? Chraniž bůh; alep.
dr. Lingg je stoupencem oné chytré modality pro vy-
řízení otázky jazykové, jež shrnouti se dá ve slova:
Němčina všude na prvním místě, čeština jen z mi-
losti německé v českém kraji a na — druhém místě.
Linggův
Němec
Čecho
Hrůza
Lingg
bůh
doktor
Liberec
Trutnov
Litoměřice
Teplice
Děčín
Ústí nad Laba
Most
Duchcov
Karlín
Smíchov
Němec
30
article
To je ta jejich »rovnoprávnoste! Byl-li dr. Lingg
neupřímný v devíti desítinách své přednášky, byl
upřímný na konec. Doznal, proč ho čeština v praž-
ských předměstích tak rmoutí. Co prý by si počal
němečtí advokáti v těchto předměstích, kdyby němčina
z jejich soudů byla vyloučena? Jde tedy o ně-
mecké adresáty v Karlíně a na Smíchově?
Nejsme sice povoláni dávati rady svým mílým
krajanům druhého jazyka, ale máme za to, že
by se měli zcela jednoduše odstěhovati někam
do svého — německého pásma — stane-li se
toliž nějaké skutkem, a prohlásí-li p. dr. Körber
podařené dítě své »na uspokojení a usmíření
národů« paragrafem čtrnáctým.
— Obstrukce universální. Živnostníci
čeští, již přes neblahý hmotný stav, v jakémž
se nalezají, nedali se vlákati do tenat, jež roze-
střeli obratně nepřátelé naší, nýbrž prohlásili,
že nechtějí, aby v parlamentě byla dána před-
nost jejich speciálním zájmům stavovským
před důležitostmi celého národa, dobyli si tím
nároku na vděk každého upřímného Čecha.
Jsme přesvědčeni, že příkladu toho následovati
budou též ostatní naše vrstvy výrobní, dojde-li
na ně řada a že vůbec nebude v národě českém
v tomto okamžiku člověka, kterýž by se odvážil
hlásati, že sluší dáti kterékoli, byť i sebe důle-
žitější otázce hospodářské přednost před věcí
národní. Spekulace našich národních odpůrců
byla hlavně založena na domněnce, že v oka-
mžiku, kdy bude třeba na naší straně společ-
ného postupu a společného úderu, rozštěpíme
se v různé skupiny zájmové a potom že s námi
budou záhy hotovi. Zejmena nám neustále hlá-
sali a domlouvali, jaké prorady se dopustíme na
této říši i na sobě, když obstrukcí zmaříme, co
vláda v oboru hospodářském pro národy chystá
totiž půlmiliardovou půjčku, z níž
doktor
Lingg
Körber
Čecho
Karlín
Smíchov