Ročník XXXXV.

V Praze, ve čtvrtek dne II. května 1905.

Číslo 128.

Sa ranní a odpol. Histy pbeadlplání se v Praze v administrani nlta . . . . s droji donáškou n vč něvtlte . . . . 7 K 60h nněc . . . . . . 2 K 30h Poštous netths . . . . s drejí zisilkou na sll nst lla . . . 1I K co mší číslo pro Prahu je a 10 stranách. L. Z Petrohradu, 10. května. V 10 hod večir. (Pův. telgr. zvl. zprav. »Nár. Listůe. Předvídaje začátek ofensivy japonské generál Liněvič přeložil hlavní stan sedm kilometrů severozápadně o Gundžalina na železniční trat. Vláda ruská dementuje, že žádala Japonsko za výměnu zajatců. Na pravém křídle mandžurské armády pokračuje se v hromadění jízdy. Japonské hlídky jsou Rusům znamením nových obkličujících ma- névrů nepřítele Kolují zde vážné pověsti o spo- jení obou loďstev ruských. Dělníci rozhodli se uspořádat 1. května (dle ruského kalendářel veliký projev. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy viz na stra ně 4.)

Na týden před českým sněmem Opět zajímavá a charakteristická novina z Vídně: Sněm království českého bude tedy kenečně ke dni 18. května svolán, avšak v lá da Gautschova doposud není rozhod- žnta, má-li mu připravené svě předlohy ozměně volebního řádu a národ- ních kuriích podat, čili nic? Z tuho vidíme, že vůči »nejtěžšímu pro- blému rakouskému«, jak nazvala správně otázku českou, dosud naprosto dilletantsky si vede, že tápá ve tmách po schodech, nevědoue, do kterého patra a do kterých dveří. Čeká patrně, až jak jl němečtí poslanci na své společné »roz- hodující« schůzi před samým sněmem posvílí. Ovládne-li na schůzi té ostřejší všeněmecká tonina, svinou se ony chystané vládní předlohy a strčí se do kapsy. Prosvitne-li však z německé po- rady i jen pablesk mírnější nálady, osmělí se bar. Gautsch a zaonačí předložením dotčených předloh svých ohlášené dle »vzorku brněnskéhos své »moravské vyšívání« v Čechách. Dá zvolit sněmem permanentní vyrovnávací výbor, jemuž se odkážou obě ty souvislé předlohy k nejbedli- vějšímu studiu, dá k tomu na všech oficiosních zvonicích vyzvánět »milostivé léto« prozemi če- skou a počne eskomptovati tuto blahou vyhlídku na brzký smír obou národů — ve Vidni — přestavbou svého kabinetu ve vládu polo byro- kratickou, polo poslaneckou. Avšak ukázali jsme již, kterak němečtí levičáci uzdravujíeímu se panu baronu milou tu jeho hru se stavebnicí »Der- sehaltovou« žárlivě a mstivě ruší. Dne 5. května bouchli mu tak zhurta do stolu, div že se mu celá stavba až do základních kaménkův a sloup- kův nepobořila.

Není divu, že je p. Gautsch polekán, že čeká, až zdali se pánové do týdne trochu usadí. A poněvadž je u Boha, jak se při temperamentu rozhodující všeněmecké frakce věci v táboře německých obstrukčníků na sněmu utváři, ustu- poje a trali se důsledně také druhý prospekt — přstavba to kabinetu v poloparlamentní, koaličn zinisterstvo do mlhavé dálky, jak jsme již tčera pověděli. Ještě v sobotu jistily orgány zdejšího německého kasina, že je proměna mi- nisterstva Gautschova zcela blízká, bližší nez prý tušíme. Dnes však nikdo ve Vídni, an Gautsch, ani Baernreither, ani Derschatta o ně- jaké změně kulis nad tož o blízké změně scány ničeho nevědl . . . Vše byl jen pouhý optický klam, pouhá fata morgana a nic víe. »Než se bude moci pomýšlet na pře- stavbu kabinetu, musí se přece dří ve velké strany sporné dohodnout o ně- jakém programu, onějaké své spo- lečné činnosti v parlamentě — vykládá kýs politik německý (prý Baernreither?) střizlivě v »N. W. Tgbttu.«. — K tomu to dohodnutí stran může však samo- zřejmě teprv potom dojíti, až bude-li český sněm v klidu zahájen a v klid skončen.« Ano, bude-li? To je ta otázka. Proč spuslili němečti muzikanti právě před sněmem

