ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 18396e50-66ab-11dc-b621-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 32, person 51, work 1, org 4
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, v ponděli dne 21. května. 1900
Praha
3 masthead
Číslo 133.
4 article
Na ranní a odpol. list přodplácí s Praze v sdnnt lni s drojí donáško vnt let n ve elajus nartni vdvoji aát ker
Praha
5 title
NILIs
Nilis
6 article
V drobném prodeli agni. člo o spba nie ve mlislkách na venkov nnro člsla. sdpslední. . . . . . . . s p Inseraty plati se hotově sapl Předplaeaní a jnverty páijína etrace v Mariassk lilnl- tiskr ezp nceka- Rukopisy ae nevraees
7 article Telefonické zprávy„Nár. Listů.“
Telefonické zprávy„Nár. Listů.“ Něco za něco. Z Pešti, 21. května. Protože uber- ská vláda vedle zrušení transportní dane povolila také naprostou rovnos transportní pro rakouské zbož suherským v lokální dopravě n uherských státních dráhách, vlád rakouská vyslovila ochotu sprostiti uhe- ské státní papíry rentové daně
Pešť
9 article
Z Vídně, 21. května. Včerejší zprávu »Neue Freie Presse«, že byly z české strany (poslanci drem. Pacákem a Kramářem) Něm cům učiněny jakési nabídky ohledně upra- vení jazykových poměrů v Čechách, jsm zmocněni prohlásiti za smyšlenku (via denní zprávy. Red.) Také z německé strany zpráva »Neue Freie Presse« rozhodně se vyvrac »Montagspresse«, officialní orgán t. zv liberálního velkostatku, v té příčině uveřej ňůje následující zprávu: »Vůči těmto a po- dobným zprávám budiž především konstato váno, že v povolaných kruzích ně mecké levice o takovém kroku české strany není povědomo pra nic. Sluší tudíž především ukázati k tomu že všeliká iniciativa z české strany náležela by před forum konference zástupců něme- ckých stran jako orgánu kompetentního parlamentně taktických věcech, ke zkoumání a rozhodování.« Stanovisko německých stran vůči tako vémuto podnětu je dáno faktem, že jazy ková otázka nyní, po skončených dorozumí vacích konferencích a po podání jazykových osnov vládních, vstoupila do druhé, t.j párlamentní fáze. Příslušným místem ku pře třesu a rozhodování otázek těch je tudíž parlament, resp. jazykový výbor. By tento byl dosazen a dostati mohl se k posi tivní práci — k tomu je třeba z česk strany jen maličkosti: zastavení obstrukce
doktor Pacák Vídeň Německo Čechy Neue Frei Presse
10 article
Proti Kallayovi. Z Pešti, 21. května. Mezi maďa skou delegací a ministrem spo lečných financí a správcem zabra- ných zemí Benjam. Kallavem vzni kl konflikt. Hrozilo nebezpečí, že ukáže se také v maďarské delegaci. Maďaři zazlívali svému krajanu, ze provozuje v okupovaných zemích hospodářskou politiku na úkor obou států a za jejich peníze. Vybudoval tam celý průmysl, který poškozuje průmysl cislajtánský i zalitav- ský. Dává vyhlašovati, že Bosna je vý- nosná, zamlčuje však, že oba státy přispívají na okkupaci pěknou roční sumou 7 millionů zl. Je ko- nečně prost podávání účetních závěrek — svoboda to, která se v žádném spořá daném hospodářství netrpí. Ma ďaři se tudíž chystali povoliti sice Kal lavovi rozpočet na země zabrané, ale ne- vysloviti mu žádné důvěry. Szellovi pr se však podařilo ukonejšiti své věrné; uži prý všeho svého vlivu, by mínění jejich p Kallayov i zcela nepříznivé, upokojil.
