1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 10. října 1913.
Praha
4
article
m ranní a večerní llety
předplání se
V Praze v admainistranir
na měsle
na čtvrt lsta
s dvojí donáškou
měste
k rlieta: . . . k et
ve fillálkách
na měsle . . . . . 1 K n0
Foštou:
něsle
Ba čtvrt feta ! . . . 9 K 8o
s dvojí zásilkou
a měsle. . a
vriata. . : KBBk
Praha
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6
article
Volné slovo německé o troj
spolku.
Volné slovo německé o troj
spolku.
Zákal ve stycích říše habsburskéa
říše německé, způsobený krvavým vývojem
věcí balkánských a zahraniční politikou
hr. Berchtolda v jihovýchodních směrech
větrné růže, oficielně sic pečlivě ignorova-
ný, avšak v obojstranné publicistice velmi
povážlivě zřejmý, způsobil jisté náladové
šero, v němž oba spojenci nepoznávají už
své vzájemné tváře s bývalým nadšením
přátelství na život a na smrt... Povážlivé
hlasy ve vedoucích orgánech obou říší,
nasvědčující vzájemnému vychládání spoje-
neckých citů, se množí a v mnohých listech
říšskoněmeckých mluví se řečí, která co do
upřímnosti přesahuje všechna přání. Ze-
jména říšskoněmecký neodvislý tisk vy-
stupuje s projevy, nad něž nebylo rakou-
sko-německé alianci nepřátelštějších čítá-
no. Aspoň ukázka, která se nejnověji a sice
z frankfurtského „Das freie Wort
namátla, musí přímo ohromiti, nikoli
ovšem pro význam citovaného pramené,
jejž přeceňovati nám ani ve snu nenapadne,
ale jako svědectví proudů, třeba spodních,
kteréž omýlají základy trojspolkového a
specielně rakousko-německého spojenecké-
ho smýšlení v určité části novoněmecké in-
teligence politické. Pisatel vzpomenutého
článku „Neuorientierungen“ („Nové orien-
tace“), který se podepsal jako „Berengar“,
pojednávaje souborně o článcích „Neue
Berchtold
Neuorientierungen
Berengar
Neue
7
article
Fr. Presse“, „Neues Wiener Journalu“ a
„Zeit“, Danzerovy „Armeezeitung“, v nichž
spojenecký poměr přetřásán kriticky, sta-
ven dokonce i v potaz, dovozuje, že tyto
pochyby o trvanlivosti a menší vzájemné
cennosti spolku rakousko-německého vza-
ly svůj původ ve Vídní a nyní také v říšsko-
německé veřejnosti šíří kolem sebe stále
větší kruhy, čehož důkaz na př. odpověd,
jakou vídeňským článkům dala „Vossische
Ztg.“, řkouc, že v Berlině jsou na všechno
připraveni, a kdyby od Dunaje měl býti
učiněn pokus najíti na Seině, anebo n
Něvě přátele ku pomoci ochotné, snad prý
proti Německu a Italii, přišlo by se na to,
že cesta z Berlína do Petrohradu jest ještě
kratší než z Vídně k carskému dvoru.
František . Presse
Wiener
Danzerův
Armeezeitung
Vídeň
Berlín
Dunaj
Seina
Něva
Německo
Italia
Petrohrad
Vossische Ztg
8
article
Frankfurtské „Freies Wort“ nazývá slova
tato zřetelnými, ale dlužno uznati, že jeho
vlastní vývody zřetelností svou pří-
mo oslňují. Je dosti kritickým, že chápe
rozčilení vídeňské politiky, neboť porozu-
měla prý, anebo cítí pudově, že Rakousku
dostalo se zdrcující rány, mnohem horší.
než dopouštějí pesimisté... „Německo
v rozhodující chvíli nepomo-
hlo, aby ochránilo Rakousko,
to jest skutečná pravda“, dí list a vykládaje
facit známé návštěvy následníkovy v Ně-
mecku, ujišťuje, že v císařském hradě bylo
rozhodnuto pro mír za každou cenu, jak-
mile Bethmann-Holweg pronesl své slovo,
které ovšem prozradilo geniálního státní-
ka, slovo o boji mezi světem germánským
a světem slovanským. „Mohla potom“, táže
se frankfurtská revue, „říše, čítající 46
procent Slovanů a jen 25 procent Germá-
nů, vstoupiti po boku Němectva do boje?
„Freies Wort“ dí, že pod heslem boje
plemen už to nešlo, a tak byla zbůh-
darma zmařena možnost, Ra-
kousko postaviti do služby
německé světové politiky, kte-
ráž může jíti jenom cestou přes
Balkán do Bagdadu. Řečené slovo
Bethmann-Hollwega může býti přířaděno
k nejdůležitějším historickým výrokům ..
