3
masthead
10. října 1913. číslo 278.
4
article
jednávání v předsednické konferenci a kleri-
kálové povolili. V sněmovní schůzi dne 8.t
m. záslupce německých liberálů Greil pro-
hlásil, že jeho strana odvolává pilné návrhy.
poněvadž v předsednické konferenci usnese-
no vzíti zalím reformu volebního řádu a zem-
ského zřízení s jednacího pořadu a přikázati
ji znovu výboru, který v ní provede změny.
jak byly smluveny mezi zástupci všech stran.
Posl. Sehraffl pak navrhl, aby se volebn
reforma vrátila výboru, což přijato a sněn
odročen, dokud výbor svou práci neukončí
Posl. Schraffl pravil ve své řeči mimo ji-
né, že hlavní zásluha o kompromis náleží mi-
stodržiteli hr. Toggenburgovi, podobně jako
ve Štyrsku na kompromis došlo jen zásluhou
místodržitele hr. Claryho. Domluvy obou mí-
stodržitelů sporným stranám uveřejněny sice
nebyly, ale sotva chybíme, soudíme-li, že jim
uvedli za příklad poměry v Čechách a pohro-
zili podobným opatřením, jaké učinila vláda
v Čechách, jestliže se strany samy nedohod-
nou a nepostarají se o dělnost zemských
sněmů.
Greil
Posl
Čechy
5
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Němci, Rusové a slovanská myšlenka.
Už dávno němečtí a rakouští přátelé Ru-
ska posílají je za Ural, tam že jest jeho bu-
doucnost, a v Evropě se má vzdáti přede-
vším politiky slovanské, začež získá nejprve
přátelství Německa a v druhé řadě i Rakou-
sko-Uherska, jemuž Rusko musí ponechat
úplně volnou ruku na Balkáně; za to pak
mu Němécko a Rakousko ponechají volnou
ruku v Mongolii, Mandžurii a Číně.
Na ruské straně zaujímá toto stanovisko
kníže Meščerský se svým „Graždanínem“.
„Novoje Vremja“ odpovídá na tyto svo-
dy: „Němci jednoho nikdy nepochopí: slovan-
ské myšlenky, té slovanské myšlenky, kterou
ještě otec Petra Velikého vyjádřil slovy:
„Srdce moje kormoutí se nad zotročením ubo-
hých Slovanů. Budu míti těžké zodpovídání
před soudnou stolicí boží, jestli jich neosvo-
bodím, maje toho možnost. Ustanovil jsem
tak: je-li v tom vůle boží, postavím za Slo-
vany všecka svoje vojska, vycedím krev do
poslední krůpěje, ale postarám se o jich
osvobození.“ Slovanská myšlenka s něme-
ckého hlediska musí býti líčena jako bláho-
vost, neboť Němcům nic není nebezpečněj-
šího nad tento politický princip. Slovanská
myšlenka prožívá nyní krušnou krisi, ale vše.
co se stalo letošního leta na zármutek slovan-
ských srdcí, nezmate ani jednoho upřímného
a uvědomělého Slovana. Budoucnost Ruska
může býti založena pouze na těsném zblížení
s příbuznými Slovany. V ten den, kdy se Ru-
sko zřekne Slovanů, podpíše si ortel smrtí,
neboť Slovany od sebe odstrčiti je snadno,
ale z Mongolů a Číňanů nenaděláme si upřím.
ných přátel nikdy.
Protože přátelství Ruska je pro Německo
i Rakousko-Uhersko velmi žádoucí, budou se
musit k Rusku jiným způsobem přiblížit a ne-
klást mu žádných podmínek, hlavně ne tako-
vých, jako jest, aby se odřeklo Slovanů.
Němec
Petro Veliký
Slovan
Mongol
Číňan
Rusová
Ural
Evropa
Německo
skoUhersko
Rusko
Balkán
Rakousko
Čína
Uhersko
Novoj Vremja
Slovan
Graždanín
6
article
Srbsko, Bulharsko, Albanie, Turecko.
Trestná expedice“ srbská proti Albancům
pomalu bude skončena, ale za to stále ještě víř
spory o účast druhých stran v této vzpouře. Správ-
ce srbského ministerstva zahraničních záležitostí
Spalajkovič prohlásil nedávno dopisovateli
„Birževých Vědomostí“, že Srbsko má v rukou
doklady o podpoře albanské vzpoury cizími státy
a jmenoval výslovně Bulharsko, které prý vyslalo
do Albanie své důstojníky i zbraně.
V zápětí na to odpověděl mu v „Rěči“ nynější
bulharský vyslanec v Petrohradě, gen. Radko Di-
mitrijev. Popírá, že by „oficiálné Bulharsko“ měle
účast v albanském povstání. Poukaz na plukovní-
ka Markova nie prý nedokazuje.
Gen. Dimitrijev doslovně řekl: „Nevím, zda
existuje zmíněný šifrovaný referát Markova z Dra-
če, ale vím, že Markov je Makedonec. Jako zálož-
ni důstojník mohl jednat na svou pěst. Bulharsko
nepomáhalo Albanií zbraněmi, neposílalo lam
svých organisovaných sil, a za účastenství svých
občanů nebo Makedonců v albanských řadách ne-
ní zodpovědno.
Zajímavý je také výklad gen. Dimitrijeva o po-
měru Turecka k Řecku a o stanovisku Bulharska
v tomto sporu.
Turecko má dnes v Evropě skoro 300.000 v -
jáků. Proti nim stojí na polo demobilisováná.
oslabená armáda řecka, které Srbové sotva bu-
dou moci mnoho pomáhat, protože jsou stejně
vyčerpání a zaujati na jiné straně. Proto postup
Turecka je nebezpečný.
Bulharsko v daném případě bude pouhým dí-
vákem. Bulharsko nemůže ani bránit Turecku, aby
nesoustřeďovalo svá vojska na novém bulharském
území, protože podle smlouvy o míru ještě dva
měsíce má tam ponechat volnou ruku Turkům. Na
zakročení Evropy nelze počítat. Jestliže Evropa
dopustila obsazení Odrinu a Lozengradu, sotva se
zaplete do boje Turecka s Řeckem.
Birževý
mitrijev
Markov
Makedonec
Dimitrijev
Srba
Turek
Srbsko
Bulharsko
Albánie
Turecko
Petrohrad
Řecko
Evropa
7
article
Ke sporu Srbův a Bulharův o účast při dobyt
Odrinu a zajetí Šukri paše zajímavý příspěvek při-
náší „Novoje Vremja“ v dopise svého korespon-
denta z Odrinu. Korespondent „Nového Vremene“
patrně ruský důstojník, dostal od Envera beje po-
volení, prohlédnouti si hlavní pevnůstky Odrinu
Dostal se také do pevnůstky Hederlyk, kde byl po
celou dobu obléhání hlavní stan Šukri paše, a kde
prý byl také Šukrí paša zajat Srby.
