1
masthead
Ročník padesätý fřetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 18. září 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administraci:
na měsíe
na čevrt lsta
SK-
v dvojí donáškou
a měste.
na čtvrt lota . . . . 7 Ke2
na mási Ve diliálkách
Praha
5
article
Potton 9 K aCo
Potton 9 K aCo
slo.
na čivrt ieti . . . . S KS
dvoji zázilko
ia : . . kei
V Praze, 18. září.
Neshoda mezi Černou Horou a Srbskem
se neumenšuje. Na Cetyni kladou stále větš
požadavky, takže Srbsko odmítá další ústup-
ky. Na Černé Hoře asi není příliš živá nálada
pro dohodu se Srbskem. Podle zpráv „Zasta-
vy“ dostal se dokonce nynější ministr-presi-
dent gen. Vukotič do nemilosti, protože
chtěl přijati návrhy srbské. Náhlé odcestová-
ní Vukotičovo z Bělehradu vysvětluje se prá-
vě tím, že černohorská koruna nebyla spoko-
jena jeho ústupností a nařídila Vukotičovi ode-
jit. Na Cetyni se již mluví o kabínetní kris
a počítá se s možností nové vlády.
Jední soudí, že v čelo budoucí vlády bude
povolán Lazar Mijuškovič, který své doby
měl hlavní účast na uzavírání smluv s Vlachy
nyní by mu připadl úkol tyto smlouvy likvido-
vat, poněvadž Černohorcům začíná být v ital-
ském objetí trochu těsno. Bude-li vláda si přát
vymanění z područí vlašského kapitálu, pověří
prý tím úkolem Mijuškoviče, aby se rehabi-
litoval.
Vukotič
Vukotičův
Mijuškovič
Vlach
Praha
Černá Hora
Srbsko
Bělehrad
6
article
Velmi pravděpodobna však jest kombina-
ce s vládním kabinetem, v jehož čele by stáli
bývalý černohorský ministr Dimitr Marti-
novič a Jovan Plamenac, kteří požívají
neomezené důvěry koruny a stojí rozhodně
proti Vukotičovi a nynější společné práci se
Srbskem. Kabinet Martinovičův a Plamencův
by znamenal obnovení absolutistických snab
na Černé Hoře, návrat k bývalému soupeření
se Srbskem, sblížení s Rakouskem, prohlášení
knížete Mirka následníkem a nové koncese
Italům. Možná, že budou povoláni k účasti
na vládě i předáci národní strany, bude-li chtít
koruna uvalit i na ně zodpovědnost za řešení
nynější krise. Černá Hora stojí nyní před váž-
nou otázkou, s kým půjde v budoucnosti, zda
sen o společném postupu svobodných Srbů,
hospodářském a vojenském spolku srbském
stane se skutkem či bude se pokračovat v dří-
vější taktice vzájemné nedůvěry Bělehradua
Cetyně.
Gen. Vukotič prohlásil nedávno dopiso-
vateli „Nového Vremene“, že sporné území
mezi Černou Horou a Srbskem činí jen 150
km“. Bylo by ovšem krajně nerozumno se
strany srbské i černohorské, kdyby k vůli těm
150 km' se neshodli.
Podle gen. Vukotiče Černá Hora žádala
aby budoucí hranice šla mezi Plevljem a Pri-
jepolem, dále mezi Pešterou, Bichorem a Ro-
žajem mimo Ribarič na Mokrou Horu, kde by
se spustila k Rudniku a po pravém břehu
Gliny šla by až k Bílému Drimu a ke hranicím
Albanie. Pašič prý nejprve nabízel Černé Ho-
ře Plevlje. Djakovici a Peč až po Bílý Drim
ale když Vukotič trval, aby Černé Hoře zů-
stal celý sandžak pečský, Pašič byl ochoten
postoupit oblast Bílého Drimu po dolinu řeky
Istoka, ale žádal pro Srbsko Plevlje po řeku
Čekotinu. Na tom bylo jednání přerušeno.
Dimitra
Plamenac
Vukotič
Martinovičův
Plamencův
Mirek následník
Italos
Srba
Plevlj
Pri
ro
Pašič
Srbsko
Černá hoře
Rakousko
Nový Vremen
Černá Hora
Bichor
Mokrá Hora
Albánie
Djakovica
km
7
article
Se srbské strany dodávají k tomu, že do-
hoda byla již hotova, ale že Vukotič po od-
jezdu Pašičově z nařízení cetyňské vlády za-
žádal náhle za celý novopazarský sandžak pro
Černou Horu.
