ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c774740-8f19-11dd-9725-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 78, person 72, org 3, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v pátek 10. října 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 278.
4 article
m ranní a večerní llety předplání se V Praze v admainistranir na měsle na čtvrt lsta s dvojí donáškou měste k rlieta: . . . k et ve fillálkách na měsle . . . . . 1 K n0 Foštou: něsle Ba čtvrt feta ! . . . 9 K 8o s dvojí zásilkou a měsle. . a vriata. . : KBBk
Praha
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a s přílohou pro venkov o 12 stranách
Praha
6 article Volné slovo německé o troj spolku.
Volné slovo německé o troj spolku. Zákal ve stycích říše habsburskéa říše německé, způsobený krvavým vývojem věcí balkánských a zahraniční politikou hr. Berchtolda v jihovýchodních směrech větrné růže, oficielně sic pečlivě ignorova- ný, avšak v obojstranné publicistice velmi povážlivě zřejmý, způsobil jisté náladové šero, v němž oba spojenci nepoznávají už své vzájemné tváře s bývalým nadšením přátelství na život a na smrt... Povážlivé hlasy ve vedoucích orgánech obou říší, nasvědčující vzájemnému vychládání spoje- neckých citů, se množí a v mnohých listech říšskoněmeckých mluví se řečí, která co do upřímnosti přesahuje všechna přání. Ze- jména říšskoněmecký neodvislý tisk vy- stupuje s projevy, nad něž nebylo rakou- sko-německé alianci nepřátelštějších čítá- no. Aspoň ukázka, která se nejnověji a sice z frankfurtského „Das freie Wort namátla, musí přímo ohromiti, nikoli ovšem pro význam citovaného pramené, jejž přeceňovati nám ani ve snu nenapadne, ale jako svědectví proudů, třeba spodních, kteréž omýlají základy trojspolkového a specielně rakousko-německého spojenecké- ho smýšlení v určité části novoněmecké in- teligence politické. Pisatel vzpomenutého článku „Neuorientierungen“ („Nové orien- tace“), který se podepsal jako „Berengar“, pojednávaje souborně o článcích „Neue
Berchtold Neuorientierungen Berengar Neue
7 article
Fr. Presse“, „Neues Wiener Journalu“ a „Zeit“, Danzerovy „Armeezeitung“, v nichž spojenecký poměr přetřásán kriticky, sta- ven dokonce i v potaz, dovozuje, že tyto pochyby o trvanlivosti a menší vzájemné cennosti spolku rakousko-německého vza- ly svůj původ ve Vídní a nyní také v říšsko- německé veřejnosti šíří kolem sebe stále větší kruhy, čehož důkaz na př. odpověd, jakou vídeňským článkům dala „Vossische Ztg.“, řkouc, že v Berlině jsou na všechno připraveni, a kdyby od Dunaje měl býti učiněn pokus najíti na Seině, anebo n Něvě přátele ku pomoci ochotné, snad prý proti Německu a Italii, přišlo by se na to, že cesta z Berlína do Petrohradu jest ještě kratší než z Vídně k carskému dvoru.
František . Presse Wiener Danzerův Armeezeitung Vídeň Berlín Dunaj Seina Něva Německo Italia Petrohrad Vossische Ztg
8 article
Frankfurtské „Freies Wort“ nazývá slova tato zřetelnými, ale dlužno uznati, že jeho vlastní vývody zřetelností svou pří- mo oslňují. Je dosti kritickým, že chápe rozčilení vídeňské politiky, neboť porozu- měla prý, anebo cítí pudově, že Rakousku dostalo se zdrcující rány, mnohem horší. než dopouštějí pesimisté... „Německo v rozhodující chvíli nepomo- hlo, aby ochránilo Rakousko, to jest skutečná pravda“, dí list a vykládaje facit známé návštěvy následníkovy v Ně- mecku, ujišťuje, že v císařském hradě bylo rozhodnuto pro mír za každou cenu, jak- mile Bethmann-Holweg pronesl své slovo, které ovšem prozradilo geniálního státní- ka, slovo o boji mezi světem germánským a světem slovanským. „Mohla potom“, táže se frankfurtská revue, „říše, čítající 46 procent Slovanů a jen 25 procent Germá- nů, vstoupiti po boku Němectva do boje? „Freies Wort“ dí, že pod heslem boje plemen už to nešlo, a tak byla zbůh- darma zmařena možnost, Ra- kousko postaviti do služby německé světové politiky, kte- ráž může jíti jenom cestou přes Balkán do Bagdadu. Řečené slovo Bethmann-Hollwega může býti přířaděno k nejdůležitějším historickým výrokům ..