Velitel pevnůstky provázel korespondenta
„Nového Vremene“ a ukazoval mu, skromnou
komnatu, kde trávil hrdinný šukri paša. Na otáz-
ku, komu se vzdal šukri paša, odpověděl turecký
důstojník živě: „Srbům. Odtud na západ opero-
vali Srbové, oni také dobyli pevnůstky Hederlyku
Svou šavli odevzdal Šukri paša srbskému podplu-
kovníku Gavrilovičovi, a teprv večer přišel do
pevnůstky bulharský plukovník Marcholev. Turci
o tom vědí. Oni také vědí o tom, že později ze
strachu o život šukri paša prohlásil, že ho zajali
Bulhaři“.
Srbův
Bulharův
Enver
Dostal
Srba
Gavrilovič
Marcholev
Turek
Bulhar
Nový Vremen
Hederlyk
Novoj Vremja
8
article
Prohlášení k welfské otázce.
Projev vůdce hannoverské welíské strany
posl. Colshorna, že dopis prince Arnošta Augusta
Cumberlandského říšskému kancléři, v němž pro-
hlásil, že v jeho vojenské přísaze je obsažen slib,
že nebudé nic činili a nic podporovati, co směřuje
ke změně nynější državy Pruska, není prý žádným
vzdáním se nároků na Hannoversko, což prý Cols-
horn zvěděl z úst vévody Cumberlandského ve
Gmundenu, i výklad Colshornův, že vojenská pří-
saha váže prince jen po dobu jeho vojenské služ-
by a že vévoda Cumberlandský ani prine Arnošt
August se nároků na Hannoversko nikdy nevzdají,
způsobily v německém tisku takové pobouření, že
v Gmundenu byla konečně pocítěna nutnost uklid-
niti veřejné mínění, aby princi Arnoštu Augustovi
byla urována cesta na trůn brunšvický. Oficiosní
Wolffova kancelář přinesla tolo prohlášení:
„S různých stran podniknuté pokusy, špatně
vykládati prohlášení v listě jeho královské výsostí
prince Arnošta Augusta, vévody brunšvického
lyneburského, říšskému kancléři, učiněná s odvo-
láním na přísahu na prapor, jsou, jak se nám sdě-
luje z Gmundenu s přislušné strany, v příkrém
odporu s míněním prince samého. Přine soudí,ž
jeho, v tomto dopise obsažené výroky o slibu, spo-
čívajícím v přísaze na prapor, jsou tak jasné
určité, že nikdo nemá práva jeho slova záludně
vykládati a jimi otřásati. Je mu nepochopitelno
jak může někdo pochybovati o tem, že tento slib
zůstává také v platnosti, jakmile by se stal něme-
ckým spolkovým panovníkem, ježto obsahuje zá-
vazek, jenž pro německého spolkového panovníka
vyplývá sám sebou a cítí se tudíž svým slibem
vázán pro vždy.
Augusta
Colshornův
Cumberlandský
Arnošt August
Wolffův
Prusko
Gmunden
9
article
Zároveň se prohlašuje poloúřadně z Gmun-
denu a z Berlína za nepravdivou zpráva „Frank.
Nachr.“ o tom, co předcházelo zasnoubení prince
s deerou německého císaře: „Rozhovory říšského
kancléře v Homburgu s jeho král, výsostí vévodou
z Cumberlandu a princem dosáhly zcela jasně vý-
sledku, který je uložen v dopisu princově říšskému
kancléři. Líčení výstupu a princem Augustem Vi-
lémem náleží do říše bájí.“
To vše znamená, že mezi Gmundenem a Ber-
linem bylo již asi dosaženo úplné dohody a že již
dle všeho byl také předem zajištěn souhlas spol-
kové rady, aby zeť cisařův byl dosazen na trůn
brunšvický, při čemž se Prusko a spolková rada
spokojí s prohlášením prince Arnošta Augusta
učiněným v dopise, zaslaném říšskému kancléři,
a nebude se žádati formální vzdání se nároků na
Hannoversko, aby se šetřilo citlivosti starého vě-
vody Cumberlandského. Část německého tisku
však se staví proti tomuto postupu a vyzývá
kancléře, aby bez formální resignace princovy na
Hannoversko podobný návrh spolkové radě nepři-
pustil a aby raději odstoupíl.
Frank
August V
Augusta
Gmun
Berlín
Homburg
Cumberland
Gmunden
Prusko
11
article
Řečnícká kampaň anglických ministrů, zahá-
jená tento týden, přinese vyjasnění o stanovisku
vlády k aktuálním politickým otázkám. Pověstio
kompromisu v otázce irské home-rule a o nastá-
vající konferenci, docházely víry tím spíše, že vlá-
da Asquithova zcela nečinně přihlížela k zjevným
přípravám branného odboje v Ulstru pro případ.
že by home-rule byla provedena. Ministr vnitra
Mac Kenna však ve velké politické řeči, pronese-
né v pondělí v Pontypoolu ve Walesu, zmíniv se
o návrhu na kompromis v otázce home-rule, pro-
hlásil, že by bylo nesmyslne mluviti o kompro-
misu, když jedna z obou stran je zřejmě odhodlána
neučiníti žádného ústupku.
Oposice proti home-rule, dodal Mac Kenna.
je ostatně v jiné formě oposicí proti Parliament
aet. Mezi konservativci je jistý počet tvrdošijných
duchů, kteří se nemohou odhodlati, aby se sklo-
nili před hotovou událostí a kteří ještě dnes ne-
chtějí připustiti, že, ať je mínění lordů jakékoliv,
vůle poslanecké sněmovny musí konečně nabýti
vrchu. Oslatně příznali naivně a neváhali říci, že
i kdyby rozhodnutí lidu dalo za pravdu vláděv
této otázce home-rule, bojovali by proti ní dále.
Asquithův
Mac Kenn
Wales
poslanecký sněmovna
12
article
Jak za těchto okolností možno upřímně mluvitio
kompromisu a konferenci? Je pravda, že, poku
jde o Ulster, konservativci tvrdí, že učinili prak-
tický návrh. „Vše, co na vás žádáme,“ prohlašují,
„jest, aby home-rule neplatila pro Ulster“. Ale ta-
ké tu shledáváme opět stejný nedostatek upřím-
nosti. Jestliže konservativci žádají pro Ulster vý-
jimku, je to — a tím se netají — proto, že vědí, že
by to znamenalo učiniti projekt neproveditelným.
