ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ac402920-8f29-11dd-bf68-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 81, person 67, work 7, org 11
1 masthead
Ročník padesätý fřetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 18. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 256.
4 article
Na ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administraci: na měsíe na čevrt lsta SK- v dvojí donáškou a měste. na čtvrt lota . . . . 7 Ke2 na mási Ve diliálkách
Praha
5 article Potton 9 K aCo
Potton 9 K aCo slo. na čivrt ieti . . . . S KS dvoji zázilko ia : . . kei V Praze, 18. září. Neshoda mezi Černou Horou a Srbskem se neumenšuje. Na Cetyni kladou stále větš požadavky, takže Srbsko odmítá další ústup- ky. Na Černé Hoře asi není příliš živá nálada pro dohodu se Srbskem. Podle zpráv „Zasta- vy“ dostal se dokonce nynější ministr-presi- dent gen. Vukotič do nemilosti, protože chtěl přijati návrhy srbské. Náhlé odcestová- ní Vukotičovo z Bělehradu vysvětluje se prá- vě tím, že černohorská koruna nebyla spoko- jena jeho ústupností a nařídila Vukotičovi ode- jit. Na Cetyni se již mluví o kabínetní kris a počítá se s možností nové vlády. Jední soudí, že v čelo budoucí vlády bude povolán Lazar Mijuškovič, který své doby měl hlavní účast na uzavírání smluv s Vlachy nyní by mu připadl úkol tyto smlouvy likvido- vat, poněvadž Černohorcům začíná být v ital- ském objetí trochu těsno. Bude-li vláda si přát vymanění z područí vlašského kapitálu, pověří prý tím úkolem Mijuškoviče, aby se rehabi- litoval.
Vukotič Vukotičův Mijuškovič Vlach Praha Černá Hora Srbsko Bělehrad
6 article
Velmi pravděpodobna však jest kombina- ce s vládním kabinetem, v jehož čele by stáli bývalý černohorský ministr Dimitr Marti- novič a Jovan Plamenac, kteří požívají neomezené důvěry koruny a stojí rozhodně proti Vukotičovi a nynější společné práci se Srbskem. Kabinet Martinovičův a Plamencův by znamenal obnovení absolutistických snab na Černé Hoře, návrat k bývalému soupeření se Srbskem, sblížení s Rakouskem, prohlášení knížete Mirka následníkem a nové koncese Italům. Možná, že budou povoláni k účasti na vládě i předáci národní strany, bude-li chtít koruna uvalit i na ně zodpovědnost za řešení nynější krise. Černá Hora stojí nyní před váž- nou otázkou, s kým půjde v budoucnosti, zda sen o společném postupu svobodných Srbů, hospodářském a vojenském spolku srbském stane se skutkem či bude se pokračovat v dří- vější taktice vzájemné nedůvěry Bělehradua Cetyně. Gen. Vukotič prohlásil nedávno dopiso- vateli „Nového Vremene“, že sporné území mezi Černou Horou a Srbskem činí jen 150 km“. Bylo by ovšem krajně nerozumno se strany srbské i černohorské, kdyby k vůli těm 150 km' se neshodli. Podle gen. Vukotiče Černá Hora žádala aby budoucí hranice šla mezi Plevljem a Pri- jepolem, dále mezi Pešterou, Bichorem a Ro- žajem mimo Ribarič na Mokrou Horu, kde by se spustila k Rudniku a po pravém břehu Gliny šla by až k Bílému Drimu a ke hranicím Albanie. Pašič prý nejprve nabízel Černé Ho- ře Plevlje. Djakovici a Peč až po Bílý Drim ale když Vukotič trval, aby Černé Hoře zů- stal celý sandžak pečský, Pašič byl ochoten postoupit oblast Bílého Drimu po dolinu řeky Istoka, ale žádal pro Srbsko Plevlje po řeku Čekotinu. Na tom bylo jednání přerušeno.
