Periodikum ALTO Viewer

1

1I. května 1905.

2

Přiloha „Národnich Listů

3

k číslu 128.

4

Strana9.

5 article Politické zprávy domácí.

Politické zprávy domácí. V Praze, 10. května. (Německá láska Fbyrokratické vládě.) Lvovská „Gaz. Narod.“ rozbká známou stať místopředsedy sně- norního Kaisra, v niž tento varuje Němce pře vládou parlamentní a upozorňuje opětně na vý- kody, jež poskytuje v Rakousku Němeům ka- tinet úřadnický. „Stať ta — praví „Gaz. Nar. — dokazuje, že Němci nevzdali se ani jediného něho snu, a že jim i nyní, jako dřive, neběži vBskousko, nýbrž o němoctví. Že úřadnický hnet jest Němcům nejvitanější, není no- nta; zasedajiť v něm sam' Němci a proto, že u byrokratické vlády parlament buď vůbec ne- jůsobí aneb pracuje špatně, vládnou si Rakou- skem tak, jakoby tu bydleli jen samí Němci. Rovněž jest známo, že se jim myšlenka o po- výšení němčiny na jazyk státní dosud nevykou- Hla z hlavy. Uveřejňování podobných enunciací jako jest Kaisrova, bezprostředně před zaháje- nim českého sněmu, dokazuje, že Němci, ne- mohouce už udržeti kabinet byrokratický, snaž se podnítiti Čechy a aspoň tim způsobem pro- vésti, aby so úřadnický kabinet udržel co nej dele možno u vesla a pomocí § 14. posiloval těmčinu ve slovanských zemích rakouských.“ „Gaz. Nar.“ však doufá, že Čechové nesednou na tuto novou německou vějíčku. V Praze, 10. května. (Uherská krise.) Dnes konala se v Pešti ministerská porada, jež tvala hodinu. Ve sněmovně roznesla se pověst, ie hr. Tisza pojede ten týden ještě jednou do Vidně. V kruzích opposičních se soudí, že opětná Tiszova cesta ke dvoru souvisí s ustave- ním úřadnického kabinetu a proto činí se prý již nyní opatření, aby takový kabinet se stal nemožným hned po prvém vystoupení ve sněmovně.

Kaiser Němec Raka Hla Kaisrův Čecho Tisza Tiszův Praha Rakousko Nara Pešť Gaz

6 article

„W. Allg. Ztg.“ má však z Pešti zprávu, ž v situaci nastává příznivější obrat. Při- peušti též, že Tiszu vystřídá v brzku kabinet Úřadnický, ale ten prý bude míti jen kratičké trrání, aby ustoupil deřinitivnímu kabinetu koaličnímu. Jednání o kompromis jest prý na čebré cestě a skončí tím, že se Uhrám poskytnou dlši jazykové úsiupky, které však nesouvisí v naďarským velením. Jde prý o ústupky, jež sím časem navrhoval baron Banffy a mimot o povelení uherských praporů a emblemů. Z to nemá koalice činiti dalších potíží v otázce velení. Očekává prý se, že smír bude uzavřen buď do konce května, neb počátkem června. V Praze, 10. května. (Význam národ- nestního klubu uherského.) Adresní návrh národnostního klubu v uherské sněmovně má přes svou nápadnou umírněnost značný vý- znam, poněvadž jest po létech zase prvým samo- statným politickým vystoupením zástupců ne- maďarských národností na tribuně parlamentní, kde mohou pronášetí své stesky bez obavy, že se dostanou ve styk se státním zastupitelstvím.

W Allg Tisza Banff Pešť Uhry Praha

7 article

Předseda sněmovny Justh připomenul siee tyto dni rumunskému poslanci Popovi, žev Uhrách nikomu se nepřekáží užívati mateřského jazyka a že se nemaďarským národnostem v Uhrách vede lépe, než v kterémkoli státě ná- rodům, nacházejícím se v téže situaci. Ale slovy předsedovými neodčiněn útisk, jemuž podléhají jak Rumuni, tak i Slováci, a neodčiněn dojem slov bar. Bantfa, ze ukolem jeho strany jest pomaďařiti všechny ostatní národnosti v Uhrách tak aby se Uhry staly i národně státem jed- notným. Theorií o moderním právním státě mohou prý Maďaři dbáti jen tak dalece, dokud slouží zájmům Maďarstva. V době, kdy se takové theorie mohou veřejně hlásati ve sněmovně vůd- cem politické strany, jest parlamentní vystupo- ráni poslanců národnostních tím významnější a když nic více, odhali aspoň světu násilí, pá- chané na nemaďarských národnostech, přes to, že jich národní práva jsou i v Uhrách zákonem zabezpečena.

Justh Pop Rumun Slovák Uher Maďar Uhry Bantfa

8 article

Ze Lvova, 8. května. (Na obranu H- liče.) V jedné schůzi rozpočtového výboru vyčetlo se opět Haliči, že jest země passivní, Pel. Jr. Glabiňski odhodlal se proto vydati simeckém jazyku své stati o haličských finan- eích, v nichž dokazuje na základě přesných dat. že Halič svými daněmi a poplatky hradí sama nejen všechny výdaje správní, nýbrž přispívá po- něrně i na vojsko rakouské, na civilní listu atd. s jedině na zúročení a umořování státních dluhů nemůže ještě přispívati v tom poměru, jak by náleželo. Z Lublaně, 8. května. (Poněmčen školy v Mozirji.) Tyto dni německé listy rznesly zprávu, že městská rada v čistě slovin- ském městě Mozirji ve Štyrsku požádala, aby s tamní trojtřídní škola rozšíříla o třídu čtvrtou, v níž má býti vyučováno výhradně německy. Sta- rosta mozirský Ivan Ovčjak prohlašuje nyní ve slovinských listech, že zpráva vídeňských listů o škole mozirské jest úplně vymyšloná a měst- ská rada tamní nijakého podobného usnesení ne- učinila.