Osobní sekretář Pašičův, šajnovič, řek
dopisovateli „Světa“, že asi k dohodě mez
Černou Horou a Srbskem bez cizího rozhod-
nutí nedojde, protože Černá Hora klade nespl-
nitelné podmínky. Sporné území podle šajno-
viče má prý jen několik set čtverečních kilo-
metrů, a to žádají Černohorci rožanovský
okres a celou Metochii a Srbsko jim ustupuje
Plevlje. O Prizren prý není sporu, protože
Prizren by Černá Hora nikdy nemohla pro
sebe udržet. Podle smlouvy mezi Černou Ho-
rou a Srbskem má Černá Hora dostat z doby-
tého území v poměru k silám a přineseným
obětem. Srbsko postavilo do války 406.000 vo-
jáků, Černá Hora 36.000. Srbsko dostalo 32.000
km2, Černá Hora má dostat 7000 km3, tedy vice
než dvakrát tolik, kolik by podle poměr
smluveného měli dostat. Srbsko snaží se vše-
možně, aby se dohodlo s Černou Horou, proto-
že arbitráž zanechala by nepříjemný dojem
ale zdá prý se, že bez smírčího soudu rumun-
ského a řeckého krále se to asi neobejde.
S Řeckem, s nímž jednalo o úpravu hra-
nic u Gevgeli, Srbsko právě včera se dohodlo
Vukotič
Pašičův
Černohorec
Černá
Černá Hora
Srbsko
Řecko
Černá Hora
km 2
km
8
title
Události na poloostrově
balkánském.
9
article
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Z Cařihradu, 17. září. (K. k.) Dnešní po-
rada tureckých a bulharských delegátů trvala
3 hodiny. Jednání o hranicich bylo
úplně skončeno. Dimotika zůsta-
ne tureckou. Otázka národnostní bylav
zásadě schválena. Příští schůze bude zítra.
Z Cařihradu, 17. září. (K. k.) Dnešní schů-
ze byla zvláště zajímava. Výsledek její očeká-
ván byl s velkým napětím. Za schůze opustil
první turecký delegát poradní síň a odebra
se k velkovezírovi, u něhož bylo shromážděno
několik ministrů. Má se za to, že šlo o to
poraditi se, je-li možno Bulharsku učiniti ně-
jaký ústupek v příčině Dimotiky, v kteréžto
věci byl ministr vojenství Ized paša nepovol-
ným. Zdá se, že jakýkoliv ústupek byl za-
mítnut, poněvadž po návratu Talaata beye
trvala schůze jen krátce. Když bulharští dele-
gáti opustilí poradní síň, sdělili sami noviná-
řům, že Dimotika zůstane tureckou.
Z Cařihradu, 17. září. (K. k.) V úřadní
zprávě, vydané o dnešní schůzi tureckých a
bulharských delegátů se praví: Otáz ka
hranic byla definitivně vyřízena.
Hranice počínají u ústí Marice a
končí u toku Resvaje, severně od
Iniady; Dimotika, Drinopol a Lo-
zengrad zůstanou Turecku, Malko
Trnovo, Svilen a Ortaköj Bulhar-
sku. V otázce národnosti bylo docíleno zá-
sadní dohody.
Dimotik
Marika
Bulhar
Cařihrad
Bulharsko
Drinopol
Lo
Turecko
Malka Trnovo
Svilen
10
article
Srážky v západní Thrakii.
Z Cařihradu, 17. září. (K k.) Dle zpráv ze sou
kromého tureckého pramene došlo v posledníc
dnech nedaleko Eghiridere a Pachmatli v západn
Thrakii ke srážkám mezi mohamedánským obyva
telstvem a Bulhary, při nichž Bulhaři musili ustou
piti.
Odmítnutá neodvislost západní Thrakie.
Z Cařihradu, 17. záři. (K. k.) Většina velevysla
nectev, jimž deputace z Gimildžiny předložila pa
mětní spis žádající za podporu velmocí ku dosažen
neodvislosti západní Thrakie, odpověděla, že ne
mohou podporovati toto hnutí vzhledem na pro-
jevené již stanovisko Porty a pro všeobecné přán
po zachování míru.
Výměna bulharských a srbských
zajatců.
Ze Solije, 17. září. (K. k.) Ve výměně bulha
ských a srbských zajatců se pokračuje. Bulharských
zajatců jest 2893, srbských 3901, mezi tím 29 d
stojníků.
O zacházení s tureckými zajatci v Bulharsku
Ze Sofije, 17. září. (K. k.) Vzhledem na cař
hradský telegram některých listů, kterýž připisuje
jistému rumunskému generálu výroky o nakládán
s tureckými zajatci v Bulharsku, výroky to zně-
jící málo pravděpodobně, požádala vláda bulhar
ská mezinárodní komisi Carnegiovu, aby stav těch-
to zajatců prozkoumala.
Bulhar
Solij
Cařihrad
Bulharsko
Sofijá
11
article
Maďarský polítik o poměru mezi Rakouskem
a Rumunskem.