Kallay Maďar Pešť Bosna Ma
11 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 20. května. (C.-B.) Minister ský předseda dr. Körber odejel dnes odpo ledne do Pešti
doktor Körber Vídeň Pešť
12 article
— Finanční ministr Böh m-B a we rk vrátil se dnes ráno z Krakova. — Ministr železnic Wittek vrátil se dnes ráno z Pešti. — Místodržitel hr. Coudenho v přibyl sem dnes ráno z Prahy — Velký kníže Michal Nikola- jevič přibyl sem včera z Terstu a byl na nádraží od ruského velevyslance s členy vy- slanectva uvítán. Z Krakova, 20. května. (C.-B.) Z příčinou 500letého jubilea jagellon ské university odebrala se dnes depu- tace, sestávající z rektora hr. Stanislava Tan- novského a děkanů všech čtyř fakult, do Pešti, aby podala císaři holdo vae adresu. Z Petrohradu, 20. května. (C. -B Telegram časopisu »Novoje Vremja« ozna- muje z Dželfy ze dne včerejšího, že tam perský šach včera v poledne přijela že byl od ustanovených k tomu ruských hodnostů co nejslavnostněji uvítán. Z Oděsy, 20. května. (C.-B.) Včer byl tu slavnostně odhalen pomník císařovny Kateřiny II. Z Paříže, 20. května. (C. -B.) Deschanel jakožto předseda vzájemné společnosti obchodní, vyzýval v dnešní valné hromadě společnosti všechny národní síly. aby byly připraveny čeliti v každou chvíli krajním udalostem. Francie chce prý v míru žít a pracovat. Z Paříže, 20. května. (C.-B.) Dne konaly se v celé Francii volby do městských rad a vykonány všude bez výtržností.
Wittek Michal Nikola Tan Kateřina II Krakov Pešť Praha Terst Petrohrad Paříž Francie Novoj Vremja
13 article
Z Paříže, 20. května. (C.-B.) Ministn vnitra ma již úplný výsledek obec- ních voleb z 82 departementu. sekvanský departement v to počítaje. Dl tohoto výsledku je mimo Paříž ze 33.942 obcí 24.832 obcí republikán- ských, 8519 obcí zpátečnických 153 obcí nacionalistických. V 438 obcích je politická barva zvolených po- chybna. Republikáni získali 1004 obce. Celkem bylo odevzdáno pro re- publikánské kandidáty 4.713 467 hlasů, pro zpátečnřeké 2,174. 323 pro nacionalistické 172.430 blasů. Z Bernu, 20. května. (C.-B.) Li švýcarský hlasoval dnes o spolko- vém zákoně, jenž se týče zavedení povin- ného pojišťování pro případy nemoci, úrazů a pro vojenskou službu. Ačkoli tento zákon v parlamentu skoro jednohlasně byl přijat o věci již řadu let se rokuje, byl přece zá- kon 340.000 hlasy proti 145.000 hlasům zamítnut. Z Berlína, 20. května. (C.-B.) Časo- pisy oznamují, že rozeslal spolek »Goethe- bund« pozvání k veřejné schůzi, jež se konati má v úterý v cirku Renzové záležitosti lex Heinze. Jako řečníci vystoupí Sudermann a professor Liszt, jakož i říšstí poslanci Müller, Heine a jiní. Z Madridu, 20. května. (C.-B.) Úřadní list uveřejňuje výnos ohledně konsoli- dační půjčky. Emisse obnáší celkem 1200 millionů peset, splatných do 50 lei pravidelným čtvrtletním slosováním. Úro- ková míra obnáší 59, s daní 202. Titry jsou rozděleny na serie od 500 až do 500.000peset nominální ceny. Emissní kurs obnáší 833. Subskripce bude dne 4. června u Španělské banky zahájena.