českým svou nejdravější schönererovskou fan- fáru o neodkladném uzákonění státní němčiny? Proč bijí zuřivě na poplach k vůli zcela roz- umnému rozhodnuti dvou nejvyšších soudních dvorů vídeňských, že má každý veřejný úřad v Čechách přijímat podání v obou zemských jazycích. Proč chvátá pan Eppinger do Vídně na veřejné schůzi vykládat Vídeňákům, kterak prý Němci v Čechách jsou námi utisko- váni, pročež nemohou vůči nám zastavit nepřá- telství, nemohou osvědčit povolnost, poněvadž by se jim vykládala od nás za slabost. Proč štve Pradův liberecký »D. Volkszeitung« německý lid proti »Václavskému sněmu« v Praze, na němž prý jsou Němci ošizeni a zkráceni vůči nám tak že nechtějí na sněmu českém více sodět nýbrž touží po svém vlastním německém sněmu v Liberci nebo v Ústí n. L. Tak se dělá v ně- meckém táboře nálada pro — klidné zasedání sněmu českého. A v jakém rozpoložení mysli, v jaké ná- ladě hledí uvědomělý lid náš nejbližší budoue- nosti své v této kritické době vstřic? Vyčkává od úsvitu tohoto roku, od pádu nenáviděného nepřitele svého Körbra napjatě a ostražitě uzřít z Vídně nějaké znamení počínajícího obratu k lepšímu. Avšak zrakům sebe bystřejším ne- jeví se dosud nikde žádný úsvit. S pěknými lákavými sliby, s ujišťováním o nejlepší své vůli přichází každá vídeňská vláda, ani nejúpor- nějších centralistických nevyjímaje, a proto trpce zkoušený a zklamaný lid náš na po- dobné vládní sliby již ničeho nedá, nýbrž jen »po skuteích a po ovoci« souditi hodlá.

Skutků však dobrých dosud nespatřil nikdo V nejbližších dnech projedná parlament vídeň- ský vládní předlohu, kterou se pro 668.000 Vlachův rakouských zřídí buď v Roveredu neb Terstu universita jazyka ital- ského; avšak pro 1,729.400 Čechů mo- ravsko-slezských není žádné vládn předlohy na stole vídeňského parlamentu, která by navrhovala zřízení české university v hlavním městě Moravy; za to doporučila vláda Gautsehova ke sankci německou většinou na sněmu moravském uhlasovaný nový volební řád města Brna, který jest vtěleným přikořim rovnému volebnímu právu občanstva a tak rafinovaně ustrojen, aby české obyvatelstvo Brna ani v jediném sboru neb okresu volebním nemohlo hlasy svými proniknout a dosíci spra- vedlivého zastoupení. Brno má zůstati doménou německých fabrikantů i na dále. Češti poslanci na sněmu moravském marně ukazovali na ty křivdy a protestovali proti chyslanému bezpráví. Mohli mu, pravda, zabrániti o bstrukel.

Avšak k té ve své mírnosti moravské nechtěli se odhodlati. Patrně kojili se v trpké té chvili, kdy byli německo šlechtickou většinou bezcitně přehlasováni, že »spravedlivá« vláda Gautschova znajíc dobře, kde je na Moravě většina, ne- doporučí tak uspůsobený zákon koruně ku sankci A zatím — skutek mluví! Druhá česká universita kdes, ale za to Němci mají své samo- panství v Brně assekurováno. A jak jest s druhým naším kardinálním požadavkem národním? S rovno platností jazyka českého ve vnitř- ním úřadování c. k. státních úřadů v zemích českých? Přes všechno jasné znění zemských i říšských základních zákonů zní tu praxe V Čechách — němčina, ... na zá- kladě bachovského ministerského nařízení ze dne 23. května 1852 pro soudy trestní a dle bachovského ministeriálního nařízení ze dne 30. června 1852 pro soudy civilní. Na Moravě — i tam němčina na zá- kladě „stálého užívání“ a ministerskéh nařízení Schmerlingova z 22. července 1861 Ve Slezsku pak teprv němčina n základě nejstaršího bachovského „erlassu z 3. listopadu 1851! — Ano, bachovskými absolutisti- ckými provazy jsme dosud svázáni přes všechny krásné sliby vlád vídeňských, to jest naše skutečná, nepopíratelná situace 1.p. 1905, v pátém měsíci vlády páně Gautsehovy. Může si to 6milionový národ dáti ještě dále líbit? Může nabýti důvěry ve vládu, která otál s pouhým provedením práva, plat nými zákony základními nám zaruče- ného? — To jsou přičiny Ee spravedlivému. hlubokému a neulevujícímu roz trpčení celého národa. V takové ná ladě hledí tedy dnes opět český lid nastáva- jícímu sněmu vstřie.

