ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 ac44b8d0-8f30-11dd-a538-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 277, place 132, org 14, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
10. října 1913. číslo 278.
4 article
jednávání v předsednické konferenci a kleri- kálové povolili. V sněmovní schůzi dne 8.t m. záslupce německých liberálů Greil pro- hlásil, že jeho strana odvolává pilné návrhy. poněvadž v předsednické konferenci usnese- no vzíti zalím reformu volebního řádu a zem- ského zřízení s jednacího pořadu a přikázati ji znovu výboru, který v ní provede změny. jak byly smluveny mezi zástupci všech stran. Posl. Sehraffl pak navrhl, aby se volebn reforma vrátila výboru, což přijato a sněn odročen, dokud výbor svou práci neukončí Posl. Schraffl pravil ve své řeči mimo ji- né, že hlavní zásluha o kompromis náleží mi- stodržiteli hr. Toggenburgovi, podobně jako ve Štyrsku na kompromis došlo jen zásluhou místodržitele hr. Claryho. Domluvy obou mí- stodržitelů sporným stranám uveřejněny sice nebyly, ale sotva chybíme, soudíme-li, že jim uvedli za příklad poměry v Čechách a pohro- zili podobným opatřením, jaké učinila vláda v Čechách, jestliže se strany samy nedohod- nou a nepostarají se o dělnost zemských sněmů.
Greil Posl Čechy
5 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Němci, Rusové a slovanská myšlenka. Už dávno němečtí a rakouští přátelé Ru- ska posílají je za Ural, tam že jest jeho bu- doucnost, a v Evropě se má vzdáti přede- vším politiky slovanské, začež získá nejprve přátelství Německa a v druhé řadě i Rakou- sko-Uherska, jemuž Rusko musí ponechat úplně volnou ruku na Balkáně; za to pak mu Němécko a Rakousko ponechají volnou ruku v Mongolii, Mandžurii a Číně. Na ruské straně zaujímá toto stanovisko kníže Meščerský se svým „Graždanínem“. „Novoje Vremja“ odpovídá na tyto svo- dy: „Němci jednoho nikdy nepochopí: slovan- ské myšlenky, té slovanské myšlenky, kterou ještě otec Petra Velikého vyjádřil slovy: „Srdce moje kormoutí se nad zotročením ubo- hých Slovanů. Budu míti těžké zodpovídání před soudnou stolicí boží, jestli jich neosvo- bodím, maje toho možnost. Ustanovil jsem tak: je-li v tom vůle boží, postavím za Slo- vany všecka svoje vojska, vycedím krev do poslední krůpěje, ale postarám se o jich osvobození.“ Slovanská myšlenka s něme- ckého hlediska musí býti líčena jako bláho- vost, neboť Němcům nic není nebezpečněj- šího nad tento politický princip. Slovanská myšlenka prožívá nyní krušnou krisi, ale vše. co se stalo letošního leta na zármutek slovan- ských srdcí, nezmate ani jednoho upřímného a uvědomělého Slovana. Budoucnost Ruska může býti založena pouze na těsném zblížení s příbuznými Slovany. V ten den, kdy se Ru- sko zřekne Slovanů, podpíše si ortel smrtí, neboť Slovany od sebe odstrčiti je snadno, ale z Mongolů a Číňanů nenaděláme si upřím. ných přátel nikdy. Protože přátelství Ruska je pro Německo i Rakousko-Uhersko velmi žádoucí, budou se musit k Rusku jiným způsobem přiblížit a ne- klást mu žádných podmínek, hlavně ne tako- vých, jako jest, aby se odřeklo Slovanů.
Němec Petro Veliký Slovan Mongol Číňan Rusová Ural Evropa Německo skoUhersko Rusko Balkán Rakousko Čína Uhersko Novoj Vremja Slovan Graždanín
6 article
Srbsko, Bulharsko, Albanie, Turecko. Trestná expedice“ srbská proti Albancům pomalu bude skončena, ale za to stále ještě víř spory o účast druhých stran v této vzpouře. Správ- ce srbského ministerstva zahraničních záležitostí Spalajkovič prohlásil nedávno dopisovateli „Birževých Vědomostí“, že Srbsko má v rukou doklady o podpoře albanské vzpoury cizími státy a jmenoval výslovně Bulharsko, které prý vyslalo do Albanie své důstojníky i zbraně. V zápětí na to odpověděl mu v „Rěči“ nynější bulharský vyslanec v Petrohradě, gen. Radko Di- mitrijev. Popírá, že by „oficiálné Bulharsko“ měle účast v albanském povstání. Poukaz na plukovní- ka Markova nie prý nedokazuje. Gen. Dimitrijev doslovně řekl: „Nevím, zda existuje zmíněný šifrovaný referát Markova z Dra- če, ale vím, že Markov je Makedonec. Jako zálož- ni důstojník mohl jednat na svou pěst. Bulharsko nepomáhalo Albanií zbraněmi, neposílalo lam svých organisovaných sil, a za účastenství svých občanů nebo Makedonců v albanských řadách ne- ní zodpovědno. Zajímavý je také výklad gen. Dimitrijeva o po- měru Turecka k Řecku a o stanovisku Bulharska v tomto sporu. Turecko má dnes v Evropě skoro 300.000 v - jáků. Proti nim stojí na polo demobilisováná. oslabená armáda řecka, které Srbové sotva bu- dou moci mnoho pomáhat, protože jsou stejně vyčerpání a zaujati na jiné straně. Proto postup Turecka je nebezpečný. Bulharsko v daném případě bude pouhým dí- vákem. Bulharsko nemůže ani bránit Turecku, aby nesoustřeďovalo svá vojska na novém bulharském území, protože podle smlouvy o míru ještě dva měsíce má tam ponechat volnou ruku Turkům. Na zakročení Evropy nelze počítat. Jestliže Evropa dopustila obsazení Odrinu a Lozengradu, sotva se zaplete do boje Turecka s Řeckem.