Freies Wort
Holweg
Rakousko
Německo
Němectva
Balkán
Bagdád
Slovan
9
article
Nejvábnějším motivem, pro který uvá-
díme tyto přímočaré výroky muže, jejž
jeho list označuje za politika zvučného
jména, jest jich prostoduchost.s
jakou pojednávají s německého stanoviska
o rakousko-německém spojenectví. Nese
květy vůně přímo omamující, jako tento:
„Z citu a instinktu vyplývá však nyní, že
Rakousko zmarem svého histori-
ckého poslání, posloužiti Ně-
mectvu za most k jihovýchodu,
pozbylo oprávněnosti svého
bytí i jeho možnosti.“ I kdyby
frankfurtský orgán volného slova byl li-
stem skutečně obskurním, pouhý fakt, že
takové náhledy a vývody mohou se v říši
nibelungské věrnosti tisknouti a že v publi-
cítě její nacházejí své forum, jest příznakem
vrcholně důležitým a prokazuje zraku, na-
hlížejícímu do hlubin nitra faktického smý-
šlení neoficiálních kruhů německých, služ-
bu mocného reflektoru, ozařujícího s fra-
pantní zevrubností fakta tušená sic a s
naší strany tvrzená, ale s druhé strany do-
sud poprvé a s takovou vášní a tak oká-
zalou, až zuřivou upřímností potvrzená.
Článek frankfurtského orgánu beze
všeho a několikráte s důrazem přiznává, že
rakousko-uherská zahraniční politika byla
ve svých očekáváních od svého spojence
ošálena, že Rakousko má pravdu a „musí
si říci, že mu spojenectví s Ně-
meckem v rozhodující hodině
nepřineslo žádného užitku, ba
že slovo kanclěřovo politiku
spojencovu přímo ochromilo.
Rakousko
10
article
Ale právě tato demonstrativní bezohled-
nost doznání a hned v zápětí následující ne-
omalenost, se kterou pisatel v nejživol-
nějším prý zájmu říše německé hlásá nut-
nost ponechání Rakousko-Uherska jeho
osudu a nutnost sprostiti se spojenectví
ním za každou cenu, aby prý Německo
spolu s ním do propastí se neshroutilo, tot
psychologický moment, který zasluhuje,
aby byl podržen také na českém světle,
Němcům v Čechách prokázala tuto
službu „Brüxer Ztg.“, která frankfurtskou
úvahu do slova, leč bez poznámky, s ně-
mým, ale zřejmým nadšením otiskla. Ne-
mluví snad prosaický, ale neúprosný
frankfurtský Berengar našim domácím Vel-
koněmcům přímo z duše, píše-li, že jest
veskrze pochopitelno, když Německov
beznadějné této situaci svého spojence, po
jehož boku spolu sklouzalo, neušetří nej-
krajnějších výtek a když si přeje z ba-
viti se ho?
I ta jediná milost a možnost záchrany.
kterou frankfurtský list Rakousko-Uhersku
přiznává a kterou připouští, to jest „n a
prosté, spřísežnické připoje-
ní se k německé říši, se současným
přetvořením celého zřízení monarchie
při němž by Srbochorvaté i Rumuni došl
svého práva“, — zdaž není vzata přímo
z programu našich Všeněmců, nezastřeně
frakcí Irovou hlásaného za zřejmého stou-
penectví všech Němců, hledících neodvrat-
nými zraky k pověstnému „vysokocíli“
jemuž i Eppinger vzdal kdysi počest?!
Němec
Ztg
Německov
Srbochorvat
Rumun
Rakousko
Uhersko
Německo
Čechy
RakouskoUhersko
11
article
Je pravda, takové frankfurtské „Freies
Wort“ do zítřka neobrátí rakousko-něme-
cké spojenectví v trosky, i když řekne, že
nová orientace Rakouska po nových spo-
jencích jest pochopitelna, ježto by za ny-
nějších poměrů bylo ztraceno, a dodá-li
že však pro německou říši nová orientace
jest nemenší nutností, ba kategori-
ckým imperativem této hodiny
— neboť redakce frankfurtského orgánu
novodobé německé inteligence není mí-
stem, ze kterého se vypovídají spojenecké
smlouvy. Ale jestliže čteme v německém
listě v Čechách, velkoněmecky zabarve-
ném, otisk článku říšsko-německého orgá-
nu s výrokem, že věc Rakouska jest tak
zabořena do silnice, že dlužno více váhy
klásti na radu, aby se Německo od Ra-
kouska odvrátilo, než na přání, aby se
naprostým připojením k německé říši za-
chránilo, s dodatkem, že cesta Německa
přes Rakousko jest dnes už bezpečnější,a
to beze slůvka protestu, pak se nám zdá,
že jsme slyšeli výkřik ze srdce říšsko-
německého i jeho dodatečný ohlas v srdci
„čechoněmeckém“. Takové melodie věru
ještě nebyly přehrávány na pro-
slulém trojspolkovém klavíru.... Zdá se
dokonce, jakoby se vztahovaly už paže k
jeho rozbourání, anebo aspoň k odlomení
jeho rakousko-uherské nohy!!