Říšská rada. Poslanecká sněmovna. 329. schůze. Z Vídně, 10. května- (Pův. a tel. zpráva »Nár Listů«.) S lhostejností, která se vysvětluje fata- lismem, vyřizuje poslanecká sněmovna v podrob- ně debatě celní tarif. Tento fatalism jest dvojí. Sněmovna jest si vědoma, že předloha ta koncem tohoto týdne dojedná se, sněmovna jest asi a druhé straně vědoma, že předloha tato nikterak nezmění se. Odtud ta lhostejnost a netečnost na všech stranách sněmovny. Projednaly se dnes nejdůležitější části tarifu, týkající se cel na obili ovoce, zeleninu, nápoje, dobytek a zviřecí vý- robky. Položky tyto schválily se, jak vyšly z po- rad celního výboru, jakkoliv odpor nojen prudký, nýbrž také s několika stran činěn. Do de- baty zasáhl také ministr orby hr. Bouquoy, který prohlásil, že starým tarifem nebyly možny nové smlouvy obchodní. Podle tempa, jakým za šest hodin odbyl se důležitá zemědělská partie celního tarifu možno souditi, e celý zákon bude v pálek hotov. Poslanci soeiálně-domokratičuí společně s ná- rodními sociály podali dnes — jak ohlásily „Národní Listy“ — dotaz ve příčině udělování míst v panské sněmovně a řádů za bývalého mi- nisterského předsedy dra. Körbra, v souvislosti se známým, nedokončeným procesem ryt. Gutt- manna proti „Zeitu“. Splnila se zvěst, že vláda má pro tuto eventualitu připravenou svou od- pověď. Povstal ihned ministr hr. Bylandt- RRheidt. zastupující bar. Gautsche a četl dlouhé prohlá- šení povaby povšechné a také konkretní. Ta- kové, jaké lze shrnouti ve dvě slova: all right.

Všechno bylo a jest v pořádku. Vše bylo korrekt- ním, všichni byli korrektními. Kdo čekal od- pověď jinou, jest naivní. Vláda na tento dotaz od- pověděla hned, patrně proto, že týkal se jía její vážnosti. Doporučuje se však stejná rychlost také při dotazech jiných, které jsou Jůležitější, mají snad však jenom chybu, potud, že nejde při nich o zájem vlády, nýbrž o zájem lidu. Z Vídně, 10. května. (C.-B.) Předseda hr. Vetžer zahájil schůzi o 101 hod. dopol. Mezi došlými spisy jsou dolazy poslane Zázvorky a sp. po zastavení exekučního vymáhání daní v Lounech a okr. hejtmanství slanském: — Kittel a sp. po chování se okr. finanč. ředitelství chomutovského k postoloprtskému starostovi: — Seitze a sp. po účastenství farního duchovenstva dolnorakouského ve službách křesťansko-sociální strany; — Schönerera a sp. po jednání Tučka v Plzni Ministr vnitra hr. Bylandt-Eheidt odpověděl na Pernerstorferův dotaz o žalobě ryt. Gutmanna na vy. davatele »Zeitu«. Udělování titulů, řádů a státních vyznamenání jsou projevy císařské milosti a ne dle ústavy činy vlády, jež vyžadují také jejího podpisu.

Ve skutečnosti valná většina vyznamenání uděluje se k návrhu vlády, která přejímá za ně také plnou zodpovědnost. Návrhy mají se opírat o zevruhné důkladné šetření zemských správců a podlehají po- sléze censuře ministerské rady. Základem všech ná- vrhů jsou osobní zásluhy, také podporování huma- nitních, uměleckých nebo jiných účelův veřejného dobra. Vyznamenání vymožená dřívější vládou úplně vyhovují. Poukazuje-li se přes to, že dřívější vláda řídila se důvody jinými, opravdovým účelům císa ských vyznamenání cizími, sluší povážili, že při ta- kových příležitostech snad nikde nikdy a za žádné vlády nescházely takové domněnky. Ale vláda nemůže obírati se takovými pověstmi a prokazo vati jejich bezpodstatnost, ani nemůže se na ní požado- vat, aby v každém případě vyložila důvody, že vy- znamenaný je vyznamenání hoden. O správnosti těchto poznámek svědčí zvlášť dotazovateli uvedené případy. V posledních pěti lelech byly povolány do pan ské sněmovny jen osobnosti vynikající. Vláda uči nila případy uvedené v dolazu a také nedávno př soudním líčení předmětem zevrubného úřadního še- tření. Tvrzení o chystaném povolání průmyslník Riedla z Polubné postrádá podstaty. Mám dokonc doklady p. Riedla samého, jenž konstatoval loyálně lichost pověstí. (Slyšte ! Slyšte!) O případu Guttmannově a Mauthnerově mobu prohlásiti na základě tohoto šetření zcela určitě, ž dřívější vláda nevyjednávala přímo ani nepřímo s pp. Maxem a Davidem Gutimannem ani s panem