Jestliže se Ulstru podaří uniknouti home rule,
prohlásil sír Edward Carson před několika dny.
je home-rule mrtva.
Na konec prohlásil Mac Kenna, že vláda ne-
hodlá se dáti zastrašiti násilím menšiny. Je pevně
odhodlána zjednatí vítězství vůli lidu,
Carson
Mac Kenn
Ulster
13
article
Francie a Španělsko.
V pařížském tisku se souhlasně uvádí, že král
Alfons a prosident Poincaré se ve svých přípitcích
vyslovili velmi určitě, ale také velmi opatrně
tom smyslu, že srdečná dohoda posud necxistuje
nýbrž teprve se chystá, takže připojení Španělsk
k trojdobodě je úkolem budoucnosti.
Madridský dopisovatel „Tempsu“ hovořil jed-
nak s muži z lidu, jednak s osobností kržli blízkou.
s velkofinančníkem, se dvěma řediteli předních
listů španělských a čelnými žurnalisty, i uvádí jako
výsledek své ankety
1. že celý národ španělský si dokonale uvědo-
muje význam, jaký by pro něj mělo účinné přátel-
ství Francie; 2. že osvícená část obyvatelstva shle-
dává, že dohoda s Francií by byla velmi žádoucía
že by se dala poměrně snadno provésti
„Španělsko může Francii poskytnouti jen své
přátelství,“ pravil mu jeden z interviewovaných.
„ale toto přátelství může býti tak cenným, že b
se pro Francii vyrovnalo novému zákonu o tříleté
vejenské službě a že by ji nestálo nic, ani na li-
dech, aní na penězích. Francie mohla by odvolati
voisko z hranic od Bordeaux k Toulouse a rozdě-
liti všechny uvolněné pluky, kam jí bude libo.
případě války měla by především významnou basí
na Balearech a mohla by velmi rychle povolati
domů své vojsko z Alžírska a Tunisu přes Cartha-
genu. S dohodou anglickou byli bychom naprostý-
mi pány úžiny Gibraltarské a poskytli bychom ještě
Francii ve Vigu nevyrovnatelný přístav s hlediska
strategického.
Alfons
Poincaré
Temps
Francie
Španělsko
Bordeaux
Toulouse
Alžírsko
Tunis
Vigo
14
article
Politická schůze v Benešově.
Politická schůze v Benešově.
Místní organísace národní strany svobodo-
myslné v Benešově konala minulé středy první
plenární schůzi velmi čelně navštívenou, kterou
zahajovala svoji podzimní činnost. Schůzi před-
sedal p. stavitel F. Mařík. Po zahájení schůze
přednesen byl z předsednictva vřelý projev, a by
dr. Kramář byl požádán, by ujal se
znovu vedení ve straně a projev ten-
to jednomyslně veškerými přítomny-
mi byl schválen.
Hlavním bodem programu byl referát „O po-
litické situaci“, jejž přednesl gen. tajemník F. Sis.
Řečník v úvodu své řeči vylíčil vývoj politický
za poslední období a uvedl průběh zemské krise,
která vyvrcholila Anenskými patenty v shroucení
samosprávy, suspensí jeho nejvyššího exekutivního
orgánu, nastolením byrokratické správní komise.
Tento stav není ovšem důsledkem událost
posledních měsíců, nýbrž je výsled-
kem celého řetězu příčin a činů dlou-
hotrvajícího složitého procesu po-
litického, na který působily i vnější tlaky.
stojící mimo náš dosah a mimo naše vědomí. P
celou dobu trvání sněmu od roku 1861 lze sledo-
vati dva bojující směry: náš, který vidí v sněmu
centrum svých národnostních a autonomních snah.
z něhož chceme vytvořiti důstojnou zákonodárnou
instituci českého království a směr německý, který
přímo i nepřímo staví se proti každému úsilí p
zvýšení váhy a pravomoci sněmu. Centralismus
německý stál vždy plně na straně německé, uměl
potlačiti rozvoj autonomní nesvoláváním sněmu
via facti přebíral důležité otázky z kompetence
sněmovní a přenášel do Vídně. Dnes je ten stav,
že v zemi máme vládní komisi, ve které na místě
zástupců lidu, občanstvu království Českého zod-
povědných, vládnou v zemi státní úřadníci.
F Mařík
Kramář
Benešov
Vídeň
národní strana svoboda
15
article
Pro nás politicky je prvním úkolem, praco-
vati k odstranění správní komise
aby zavedeny byly znovu v Čechách
ústavní poměry. České strany sjednotily se
na programu, že mají usilovati o vypsání nových
voleb a o svolání sněmu za jediným účelem vyří-
diti ústavně volební reformu. Strana naš
prohlásila se rovněž pro cestu ústav-
ního řešení, avšak nepřeje si pouze
demonstrativního svolání sněmu, ný.
brž sněmu dělného, aby sněm byl schopen
otázku volebního jádu vyřiditi a sice v tom směru.
že, nedocílí-li se zlepšení předlohy vládní, zhor-
šiti ji pro ty, kdož volebního práva nemají, strana
naše nepřipusti
Dokonce však nemůžeme si přáti svolání sně-
mu pouze jako ústavní demonstraci, aby sněm
pak snad na nových 6 let byl nedělný a nedělností
svojí jednak oddálil změnu volebního řádu, jednal
nepřímo udržoval dnešní neúslavní poměry. Z toho
důvodu je pro nás logickým důsledkem povinnost.
vejíti v jednání s činiteli, od nichž dělnost sně-
movní je závislá, to jest s vládoui a Němci. Jsme
si ovšem toho vědomi, že nemůže se omeziti jed-
nání pouze na program svolání sněmu, nýbrž že
musí pojati ve svůí peřad celý komplex vyrovná
Němec
Čechy
16
article
vacích otázek. Nenapadá nám nikter ak
nadbíhati Němcům, avšak naprosto
musíme označovati za velké nebez-
pečí pro českou věc, vydávati heslo,
že za dnešní vlády žádné koníerenee
dohodovací se nemají obesílati. Te
znamená, že vzdáváme se možnosti spolupracovati
na osnovách a návrzích, které česko-německou
otázkou mají se vyřešiti, vzdáváme se možnosti
usilovati o zlepšení jejich a ponecháváme vše pou-
ze vládě a Němcům. Jestliže vždy pasívita politi-
cká nás poškodila, nejméně na místě takový vzdor
radikalismu by byl za dnešních poměrů, kdy se
jedná o vyřízení nikoliv akluálních otázek, nýbrž
o řešení zásadního poměru mezi Čechy a Němel.
jehož výsledek bude míti značný vliv na posunutí
poměrů nacionální moci v zemi i státu.
