1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 6. září 1913.
Praha
4
masthead
Na rannl a večerní linty
předpláci se
V Praze v administraeí
na měsie.
na čtvrtj. . . . 2 K —
6 K —
s dvoji donáškou:
a měsl
na čtvrt leta i
kai
ve Hiliálkácha
na měsic
Praha
5
masthead
Poston 9Kso
Poston 9Kso
na čvrtieta . . . k eo
a dvoji zásilkou
něsl
na čtvrtieta: . . k e
7
masthead
Večermí
Večermí
dání.
V drobném prodeji
ranní čislo o sobě
za Sh
večernl
. . . za dh
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10k
večerni . . . . . . . . 5b
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a insorty přijíma
administrace v Marianské ul., k
Tam nacháneji se těl
redakce, tiskárna a expodlne
„Národních Listů“
Rukopiny se nevracst
9
article
V Praze, 6. září.
Před dvaceti lety akademická mládež slo
venská, v Praze studující, vydala almanach
„Detvan“. Almanach tento byl sice v té dob
osvěžující oasou na poušti slovenského veřej-
ného života, ale všimly si ho tehdy snad více
maďarské kruhy než Šlovácí. „Pester Lloyd“
tento věrný obránce maďarských zájmů, ho-
vořící jazykem srozumitelným ostatnímu svě-
tu, pozastavil se nad úspěchy slovenské mlá-
deže na českých školách, srovnával to s du-
ševní nečinností slovenské mládeže na školách
uherských a příšel tak k závěru, s jeho sta-
noviska zcela odůvodněnému: česká škola jest
největším nebezpečím pro maďarisační politiku
na Slovensku, poněvadž vychovává národně
uvědomělé, samostatně myslící a jednající slo-
venské intelligenty, prosycené odporem k ma-
ďarisačnímu systému. Jestliže by se rozmá-
hala návštěva českých škol Slováky, uherská
vláda měla by pomýšlet na to, aby raději po-
volila v Uhrách slovenské gymnasium, kde by
se výchova dála pod vládní kontrolou, než aby
se Slováci vzdělávali jen na nekontrolovaných
ústavech českých.
Slovák
Praha
Slovensko
Uhry
Detvan
Pester Lloyd
10
article
Maďaroni od jakživa lépe rozuměli slo
venským věcem než Slovácí. Není tudíž divu
že obava „Pester Lloydu“ nenašla na Sloven-
sku pochopení, že se v staré neodůvodněne
nechuti k českým školám setrvávalo. Přibý-
valo sice trochu slovenské intelligence, ale
pokud vycházela z maďarských škol a zacho-
vávala si slovenské národní vědomí, nepřiná-
šela do života skoro nic více, kromě toho, že
je Slovák. Duševně byla odcizena svému lidu
nevěděla nic o osvětové, hospodářské, poli-
tické práci mezi lidem. Neměla ani smyslu pro
kulturní úspěchy slovenského národa; lido-
vého unční si necenila a literatury slovenské
zpejídla nečetla. Klaněla se sice starým mo-
im a ty se těšily z této úcty, ale znalost kul-
urního života slovenského stále klesala.
Obrat nastal od mládeže, vychované na
českých školách. Ta teprve strhla za sebou
ostatní a učila je márodní práci. Ale ani tente
názorný příklad rázem neprolomil led nedů-
věry k českým školám. Jen postupně nedů-
věra mizí a slovenských žáků na českých ško-
lách přibývá. Loni jich bylo již přes půldruha
sta. Hlavně slovenský západ, slovenským
předsudky méně dotčený, posílá své syny do
bratrských škol; působí v tom směru zvlášti
příklad Uherské Skalice, kde dr. Pavel Blah
svoji buditelskou práci národní založil docela
na československé součinnosti.