Freies Wort
Rakousko
Čechy
Německo
Ra
12
article
Ministr financí dr. ryt. Zalesk
odstoupil.
(Odchází na neurčitou dovolenou.)
Z Vídně, 9. října.
V sobotní ministerské radě oznámil mi-
nistr financí Václav ryt. Zaleski svým ko-
legům, že se odhodlal následkem trvalého
zhoršení své choroby podati žádost za
propušténou. Tato žádost byla v nedělní
audienci hr. Stürgkha odevzdána cisaři, roz-
hodnutí slale se však v ten rozum, že zatím
ministr financí se nepropouští, nýbrž posilá
na neurčitou dobu na dovolenou
a správou ministerstva toho pověřuje se první
jeho odborný chef, svob. pán a tajný rada dr.
Engel z Meinfeldenu.
Zpráva, že ryt. Zaleski opouští Eugenův
palác, nepřekvapila. Vědělo se dávno, že cho-
roba jeho je vážná. Meškaje loní v Dalmacii.
měl záchvaty tak prudké, že myslilo se, že
nebude již možno dopraviti ho do Vídně ži-
vého. Strávil potom několikanedělní dovole-
nou v Lovraně, za které se stav jeho zlepšil
Avšak rekonvalescence byla jen zdánlivou
Za prošlých letních prázdnin meškaje na ven-
kové dolnorakouském měl opět silné záchva-
ly, které ho přiměly k rozhodnému odhodlání.
doktor
Václav rýt
Zaleski
Stürgkh
Engel
Meinfeldena
Vídeň
Dalmacie
Eugenův palác
13
article
Je málo pravděpodobno, že Zaleski s
opět do úřadu vrátí. Resort finanční zůstává
neobsazen. Polácí pokládají jej za svoji doménu
Zaleski, jenž byl ministrem-krajanem, převzal
odbor ten po dru. Mayerovi Robertovi, když
Poláci naléhali po povolání dra. Trnky a dra.
Bráfa do kabinetu, aby též oni měli v něm
dva členy. Kam Zaleski se odebere, dosud
není povědomo. Nejspíše na jih.
Svob. pán a tajný rada dr. Engel je zna-
menitý finanční odborník. Je nejlepším znal-
cem rakouského státního rozpočtu. Je to práv-
ník neobyčejně houževnatý. Tvrdí se o něm.
že ještě nikdy nebyl na dovolené. Měl dnes
odpoledne poradu s hr. Stürgkhem. Dříve měl
pověst fiskalisty vydaje rdousícího, pročež na-
zván byl nebožtikem drem. Kaizlem „Würg-
Engel“. Později však stal se k plodným vyda-
jům ochotnější a těší se nyní následkem své
objektivnosti celkem přízni všech stran ve
sněmovně poslanecké.
Z Vídně, 9. října. (K. k.) Zitřejší „W. Zeituný
uveřejní následující vlastnoruční listy
Milý hrabě Stürgkhu! Na Váš návrh po
voluji Svému ministru financí Václavu ryt. Zale-
skému z důvodů zdravotních zatím dovolenou
sprošťuji ho vedení úřadních záležitostí. Zárovei
pověřuji po dobu této dovolené odborového před-
nostu v ministerstvu financí tajného radu dra.
Augusta svob. p. Engela z Meinfeldenu spřávou
tohoto ministerstva. Ve Vídni, 8. října 1913. Fran-
tišek Josef v. r. Stärgkh v.r.
Milý rytíři Zaleski! Na návrh Svého mi-
nisterského předsedy povoluji Vám z důvodů zdra-
votních zatím dovolenou a sprošťuji Vás v e-
dení úřadních záležitostí. Pověřiv na
dobu této dovolené odborového přednostu v mi-
nisterstvu financí tajného radu dra. August
svob. p. Engela z Meiníeldenu správou
tohoto ministerstva, vyslovuji Své nejlepší přání.
byste se plně uzdravil. Ve Vídni, 8. října 1913.