Birževý mitrijev Markov Makedonec Dimitrijev Srba Turek Srbsko Bulharsko Albánie Turecko Petrohrad Řecko Evropa
7 article
Ke sporu Srbův a Bulharův o účast při dobyt Odrinu a zajetí Šukri paše zajímavý příspěvek při- náší „Novoje Vremja“ v dopise svého korespon- denta z Odrinu. Korespondent „Nového Vremene“ patrně ruský důstojník, dostal od Envera beje po- volení, prohlédnouti si hlavní pevnůstky Odrinu Dostal se také do pevnůstky Hederlyk, kde byl po celou dobu obléhání hlavní stan Šukri paše, a kde prý byl také Šukrí paša zajat Srby. Velitel pevnůstky provázel korespondenta „Nového Vremene“ a ukazoval mu, skromnou komnatu, kde trávil hrdinný šukri paša. Na otáz- ku, komu se vzdal šukri paša, odpověděl turecký důstojník živě: „Srbům. Odtud na západ opero- vali Srbové, oni také dobyli pevnůstky Hederlyku Svou šavli odevzdal Šukri paša srbskému podplu- kovníku Gavrilovičovi, a teprv večer přišel do pevnůstky bulharský plukovník Marcholev. Turci o tom vědí. Oni také vědí o tom, že později ze strachu o život šukri paša prohlásil, že ho zajali Bulhaři“.
Srbův Bulharův Enver Dostal Srba Gavrilovič Marcholev Turek Bulhar Nový Vremen Hederlyk Novoj Vremja
8 article
Prohlášení k welfské otázce. Projev vůdce hannoverské welíské strany posl. Colshorna, že dopis prince Arnošta Augusta Cumberlandského říšskému kancléři, v němž pro- hlásil, že v jeho vojenské přísaze je obsažen slib, že nebudé nic činili a nic podporovati, co směřuje ke změně nynější državy Pruska, není prý žádným vzdáním se nároků na Hannoversko, což prý Cols- horn zvěděl z úst vévody Cumberlandského ve Gmundenu, i výklad Colshornův, že vojenská pří- saha váže prince jen po dobu jeho vojenské služ- by a že vévoda Cumberlandský ani prine Arnošt August se nároků na Hannoversko nikdy nevzdají, způsobily v německém tisku takové pobouření, že v Gmundenu byla konečně pocítěna nutnost uklid- niti veřejné mínění, aby princi Arnoštu Augustovi byla urována cesta na trůn brunšvický. Oficiosní Wolffova kancelář přinesla tolo prohlášení: „S různých stran podniknuté pokusy, špatně vykládati prohlášení v listě jeho královské výsostí prince Arnošta Augusta, vévody brunšvického lyneburského, říšskému kancléři, učiněná s odvo- láním na přísahu na prapor, jsou, jak se nám sdě- luje z Gmundenu s přislušné strany, v příkrém odporu s míněním prince samého. Přine soudí,ž jeho, v tomto dopise obsažené výroky o slibu, spo- čívajícím v přísaze na prapor, jsou tak jasné určité, že nikdo nemá práva jeho slova záludně vykládati a jimi otřásati. Je mu nepochopitelno jak může někdo pochybovati o tem, že tento slib zůstává také v platnosti, jakmile by se stal něme- ckým spolkovým panovníkem, ježto obsahuje zá- vazek, jenž pro německého spolkového panovníka vyplývá sám sebou a cítí se tudíž svým slibem vázán pro vždy.
Augusta Colshornův Cumberlandský Arnošt August Wolffův Prusko Gmunden
9 article
Zároveň se prohlašuje poloúřadně z Gmun- denu a z Berlína za nepravdivou zpráva „Frank. Nachr.“ o tom, co předcházelo zasnoubení prince s deerou německého císaře: „Rozhovory říšského kancléře v Homburgu s jeho král, výsostí vévodou z Cumberlandu a princem dosáhly zcela jasně vý- sledku, který je uložen v dopisu princově říšskému kancléři. Líčení výstupu a princem Augustem Vi- lémem náleží do říše bájí.“ To vše znamená, že mezi Gmundenem a Ber- linem bylo již asi dosaženo úplné dohody a že již dle všeho byl také předem zajištěn souhlas spol- kové rady, aby zeť cisařův byl dosazen na trůn brunšvický, při čemž se Prusko a spolková rada spokojí s prohlášením prince Arnošta Augusta učiněným v dopise, zaslaném říšskému kancléři, a nebude se žádati formální vzdání se nároků na Hannoversko, aby se šetřilo citlivosti starého vě- vody Cumberlandského. Část německého tisku však se staví proti tomuto postupu a vyzývá kancléře, aby bez formální resignace princovy na Hannoversko podobný návrh spolkové radě nepři- pustil a aby raději odstoupíl.
Frank August V Augusta Gmun Berlín Homburg Cumberland Gmunden Prusko
11 article
Řečnícká kampaň anglických ministrů, zahá- jená tento týden, přinese vyjasnění o stanovisku vlády k aktuálním politickým otázkám. Pověstio kompromisu v otázce irské home-rule a o nastá- vající konferenci, docházely víry tím spíše, že vlá- da Asquithova zcela nečinně přihlížela k zjevným přípravám branného odboje v Ulstru pro případ. že by home-rule byla provedena. Ministr vnitra Mac Kenna však ve velké politické řeči, pronese- né v pondělí v Pontypoolu ve Walesu, zmíniv se o návrhu na kompromis v otázce home-rule, pro- hlásil, že by bylo nesmyslne mluviti o kompro- misu, když jedna z obou stran je zřejmě odhodlána neučiníti žádného ústupku. Oposice proti home-rule, dodal Mac Kenna. je ostatně v jiné formě oposicí proti Parliament aet. Mezi konservativci je jistý počet tvrdošijných duchů, kteří se nemohou odhodlati, aby se sklo- nili před hotovou událostí a kteří ještě dnes ne- chtějí připustiti, že, ať je mínění lordů jakékoliv, vůle poslanecké sněmovny musí konečně nabýti vrchu. Oslatně příznali naivně a neváhali říci, že i kdyby rozhodnutí lidu dalo za pravdu vláděv této otázce home-rule, bojovali by proti ní dále.