Lloyd
Slovák
doktor
Pavel
uherský Skalica
11
article
Letošní československé porady luhačov-
ské svědčí o tom, že v kruzích pracovníků
československých význam české školy pr.
slovenské obrození začíná se správně oceňo-
vat. Dr. Blaho vyslovil tam heslo: slovenské
gymnasium na moravském Slovensku. Měste
Uherské Hradiště ochotně slíbilo ve svých
zdech všemožnou podporu tomuto podniku
Českoslovanská jednota, která již tolik zásluž-
ného vykonala pro Slovensko, ujímá se trud-
ného úkolu, tuto myšlenku uskutečnit. Snad
se tedy dočkáme toho, že konečně Slováci
pochopí význam českého pozadí, že začnou
postupovat ve své obranné práci, opírajíce se
o českou kulturní záštitu. „Slovenský Denník“
uveřejnil právě obsažný a promyšlený článek
dra. Blaha, v němž dr. Blaho hlásá: Pryč o
madarské školy! — Napřed do če-
skéškoly! V jiném článku zase vybízí „Slo-
venský Denník“ k návštěvě českých hospo-
dyňských škol.
doktor
Blaha
Slovák
Slovensko
československý význam český škola pr
Měste
12
article
Jsou to příznivé příznaky rozumného
obratu ve slovenských myslech. Jen tím způ-
sobem, jen zahraničním tlakem možno pohnou
uherskou vládu, aby se smířila s menším zlem
a slovenskou střední školu povolila. Maďar-
ská vláda nebyla by se nikdy odvážila zavřít
slovenská gymnasia, kdyby byla věděla, že
Slováci mají za hranicemi stejnou kulturní po-
moc, jako Srbové v království srbském neb
Rumuni v království rumunském či Sasi ve
školách německých. Starý Hurban, kdyžv
sedmdesátých letech začal volat po českoslo-
venské jednotě, to pochopil. Zdá se, že to
dosud nechápou jen „Národnie Noviny“
které v posledním čísle jako v odpovědi na
výzvu Blahovu: slovenské dítě do českých
škol! smiřují se raději s ponižováním a dušev-
ním odnárodňováním v maďarských školách.
než by doporučily české školy, které vycho-
vají sice lepší národní pracovníky, ale vyža-
dují také některých obětí a námahy při nostri-
fikaci vysvědčení v Uhrách. „Národnie No-
viny“ spojí se raději s peklem, než s Čechy
Maďar
Slovák
Srba
Rumun
Sas
Hurban
Národnie novina
Blahův
Uhry
Čechy
13
title
Je to sice nerozumné, ale je v tom systém.
14
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Z Caříhradu, 6. září. (K. k.) Konference
mezi tureckými a bulharskými delegáty za-
čnou dne 8. t. m.
Z Paříže, 6. září. (K. k.) Bulharský vy-
jednavač gen. Savov prohlásil zvláštním
dopisovateli „Matinu“ v Cařihradě: Chceme
pracovati k tomu, abychom opět odčinil
ztráty válečné a abychom opět ob-
novili svou sílu. Nyní chceme mí:
a přišel jsem, abych jej uzavřiel
Chceme povoliti všecko, co jest nutno n
ochranu Turecka. Chceme žíti v dobrém přá-
telství s Tureckem. Přišel jsem sem pouze pro-
to, abych jednal o otázkách vytýčení hranic
a o výměně zajatců.
Z Berlína, 6. září. („N. W. J.) „Localanz.
oznamuje z Paříže: Dle spolehlivých zpráv
není Porta nijak ochotna činiti Bulharům
další ústupky. Prohlašuje se, že ústupky, na
které přistoupí k vůli velmocem, musí se po-
važovati za maximum.
Z Petrohradu, 6. září. („N. W. J.“) Oíi
ciosně se sděluje, že Rusko a Rakousko-
Uhersko sice v otázce drinopolské postupuj
společně, avšak pohnutky jetich že jsou růz-
né, jak tomu bylo již v otázce kavalské
Ruští diplomaté prozrazují nápadnou zdrželi-
vost v příčině obsazení území bukureštským
mírem Bulharsku přidělených tureckým voj-
skem a důvod toho hledá se v tom, že Ruske
vyjednává nyní s Tureckem o železniční kon-
cese v Malé Asii.
Návrh na revisí bulharských státních základ
ních zákonů.
Savov
Matin
Localanz
Port
Bulhar
Ruske
Paříž
Cařihrad
Turecko
Berlín
Petrohrad
Rusko
Rakousko
Uhersko
Bulharsko
Asie
15
article
Z Londýna, 6. září. (Rpst.) Zdejší listy
sdělují ze Sofije, že konference oposičních po-
slanců v Nikopoli se usnesla, že podá ve skup
štině návrh na revisi bulharských státních zá-
kladních zákonů.