Freies Wort Holweg Rakousko Německo Němectva Balkán Bagdád Slovan
9 article
Nejvábnějším motivem, pro který uvá- díme tyto přímočaré výroky muže, jejž jeho list označuje za politika zvučného jména, jest jich prostoduchost.s jakou pojednávají s německého stanoviska o rakousko-německém spojenectví. Nese květy vůně přímo omamující, jako tento: „Z citu a instinktu vyplývá však nyní, že Rakousko zmarem svého histori- ckého poslání, posloužiti Ně- mectvu za most k jihovýchodu, pozbylo oprávněnosti svého bytí i jeho možnosti.“ I kdyby frankfurtský orgán volného slova byl li- stem skutečně obskurním, pouhý fakt, že takové náhledy a vývody mohou se v říši nibelungské věrnosti tisknouti a že v publi- cítě její nacházejí své forum, jest příznakem vrcholně důležitým a prokazuje zraku, na- hlížejícímu do hlubin nitra faktického smý- šlení neoficiálních kruhů německých, služ- bu mocného reflektoru, ozařujícího s fra- pantní zevrubností fakta tušená sic a s naší strany tvrzená, ale s druhé strany do- sud poprvé a s takovou vášní a tak oká- zalou, až zuřivou upřímností potvrzená. Článek frankfurtského orgánu beze všeho a několikráte s důrazem přiznává, že rakousko-uherská zahraniční politika byla ve svých očekáváních od svého spojence ošálena, že Rakousko má pravdu a „musí si říci, že mu spojenectví s Ně- meckem v rozhodující hodině nepřineslo žádného užitku, ba že slovo kanclěřovo politiku spojencovu přímo ochromilo.
Rakousko
10 article
Ale právě tato demonstrativní bezohled- nost doznání a hned v zápětí následující ne- omalenost, se kterou pisatel v nejživol- nějším prý zájmu říše německé hlásá nut- nost ponechání Rakousko-Uherska jeho osudu a nutnost sprostiti se spojenectví ním za každou cenu, aby prý Německo spolu s ním do propastí se neshroutilo, tot psychologický moment, který zasluhuje, aby byl podržen také na českém světle, Němcům v Čechách prokázala tuto službu „Brüxer Ztg.“, která frankfurtskou úvahu do slova, leč bez poznámky, s ně- mým, ale zřejmým nadšením otiskla. Ne- mluví snad prosaický, ale neúprosný frankfurtský Berengar našim domácím Vel- koněmcům přímo z duše, píše-li, že jest veskrze pochopitelno, když Německov beznadějné této situaci svého spojence, po jehož boku spolu sklouzalo, neušetří nej- krajnějších výtek a když si přeje z ba- viti se ho? I ta jediná milost a možnost záchrany. kterou frankfurtský list Rakousko-Uhersku přiznává a kterou připouští, to jest „n a prosté, spřísežnické připoje- ní se k německé říši, se současným přetvořením celého zřízení monarchie při němž by Srbochorvaté i Rumuni došl svého práva“, — zdaž není vzata přímo z programu našich Všeněmců, nezastřeně frakcí Irovou hlásaného za zřejmého stou- penectví všech Němců, hledících neodvrat- nými zraky k pověstnému „vysokocíli“ jemuž i Eppinger vzdal kdysi počest?!
Němec Ztg Německov Srbochorvat Rumun Rakousko Uhersko Německo Čechy RakouskoUhersko
11 article
Je pravda, takové frankfurtské „Freies Wort“ do zítřka neobrátí rakousko-něme- cké spojenectví v trosky, i když řekne, že nová orientace Rakouska po nových spo- jencích jest pochopitelna, ježto by za ny- nějších poměrů bylo ztraceno, a dodá-li že však pro německou říši nová orientace jest nemenší nutností, ba kategori- ckým imperativem této hodiny — neboť redakce frankfurtského orgánu novodobé německé inteligence není mí- stem, ze kterého se vypovídají spojenecké smlouvy. Ale jestliže čteme v německém listě v Čechách, velkoněmecky zabarve- ném, otisk článku říšsko-německého orgá- nu s výrokem, že věc Rakouska jest tak zabořena do silnice, že dlužno více váhy klásti na radu, aby se Německo od Ra- kouska odvrátilo, než na přání, aby se naprostým připojením k německé říši za- chránilo, s dodatkem, že cesta Německa přes Rakousko jest dnes už bezpečnější,a to beze slůvka protestu, pak se nám zdá, že jsme slyšeli výkřik ze srdce říšsko- německého i jeho dodatečný ohlas v srdci „čechoněmeckém“. Takové melodie věru ještě nebyly přehrávány na pro- slulém trojspolkovém klavíru.... Zdá se dokonce, jakoby se vztahovaly už paže k jeho rozbourání, anebo aspoň k odlomení jeho rakousko-uherské nohy!!