Asquithův Mac Kenn Wales poslanecký sněmovna
12 article
Jak za těchto okolností možno upřímně mluvitio kompromisu a konferenci? Je pravda, že, poku jde o Ulster, konservativci tvrdí, že učinili prak- tický návrh. „Vše, co na vás žádáme,“ prohlašují, „jest, aby home-rule neplatila pro Ulster“. Ale ta- ké tu shledáváme opět stejný nedostatek upřím- nosti. Jestliže konservativci žádají pro Ulster vý- jimku, je to — a tím se netají — proto, že vědí, že by to znamenalo učiniti projekt neproveditelným. Jestliže se Ulstru podaří uniknouti home rule, prohlásil sír Edward Carson před několika dny. je home-rule mrtva. Na konec prohlásil Mac Kenna, že vláda ne- hodlá se dáti zastrašiti násilím menšiny. Je pevně odhodlána zjednatí vítězství vůli lidu,
Carson Mac Kenn Ulster
13 article
Francie a Španělsko. V pařížském tisku se souhlasně uvádí, že král Alfons a prosident Poincaré se ve svých přípitcích vyslovili velmi určitě, ale také velmi opatrně tom smyslu, že srdečná dohoda posud necxistuje nýbrž teprve se chystá, takže připojení Španělsk k trojdobodě je úkolem budoucnosti. Madridský dopisovatel „Tempsu“ hovořil jed- nak s muži z lidu, jednak s osobností kržli blízkou. s velkofinančníkem, se dvěma řediteli předních listů španělských a čelnými žurnalisty, i uvádí jako výsledek své ankety 1. že celý národ španělský si dokonale uvědo- muje význam, jaký by pro něj mělo účinné přátel- ství Francie; 2. že osvícená část obyvatelstva shle- dává, že dohoda s Francií by byla velmi žádoucía že by se dala poměrně snadno provésti „Španělsko může Francii poskytnouti jen své přátelství,“ pravil mu jeden z interviewovaných. „ale toto přátelství může býti tak cenným, že b se pro Francii vyrovnalo novému zákonu o tříleté vejenské službě a že by ji nestálo nic, ani na li- dech, aní na penězích. Francie mohla by odvolati voisko z hranic od Bordeaux k Toulouse a rozdě- liti všechny uvolněné pluky, kam jí bude libo. případě války měla by především významnou basí na Balearech a mohla by velmi rychle povolati domů své vojsko z Alžírska a Tunisu přes Cartha- genu. S dohodou anglickou byli bychom naprostý- mi pány úžiny Gibraltarské a poskytli bychom ještě Francii ve Vigu nevyrovnatelný přístav s hlediska strategického.
Alfons Poincaré Temps Francie Španělsko Bordeaux Toulouse Alžírsko Tunis Vigo
14 article Politická schůze v Benešově.
Politická schůze v Benešově. Místní organísace národní strany svobodo- myslné v Benešově konala minulé středy první plenární schůzi velmi čelně navštívenou, kterou zahajovala svoji podzimní činnost. Schůzi před- sedal p. stavitel F. Mařík. Po zahájení schůze přednesen byl z předsednictva vřelý projev, a by dr. Kramář byl požádán, by ujal se znovu vedení ve straně a projev ten- to jednomyslně veškerými přítomny- mi byl schválen. Hlavním bodem programu byl referát „O po- litické situaci“, jejž přednesl gen. tajemník F. Sis. Řečník v úvodu své řeči vylíčil vývoj politický za poslední období a uvedl průběh zemské krise, která vyvrcholila Anenskými patenty v shroucení samosprávy, suspensí jeho nejvyššího exekutivního orgánu, nastolením byrokratické správní komise. Tento stav není ovšem důsledkem událost posledních měsíců, nýbrž je výsled- kem celého řetězu příčin a činů dlou- hotrvajícího složitého procesu po- litického, na který působily i vnější tlaky. stojící mimo náš dosah a mimo naše vědomí. P celou dobu trvání sněmu od roku 1861 lze sledo- vati dva bojující směry: náš, který vidí v sněmu centrum svých národnostních a autonomních snah. z něhož chceme vytvořiti důstojnou zákonodárnou instituci českého království a směr německý, který přímo i nepřímo staví se proti každému úsilí p zvýšení váhy a pravomoci sněmu. Centralismus německý stál vždy plně na straně německé, uměl potlačiti rozvoj autonomní nesvoláváním sněmu via facti přebíral důležité otázky z kompetence sněmovní a přenášel do Vídně. Dnes je ten stav, že v zemi máme vládní komisi, ve které na místě zástupců lidu, občanstvu království Českého zod- povědných, vládnou v zemi státní úřadníci.
F Mařík Kramář Benešov Vídeň národní strana svoboda
15 article
Pro nás politicky je prvním úkolem, praco- vati k odstranění správní komise aby zavedeny byly znovu v Čechách ústavní poměry. České strany sjednotily se na programu, že mají usilovati o vypsání nových voleb a o svolání sněmu za jediným účelem vyří- diti ústavně volební reformu. Strana naš prohlásila se rovněž pro cestu ústav- ního řešení, avšak nepřeje si pouze demonstrativního svolání sněmu, ný. brž sněmu dělného, aby sněm byl schopen otázku volebního jádu vyřiditi a sice v tom směru. že, nedocílí-li se zlepšení předlohy vládní, zhor- šiti ji pro ty, kdož volebního práva nemají, strana naše nepřipusti Dokonce však nemůžeme si přáti svolání sně- mu pouze jako ústavní demonstraci, aby sněm pak snad na nových 6 let byl nedělný a nedělností svojí jednak oddálil změnu volebního řádu, jednal nepřímo udržoval dnešní neúslavní poměry. Z toho důvodu je pro nás logickým důsledkem povinnost. vejíti v jednání s činiteli, od nichž dělnost sně- movní je závislá, to jest s vládoui a Němci. Jsme si ovšem toho vědomi, že nemůže se omeziti jed- nání pouze na program svolání sněmu, nýbrž že musí pojati ve svůí peřad celý komplex vyrovná
Němec Čechy
16 article
vacích otázek. Nenapadá nám nikter ak nadbíhati Němcům, avšak naprosto musíme označovati za velké nebez- pečí pro českou věc, vydávati heslo, že za dnešní vlády žádné koníerenee dohodovací se nemají obesílati. Te znamená, že vzdáváme se možnosti spolupracovati na osnovách a návrzích, které česko-německou otázkou mají se vyřešiti, vzdáváme se možnosti usilovati o zlepšení jejich a ponecháváme vše pou- ze vládě a Němcům. Jestliže vždy pasívita politi- cká nás poškodila, nejméně na místě takový vzdor radikalismu by byl za dnešních poměrů, kdy se jedná o vyřízení nikoliv akluálních otázek, nýbrž o řešení zásadního poměru mezi Čechy a Němel. jehož výsledek bude míti značný vliv na posunutí poměrů nacionální moci v zemi i státu.