Manthnerem o povolání do panské sněmovny. Toto zjištění srovnává se úplně s přísežní výpovědí by valého přesedy ministerstva. Z toboto prohlášení vysvítá nade vši pochyb nost bezpodstatnost útoků na některé úřadníky. Oa borový chef dr. Sieghardt snaží se všemožně dostáti jen povinnostem svého úřadu a proto získal si ne omezené důvěry svých představených. Totéž prat o zemském presidentu bukovinském dru. ryt. Regne rovi z Bleylebenu. Co praví dotazovatelé o uživání fondů získa ných, bylo by především nutno dáti o tom vládě ně jaké důkazy. Všeobecné tvrzení neoprávňuje k vý povědi o soustavném uplácení tisku velikého státu Pokud mluví se v dotazu o potřebách císařského dvora, odmítám to se vší rozhodností. Otázky v pří- čině užití disposičního fondu příčí se podstatě dis- posičního fondu nejen vlády, nýbrž také každé strany. Dle platných předpisů disposiční fond se ne- účtuje a neskládaji se z něho podrobné účly. Poslanec Choc: To jest privilegovaná kor- rupce l Ministr baron BylandtBheydt: Na po slední otázku, spadající do oboru ministerstva orby odpovídát, že o nějakém nadržování a nepřipustněm jednání s jedním uchazečem nemůže býti řeči, poně- vadž nejde o jednoho, nýbrž o tři uchazeče, s kte rými jednalo se úplně stejně. Tím myslím, že od pověděl jsem na dolazy. Sněmovna pokračuje v podrobném rokování o colním tarifu.

Hlavní zpravodaj i referenti menšiny vyhražují si své vývody v doslovech. Posl. Schuhmeier protestoval proti »špinavému- projednávání celního tarifu. Z masných cel dovozo val, jak velká břemena spadnou na všechny pra covní třídy, živnostnictvo a úřadníky zvýšením těchto cel. Je to lupičská výprava na kapsy konsumentů. z nichž získají rakouští a zvláště uherští dobytkáři. Následkem toho klesne spotřeba masa, což je na pováženou, neboť nikde nespotřebuje se ho tak málc jako v Rakousku. Uvažuje nedostatečnou výživua následek toho degeneraci dělného lidu, stýská si na cla, uvalená na nejnutnější potraviny chudých. Broji proti výroku ministra orby, že agráři mohou považo- vati ministerstvo orby za svůj dům a ptá se, je-l tento ministrem pouze k vůli agrářům? (Hlasy : To se rozumí!) Ministr má chrániti také konsumenty jemu jsou podřizeni také horníci. Pro případ přijet celního tarifu ohlašuje akci dělnictva, jež pro zvý šení ceny potravin bude nuceno domáhati se větš mzdy. V zájmu konsumentů jeho strana bude hilaso- vati proti celnímu tarifu. (Pochvala mezi sociálními demokraty.) Posl. Zimmer polemisoval se Schuhmeierem, ž výhodu z vyšších celních sazeb na chleboviny, maso a dobytek budou míti pouze velkostatkáři. Nejedná se o žádnou lupičskou výpravu; zemědělci chtějí hraditi cenami pouze výrobní výlohy a j. břemena.

Železářská cla jsou škodna, protože zemědělci musí spokojiti se s horším tuzemským materiálem. Po- ukazuje na dobré následky ochranné agrární politiky v Němcích, dovozuje škody rakouského Inářství pohřešuje ochrany dobytkářství naproti Rusku a bal- kánským státům a prohlašuje, že macešská páče o zemědělštví v tarilu znemožňuje jeho zástupcům přijmouti celní tarif. Nabádá všecky zemědělské po- slance, také tyrolské a polské, aby zastali se zájmo zemědělsíví.: Posl. Kubr podal resoluční návrh, jímž vláďase vyzývá, aby při nastávajícím vyjednávání obchodních smluv s Rumunskem, Ruskem a Srbskem připustilo se minimální cio z ječmene pouze pro denaturované zboží vhodné k pivovarství zničením jeho kličivosti. na ostatní ječmen sladový a každý jiný klíčivý tak v pohraničném obchodu uvalilo se clo 4 K. Posl. Skaramanga lituje, že celní tarif věnuje v mnohých případech málo pozornosli zájmům ob- chodním a průmyslovým a nadržuje zemědělstvu. Toto netrpí v Rakousku nedostatkem ochrany, spíše neracionálným hospodářstvím. Nová cla mu nepo mohou. Za to průmysl vyžaduje ochrany cíle vědomé celní politiky. Zvýšená ochranná cla jsou celkem oprávněná, ale jejich těžiště je tuze po sunuto na stranu agrárních zájmů. Konečně přednesl řečník přání v zájmu Přímoří a Terstu.