Diplomatické styky Řecka s Tureckem.
Z Athén, 5. září. (K. k.) Ministr záleži-
tostí zahraničních Panas odcestoval do Leu-
traki, aby předložil předsedovi ministerstva
Venizelovi projekt definitvních návrhů ře-
ckých ve příčině opětného zahájení styků di-
plomatických mezi Řeckem a Tureckem. Ne-
vyřízeny zůstaly jen dvě otázky, totiž otázk
vakufu a otázka národností. Turecký delegát
Rešid bej odcestuje zítra do Cařihradu, aby
předložil Portě tonto projekt. Soudí se, že
všecky otázky budou do 14 dnů definitivně
upraveny.
Londýn
Nikopoli
Řecko
Turecko
Atény
Leo
Cařihrad
16
article
Jednání o hranice srbsko-černohorské zatím
odloženo.
Z Bělehradu, 5. září. (K. k.) K otázce
hranic mezi Srbskem a Černou Horou se pro-
hlašuje na rozhodujícím místě, že vláda srb-
ská a černohorská nepovažují věc tu za otáz-
ku vysokého politického významu. V jednán
bude se pokračovati po návratu srbských di-
plomatů z cest, které podnikli na zotavenou
a výsledek tohoto vyjednávání zajisté uspo-
kojí oba srbské státy.
Z Bělehradu, 6. září. Listy oznamují: Oby
vatelé Peče a Plevlje zaslali srbské vláde
pamětní spis, ve kterém se ohražují proti při-
pojení k Černé Hoře a hrozí vystěhováním
Jednání mezi Černou Horou a Srbskem uvá-
zlo. Listy napadají Černou Horu.
Díplomatícké styky Albanie s Bulharskem.
Z Paříže, 6. září. („D. V.“) „Excelsior“ do
vídá se z Říma, že Albanie pomýšlí zahájit
pravidelné diplomatické styky pouze s Bul-
harskem. Vše má se prováděti levně, aby ne-
bylo třeba sáhnouti k cizí peněžní pomoci. S
12—15 miliony franků, které se ročně v zem
seženou, se prý dobře vystačí. Dosud má pro-
zatímní vláda dosti prostředků a může postrá-
dati pomoci z ciziny.
Excelsior
Bělehrad
Srbsko
Ob
Černá Hora
Albánie
Bulharsko
Paříž
Řím
17
article
Řecký král a následník u německého císaře
Z Berlína, 6. září. (K. k.) Král řecký a korunn
princ řecký přibyli dnes o půl 9. hod. dop. n
Anhaltské nádraží, kdež byli uvítáni císařen
Vilémem jakož i princi Eitelem Bedřichem. Au-
gustem Vilémem a Oskarem. Jejich Veličenstv
odjela automobilem do Nového paláce v Postupimi
Z Nového paláce u Postupími, 6. září. (K. k.)
O 9. hod. 20 min. přibyl císař Vilém a král řecký
jakož i korunní prine řecký a jeli k bytu císa-
řovny. Císařovna vyšla na terasu. Po uvítán
odevzdal císař Vilém králi řetěz řádu Černého
orla a hůlku polního maršálka a jmenoval jej che-
fem druhého nassavského pluku č. 88. Korunnímu
princi odevzdal císař velkokříž řádu Červenéh
orla s mečí a řád Červeného orla III. třídy s mež
a královskou korunou.
Ostrov Cypr Řecku.
Z Athén, 6. září. („Zeit“.) V zasvěcených
kruzích kolují pověsti, že Anglie je ochotna
přenechati Řecku ostrov Cypr
Žádná cholera na Černé Hoře.
Z Cetyně, 6. září. (K. k. — Úřadně.) Zprávý
o onemocnění cholerou na Černé Hoře jsou úplně
bezpodstaíny. Neudál se aní jediný případ choler
Vilém
Eitel
Bedřich
Oskar
Vilém král
Berlín
Nový palác
Postupim
Řecko
Atény
Anglie
Černá hoře
Cetyně
u Postupí
18
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Čeští sociální demokraté ve Vídní pro české
školy tamější.