Němec
Čechy
17
article
Nesmíme zavírati oči před skutečností, že
na straně vlády je sklon k oktrojům a že sotva
podaří se nám zabrániti oktrojům, jestliže nepro-
vedeme řešení ústavně. A taktikou pasivity
pří vyrovnávacích jednáních nepra-
cujeme k ničemu jinému, nežli že že-
neme vodu na mlýn všem, kdož jsou
pro oktroje, a budou-li jednou oktroje již
provedeny na základě osnov, při kterých byli u-
častni pouze Němci a nikoliv my, budeme moc
radikálně protestovati proti nim, ale na několik
deseliletí budou poškozeny české zájmy. Stejné
kvality, jako heslo, nezúčastniti se jednání za dneš-
ní vlády, je také heslo: bez českého sněm
žádná říšská rada, které znovu v radikál-
ních táborech se opakuje. Kdo logicky domysl
důsledky tohoto hesla, ví, že to neznamená nle
jiného, nežli že dáváme určení taktik
a celého postupu na radě říšské d
rukou Němců, neboť kdýkoliv Němcům budou
nemilá, nepříjemná a škodlivá naše pracovní úča-
stenství v parlamentě, budou míti v moci, dle
tohoto hesla za jakékoliv konstelace sněmovní
zastaviti dělnost sněmu a vypuditi nás z posie
na radě říšské. Lze pochopiti, vysloví-li se ve
zvláštním vzrušení určité heslo, avšak není po-
chopitelné tvrdožíjné setrváváne
v něm, když škodlivost jeho je jasná
Němec
18
article
Národ není pokusný králik, aby se s nim mohly
prováděti experimenty, jimiž jde ke své zkáze
dokonce již na takové experimenty nesmí se
nasazovati divotvorný klobouk s v or-
nosti. A ten, kdo má sílu a zmužilost, že před
těmito svornostkářskými důtkami s
neuhne, ten není zrádcem, ten je prá-
vě zmužilý muž, který s nasazením
svého politického života drží a opev-
ňuje hráze, aby zabránil záplavám,
hrozícím zničiti poslední zbytky
politické úrody v Čechách. My jsme
jistě pro společný postup celé české delegace prá-
vě proto, že víme, že jen veliké celky rozhodují.
v parlamentě, vždyť to byl hlavní důvod.
proč říšské volby jsme provedli v dohodě, aby-
chom v jediněm šiku měli co nejvíce poslanců,
a to byl důvod, proč jsme šli proti sociálním de-
mokratům, kteří chtěli zůstati jsolování, takže se
nám zdálo, že jejich hlasy znamenají zmenšení
moci jednotně české delegace, Jsme pro společný
postup v politice programově i takticky promy-
šlený, ale bylo by to zapomenutím cele
minulosti strany, opuštěním jasné.
reálné linie politické práce a zniče-
ním výsledku výchovného organisač.
ního úsilí, kdybychom ze strachu
před svištěním radikálně svornost-
kářských důtek, ze strachu před de-
mlagogií ulice, z obavy o svou popula-
ritu a mandáty, znovu měli usednouti.
a to v době tak kritičké, jako je dnež
ní, na lavicích politické negace, po-
litické pasivity.
Čechy
19
article
Nyní pro české strany příšla doba, aby uká-
zaly, že dovedou více, než protestovati, manife-
stovafi a táborovati, že dovedou uplatňovati
své kvality a svou sílu klidně a kon-
kretně, že dovedou vybojovati za dnešní situace
vše, co v peměru ke své síle vlastní a k síle ne-
přitele je dosažitelno, že dovedou docfliti splnění
českých požadavků pří velkých ústavních projek-
tech, u jichž řešení stojime. Naše strana nevyslo-
vuje se pro smír česko-německý stůj co slůj, nýbrž
jenem na tom podkladě, jak mnohokráte slavnostně
námi bylo prohlášeno, že nesmí doznati
újmy jednotnost a nedílnost králov-
ství Českého, že musi býti docíleno
co možná nejspravedliivějšího národ-
nostně i sociálně volebního řádu, že
jazykové otázky musí býti řešeny na
prineipu rovnoprávnosti a rovno-
cennosti, dojítí plného práva ve svém
jazyku v celém království a že musi
býti dosaženo ochrany menšin. S tě-
mito principy můžeme vejíti v jednání, neboť at
chceme, či nechceme, otázky tyto budou řešeny
a chceme-li, aby stanovisko české mělo co nej-
větší váhu, pak nutno, aby všecky české strany
spojenou silou při jednáních vystupovaly a ten,
kdo jinak jedná, ten hřeší na solidaritě národní.
ne na slovu a heslu solidarity, nýbrž na solidaritě
životního a cxistenčního prospěchu národa.
Po této řeči promluvil býv, zemský poslanec
kom. rada Steindler, „O důležitosti řešení národo-
hospodářských a sociálních otázek v politických
stranách a o jejich vztahu k politice“. Zvláště uká-
zal na důležité místní otázky hospodářské, které
vyžadují svého řešení. Skončil varováním před
nepromyšleným radikalismem hesel a pro rozum-
nou práci politickou.
Po debatě, které zúčastnili se četní řečníci
předseda p. Mařik o 11. hodině schůzi skončil.
Steindler
20
article
Třetí sjezd
Třetí sjezd
pro péči o slabomyslné a školství
pomocné v Polské Ostravě
ve dnech 5.—6. října 1913.
(Pův. zpráva „Národ. Listů“)
(Pokračování.)
Po informativní a živým zájmem sledovant
řeči předsedy stálého výboru pro pořádání sjezdů
nastínil Fr. Eliáš, nadučitel v Orlové, obraz
„Slabomyslných dětí na českých ško-
lách slezských“. Na základě vlastního še-
tření vylíčil poměry v jednotlivých okresích Slez-
ska. Úřadní statistika vykazuje 103 chlapce a 104
děvčata, již vůbec do školy nechodili a z nichž se
pak rekrutují metly slezského kraje. Nejsmutnější
poměry jsou v pánvi karvínské. Němci mají ve
Slezsku již 3 pomocné třídy, Češí a Poláci však
dosud ani jediné.