Němec Čechy
17 article
Nesmíme zavírati oči před skutečností, že na straně vlády je sklon k oktrojům a že sotva podaří se nám zabrániti oktrojům, jestliže nepro- vedeme řešení ústavně. A taktikou pasivity pří vyrovnávacích jednáních nepra- cujeme k ničemu jinému, nežli že že- neme vodu na mlýn všem, kdož jsou pro oktroje, a budou-li jednou oktroje již provedeny na základě osnov, při kterých byli u- častni pouze Němci a nikoliv my, budeme moc radikálně protestovati proti nim, ale na několik deseliletí budou poškozeny české zájmy. Stejné kvality, jako heslo, nezúčastniti se jednání za dneš- ní vlády, je také heslo: bez českého sněm žádná říšská rada, které znovu v radikál- ních táborech se opakuje. Kdo logicky domysl důsledky tohoto hesla, ví, že to neznamená nle jiného, nežli že dáváme určení taktik a celého postupu na radě říšské d rukou Němců, neboť kdýkoliv Němcům budou nemilá, nepříjemná a škodlivá naše pracovní úča- stenství v parlamentě, budou míti v moci, dle tohoto hesla za jakékoliv konstelace sněmovní zastaviti dělnost sněmu a vypuditi nás z posie na radě říšské. Lze pochopiti, vysloví-li se ve zvláštním vzrušení určité heslo, avšak není po- chopitelné tvrdožíjné setrváváne v něm, když škodlivost jeho je jasná
Němec
18 article
Národ není pokusný králik, aby se s nim mohly prováděti experimenty, jimiž jde ke své zkáze dokonce již na takové experimenty nesmí se nasazovati divotvorný klobouk s v or- nosti. A ten, kdo má sílu a zmužilost, že před těmito svornostkářskými důtkami s neuhne, ten není zrádcem, ten je prá- vě zmužilý muž, který s nasazením svého politického života drží a opev- ňuje hráze, aby zabránil záplavám, hrozícím zničiti poslední zbytky politické úrody v Čechách. My jsme jistě pro společný postup celé české delegace prá- vě proto, že víme, že jen veliké celky rozhodují. v parlamentě, vždyť to byl hlavní důvod. proč říšské volby jsme provedli v dohodě, aby- chom v jediněm šiku měli co nejvíce poslanců, a to byl důvod, proč jsme šli proti sociálním de- mokratům, kteří chtěli zůstati jsolování, takže se nám zdálo, že jejich hlasy znamenají zmenšení moci jednotně české delegace, Jsme pro společný postup v politice programově i takticky promy- šlený, ale bylo by to zapomenutím cele minulosti strany, opuštěním jasné. reálné linie politické práce a zniče- ním výsledku výchovného organisač. ního úsilí, kdybychom ze strachu před svištěním radikálně svornost- kářských důtek, ze strachu před de- mlagogií ulice, z obavy o svou popula- ritu a mandáty, znovu měli usednouti. a to v době tak kritičké, jako je dnež ní, na lavicích politické negace, po- litické pasivity.
Čechy
19 article
Nyní pro české strany příšla doba, aby uká- zaly, že dovedou více, než protestovati, manife- stovafi a táborovati, že dovedou uplatňovati své kvality a svou sílu klidně a kon- kretně, že dovedou vybojovati za dnešní situace vše, co v peměru ke své síle vlastní a k síle ne- přitele je dosažitelno, že dovedou docfliti splnění českých požadavků pří velkých ústavních projek- tech, u jichž řešení stojime. Naše strana nevyslo- vuje se pro smír česko-německý stůj co slůj, nýbrž jenem na tom podkladě, jak mnohokráte slavnostně námi bylo prohlášeno, že nesmí doznati újmy jednotnost a nedílnost králov- ství Českého, že musi býti docíleno co možná nejspravedliivějšího národ- nostně i sociálně volebního řádu, že jazykové otázky musí býti řešeny na prineipu rovnoprávnosti a rovno- cennosti, dojítí plného práva ve svém jazyku v celém království a že musi býti dosaženo ochrany menšin. S tě- mito principy můžeme vejíti v jednání, neboť at chceme, či nechceme, otázky tyto budou řešeny a chceme-li, aby stanovisko české mělo co nej- větší váhu, pak nutno, aby všecky české strany spojenou silou při jednáních vystupovaly a ten, kdo jinak jedná, ten hřeší na solidaritě národní. ne na slovu a heslu solidarity, nýbrž na solidaritě životního a cxistenčního prospěchu národa. Po této řeči promluvil býv, zemský poslanec kom. rada Steindler, „O důležitosti řešení národo- hospodářských a sociálních otázek v politických stranách a o jejich vztahu k politice“. Zvláště uká- zal na důležité místní otázky hospodářské, které vyžadují svého řešení. Skončil varováním před nepromyšleným radikalismem hesel a pro rozum- nou práci politickou. Po debatě, které zúčastnili se četní řečníci předseda p. Mařik o 11. hodině schůzi skončil.