Ovčjak Lvov Halič Lublaň Mozirja Štyrsko

9 article

Ze Záhřeba, 9. května. (Akce chorv at- ských poslanců.) Sněmovní klub chorvat- ské strany práva se usnesl, že svolá všechny op- psiční poslance z Chorvatska do společné schůze, aby se uradili o tom, jaké stanovisko mají zaujati vzhledem k situnci v Uhrácha v Chorvatsku. Pak se má vstoupiti ve styk s chorvatskými poslanci z Dalmacie a Istrie, ja- kcži se Srby a Slovinci a pokusiti se o společ- nu schůzi všech jihoslovanských poslanců. Na ke schůzi má se stanoviti poměr Jihoslovanů k eelé říši. Makedonci proti Rakousku. Ze Skoplje, v dubnu. v) (Pův. dopis »Nár. Listů«). Jakmile přibude kdo do Makedonie, slyš ze všech stran stesky proti Ra- kousku. Již v Sofli slyšel jsem, že dopiso natel »Večerní Pošty« pan Daskolov, kterýž pro- jel Makedonií, prohlásil, že kdežto důstojníei ruští a francouzšti v Seresu a Soluni značné pokroky učinili v uklidnování mysli, důstojníci nakoušti ve Skoplji nestarají se o nic jiného než ovýpravy a výzkumy strategick Rakušané ve Skoplji vymlouvaji se ovšem, že pan Daskolov dává se ve výtkách ovládati vášnt svou jsa rozhodným stoupencem autonomie Mskedoncův a že jen proto, že důstojníci ra- koušti vzpírají se tomuto rozřešení, obviňuje je ze lhostejnosti k vlastnímu úkolu jejich, k pa- cifikaci Makedonie.

Srba Jihoslovan Makedonec Daskolov Rakušan Záhřeb Chorvatsko Dalmacie Istria Rakousko Skoplje Makedonie Seres Soluň

10 article *) Pro nával bližších látek musilo být odkládáno Pozn. red.

*) Pro nával bližších látek musilo být odkládáno Pozn. red. Ale nejsou to pouze Bulhaři, také Srbové viní důstojníky rakouské. Viní Rakušany zvláště, že trpí vraždění Srbův Bulhary, jakož byli nezabránili vraždění Srbův Albánci ve vilajetu starosrbském. Obžaloby své opírají o fakt, že od příjezdu důstojníků rakouských do sandžaku skopljského počalo hromadné vraždění Srbův. Ano, Srbové vidí i v novém vzrůstu třenie a ne vraživostí srbsko-bulharských ruce rakouské. Po zavraždění arcikněze kumanovského Taska setník rakouský Turič, jenž jest sídlem v tomto místě, navrhl Srbům, aby se sdružil a Bulhary a aby usnesli se ve shromáždění společném, že na dále má býti zastaven vzá- jemný zápas i obapolné vraždění. Nabídkya sprostředkování jeho k tomuto cili Srbové od- mítli, poněvadž tušili v nabídce této lesť, aby tak umožněna byla beztrestnos vrahům areikněze Taska. Jeden z nieh děl setníku Turiči: »Jste to vy důstojníci ra- kouští, kteří jste pravými ublječi Srbův. Dříve nebylo zde více než 4 neb 5 vražd za rok, od vašeho příjezdu bylo ale už 68 Srbův usmr- ceno v několika měsících. My nikdy nezabil žádného Bulhara, pouze Srbové byli vražděni.

Bulhar Srba Rakušan Srbův Albánec Turič

11 article

Nemáme tudíž příčiny smiřovati se s nimi, necho prostě přestanou naše lidi vražditi. Chcete li pacifikaci této země, proč. nezamezujete těchto vražd? Věztež, že na příště doneseme mrtvolu každého Srba zavražděného před dvéře domu vašeho, aby všichni poznali pravého vinnika.« Před několika dny setník Turič navštivil okrsek Gilhanský, kterýž tvoří čásť sandžaku prištinského ve Starém Srbsku, aby byl pří- tomen odvádění mužstva pro sbor četnický. Jest známo, že Staré Srbsko pohecháno bylo loni při roztřiďování důstojníků evropských po jedno- tlivých územích mimo reorganisační obvod čet- nictva tureckého. Důstojníkům rakouským byla vybražena činnost v sandžaku skopljském. B tedy podiv veliký, když zříti bylo důstojníky rakouské, že překročují hranice sandžaku sko- pljského a že se ubírají do Starého Srbska.

Srba Gilhanský Srbsko Stará Srbsko

12 article

V srbských i tureckých kruzích způsobiloto poplach stejnou měrou. Turci byli znepokojeni, vidice v tom předzvěsť, že Rakušané vtrhnou dále k Novému Pazaru. Ukazovalo se živě zvláště k tomu, že Rakušané nehnuli ani ru- koma, aby i jen započali s organisací čelnictra v kantonu telovském, ačkoli Telovo leží zeela blízko Skoplje a jest pokládáno za součásť Make- donie, zvlástě když tam rozvinují komiti a ex- archisti bulharští činnost svou, kdežto v Gilhano nežijí než Srbové. Přednost, kterouž Rakušané dali Gilhané. vysvětlovali Srbové ovšem touhou rakouskou. nikoliv pacifikovati vnitřek Makedonie, nýbrž rozšířit vliv důstojníků rakouských k hranici srbské, aby v čas seznány byly prostředky, jak seslabiti ofensivu srbskou z této strany, až by nadešel rakouský vpád do Starého Srbska. Ra- kouští důstojníci zamířili tak raději směrem k Novému Pazaru na místě směrem ku Pečia Černé Hoře, do krajův, kdež by jim bylo bý valo náleželo zorganisovati četnictvo, uvnitr území jim přikázaného.