Fr. Mězl, rada zemského soudu v Brně, re-
feroval kriticky „O péči o slabomyslné a
soukromé ochraně mládeže vůbec
Zdůraznil národní význam této péče, neboť dnes
hlavně na tomto poli vedě se útok Germánstva na
nás. Na Moravě buduje se síť sirotčích spolků.
která bude míti centrálu v České zemské komisi.
Velké naděje činí si referent do realisace zákona
o ochranné výchově.
K návrhu odb. učitele K. Mrázka z Husovic
přijata byla resoluce, v níž třetí sjezd žádá dele-
gaci na říšské radě, aby při osnování zákonao
ochranné výchově byl v zemských komisích za-
stoupen plnoprávně element lékařský, soudcovský
i paedagogický.
V odpoledním jednání sjezdu, konaném př
přeplněném sále, ujal se první slova univ. prof.
dr. J. Kallab, který pojednal „O nakládání
se slabomyslnými dle platného trest-
ního práva a dle osnovy trestního zá-
koníku“. Příčetnost a nepříčetnost, která jest
dosud kriteriem trvajícího trestního práva, má být
zaměněna zásadou normálnosti a abnormálností.
Eliáš
Němec
Polák
František
Mězl
K Mrázek
profesor
doktor
J Kallab
Ostrava
Francie
Orlová
Morava
Husovice
zemský soud v Brno
21
article
Trest odplatný měl by býti zaměněn za trest úče-
lový. Tyto změny přispějí, že bude možno více
než dosud míti zřetel na děti slabomyslné; nicméně
osnova nového trestního zákona potřebuje ještě
v tomto ohledu revise.
Vrchní rada zemského soudu v Brně B. Ši-
meček probral „Poměr občanského prá-
va ku péči o slabomyslné“, ukázav nej-
dříve na slabiny občanského práva u nás, jež po-
chází z r. 1811. Ukázky z 30leté soudcovské praxe
mluvily jasnou řečí, že jest čas, aby se přikročilo
již k dílu. Tak bude umožněno chrániti slabo-
myslné před zneužíváním nesvědomitých vyděračů.
„Ditě zanedbané a opuštěné n
Ostravsku“ i milieu, v jakém jest mu žíti,
zobrazil živým slovem na četných speciálních při-
kladech Al. Schallenberg. říd. učitel na Mar.
Horách. Nedostatek ústavů (spíše se u nás dostane
zanedbané dítě do nebe, než do vychovatelny) po-
ciťuje se na Ostravsku zvláště citelně.
Fr. Pražák, učitel z Brna, mluvil „O sla-
bomyslných dětech českých menšin“
Kladl váhu na soustavnou péči sociální zvláštěo
děti menšinových míst.
J. Červášek, učitel pomocné školy v Klad-
ně, líčil těžkou práci učitele v pomocné škole. Tam
jest na místě „andělská trpělivost“. Nové a nové
pokusy, nové a nové cesty dlužno hledati. Z jeho
referátu bylo patrno, jak blahodárným zařízením
jsou trvající pomocné třídy.
Dita
Al
František . Pražák
J Červášek
Ostravsko
Mar
Brno
Brno B
22
article
„O kresbách slabomyslných dětí
pojednal učitel pom. školy v Karlíně J. Mauer
I zběžná prohlídka spontanních kreseb žáků po-
mocné školy může přesvědčiti o duševním nedo-
statku dětí slabomyslných. To, co normální dítě
přináší již s sebou do školy, čemu se naučiloz
vlastní záliby, musí slabomyslné dítě ve škole na-
býti. Zdůrazniti třeba potřebu volného kreslení
jako přípravy ku psaní, jež se přibližuje kreslení
velkých pismen.
V pondělí zahájil sjezdové jednání, jehož se
zúčastnilo 835 účastníků a 78 delegátů, ředitel pe-
dagogia v Polské Ostravě Fr. V. Autrata. Ná-
sledovaly přednášky v tomto pořadíi
MUDr. Fr. Šimsa, ředitel sanatoria v Krči.
známý a horlivý propagátor myšlenky potírání al-
koholismu, promluvil „O boji proti alkoholismu
jako příčině slabomyslnosti“. Uvádí prostředí, v ja-
kém žijí dětí ve velikých průmyslových městech
a jaké zhouby působí v nich alkohol. Vedle posi-
tivní péče o výchovu slabomyslných nutno bojo-
vati též proti zdrojům slabomyslnosti, mezi nimiž
na prvním místě je alkoholismus. Žádejme přísnou
abstinenci a nikoli pouze střídmost. Povinností
inteligence je, aby věnovala více pozornosti těmto
snahám. Nemůže-li začiti u sebe, musí začíti aspoň
u mládeže, jíž se za žádných podmínek nesmí al-
kohol podávati.
Fr. Munzar, učitel z Kostelce u Chrásli,
v debatě poukazuje na poměry, kterak v někte-
rých krajinách od počátku života dítěte v lůně
matčině až do vzrůstu utání se v kořalce, jíž sí
dodává kuráž matka v těžké chvíli a jíž se léčí
každá nemoc. Ozdravme naši mládež po způsobu
severních států. Vvzývá zvláště mátky jako ochra-
nitelky domácích krbů, aby zachránily národ.
[Dokončení.)
J Mauer
V Autrata
Šimsa
František
Munzar
Karlín
Ostrava Francie
Krč
Kostelec u Chrásnout
23
article
Pohřeb Karla knížete
Schwarzenberga.
Pohřeb Karla knížete
Schwarzenberga.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Za ohromného účastenství konal se včera na
Orlíku pohřeb knížete Karla Schwarzenberga. Se-
šly se k němu tisíce lidu ze širého okolí a sjel se
výkvět šlechty a hodnostů. Byla to imposantní
slavnost smuteční uprostřed nádherného parku
orlického, jemuž jeseň propůjčila melancholickou
krásu umírající přírody ...
Tmavé mraky, jež paprsky slunce tu a tam
protrhaly, jako smuteční draperie kladly svůj stín
na kraj, tlumíce příliž živé podzimní barvy rostlin-
stva.
Na rozsáhlém prostranství, vroubeném kolko-
lem lesem, před prostou gotickou kaplí, pod niž
jest knížecí hrobka, se tísnily zástupy obecenstva
za špalírem hasičstva a lesního personálu. Upro-
střed prostranství bylo vyhraženo misto zvaným
smutečním hostům.
Tělesná schránka zesnulého knížete byla sem
převezena už ve středu na večer. O půl 5. hod.
odpol. byla vykonána tichá pobožnost v zámecké
kapli na Orlíku. Obřady smuteční vykonal farát
P. Kořán se zámeckým kaplanem P. Jakubičkou.
Za vozem s rakví kráčela knížecí rodina; dále se
zúčastnili průvodu smutečního knížecí úřadníci
s rodinami, učitelstvo a všechno patronátní du-
chovenstvo.