Ministr orby hr. Buqnoy uvažoval vývoj země dělství a změny, jež se v něm staly, zvlášť pouka zoval na citelnou zámořskou soutěž a její účinek na výnosnost zemědělstva. Budoucně musí se počí- tati také s provedením panamského průplavu. Důle- žitost ochranných cel na obchod netřeba dokazovati. neboť plodnost pozemků ponenáhlu stuupá a tvoření cen poskytuje smutný obraz. Účelam ochrany není zvýšení obilních cen, nýbrž jakási ustálenost, jež docili se pouze vhodnou ochranou. Pokud týkás cen pšenice, poukazuje k vývodům mírných agrár- níků, že v Rakousku je pšenice nejlacinější v cele Evropě. Dovozuje z řeči vynikajících cizich parla mentníků, že právě zástupci nejnižších třid obyva telstva žádali na svých vládách ochranná cla a pro- hlašuje, že žádný producent nemůže býti nuceu pro- dávati své výrobky pod výrobní cenou. Není pravda že agrární cla prospívají pouze velkostatkářům zemědělská rada moravská dokázala, že i nejmen šímu statkáři záleží na slušných cenách. Nynější celní tarif vykazuje mnoho nových položek. Markant ním zjevem v něm jsou také minimální sazby při obilí. Některé položky jsou zvýšeny. Clo na dobytek zavádi se za příčinou vyrovnáni, kdyby váznutím vývozu produkce byla poškozena. Zemědělské oddě- lení celního tarifu se značně zlepšilo. Všem arci vy- hovovati nemůže. Také dílo může býti pouze vý- slodkem kompromisn. Sám referent zmninil se, že by v drobném prodeji: ranní číslo o solě . . . za 8 b věpoledni . . . . . . . za 2h Ve úlislkách na venkovš: ranní čísle. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 3h Inserát platí se hetově napřed. Přečplacení a jnserty přijemná zdminl- strace v Marianské ulici č. s. Tams nacházejí se též redak tiskárna a ezpodice „Národnich Listů“. Rukopisy se novracejí.

nebylo radno uzavírati smlouvy se starým tarifema to dosvědčuje důležitost pořízení nového tarifu, jenž má chrániti domácí produkci před cizí. (Souhlas.) Ohledně Peschkova návrhu odvolává se ministr na prohlášení v celním výboru, že vláda, zejmena ministerstvo orby, bude se snažiti o ochranu domá- cího zemědělství a zvláště o chov dobytka, avšak vyhiražuje si poněkud možnost, aby mohla vyjedná- vati smiouvy. Proto vyslovuje se proti (Peschkovu) návrhu. Ministr doporučuje celní tarif se zemědělského stanoviska a žádá, by byl schválen záhy beze změny dle výborového návrhu, abychom aspoň tuto zbran měli v rukou. (Pochvala a potlesk) Poslanec Tambosi uvažoval o clu na kukuřicia žádal za svobodný dovoz 200.000 q kukuřice do Ty- rolska. Poslanec Schachinger přál si, by hranice naproti balkánským státům zůstaly uzavřeny. Celní tarif není zemědělstvu nepříznivý, třeba mu ukládal velké oběti. Rozluka s Uhrami byla by na škodu obou částí říše. Chtějí li Uhry samostatnost, musí platiti tento celní tarif také pro ně. Žádá za brzké přijeti tarifu, třeba byl nedostatečný. (Pochvala ve středu.