Dimitra Plamenac Vukotič Martinovičův Plamencův Mirek následník Italos Srba Plevlj Pri ro Pašič Srbsko Černá hoře Rakousko Nový Vremen Černá Hora Bichor Mokrá Hora Albánie Djakovica km
7 article
Se srbské strany dodávají k tomu, že do- hoda byla již hotova, ale že Vukotič po od- jezdu Pašičově z nařízení cetyňské vlády za- žádal náhle za celý novopazarský sandžak pro Černou Horu. Osobní sekretář Pašičův, šajnovič, řek dopisovateli „Světa“, že asi k dohodě mez Černou Horou a Srbskem bez cizího rozhod- nutí nedojde, protože Černá Hora klade nespl- nitelné podmínky. Sporné území podle šajno- viče má prý jen několik set čtverečních kilo- metrů, a to žádají Černohorci rožanovský okres a celou Metochii a Srbsko jim ustupuje Plevlje. O Prizren prý není sporu, protože Prizren by Černá Hora nikdy nemohla pro sebe udržet. Podle smlouvy mezi Černou Ho- rou a Srbskem má Černá Hora dostat z doby- tého území v poměru k silám a přineseným obětem. Srbsko postavilo do války 406.000 vo- jáků, Černá Hora 36.000. Srbsko dostalo 32.000 km2, Černá Hora má dostat 7000 km3, tedy vice než dvakrát tolik, kolik by podle poměr smluveného měli dostat. Srbsko snaží se vše- možně, aby se dohodlo s Černou Horou, proto- že arbitráž zanechala by nepříjemný dojem ale zdá prý se, že bez smírčího soudu rumun- ského a řeckého krále se to asi neobejde. S Řeckem, s nímž jednalo o úpravu hra- nic u Gevgeli, Srbsko právě včera se dohodlo
Vukotič Pašičův Černohorec Černá Černá Hora Srbsko Řecko Černá Hora km 2 km
8 title
Události na poloostrově balkánském.
9 article Bulharsko-turecké jednání o mír.
Bulharsko-turecké jednání o mír. Z Cařihradu, 17. září. (K. k.) Dnešní po- rada tureckých a bulharských delegátů trvala 3 hodiny. Jednání o hranicich bylo úplně skončeno. Dimotika zůsta- ne tureckou. Otázka národnostní bylav zásadě schválena. Příští schůze bude zítra. Z Cařihradu, 17. září. (K. k.) Dnešní schů- ze byla zvláště zajímava. Výsledek její očeká- ván byl s velkým napětím. Za schůze opustil první turecký delegát poradní síň a odebra se k velkovezírovi, u něhož bylo shromážděno několik ministrů. Má se za to, že šlo o to poraditi se, je-li možno Bulharsku učiniti ně- jaký ústupek v příčině Dimotiky, v kteréžto věci byl ministr vojenství Ized paša nepovol- ným. Zdá se, že jakýkoliv ústupek byl za- mítnut, poněvadž po návratu Talaata beye trvala schůze jen krátce. Když bulharští dele- gáti opustilí poradní síň, sdělili sami noviná- řům, že Dimotika zůstane tureckou. Z Cařihradu, 17. září. (K. k.) V úřadní zprávě, vydané o dnešní schůzi tureckých a bulharských delegátů se praví: Otáz ka hranic byla definitivně vyřízena. Hranice počínají u ústí Marice a končí u toku Resvaje, severně od Iniady; Dimotika, Drinopol a Lo- zengrad zůstanou Turecku, Malko Trnovo, Svilen a Ortaköj Bulhar- sku. V otázce národnosti bylo docíleno zá- sadní dohody.
Dimotik Marika Bulhar Cařihrad Bulharsko Drinopol Lo Turecko Malka Trnovo Svilen
10 article
Srážky v západní Thrakii. Z Cařihradu, 17. září. (K k.) Dle zpráv ze sou kromého tureckého pramene došlo v posledníc dnech nedaleko Eghiridere a Pachmatli v západn Thrakii ke srážkám mezi mohamedánským obyva telstvem a Bulhary, při nichž Bulhaři musili ustou piti. Odmítnutá neodvislost západní Thrakie. Z Cařihradu, 17. záři. (K. k.) Většina velevysla nectev, jimž deputace z Gimildžiny předložila pa mětní spis žádající za podporu velmocí ku dosažen neodvislosti západní Thrakie, odpověděla, že ne mohou podporovati toto hnutí vzhledem na pro- jevené již stanovisko Porty a pro všeobecné přán po zachování míru. Výměna bulharských a srbských zajatců. Ze Solije, 17. září. (K. k.) Ve výměně bulha ských a srbských zajatců se pokračuje. Bulharských zajatců jest 2893, srbských 3901, mezi tím 29 d stojníků. O zacházení s tureckými zajatci v Bulharsku Ze Sofije, 17. září. (K. k.) Vzhledem na cař hradský telegram některých listů, kterýž připisuje jistému rumunskému generálu výroky o nakládán s tureckými zajatci v Bulharsku, výroky to zně- jící málo pravděpodobně, požádala vláda bulhar ská mezinárodní komisi Carnegiovu, aby stav těch- to zajatců prozkoumala.