Po církevních obřadech zaujali úřadníci hosp.
a lesní správy u rakve čestnou stráž, která tam
setrvala po celou noc.
Na rakev položila ovdovělá kněžna kytici
červených a bílých růží. Před rakev postaven byl
velký bilý křiž ze suchých bílých immortelek.
Karel
kníže
Schwarzenberg
P Kořán
P Jakubička
Orlík
Upro
24
article
Úmrtní štit v hlavách katalalku nesl český nápist
„Karel kníže Schwarzenberg, c. k. tajný rada, dě-
dičný člen panské sněmovay, rytiř řádu zlatého
rouna atd. atd.“ Na polštářích rozloženy byly řády
zesnulého, zejména řád zlatého rouna. Po obou
stranách katafalku rozestaveny byly voskovice.
nesoucí černé stuhy a odznaky knížecího rodu. Ze
spousty věnců, které položeny byly k rakvi, aspoň
některé
Věnovali je zejména: arcivévoda následník
František Ferdinand a vévodkyně Žofie Hohen-
bergova, členové rodiny knížete Schwarzenberga.
arcivévodkyně Marie Annunciata a Marie Teresie,
Rud. a Marie Kinských, Marie a Ferd. Kinských,
hr. Karel Stürgkh, presidium panské sněmovny,
skupina pravíce panské sněmovny, strana středu
panské sněmovny, hr. Nostitz, J. L. Schönburg.
Inna a Frant. Ringhoffer, Osvald a Kristina Thu-
novi. Aglaja a Ferd. Kinských, hrabě a hraběnk
Piatti, svob. pán J. Hildprandt. Hugo a Olga Dit-
trichsteinovi, Jana a Alain Rohanovi, Irma a Max
Egon Fürstenbergovi, Ali a Ervín Nosticovi,
Palffy, Josefina a Bedřich Lobkowitzovi, Otokar
Marie Czerninovi, hrabě dr. Deym, Ida a Jan
Lažanský s rodinou, Felix bar. Aehrenthal, bar.
Schwarzenberg
František Ferdinand
Hohen
Marie Annunciata
Marie Teresie
Kinská
Marie
Ferd
Stürgkh
Nostitz
Schönburg
Inna
František
Ringhoffer
Osvald
Tha
Aglaja
J Hildprandt
Hugo
Olga Dita
Jan
Rohan
Irma
Fürstenberg
Al
Nostic
Palffa
Josefin
Lobkowitz
Otokar
Czernin
doktor
Deym
Ida
Lažanský
bar
Aehrenthal
panská sněmovna
25
article
Fanny Řinghofferova, František a Marie Clam-
Gallasovi, Alžb. kn. z Hanaů, Filipina hr. Buquoy-
ová, Marie a Pavel hr. Almeida, Max a Gaby
Thunovi, Karel a Eleonora Auerspergovi, Engel.
a Arnošta Wolkensteinovi, Marie Waldsteinova.
bar. Ervín Nádherný, Ferdinand a Ida Lobkowitzo-
vi, baron a baronka Ringhofferovi, Kam. a Poldi
Nosticovi, nájemci knížecích dvorů, okresní výbor
v Mirovicích, Ústř. hosp. společnost pro král. Če-
ské, úřadnictvo dvora Vosov, úřadnictvo kníž.
průmyslových závodů, ředitelství filiálky Úvěrního
ústavu v Praze, správní rada c. k. priv. první če-
ské vzájemné pojišťovny a ředitelství téhož ústavu.
Záhy dopoledne včera se počali sjížděti na
Orlík smuteční hosté. Přijeli automobily, kterých
napočteno 85, povozy i zvláštním vlakem. Císal
a král k nim vyslal jako svého zástupce vrchního
štolbu hraběte Rudolfa Kinského, jenž přijel zvlášt-
ním vlakem.
Arcivévoda následník František
Ferd. s vév. Hohenbergovou přijelí
9.36 hod. ráno vlakem do Čímelic, kdež je uvítal
kníže Karel ze Schwarzenbergu. O 11. hod. přijel
následník s vévodkyní na Orlík, odkudž odjeli k
hrobce. Jako zástupce arciknižete Karla Fran-
tiška Josefa přijel plukovník Zdenko prine
Lobkowitz, arciknížete Bedřicha zastupoval
vrch. hofmistr plukovník hrabě Herberstein,
arcikněžnu Marii Annnunziatu hrabě Bu-
quoy. Jedním z prvních hostí byl místodržitel
král. Českého kníže Thun z Hohensteinu s chotí.
jenž přibyl automobilem. Vládu zastupoval ministr
vnitra baron Heinold, jenž přijel do Prahy vla-
kem, na nádraží pak byl uvítán chefem praesidia
místodrž. radou Braunem, s nímž odjel automo-
bilem na Orlik.
Řinghofferův
František
Gallas
Alžb
Buquoy
Marie
Pavel
Max
Thun
Karel
Auersperg
Engel
Wolkenstein
Waldsteinův
bar
Nádherná
Ferdinand
Lobkowitzo
Ringhoffer
Kama
Kinský
Ferd
Schwarzenberg
Fran
Josef
Zdenko
Lobkowitz
Bedřich
Herberstein
Marie Annnunzia
Hohenstein
Heinold
Braun
Orlik
Almeida
Mirovice
Orlík
Čímelice
Praha
Poldi Nostic
knížecí dvůr
úvěrní ústav v Praga
26
article
Dále byli mezi hosty: Prine JUDr. Bedřich
Schwarzenberg s chotí Kristinou, hr. Frant. Clam-
Gallas s chotí a komtesou, kříd. pobočník J. V.
hr. Jindř. Hoyos s chotí, hrabě a hraběnka Wald-
steinovi, hraběnka Hoyos-Westphalen, hrabě La-
žanský s chotí a rodinou, prine Josef Lobkowicz.
hrabě Sylva Taroucca, hr. Frant. Taroucca, hrabě
Louis Taroucca, baron Stefanelli, baron Rumers-
kirch, kníže Max Egon Fürstenberg, kníže Frant.
Thun z Hohensteinu, hrabě Sailern s chotí, hrabě
Trautmansdorf, hrabě Lambergí s chotí, bar. Braun.
sborový velitel šl. Giesel, bar. Konst. Nádherný
hr. Eug. Wratislav, hrabě Clam-Martinic, hrabě
Frant. Kinský, kníže Trautmansdorí s chotí, hr.