Zaleski
Mayer
Polák
Trnka
Bráf
doktor
Engel
Stürgkh
Kaizl
Würg
Václav rýt
Augusta
Fran
Josef v
Stärgkh
August
Vídeň
Zala
14
article
František Josef v. r. Stürgkh v. r.
K tomu se dovídá c. k. telegr. korespondenčn
kancelář: Jak známo, onemocněl ministr finane
ryt. Zaleski na jaře 1912 slabostí srdce za akutních
příznaků. Po několikanedělním léčení v Opatij
pozdravil se tak, že byl opět s to vykonávati po-
vinnosti svého úřadu. Až do letošního léta cítil
se úplně zdráv přes značné nároky, které na něho
činila politická a parlamentní kampaň, jež zejménu
v tomto roce byla neobyčejně silná. Koncem čer-
vence objevily se však opět přiznaky loňské cho-
roby. Ministr ztrávil letní měsíce nedaleko Vídně.
nepřál si však dovolené k léčení. Spravoval ne-
ustále úřadní záležitosti, jak ze svého letního sídla
kdež přijal četné návštěvy politiků, finančníků
svých referentů, tak i ve Vídni, kam se téměi
každého týdne dostavil. Naděje, že pobyt na ven-
kově za poměrně menší práce postačí, aby obnovi
síly ministra financí, pohříchu nesplnila se. Ryt
Zaleski necítil se na podzim dostatečně zolaveným.
a jeho lékaři žádali, by si dopřál ke svému uzdra-
vení po nějakou dobu úplněho klidu a podrobil se
účelnému léčení. Tato rada lékařů pohnula mini-
stra, jakž učinil také loni v květnu, aby nabídl
demisi. Předseda ministerstva však pedal císaři
návrh, aby ryt. Zaleskému byla zatím dána dovo-
lená a byl sproštěn vedení úřadních záležitostí.
kterýžto návrh byl schválen. Po dobu dovolené
byl hodnosti nejstarší odborový přednosta mini
sterstva financí tajný rada dr. svob. p. Engel
Meinfeldenu pověřen správou této ústředny-
František Josef
Stürgkh
Zaleski
Ryt Zaleski
doktor
Engel
Vídeň
15
title
Nebezpečí třetí války balkánské
16
article
Po bojích u Dakovice.
Po bojích u Dakovice.
Z Bělehradu, 9. října. Boje u Dakovice
skončily úplnou porážkou Albanců. Asi 6000
Albanců podniklo útok na srbské posice, ale
prudkou střelbou z kulometů a děl bylo od-
raženo. Bojiště bylo poseto mrtvými a raně.
nými. Albanci zděšeně prchali. Jedna část po-
kusila se o ústup, byl jí však zabráněn. Mezi
Babušnicí a Korytníkem zápast
ještě oddíl proti srbské přesile.
Druhá část Albanců nebyla pronásledována
Část prchajících utopila se ve Drimu. Ztráty
Albanců jsou ohromné. Povstání Alban-
cůmožno považovati za ukončené.
Z Cetyně, 9. října. Černohorským oddílům
v okolí Dakovice bylo vládou přísně nařízeno.
aby při pronásledování Albanců ne-
překročovány byly hranice Al
banie, stanovené londýnskou konferencí
Král dal vysloviti pjsku dík a uznání.
Albanský minístr orby be omlouvá a viní
Srby.
Al
Král
Srba
Bělehrad
Alban
Cetyně
17
article
Z Valony, 9. října. (K. k.) Se strany, blízké
ministrovi orby Hasanu beji prištinskému.
prohlašují, že odporují naprosto skutečnost
zprávy, vylíčené v časopisech oficiální srb-
skou stranou před několika dny, jakoby celé
nynější povstalecké hnutí Albanců bylo způ-
scbeno z podnětu a úsilím Hasanovým. Po-
vstání v severní a západní Albanii, zejména
v Dibře, mělo naopak místní ráz a bylo způ-
sobeno tím, že Srbové s Albanci nelídsky za-
cházeli. Také nyní dopouštějí se Srbovév
území kosovském často ukrutností. Hasan be
se obává, že ukrutnosti tyto povedou k opět
ným místním povstáním.
Zatímný guvernér lěšský zastřelen.
Z Cetyně, 9. října. Z Lěše došly sem zprá
vy, že zatímný guvernér Gjeto Coku byl dnes
zastřelen — dle vídeňských informací — pr
podřízeným četníkem. Gjeto Coku pocháze
z rodiny Klementů a byl nejváženějším vůd
cem tohoto kmene. Zavražděný byl katolík.
Stíhání Albanců.
Z Bělehradu, 9. října. Z Bitolje sem ozna
mují, že generál Ivanovič dostal rozkaz
aby s posilou 5500 mužů, kterou obdržel, pro
následoval Albance až do vnitrozemí.