Bulhar Solij Cařihrad Bulharsko Sofijá
11 article
Maďarský polítik o poměru mezi Rakouskem a Rumunskem. Z Vídně, 18. září. V „Zeitu“ zabývá se maďarský politik poměrem mezi Rakousko- Uherskem a Rumunskem a počíná svůj článek slovy: „Zlé zprávy docházejí z Rumunska Smýšlení lidu v celém Rumunsku obrátilo se proti Rakousko-Uhe sku, třeba že německé oficiosní listy neustále ubezpečují, že mezi Vídní a Bukureští jeví se nejlepší poměry. Bohužel, není tomu tak. Pi- sal poukazuje na výhrůžky rumunského lidu a tisku, že nyní po porážce Bulharů musí do- jíti k válce s Rakousko-Uhersken za účelem osvobození „ujařmených bratří“, na nedávné události balkánské a prohlašuje že násilnými prostředky nedá se dlouho vlád nouti. Balkánské poměry důtklivě žádají, aby také v Rakousko-Uhersku zvítězila chytrá po litika smíru. Jednání o hranice černohorsko-srbské. Z Bělehradu, 18. září. Přímé vyjednávání oú- pravě hranic mezi Srbskem a Černou Horou bude opět záhy zahájeno. Černohorská vláda jesto- chotna vyhověti přání Srbska. Naproti tomu „Po-
Bulhar Rakousko Rumunsko Vídeň Uhersko Bukurešť Bělehrad Srbsko
12 title
NILI
13 title
Večerní
14 article
litika“ se dovidá, že černohorský ministerský před- seda Vukotič odcestoval ke králi Mikuláši, aby žádal o propuštění z úřadu. Demobílisace v Řecku. Z Athén, 18. září. Před krátkou dobou za- stavené propouštění záložníků ročníků 1901 až 1909 bylo nyní definitivně nařízeno. Vojsko soustředěno jest v Solunu a po důkladné lékař- ské prohlídce bude dopraveno do svých po- sádek. Kořisť Řeky Bulharům odňatá. Z Athén, 18. září. („Zeit.") Ministerstvo v- jenství uveřejňuje výkaz kořisti Bulharům odňaté Řekové ukořistili: 108 Maximových děl nového vzoru, 83 stará Kruppova děla, 45.000 Mauserových ručnic, 5000 Martin. ručnic, 18.000 manlicherovek 600 koní. V Denirhisaru ukořistěny velké zásoby mouky, obilí, kukuřice, chleba, cukru, soli a kon- serv, v Seresu a Dramě potraviny v ceně 10 mi franků, vojenské obleky a střelivo v ceně 17 mil franků, dále 200.000 franků stříbrných peněza 30 vagonů turecké válečné kořisti, mezi nimiž bylo 12 přepychových vozů, které býv. císařovne Evženie dala darem sultánovi. Kníže Vílém Wied knížetem albanským. Z Vídně, 18. září. „Neue Fr. Pr.“ sděluje kruhů diplomatických, že za přítomnosti albanskéh mánistra zahraničních záležifostí M ufid a beje v Vídní a v Římě byla otázka obsazení al banského trůnu definitivně rozře- šena. Za albanského knížele je prý nyní za sou- hlasu Rakousko-Uherska a Htalie vyhlédnut kníže Vilém Wisd. Essad paša. Z Říma, 18. září. Dle zpráv z Brindisi hodlá s Essad paša prohlásiti za prefekta okrest dra čského. Z Drače, 18. září. E ssad paš a hodlá v Drač založiti denní list. V jeho čele bude vynikají Albánec, který působí dosud jako žurnalista v ci- zině.