Goethe Heinz Sudermann Liszt Müller Hein Paříž Bern Berlín Madrid
14 article
Schůze voličů na Král. Vino- hradech. Politický spolek pro okres vi nohradský svolal na včerejší dopoledne do zimní zahrady Národního domu na Král. Vino- hradech schůzi voličů třetí kurie a pozval do ní posl. dra. Jos. Herolda a dra. Serváce Hellera, by podali zprávu o poli ti c ké situaci. Schůzi zahájil po 10. hod. dopolední před- seda spolku p. arch. K. Horák a poukázav na nynější vážnou dobu, sdělil, že posl. p. dr. Servác Heller, jenž přítomen byl v sobotu schůzi poslanecké sněmovny až do její pozd- ního zakončení, zaslal telegram z Vídně, že trvalá choroba nedovoluje mu jízdu v noci Posl. dr. Jos. Herold vzpomíná v počátku své řeči, že na poslední schůzi dne 28. květn m. r. zmínil se, že mluvilo se tehdy o krisi mi- nisterstva Thunova za příčinou jednání s uher- ským ministerstvem o vyrovnání. Tenkráte řekl, že nemyslí, že k demisi ministerstva skutečně dojde, ale zároveň upozornil, aby politická si- tuace a činy poslanců neposuzovaly se dle toho. co se odehrává veřejně před očima, nýbrž aby voliči soudili o ní vzhledem na okolnosti, že dějí se věci zákulisní, proti kterým především jest třeba, by poslanci užili přiměřené taktiky která, byť by se nezdála správnou neb nedost statečnou, přece jest poměry odůvodněna a vy- chází z nejlepšího přesvědčení.
Král Herold Heller K Horák doktor Posl Jos Thunův Vídeň národní dom poslanecký sněmovna
15 article
Upozornil, že kruhy parlamentní pracuj k tomu, aby nějakým způsobem uspokojily ně meckou obstrukci a přivedli Němce k nezaslou- žené a neodůvodněné samovládě. Tehdy nemohl říci více, poněvadž jsou věci, jež nelze publ- kovati, ale ukázalo se, že- nač upozornil, bylo správné. V klubu poslanců a zejmena ve výkonném výboru naléháno, aby vláda hr. Thuna na každý způsob vyvolala konfiikt a v nejmenším nepo volila a bylo chybou, že nesetrvala při demissi Když totiž vyrovnání skoncováno a německále vicé viděla, že nemusí je brátie na svá bedr větším úsilím intrikovala, aby osud ministerstva Thunova byl rozhodnut.
Němec Thunův
16 article
Jednalo se o to, jakým způsobem má býi provedena změna systému. Celý směrs tajné ai tace vedl k tomu, že se má pomoci tím Němcům, kteří prohlašovali, že mohou od obstrukce upu- stiti, jen když budou jazvková nařizení zrušena. Na rozhodujících místech nebylo tajno, žese tento akt v českém národě pocití jako naprosté nepřátelství. (Hlučný soub las.) Pevnou maršrutu, zrušiti z jazyková nařízení, přijalo ministerstvo hr. Ciara a zrušilo je v do- mnění, že uspokojí Němce a že podaří se mu nějakým způsobem uspokojit také Čechy. Věci tyto bylo dlužno předeslati, aby po- chopila se nynější situace a celá nynější česká politika. Když jazyková nařízení zrušena, nebylo v prvním okamžiku žádně pochybnosti, že tento skutek jest urážkou češkého 'národa (Hlučný souhlas.), že jest něčím neslýchaným, když ko- nečně kus zadrženého práva byl českému ná- rodu dán, aby zase byl odvolán. (Souhlas.) Vedle této citové stránky mělo zrušení ja- zykových nařízení však ještě jinou důslednost a politickou konsekvenci: Němci nevedli ob- strukci k vůli tomu, aby zrušena byla jazyková nařízení, nýbrž tato sloužila jim jen za zevnějši důvod pro obstrukční postup. Vedli obstrukci, poněvadž ztratili majoritu na říšské radě a po- něvadž jednalo se jim o to, by ji zase nabyli, což nedalo se provésti ani novými volbami, ani změnou volebního řádu. Proto skonstruovali stav, kterým chtěli dokázati, že proti vůli ně- mecké minority nemůže na říšské radě exi stovati žádná majorita, která by tam uplatnil svou politickou vůli, ani žádná vláda, která by s německou menšinou nepočítala. Účelem ob- strukce Němců bylo, uplatniti princip minoritní ktorý byl, bohužel, v Rakousku od počátku kon- stitučního života takrka vedoucím.