Z Vídně, 18. září. V „Zeitu“ zabývá se
maďarský politik poměrem mezi Rakousko-
Uherskem a Rumunskem a počíná svůj článek
slovy: „Zlé zprávy docházejí z Rumunska
Smýšlení lidu v celém Rumunsku
obrátilo se proti Rakousko-Uhe
sku, třeba že německé oficiosní listy neustále
ubezpečují, že mezi Vídní a Bukureští jeví se
nejlepší poměry. Bohužel, není tomu tak. Pi-
sal poukazuje na výhrůžky rumunského lidu
a tisku, že nyní po porážce Bulharů musí do-
jíti k válce s Rakousko-Uhersken
za účelem osvobození „ujařmených bratří“,
na nedávné události balkánské a prohlašuje
že násilnými prostředky nedá se dlouho vlád
nouti. Balkánské poměry důtklivě žádají, aby
také v Rakousko-Uhersku zvítězila chytrá po
litika smíru.
Jednání o hranice černohorsko-srbské.
Z Bělehradu, 18. září. Přímé vyjednávání oú-
pravě hranic mezi Srbskem a Černou Horou bude
opět záhy zahájeno. Černohorská vláda jesto-
chotna vyhověti přání Srbska. Naproti tomu „Po-
Bulhar
Rakousko
Rumunsko
Vídeň
Uhersko
Bukurešť
Bělehrad
Srbsko
14
article
litika“ se dovidá, že černohorský ministerský před-
seda Vukotič odcestoval ke králi Mikuláši, aby
žádal o propuštění z úřadu.
Demobílisace v Řecku.
Z Athén, 18. září. Před krátkou dobou za-
stavené propouštění záložníků ročníků 1901 až
1909 bylo nyní definitivně nařízeno. Vojsko
soustředěno jest v Solunu a po důkladné lékař-
ské prohlídce bude dopraveno do svých po-
sádek.
Kořisť Řeky Bulharům odňatá.
Z Athén, 18. září. („Zeit.") Ministerstvo v-
jenství uveřejňuje výkaz kořisti Bulharům odňaté
Řekové ukořistili: 108 Maximových děl nového
vzoru, 83 stará Kruppova děla, 45.000 Mauserových
ručnic, 5000 Martin. ručnic, 18.000 manlicherovek
600 koní. V Denirhisaru ukořistěny velké zásoby
mouky, obilí, kukuřice, chleba, cukru, soli a kon-
serv, v Seresu a Dramě potraviny v ceně 10 mi
franků, vojenské obleky a střelivo v ceně 17 mil
franků, dále 200.000 franků stříbrných peněza
30 vagonů turecké válečné kořisti, mezi nimiž bylo
12 přepychových vozů, které býv. císařovne
Evženie dala darem sultánovi.
Kníže Vílém Wied knížetem albanským.
Z Vídně, 18. září. „Neue Fr. Pr.“ sděluje
kruhů diplomatických, že za přítomnosti albanskéh
mánistra zahraničních záležifostí M ufid a beje v
Vídní a v Římě byla otázka obsazení al
banského trůnu definitivně rozře-
šena. Za albanského knížele je prý nyní za sou-
hlasu Rakousko-Uherska a Htalie vyhlédnut kníže
Vilém Wisd.
Essad paša.
Z Říma, 18. září. Dle zpráv z Brindisi hodlá s
Essad paša prohlásiti za prefekta okrest
dra čského.
Z Drače, 18. září. E ssad paš a hodlá v Drač
založiti denní list. V jeho čele bude vynikají
Albánec, který působí dosud jako žurnalista v ci-
zině.
Vukotič
Mikuláš
Bulhar
Řek
Maximův
Kruppův
Mauserův
Evženie
Neue
Wisd
Albánec
Řecko
Atény
5000 Martin
Vídeň
Francie
Řím
RakouskoUhersko
Brindisi
Drač
Kníže Vílý Wied
15
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Otázka haličského sněmu.
Ze Lvova, 18. září. („N. W. T.“) Ku pod-
nětu zemského maršálka hr. Goluchowského
koná se zítra konference zástupců klubu cen-
tra, autonomistů a krakovských konservativ-
ců, která se bude zabývati otázkou svolání
nově zvoleného haličského sněmu. „Kurjer
Lwowski“ oznamuje, že jmenování hr. Adama
Goluchowského zemským maršálkem a
řecko-katolického biskupa P. Czecho-
wicze jeho náměstkem je již provedeno av
těchto dnech bude také uveřejněno.
Sblížení Rakouska s Ruskem.