Buquoy, prine Jan Schwarzenberg s chotí a rodi-
nou, hr. Ervín Nostic s chotí, kníže Löwenstein
chotí, hrabě Clary-Aldringen a chotí a rodinou,
hraběnka Heuckova, hrabě Colloredo-Mansísld
baron Lilgenau, kníže Auersperg, hrabě Czerain-
Morsin, hrabě Rud. Czernin z Chudenic, hr. Eugen
Czernin z Chudenic, hr. Leop. Nosticz, hr. Bedř.
Prine
JUDr
Schwarzenberg
Kristin
František
Gallas
Jindřichův
Westphalen
Lobkowicz
Taroucca
Stefanelli
Rumers
Max
Egon
Fürstenberg
Thun
Hohenstein
Sailern
Trautmansdorf
Lambergí
Braun
Giesel
Nádherná
Wratislav
clam
Martinic
Kinská
Trautmansdorí
Buquoy
Nostic
Löwenstein
Claro
Aldringen
Heuckův
Colloredo
Lilgenau
Auersperg
Czerain
Morsin
Czernin
Nosticz
Hoyos
Wald
Chudenice
Mansísld baron
27
article
Nosticz, hraběnka Nostic-Řieneck, kníže Zdenko
Ferd. Lobkowicz s kněž. a rodinou, dědičný prine
Ferd. Lobkowicz, baron Mladota, hrabě Herber-
stein, markrabě Pallavicini, hr. Vojtěch Schönborn,
hrabě Oswald Thun, baron Henniger, kníže Bedř.
Lobkowicz.
Za zemskou správní komisi: president J. E.
hr. Vojt. Schönborn, dv. r. Spora, míst. r. Püchel.
Deputace úřadníků z V. odděl. c. k. místodrž.: dr.
Marchetti, Jechental a Heinz. Dv. r. c. k. fin.
řed. Kornalík, pres. č. o. z. r. Prokůpek, místopř.
něm. o. z. r. šl. Kreissl, říš. posl. dr. K. Viškovský
za předsednictvo čes, strany agr., říš. posl. Sedlák
za agr. klub, posl. Rataj, zem. insp. hosp. školy dr.
Sitenský, za táborskou hospod. skademii prof. dr.
Holý a prof. Hájek, rada z. r. dr. Mandl, člen pan-
ské sněmovny c. r. Otto, c. k. šk. rada Adolf Hev-
duk, c. r. E. Eggerth z Písku za plzeň. obchod.
živn. komoru, řed. roln. hosp. šk. Knobloch z Pí-
sku, deputace prof, sboru lesnických ústavů z Pí-
sku, řed. gymnasia Kubr z Písku, dr. E. Baštýř za
m. r. kr. hl. m. Prahy, dr. Jindř. Černý, rada zem.
soudu z Mirovic s deputací úřadnictva okr. soudu
a bern. úřadu, notář Černý z Mírovic, c. k. zeměd.
insp. Zeman, přednosta zeměd. odděl c. k. misto-
držitelství m. r. dr. Boh. Pecka, adv. dr. Karel
Maria Herrmann, deputace okr. výboru z Hořovic,
z Písku, z Mirovic, z Milevska a Březnice, dr. Ra-
dimský, rytm. Herget, dr. Vrat. Černý z Prahy.
řed. zimní hosp. školy v Hořovicích Karmazín, za
úřadnictvo starší linie schwarzenberské centr. řed.
Nostic
Řieneck
Zdenko Ferd
Lobkowicz
Mladota
Herber
Pallavicini
Schönborn
Oswald Thun
Henniger
Bedř
Püchel
Marchetti
Jechental
Heinz
Kornalík
Prokůpek
Kreissl
K Viškovský
Sedlák
Rataj
doktor
Sitenský
profesor
Holá
Hájek
Mandl
Otta
Hev
E Eggerth
Knobloch
Kubr
E Baštýř
Jindřichův
Černá
Zeman
Boh
Herrmann
Ra
Herget
Schönborn
Písek
Praha
Mirovice
Hořovice
Milevsko
Březnice
28
article
Jaroška, cetr. úč. Bezecný a dvacetičlenná depu-
tace, za panství Drhovle-Drahenice-Čížová ředitel
Kratochvíl a lesmistr Bubeníček, a deputace úřad-
nictva, za panství Dobříš řed. Drapella, lesmistr
Eiselt a inž. Liška, za velkostatek Rožmitál správ-
ce Lipanský a lesmistr Schranz a Söll. za panství
Nové Hrady vrch. lesní inž. Bažant s deputací,
admin. Krumbholz a správce Kindl, za panství
Kardašova Řečice nadlesní Rotter, za panství Opa-
řany lesm. Rud. Rapl, prelát Bruno Sommer za
velkostatek Milevsko a řed. Guth, Vl. Foustka,
řed. panství Mnišek v zastoupení bar. Kasta, vel-
kostatkář inž. Greií z Hostomic, za panství Břez-
nice řed. Nevrla a lesmistr Svatoš, za panství Klu-
čenice lesní správce Křesina, dr. Uhliř, řed. m. úř.
z Písku, dr. Šťastný, primář okr. nem. z Písku,
vrch. insp. c. k. stát. dr. v. v. Ant. Heřman, hu-
dební skladatel řed. Vymetal, deputace báňské
akademie z Příbrami, deputace c. k. okr. soudu
a ber. úřadu v Milevsku s radou drem. Hajským
v čele, předs. agr. dorostu Šesták, za zemskou
radu katoliků kanovník Vaněček, nakl. Kotrbaa
dr. Urbanec, dr. Růžička z Hostomic, notář Křenek
z Hořovic, deputace okr. záložny mirovické a ho-
stomické, míst. agrární organisace z Hrádku, dr.
Jarošek
Bezecná
Kratochvíl
Bubeníček
Drapell
Eiselt
Ing
Lipanský
Schranz
Bažant
Kindl
Rotter
Bruna Sommer
Guth
Foustka
Kast
Nevrla
Svatoš
Křesina
doktor
Uhliř
Šťastná
Heřman
Vymetal
Vaněček
Urbanec
Růžička
Křenek
Drhovle
Drahenice
Čížová
Dobříš
Rožmitál
Nová Hrad vrch . lesní Ing
Kardašův Řečice
Milevsko
Hostomice
Písek
Příbram
Hořovice
báňský akademie
29
article
Ponec z Mirovic, deputace obec. zastupitelstva
Vosov, Mirovice, Zbenice, Kletice, Žbonín, Lažo-
vice, Mirotice, Lochovice, Milevsko. Březnice. Vel-
ká, Karlov. Čimelice, Lučkovice, Tochovice, Kožlí,
Rakovice, Vel. Chlumec. Voltýře, Krsice, Hrádek,
Voslov. Všeradice, Nesvačily. Jekovice, Podskalí,
Zalužany. Varvažov, Lhota Král., Lhota Smetano-
va. Probulov, Radvánov, Přílepov, Rejkovice, Plí-
škovice. Chrást, Louka, Radouš. Zástupcové uči-
telských sborů, hasičské spolky ze Všeradic. Vo-
sova. Podhrdů, Kozárovic. Žahořan, Klučenic,
Chrástu, Vel. Chlumce, Tochovic, Starého Sedla.