Valon
Hasan
Albanec
Hasanův
Srba
Klement
Ivanovič
Albánie
Cetyně
Bělehrad
18
article
Nové rozdělení řecké armády.
Nové rozdělení řecké armády.
Ze Soluna, 9. října. (K. k.) Přípravné prá
ce řeckého generálního štábu za novým roz-
dělením armády rychle pokračují. Podle no-
vého rozdělení bude řecké vojsko disponovat
v případě války 450.000 až 500.000 muži, kteř
budou zařaděni do šesti armádních sborů
resp. 18 divizí, a ve stavu mírovém do 54 plu-
ků. Každá divize dostane mimo to ještě sekc
herského dělostřelectva o třech bateriích
Polní dělostřelectvo bude rozděleno ve 72 ba-
terií a bude sestávati z 12 pluků po 6 bate-
riich. Polní dělostřelectvo podléhá přímému
velení generalissima.
Rumunsko neplete se do balkánských věcí.
M. Z Kolína n. R., 9. října. (Zvl. telegn
„N L.“) Dle bukurešťských depeší neshledá-
vaji v tamějších vládních a diplomatických
kruzích nic znepokojivého. Rumunské pro-
střednictví mezi balkánskými státy úřadně po
pírá se. Rumunsko nechce prý osobovati s
poručnictví nad některým státem.
Soluna
Rumunsko
Kolín
N L
19
article
Vojenská hranice srbská.
Vojenská hranice srbská.
Z Bělehradu, 9. října. Vláda hodlá zřídit
stálou vojenskou hranici, jako byla před ča
šem v Rakousko-Uhersku proti Turecku.
Spor Řecka s Tureckem.
Ze Soluna, 9. října. (K. k.) Zdejší směrodatn
kruhy považují přestávku v turecko-řeckém vy
jednávání za známku, že ostrá krise po-
někud ochabla, domnívají se, že zvýšil y se
vyblídky na pokojné vrovnání nynějších neshod-
opakují však, že vážnost situ nce je št
úplně nepominula, a že přes to může do-
jítí k překvapením.
Černohorské ztráty v albanských bojích.
Z Cetyně, 9. října. (K. k) Ztráty Černohore
v oznámených bojích na albanských hranicích
udávají se na 6 mrivých a 20 raněných.
Srbsko a Černá Hora.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Wr. Z Cetyně, 3. října.
„Čas“ uveřejnil onehdy pod tímto názvem
rozmluvu svého redaktora s jakýmsi nejmenova-
ným „černohorským diplomatem“, jenž mu vykláda
své politické credo.
Domnělý „černohorský diploma!“ ohřivá spon
Srbska s Černou Horou bez ohledu na prohlášení
oběma vládami již dříve učiněná.
Praví, že nebude možno připojiti massy meto-
chijských Arnautů k Černé Hoře, vojensky a ho-
spodářsky slabé, která nebyla ani s to, aby si assi-
milovala Arnauty, kteří k ni připadli po válee
roku 1878.
Bělehrad
Rakousko
Uhersko
Turecko
Řecko
Soluna
Cetyně
Srbsko
Černá Hora
Černá hoře
20
article
Dobrý muž, s kterým redaktor „Času“ mluvil
projevil tak malou znalost věcí černohorských, že
se zdá nebýt ani Černohorcem, ani černohorským
diplomatem. Černá Hora připojenému po berlín-
ském kongresu obyvatelstvu ponechala všecky jeho
zvlášťnosti, ať co do víry, ať co do jazyka. Zúmysla
nikoho násilím a mučením nenssimilovala, jsoue
přesvědčena, že jinorodci sami dobrovolně se k n
přichýli, až na ně působiti začne civilisátorská
činnost Černě Hory
Tato methoda, jež Černé Hoře slouží ke cti
a nikoli haně, nejprve se dobře osvědčila na pod-
gorických mohamedánech. Mezi Podgoricou a Čer-
nou Horou bývalo až do r. 1878 nejzarputilejší ne-
přátelství. Ale když Podgorica připadla k Čern
Hoře, několik tisíc jejích mohamedánů zůstalo sedět
na svých místech v důvěře v slova knižete Nikoly.
že budou pod jeho panováním míti úplnou svobodu
vyznání. Tito mohamedáni jsou původu částečně
srbského, částečně albanského. Černá Hora splnila
svůj slib a získala srdce jejich úplně. Dnes podgo-
ričtí mohamedání mluví výlučně srbsky a také
srbsky cítí, zvláště mladší pokolení. Pouze málo
rodin zůstalo vězeti v tureckém fanatismu a vy-
stěhovalo se do Skadru.