Steindler
20 article Třetí sjezd
Třetí sjezd pro péči o slabomyslné a školství pomocné v Polské Ostravě ve dnech 5.—6. října 1913. (Pův. zpráva „Národ. Listů“) (Pokračování.) Po informativní a živým zájmem sledovant řeči předsedy stálého výboru pro pořádání sjezdů nastínil Fr. Eliáš, nadučitel v Orlové, obraz „Slabomyslných dětí na českých ško- lách slezských“. Na základě vlastního še- tření vylíčil poměry v jednotlivých okresích Slez- ska. Úřadní statistika vykazuje 103 chlapce a 104 děvčata, již vůbec do školy nechodili a z nichž se pak rekrutují metly slezského kraje. Nejsmutnější poměry jsou v pánvi karvínské. Němci mají ve Slezsku již 3 pomocné třídy, Češí a Poláci však dosud ani jediné. Fr. Mězl, rada zemského soudu v Brně, re- feroval kriticky „O péči o slabomyslné a soukromé ochraně mládeže vůbec Zdůraznil národní význam této péče, neboť dnes hlavně na tomto poli vedě se útok Germánstva na nás. Na Moravě buduje se síť sirotčích spolků. která bude míti centrálu v České zemské komisi. Velké naděje činí si referent do realisace zákona o ochranné výchově. K návrhu odb. učitele K. Mrázka z Husovic přijata byla resoluce, v níž třetí sjezd žádá dele- gaci na říšské radě, aby při osnování zákonao ochranné výchově byl v zemských komisích za- stoupen plnoprávně element lékařský, soudcovský i paedagogický. V odpoledním jednání sjezdu, konaném př přeplněném sále, ujal se první slova univ. prof. dr. J. Kallab, který pojednal „O nakládání se slabomyslnými dle platného trest- ního práva a dle osnovy trestního zá- koníku“. Příčetnost a nepříčetnost, která jest dosud kriteriem trvajícího trestního práva, má být zaměněna zásadou normálnosti a abnormálností.
Eliáš Němec Polák František Mězl K Mrázek profesor doktor J Kallab Ostrava Francie Orlová Morava Husovice zemský soud v Brno
21 article
Trest odplatný měl by býti zaměněn za trest úče- lový. Tyto změny přispějí, že bude možno více než dosud míti zřetel na děti slabomyslné; nicméně osnova nového trestního zákona potřebuje ještě v tomto ohledu revise. Vrchní rada zemského soudu v Brně B. Ši- meček probral „Poměr občanského prá- va ku péči o slabomyslné“, ukázav nej- dříve na slabiny občanského práva u nás, jež po- chází z r. 1811. Ukázky z 30leté soudcovské praxe mluvily jasnou řečí, že jest čas, aby se přikročilo již k dílu. Tak bude umožněno chrániti slabo- myslné před zneužíváním nesvědomitých vyděračů. „Ditě zanedbané a opuštěné n Ostravsku“ i milieu, v jakém jest mu žíti, zobrazil živým slovem na četných speciálních při- kladech Al. Schallenberg. říd. učitel na Mar. Horách. Nedostatek ústavů (spíše se u nás dostane zanedbané dítě do nebe, než do vychovatelny) po- ciťuje se na Ostravsku zvláště citelně. Fr. Pražák, učitel z Brna, mluvil „O sla- bomyslných dětech českých menšin“ Kladl váhu na soustavnou péči sociální zvláštěo děti menšinových míst. J. Červášek, učitel pomocné školy v Klad- ně, líčil těžkou práci učitele v pomocné škole. Tam jest na místě „andělská trpělivost“. Nové a nové pokusy, nové a nové cesty dlužno hledati. Z jeho referátu bylo patrno, jak blahodárným zařízením jsou trvající pomocné třídy.
Dita Al František . Pražák J Červášek Ostravsko Mar Brno Brno B
22 article
„O kresbách slabomyslných dětí pojednal učitel pom. školy v Karlíně J. Mauer I zběžná prohlídka spontanních kreseb žáků po- mocné školy může přesvědčiti o duševním nedo- statku dětí slabomyslných. To, co normální dítě přináší již s sebou do školy, čemu se naučiloz vlastní záliby, musí slabomyslné dítě ve škole na- býti. Zdůrazniti třeba potřebu volného kreslení jako přípravy ku psaní, jež se přibližuje kreslení velkých pismen. V pondělí zahájil sjezdové jednání, jehož se zúčastnilo 835 účastníků a 78 delegátů, ředitel pe- dagogia v Polské Ostravě Fr. V. Autrata. Ná- sledovaly přednášky v tomto pořadíi MUDr. Fr. Šimsa, ředitel sanatoria v Krči. známý a horlivý propagátor myšlenky potírání al- koholismu, promluvil „O boji proti alkoholismu jako příčině slabomyslnosti“. Uvádí prostředí, v ja- kém žijí dětí ve velikých průmyslových městech a jaké zhouby působí v nich alkohol. Vedle posi- tivní péče o výchovu slabomyslných nutno bojo- vati též proti zdrojům slabomyslnosti, mezi nimiž na prvním místě je alkoholismus. Žádejme přísnou abstinenci a nikoli pouze střídmost. Povinností inteligence je, aby věnovala více pozornosti těmto snahám. Nemůže-li začiti u sebe, musí začíti aspoň u mládeže, jíž se za žádných podmínek nesmí al- kohol podávati. Fr. Munzar, učitel z Kostelce u Chrásli, v debatě poukazuje na poměry, kterak v někte- rých krajinách od počátku života dítěte v lůně matčině až do vzrůstu utání se v kořalce, jíž sí dodává kuráž matka v těžké chvíli a jíž se léčí každá nemoc. Ozdravme naši mládež po způsobu severních států. Vvzývá zvláště mátky jako ochra- nitelky domácích krbů, aby zachránily národ. [Dokončení.)
J Mauer V Autrata Šimsa František Munzar Karlín Ostrava Francie Krč Kostelec u Chrásnout
23 article Pohřeb Karla knížete Schwarzenberga.
Pohřeb Karla knížete Schwarzenberga. (Původní zpráva »Národních Listů«.) Za ohromného účastenství konal se včera na Orlíku pohřeb knížete Karla Schwarzenberga. Se- šly se k němu tisíce lidu ze širého okolí a sjel se výkvět šlechty a hodnostů. Byla to imposantní slavnost smuteční uprostřed nádherného parku orlického, jemuž jeseň propůjčila melancholickou krásu umírající přírody ... Tmavé mraky, jež paprsky slunce tu a tam protrhaly, jako smuteční draperie kladly svůj stín na kraj, tlumíce příliž živé podzimní barvy rostlin- stva. Na rozsáhlém prostranství, vroubeném kolko- lem lesem, před prostou gotickou kaplí, pod niž jest knížecí hrobka, se tísnily zástupy obecenstva za špalírem hasičstva a lesního personálu. Upro- střed prostranství bylo vyhraženo misto zvaným smutečním hostům. Tělesná schránka zesnulého knížete byla sem převezena už ve středu na večer. O půl 5. hod. odpol. byla vykonána tichá pobožnost v zámecké kapli na Orlíku. Obřady smuteční vykonal farát P. Kořán se zámeckým kaplanem P. Jakubičkou. Za vozem s rakví kráčela knížecí rodina; dále se zúčastnili průvodu smutečního knížecí úřadníci s rodinami, učitelstvo a všechno patronátní du- chovenstvo. Po církevních obřadech zaujali úřadníci hosp. a lesní správy u rakve čestnou stráž, která tam setrvala po celou noc. Na rakev položila ovdovělá kněžna kytici červených a bílých růží. Před rakev postaven byl velký bilý křiž ze suchých bílých immortelek.