Turek Rakušan Srba Nový Pazar Makedonie Srbsko Černá hoře

13 article

Hleděl jsem si zjednati rakouské vysvě- tlivky k věci té od p. Pary, konsula rakouského v Skoplji. Pán ten tvrdil mně, co mně bylo ře- čeno již před rokem na Mičovém náměstí, totiž. že Staré S-bsko nebylo prý odňato kontrole dů- stojníků rakouských: Jestliže prý Rakousko hned od počátku nerozšířilo činnost svou na tento vilajet, bylo prý to tím, že počet důstojníkův. již byli k disposici, byl příliš malý; jakmile prý ale počet jich roste, rozšlří se činnost je- jich i na Staré Srbsko. Zvláště prý se ale po mýšlelo už loni na podzim zahrnouti okrsek gilhanský v rámec činnosti důstojníků rakou ských i navrhl prý tak sám vrchní velitel zre organisovaného četnictva tureckého, italský ge nerál v Soluni. “) Co se týče Telova, důstojníci rakouští ne- spouštějí prý ho se zřetele a rozšíři prý záhy i na ně pokusy o reformy. Tím odpadají prý samy sebou tendenční výklady o návštěvě setníka Turče v Gílhane, mínil na konec pan Para, jenž, jak vidno, předpokládal u lidí dobré vůle velmi nehoráznou dávku dobromyslnosti a důvě- řivosti ve vykrucování rakouských oficiosův.

para Paros Mičový náměstí Rakousko Srbsko Soluň

14 article

Ostatně nejen důstojníci rakouští, pa Para sám a celý vůbec konsulát rakouský jest Srby živě obviňován ze stálého doroz- umění s komity. Ukázány mně i listy, kdež komiti žádají za vyslání- kavase rakouského na nádraží, aby chránění byli proti zatčenl, h ro- zicímu úřady tureckými. Vytýká se současně panu Parovi, že i nterveno v a u ottomanských úřadův po kaž dé. když tito zatkli některého útoč- níka bulharského. Takým způsobem ublječi Srbův neobávají se ani zatčení. Jeden konsul děl mně ovšem: »Jest přiro zeno, že pan Para s intelligencí a čiperností, jež jsou mu vlastní, činí vše, aby prospě politice a zájmům vlády s vojí podle instrukci, jež dostává z Vídně.« Avšak jsou karaktery, kteréž svou intelligenci a svou čipernosti nikdy nepropůjčují politice špatné A protož ovšem i my nepropůjčujeme sloupce své takové ni podobným obranám netoliko »vídeňských instrukeí« pro Bulhary, o nichž jest ve Slovanstvu veškerém jeden soud, nýbrž ani oné »čipernosti«, s jakouž instrukce ty vy konávají pan Para i jeho společníci.

Srba Par Srbův Bulhar Vídeň

15 article Národní hospodář.

Národní hospodář. Hospodářská výstava v Praze. Jak utěšeně se lotos tato výstava, která v sobotu dne 13. května bude otevřena, rozšířila a zmohutněla, toho nejlepším důkazem jest, že od jubilejní výstavy r. 1891 po- prvé zase všechna místa za průmyslovým palácem jsou úplně obsazena. Dnes již jest celé prostranství vkusně upraveno a ozdobeno a pracuje se o překo na několika soukromých pavillonech. Kostra vzorné kovárny, ve které se po dobu výstavy stále bude pracovati, jest již dohotovena. — Skupina chovného dobytka bude letos velice krásně obeslána a bude ve všech odvětvích svých neobyčejně zajímava. K čet- ným odměnám ve skupině skotu přispěl též okresn výbor v Brandýse n. L. 60 K, čímž odměny ty do- sáhly výše 6000 K. — V posledních dnech bylo cele *) Dosavadní zprávy o napjatém poměru gene- rála italského v Soluni k důstojnictvu rakouskémua jeho silné nedůvěře k činnosti důstojníků těch zvlá ště s ohledem na známé zálusky na Staré Srbsko Albanii, ovšem tvrzení rakouského zřízence v Skoplj naprosto odporují. Pozn. red.

L K Praha Brandýs Soluň Albánie

16 article

výstaviště vyčistěno, vyzdobeno a cesty posypány čerstvým pískem. Rozkošně se rozvíjející jarní příroda v Král. Oboře skýtů skvostný rámec pro výstavu. Za- tím již také ředitel pražských sadů městských p. Ska- lák činí pilně přípravy, aby proměnil ústřední stř průmyslového paláce v luzný květinový sad. Veškeré ochutnavárny budou letos v tomto sadě, uvnitř prů- myslového palce umístěny. Zvláštní zmínky mezi ochutnavárnami zasluhuje také chvalně známá mo- ravská vinárna p. Jos. Šutery, ve které členové jeho rodiny se budou presentovati v půvabných morav- ských krojích národních. — Od slavnostního zahájenl výstavy bylo letos upuštěno — Vstup do výslavy mají členové Ústř. hosp. společnosti volný. Členství lze oznámiti korespondeněním listkem nebo poštovní poukázkou. Roční členský příspěvek činí 10 k.