Z Vídně, 6. září. „Čsterreichisch-ungarisch
Korrespondenz“ sděluje: Včera večer konala se
hotelu „Post“ schůze, svolaná zdejší českou so-
ciálně demokratickou stranou, ve které posl. T -
mášek referoval o politické situsci
Čechách, jakož i o nutnosti opětného ote-
vření tří uzavřených českých škol v
III., XII. a XX. okrese vídeňském. Byla
přijata resoluce, ve které se žádá, aby uza-
vřené české školy byly neprodlen
opět otevženy, aby mohl začíti zápis dět
pro tento školní rok. Čeští poslanci se vyzývají
aby žádali od vlády, aby uzavření zmíně-
ných tří škol bylo neprodleně zru-
šeno, a aby avé stanovisko na říšske
radě učinili závislým na stanovisku
vlády v záležitosti této.
Vídeň
Čechy
19
article
Smír polské strany lidové s místodržitelen
Korytowským.
Z Vídně, 6. září. Haličský pols ký
ministr krajan Ladislav ryt. Dlu
gosz nalézá se dnes ve Lvově, kam odejel
s předsednictvem polské strany lidové, které
je členem a poslancem, aby se pokusil o smí
mezi stranou touto a místodržite-
lem drem. Korytowským. Zde se pevně
věří, že se mu toto dílo podaří. Nejde nyní —
bylo nám praveno z polské strany — o žád-
nou cestu do Canossy, nýbrž o některé vy-
světlivky, které budou dány Dlugoszem Ko-
rytowskému v ten smysl, že polská strana li-
dová se přesvědčila, že Korytowski za minu.
lých voleb do haličského sněmu nepracoval
pro žádnou stranu a proti žádné, a navzájem
o vysvětlivky, které dá dr. Korytowski mi-
nistru Dlugoszovi v ten rozum, že pokládá
svým úkolem státi nad všemi stranami pol-
skými.
Obavy v příčině volební opravy haličské.
Z Vídně, 6. září. Bylo nám praveno, že
všechny strany polské jaty jsou obavami, že
v království Českém česko-německé vyrovná
ní a rozšíření volebního práva na muže, kteř
ho dosud neměli, aktivovány budou způsobem
mimoparlamentním a že potom rozhodujíc
kruhy by se nerozpakovaly učiniti stej-
ně v Haliči, kde reforma volebního řádu
je hlavní částí sporu národního.
Podpora haličským krajům, postíženým živel-
ními pohromami.
Z Vídně, 6. září. Předseda Kola polské
ho dr. Leo přibude sem v úterý, by rokova
s ministerským předsedou hr. Stürgkhem
s ministrem vnitra svob. p. Heinoldem a mi-
nistrem financí ryt. Zaleským stran podpory
pro kraje haličské, postižené živelními kata
strofamí. škoda jimi způsobená páčí se n
500 mil. K.
Ladislav
Dlugosz ko
Korytowski
Dlugosz
doktor
Lea přibýt
Stürgkh
Vídeň
Lvov
Canossa
Halič
20
article
Sjezd zionistů.
21
article
Z Vídně, 5. září. (K. k.) Debata o zprávě, tý
kající se činnosti akčního výboru, skončila jedno-
myslným odhlasováním důvěry za ekonomickou
organisační a politickou činnost správy. Překvapu
jící výsledek hlasování byl přijat s hlučným sou
hlasem.
V odpolední schůzi podával Bodenhei-
mer (Kolin n. R.) zprávu o činnosti židovského
národního fondu, jenž v posledním období sjezdo
vém nově vzrostl a v době přítomné činí 4 mil. K
Má-li fond náležitě býti s velké své úlohy, musily
by býti přijmy zdvojnásobeny. Zpravodaj apelova
na všechny zionisty, aby neochabovali v čiunost
sběratelské a vybudovali s největší obětavostí pr
ganisaci, jež má učiniti Palestýnu kvetoucí zahra-
dou pro národ židovský.
Sjezd pro ochranu dětí.