Poslanec Rosenzweig dovozoval důležitost cla na kukuřici pro Bukovinu a prohlásil, že bude hla- sovati proti projednávaným položkám. Posl. Krůtzner praví, že rakouský celní tarif ne- chrání zemědělství tak, jako německý. Vinou země- dělského úpadku je vláda i nedělnost parlamentu. Natízeními dle § 14. jsme podrobeni diktátu uher- ského státu. Smlouva s Némeckem byla uzavřena ku prospěchu rakouských průmyslníků a německých agrářů, avšak dopadla na škodu zemědělatví rakou- ského, jež záhy pocítí následky. Zemědělec bude míti nesnáze s vývozem. Nalehů na vydání zákona o původu chmele a nabádá vládu, aby při uzavírání obchodních smluv chránila dobytek před zavlečením nákaz z Ruska a balkánských států. Budeme hlaso- veti pro celní taril v naději, že vláda uzná nutnost agrární ochrany. K návrhu poslance Unlerladstättera de- bata uzavírá se a hlavním řečníkem (contra) zvolen poslanec Stojan. Řečníci pro projednávané články sřekli se volby hlavního řečníka.

Posl. dr. Stojan pojednal zevrubně o včelařství a litoval snížení cla ze strojeného medu. Jeho dovoz je větší, než vývoz. Žádá vládu, by věnovala pozor- nost tomuto dáležitému výdělkovému odvětví. Minoritní zpravodaj posl. Schralil odmíll soc.- demokratickou výčitku obecní správě vídeňské, že podporuje potravní lichvu. Doporučuje Peschkův návrh, aby se morové hnízdo Srbsko uzavřelo. Budeli přijat Garapichův návrh, může to považovati vláda za vyzvání, aby dělala při vyjednávání se Srbskem co chce. Přimlouvá se za zvýšení cel, na- vrhované ústřednou. Zastává se svého minoritního veta o ovoci a navrhuje resoluci, jíž vláda vyzývá se zříditi k snazšímu zásobení Tyrolska obilím skla- diště v Lienzu státním nákladem a jinou résoluci, již vláda vyzývá se vřaditi do rozpočtu na r. 1900 příslušný přispěvek na nastávající změnu hospoda- ření, aby odbyt tuzemského jatečného dobytka v tuzemsku se usnadnil a umožnil odbyt jatečného dobytka z alpských zemí ve Vídni.

Když chtěl miuvit o resolučním návrhu Tambo- sově, místopředseda Kaiser mu připomenul, že jako menšinový zpravodaj nesmí připletati do debaty něco jiného, načež posl. Schraffi skončil svou teč doporučuje minoritní votum. Minoritní zpravodaj posl. Peschka vzdal s slova. Mi oritní zpravodaj Licht dovozoval ve svém doslovu důležitost ochrany dobytčího trhu. Nechce, aby uzavřela se na každý způsob dobytčí smlouv s balkánskými zeměmi, ale možnost její se musí zachovati. S agrární strany snížen je neprávem náš vývoz do balkanských zemí. V r. 1904 činil 242 mill, Obava z balkánských států je přepjata, nebezpečná již je z Uher, jejichž veterinářské poměry nejsou valné. Dále poukazoval na velkou politickou a ho spodářkou důležitost přátelských styků s Rumun- skem, polemisoval s vývody sociálních demokratův a snažně žádá za přijetí svého minoritního návrhu.

Ref. dr. Bärnreither opřel se minoritnímu votu Schrafflovu, žádaje, by byl zamítnut, rovněž Tambo- sovu návrhu na svobodný dovoz kukuřice do Ty- rolska. Nestotožňuje se s návrhem Garapichovým. ale přece jej doporučuje, protože ve výboru ujednal se kompromis. Proti úmyslu Schrafflova návrhu na zřízení fondu pro starobní pojišťování nemá co na- mílati. S Formánkovým návrhem na zlepšení jakosti ječmene souhlasí; rovněž s resolucí Kubrovou. Přistupuje se ke hlasová ní. Poslanec Helmrich žádá, by se hlasovalo zvlášť o tarifních třídách. Osadní zboží, koření, jižní ovoce a tabůk (finanční cla) se přijímají. Taktéž ta- rifní třídy cukr, obilí a ovoce, jatečný a tažný do- bylek atd. Minoritní návrh Schrafflův stran cla na ovoce propadl; podobné Tambosiův na svobodný do- voz kukuřice do Tyrolska. Článek 3. o celním tarifu (Minimální cla) byl přijat. Minoritní návrh Peschkův o dovozu do- bytka a masa z východních zemí propadl 152 proti 71 hlasům; rovněž Lichtův o téže věci a přijaty návrby výborové. Dále přijaty resoluční návrhy výborově o pro- jednávaných tarifních třídách Při hlas vání o Schraflově návrhu (stran sta- robního fondu) žádal navrhovatel jmenovité hlaso vání (Smích.), pro návrh povstal jen sám Schrafl ale návrh jeho propadl. Resoluční návrh Formánkův (o ječmenu) byl přijat. Rosenzweigův (svobodný dovoz ku- kuřice do Bukoviny) propadl 125 proti 108 hlasům,