Freies Wort Rakousko Čechy Německo Ra
12 article
Ministr financí dr. ryt. Zalesk odstoupil. (Odchází na neurčitou dovolenou.) Z Vídně, 9. října. V sobotní ministerské radě oznámil mi- nistr financí Václav ryt. Zaleski svým ko- legům, že se odhodlal následkem trvalého zhoršení své choroby podati žádost za propušténou. Tato žádost byla v nedělní audienci hr. Stürgkha odevzdána cisaři, roz- hodnutí slale se však v ten rozum, že zatím ministr financí se nepropouští, nýbrž posilá na neurčitou dobu na dovolenou a správou ministerstva toho pověřuje se první jeho odborný chef, svob. pán a tajný rada dr. Engel z Meinfeldenu. Zpráva, že ryt. Zaleski opouští Eugenův palác, nepřekvapila. Vědělo se dávno, že cho- roba jeho je vážná. Meškaje loní v Dalmacii. měl záchvaty tak prudké, že myslilo se, že nebude již možno dopraviti ho do Vídně ži- vého. Strávil potom několikanedělní dovole- nou v Lovraně, za které se stav jeho zlepšil Avšak rekonvalescence byla jen zdánlivou Za prošlých letních prázdnin meškaje na ven- kové dolnorakouském měl opět silné záchva- ly, které ho přiměly k rozhodnému odhodlání.
doktor Václav rýt Zaleski Stürgkh Engel Meinfeldena Vídeň Dalmacie Eugenův palác
13 article
Je málo pravděpodobno, že Zaleski s opět do úřadu vrátí. Resort finanční zůstává neobsazen. Polácí pokládají jej za svoji doménu Zaleski, jenž byl ministrem-krajanem, převzal odbor ten po dru. Mayerovi Robertovi, když Poláci naléhali po povolání dra. Trnky a dra. Bráfa do kabinetu, aby též oni měli v něm dva členy. Kam Zaleski se odebere, dosud není povědomo. Nejspíše na jih. Svob. pán a tajný rada dr. Engel je zna- menitý finanční odborník. Je nejlepším znal- cem rakouského státního rozpočtu. Je to práv- ník neobyčejně houževnatý. Tvrdí se o něm. že ještě nikdy nebyl na dovolené. Měl dnes odpoledne poradu s hr. Stürgkhem. Dříve měl pověst fiskalisty vydaje rdousícího, pročež na- zván byl nebožtikem drem. Kaizlem „Würg- Engel“. Později však stal se k plodným vyda- jům ochotnější a těší se nyní následkem své objektivnosti celkem přízni všech stran ve sněmovně poslanecké. Z Vídně, 9. října. (K. k.) Zitřejší „W. Zeituný uveřejní následující vlastnoruční listy Milý hrabě Stürgkhu! Na Váš návrh po voluji Svému ministru financí Václavu ryt. Zale- skému z důvodů zdravotních zatím dovolenou sprošťuji ho vedení úřadních záležitostí. Zárovei pověřuji po dobu této dovolené odborového před- nostu v ministerstvu financí tajného radu dra. Augusta svob. p. Engela z Meinfeldenu spřávou tohoto ministerstva. Ve Vídni, 8. října 1913. Fran- tišek Josef v. r. Stärgkh v.r. Milý rytíři Zaleski! Na návrh Svého mi- nisterského předsedy povoluji Vám z důvodů zdra- votních zatím dovolenou a sprošťuji Vás v e- dení úřadních záležitostí. Pověřiv na dobu této dovolené odborového přednostu v mi- nisterstvu financí tajného radu dra. August svob. p. Engela z Meiníeldenu správou tohoto ministerstva, vyslovuji Své nejlepší přání. byste se plně uzdravil. Ve Vídni, 8. října 1913.