Vukotič Mikuláš Bulhar Řek Maximův Kruppův Mauserův Evženie Neue Wisd Albánec Řecko Atény 5000 Martin Vídeň Francie Řím RakouskoUhersko Brindisi Drač Kníže Vílý Wied
15 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Otázka haličského sněmu. Ze Lvova, 18. září. („N. W. T.“) Ku pod- nětu zemského maršálka hr. Goluchowského koná se zítra konference zástupců klubu cen- tra, autonomistů a krakovských konservativ- ců, která se bude zabývati otázkou svolání nově zvoleného haličského sněmu. „Kurjer Lwowski“ oznamuje, že jmenování hr. Adama Goluchowského zemským maršálkem a řecko-katolického biskupa P. Czecho- wicze jeho náměstkem je již provedeno av těchto dnech bude také uveřejněno. Sblížení Rakouska s Ruskem. Z Petrohradu, 18. září. („N. F. P.“) „No- voje Vremja“ rozepisuje se o smýšlení v Ra- kousko-Uhersku příznivém pro sblížení s Ru- skem a praví: Jak se proslýchá, ani s ruské strany nenamítá se nic proti tomu, aby se ra- kousko-ruské styky přátelsky utvářily. V tom- to smyslu bude ovšem pracovati nově jmeno- vaný velevyslanec Šebeko, který jako vele- vyslanecký tajemník ve Vídni rakousko-uher- ské politické kruhy výborně poznal. Po manevrech. Z Vídně, 18. září. (K. k.) Ministr vojenství polní zbrojmistr ryt. Krobatin přijel sem všera z Tábora. Uherský ministr zeměbrany / baro Hazai přibyl sem rovněž včera večer z Tábora a odejel ještě večer do Pešti. Dnes ráno přijeli sem zvláštním vlakem vojenští přidělenci chzích států kteří byli přítomni velkým manevrům v Čechách Vídeňský arcibískup jako tajný rada. Z Vídně, 18. září. [K. k. Jeho Veličenstvo císa vzal dnes dopoledne v Schönbrunnu knížete arci- biskupa dra. Pilíla do přísahy v jeho nové hod- nosti tajného rady. Z úřadního věstníku. Z Vídně, 18. září. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Ministr veřejných prací jmenoval pro- fesora na státní průmyslové škole v Praze Josei Trunečka odborným přednostou mechanicko- technického oddělení české státní průmy slové školy v Plzni. — Ministr veřejných
Goluchowský Kurjer Lwowski Šebeko Lvov Rakousko Rusko Petrohrad Ra Uhersko Vídeň Tábor Pešť Čechy Schönbrunn Plzeň klub cena Wiener Zeitung státní průmyslový škola v Praga Josei
16 article
dání prací jmenoval architekta Jaroslava Oplta v Pra- ze učitelem v IX. hodnostní třídě na české státní průmyslové žkole v Brně. — Ministr ve- řejných prací jmenoval architekta Viléma Knopa na Král. Vinohradech učitelem v IX. hodnostní tří- dě na české státní průmyslové škole v Brnč.
Oplt Knop Král Brno
17 article Bosenský sněm
Bosenský sněm Ze Sarafeva, 17. září. (K. k.) Porady klubů bo- sensko-hercegovského sněmu zemského ke zřízen majority pracovní trvají. Klub mohamedánů ne- učinil dosud usnosení. Klub chorvatský zvolil 5 de- legátů k jednání dalšímu s mohamedány a Srby Klub srbský bude míti zítra konferenci. Porady jsou důvěrné. Cholera v Bosně. Ze Sarafeva, 17. září. (K. k.) [Statistika cho- lery.] V městském okrese Tuzla udál se jeden pří- pad cholery u sedláka, přibyvšího z okresu Gra- dacac a případ cholerou podezřelý, jenž se týká uhlářského dělníka z Kreku. V Brčce (Městol v Glogovci (okr. Bělina) přibylo po jednom přípa- du. V Doboji onemocněl berní úřadník, přibyvší Tuzly za příznaků, cholerou podezřelých. Stoliční soudce v Uhrách proti Ústřední bance českých spořitelen. Z Pešti, 18. září. Stoliční soudce v Nagy Mu helů odmitl dáti tamější liliálce Ústřední banky če- ských spořitelen dovolení, aby se tam směla usa dáti, a místnosti, které byly již pro banku najaty dal úřadně zapečetiti.
Sarafev Srba Bělina Boseň Tuzla Doboj Uhry Pešť Naga
18 article
Cholera v Uhrách. Z Pešti, 18. září. (K. k. uh.) Ministerstvu vnitra bylo hlášeno sedm nových onemocnění cholerou Z biskupské konference v Karlovcích. Z Peští, 18. září. (K. k. uh.) Konference bi- skupů v Karlovcích podala ministerskému předse- dovi hr. Tiszovi žádost, aby směla se konati mimo- řádná synoda. V synodě má dojíti k usnesení sedisvakanci, jakož i po případě o vydání odiktu Biskupové potom, až na biskupa Nikoliče, jenž jes provisorním správcem metropolie, odjeli do svých diecesí. Ještě o přeložení německého konsula Schliebena. Z Berlína, 18. září. Berlínská „Morgenpost uveřejňuje dlouhý článek, ve kterém dovozuje, že přeložení německého konsula Schliebena z Běle hradu jest způsobeno intrikami bělehradské banky Andrejevič spol. Banka tato zřízena byla uher- skou obchodní bankou, ale berlínská obchodní spo lečnost jest v ní súčastněna 1/4 mil. fr. Přes tuto účast německého kapitálu usilovala vždy bank aby německý průmysl zatlačovala a favorisovala rakousko-uherské fabrikáty. Schlieben, který se snažil křižovati záměry banky, byl stále bance trnem v oku, snaha Schliebenova byla také důvo- dem, že byl předmětem prudkých útoků.