FEUILLETON. Dětičk y. Črta z novoyorských ulíc. Fr. Soko l-T ů ma. Milá mládoží česko-americká. Tobě plati tyto řádky! Tvůj český výkřik na 73. ulici, jíž jsem se prodiral, která je tvojí doménou, hři- štěm, pokojem, zahradou, dvorem a vším, tvůj čacký výkřik: „pryč“ aneb „owey“, mne bratr- sky varující, neboť jsi poslala v tem směru, kudy jsem šel, kamenný míč: to vše dnes naplňuje pne pocitem vděčnosti. Kdybys nebyla varovala, kdyby tvůj mič byl zachytil moji hlavu ... O mládež americkou, ať je jakékoliv ná- rodnosti, je dobře postaráno v každém směru. Výchova domáci je volnější, školská upjatější a proti poměrům, a nás obvyklým, škrobenější Obě tyto protivy působí na děcko pozoruhodně. Sevřeno ve škole tak, že nesmí se pohnouti. na ulici požívá za to největší volnosti. A ne pouze volnosti i ochrany. Doma rovněž je vy- chováváno volně a bezbiti. Zle nakládati s di- tětem, třískati je, zakazuje rodičům trestní zá- kon, maje právo díté rodičům pak vzíti a vy- chovati je sám. Děti vědí, že v městě, v New- Yorku, je „Dětský soud“. Tam může děcko žalo zati rodiče. Však je tam i děcko souzeno z své přestupky zákona. Je to velice Jobré. Děti se tu neselkávají s řemeslnými zločinci.

Americké výchova překvapuje cizince. Není tu dět schoulených, nesmělých, dětí, s prstem v ústech, mají-li promluvit k cizinci. Bystře, směle se na vás dítě podívá. Mluví s vámi jako dorostlý člověk. Na pohled nedětské, neodpovídá naší představě o poesii dětí, ale je te ameri- cké. Ta bezohlednost je nutná pro americký praktický život. Býti pevným, nebojácným, od- hodlaným a samostatným, učí ta výchova. Ne- vyučuje se tu žádnému náboženství. Děti ne očekávají od mládi odnikud žádné odplaty za dobré skutky, ani trestu za zlé. Za zlé třeba se zodpovídati před policejním soudem a do- brých zatím mnoho nenadělají. Na prvý pohled je všecko velice pěkné, ale ve skutečnosti v ulicích amerických je ta vol- nost postrachem všech, kdož nuceni jsou on zavaditi. Aspoň tam, kde rodiče bydlí, v „tene- mentních“ (nájemných) domech bez dvorů, kde je v létě horko k zadušení, a děti používají ulice, aby se proskočily. Jinde ovšem nejsou třebas poměry takové, ale tam zase jiné poměry v ro- dinách způsobují, že se rodičové rádi dět zbaví . .. A děti používají svobody americké v plne míře. Řekl bych, že je to volnost indianské prérie. Ulice 72. až 76., avenue A., 1—2—3 East a sice od řeky až ke třetí Ave. jsou svědky mého vypravování. Když jsem poprvé prodíral se 73. ulicí, bylo asi půl osmé večer, za bílého dne. Hlta jsem ty zvuky drahé a zde přec už tak cizorodé mateřštiny. Byl bych zlíbal ty kluky, proháně- jíci se tu v zástupech. Ta jejich čeština byl

arci z polovice angličinou. Však později jsem se ze svého enthusiasmu vyhojil. Dostal jsem zkrátka — ránu. Docela obyčejným, sprostým špačkem, velikým jako litr, do zad. Nějaký „boy“ (kluk) nabral špačka falešně — neb jsem, křižuje ulicí, nešťastně se připletl, zkrátka, dostal jsem ji. A hned na to jsem uslyšel ne- horázný smích. „Gentlemens boys“ to bavilo. Měli nehoráznou radost z události. A nebyli t snad drobní školáčkové. Nikoliv. Byli už pěkní klackové, 16—17letí.