Vídeň
židovský národní fond
22
article
Ze Salepurku, 5. září. (K. k.) V oddělení pr
výchovnou péči dovozoval referent, odb. rada I
Müller, že péče výchovná jest otázkou peněžní
a že tato bude míti rozhodující vliv. Ujišťoval prot
podnětům z různých stran, že není v úmyslu se
zříci spolupůsobení učitelstva. Ministr m. sl. dr
Marchet resumoval výsledky debaty a pravil
Má-li býti dosaženo úspěchů ve výchovné péči
je nezbytným zákou o výchovné péči. Je páteří ce-
l3 péče. Je též přesvědčen, že převážná většin
sjezdu je pro zavedení poručenství z povolání. Nut
nost součinnosti školských odborníků na akci, smě
řující k výchovné péči, byla sjezdem co nejrozhod
něji uznána.
Zejtra koná sjezd závěrečnou plenární schůzi
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 6. září. (K. k.) „Wiener Zeitung
oznamuje: Ministr spravedlnosti přeložil notáře
dra. Václava Svobodu v Semilech do No-
vého Města n. M. — Ministr spravedlnosti
jmenoval kanc. asistenta zem, soudu v Praze Jana
Jandu přednostou kanceláře obchod-
ního soudu v Praze a přidělil jej zemskému
soudu v Praze, a kancelářského asistenta Jindřicha
Templera v Liberci přednostou kanceláře
krajského soudu v Mostě. — Jeho Veličenstv
císař propůjčil řediteli statků knížete Colloredo-
Müller
Marchet
Nut
Svoboda
Janda
Templer
Colloredo
Vídeň
Semily
Praha
Liberec
Wiener Zeitung
krajský soud v Most
23
article
Mansfelda Karlu Fritscheovi na Zbirově ry-
tířský kříž řádu Františka Josefa. — Jeho Veličen-
stvo císař propůjčil vrchnímu lesnímu komisaři Ol-
dřichu Vosykovi v Praze rytířský kříž řádu
Františka Josefa.
Nehoda arcivévodkyně Germany.
Z Vídně, 6. září. (K. k.) Listy sdělují z Lindavyá
Paní arcivévodkyně Germana upadla včera na
schodišti vily „Toscana“ a zranila se vážně na ruce.
Bude nutným několikanedělní lékařské ošetřo-
vání.
Patriarcha Brankovič dosud se pohřešuje.
Z Karlovců, 6. září. (K. k. — Uh. tel. kor.
kanc.) O patriarchu Brankovičovi není dosud
žádné positivní zprávy. Jest pouze tolik známo, že
hodlal odcestovati do Haagu na mírovou konfe-
renci. Biskup Nikolič sem přibyl a měl poradu
s biskupem Šavičem.
Z Gastýna, 6. září. (V 11 hod. dop.) Dosud ne-
byl pohřešovaný patriarcha nalezen. Kam se poděl,
o tom nemá nikdo potuchy. Ráno vypravena nová
výprava patriarchu hledati. Jest skromná naděje,
že patriarcha bude nalezen na živu.
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 5. září. (Uh. tel. kor. kanc.) Ve
zdravotním departementu zemské vlády byla ozná-
mena tři onemocnění cholerou podezřelá. Ve 4 mí-
stech byl začátek vyučování ve školách pro ne-
bezpečí cholery na neurčitou dobu odročen
Každého roku jednu velkou bitevní lod.
Z říma, 6. září. (N. Fr. Pr.) Turinská „Stampa“
oznamuje z Říma, že nový italský ministr námoř-
nictva Millo obdržel od ministerské rady uji-
štění, že budoucně každého roku zbudován bue
jeden „dreadnought“
Mansfeld Fritsche
Zbirův
František Josef
German
Toscana
Brankovič
Nikolič
Šavič
Stamp
Ola
Praha
Vídeň
Karlovec
Haag
Chorvatsko
Záhřeb
Francie
Řím
24
article
Italie a Francie.
Z Paříže, 6. září. (Rpst.) Senáťor Henri Be-
ranger píše v časopisu „Action“ o poměr
Francie k Italii: „Halie snaží se v celém
Středozemním moři uskutečniti politiku, která se
příčí zájmům francouzské velmoci.
Italsko-francouzské poměry musí býti předem
především posuzovány se stanoviska Francie
upraveny naší vládou. Nejlepším prostředkem,
aby zamezila se nevole, je, aby se vůči tomu,
který nám nechce prokázati žádného přátelství,
neplýtvalo příliš přátelskými projevy.“
Nové nepokoje v Barceloně.