Z Petrohradu, 18. září. („N. F. P.“) „No-
voje Vremja“ rozepisuje se o smýšlení v Ra-
kousko-Uhersku příznivém pro sblížení s Ru-
skem a praví: Jak se proslýchá, ani s ruské
strany nenamítá se nic proti tomu, aby se ra-
kousko-ruské styky přátelsky utvářily. V tom-
to smyslu bude ovšem pracovati nově jmeno-
vaný velevyslanec Šebeko, který jako vele-
vyslanecký tajemník ve Vídni rakousko-uher-
ské politické kruhy výborně poznal.
Po manevrech.
Z Vídně, 18. září. (K. k.) Ministr vojenství
polní zbrojmistr ryt. Krobatin přijel sem všera
z Tábora. Uherský ministr zeměbrany / baro
Hazai přibyl sem rovněž včera večer z Tábora
a odejel ještě večer do Pešti. Dnes ráno přijeli sem
zvláštním vlakem vojenští přidělenci chzích států
kteří byli přítomni velkým manevrům v Čechách
Vídeňský arcibískup jako tajný rada.
Z Vídně, 18. září. [K. k. Jeho Veličenstvo císa
vzal dnes dopoledne v Schönbrunnu knížete arci-
biskupa dra. Pilíla do přísahy v jeho nové hod-
nosti tajného rady.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 18. září. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval pro-
fesora na státní průmyslové škole v Praze Josei
Trunečka odborným přednostou mechanicko-
technického oddělení české státní průmy
slové školy v Plzni. — Ministr veřejných
Goluchowský
Kurjer Lwowski
Šebeko
Lvov
Rakousko
Rusko
Petrohrad
Ra
Uhersko
Vídeň
Tábor
Pešť
Čechy
Schönbrunn
Plzeň
klub cena
Wiener Zeitung
státní průmyslový škola v Praga Josei
16
article
dání
prací jmenoval architekta Jaroslava Oplta v Pra-
ze učitelem v IX. hodnostní třídě na české státní
průmyslové žkole v Brně. — Ministr ve-
řejných prací jmenoval architekta Viléma Knopa
na Král. Vinohradech učitelem v IX. hodnostní tří-
dě na české státní průmyslové škole
v Brnč.
Oplt
Knop
Král
Brno
17
article
Bosenský sněm
Bosenský sněm
Ze Sarafeva, 17. září. (K. k.) Porady klubů bo-
sensko-hercegovského sněmu zemského ke zřízen
majority pracovní trvají. Klub mohamedánů ne-
učinil dosud usnosení. Klub chorvatský zvolil 5 de-
legátů k jednání dalšímu s mohamedány a Srby
Klub srbský bude míti zítra konferenci. Porady
jsou důvěrné.
Cholera v Bosně.
Ze Sarafeva, 17. září. (K. k.) [Statistika cho-
lery.] V městském okrese Tuzla udál se jeden pří-
pad cholery u sedláka, přibyvšího z okresu Gra-
dacac a případ cholerou podezřelý, jenž se týká
uhlářského dělníka z Kreku. V Brčce (Městol
v Glogovci (okr. Bělina) přibylo po jednom přípa-
du. V Doboji onemocněl berní úřadník, přibyvší
Tuzly za příznaků, cholerou podezřelých.
Stoliční soudce v Uhrách proti Ústřední
bance českých spořitelen.
Z Pešti, 18. září. Stoliční soudce v Nagy Mu
helů odmitl dáti tamější liliálce Ústřední banky če-
ských spořitelen dovolení, aby se tam směla usa
dáti, a místnosti, které byly již pro banku najaty
dal úřadně zapečetiti.
Sarafev
Srba
Bělina
Boseň
Tuzla
Doboj
Uhry
Pešť
Naga
18
article
Cholera v Uhrách.
Z Pešti, 18. září. (K. k. uh.) Ministerstvu vnitra
bylo hlášeno sedm nových onemocnění cholerou
Z biskupské konference v Karlovcích.
Z Peští, 18. září. (K. k. uh.) Konference bi-
skupů v Karlovcích podala ministerskému předse-
dovi hr. Tiszovi žádost, aby směla se konati mimo-
řádná synoda. V synodě má dojíti k usnesení
sedisvakanci, jakož i po případě o vydání odiktu
Biskupové potom, až na biskupa Nikoliče, jenž jes
provisorním správcem metropolie, odjeli do svých
diecesí.
Ještě o přeložení německého konsula
Schliebena.
Z Berlína, 18. září. Berlínská „Morgenpost
uveřejňuje dlouhý článek, ve kterém dovozuje, že
přeložení německého konsula Schliebena z Běle
hradu jest způsobeno intrikami bělehradské banky
Andrejevič spol. Banka tato zřízena byla uher-
skou obchodní bankou, ale berlínská obchodní spo
lečnost jest v ní súčastněna 1/4 mil. fr. Přes tuto
účast německého kapitálu usilovala vždy bank
aby německý průmysl zatlačovala a favorisovala
rakousko-uherské fabrikáty. Schlieben, který se
snažil křižovati záměry banky, byl stále bance
trnem v oku, snaha Schliebenova byla také důvo-
dem, že byl předmětem prudkých útoků.