Král Šutera

17 article

Bavlna. V minulém témdni byl americký trh ba- vlny pevný. Přičiny toho dlužno zříti v machinacích spekulace. Zakročením haussistů nabyl trh dosti značně živosti, při čemž kolisaly zvláště ceny lhůt- ního zboži. Moment tento přivoděn úhradními kou- pěmi spotřeby, která byla do jistě míry znepokojena cenovou reskcí týdne předchozího. Leč přes to ne- zdařilo se ceny trvale a pronikavě zvýšiti a koncem týdne neliší se úroveň cenová valně od úrovně týdnu předminulého. Nyní ovšem spekulace chytá se pro středku, který se tolikráte již pro ni osvědčil: snaží se získati pro spekulaci bavlnářskou šíroké vrstvy. které nemají dnes vlastně v tom směru žádného vhod- ného objektu. Zprávy o opozděné sklizni, o redukcích osovních atd. mají je zlákati k obchodům, po kte- rých spekulace tak touží! Není pochyby ovšem, že počasí nebylo sklizni nové úplně příznivo, leč mno ment tento zatím na váhu ještě nepadá. Zprávy o redukcích osevních jsou stále opatrnějšími a ne- chybí již hlasů, které poukazují k tomu, že restrikce jest minimální při stejném užívání umělých hnojiv jako loni. V tom směru rozhodla okolnost, že v pě- stění bavlny hlavním kontingentem jsou menší far- máři, kteřá letos zavčas ještě prodali a následkem toho poklesu cenovéh, valně neucilili. Mezi malýmia velikými pěstiteli jest pak dohoda velmi nesnadna.

18 article

Pozoruhodným jesi také pohyb sklizně za duben, který dosáhne 902.000 bal. proti 288.000 bal. r. 190 a 478.000 bal. r. 1903. Nyní ovšem budou pro smý- šlení bursy rozhodny zprávy povětrnostní. Že by došlo k nějakým prudkým reakcím cenevým ať v tom či onom směru, toho známek zatím není. Vývoj cen bavlny na novoyorském trhu dán těmito čísly: bavlna na bavlna květen pohotová květen červenee 7 90 7.56 7 53 7. 90 7.56 7 51 7.43 7.46 7.33 7.85 7 35 7.49 7.95 1.50 7.95

7 51 7.85 7 35 7.95

19 article 7.52

7.52 8. 05 Z ruského průmyslu železářského. Zlepšení žele- zářského průmyslu v ruském Polsku, o klerém jsme na tomto místě referovali, činí přes válku a přes do mácí nepokoje značné pokroky. Potřeba následkem zvýšeného ruchu stavebního a následkem zlepšené dopravy po cestách stoupla, dakže jsou závody kon- strukční velmi dobre zaměstnány. Co do nosičů, plechů a pod. nemohou podniky ani přijímati objednávky na krátké lhůty dodací. Také v jiných oborech (co do tyčového železa, hrubých plechů, kolejnic, drátů a p. jest průmysl železářský dobřo zaměstnán. Ceny uve- dených předmětů byly v poslední době zvýšeny. Zdá se, že potřeba ještě více vzroste; alespoň mluví četn znánky pro tuto domněnku. Pozoruhodno jest. ž následkem války a domácich sporů se spekulace úplně vzdaluje trhu a že z léhož lůvodu objednává spotřeb jen to, co jest nutno. Závody, které dodávají válečný materiál, jsou do tě míry zaplaveny objednávkami. že jest vláda nucena objednávali v cizině. Všeobec- ným jest přesvědčení, že po válce vzejde ruskému průmyslu železářskému perioda trvalé a dobré zaměst- nanosti. Plovomci obchední škola. Pode jměnem „Escuel Naval d'Cemercio“ sestoupil se v Barceloně komilé za účelem založení obchodní školy, která má chovan- cům po absolvování tř ročníků umožniti, aby ihne ziskali vhodného místa v zámořském obchodu neb bankovnictví. Zvláštností podniku jest, dle zprávy barcelonského komitětu, že budou žáci po čas svých studi bydleti na zvláštním k tomu účelu upraveném parníku a navštíví veškery hlavní země svěla, abys takto opatřili co nejvíce vědomosti. V prvém roce mají býti navštiveny hlavnější přístavy Středozemního moře. Východu a Allantického ocešnu, v druhém Afrika a Jižní Amerika a ve třetím Spojené stály Anglie.

Polsko Barcelona středozemní moře Afrika jižní Amerika Anglie Escuel Naval d ' Cemercio

20 article

Vývoz českého hnědého uhlí. Od 30. dubna do 6. května dopraveno saskými státními drahami 62.133 (—546) t. českého uhlí hnědého a v měsíci dubnu 265.223 t. proti 263.109 t. v dubnu 1904. K zestátňovaci uholné politice bavorské vlády. „M. N. N.“ uveřejňuje následující patrně inspirovan sdělení: Zpráva delegátů, ověřených šetřením někte- rých dolů, ministerstvu železnic ke koupi nabídnutých nebyla ještě podána; o vládním rozhodnutí nelze tedy mluviti. Také zprávy o sjednání eventuální úmluv jsou nesprávny. Aby bylo lze posouditi, do jaké míry jest bavorská vláda nucena nabývati doly, nutno k tomu poukázati, že bavorské dopravní ministerstvo zadalo již na řadu let uhelně dodávky; také nejsou na rozhodujících místech přesvědčení o vhodnost daného okamžiku k zakupování dolů. Hnědonhelné společenstvo. Ve včerejší valně hro- madě českého hnědouhelného společenstva usneseno obnoviti jeho trvání. Za předsedu zvolen opět ředitei Melhart. Přednáška o lodních zdvihadlech. U příležitost- výstavy soutěžných návrhů na lodní zdvihadlo průplavní, v obchodní a živnostenské komoře v Praze právě konané, uspořádány byly komorou v úlerý dn 9. května t. r. technické výklady o zdvihadlech, kter podali se vzácnou ochotou páni dr. techn. Ant. KIIr c. k. vrchní inženýr kanalisační komise v Praze, Viktor Schönbach, tovární ředitel akciové spo lečnosti strojírny dříve Breitfeld, Daněk a spol. v Pra- ze, a k nimž na zvláštní pozvání dostavilo se n 100 interessentů z kruhů technických, úřadních, velko průmyslových, bankovních, školských a pod. Mez účastníky byli president komory A. Vivnáč, členov komory V. Formánek, V. Holeyšovský ze Slavětína