Z Paříže, 6. září. (K. k.) „Ag. Havas“ sděluje
z Barcelony: Vypukly zde nové nepoko-
je. Polície musila celou hodinu po-
stupovati proti zřízencům obchod-
ním tasenou zbraní. Dva strážníci
40 demonstrantů bylo raněno. 6 o sob
byle zatčeno.
Úmluvy mezi generálními štáby francouzským
a ruským.
Z Paříže, 6. září. „Opinion“ oznamuje:
Cesta chefa francouzského generálního štába
do Ruska byla zase novým důkazem neochvěj-
ně pevného rusko-francouzského spolku
zároveň vedla k dosažení výsledků, které
mají dosah veřejností dosud netu-
šený. Mezifrancouzským a ruským
generálním štábem staly se totiž
důležité úmluvy. Dnem i nocí pracuje
se na Martově poli u Paříže, aby zjednáno by-
lo bezdrátové spojení mezi věží Eiffelovou
a mezí určitou západní ruskou pohraniční pev-
ností. Cena spojení takového jest zjevna, ne-
boť takovým způsobem francouzská ar-
máda operující na západě Evrop
byla by ve stálém bezdrátovém
spojení se západní ruskou arna-
dou.
Cholera na ruském jihu.
Z Potrohradu, 5. září. [K. k.) V Nikolajevě byl
konstatován případ cholery. Onemocnělá osoba
přibyla z Chersonu.
Z Petrohradu, 5. září. (K. k.) Městská hejt-
manství v Oděse, Nikolajevě a Rostovu
n. D. byla prohlášena za ohrožená cholerou.
Henri Be
Havas
Martův
Eiffelův
Nikolajeva
Francie
Paříž
Barcelona
Rusko
Evropa
Potrohrad
Petrohrad
Italia
26
article
O českém kabaretísmu.
O českém kabaretísmu.
Smysl a účel kabaretismu nelze vyjádřiti lépe
než slovy vynikajícího spisovatele francouzského
„Proč vznikl kabaret a proč v něm působili vý-
borní básníci, skladatelé a malíři? Protože vy-
plnil citelnou mezeru v našem životě, jsa místem
na němž v dokonalé umělecké formě, bez cizích
vlivů a stranictví, bezohledně, ale upřímně a spra-
vedlivě byly kritisovány a sesměšňovány všecky
nedostatky a vady veřejného života, bláznivost
módy a ztřeštěnosti umělecké i společenské...
Zcela správně: kabaret má být místem pro svo-
bodné pronášení dobrých, pokrokových názorů
uměleckým způsobem a musí v něm proto vlád-
nout úplná volnost projevu. Takovým byl však jen
ve svém původním ideálním útvaru, jak jej stvořil
pařížský „Chat noir“ Salisův, ostatní francouzské
kabarety měly a mají nižší úroveň. Němci, jimž se
nedostává potřebné pružnosti a rychlosti k sati-
rickému zachycování časových událostí, udělali
z kabaretu jakési intimní variété s literárním pro-
gramem, jenž podává několika minutová čísla zpěv-
ní, recitační, taneční, jakož i krátké aktovky.
Němec
27
article
Piecy tyto jen ojediněle se dotýkají aktualit a je-
jich humor libuje si v novém zpracovávání starších
námětů. To ovšem nezbytně vede k opakování
určitých motivů do omrzení, a tak německý ka-
baretismus v nynější formě nepotrvá dlouho.
V Německu není vlastně teď ani jednoho kabaretu.
jenž by si vytvářel samostatné programy. Kaba-
retieři cestují, každý měsíc ocitají se v jiném pod-
niku a, vyjímaje několik vynikajících sil, nesta-
rají se skoro vůbec o nový repertoír. Mnozí z nich
přednášejí stále tytéž věci už řadu let a opatřují
si za rok nanejvýš jedno nové čislo, což je do-
jista žalostně málo. Ti však, kteří, jsouce skuteč-
nými umělci, svého úkolu nepojímají tak řemeslně
vyrostli umělecky do značné výše a překvapují bez
ustání novinkami. Většina těchto dobrých je Pra-
žanům známa z „Lucerny“, jež usiluje získávati jen
ty nejdokonalejší
Historii českého kabaretismu lze vylíčiti tak-
tot Poctivým a zdatným předbojovníkem nového
umění u nás stal se populární komik Leopold
šmíd už v dobách. kdy pojem kabaretismu ještě
ani neexistoval. Ač celá desetiletí živořil v šan
tánech, uchoval si Šmíd do dneška jarou duševní
pružnost. Pořád stejně, vtipně, jako před lety
ironisuje nejrůznější příhody života veřejného
společenského, nic mu neuniká, vše bystře posu-
zuje, má dar svěží humoristické improvisace a
své starší výstupy neúnavně zabarvuje časově. Je
mistrem v interpretaci všelikých typických figurel
pražských a zejména jeho dobromyslní pobudové.