Biskup
Nikolič
Schlieben
Uhry
Pešť
Karlovec
Berlín
Běla hrad
bělehradský banka Andrejevič společenský
obchodní banka
Morgenpost
19
article
Poincaré v Toulousu.
Z Toulouse, 17. září. (K. k.) President Poincar
zúčastnil se závěrku manevrů a zaslal ministru
vojenství blahopřejný telegram. Z manevřiště od-
jel president zvláštním vlakem do Toulouse, kdež
ke 3. hodině přibyl a byl obyvatelstvem srdečně
uvítán. Obecní zastupitelstvo, skládající se ze
členů sdružené socialistické strany, se oficielníh
uvítání nezúčastnilo.
Z Toulousu, 17. září. (K. k.) President Poincar
uspořádal po skončených manevrech hostinu o 22
příborech, k níž byla pozvána generalita, cizí vo-
jenští přidělenci a zástupci úřadů. Po hostině ná-
sledovala večerní slavnost.
Kokovcov do Italie.
Z Berlína, 18. září. „Berliner Tageblate“ ozna
muje z Petrohradu, že ministerský předseda K
kovcov odjede dne 28. t. m. do Italie, kde bud-
míti rozmluvu s markýzem San Giulianem
Jak vznikl slech o brzkém odstoupení
Kokovceva.
Z Berlína, 18. září. Korespondent „Vossisch
Ztg.“ v Petrohradě tvrdí, že na příslušných mi
stech petrohradských byl již vypracován návrh n
změnu státních základních zákonu
kteréžto změny si přeje vysoká osobnost. (Zřejmě
myšlen car.) Toť také důvod pověsti o brzkém o-
stoupení ministerského předsedy Kokovceva, jeho
pravděpodobným nástupcem bude jeho dosavadn
kolega Krivošejn.
Mongolové a Altajci.
Z Petrohradu, 17. září. (K. k.) P. t. a. sděluje
z Pekina: Čínská vláda zmocnila guvernéra altaj-
ského území, aby vyjednával o příměří mezi mon-
golským a altajským vojskem, jakož i o ohraničen
okresů Kobdy a Altaje.
Indický místokrál o Anglií a Turecku.
Ze Simly, 17. září. (K. k.) Při odročení záko-
nodárné rady pronesl dnes místokrál lord Harding
Poincaré
Poincar
Mongol
Altajec
Harding
Toulouse
Berlín
Petrohrad
Italia
Anglie
Turecko
Simla
Vossisch Ztg
Berliner Tageblate
Sana Giuliano
20
article
V drobném prodejit
ranní čísto o soba
sni s
večerni
za db
Ve nllálkách na venkově
ranní čislo
večernl
šnnnráht
plati sa hotová napřed
ředplncení a iuserty přijíme
administracu v Marianské al., e
Tam nacházeji se pel
redakca, tskárna a ezpodlee
„Národních Llstu
Rukopisy se nevrnnsj
21
article
významnou řeč, v niž navázal na balkánskou válku
a pravil, že britská vláda plně uznala, že existence
Turecka jako samostatné vělmoci jest důležitou.
Britská vláda stále ještě chce pomoci Turecku při
zavádění reforem a upevňování jeho posice.
Není příčiny, proč by Turecko, bude-li sledovati
trvalou reformní politiku, nebylo druhou vel-
kou mohamedánskou mocnosti světa.
Jest potěšen, že může sděliti, že Anglie do-
spěla s Tureckem ku přátelské shodě,
která uspokojí obě strany a v Mesopotamii
bude výhodnou. Netřeba ani připomínati, že tate
shoda jest nejlepším důkazem přání anglické vlá-
dy, aby zachována byla neodvislost Turecka a přá-
telský poměr Anglie k němu.
Japonsko a čína.
Z Tokia, 17. září. [K. k.) Vláda japonská ne-
podala nových reklamací u vlády činské. Pověst,
že žádá prodloužení platnosti nájemné smlouvy ve
příčině poloostrova Kvantunu, byla dána do oběhu
oposicí, která doufala, že svrhne nynější kabine
pouličními demonstracemi.