Karel kníže Schwarzenberg P Kořán P Jakubička Orlík Upro
24 article
Úmrtní štit v hlavách katalalku nesl český nápist „Karel kníže Schwarzenberg, c. k. tajný rada, dě- dičný člen panské sněmovay, rytiř řádu zlatého rouna atd. atd.“ Na polštářích rozloženy byly řády zesnulého, zejména řád zlatého rouna. Po obou stranách katafalku rozestaveny byly voskovice. nesoucí černé stuhy a odznaky knížecího rodu. Ze spousty věnců, které položeny byly k rakvi, aspoň některé Věnovali je zejména: arcivévoda následník František Ferdinand a vévodkyně Žofie Hohen- bergova, členové rodiny knížete Schwarzenberga. arcivévodkyně Marie Annunciata a Marie Teresie, Rud. a Marie Kinských, Marie a Ferd. Kinských, hr. Karel Stürgkh, presidium panské sněmovny, skupina pravíce panské sněmovny, strana středu panské sněmovny, hr. Nostitz, J. L. Schönburg. Inna a Frant. Ringhoffer, Osvald a Kristina Thu- novi. Aglaja a Ferd. Kinských, hrabě a hraběnk Piatti, svob. pán J. Hildprandt. Hugo a Olga Dit- trichsteinovi, Jana a Alain Rohanovi, Irma a Max Egon Fürstenbergovi, Ali a Ervín Nosticovi, Palffy, Josefina a Bedřich Lobkowitzovi, Otokar Marie Czerninovi, hrabě dr. Deym, Ida a Jan Lažanský s rodinou, Felix bar. Aehrenthal, bar.
Schwarzenberg František Ferdinand Hohen Marie Annunciata Marie Teresie Kinská Marie Ferd Stürgkh Nostitz Schönburg Inna František Ringhoffer Osvald Tha Aglaja J Hildprandt Hugo Olga Dita Jan Rohan Irma Fürstenberg Al Nostic Palffa Josefin Lobkowitz Otokar Czernin doktor Deym Ida Lažanský bar Aehrenthal panská sněmovna
25 article
Fanny Řinghofferova, František a Marie Clam- Gallasovi, Alžb. kn. z Hanaů, Filipina hr. Buquoy- ová, Marie a Pavel hr. Almeida, Max a Gaby Thunovi, Karel a Eleonora Auerspergovi, Engel. a Arnošta Wolkensteinovi, Marie Waldsteinova. bar. Ervín Nádherný, Ferdinand a Ida Lobkowitzo- vi, baron a baronka Ringhofferovi, Kam. a Poldi Nosticovi, nájemci knížecích dvorů, okresní výbor v Mirovicích, Ústř. hosp. společnost pro král. Če- ské, úřadnictvo dvora Vosov, úřadnictvo kníž. průmyslových závodů, ředitelství filiálky Úvěrního ústavu v Praze, správní rada c. k. priv. první če- ské vzájemné pojišťovny a ředitelství téhož ústavu. Záhy dopoledne včera se počali sjížděti na Orlík smuteční hosté. Přijeli automobily, kterých napočteno 85, povozy i zvláštním vlakem. Císal a král k nim vyslal jako svého zástupce vrchního štolbu hraběte Rudolfa Kinského, jenž přijel zvlášt- ním vlakem. Arcivévoda následník František Ferd. s vév. Hohenbergovou přijelí 9.36 hod. ráno vlakem do Čímelic, kdež je uvítal kníže Karel ze Schwarzenbergu. O 11. hod. přijel následník s vévodkyní na Orlík, odkudž odjeli k hrobce. Jako zástupce arciknižete Karla Fran- tiška Josefa přijel plukovník Zdenko prine Lobkowitz, arciknížete Bedřicha zastupoval vrch. hofmistr plukovník hrabě Herberstein, arcikněžnu Marii Annnunziatu hrabě Bu- quoy. Jedním z prvních hostí byl místodržitel král. Českého kníže Thun z Hohensteinu s chotí. jenž přibyl automobilem. Vládu zastupoval ministr vnitra baron Heinold, jenž přijel do Prahy vla- kem, na nádraží pak byl uvítán chefem praesidia místodrž. radou Braunem, s nímž odjel automo- bilem na Orlik.
Řinghofferův František Gallas Alžb Buquoy Marie Pavel Max Thun Karel Auersperg Engel Wolkenstein Waldsteinův bar Nádherná Ferdinand Lobkowitzo Ringhoffer Kama Kinský Ferd Schwarzenberg Fran Josef Zdenko Lobkowitz Bedřich Herberstein Marie Annnunzia Hohenstein Heinold Braun Orlik Almeida Mirovice Orlík Čímelice Praha Poldi Nostic knížecí dvůr úvěrní ústav v Praga
26 article
Dále byli mezi hosty: Prine JUDr. Bedřich Schwarzenberg s chotí Kristinou, hr. Frant. Clam- Gallas s chotí a komtesou, kříd. pobočník J. V. hr. Jindř. Hoyos s chotí, hrabě a hraběnka Wald- steinovi, hraběnka Hoyos-Westphalen, hrabě La- žanský s chotí a rodinou, prine Josef Lobkowicz. hrabě Sylva Taroucca, hr. Frant. Taroucca, hrabě Louis Taroucca, baron Stefanelli, baron Rumers- kirch, kníže Max Egon Fürstenberg, kníže Frant. Thun z Hohensteinu, hrabě Sailern s chotí, hrabě Trautmansdorf, hrabě Lambergí s chotí, bar. Braun. sborový velitel šl. Giesel, bar. Konst. Nádherný hr. Eug. Wratislav, hrabě Clam-Martinic, hrabě Frant. Kinský, kníže Trautmansdorí s chotí, hr. Buquoy, prine Jan Schwarzenberg s chotí a rodi- nou, hr. Ervín Nostic s chotí, kníže Löwenstein chotí, hrabě Clary-Aldringen a chotí a rodinou, hraběnka Heuckova, hrabě Colloredo-Mansísld baron Lilgenau, kníže Auersperg, hrabě Czerain- Morsin, hrabě Rud. Czernin z Chudenic, hr. Eugen Czernin z Chudenic, hr. Leop. Nosticz, hr. Bedř.