Zaleski Mayer Polák Trnka Bráf doktor Engel Stürgkh Kaizl Würg Václav rýt Augusta Fran Josef v Stärgkh August Vídeň Zala
14 article
František Josef v. r. Stürgkh v. r. K tomu se dovídá c. k. telegr. korespondenčn kancelář: Jak známo, onemocněl ministr finane ryt. Zaleski na jaře 1912 slabostí srdce za akutních příznaků. Po několikanedělním léčení v Opatij pozdravil se tak, že byl opět s to vykonávati po- vinnosti svého úřadu. Až do letošního léta cítil se úplně zdráv přes značné nároky, které na něho činila politická a parlamentní kampaň, jež zejménu v tomto roce byla neobyčejně silná. Koncem čer- vence objevily se však opět přiznaky loňské cho- roby. Ministr ztrávil letní měsíce nedaleko Vídně. nepřál si však dovolené k léčení. Spravoval ne- ustále úřadní záležitosti, jak ze svého letního sídla kdež přijal četné návštěvy politiků, finančníků svých referentů, tak i ve Vídni, kam se téměi každého týdne dostavil. Naděje, že pobyt na ven- kově za poměrně menší práce postačí, aby obnovi síly ministra financí, pohříchu nesplnila se. Ryt Zaleski necítil se na podzim dostatečně zolaveným. a jeho lékaři žádali, by si dopřál ke svému uzdra- vení po nějakou dobu úplněho klidu a podrobil se účelnému léčení. Tato rada lékařů pohnula mini- stra, jakž učinil také loni v květnu, aby nabídl demisi. Předseda ministerstva však pedal císaři návrh, aby ryt. Zaleskému byla zatím dána dovo- lená a byl sproštěn vedení úřadních záležitostí. kterýžto návrh byl schválen. Po dobu dovolené byl hodnosti nejstarší odborový přednosta mini sterstva financí tajný rada dr. svob. p. Engel Meinfeldenu pověřen správou této ústředny-
František Josef Stürgkh Zaleski Ryt Zaleski doktor Engel Vídeň
15 title
Nebezpečí třetí války balkánské
16 article Po bojích u Dakovice.
Po bojích u Dakovice. Z Bělehradu, 9. října. Boje u Dakovice skončily úplnou porážkou Albanců. Asi 6000 Albanců podniklo útok na srbské posice, ale prudkou střelbou z kulometů a děl bylo od- raženo. Bojiště bylo poseto mrtvými a raně. nými. Albanci zděšeně prchali. Jedna část po- kusila se o ústup, byl jí však zabráněn. Mezi Babušnicí a Korytníkem zápast ještě oddíl proti srbské přesile. Druhá část Albanců nebyla pronásledována Část prchajících utopila se ve Drimu. Ztráty Albanců jsou ohromné. Povstání Alban- cůmožno považovati za ukončené. Z Cetyně, 9. října. Černohorským oddílům v okolí Dakovice bylo vládou přísně nařízeno. aby při pronásledování Albanců ne- překročovány byly hranice Al banie, stanovené londýnskou konferencí Král dal vysloviti pjsku dík a uznání. Albanský minístr orby be omlouvá a viní Srby.
Al Král Srba Bělehrad Alban Cetyně
17 article
Z Valony, 9. října. (K. k.) Se strany, blízké ministrovi orby Hasanu beji prištinskému. prohlašují, že odporují naprosto skutečnost zprávy, vylíčené v časopisech oficiální srb- skou stranou před několika dny, jakoby celé nynější povstalecké hnutí Albanců bylo způ- scbeno z podnětu a úsilím Hasanovým. Po- vstání v severní a západní Albanii, zejména v Dibře, mělo naopak místní ráz a bylo způ- sobeno tím, že Srbové s Albanci nelídsky za- cházeli. Také nyní dopouštějí se Srbovév území kosovském často ukrutností. Hasan be se obává, že ukrutnosti tyto povedou k opět ným místním povstáním. Zatímný guvernér lěšský zastřelen. Z Cetyně, 9. října. Z Lěše došly sem zprá vy, že zatímný guvernér Gjeto Coku byl dnes zastřelen — dle vídeňských informací — pr podřízeným četníkem. Gjeto Coku pocháze z rodiny Klementů a byl nejváženějším vůd cem tohoto kmene. Zavražděný byl katolík. Stíhání Albanců. Z Bělehradu, 9. října. Z Bitolje sem ozna mují, že generál Ivanovič dostal rozkaz aby s posilou 5500 mužů, kterou obdržel, pro následoval Albance až do vnitrozemí.