Podgorica
Čer
Čern hoře
21
article
Podobný proces odehrál se s Nikšičem, jenž
právě tak jako Podgorica býval sídlem mohame-
dánského fanatismu a zuřivého nepřátelství k Čer-
né Hoře. Nesmířitelní se po r. 1878 vystěhovali
zbylí, ponechavše si víru, slili se úplně se Srby
černchorskými, přijavše jejich národní vědomí
Někdejší albansko-turecká bašta, přímořský
Bar, má dnes charakter čistě srbský. I zde se jev
rozdíl pouze ve vyznání.
Albanský jazyk drží se v Ulcínu. Pravda. T
je tím, že zde dříve nebylo srbského živlu a že
místo toto nemělo do nedávného vystavění silnice
do Baru nijakého pohodlnějšího spojení s ostatní
Černou Horou. Parolodi tam zastavovaly dosti
zřídka. Při své odloučenosti ulcínští Malisoři ne-
naučili se od Černohorců srbsky, ale tím není ře-
čeno, že by Černé Hoře vzdorovala albanská ná-
rodnost Malisorů. Oni mají sice jazyk, ale nemaj
národního vědomi. O národnosti Malisoři černo-
horští mají tak málo ponělí, jak ostatní Albanci.
Srba
Černohorec
Nikšič
Podgorica
22
article
Černohorští Malisoří mají pouze vědomí věrské.
katelické, a na víru jich nikdo nesahá. Černá Hora
jim vymohla slovanský církevní obřad, jenž je zne-
náhla jazykově sblíží s pravoslavnýmí Srby černo-
horskými
Černá Hora hěla v poslední válce s Tureckem
dva prapory vojáků z ulcinského okresu, kteří do-
kázali svž černohorství při obléháni Skadru. Z Ko-
lašína se mchamedáni vystěhovali šmahem do Tu-
rečka po roce 1878.
Katoličtí Malisoři. Zatrijebčané, kteří byli též
tehdy k Černě Hoře přípojeni, vyznamenávali s
během posledních 35 let odrážením nájezdů svých
vlastních seukmenovců z Turecka. Také v poslední
válce uhájili své místo čestně jako černohoršlí vo-
jínové.
Černá Hora má dnes nejen miliční, nýbrž také
aktivní důstojníky ze všech jmenovaných míst,
to jak mohamedány, tak katolíky. Mnoho osob-
ností z těchto zaujímá rozličná nižší a vyšší ve-
řejná postavení
Černohorští Albanci na straně podgorické
všichní mluví dobře srbsky. Nechci uváděti nejme-
novaného „diplomata“ do rozpaků otázkou, zda
se kdy Albanci černohorští proti Černé Hoře bou-
řili, neh jestli podávali kdy protest proti srbské-
mu služebnému jazyku?
Diplomat by mohl sice namítnouti, že Albane
černohorští na straně podgorické jsou větším dí-
lem potomky poturčených srbských rodin. Naproli
tomu si dovolím skromnou otázku: což tomu není
právě tak ve Starém Srbsku?
Srba
Albanec
černohorský
Turecko
ko
Alban
Srbsko
23
article
Černá Hora si získala důvěry u svých katoli-
ckých a mohamedánských poddaných hlavně svou
tolerancí ve věcech víry. Assimilace se dá prová-
děti s úspěchem pouze postupně. Zajisté Čern
Hora dosáhla tímto mírným způsobem v ohledu
assimilace mnohem více, než Německo u Poláků
a Elsasanů.
V nově dobytém území někteří noví úřadníe
pochopili, bohužel, svůj úkol. žpatně. Neobratnosti
svou zavinili stížnosti albanského obyvatelstva
což pohnulo krále a vládu k okamžitému vyslání
komise s neobmezenou plnou mocí k vyšetření
stížností. Komise se vrátila posledních dnů po vy-
konaném úkolu do Cetyně. Přes to, že vyšetřením
komise mnohé stížnosti nalezeny přehnanými, bylo
přece několik úřadníků suspendováno.
Bezejmenný diplomat vykládá, že je přáním
pravých černohorských vlastenců, spojiti Černou
Horu se Srbskem ve vojenskou, diplomatickou
celní unii. Praví však v zápětí, že se věc nedá
nyní uskutečniti. Bude tedy nejlépe, počkají-li s ní
„Čas“ i jeho „černohorský diplomat“, až se napln
doba.