Račte se mnou tak trochu ulicí, po jejíž trotoárech vyloženy tovary všeho druhu. Kana- fasy, porcelán, zelonina, ovoce, na jaké jen po- myslite, banány a pičesy, hračky, vozíky a ko- čárky dělské a bůl vi, co ještě. Ve středu ulice po obou stranách chlap na voze řve: „for faií sents thy baeskot“ („za pět centů košík!“, roz- uměj banánů, broskví, jahod nebo zemáků, ja- blek a pod.) Mezitím projíždějí nákladní vozy, lebké kočáry, elegantní „baggy“. Vyhýbají se s akrobatickou zručností překážkám. A do všeho drahá mládež provádí své hry. Nic jí není tak špatno a zbytečno, aby s tím nedovedla pohráti. A společné, kluci a holky, od tří let až do 14 až 16. Snad i více. Všecko v rušném pohybu, jako když se moře vlní. Tady na kraji jezdí po trotoáru na bruslích. V létě! Místo hladkého že- leza mají brusle dvě kolečka, chodníky a ulice jsou asfaltovány a jezdí se po nich jako po ledě. Pozor, abyste nikoho neporazili! Bylo by zle. Kluk vám přejel nohu? Snad vám palec krvácí? To není nic. Chyba vaší vlastní neopatrnosti.

Tu vedle zase hrají si zcela drobné děti. Vy- hněte se hezky, ať není křiku. Zde se předhání asi pět dospělých děvuch. — Pro boha, z cesty! Tamhle se asi osm kluků pere! — Jen od nieh dále! Pozor! tu jedo podle sebe asi pět kočárků s dětmi. Tlači je české chůvy nebo černoši. At do vás nevrazi! Rychle se uhněte, sehněte! — Teď! Obrovský špaček krouží povětřím jako luňák. Je to zábava! A řve všecko, jako když v Texasu křii černocha. Pozor také, abyste ne- vrazili do žádné chůvy. Hebelkují tu na chod- níku a baví se asi o svých paničkách. Mají dět v rukou. A tím jsou chráněny jako majestát. Teď něco bouchlo! Slyšeli jste? Honem s ohlédněte, Letí kamenný míč. Má asi dvě libry váhy, letí prudkostí, že by vám mohl hlavu roz- bit. Pravá americká hra pro dětičky od 14 do 17 let. A hraje se pouze na ulicích, hustě ožive- ných. Jen hleďte pěkně před sebe, za sehe, nad sebe, kolem sebe, před nohy i pod nohy, na levo i pravo a nezapomeňte oči otevírat, i na nejmenší a nejnepatrnější věc, zda se neoctnula v nějakém poměru k vašemu nemotornému evropskému „já“. A co se chytáte za hlavu a kři- víte obličej? Že vám někdo „zavadil“ podešv o — čelo? A hned oběma nohama? A hned zase do týla? To není nic. Jen honem do středu ulice! Docela nevinná hra! Drahá mládež, hoši, děvčata, vylezli na železné sloupy uličných sví tilen, zachytli se tu za okrasy a houpají se. Docela nevinná radost pro dětičky od 10 do 14 roků. Jen nerušte a hezky dál! Tamhle taky nechodte! Tam zase malé děti pouštějí

„káču“ a „vlka“. Jej, pozor! Což nevidíte Tu zase několik pánů kluků za strašlivého řevu pouští „khaita“ (draka). Co že jste řekli? Že by zasloužil kolohnát pár pohlavků? Jen to nel „Boaks au thy ir“ (pohlavek) je dlouhý termin technický, ale delší by byl ještě výprask, jaký by vám uštědřila celá ulice, kdyby se ukázalo, že chcete překážeti denní rozkoši „milé mlá. deže“. Čeho se lekáte? Kluk se chytil za uzdu rozjetéhc u kočáru koně, nějakých dvacet metrů v poklusu dává se koněm vláčet? Nevídánol Všimněte si! Kočí ani vláskem bičíku se ho ne- dotkne. Jen tak na plano hubuje. Aby se ne- řeklo! Chlapeček — asi 12letý — už zase od- skočil. Nu takl A hle, jak se směje. Měl svoje potěšení a vyražení. Kdyby po něm koči švihl, jak u nás bývá? Stloukla by kočího celá ulice. Tuhle stojí policajt a ještě se směje? „Ol Nové leknuti? Nikoliv, to není požár! Stě- hovali se, zbyla stará sláma. To se nestěhuje. Jaké starosti? Vynesli na ulici — a zapálili: To je vše. Dětičky mají radost, staří se zbavili nepohodlnosti a poliema, se klidně dívá — se založenýma rukama a usměvavou tváři. Snad je v hejně také jeho chlapeček nebo holčička. Jsme již na třetí avenue! Tu si zajdeme k panu Čapkovi nebo Brodskému-Sovákovia jsme v — bezpečí. rajt!“