„kteří nehledají práci, poněvadž žádnou neztra-
i“ (Pepik, Véna atd.), jsou neodolatelnými ori-
ginály k popukání. Šmíd přednáší výhradně svoje
původní věcí a osvědčil se též jako autor drama-
tických scén z pražského ovzduší (na př. „Bata-
lionu“ a „Zákoutí“). — Horlivým a neobyčejně
způsobilým průkopníkem kabaretství je Karel
šmíd
Véna
Karel
Německo
Kaba
Bata
28
article
Hašler. Vyzbrojen šťavnatým espritem a neutucha-
jícím zájmem o aktuality, jakož i výhodně pod-
porován barvitou grotesknosti svého hereckéh
naturelu, dobyl si jména nejen jako podmaňujíe
pěvec vlastních rozmarných slok při kytaře, nýbri
též jako šťastný interpret cizích moderních chan-
sonů v českém překladu. Jest conferencierem la-
pidárního výrazu, a herecké zkušenosti napomá-
hají účinnosti všech jeho piec. Napsal řadu půso-
bivých kabaretních proverbů a jeho staropražsk
písničky skoro znárodněly
Když před třemi roky inž. Václav Havel, obě-
tavý přítel umění, zbudoval zde první opravdový
kabaret „Lucernu“, byl tam Hašler povolán jake
režisér. Starosti s tímto podnikem, jenž znamenal
pro Prahu úplné novum, nebyly malé. Na štěsti
má inženýr Havel ve správě svých etablissementi
silnou oporu ve svém švakrovi, řediteli Richardu
Balášovi, který také administrativě kabaretu
zdárně se věnoval. Hašler působil v „Lucerně“
přes rok. Po jeho odchodu ujal se funkce režiséra
pisatel těchto řádek. Kabaret „Lucerna“ je vy-
baven s nesporným uměleckým přepychem a jeho
etat tudíž hned od počátku byl značný. Inženýr
Havel nelitoval finančních obětí, chtěje z kabaretu
vytvořiti vpravdě representační podnik. Že se mu
to plně zdařilo, je dnes uznáváno obecenstvem
i tiskem. Ježto při zakládání „Lucerny“ umění
Desáté Musy v Čechách vedle Šmída a Hašlera
(který včak, jsa hercem Národního divadla, an
nemohl být výkonným členem „Lucerny“) nemělo
hotových kaěží a kněžek, bylo nutno způsobilé
síly cílevědomě tepry vychovávat a z té příčiny
tento první pražský umělecký kabaret otevřen
jako podnik s programy mezinárodními, aby se
mohli nejlepší cizí kabaretisté ukázat Pražanům.
Hašler
Havel
Baláš
Šmíd
Pražan
Praha
Čechy
Musa
národní divadlo
29
article
Během tří let přivedla sem „Lucerna“, jak už zml-
něno, bezmála všecky vynikající německé kaba-
retiery, a ti se zároveň pro členy domácího sou-
boru stali dobrou školou. Poněvadž představen
navštěvuje české i německé obecenstvo, nepěstuje
se politická satira z pochopitelných důvodů. Celý
ráz oranžového sálu „Lucerny“ vnukl podnikate-
lům už jaksi sám sebou snahu po intimních účl-
nech jevištních a proto jako rázovitá devisa če-
ského programu byla zvolena scénická malebnost
a jakési intimně-dramatické výtvarnictví. Hudba
slovo zpívané i mluvené, pohyb herecký i taneční
smích i povzzdech, pošklebek i pláč, světlo i stín —
to vše podáváno v prostředí suggestivně oživených
stilisovaných obrazů, jež, jsouce specialitou „Lu-
cerny“, zjednaly jí zvučné jméno i v cizině. Zá-
sluhu o to dlužno přiznati malíři Josefu Wenigovl,
na jehož rozkošnou výpravu kabaretního jeviště
o každé premiéře dychtivě se čekalo. Wenig
vládne bohatou, divadelně-výtvarnickou fantasii
pro stránku dekorační a kostymní, ale má také
vždy překvapující zásobu popudů čistě literár-
ních, ba i v hudbě pokouší se nikoli bez zdaru.