Biskup Nikolič Schlieben Uhry Pešť Karlovec Berlín Běla hrad bělehradský banka Andrejevič společenský obchodní banka Morgenpost
19 article
Poincaré v Toulousu. Z Toulouse, 17. září. (K. k.) President Poincar zúčastnil se závěrku manevrů a zaslal ministru vojenství blahopřejný telegram. Z manevřiště od- jel president zvláštním vlakem do Toulouse, kdež ke 3. hodině přibyl a byl obyvatelstvem srdečně uvítán. Obecní zastupitelstvo, skládající se ze členů sdružené socialistické strany, se oficielníh uvítání nezúčastnilo. Z Toulousu, 17. září. (K. k.) President Poincar uspořádal po skončených manevrech hostinu o 22 příborech, k níž byla pozvána generalita, cizí vo- jenští přidělenci a zástupci úřadů. Po hostině ná- sledovala večerní slavnost. Kokovcov do Italie. Z Berlína, 18. září. „Berliner Tageblate“ ozna muje z Petrohradu, že ministerský předseda K kovcov odjede dne 28. t. m. do Italie, kde bud- míti rozmluvu s markýzem San Giulianem Jak vznikl slech o brzkém odstoupení Kokovceva. Z Berlína, 18. září. Korespondent „Vossisch Ztg.“ v Petrohradě tvrdí, že na příslušných mi stech petrohradských byl již vypracován návrh n změnu státních základních zákonu kteréžto změny si přeje vysoká osobnost. (Zřejmě myšlen car.) Toť také důvod pověsti o brzkém o- stoupení ministerského předsedy Kokovceva, jeho pravděpodobným nástupcem bude jeho dosavadn kolega Krivošejn. Mongolové a Altajci. Z Petrohradu, 17. září. (K. k.) P. t. a. sděluje z Pekina: Čínská vláda zmocnila guvernéra altaj- ského území, aby vyjednával o příměří mezi mon- golským a altajským vojskem, jakož i o ohraničen okresů Kobdy a Altaje. Indický místokrál o Anglií a Turecku. Ze Simly, 17. září. (K. k.) Při odročení záko- nodárné rady pronesl dnes místokrál lord Harding
Poincaré Poincar Mongol Altajec Harding Toulouse Berlín Petrohrad Italia Anglie Turecko Simla Vossisch Ztg Berliner Tageblate Sana Giuliano
20 article
V drobném prodejit ranní čísto o soba sni s večerni za db Ve nllálkách na venkově ranní čislo večernl šnnnráht plati sa hotová napřed ředplncení a iuserty přijíme administracu v Marianské al., e Tam nacházeji se pel redakca, tskárna a ezpodlee „Národních Llstu Rukopisy se nevrnnsj
21 article
významnou řeč, v niž navázal na balkánskou válku a pravil, že britská vláda plně uznala, že existence Turecka jako samostatné vělmoci jest důležitou. Britská vláda stále ještě chce pomoci Turecku při zavádění reforem a upevňování jeho posice. Není příčiny, proč by Turecko, bude-li sledovati trvalou reformní politiku, nebylo druhou vel- kou mohamedánskou mocnosti světa. Jest potěšen, že může sděliti, že Anglie do- spěla s Tureckem ku přátelské shodě, která uspokojí obě strany a v Mesopotamii bude výhodnou. Netřeba ani připomínati, že tate shoda jest nejlepším důkazem přání anglické vlá- dy, aby zachována byla neodvislost Turecka a přá- telský poměr Anglie k němu. Japonsko a čína. Z Tokia, 17. září. [K. k.) Vláda japonská ne- podala nových reklamací u vlády činské. Pověst, že žádá prodloužení platnosti nájemné smlouvy ve příčině poloostrova Kvantunu, byla dána do oběhu oposicí, která doufala, že svrhne nynější kabine pouličními demonstracemi. Z Tokía, 17. září. (Reuter.) Zdá se, že Čína Projevila souhlas pouze s nepatrněj- šími požadavky Japonska, že však na požadavek omluvy a propuštění generála Chan- slena nedošla dosud japonské vlády žádná odpo- věď. Praví se, že japonský zahraniční úřad zkou- mal, jaké stanovisko zaujala by brit- ská vláda v případě japonské akce n vodě nebo na souši, načež dostala odpověd, že by Anglie pohlížela s obavou na vojenskou akci Japonska, která by mohla přivoditi rozdělení Číny. Za t bude prý Anglie podporovati v Pekině diplomatí- cký požadavek Japonska za náhradu a omluvu.