Němec Ciar Čechy Rakousko
17 article
Zrušení jazykových výnosů nemělo tedy jen povahy zkrácení práv a urážky českého národa, nýbrž že státní autorita podrobila se principu parlamentní minority a před ním se sklonila. Když českou obstrukcí vláda Clarova padl a přišla vláda Körbrova, řekla, že jazykových výnosů nezrušila, že chce býti nestrannou vládou, která by měla především na zřeteli dohodnutí mezi Čechy a Němci a umožnila tím klidnější jejich spolužití. Poslanci čeští počínali si tudiž zeola správně, když poskytli jí možnost, by ko- nočně rozluštění jazykové otázky stalo se skutkem. Dali jí k tomu dosti času a vyčerpali všechny prostředky, nežli sáhli k ostřejším, k obstrukci. Dohoda se však, ač vláda Körbrova zá- sadně a z pohnutek čistě lidských měla vřelé přání, aby k nějaké dohodě mezi oběma národy doslo, nestala a strany se k sobě nepřibližily čas k tomu vytknutý minul bozůspěšně a bez- účelně. Při těžkosti vyrovnání jest třeba veliké znalosti otázky této, diplomatické dovednostia neobyčejné neodvislosti vlády, její samostatnosti a náležitá porce odvahy. (Souhlas a potlesk.) Také vládě hr. Badena a Thuna se vytýká,ž vyrovnání neprovedla, ale nechť nehází se ka- menem po někom, když toho nezasluhuje. Kdyby u nás vláda měla samostatnost a volnost jed- nání, možno, že by bylo jinak. (Souhlas.) Ale v Rakousku nemají vlády této samostatnosti ani volnosti (Hlučný souhlas.) a zejmena jí nemají, když chtějí býti českému národu přatelskými.
Clarův Körbrův Němec Baden Thun Čechy Rakousko
18 article
(Všeobecný souhlas a potlesk.) Poslanci čeští po dlouhé, zralé úvaze — lépe jest všecko klidně posuzovati — a po dlouhých váhanicích rozhodli se po vstoupení na ríšskou radu zahájiti taktickou obstrukci. jejímž účelem jest, by dostalo se českému ná- rodu sausfakce za zrušení jazykových nařízenl, by vrátil se mu stav věci, jaký byl před 17. rijnem a druhý politický účel, by se ukázslo, že, jestliže Němci jsouce v minoritě. dovedli prosaditi svou vůli, i my, jako parla- mentní minorita, máme dosti síly, abychom také svou vůli mohli prověsti (Všeobecná po- chvala a potlesk), třeba by naše postavení byl mnohem obtižnější. Česti poslanci nemohou prováděti násilnou obstrukci, poněvadž nemají ve Vídni potřebnou resonanci v obecenstvu, ač hrozeb se neboji Vídeňák od slova k činu má náramné daleko Českému poslanci by se nestalo, že by vsazen byl do vozu, odvezen k soudu a tam že by byl hned propustěn. (Výborně!) V uvážení všech poměrů rozhodla se proto česká delegace, že povede obstrukci taktickou — jak se říká — studenou a chladnou, ale tim ještě účinnější. (Výborné !) Nesmíme si ovšem tajiti, že tato obstrnkce jest ještě tím obtížnější. že nemáme přátelíčků a 14 pomocníků (Vese- lost), kteří německé obstrukci více prospěli, nežli tato sama. Nemůžeme se spolehati, že ty, kdo bořili trůn, osoby, které stály okolo trůnu, vyhlašo- valy za spásonosné (Tak jest! Hlučný po- tlesk.) čeští poslanci mohou spolehati jen na sebe, na svůj politický rozum a míti důvěru našeho lidu (Výborně! Potlesk.), která musi býti stálou, ať délají co dělají. (Výborně ! Po tlesk.) Poslanci nemohou v každém okamžiku
Němec Vídeňák Vídeň Vesa
19 article