Valon Hasan Albanec Hasanův Srba Klement Ivanovič Albánie Cetyně Bělehrad
18 article Nové rozdělení řecké armády.
Nové rozdělení řecké armády. Ze Soluna, 9. října. (K. k.) Přípravné prá ce řeckého generálního štábu za novým roz- dělením armády rychle pokračují. Podle no- vého rozdělení bude řecké vojsko disponovat v případě války 450.000 až 500.000 muži, kteř budou zařaděni do šesti armádních sborů resp. 18 divizí, a ve stavu mírovém do 54 plu- ků. Každá divize dostane mimo to ještě sekc herského dělostřelectva o třech bateriích Polní dělostřelectvo bude rozděleno ve 72 ba- terií a bude sestávati z 12 pluků po 6 bate- riich. Polní dělostřelectvo podléhá přímému velení generalissima. Rumunsko neplete se do balkánských věcí. M. Z Kolína n. R., 9. října. (Zvl. telegn „N L.“) Dle bukurešťských depeší neshledá- vaji v tamějších vládních a diplomatických kruzích nic znepokojivého. Rumunské pro- střednictví mezi balkánskými státy úřadně po pírá se. Rumunsko nechce prý osobovati s poručnictví nad některým státem.
Soluna Rumunsko Kolín N L
19 article Vojenská hranice srbská.
Vojenská hranice srbská. Z Bělehradu, 9. října. Vláda hodlá zřídit stálou vojenskou hranici, jako byla před ča šem v Rakousko-Uhersku proti Turecku. Spor Řecka s Tureckem. Ze Soluna, 9. října. (K. k.) Zdejší směrodatn kruhy považují přestávku v turecko-řeckém vy jednávání za známku, že ostrá krise po- někud ochabla, domnívají se, že zvýšil y se vyblídky na pokojné vrovnání nynějších neshod- opakují však, že vážnost situ nce je št úplně nepominula, a že přes to může do- jítí k překvapením. Černohorské ztráty v albanských bojích. Z Cetyně, 9. října. (K. k) Ztráty Černohore v oznámených bojích na albanských hranicích udávají se na 6 mrivých a 20 raněných. Srbsko a Černá Hora. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Wr. Z Cetyně, 3. října. „Čas“ uveřejnil onehdy pod tímto názvem rozmluvu svého redaktora s jakýmsi nejmenova- ným „černohorským diplomatem“, jenž mu vykláda své politické credo. Domnělý „černohorský diploma!“ ohřivá spon Srbska s Černou Horou bez ohledu na prohlášení oběma vládami již dříve učiněná. Praví, že nebude možno připojiti massy meto- chijských Arnautů k Černé Hoře, vojensky a ho- spodářsky slabé, která nebyla ani s to, aby si assi- milovala Arnauty, kteří k ni připadli po válee roku 1878.
Bělehrad Rakousko Uhersko Turecko Řecko Soluna Cetyně Srbsko Černá Hora Černá hoře
20 article
Dobrý muž, s kterým redaktor „Času“ mluvil projevil tak malou znalost věcí černohorských, že se zdá nebýt ani Černohorcem, ani černohorským diplomatem. Černá Hora připojenému po berlín- ském kongresu obyvatelstvu ponechala všecky jeho zvlášťnosti, ať co do víry, ať co do jazyka. Zúmysla nikoho násilím a mučením nenssimilovala, jsoue přesvědčena, že jinorodci sami dobrovolně se k n přichýli, až na ně působiti začne civilisátorská činnost Černě Hory Tato methoda, jež Černé Hoře slouží ke cti a nikoli haně, nejprve se dobře osvědčila na pod- gorických mohamedánech. Mezi Podgoricou a Čer- nou Horou bývalo až do r. 1878 nejzarputilejší ne- přátelství. Ale když Podgorica připadla k Čern Hoře, několik tisíc jejích mohamedánů zůstalo sedět na svých místech v důvěře v slova knižete Nikoly. že budou pod jeho panováním míti úplnou svobodu vyznání. Tito mohamedáni jsou původu částečně srbského, částečně albanského. Černá Hora splnila svůj slib a získala srdce jejich úplně. Dnes podgo- ričtí mohamedání mluví výlučně srbsky a také srbsky cítí, zvláště mladší pokolení. Pouze málo rodin zůstalo vězeti v tureckém fanatismu a vy- stěhovalo se do Skadru.