Ponec
Vosov
Laža
Nesvačil
Lhota Král
Radouš
Mirovice
Zbenice
Kletice
Žbonín
Mirotice
Lochovice
Milevsko
Březnice
Vela
Karlov
Čimelice
Lučkovice
Tochovice
Kožlí
Rakovica
Chlumec
Všeradice
Varvažov
Probulov
Radvánov
Přílepov
Rejkovice
Plit
Podhrd
Kozárovice
Žahořany
Klučenice
Chrást
Starý Sedlo
Podskalí
Zalužany
Lhota Smetana
30
article
Hrádku, Zálužan, Těchnic, Voltýřova, Přílepova,
Pech. Lhoty. Varvažova, Neresce, Radvanova, Kr.
Lhoty. Velké, Probolova, Smet. Lhoty, Květova,
Čímelic. Podradu Karl., Vestce. Rakovic. Vysloužile-
cké sbory ze St. Sedla, Tochovic, Milevska, Čí-
melic. Mirovic a Mirotic.
Před schodištěm ke kapli uvítala vynikajíc
hosty paní princezna Kristina ze Schwarzenbergu,
choť dra. prince Bedřicha.
O 3412. hod. uvedl místodržitel kníže Thu
do kaple vdovu zesnulého kněžnu Idu Schwarzen-
bergovou, po chvili přibyl následník František
Ferdinand s vévodkyní Hohenbergovou, pro-
vázeni knížetem drem. Bedř. Schwarzenbergem.
Následovali ostatní smuteční hosté.
Smuteční obřady vykonal biskup českobudějo-
vický Hůlka s mlstním duchovenstvem a z patro-
nátu, čítajícím na 50 osob z vikariátu mirovického,
píseckého, milevského, blatenského, sedlčanského
Učitelský sbor zapěl za řízení řídícího učitele
p. Levého a za průvodu na varhany skladatele
Vymetala smuteční sbory. Po obřadech sneslí úřad-
níci lesní správy rakev po schodišti. Za rakví krá-
čel zástupce císařův, následník s chotí a ostatní
hosté. Průvod prošel mezi zástupy obecenstva,
vešel do hrobky. Rakev byla uložena vedle rakve
první choti zesnulého, rozené hraběnky Kinské
ze Vchynic a Tetova.
Ponenáhle se smuteční hosté rozjeli, zástup
se rozešly na cestách parku a ztichlo místo, kde
odpočívají hrdí velmoži ze Schwarzenbergu.
Na zámku byla upravena hostina o 25 příbo-
rech pro nejvyšší panstvoj pro ostatní zvané hosty
byla vystrojena hostina o 80 příborech.
atd.
Zálužan
Těchnice
Voltýřův
Přílepov
Pech
Karl
Vysloužil
Schwarzenberg
Bedřich
Ida Schwardit
František Ferdinand
Hohenbergová
Hůlka
Vymetal
Kinská
Lhota
Varvažov
Nereska
Radvanov
Králové . Lhota
Květov
Čímelice
Vestec
St . Sedlo
Tochovice
Milevsko
Mirovice
Mirotice
Vchynice
Tetov
princezna Kristin
31
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Příjezd dra. Kramáře do Prahy. Včera
po 10. hodině večer přijel posl. dr. Kramá
přes Vídeň z letního pobytu v Rusku do Pra-
hy. Na nádraží dráhy císaře Františka Josefa
sešli se k jeho uvítání spontánně četní stou-
penci národní strany svobodomyslné, členové
sboru obecních starších, zástupcové pražských
a předměstských organisací, studentstva a
mladé generace, kteří dra. Kramáře pozdra-
vili s vřelou oddaností a oddanou úctou pro-
voláním „Slávy“ a „Na zdar!“. Jménem pří-
tomných tlumočil redaktor Hevera dru.
Kramářovi radost všech stoupenců strany nad
tím, že vrací se zdráv do středu strany, aby
se opět ujal jejího vedení za poměrů tak těž-
kých a zodpovědných, jako jsou dnešní a za
souhlasu přítomných vyslovil pevnou víru, že
dr. Kramář splní za pomoci celé strany svůj
zodpovědný úkol politický ku prospěchu ná-
roda i strany svobodomyslné. Dr. Kramá
vyslovil radost nad srdečným přijetím a ubez-
pečil, že ze všech sil svých vykoná, jako vždy,
svou povinnost. Doprovázen bouřlivým provo-
láváním „Na zdar!“ odebral se dr. Kramář
z nádraží do redakce „Nár. Listů“.
doktor
Kramá
František Josef
Kramář
Hevera
Praha
Vídeň
Rusko
32
article
— Školská otázka a česko-německé vy-
rovnání. Dne 8. října usnesla se městská rada
v Ústí n. L. podati rekurs protí výnosu zem-
ské školní rady, jímž se obci nařizuje zřízení
české veřejné školy v Ústí, jelikož zákonné
podmínky pro existenci její byly prokázány.
Rekursem tím má být zřízení české veřejné
školy protahováno do nekonečna. Tato praxe
ústeckých Němců není nová, pročež bychom
se jí nezabývali; leč v téže schůzi býv. zem-
ský poslanec dr. Hackel dle zprávy „Prag.
Tagbl.“ horoval pro spravedlivou dohodu
česko-německou „bez přispění šlechty a vy-
rovnávacího místodržitele“ a označil výnos
zemské školní rady zrovna v přípravách k no-
vému jednání o dohodu za nevhodný. Proč ne-
vhodný, už nedořekl. Nemůžeme souhlasit
s tímto míněním. Vyslovil-li se dr. Hackel sku-
tečně pro spravedlivou dohodu, nemůže sou-
časně se vyslovovat proti zřízení nutné če-
ské školy, jejíž potřeba je nad slunce jas-
něji prokázána rozhodnutím zemské školní
rady, která jistě zkoumala důvody pro jej
zřízení co nejobjektivněji. Němci musí ko-
Němec
doktor
Hackel
Praga
Ústí