Návrh svůj, aby v nově dobytých černo-
horských městech ve Starém Srbsku zůstaveny
byly srbské posádky, snad jen nejmenovaný
diplomat sám považuje za vážný; o nějakém vy-
jednávání v tomto směru mezi oběma vládami ne-
proniklo alespoň dosud ničeho do veřejnosti. Lz
míti za to, že by ani srbská vláda podobný návrl
nepřijala s přílišným nadšením
Nechť se uváží, že dotyčné kraje okupoval
generál Janko Vukotič s třemi horskými brigádami
v síle as 7000 mužů; mimo to disponoval pouze
čtyřmi prapory na rychlo organisovaných a ne-
vycvičených dobrovolníků z beranského okresu
několika děly starší soustavy.
Polák
Janko Vukotič
Čern Hora
Německo
Srbsko
24
article
Udatným Černohorcům podařilo se přes to z
jeho velení nejen poraziti a na útěk obrátiti 4
praporů tureckého vojska, opatřeného 70 děly
nové soustavy, nýbrž zdolati též odpor tamějších
dobře ozbrojených a s tureckým vojskem spoje-
ných Arnautů, za překonávání hrozných živelnýc
překážek.
Pan diplomat nesmí zapomínati, že 30.000 Čer
nehorců, od kterých dlužno odečísti skorem. 10.00
mrtvých a raněných, dovedlo přivěst k pádu opev-
něný Skadar s početně mnohem silnější posádkou
Což neví ničeho o skvělém junáctví svých bratří
jchož svědky zůstanou na věčné časy Taraboš
Bardanjolt?
Ti Černohorci, kteří svůj velký úkol s nepo-
měrně slabými silami tak čestně vykonali, do-
vedou dobyté kraje sami udržeti a spravovati.
Nic nového nám „černohorský diplomat“ ne
pověděl výrokem, že je přáním Srbů a Černohor
udržovati vzájemně přátelské a solidárné styky
Na Černé Hoře není nikoho, kdo by si toho vrouc-
ně nepřál. Král a vláda jdou v tom ohledu ješto
dále, než on. V „Národních Listech“ a „Zastavě“
prohlásil ministr zahraničních záležitostí Pet
V drobném prodejli
ranní čislo o sobě
večerní
a lk
Ve šllálkách na venkově
ranní čislo
večerni.
Inseráty
plati se hotově napřet
Předplacení a inserty přijín
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se těž
redakce, tiskárna a axpedlee
„Národnieh Llstů“
Rukopisy se nevracei
Černohorec
Taraboš
Srba
Llstus
Skadar
Černá hoře
Peto
25
article
Plamenac, že je snahou vlády a obzvláště krále
Nikoly, udržovati se Srbskem nejen styky přátel-
ské, o jakých pan diplomat mluví, nýbrž bratrské,
a že král Nikola dokonce ztotožňuje zájmy své
země se zájmy Srbska. Ministr Plamenac je známý
svým přímým, demokratickým smýšlením, proto je
jeho prohlášení pro nás mnohem závažnější, než
sdělení nějakého bezjmenného diplomata.
Se svou, jinak dobře míněnou radou, že musí
Černá Hora dávati bedlivý pozor na Albanii, přišei
pan diplomat trochu pozdě. Takové věcia se ne-
rozhlašují předem, nýbrž se docela v tichů vyko-
te mi potěšením, sděliti mu, že může v tomto
ohledu býti docela upokojen.
Až sem je všechno povídání dotyčného pána
dosti nevinné, řekněme neškodné. Ale nyní do-
chází na věc, jež zaráží. Pan „diplomat“ předpoví-
dá pro příští rok Černé Hoře velkou vnitřní krisil
Nešíří se sice o ní, mluvě dosti nejasně. Každý
však porozumí, že si představuje krisi tu na zá-
kladě všech svých vývodů. Jeho zřejmým úmyslem
je vzbuditi nedůvěru mezi oběma srbskými státy.
a to v čase, kdy úřadní kruhy obou zemí vyjadřuje
největší ochotu ke shodě a prohlašují svůj pohra-
ničný spor za malichernost.
Jinak se může považovati jeho sensačné sdě-
lení za pokyn černohorské vládě, že se opět „ně-
co“ chystá, a odvraceti pozornost její od potřebné
plodné práce na poli kulturném a hospodářském
ve stranu úplně opačnou.
Plamenac
Srbsko
Albánie
26
title
Politický přehled.
27
article
Země české.
Země české.
„Neladnosti“ v německém táboře v Čechách
První porada německých říšských poslan-
ců, delegovaných k tomu plenární schůzí ze
dne 4. t. m., s předsednictvem Volksratu bu-
de podle úmluvy mezi posl. Pacherem
předsedou drem. Tittou v sobotu dne 11. t
m. o 10. hod. dopol. v něm. kasině v Praze.