Podgorica Čer Čern hoře
21 article
Podobný proces odehrál se s Nikšičem, jenž právě tak jako Podgorica býval sídlem mohame- dánského fanatismu a zuřivého nepřátelství k Čer- né Hoře. Nesmířitelní se po r. 1878 vystěhovali zbylí, ponechavše si víru, slili se úplně se Srby černchorskými, přijavše jejich národní vědomí Někdejší albansko-turecká bašta, přímořský Bar, má dnes charakter čistě srbský. I zde se jev rozdíl pouze ve vyznání. Albanský jazyk drží se v Ulcínu. Pravda. T je tím, že zde dříve nebylo srbského živlu a že místo toto nemělo do nedávného vystavění silnice do Baru nijakého pohodlnějšího spojení s ostatní Černou Horou. Parolodi tam zastavovaly dosti zřídka. Při své odloučenosti ulcínští Malisoři ne- naučili se od Černohorců srbsky, ale tím není ře- čeno, že by Černé Hoře vzdorovala albanská ná- rodnost Malisorů. Oni mají sice jazyk, ale nemaj národního vědomi. O národnosti Malisoři černo- horští mají tak málo ponělí, jak ostatní Albanci.
Srba Černohorec Nikšič Podgorica
22 article
Černohorští Malisoří mají pouze vědomí věrské. katelické, a na víru jich nikdo nesahá. Černá Hora jim vymohla slovanský církevní obřad, jenž je zne- náhla jazykově sblíží s pravoslavnýmí Srby černo- horskými Černá Hora hěla v poslední válce s Tureckem dva prapory vojáků z ulcinského okresu, kteří do- kázali svž černohorství při obléháni Skadru. Z Ko- lašína se mchamedáni vystěhovali šmahem do Tu- rečka po roce 1878. Katoličtí Malisoři. Zatrijebčané, kteří byli též tehdy k Černě Hoře přípojeni, vyznamenávali s během posledních 35 let odrážením nájezdů svých vlastních seukmenovců z Turecka. Také v poslední válce uhájili své místo čestně jako černohoršlí vo- jínové. Černá Hora má dnes nejen miliční, nýbrž také aktivní důstojníky ze všech jmenovaných míst, to jak mohamedány, tak katolíky. Mnoho osob- ností z těchto zaujímá rozličná nižší a vyšší ve- řejná postavení Černohorští Albanci na straně podgorické všichní mluví dobře srbsky. Nechci uváděti nejme- novaného „diplomata“ do rozpaků otázkou, zda se kdy Albanci černohorští proti Černé Hoře bou- řili, neh jestli podávali kdy protest proti srbské- mu služebnému jazyku? Diplomat by mohl sice namítnouti, že Albane černohorští na straně podgorické jsou větším dí- lem potomky poturčených srbských rodin. Naproli tomu si dovolím skromnou otázku: což tomu není právě tak ve Starém Srbsku?
Srba Albanec černohorský Turecko ko Alban Srbsko
23 article
Černá Hora si získala důvěry u svých katoli- ckých a mohamedánských poddaných hlavně svou tolerancí ve věcech víry. Assimilace se dá prová- děti s úspěchem pouze postupně. Zajisté Čern Hora dosáhla tímto mírným způsobem v ohledu assimilace mnohem více, než Německo u Poláků a Elsasanů. V nově dobytém území někteří noví úřadníe pochopili, bohužel, svůj úkol. žpatně. Neobratnosti svou zavinili stížnosti albanského obyvatelstva což pohnulo krále a vládu k okamžitému vyslání komise s neobmezenou plnou mocí k vyšetření stížností. Komise se vrátila posledních dnů po vy- konaném úkolu do Cetyně. Přes to, že vyšetřením komise mnohé stížnosti nalezeny přehnanými, bylo přece několik úřadníků suspendováno. Bezejmenný diplomat vykládá, že je přáním pravých černohorských vlastenců, spojiti Černou Horu se Srbskem ve vojenskou, diplomatickou celní unii. Praví však v zápětí, že se věc nedá nyní uskutečniti. Bude tedy nejlépe, počkají-li s ní „Čas“ i jeho „černohorský diplomat“, až se napln doba. Návrh svůj, aby v nově dobytých černo- horských městech ve Starém Srbsku zůstaveny byly srbské posádky, snad jen nejmenovaný diplomat sám považuje za vážný; o nějakém vy- jednávání v tomto směru mezi oběma vládami ne- proniklo alespoň dosud ničeho do veřejnosti. Lz míti za to, že by ani srbská vláda podobný návrl nepřijala s přílišným nadšením Nechť se uváží, že dotyčné kraje okupoval generál Janko Vukotič s třemi horskými brigádami v síle as 7000 mužů; mimo to disponoval pouze čtyřmi prapory na rychlo organisovaných a ne- vycvičených dobrovolníků z beranského okresu několika děly starší soustavy.