Prine JUDr Schwarzenberg Kristin František Gallas Jindřichův Westphalen Lobkowicz Taroucca Stefanelli Rumers Max Egon Fürstenberg Thun Hohenstein Sailern Trautmansdorf Lambergí Braun Giesel Nádherná Wratislav clam Martinic Kinská Trautmansdorí Buquoy Nostic Löwenstein Claro Aldringen Heuckův Colloredo Lilgenau Auersperg Czerain Morsin Czernin Nosticz Hoyos Wald Chudenice Mansísld baron
27 article
Nosticz, hraběnka Nostic-Řieneck, kníže Zdenko Ferd. Lobkowicz s kněž. a rodinou, dědičný prine Ferd. Lobkowicz, baron Mladota, hrabě Herber- stein, markrabě Pallavicini, hr. Vojtěch Schönborn, hrabě Oswald Thun, baron Henniger, kníže Bedř. Lobkowicz. Za zemskou správní komisi: president J. E. hr. Vojt. Schönborn, dv. r. Spora, míst. r. Püchel. Deputace úřadníků z V. odděl. c. k. místodrž.: dr. Marchetti, Jechental a Heinz. Dv. r. c. k. fin. řed. Kornalík, pres. č. o. z. r. Prokůpek, místopř. něm. o. z. r. šl. Kreissl, říš. posl. dr. K. Viškovský za předsednictvo čes, strany agr., říš. posl. Sedlák za agr. klub, posl. Rataj, zem. insp. hosp. školy dr. Sitenský, za táborskou hospod. skademii prof. dr. Holý a prof. Hájek, rada z. r. dr. Mandl, člen pan- ské sněmovny c. r. Otto, c. k. šk. rada Adolf Hev- duk, c. r. E. Eggerth z Písku za plzeň. obchod. živn. komoru, řed. roln. hosp. šk. Knobloch z Pí- sku, deputace prof, sboru lesnických ústavů z Pí- sku, řed. gymnasia Kubr z Písku, dr. E. Baštýř za m. r. kr. hl. m. Prahy, dr. Jindř. Černý, rada zem. soudu z Mirovic s deputací úřadnictva okr. soudu a bern. úřadu, notář Černý z Mírovic, c. k. zeměd. insp. Zeman, přednosta zeměd. odděl c. k. misto- držitelství m. r. dr. Boh. Pecka, adv. dr. Karel Maria Herrmann, deputace okr. výboru z Hořovic, z Písku, z Mirovic, z Milevska a Březnice, dr. Ra- dimský, rytm. Herget, dr. Vrat. Černý z Prahy. řed. zimní hosp. školy v Hořovicích Karmazín, za úřadnictvo starší linie schwarzenberské centr. řed.
Nostic Řieneck Zdenko Ferd Lobkowicz Mladota Herber Pallavicini Schönborn Oswald Thun Henniger Bedř Püchel Marchetti Jechental Heinz Kornalík Prokůpek Kreissl K Viškovský Sedlák Rataj doktor Sitenský profesor Holá Hájek Mandl Otta Hev E Eggerth Knobloch Kubr E Baštýř Jindřichův Černá Zeman Boh Herrmann Ra Herget Schönborn Písek Praha Mirovice Hořovice Milevsko Březnice
28 article
Jaroška, cetr. úč. Bezecný a dvacetičlenná depu- tace, za panství Drhovle-Drahenice-Čížová ředitel Kratochvíl a lesmistr Bubeníček, a deputace úřad- nictva, za panství Dobříš řed. Drapella, lesmistr Eiselt a inž. Liška, za velkostatek Rožmitál správ- ce Lipanský a lesmistr Schranz a Söll. za panství Nové Hrady vrch. lesní inž. Bažant s deputací, admin. Krumbholz a správce Kindl, za panství Kardašova Řečice nadlesní Rotter, za panství Opa- řany lesm. Rud. Rapl, prelát Bruno Sommer za velkostatek Milevsko a řed. Guth, Vl. Foustka, řed. panství Mnišek v zastoupení bar. Kasta, vel- kostatkář inž. Greií z Hostomic, za panství Břez- nice řed. Nevrla a lesmistr Svatoš, za panství Klu- čenice lesní správce Křesina, dr. Uhliř, řed. m. úř. z Písku, dr. Šťastný, primář okr. nem. z Písku, vrch. insp. c. k. stát. dr. v. v. Ant. Heřman, hu- dební skladatel řed. Vymetal, deputace báňské akademie z Příbrami, deputace c. k. okr. soudu a ber. úřadu v Milevsku s radou drem. Hajským v čele, předs. agr. dorostu Šesták, za zemskou radu katoliků kanovník Vaněček, nakl. Kotrbaa dr. Urbanec, dr. Růžička z Hostomic, notář Křenek z Hořovic, deputace okr. záložny mirovické a ho- stomické, míst. agrární organisace z Hrádku, dr.
Jarošek Bezecná Kratochvíl Bubeníček Drapell Eiselt Ing Lipanský Schranz Bažant Kindl Rotter Bruna Sommer Guth Foustka Kast Nevrla Svatoš Křesina doktor Uhliř Šťastná Heřman Vymetal Vaněček Urbanec Růžička Křenek Drhovle Drahenice Čížová Dobříš Rožmitál Nová Hrad vrch . lesní Ing Kardašův Řečice Milevsko Hostomice Písek Příbram Hořovice báňský akademie
29 article
Ponec z Mirovic, deputace obec. zastupitelstva Vosov, Mirovice, Zbenice, Kletice, Žbonín, Lažo- vice, Mirotice, Lochovice, Milevsko. Březnice. Vel- ká, Karlov. Čimelice, Lučkovice, Tochovice, Kožlí, Rakovice, Vel. Chlumec. Voltýře, Krsice, Hrádek, Voslov. Všeradice, Nesvačily. Jekovice, Podskalí, Zalužany. Varvažov, Lhota Král., Lhota Smetano- va. Probulov, Radvánov, Přílepov, Rejkovice, Plí- škovice. Chrást, Louka, Radouš. Zástupcové uči- telských sborů, hasičské spolky ze Všeradic. Vo- sova. Podhrdů, Kozárovic. Žahořan, Klučenic, Chrástu, Vel. Chlumce, Tochovic, Starého Sedla.