M N doktor technický Schönbach Breitfeld Daněk A Vivnáč V Formánek V Holeyšovský Praha Slavětín živnostenský komora

21 article

J. Krejčík, dr. Malinský, Jan Mokráček, J. Papež, kom a cís. rada K. Tichý, K. Voitl, dále sv. pán Ringhoffe ml., ředitel K. Ludwig, dv. rada B. Pavlíček, vl. rad Černý, ředitel Janatka, dv. rada dr. R. Doerfel, ředite Ap. Růžička ald. Hlosty, jakož i oba pány přednášejíc uvítal jménem komory pan zat. president komory inz Léon Bondy. Z přednášky pana dra, inž. Ant. Klíra c. k. vrehního inženýra kanalisační komise v Praze vyjímáme: Řečník zmiňuje se předem o podmínkáel konkursu na návrh lodního zdvihadla pro průplav dunajsko-oderský u Přerova, který vypsán byl c.k ministerstvem obchodu roku 1903. Měl býti vypra cován detailní návrh pro rozdíl hladin 35.9 m. a zdvi hadlo mělo míti pokud možno malou spotřebu vody a mělo dopravovati lodi všech druhů až do největšíh typu lodí nákladových nosnosti 600 tun. Za 24 hodin mělo zdvihadlem býti přepraveno 30 lodí v každém směru, tedy celkem 60 lodí jednotlivých. Ceny 100.00 K, 75.000 K a 50.000 K a mimo to bude vyplacena prémie 200.000 K tomu zdvihadlu, které se po dvou- letém upotřebení dobře osvědčí. Do konce lhůty kon- kursní dne 31. března 1904 došlo celkem 197 návrhů a s připočtením různých zaslaných doplňků a varianí měla porota celkem 231 návrhů posouditi. V porol byli inženýři rakouští, němečtí, francouzští a angličti a přiřknuta byla I. cena projektu spojených pěti če- ských strojíren: Českomoravské, Breitfeld, Daněk spol., Ruston a spol. Ringhoffer na Smíchově, Ško- dovy závody v Plzní a rakouské Siemens-Schuckertov závody ve Vídni. Druhou cenu obdrželo otočné plo- vákové zdvihadlo, vypracované na základě p- tentované myšlenky vídeňského inženýra Aug. Um- laufa. Třetí cena udělena nebyla, za to byly za odměnu po 25.000 K zakoupeny tři další projekty, a mim to ještě pěti projektům vyslovila porola uznání. Z de

J Krejčík doktor Malinský Mokráček K Tichá K Voitl Pavlíček Černá Janatka R Doerfel Růžička Hlosta Léon Bond Ing Klír Breitfeld Daněk Ruston Aug Praha Přerov Smíchov Plzeň Vídeň rada B Ško Siemens

22 article

seti vyznamenaných návrhů vlastně žádný nemá z vzor zdvihadla lodní, před vypsáním soutěže již po- stavená a užívaná. Pryní cena znázorňuje dvou- vozou lodní železnici, a mohou se tedy dopravovat najednou dvě lodi, jedna nahoru a druhá dolů. Lod při tom je umístěna v komoře plechově, naplněné vo- dou a po koncích uzavřené vraty. Komora lodní ležt na lodním voze, který opatřen je buď 104 koly želez- nicovými, aneb alternativně 10 věnci válečků, jimiž se váha vozu lodního i s komorou asi 2200 tun přenáší na dvě kolejnice, upravené ve sklonu 1: 25. Oba lodní vozy jsou spolu spojeny tak zvaným elektrickým vyvážením. Každý lodní vůz se totiž pohybuje užitin dvou motorových elektrických vozů, které vloženy jsou pod lodní vůz. Proud přivádí ce z centrály, žene mo- tory na vozech motorových a ty otáčejí ozubenými koly, jež, zabírajíce do mohutně ozubeně tyče, ulo- žené pevně ve spodku spodní stavby, pohánějí lodní vůz. Když jede vůz lodní dolů, tu se získaná tím práce přemění týmiž motory pod lodním vození na elektri- ckou energii, a získaná síla převede se na hnací hřídel ve strojovně, na němž je umístěno dynamo vedlejší

23 article

lodní železnice, které táhne vůz lodní do vrchu,a tedy vozem dolů jedoucím získaná práce pomáhá vůz lodní vzhůru jedoucí vytáhnouti. Stroje bnací jsou tak silné, že každá lodní železnice může samostatně pracovati. Rychlost jizdy jest 56 em. za vteř. a trvá jeden zdvih se vším 42 minut, takže za 24 hodin možno dopraviti téměř 35 lodí v každém směru. Cena stavební asi 6,100.000 K. Druhá cena má za základ novou myšlenku. Železný, dutý, plechový buben válcový 70 m. dlouhý s průměrem 52 m. plove na spodní vodě. V něm jsou diametrálně proti sobě vlo- ženy dva válce plechové, naplněné vodou asi do 1 průměru, který měří 12 m. Válce ty pou po koncích uzavřeny vraty, aby voda nevytekla, a slouží k tomu, aby loď v nich plovoucí se otáčením hlavního bubnu zdvihla o celých 35.9 m. najednou až naproti horní zdrži kanálové. Při otáčení plove buben hlavní stále na vodě, je potřeba tedy malou sílu k pohybu, a možno jedním oločením bubnu současně dopraviti ve zmíně- ných lodních válcích jednu loď ze spodní vody nahoru a druhou loď naopak. Rychlost otáčení jest jen 18 cm,- a aby byla při tom vodorovná poloha válce zajištěna, jsou po koncích v ose bubnu upraveny malé čepy.