Kvantun Tokía Chan Turecko Anglie Mesopotamia Japonsko Tokio Čína Reuter
22 article Politická hlídka.
Politická hlídka. Nesnáze Němců ve štyrsku. Štyrský poslanec August Einspinner uve- řejnil ve včerejší večerní „N. F. Pr.“ krátkou stať, zřejmě přiznávající veliké politické ne- snáze německé většiny na zemském sněmě štyrském. Sděliv, že sněm štyrský nebyl svo- lán proto, poněvadž by Slovinci byli svou ob- strukcí zamezili jakoukoli jeho positivní čin- nost, vystupuje posl. Einspinner proti těm ně- meckým projevům, které žádaly, aby sněm štyrský byl rozpuštěn, poněvadž lze douf ati, že na novém sněmě nastane nová a jiná si- tuace. Posl. Einspinner soudí, že by se tak nestalo, a dovolává se výroku vůdce štyr- ských Slovinců dra. Korošce — výrok ten byl také v „Národních Listech“ zaznamenán — že Slovinci také v novém sněmě zahájí obstrukci, nesvolí-li Němci k jejich minimálním požadav- Tyto minimální požadavky slovinské posl. Einspinner nyní znova odmítá, poněvadž dle jeho soudu znamenají rozdvojení (Zweiteilung Štyrska, jež Němci musejí zamítnouti ze svých důvodů národních a také k vůli vážným zá- jmům státu i země.
Němec Einspinmer Slovinec Posl Koroška Zweiteilung Štyrsko
23 article
Zároveň posl. Einspinner podává své ve- řejnosti jiný politický plán: žádá, aby se sjed- nala dělnost říšské rady, aby se konečně vy- řídil malý finanční plán, jehož je třeba, aby se pomohlo úřadnictvu, a aby se zemím do- stalo údělů, tak aby pak mohly i ve Štyrsku býti zlepšeny platy učitelstva a zemského úřadnictva, a aby se mohly vyplatiti subvence, dosud nevyplacené pro nedostatek penězv zemské pokladně štyrské. Mimo to, dostane-li se zemím údělů, nebude nutno ve Štyrsku zvý- šiti přirážky, jež by jinak velmi značně mu- sily býti zvýšeny: nebude-li třeba přirážky zvýšiti — tím posl. Einspinner končí — bud se tím příznivě účinkovati na situaci v zemi. Poslanec Einspinner mluvil, jak zřejmo, upřímně. Když žádá, aby se zajistila dělnost sněmovny, pak my Češi můžeme souditi, že posl. Einspinner příliš vážně nepojímá opo- siční hrozby Němců z Čech pro říšskou radu. Ale když posl. Einspinner přiznává a dovo- zuje, jak Štyrsko potřebuje finančního plánu vládního, tu může se velmi snadno státi, že Slovinci budou jej s obnovenou energií zamí- tati, poněvadž by jím poškozena byla jejich obstrukce, kterou i pro budoucnost vyhlašují kům.