jíti a vyptávati se voličů, co tomu neb onomu říkají, oni musí pracovati a činiti sami rohod- nuti, co uznávají, že v jednotlivých okolnostech jest nejlepším a na prospěch českého národa. (Výborně ) Zrale bylo také uvažováno, že ze spřáte- lených stran na říšské radě se ukazuje, že česká obstrukce podporuje druhý účel německé ob- strukce, totiž aby znemožnila se bývalá majorita, čehož docilí se, když čeští poslanci v obstrukci setrvají, proto že ostatní strany nemohou nimi jiti. Poláci a Slovinci mají velký zájem na tom, by vyřídili se investiční předlohy, které i u nás mají nepopíratelný hospodářský význam, proto že by se jimi dostal při nynějším nedo- statku peněz a práce velký počet millionů oži- vujícím způsobem do hospodářského životaa nelze se diviti, že v české obstrukci vidí s z příčiny této velké hospodářšké neštěstí, proto že vlády mohou dle § 14. všechno provésti, ale investiční předlohy nikoli; peníze se jím opatřiti nemohou, protože ani žid na něj nie. nedá. (Výborně! Hlučná veselost.) Se všech stran působí se k tomu, aby čeští poslanci od obstrukce upustili — o po- slední schůzi parlamentní komise nemůže řečník nic říci k vůli závazku přísného mlčení — jenom Němci zachovávají jistou reservu. Vychá- zejí patrně se stanoviska, že nesmějí nic dělati, co by znemožnilo pro budoucnost jejich ob- strukci a přejí si kromě toho, by česká ob- strukce potlačila pravicí. Všecky výpočty jsou však nesprávné, nebot zb,vající pravice sotva bude moci českou ob- strukci zlomiti násilím. Řečník uvádí, že když Němci nebudou hlasovati pro změnu jednacího rádu, nebude provedena.
Polák Němec
20 article
Praví-li se na pravicí, že Körbrův jazy- kový zákon, kdyby zachovala se majorita pra- vice, změnil a upravil by se tak, bychom ob- drželi, čeho si musíme nejnutněji přáti, třeba odpověděti, že Němci uchopili by se znovu obsírukce. Nechtějí-li, aby zůstala jazyková na- řízení, připustí tím méně, aby otázka jazyková upravila se zákonem. Pochopitelno jest, že vláda Körbrova byla při vypracování své osnovy v situaci velice těžké, neboť udělati, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, jest obtížno. (Souhlas.) Vláda myslila, že učiní nejlépe, když hesla, která se drží na povrchu, vybere a každému dá něco. Řečník probírá pak předlohu Körbrovu a poukazuje zejmena, jak v jednotlivých oborech státní správy, na př. v železnictví, postovnictví. u četnictva ponechána vnítřní úřadní řeči něm- čina a že v žádném není česká řeč ve vnitrním úřadování důsledně provedena. Ve smíšeném území může se Čech obrátiti na úřad česky, jen když neumi německy. Kdyby přišel Čech, který jest tam na př. pět let a promluvil česky, rekne mu okresní hejtman: »Což neumíte ně- mecky?« U krajského soudu musí býti česká strana zastoupena advokátem, který nesmí činiti podání česká. Jest též obava, že němečtí úřad- níci nechtěli by s Čechy mluviti česky a že, kdyby u nás, na př. na Král. Vinohradech řell český úřadník někomu »Mluvte česky«, měl by z toho ještě disciplinárku. (Hlučný souhlasa potlesk.) Jazyková osnova nevyhovuje kardinálním našim zásadám, totiž abychom byli s Němci stejně oprávněni, aby se s námi ve veřejné správě stejně jednalo (Souhlas.), by Čech mohl u všech státních úřadů žádati vyřízení ve svém jazyku a by se tímto také s ním jednalo. Vse nasvědčuje, že ohraničování sloužiti má k tomu, by našel se způsob upravení jazykové otázky.