Polák Janko Vukotič Čern Hora Německo Srbsko
24 article
Udatným Černohorcům podařilo se přes to z jeho velení nejen poraziti a na útěk obrátiti 4 praporů tureckého vojska, opatřeného 70 děly nové soustavy, nýbrž zdolati též odpor tamějších dobře ozbrojených a s tureckým vojskem spoje- ných Arnautů, za překonávání hrozných živelnýc překážek. Pan diplomat nesmí zapomínati, že 30.000 Čer nehorců, od kterých dlužno odečísti skorem. 10.00 mrtvých a raněných, dovedlo přivěst k pádu opev- něný Skadar s početně mnohem silnější posádkou Což neví ničeho o skvělém junáctví svých bratří jchož svědky zůstanou na věčné časy Taraboš Bardanjolt? Ti Černohorci, kteří svůj velký úkol s nepo- měrně slabými silami tak čestně vykonali, do- vedou dobyté kraje sami udržeti a spravovati. Nic nového nám „černohorský diplomat“ ne pověděl výrokem, že je přáním Srbů a Černohor udržovati vzájemně přátelské a solidárné styky Na Černé Hoře není nikoho, kdo by si toho vrouc- ně nepřál. Král a vláda jdou v tom ohledu ješto dále, než on. V „Národních Listech“ a „Zastavě“ prohlásil ministr zahraničních záležitostí Pet V drobném prodejli ranní čislo o sobě večerní a lk Ve šllálkách na venkově ranní čislo večerni. Inseráty plati se hotově napřet Předplacení a inserty přijín administrace v Marianské ul., a Tam nacházejí se těž redakce, tiskárna a axpedlee „Národnieh Llstů“ Rukopisy se nevracei
Černohorec Taraboš Srba Llstus Skadar Černá hoře Peto
25 article
Plamenac, že je snahou vlády a obzvláště krále Nikoly, udržovati se Srbskem nejen styky přátel- ské, o jakých pan diplomat mluví, nýbrž bratrské, a že král Nikola dokonce ztotožňuje zájmy své země se zájmy Srbska. Ministr Plamenac je známý svým přímým, demokratickým smýšlením, proto je jeho prohlášení pro nás mnohem závažnější, než sdělení nějakého bezjmenného diplomata. Se svou, jinak dobře míněnou radou, že musí Černá Hora dávati bedlivý pozor na Albanii, přišei pan diplomat trochu pozdě. Takové věcia se ne- rozhlašují předem, nýbrž se docela v tichů vyko- te mi potěšením, sděliti mu, že může v tomto ohledu býti docela upokojen. Až sem je všechno povídání dotyčného pána dosti nevinné, řekněme neškodné. Ale nyní do- chází na věc, jež zaráží. Pan „diplomat“ předpoví- dá pro příští rok Černé Hoře velkou vnitřní krisil Nešíří se sice o ní, mluvě dosti nejasně. Každý však porozumí, že si představuje krisi tu na zá- kladě všech svých vývodů. Jeho zřejmým úmyslem je vzbuditi nedůvěru mezi oběma srbskými státy. a to v čase, kdy úřadní kruhy obou zemí vyjadřuje největší ochotu ke shodě a prohlašují svůj pohra- ničný spor za malichernost. Jinak se může považovati jeho sensačné sdě- lení za pokyn černohorské vládě, že se opět „ně- co“ chystá, a odvraceti pozornost její od potřebné plodné práce na poli kulturném a hospodářském ve stranu úplně opačnou.
Plamenac Srbsko Albánie
26 title
Politický přehled.
27 article Země české.