Předmětem tohoto dohovoru budou „neladno-
sti“, vzniklé následkem jednání tak zvaného
čtyřiadvacetičlenného výboru o svolávání li-
dových sjezdů a utvoření stálé organisace ně-
meckých důvěrníků.
Němcí z Čech na slavnosti století všeněme-
ckých snah v Lipsku.
Ústřední výbor lipského odboru Všeně-
meckého Verbandu uspořádá v pátek dne 17.
října v předvečer odhalení pomníku bitvy ná-
rodů ve velkém sále Centrálního divadla
Lipsku slavnost, věnovanou památce velkých
všeněmeckých snah r. 1913. Slavnostní řeč
promluví předseda Všeněmeckého Verbandu,
pověstný advokát Clasz z Mohuče, známý
všeněmecký agitátor a pravidelný emisai
k výročním valným hromadám německých
„obranných“ organisací velkoněmecké propa-
gandy v Čechách. Ke slavnosti této, k níž
shromáždí se všichní vyníkající členové Svazu
ze všech částí říše, byla rozeslána také po-
zvání na „mnoho smýšlením příbuzných
spolků a svazů v Rakousko-Uhersku“, jak dí
úřadní zpráva.
Němce
Clasz
Čechy
Praha
Lipsko
Všeň
Mohuč
RakouskoUhersko
spolek a svaz
28
article
Německoagrární názor o účastenství knížeíe
Thuna na dohodě.
Večerní „Prager Abendblatt“ reprodu-
kuje svrchovaně zajímavý výrok
německoagrárního vůdce, kterýž dotázán, jak
se Němci zachovají k vyrovnání za účasten-
ství knížete Thuna, odpověděl, že přes všech-
ny dlouhé debaty o tom se poslanci ještě ne-
dohodli, jak se zachovati. Chomutovské usne-
sení, týkající se osoby místodržitelovy, různě
bylo prý vykládáno, ale není prý správ-
no, že se Němcům tímto usnesením zakazuje
v žádném případě s knížetem Thu-
nem nevyjednávati. V tomto smyslu
návrh naprosto precisován nebyl. Také ně-
kteří říšští poslanci němečtí a část býv. zem.
poslanců stojí na tom, že vstoupí-li Němci vů-
bec do vyrovnacího jednání, jich zaháje-
ni nemá se stroskotati na osobní
otázce, i když půjde o knížete
Thuna. Kdyby Němci na tom trvali, že kn.
Thun z vyrovnacích jednání má býti vyloučen,
způsobilo by to najisto podstatný prů-
tah záležitosti. Smýšlení a chování kní-
žete Thuna oproti němectví v Čechách jest
známo, a to jest pro německé zá-
stupce ve vyjednávání zaji sté
větší výhodou, než kdyby jednatí měli
s osobností, jejíž pravé smýšlení jim není zná-
mo. Ovšem se tvrdí, že kníže na vídeňskou
vládu má takový vliv, že vláda všechny své
činy vzhledem k Němcům v Čechách podniká
na základech falešných. Hr. Stürgkh to ovšem
několikrát popřel, avšak dobře zpraveni
němečtí poslanci trvají na svém
přesvědčení, že slovo kn. Thuna
v českých záležitostech stále je-
ště ve Vídni má svrchovaný vliv.
Bylo by prý ovšem v zájmu věci, kdyby kn.
Thun se svého spolupůsobení v jednání vy-
rovnacím vzdal, anebo vzdáti musil, nesta-
ne-li se to, nebude jeho osoba tvo-
řiti žádnou nepřekonatelnou pře-
kážku. Neboť zástupci němečtí nebudou či-
niti to, co chce kn. Thun, nýbrž co sami za
vhodno a správno uznají.
Thun
Prager
Němec
Stürgkh
Čechy
Hradec
Vídeň
29
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Tyrolský kompromis.
Po štyrském kompromisu, jenž umožnil
svolati štyrský sněm, došlo na kompromis ta-
ké v Tyrolsku, takže obstrukce v tamějším
zemském sněmě je zažehnána a v nejbližších
dnech bude tam bezpochyby vyřízena volební
reforma. V Tyrolsku se tentokrát nesrazily
národnosti, německá a vlašská, nýbrž politi-
cké strany, liberálové s klerikály a křesťan-
skými sociály. Osnova nového volebního řádu.
jež byla předložena sněmu, byla vypracována
jen na prospěch klerikálů a tu liberálové, aby
zmařili nebezpečnou sobě předlohu, podali
své obstrukční pilné návrhy, jimiž zatarasíli
cestu ke všeliké práci ve sněmu. Počalo vy-
RakouskoUhersko
Tyrolsko