Körbrův Němec Čo Král Čechy Vinohrady
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Krása a dobro. Pohádkou napsal M. J a kn. Vznešená slečna chodila často podvečer do zahrady. Byla mladá a krásná, že by ji by člověk mohl míli za anděla. A ona opravdu žila jako andělíček. Nikdy nic nedělala, nepsala, ne- vařila, nepoklizela, jenom pro svou zábavu vy- šívala v hedvábí zlatou a střibrnou nitl. A proto její ruce byly tak bílé a jemné, jako by je v sněhu bílila. Starosti ji nikdy netížily, nikdy nie zlého, nic škaredého na světě neviděla, ba an nuzného žebráka nikdy nepotkala. Žila v samýeh krásných pokojích, měla ráda hudbu a kniby. Všecko, čeho si přála, otec ji opatřil, protože byla jedináčkem. Měla vždy, co srdce ráčilo, ale přece někdy zastesklo se ji neznámým steskem- I hledala samotu v zahradě a z dlouhé chvile o tomto smutku přemýšlívala. V zahradě, žila ošklivá žába ropucha. Měl svou skrýši v dutině pod rozpadlou hrází a celý den tam spala, protože nechtěla na slunce. Vě- děla, jak je škaredá, že by ji někdo mohl z- hubit a proto se přes den raději skrývala. Večer když slunce mělo zapadat, procitla, vylezla z díry, skryla se do trávy a vyskakovala za ko- máry a mouchami. Byla neobratná a těžká.
Krása M J
22 article
Každý ten pohyb byl jí pracný. Tak žila den ze dne. Někdy tušila nečas a smutně kvákala. protože za deště nemohla lovit a musila o hladu žiti v ošklivě rozsedlině mezi kamením. Tak žil v zahradě už druhé léto. Své staré místo mu- sila opustit. Zedníci opravovali rozpadlou zeď a všecko kamení vybrali a proto přestěhovala se ropucha třetího roku a uvelebila se v kamení podle vodotrysku. A to bylo její neštěstí, že hledala útulek nedaleko pěšiny k besídce. V poledne za dne májového probudilo ji slunce ze spánku zimního. Byla ještě slabá skřehlá. Zachtělo se jí hmyzu, ale byl ještě den Skrčila se a jenom skulinou hleděla, jak nad ní hučely mouchy modravým vzduchem. Rado- vala se, že večer bude lovit.
23 article
Najednou zaslechla kroky Ale to nebyly kroky starého Melušky, jenž tady kopával v zahradě a strašně křápal těž- kýma botama po pěšinkách. Byly to kroky skono jako nějaké jemnější bytosti nežli je člověk. Ropucha vydrala se poněkud výše a popa- třila před sebe. Úžasla. Viděla před sebou vzne- šenou slečnu běloučké pleti, s krásnýma očima. s tváří jak z vosku jemně nadechlou, se štíhl u šíjí a jemnýma rukama. Na krku měla veliký, bílý, krajkový limec, jakého nezřela doposud. Zdiveně ucouvla před tímto zjevem. Nevěděla, máli se báti nebo zůstati. Ale vždyť oči ty byly tak jasny, tak čisty, že nevzbuzovaly strachu. Jenom z jakési nepovědomě úcty zalozla ropucha mezi kamení a čekala večera, Lovila prvého večera, druhého, po celé jaro lovila podvečer. Bývala štastna, objevila-lise v zahradě milostná slečna. Pokaždé se jí ob divovala a potají pozorovala spanilou jej krásu. Jednou uviděla milostnou slečnu, jak j pronásledovali dotěrní komáři a jak ona se stra- chovala. A od té doby nežila na světě pro nic jiného, než aby zhubila všecek ten protivný hmyz, který ani tak něžným bytostem nedáv pokoje. Celé večery do noci sedala ukryta v tráve a pilně lovila. A jenom to ji vždy hnětlo, z ještě vždy tolik hmyzu poletovalo a že ho ne- mohla požrati šmahem. Jednoho parného večera, když se země du- sila horkem a tráva i kameny ani se neorosily, tušila dešť. Zaskřehotala, jak měla ve zvyku. aby zvěstovala obrozující pršku. Ale v tom do- padl kámen do trávy — a ona přestala skre- hotati.