Železná

24 article

které zvláštními dvěma táhly jsou připojeny k pevným bodům vedle bubnu. Otáčení děje se užitím ozubnice na obvodu po koncích bubnu upravené, do které zabí- rají ozubená kola neklínovaná na téže pevné ose, k niž připojen je spodní konec táhel. Výkonnost tohoto zdvi- hadla jest těměř dvojnásobná žádané výkonnosti kon- kursem, a cena stavební asi 6,400.000 K. Z projektů zakoupených vystaven jest návrh brněnských stro- jíren, který ve čtyrech variantech představuje různé způsoby řešení lodních železnic. Z dalších projektů zasluhuje zminky francouzský návrh lodní železnice, kde oba lodní vozy jsou spolu spojeny a vzájemně vyváženy lany, a kde váha lodního vozu přenáší se na spodní stavbu také buď koly nebo válečky. Konečně jsou vystaveny dva projekty úsporných plavidel, z nichž jeden celkový daný spád rozdělil na 2 stupně po 17.95 m., a druhý na tři stupně. Celkem obsahují vystavené návrhy bohatý myšlenkový materiál, a ze- jmena projekt, první cenou pociěný, jest propracován tak, že by zvláště se doporučoval k brzkému pro- záři 7 69 vedení. 7 62 7 53 7 42

25 article

Ničení ohnice v obilí, zvlášť v jařinách. (Sděluje praktický hospodář Jaroslav Chroust) V odbor- ných listech hospodářských bylo lze čísti mnohé již úvahy, jak odpomoci úmorné záplavě plevele ohnice, celkem však ne vždy případně, aniž se osvědčující vždy a všude a zejmena proto také zůstávaly v kru- zích rolnických bez hluběího povšimnuti a širšího používání. Z té hlavně příčiny dovoluji si napsati své zkušenosti v té věci jako praktický rolník, aby snad spíše v kruzích našich došly povšimnutí jako hlas z vlastního tábora, volajícího po vyhubení zhoubného plevele. Však úmyslem mým je zároveň, přiměti kruhy povolané, aby hrozné škodliviny tě si povšimnuvše, přičinily se o vydání zákona na nucené ničení ohnice. Máme-li zákon, jímž nařizuje se ničení kokotice, proč slejně nemělo by se zákonem ukládati ničení ohnice, neboť jak poměrně nevinnou zdá se býti kokotice k ohnici! Ohnice vyskytuje se v takových záplavách že v době květu celé širé lány vypadají jako nejbuj- nější řepkoviště. A již namanuje se otázka, možno-li čeliti télo zhoubě? Odpovídám, že ano, snadno, b velmi snadno, avšak odpomoc musí se nutně a nu- ceně prováděti všemi zemědělci bez rozdílu, nebol jen ze vzájemného úsilí kyne pomoc. Jednotlivec ne- svedo mnoho, poněvadž ohnice vyskytne se náhle, objeví se z čista jasna na pozemku, kde dříve nebylo po ní ani stopy, bývajíc na př. při prudkých vánicích, odnášejících prsť z polí, odváta na celě kilometry z dáli. Když však přikročí se k hubení hromadnému, odpadne i příčina přenášení, zmenší se zhouby ohnicí způsobené na nejmenší čásť a nám rolníkům i zemi ušetří se sumy veliké. Prve než uvedu způsob vyhubování, jaký se mi nejlépe osvědčil, zmíním se několika slovy, jak také jinak snaží se zamezovati vyskytování se ohnice. V ozimech objevuje se ohnice

Chroust

26 article

co nejméně, za to však zhouby činí v jařinách a zvlášt ječmenných. Vyskytne-li se v okopaninách, vyhubíí se obdělávkou půdy docela dobře a škodí jen, bylo-li v čas obdělávky řep velké mokro, kdy nemožno do pole vkročiti a práce se tím zdrží, aneb není možno pro nedostatek pracovního lidu za v čas řepy zkopati, ohnice na úkor řepy zmohutní a ji dusí. Tu bývá škoda nejpatrnější, nejsnáze zjistitelna. Pozdějším kopáním, byť všechna ohnice se zničila, neodčiní se více škoda, kterou už řepa v prvních dnech vzruchu utrpěla. Ja- řiny sejeme právě po okopaninách, ve kterých se se- mena ohnice, při povrchu půdy se nalézající, zničila a tu doporučují orati po řepách k ječmenu co nej- mělčeji, aby semeno ohnice z hlubších vrstev ornice na povrch se neobracelo a nevzkličovalo. Mělkou takto orbu možno zvláší prověsti, kde řepa se vyorává, půda tím dost se nakypří a kořenů mnoho v ní nezůstane takže není potřeba zbyvší odpadky hlouběji zaorati Vyskytne-li se ohnice ve směskách vikve, hrachu, je lépe tyto hnedle zkrmiti, a nestačíme-li na zeleno usušiti a tak dalšímu zaplevelení se vyhnouti. V ja- řinách možno také odpomoci rozplevelení ohnice tím, že necháme pozemek déle ve strnisku ležeti, poskyt- nuvše tím čas ptactvu, koroptvím, holubům, aby ohniei vyzobali, což obstarají velmi dobře a prostředek ten pomůže více než zaorání, neboť ohnice mnohdy ve strništích podmítnutých velmi špatně klíčí. Že toto „zastarání“ strniště proti ohnici je dobré, možno vi- děti v travinách, v jařinách zaselých, v nichž ohnice skoro se neobjevuje; ovšem také proto, že dobře urostlé traviny ohnici vzejíti nedají. Uvedeným ne- jsou arci vyčerpány všechny způsoby boje proti ohnici a jsou jistě v jiných krajích různé, více méně úspěšné a měly by býti tyto řádky i podnětem, aby zkušení