Ponec Vosov Laža Nesvačil Lhota Král Radouš Mirovice Zbenice Kletice Žbonín Mirotice Lochovice Milevsko Březnice Vela Karlov Čimelice Lučkovice Tochovice Kožlí Rakovica Chlumec Všeradice Varvažov Probulov Radvánov Přílepov Rejkovice Plit Podhrd Kozárovice Žahořany Klučenice Chrást Starý Sedlo Podskalí Zalužany Lhota Smetana
30 article
Hrádku, Zálužan, Těchnic, Voltýřova, Přílepova, Pech. Lhoty. Varvažova, Neresce, Radvanova, Kr. Lhoty. Velké, Probolova, Smet. Lhoty, Květova, Čímelic. Podradu Karl., Vestce. Rakovic. Vysloužile- cké sbory ze St. Sedla, Tochovic, Milevska, Čí- melic. Mirovic a Mirotic. Před schodištěm ke kapli uvítala vynikajíc hosty paní princezna Kristina ze Schwarzenbergu, choť dra. prince Bedřicha. O 3412. hod. uvedl místodržitel kníže Thu do kaple vdovu zesnulého kněžnu Idu Schwarzen- bergovou, po chvili přibyl následník František Ferdinand s vévodkyní Hohenbergovou, pro- vázeni knížetem drem. Bedř. Schwarzenbergem. Následovali ostatní smuteční hosté. Smuteční obřady vykonal biskup českobudějo- vický Hůlka s mlstním duchovenstvem a z patro- nátu, čítajícím na 50 osob z vikariátu mirovického, píseckého, milevského, blatenského, sedlčanského Učitelský sbor zapěl za řízení řídícího učitele p. Levého a za průvodu na varhany skladatele Vymetala smuteční sbory. Po obřadech sneslí úřad- níci lesní správy rakev po schodišti. Za rakví krá- čel zástupce císařův, následník s chotí a ostatní hosté. Průvod prošel mezi zástupy obecenstva, vešel do hrobky. Rakev byla uložena vedle rakve první choti zesnulého, rozené hraběnky Kinské ze Vchynic a Tetova. Ponenáhle se smuteční hosté rozjeli, zástup se rozešly na cestách parku a ztichlo místo, kde odpočívají hrdí velmoži ze Schwarzenbergu. Na zámku byla upravena hostina o 25 příbo- rech pro nejvyšší panstvoj pro ostatní zvané hosty byla vystrojena hostina o 80 příborech. atd.
Zálužan Těchnice Voltýřův Přílepov Pech Karl Vysloužil Schwarzenberg Bedřich Ida Schwardit František Ferdinand Hohenbergová Hůlka Vymetal Kinská Lhota Varvažov Nereska Radvanov Králové . Lhota Květov Čímelice Vestec St . Sedlo Tochovice Milevsko Mirovice Mirotice Vchynice Tetov princezna Kristin
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Příjezd dra. Kramáře do Prahy. Včera po 10. hodině večer přijel posl. dr. Kramá přes Vídeň z letního pobytu v Rusku do Pra- hy. Na nádraží dráhy císaře Františka Josefa sešli se k jeho uvítání spontánně četní stou- penci národní strany svobodomyslné, členové sboru obecních starších, zástupcové pražských a předměstských organisací, studentstva a mladé generace, kteří dra. Kramáře pozdra- vili s vřelou oddaností a oddanou úctou pro- voláním „Slávy“ a „Na zdar!“. Jménem pří- tomných tlumočil redaktor Hevera dru. Kramářovi radost všech stoupenců strany nad tím, že vrací se zdráv do středu strany, aby se opět ujal jejího vedení za poměrů tak těž- kých a zodpovědných, jako jsou dnešní a za souhlasu přítomných vyslovil pevnou víru, že dr. Kramář splní za pomoci celé strany svůj zodpovědný úkol politický ku prospěchu ná- roda i strany svobodomyslné. Dr. Kramá vyslovil radost nad srdečným přijetím a ubez- pečil, že ze všech sil svých vykoná, jako vždy, svou povinnost. Doprovázen bouřlivým provo- láváním „Na zdar!“ odebral se dr. Kramář z nádraží do redakce „Nár. Listů“.
doktor Kramá František Josef Kramář Hevera Praha Vídeň Rusko
32 article
— Školská otázka a česko-německé vy- rovnání. Dne 8. října usnesla se městská rada v Ústí n. L. podati rekurs protí výnosu zem- ské školní rady, jímž se obci nařizuje zřízení české veřejné školy v Ústí, jelikož zákonné podmínky pro existenci její byly prokázány. Rekursem tím má být zřízení české veřejné školy protahováno do nekonečna. Tato praxe ústeckých Němců není nová, pročež bychom se jí nezabývali; leč v téže schůzi býv. zem- ský poslanec dr. Hackel dle zprávy „Prag. Tagbl.“ horoval pro spravedlivou dohodu česko-německou „bez přispění šlechty a vy- rovnávacího místodržitele“ a označil výnos zemské školní rady zrovna v přípravách k no- vému jednání o dohodu za nevhodný. Proč ne- vhodný, už nedořekl. Nemůžeme souhlasit s tímto míněním. Vyslovil-li se dr. Hackel sku- tečně pro spravedlivou dohodu, nemůže sou- časně se vyslovovat proti zřízení nutné če- ské školy, jejíž potřeba je nad slunce jas- něji prokázána rozhodnutím zemské školní rady, která jistě zkoumala důvody pro jej zřízení co nejobjektivněji. Němci musí ko-
Němec doktor Hackel Praga Ústí