24 article
Hádala, kdo by ji pronásledoval, ale pravdy se nedopátrala. Milostná slečna chodila sadem, ale kdož by mohl říci, že i v takových anděl- ských bytostech rodí se takové zlolajné skutkyr Vždyť její ručky nebyly k tomu, aby se poskvr- nily nějakým nečistým kamenem ! Úž proto ne- připustila sobě ropucha této myšlénky, že by to bylo zvrácením jejího životního účelu. Vždyť ne- žila jinému, než aby zahradu zbavila hmyzu, jenž byl tak protivný milostné slečně. Ustála jenom ve skřehotání, skryla se v trávě a tma- výma očima hleděla za kráskou, jak prudkou chůzí brala se ze sadu. Pozejtří pracoval v zahradě Matuška. B starý, shrbený, tváře měl vrásčité a nos. hodně červený, protože někdy se opíjel kořalkou, al jinak byl dobrý člověk. Přišel s motykou, shrnul si nahoru modrou tlačenou zástěru a čistil pě- šinky a rybízové keře. Když chodil, velice křípal nemotornýma botama a skoro pořád si bručel nebo zpíval. Ropucha vždyeky o něm věděla, když přišel. naslouchala mu, kayž zpíval, ale jinak se mu vy- hýbala, protože tvář měl vrásčitou tak jako ze- mák a nos podobný dozrálé okurce. A takových lidí ona nemilovala, protože nebyli podobní an- dělíčkům, jako ta milostná slečna. Ropucha zaslechla nejednou hovor, ale ne- rozuměla mu, protože to bylo daleko od jejího doupěte. Jenom se ji zdálo, že slyší hlasy. To rozmlouvala milostná slečna s Ma tuškou.
Matušek Ma
25 article
Pravila: »Včera jsem slyšela jakési oškliv stvoření z trávy. Byla to žába, ale jakási strašná. Tak to až chrastělo, jakoby na zubech skřípal Hodila jsem po ní kamenem a potom ztichla. A včera ani jsem tam okolo nemohla přejít. At tak mne mráz obchází, když si vzpomenu, jal strašně chraptěla !« »Ah, to je ta stará ropucha, co byla tam v té rozvalené zdi loní. Přestěhovala se, myslím, tu blíže k besídce,« povídal Matuška hrdým. stařeckým hlasem. »A ropucha je žába?« ptala se milostná slečna. »Pravdať, že žába a jaká škaredá, same ošklivé bradavice,« povidá Matuška. »Mohl byste ji nějak odstranit ze zahrady Matuško,« vzdychla milostná slečna »To ne, povídá se, že prý je jedovatá. S odpuštěním, prý ostříkne člověka a potom zů- stanou na těle lišeje, « praví Matuška. Milostná slečna se otřásla. »Udělejte ji nějaký konec, Matuško, celou zahradu mi zoškliví,« prosila Matušku slovy pohledem. »To Pánbůh chraň! Vždyť je to užitečné stvoření, mouchy, komáry a kde jakou havět chytá. To by byl hřích něco takového udělat, povidá Matuška, jakoby zatvrdl Milostná slečna odesla od Matušky a mrzel se na něho pro jeho neochotu. Ropucha zatím čekala, vyhlížela milostnou slečnu. A ona nešla. Myslela, že nedobře chy- tala hmyz a proto s tím větším úsilím lovila, až všecka zemdlela. A přeco každého večer vyskakovala toužebně na pěšinu, aby uzřela mi- lostnou slečnu. Jednoho dne unudilo včecko milostnou slečnu. Odesla do zahrady, protože na žábu po- někud pozapomněla.