Z Tokía, 17. září. (Reuter.) Zdá se, že Čína
Projevila souhlas pouze s nepatrněj-
šími požadavky Japonska, že však na
požadavek omluvy a propuštění generála Chan-
slena nedošla dosud japonské vlády žádná odpo-
věď. Praví se, že japonský zahraniční úřad zkou-
mal, jaké stanovisko zaujala by brit-
ská vláda v případě japonské akce n
vodě nebo na souši, načež dostala odpověd,
že by Anglie pohlížela s obavou na
vojenskou akci Japonska, která by
mohla přivoditi rozdělení Číny. Za t
bude prý Anglie podporovati v Pekině diplomatí-
cký požadavek Japonska za náhradu a omluvu.
Kvantun
Tokía
Chan
Turecko
Anglie
Mesopotamia
Japonsko
Tokio
Čína
Reuter
22
article
Politická hlídka.
Politická hlídka.
Nesnáze Němců ve štyrsku.
Štyrský poslanec August Einspinner uve-
řejnil ve včerejší večerní „N. F. Pr.“ krátkou
stať, zřejmě přiznávající veliké politické ne-
snáze německé většiny na zemském sněmě
štyrském. Sděliv, že sněm štyrský nebyl svo-
lán proto, poněvadž by Slovinci byli svou ob-
strukcí zamezili jakoukoli jeho positivní čin-
nost, vystupuje posl. Einspinner proti těm ně-
meckým projevům, které žádaly, aby sněm
štyrský byl rozpuštěn, poněvadž lze douf ati,
že na novém sněmě nastane nová a jiná si-
tuace. Posl. Einspinner soudí, že by se tak
nestalo, a dovolává se výroku vůdce štyr-
ských Slovinců dra. Korošce — výrok ten byl
také v „Národních Listech“ zaznamenán — že
Slovinci také v novém sněmě zahájí obstrukci,
nesvolí-li Němci k jejich minimálním požadav-
Tyto minimální požadavky slovinské posl.
Einspinner nyní znova odmítá, poněvadž dle
jeho soudu znamenají rozdvojení (Zweiteilung
Štyrska, jež Němci musejí zamítnouti ze svých
důvodů národních a také k vůli vážným zá-
jmům státu i země.
Němec
Einspinmer
Slovinec
Posl
Koroška
Zweiteilung Štyrsko
23
article
Zároveň posl. Einspinner podává své ve-
řejnosti jiný politický plán: žádá, aby se sjed-
nala dělnost říšské rady, aby se konečně vy-
řídil malý finanční plán, jehož je třeba, aby
se pomohlo úřadnictvu, a aby se zemím do-
stalo údělů, tak aby pak mohly i ve Štyrsku
býti zlepšeny platy učitelstva a zemského
úřadnictva, a aby se mohly vyplatiti subvence,
dosud nevyplacené pro nedostatek penězv
zemské pokladně štyrské. Mimo to, dostane-li
se zemím údělů, nebude nutno ve Štyrsku zvý-
šiti přirážky, jež by jinak velmi značně mu-
sily býti zvýšeny: nebude-li třeba přirážky
zvýšiti — tím posl. Einspinner končí — bud
se tím příznivě účinkovati na situaci v zemi.
Poslanec Einspinner mluvil, jak zřejmo,
upřímně. Když žádá, aby se zajistila dělnost
sněmovny, pak my Češi můžeme souditi, že
posl. Einspinner příliš vážně nepojímá opo-
siční hrozby Němců z Čech pro říšskou radu.
Ale když posl. Einspinner přiznává a dovo-
zuje, jak Štyrsko potřebuje finančního plánu
vládního, tu může se velmi snadno státi, že
Slovinci budou jej s obnovenou energií zamí-
tati, poněvadž by jím poškozena byla jejich
obstrukce, kterou i pro budoucnost vyhlašují
kům.
Einspinmer
Čech
Němec
Štyrsko
Čechy
24
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Začátek škol.
(Několik volných myšlenek a poznámek.)
Návštěva obecných škol tedy začala. Nováčkové
rozhlížejí se s velkým zájmem, ba namnoze s údi-
vem po školní budově, po jejích chodbách a učeb-
nách, nutí se, aby uvykli nepohodlným školním
lavicím a upinají zvědavě zrak i sluch na pana
učitele nebo slečnu učitelku — začínají se učit
školnímu učení, Říká se, že je každý začátek těž-
ký, ale novým žáčkům je začátek lehký a zají-
mavý všude, kde učitel je dobrý methodik a tako-
vými jsou naši učitelové a učitelky nyní, nemýlím-li
se, všude. První doba školní návštěvy plyne tedy
nováčkům — po dobré domáci výchově — jako
příjemné vidění, jako hezký nějaký sen. Žákům,
kteří už do vyšší třídy postupují, není arci všechno
to, co na počátku školního roku se děje, žádnou
novinkou a neposkytuje jim tedy obnova školní
návštěvy už žádného zvláštního potěšení. Trochu
novoty je arci při každém novém školním rocea
tato, byť i jenom částečná novota, oslazuje žákům
mrzutý jinak pocit, že je krásným dnům prázdnin
už konec. Starším dětem, které prožily veselé, pří-
jemné a tedy šťastné prázdniny, je opětné zahá-
jení „škol“ požitkem poněkud krušným: za to vím
ze zkušenosti svého sousedství, že ubohé dětiz
chudiny, kterým prázdniny nie nepřinesly, než
prázdnotu, nudu a nedostatek všeho téměř, po čem
dětská mysl touží, nový začátek školní návštěvy
vítají jako dobu pestřejšího a zajímavějšího života.