Mělka

27 article

hospodáři rolnictvu je sdělili a nejúčinnější pak byly pojaty do zákonných ustanovení a předpisů. Pominu dále i způsoby, kterými bojuje se proti ohnici ji vzrostlé, jakož jsou různé druhy pleček, již s dostatel známých i vyzkoušených a pojednám z vlastního pře- vvědčení o postříkování ohnice skalic zelenou, což osvědčilo se jako prostředek nejzpů- sobivější, děje-li v čase pravém a důkladně. Růz nými pokusy a posudky o nich povzbuzen, dal jsem se do ničení ohnice postřikováním skalicí zelenou a přišel výsledky k důvodnému závěru, že to pro- středek z nejlepších. S pokusy začal jsem plie 5 léty a dnes i z těch občanů, kteří jen s posměvem snahu mou sledovali, každý ochotně přizná, že ohnice na mých pozemcích víc zhoubně se novyskytuje.

28 article

Koupil jsem u firmy J. V. Rott v Praze rozprašovadlo soustavy Nechvílovy. Měděná putna, obsahu asi 15 litrů, do které dělník, nose ji na zádech, jednou rukou šerpá vzduch a druhou řídí hadici s rozprašovátkem závitkovým, jednoduchým, jež možno snadno vytočiti a při nahodilém ucpání vyčistiti. Dělník jdla volným krokem po poli, zabírá pruh asi 1 m z šíře, který pak vypadá jemně rozprášeným roztokem dokonale pokryt jakoby rosou omžen. Toť stručně celý výkon ale jak překvapující výsledek! Za den již pozorovati lze na ohnici hnědé skvrny, jež stále se šíří a, je-li slunečno, mizí ohnice takřka očividně. Kdo pro samou ohnici ani půdy se nedohlédl, zbude rostlina setá takřka bez porušení a stačí slabě poledkování. aby úspěch byl úplný a úroda zachráněna. Postřikuje roztokem skalice zelené — siranu železnatého — beru na ječmeny bez travin roztok 15—17%, v nichž za- seta travina, roztok 13—15%. Kde zaset jetel, stří- kal jsem loni poprvé, dvakrát v přestávce týdenní; ohnice spálena na dobro a jetel se pěkně objevil, po- zději však za krutého loňského sucha vymizel. Ve směskách, kde vikev, bob, hrách, kde zemáky, ne- smí se stříkati. Roztok skalice huhí nejen ohnici, ale skoro všechen plevel, vyjma rostliny, jež hluboce ko- ření a mají listy obrvené; ty trpí méně. Největší př tom potíží je příprava roztoku, najině samo rozllou

V Rott Nechvílův Praha

29 article

kání skalice, dosti tvrdé. Opatřil jsem si mlýnkove mačkadlo, ale nevyhovuje. Nyní beru velký kupecký hmoždíř a jde to snáze a rychleji. Roztlučenou ska- hci dám do dobrého řídkého pytle a ponořím do kádě s vodou. Skalice rozpouští se takto dost lehce a k urychlení třeba jen pytel občas povytáhnouti a opět ponořiti. K roztoku uživám sudů od petroleje asi 1 1 hl, obsahu a v nich také na plužní káře vozím na pole.

Skalica

30 article

Roztok se před nalitím do rozprašovadla dobře za- míchá a je výbodno cedit ho jemným sýtem, aby se rozprašovátko neucpalo a práce nezadržovalo. Výlohy při 28.8 aru (1 korci) jeví se takto: jedno postřikování většinou dostačitelné stojí při 15% roztoku a spotřebě 100 litrů a při ceně skalice 6—7 zl. za q i s celou přípravou 1 zl. a postřikovám samo, vyžadující času asi 6 hod., 30—40 kr. Počítáme-li s umořováním vý- loh za strojek, nádoby a pod., činí celkový náklad na 28.8 aru 3 koruny; vzroste arcit, spotřebuje-li se roztoku více. Toť přece jen náklad poměrně skrovný. uvážíme-li, oč zvýšíme sklizeň, očistivše obilí nejen od ohnice, ale i plevele vůbec; vždyť rovná se mzdě za okopání. Při rozprašování škodí rosa, která roztok rozřeďuje a místy i zcela zpláchne. Proto hodí se k to- mu dní slunečné, bez větru a možno postřikovati, když rosa sešla až do 5—6 hod. odp. Později již není radno, neboť by padnouti mohla rosa dříve, než skalice úkol svůj vykonala. Taktéž déšť působí stejně škodně a přišel-li brzo po rozprašování a spláchl roztok před účinkem, třeba postřikovati znovu, a je nadobro po všem pleveli, neboť je tak poškozen a ve vzrůstu za- ražen, že již ho nepoškozené obilí samo udusí. Nej- úspěšněji stříká se, když má ohnice ——6 lístků, po- zději již tak nepůsobl. Není ani zvlášť snad třeba uvá- děti, že lze rozprašovadla i jinak v hospodářství užiti, jako na př. s trestí tabákovou proti škodlivcům stromů, zeleniny a pod. Žádoucno je, abychom se brzo do- čkali rozprašovadel pojezdných pro urychlení a zlev- nění práce a přeji rolnictvu, bychom se s podobným již na květnové výstavě hospodářské shledali.