Země české. „Neladnosti“ v německém táboře v Čechách První porada německých říšských poslan- ců, delegovaných k tomu plenární schůzí ze dne 4. t. m., s předsednictvem Volksratu bu- de podle úmluvy mezi posl. Pacherem předsedou drem. Tittou v sobotu dne 11. t m. o 10. hod. dopol. v něm. kasině v Praze. Předmětem tohoto dohovoru budou „neladno- sti“, vzniklé následkem jednání tak zvaného čtyřiadvacetičlenného výboru o svolávání li- dových sjezdů a utvoření stálé organisace ně- meckých důvěrníků. Němcí z Čech na slavnosti století všeněme- ckých snah v Lipsku. Ústřední výbor lipského odboru Všeně- meckého Verbandu uspořádá v pátek dne 17. října v předvečer odhalení pomníku bitvy ná- rodů ve velkém sále Centrálního divadla Lipsku slavnost, věnovanou památce velkých všeněmeckých snah r. 1913. Slavnostní řeč promluví předseda Všeněmeckého Verbandu, pověstný advokát Clasz z Mohuče, známý všeněmecký agitátor a pravidelný emisai k výročním valným hromadám německých „obranných“ organisací velkoněmecké propa- gandy v Čechách. Ke slavnosti této, k níž shromáždí se všichní vyníkající členové Svazu ze všech částí říše, byla rozeslána také po- zvání na „mnoho smýšlením příbuzných spolků a svazů v Rakousko-Uhersku“, jak dí úřadní zpráva.
Němce Clasz Čechy Praha Lipsko Všeň Mohuč RakouskoUhersko spolek a svaz
28 article
Německoagrární názor o účastenství knížeíe Thuna na dohodě. Večerní „Prager Abendblatt“ reprodu- kuje svrchovaně zajímavý výrok německoagrárního vůdce, kterýž dotázán, jak se Němci zachovají k vyrovnání za účasten- ství knížete Thuna, odpověděl, že přes všech- ny dlouhé debaty o tom se poslanci ještě ne- dohodli, jak se zachovati. Chomutovské usne- sení, týkající se osoby místodržitelovy, různě bylo prý vykládáno, ale není prý správ- no, že se Němcům tímto usnesením zakazuje v žádném případě s knížetem Thu- nem nevyjednávati. V tomto smyslu návrh naprosto precisován nebyl. Také ně- kteří říšští poslanci němečtí a část býv. zem. poslanců stojí na tom, že vstoupí-li Němci vů- bec do vyrovnacího jednání, jich zaháje- ni nemá se stroskotati na osobní otázce, i když půjde o knížete Thuna. Kdyby Němci na tom trvali, že kn. Thun z vyrovnacích jednání má býti vyloučen, způsobilo by to najisto podstatný prů- tah záležitosti. Smýšlení a chování kní- žete Thuna oproti němectví v Čechách jest známo, a to jest pro německé zá- stupce ve vyjednávání zaji sté větší výhodou, než kdyby jednatí měli s osobností, jejíž pravé smýšlení jim není zná- mo. Ovšem se tvrdí, že kníže na vídeňskou vládu má takový vliv, že vláda všechny své činy vzhledem k Němcům v Čechách podniká na základech falešných. Hr. Stürgkh to ovšem několikrát popřel, avšak dobře zpraveni němečtí poslanci trvají na svém přesvědčení, že slovo kn. Thuna v českých záležitostech stále je- ště ve Vídni má svrchovaný vliv. Bylo by prý ovšem v zájmu věci, kdyby kn. Thun se svého spolupůsobení v jednání vy- rovnacím vzdal, anebo vzdáti musil, nesta- ne-li se to, nebude jeho osoba tvo- řiti žádnou nepřekonatelnou pře- kážku. Neboť zástupci němečtí nebudou či- niti to, co chce kn. Thun, nýbrž co sami za vhodno a správno uznají.
Thun Prager Němec Stürgkh Čechy Hradec Vídeň
29 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Tyrolský kompromis. Po štyrském kompromisu, jenž umožnil svolati štyrský sněm, došlo na kompromis ta- ké v Tyrolsku, takže obstrukce v tamějším zemském sněmě je zažehnána a v nejbližších dnech bude tam bezpochyby vyřízena volební reforma. V Tyrolsku se tentokrát nesrazily národnosti, německá a vlašská, nýbrž politi- cké strany, liberálové s klerikály a křesťan- skými sociály. Osnova nového volebního řádu. jež byla předložena sněmu, byla vypracována jen na prospěch klerikálů a tu liberálové, aby zmařili nebezpečnou sobě předlohu, podali své obstrukční pilné návrhy, jimiž zatarasíli cestu ke všeliké práci ve sněmu. Počalo vy-
RakouskoUhersko Tyrolsko