(Aby se mi rozumělo: mám stále na mysli jenom
25
article
děti v rodině dobře vedené a nikoli mládež už z
dětství zvrhlou.)
Celkem lze říci, že dopadá nový školní rok
na mládež s jakousi elegickou, sladkobolnou tíhou
a poněkud tesknou nejistotou v příčině věcí pří-
štích — blaze však žákům, kterým sympatický uči-
tel školní vyučování dovede učiniti milým a lahod-
ným. Žák, který je tak šťasten, že nachází se ve
třídě učitele, jenž rozumí dětské duši, jenž posu-
zuje tuto se stanoviska vlastní zkušenosti, maje n
paměti vlastní věk dětský — žák ten po celý živo
vděčně vzpomíná dnů ve škole prožitých — tako-
vému učiteli bíjou vstříc všecka srdce dětská lá-
skou i poslušností, neboť on sestoupil k „ma-
ličkým“, zůstav sám přece velikým.
26
article
Já sama vzpomínám s radostí školy vesnické
kde mně dostalo se prvého vzdělání školního:
jediné ohromné světníci s četnými okny nacházely
se po každé straně lavice, v pravo pro dívky, v
levo pro hochy. Kdykoli si představuji prvá dvě
léta školní návštěvy, vždy dostavuje se mi týž
blahý pocit radosti a blaha: milý, předobrý náš uči-
tel těm nejmenším věnoval prvou část hodin. zá-
roveň však vyučoval a zaměstnával také ročníky
starší, neboť všech pět ročníků se v této jedině
jizbě nacházelo! Byla to ohromná práce výchovná.
ale vzdělaný, ušlechtilý ten muž dociloval rok co
rok utěšených výsledků, ačkoli naše malá vesnice
nacházela se na rozhraní dvou zemí a žáci tedy byli
dvojí národnosti. Prosím, aby laskavý čtenář uvá-
žil, jaký to byl úkol: vyučovati v jedné učebněa
v jedné době žáky pěti tříd. dvojího pohlaví a dvojí
národnosti... Můj úkol byl vždy mžikem rozřešen
a mojí největší radostí potom bylo, poslouchati a
sledovati látku vykládanou ročníkům starším,
takže záhy bylo mi dovoleno odpovídati na otázky
pokročilým žákům kladené, z počtů, děje-, země-
pisu, což bylo mi vzácnou a neocenitelnou výho-
dou v dobách pozdějších. Bohužel, bylo mi pouze
dva roky dopřáno této radosti. Pak postavena ob
nádherná nová školní budova, třídy rozděleny a
každé probírána pouze látka ročníku tomu pří-
slušná.
27
article
Dětem nynějším dostává se vzdělání školního
znenáhla a odměřeně. Mnoho se však při tom opa-
kuje z ohledu na méně nadané, což pak je ztrátou
času pro děti nadané, které by jistě látku, rozvrže-
nou na 5 roků, zmohly za 3 roky dokonale. Nechei
tím říci, že takové dítě by pak musilo v příliš
útlém věku do středních škol, mně zdá se skoro
že prospělo by takovému dítěti, kdyby později
do školy vstoupilo. Jsa silnější a vyspělejší takový
žáček, vzdoroval by svým tělesným ústrojím víee
různým dětským nemocem, kterými právě uboz
malí „šestiletí obojího pohlaví bývají stižováni
týrání.
Tu ocitla jsem se před otázkou, která dle mé-
ho soudu ani žádnou skutečnou otázkou ndní, toliž
před úvahou: je lépe odevzdati malé děti veřejné
škole, anebo obstarati jim vyučování domácí? Otáz-
ka tato má ovšem smysl jenom u rodičů zámož-
ných, kterým je náklad na výchovu děti věcí
vedlejší a kteří se namnoze veřejné školy bojí pro
možnost nákazy a zavlečení jnfekčních nemocí.