Roztoky korec

31 article

Textilní extense. Spolek českých průmyslníků textilních koná za součinnosti spolku strojmistrůa zřízenců průmyslu textilního v Ústí n. Orl. odbornou přednášku pana ing. K. Bajera, učitele odborné školy tkalcovské v Náchodě: »O vývoji tkalcovství stroj- ního«. Přednáška provázena bude obrazy bioskopi- ckými a koná se dne 27. května 1905 o 8. hodině večerní v hotelu Frimlově. Seznam firem z Veneznely. Ve vývozní kance- láři pražské obchodní a živnostenské komory lze le- gitimovaným interesentům nahlédnouti v seznam dů- věryhodných firem všech oborů v obvodu c. a k. konsulátu v Karakasu. Trhy. Trhna vlnu v Miškolci (Uhry). Obchodní a živnostenská komora v Praze sděluje, že letošní trh na vlnu konati se bude dne 21. června 1905 ve skladištích úvěrního ústavu v Miškolci. — Výroční trh v Uhllřských Janovicích bude se konati v pondělí dne 15. května 1905. K to- muto trhu vypraven bude zvláštní vlak ráno z Ko- lína. Nakoupený dobytek možno ve stanici místní dráhy za dozoru zvěrolékaře nakládati a ihned po trhu odvézti. — Výročnítrh na hovězí do- bytek v Čáslav i bude se konati dne 15. května. Trhy penčžní. Pražská bursa.

Ing K Bajer Frimlův Orlický Náchod Miškolc Uhry Praha Uhllřský Janovice ko Čáslav učitel odborný škola živnostenský komora úvěrní ústav

32 article

V Praze, 10. května. (Pův. zpráva »Nár, Listů«.) Český příklad působí tedy velmi vlivně: jest tomu málo dnů, co tajemník svazu polských spořitelen studoval zařízení ústřední banky českých spořitelen a právě nyní přichází zpráva, že v Koloru bude za- ložena spořilelna. Akciová po vzoru uberském závod této formy první v naší polovině říšské. Ho- spodářský ruch zemí slovanských zřejmě směřuje při tom ku Praze, kde nalezá pochopení i opory. Jest radostným tento vývoj a jeho výsledky, zatím veřejnosti neznámé, záhy překvapí ty, kdož nejsou stálými a stálými pozorovateli. Na dnešní burse při klidném smýšlení jednána rakouská investiční renta za K 93.40, dále placeny Bproc. obligace Spo- lečnosti rakouských místních dráh za- K 84. 65, 31/sproc. komunální dlužní úpisy Dolnorakouského hypotečního ústavu za K 94.621/2, 4proc. zástavní jisty Haličské skciové Hypoteční banky za K 99.—, akcie Hospodářské úvěrní banky za K 404.— akcie Živnostenské banky za K 246.75. Jinak podáváno za akcie: České banky Union K 247.—, strojírny dříve Daňkovy K 442.—, stro- jírny dříve Rustonovy K 292.—, Zajišťovací banky K 206.—, Rakousko uherské banky K 1651 peněz. Orsciální záznamy znějt: Zástavní listy české hyp. banky 59% Základní úpisy české zem. banky Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl. » » » » » (v K Mel. úpisy . . » (ve zl.) . . (v K Žel. Dlužní úpisy České prům. banky Dlužní úpisy Ustřední banky českých spořitelen Zástavní listy mor. hyp. banky Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 49% Želez. úpisy, Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/29 „ hal. zem. banky 41/2

Daňkův Praha spo Rakousko K Mel svaz polský spořitelna Kolora živnostenský banka Český banka Union K 247 Český průmyslový Ustřední banka

33 article

Kom. dl. úpisy . . Železnič. Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 4 /2 „ Rak. uherské banky 4 % „ Dolnorak, byp. ústavu 49% 31/s Kom. dl. úp. . . » 490 „ „ 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 49% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3% Únorová spol, renta (v pap.) 4.2 0 Dubnová , (ve stř.) 4.2 Květnová » , (v pap.) 4 % Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta . . 4% investiční » . . 3 /2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . .» Česká průmyslová banka . . . Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka . Hospodářská úvěrní banka . . Moravská eskontní banka .. Pražská úvěrní banka . . . . Rakousko-uberská banka Zal. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . . . Daňkova strojírna . . . .. Rustonova strojírna . . . . Česká báňská společnost . . Česká společnost cukerní. Český pivovar v C. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov. z. Z Vídně, 10. května. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Dennl bursa. Obchod na dnešní burse byl klidný. Základní tendence ve všech stadiích zůstala zachována. Ze zpráv ze západních tržišť vysvítá, že nastalo tam uklidnění ve příčině otázky porušení neutrality a zvláště pozoruhodné bylo zotavení novo- vorské peněžní bursy. Ku příznivé náladě na trhu přispělo v neposlední řadě také -příznivé posuzování parlamentní situace v Uhrách, ačkoliv všeobecná

Daňkův Rustonův Poldin Zala Hradec Králové C . Budějovice Modřany Vídeň Uhry Hal Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uberský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost 0 Dubnová květnový

38 article

101.75 100.— 100.30 99 90 100.— 100.70 99.85 100 85 101.30 102 30 99.80 100 30 101.75 102.75 99 60 99.35 100.35 99 35 100. 35 101 40 102 40 100.— 101.— 102.— 100. 20 101.20 94.10 95. 10 100.10 1U1.10 93 85 94.85 100.— 101.— 84.10 85.10 100 85 101.05 100 95 101.15 100.45 100.65 100.25 100.45 119 45 119.65 100.50 100.70 93 35 93.50 247.— 418.— 206.— 548 50