Einspinmer Čech Němec Štyrsko Čechy
24 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Začátek škol. (Několik volných myšlenek a poznámek.) Návštěva obecných škol tedy začala. Nováčkové rozhlížejí se s velkým zájmem, ba namnoze s údi- vem po školní budově, po jejích chodbách a učeb- nách, nutí se, aby uvykli nepohodlným školním lavicím a upinají zvědavě zrak i sluch na pana učitele nebo slečnu učitelku — začínají se učit školnímu učení, Říká se, že je každý začátek těž- ký, ale novým žáčkům je začátek lehký a zají- mavý všude, kde učitel je dobrý methodik a tako- vými jsou naši učitelové a učitelky nyní, nemýlím-li se, všude. První doba školní návštěvy plyne tedy nováčkům — po dobré domáci výchově — jako příjemné vidění, jako hezký nějaký sen. Žákům, kteří už do vyšší třídy postupují, není arci všechno to, co na počátku školního roku se děje, žádnou novinkou a neposkytuje jim tedy obnova školní návštěvy už žádného zvláštního potěšení. Trochu novoty je arci při každém novém školním rocea tato, byť i jenom částečná novota, oslazuje žákům mrzutý jinak pocit, že je krásným dnům prázdnin už konec. Starším dětem, které prožily veselé, pří- jemné a tedy šťastné prázdniny, je opětné zahá- jení „škol“ požitkem poněkud krušným: za to vím ze zkušenosti svého sousedství, že ubohé dětiz chudiny, kterým prázdniny nie nepřinesly, než prázdnotu, nudu a nedostatek všeho téměř, po čem dětská mysl touží, nový začátek školní návštěvy vítají jako dobu pestřejšího a zajímavějšího života. (Aby se mi rozumělo: mám stále na mysli jenom
25 article
děti v rodině dobře vedené a nikoli mládež už z dětství zvrhlou.) Celkem lze říci, že dopadá nový školní rok na mládež s jakousi elegickou, sladkobolnou tíhou a poněkud tesknou nejistotou v příčině věcí pří- štích — blaze však žákům, kterým sympatický uči- tel školní vyučování dovede učiniti milým a lahod- ným. Žák, který je tak šťasten, že nachází se ve třídě učitele, jenž rozumí dětské duši, jenž posu- zuje tuto se stanoviska vlastní zkušenosti, maje n paměti vlastní věk dětský — žák ten po celý živo vděčně vzpomíná dnů ve škole prožitých — tako- vému učiteli bíjou vstříc všecka srdce dětská lá- skou i poslušností, neboť on sestoupil k „ma- ličkým“, zůstav sám přece velikým.
26 article
Já sama vzpomínám s radostí školy vesnické kde mně dostalo se prvého vzdělání školního: jediné ohromné světníci s četnými okny nacházely se po každé straně lavice, v pravo pro dívky, v levo pro hochy. Kdykoli si představuji prvá dvě léta školní návštěvy, vždy dostavuje se mi týž blahý pocit radosti a blaha: milý, předobrý náš uči- tel těm nejmenším věnoval prvou část hodin. zá- roveň však vyučoval a zaměstnával také ročníky starší, neboť všech pět ročníků se v této jedině jizbě nacházelo! Byla to ohromná práce výchovná. ale vzdělaný, ušlechtilý ten muž dociloval rok co rok utěšených výsledků, ačkoli naše malá vesnice nacházela se na rozhraní dvou zemí a žáci tedy byli dvojí národnosti. Prosím, aby laskavý čtenář uvá- žil, jaký to byl úkol: vyučovati v jedné učebněa v jedné době žáky pěti tříd. dvojího pohlaví a dvojí národnosti... Můj úkol byl vždy mžikem rozřešen a mojí největší radostí potom bylo, poslouchati a sledovati látku vykládanou ročníkům starším, takže záhy bylo mi dovoleno odpovídati na otázky pokročilým žákům kladené, z počtů, děje-, země- pisu, což bylo mi vzácnou a neocenitelnou výho- dou v dobách pozdějších. Bohužel, bylo mi pouze dva roky dopřáno této radosti. Pak postavena ob nádherná nová školní budova, třídy rozděleny a každé probírána pouze látka ročníku tomu pří- slušná.
27 article
Dětem nynějším dostává se vzdělání školního znenáhla a odměřeně. Mnoho se však při tom opa- kuje z ohledu na méně nadané, což pak je ztrátou času pro děti nadané, které by jistě látku, rozvrže- nou na 5 roků, zmohly za 3 roky dokonale. Nechei tím říci, že takové dítě by pak musilo v příliš útlém věku do středních škol, mně zdá se skoro že prospělo by takovému dítěti, kdyby později do školy vstoupilo. Jsa silnější a vyspělejší takový žáček, vzdoroval by svým tělesným ústrojím víee různým dětským nemocem, kterými právě uboz malí „šestiletí obojího pohlaví bývají stižováni týrání. Tu ocitla jsem se před otázkou, která dle mé- ho soudu ani žádnou skutečnou otázkou ndní, toliž před úvahou: je lépe odevzdati malé děti veřejné škole, anebo