S hlediska výchovného je na celé čáře už dávno
rozhodnuto a uznáno, že je vyučování a s ním spo-
jená výchova na veřejné škole neskonale cennějšt
než vyučování soukromé a domácí, o této stránce
otázky bylo by tedy zbytečno jednati. Avšak i po
stránce zdravolní jeví se věc nespornou a obavy
úzkostlivých rodičů zbytečnými. Neboť: 1. koná se
na školách obecných zdravotní dozor nyní s nej-
svědomitější péčí; 2. bdí nad zdravotním stavem
škol celá veřejnost a zejména veřejný tisk s pří-
sností naprosto bezohlednou a 3. není žádné na-
prosté jistoty proti infekci ani mimo školu, nebot
28
article
možno ji uloviti kdekoli, na ulici, v kostele
tramwavi, na železnici atd., vůbec kde mnohe
lidí se stýká — a dítě nelze přec chovati odlou-
čeno od všelikého styku se světem a pěstovati je
jako exotickou rostlinu ve skleniku! Není tedy je-
nom škola v té příčině důvodem pro obavy
Návštěva veřejné školy je první a základní
průpravou pro život člověka. Zde nabývá dítě prv-
ní znalosti lidí, seznává neobsáhlou různost povah.
temperamentů, zvláštností, ctností i nectností, mra-
vů i nemravů a učí se takto hleděti do života sku-
tečného, do víru společenských sil a prvků, v
kterých mu bude povždy se pohybovati, osvědčo-
vati a snad také bojovati. Dítě v domácí jenom
výchově vyrůstá jako pod skleněným poklopem
jaksi mimo svět, jehož znalost si později snad trp-
kými zkušenostmi bude musit teprve získávat.
Každý soudný člověk uznává, že děti mají vy-
růstati v pocitu jakési obecné rovnosti, beze všt
výlučnosti a pýchy, a toto lze aspoň do jisté míry
dociliti nejlépe na škole veřejné. V té příčině
však doporučovalo by se zavedení dělského stejno-
kroje, kterýmž by také ještě se docílilo, že by děti
přicházely do školy oblečeny úhledně, byť i jenom
prostě.
Všecky rozdíly stavů by se rozplývaly, kdyby
zevnějšek žáčků nelíšil se od sebe, leč — větší
nebo menší čistotou. Jak blahodárně působil by
oděv stejný hlavně na děvčátka, ví každý, kdo po-
slouchá rozhovory těchto maličkých dcer Eviných
o věcech toilettních; bohužel roste tento zájem
pak každým rokem u dívek dospívajících velice na
úkor ostatních ušlechtilých snah a povinností ke
škole — i rodičům. Rodičové, majíce na zřeteli
vše toto, záhy oblékají svoje synáčky i dcerušky
namnoze do stejnokroje, pořízeného dle uniformy
námořníků a známého pod heslem „matros“: tyto
děti ve škole jsou vždy účelně a vkusně oblečeny.
Evin
29
article
Avšak otázka stejnokroje pro všechny děti je
otázkou — také finanční. Chudým rodičům bylo
by namnoze obtížno pořizovati dětem stejnokroj a
tento musil by se jim tedy odjinud, od země, obcí
nebo lidumilných spolků dodávati zdarma. Bylo
by to jistě velmi hezké a také humanní, ale to je
prozatím jenom ještě ideál, který doporučuji k u-
vaze přátelům mládeže a školství.
A když tak mluvíme o dětském obleku, na-
padá mi jistá malá sice, ale přece potíž s malými
žáčky, těmi nejmenšími, když zimní doba nutným
činí, zabaliti malého žáčka do teplejšího převleč-
níku nebo zimníku. Když ti malí občánkové školní
budovu opouštějí, zápasí zle s rukávy, límcem od
blůzy a tak dále, což se často stává i lidem dospě-
lým. Nebylo by tu na místě v přestávce o 10. ho-
dině, kdy všecky třídy mají oddech — dovoliti
dívkám tříd vyšších, aby šly a přispěly malým
žáčkům při obtížném oblékání zimních kabátků?
Do školní budovy nesmějí přece vcházeti všichni.
kdož čekají na své děti v dešti, větru a nepohodě:
zmešká-li se pak ten, kdož pro žáčka jde, stačí
pouhá změna teploty uvnitř třídy a venku na ulici.
aby úllí, malí žáčkové, nedostatečně upravení,
ochuravěli a stali se neschopnými k návštěvě
vyučování. Na jedině dámě nebo pánu sboru uči-
telského nelze přece žádati, aby na př. 40 dětí do
zimních obleků vpravovali a vše na nich upravo-
vali, než je doprovodí k východu školní budovyl
Není to otázka zrovna velká, ale mně zdá se přece
hodnou několikařádkové zmínky. U maličkých jeví
se všechno maličkým a přece jsou ty maličkosti
ve svém souboru důležity, důležity pro racionáln
péči o mládež, kteroužto pěčí právě naše doba
vyniká a právem se honosí.
Joselina Nyklesová-Bukovanská.
Joselin Nyklesová