Matušek Matuška
26 article
Jde, pozoruje, jak tráva podrostla, jak jedny květy poodkvétaly a jiné jich místo zaujaly. v tom zrovna uprostřed pěšiny vyskočí něco še- dého, osklivého a s plesknutím dopadne dolů. Hrůza! Pomyslela si, že ji ta ropucha zrovna pronásleduje. Ubíhá ze zahrady, ale ty pleskav zvuky ještě jí dále znějí v uších, jakoby za ropucha skákala. Vrazila do pokoje a div že leknutím n- ochuravěla. Její pečlivý tatínek té chvíle zvěděl, co potkalo jeho jedináčka. »Proč jsi mi o tom neřekla ? Anebo byl tam Matuška, měla's mu říci, aby ji zakopl, pravil jí otee. »Vzdyť jsem to říkala Matuškovi. On pravi. že by jí nezabil. Chytá prý mouchy — a proto že bylo by hříchem ji zabít,« odřekla milostná slečna, všecka se ještě po těle chvějíc. »On tomu rozumí. Vyrostl při lese, ničeh nečetl. On jenom umí zachodit s motykou, oko- pávat rybíz a čistit chodníky. Najdeme člověka, který s tou žábou naloží —« povídal tatinek odešelz pokoje, protože svého jedináčka upokojil. Téhož dne najala služka člověka surového, aby ošklivou ropuchu zabil. Ten přišel, počíhal na ropuchu v zahradě, ubil ji motykou a vyhodil ji ze zahrady. Dostal mzdu za svůj skutek a ještě téže hodinyji propil. Ropuchy nebylo. Všecky zlé upomínky na ni byly zapomenuty. Milostná slečna opět cho- dila denně do zahrady, když ji byl unudil pokoj s knihami, šitím a klavírem.
Hrůza Matušek
27 article
Jedenkrát přišel Matuška, aby očistil keř a pěšiny od smělé, dotěrné trávy. Potkal u be- sídky milostnou slečnu a zastavil se s pl. »Už vidím, paní slečinko, že se té žáby nebojíte,« povídal skoro škádlivě. »Však už jí není,« odřekla vítězně milostná »Myslel jsem si to. Ale proč jenom stvořil Pánbůh tak ošklivé tvory? Třeba tu dělali dobře, každý se od nich odvrací a týrá je pro jejich ošklivou podobu. Ono nebývá vždyeky dobréa pěkné pod jednou střechou,« zarozumoval Ma- tuška, zakopl do trávy, střepal s ní blinu a hodil ji na hromadu mezi plevel. Milostná slečna viděla ve slovech těchto ostnatou narážku na sebe, proto odešla od pro- stořekého člověka. Po čase, v dobách prudkého letního parna, seděla milostná slečna opět v besídce. Vyšivala střibrná kvítka na modrém hedvábí. Najednou píchlo ji něco v malíček na levé ruce. Myslela, že se to sama upíchla jehlou, ale když obrátila ruku, uzřela na prstu velikou mouchu. Chtěla ji plesknouti dlaní, ale moucha v čas ještě odlétla.
Matušek Ma
28 article
Lekla se a prohlížela si ránu. Byla tak útlá, jakoby špendlíkem plchl, ale čím dále, tím pal- čivějí svědila, začervenala a začala v okruhu modrati. Milostná slečna odběhla do pokoje. Pravila otci s úzkostí, co se jí stalo. On poslal rychle pro ranhojiče. Ranhojič přišel a prohlédl ránu. Povídal, že byla nejvyšší chvíle, aby se otrava nerozšírila. Usoudil, ze. bude nutno odníti malíček. Milostná slečna upadla do mdlob a té chvíle odňal jí lékař maliček. Rána se zacelila, ale něžná ruka její navždy zůstala zohyzděna. Nyní si vzpomněla milostná slečna na slova Matuškova a nyní také otevřely se její oči. Viděla, že třeba se divit formě a kráse, ale že třeba též milovat ono neznámé dobro, které je skryto v bytostech na pohled nevzhledných, jakou byla i tato ošklivá ropucha, neboť zůstane tajno, bylo-li by se přihodilo toto neštěstí, kdyby ropucha byla zůstala na živu ...
Matuškův