obstarati jim vyučování domácí? Otáz- ka tato má ovšem smysl jenom u rodičů zámož- ných, kterým je náklad na výchovu děti věcí vedlejší a kteří se namnoze veřejné školy bojí pro možnost nákazy a zavlečení jnfekčních nemocí. S hlediska výchovného je na celé čáře už dávno rozhodnuto a uznáno, že je vyučování a s ním spo- jená výchova na veřejné škole neskonale cennějšt než vyučování soukromé a domácí, o této stránce otázky bylo by tedy zbytečno jednati. Avšak i po stránce zdravolní jeví se věc nespornou a obavy úzkostlivých rodičů zbytečnými. Neboť: 1. koná se na školách obecných zdravotní dozor nyní s nej- svědomitější péčí; 2. bdí nad zdravotním stavem škol celá veřejnost a zejména veřejný tisk s pří- sností naprosto bezohlednou a 3. není žádné na- prosté jistoty proti infekci ani mimo školu, nebot
28 article
možno ji uloviti kdekoli, na ulici, v kostele tramwavi, na železnici atd., vůbec kde mnohe lidí se stýká — a dítě nelze přec chovati odlou- čeno od všelikého styku se světem a pěstovati je jako exotickou rostlinu ve skleniku! Není tedy je- nom škola v té příčině důvodem pro obavy Návštěva veřejné školy je první a základní průpravou pro život člověka. Zde nabývá dítě prv- ní znalosti lidí, seznává neobsáhlou různost povah. temperamentů, zvláštností, ctností i nectností, mra- vů i nemravů a učí se takto hleděti do života sku- tečného, do víru společenských sil a prvků, v kterých mu bude povždy se pohybovati, osvědčo- vati a snad také bojovati. Dítě v domácí jenom výchově vyrůstá jako pod skleněným poklopem jaksi mimo svět, jehož znalost si později snad trp- kými zkušenostmi bude musit teprve získávat. Každý soudný člověk uznává, že děti mají vy- růstati v pocitu jakési obecné rovnosti, beze všt výlučnosti a pýchy, a toto lze aspoň do jisté míry dociliti nejlépe na škole veřejné. V té příčině však doporučovalo by se zavedení dělského stejno- kroje, kterýmž by také ještě se docílilo, že by děti přicházely do školy oblečeny úhledně, byť i jenom prostě. Všecky rozdíly stavů by se rozplývaly, kdyby zevnějšek žáčků nelíšil se od sebe, leč — větší nebo menší čistotou. Jak blahodárně působil by oděv stejný hlavně na děvčátka, ví každý, kdo po- slouchá rozhovory těchto maličkých dcer Eviných o věcech toilettních; bohužel roste tento zájem pak každým rokem u dívek dospívajících velice na úkor ostatních ušlechtilých snah a povinností ke škole — i rodičům. Rodičové, majíce na zřeteli vše toto, záhy oblékají svoje synáčky i dcerušky namnoze do stejnokroje, pořízeného dle uniformy námořníků a známého pod heslem „matros“: tyto děti ve škole jsou vždy účelně a vkusně oblečeny.
Evin
29 article
Avšak otázka stejnokroje pro všechny děti je otázkou — také finanční. Chudým rodičům bylo by namnoze obtížno pořizovati dětem stejnokroj a tento musil by se jim tedy odjinud, od země, obcí nebo lidumilných spolků dodávati zdarma. Bylo by to jistě velmi hezké a také humanní, ale to je prozatím jenom ještě ideál, který doporučuji k u- vaze přátelům mládeže a školství. A když tak mluvíme o dětském obleku, na- padá mi jistá malá sice, ale přece potíž s malými žáčky, těmi nejmenšími, když zimní doba nutným činí, zabaliti malého žáčka do teplejšího převleč- níku nebo zimníku. Když ti malí občánkové školní budovu opouštějí, zápasí zle s rukávy, límcem od blůzy a tak dále, což se často stává i lidem dospě- lým. Nebylo by tu na místě v přestávce o 10. ho- dině, kdy všecky třídy mají oddech — dovoliti dívkám tříd vyšších, aby šly a přispěly malým žáčkům při obtížném oblékání zimních kabátků? Do školní budovy nesmějí přece vcházeti všichni. kdož čekají na své děti v dešti, větru a nepohodě: zmešká-li se pak ten, kdož pro žáčka jde, stačí pouhá změna teploty uvnitř třídy a venku na ulici. aby úllí, malí žáčkové, nedostatečně upravení, ochuravěli a stali se neschopnými k návštěvě vyučování. Na jedině dámě nebo pánu sboru uči- telského nelze přece žádati, aby na př. 40 dětí do zimních obleků vpravovali a vše na nich upravo- vali, než je doprovodí k východu školní budovyl Není to otázka zrovna velká, ale mně zdá se přece hodnou několikařádkové zmínky. U maličkých jeví se všechno maličkým a přece jsou ty maličkosti ve svém souboru důležity, důležity pro racionáln péči o mládež, kteroužto pěčí právě naše doba vyniká a právem se honosí. Joselina Nyklesová-Bukovanská.
Joselin Nyklesová