Wenigovl
Wenig
30
article
Kabaret „Lucerna“ usilovně dbal v různých vý-
jevech zdůrazňovat specificky pražskou notu ze
zašlých časů i z moderní přítomnosti. Úspěchu
dopracoval se též ve scénách pantomimických
tanečních, z nichž zvláště na sebe upozornila
zdatná dvojice „Josef Bělský — Rita Rockwell“
Z bývalých členů domácího ensemblu zaslouží s
zmínky Artur Longhen, groteskní mimik a pa-
rodista, a hlavně Eduard Bass, autor satirických
veršů i pros, zpěvních textů i kabaretních aktovel
a konferencier, jenž, bude-li pilný, může v bu-
doucnu pro český kabaret leceos pěkného splnit
Lidí vhodných pro kabaret není u nás dosu
mnoho a zrovna ti nejzpůsobilejší jsou angažováni
u velkých divadel, takže ve stánku Desáté Musy
nesmějí vystupovat. Právě jako nejdokonalejším
naším diseurem je člen Národního divadla Hašler
jest i nejlepší naší diseusou herečka téhož dívadla.
Bělský
Rita Rockwell
Longhen
Bass
Musa
národní divadlo Hašler
31
article
Růžena Nasková. Tato dáma nejen že dovede
chansony přednášeti ojediněle roztomilým a zcela
indivídnálním způsobem, diskrelně a přece vý-
razně je pointujíc — ona je spolu šťastnou autor-
kou četných kabaretních popěvků a mohla by
tudíž pro české kabaretství býti činitelem krajně
významným. Jsem přesvědčen, že znamenitou ka-
bareteusou byla by Božena Durasová, jejíž univer-
sální herecký talent měl by své krásné síly dát
aspoň na krátký čas do služeb kabaretního umění.
Hašler. Nasková. Durasová jsou individualitami
a to je jediná legitimace pro kabaretní sféru.
Naše kabaretní písemnictví je dosud skrov-
ňoučké. Vedle sil, o nichž výše byla řeč, jmenuji
jako literární spolupracovníky kabaretní dra. Ji-
říka Červeného, jenž je i obratným komponistou
Eduarda Radu. Josefa Macha. Otakara Hanuše
Josefa Lukavského, dále skladatele Antonína Pr-
vazníka. Karla Pospíšila, Rudolfa Vašatu, Karla
Ballinga aj.
Příště pojednám o technice kabaretního uměn
a budoucnosti českého kabaretu.
Jaroslav Horáček.
Nasková
Durasová
Hašler
Červený
Rada
Mach
Otakar Hanuš
Lukavský
Antonín pr
Pospíšil
Vašata
Karel
Balling
Horáček
32
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Chov genfů.
33
article
Péče o zachování a hygienu racy a podobné
problémy, o nichž se zvláště v poslední době mno-
ho mluví, vedou někdy ku podivným výstřelkům.
Jedním z takových jest brožurka: „Nejpříznivější
stáří rodičů pro plození potomků, duševně vysoee
schopných“ od dra. Vaertinga z Berlína. Na zá-
kladě statistiky, jež ukazuje, jak staří byli rodičové
geniů, když tito spatřili světlo světa, dokazuje
autor, že u duševně vysoce vyspělého muže jest
schopnost, přenésti své duševní vlohy na svého
potomka mezi 18. a 23. rokem, je-li matka asi
dvacetipětiletá. Jinými slovy se tedy pro vypěsto-
vání genia doporučuje sice mladý věk rodičů, ale
žena musí býti starší muže. Avšak dle statistiky
se zdá, že zde více, než jinde, se osvědčuje zkuše-
nost, že pravidlo nevylučuje výjimky. Že velci ge-
niové mají zřídka vysoce nadané syny, vysvětluje
dr. Vaerting tím, že se buď příliš pozdě oženili.
nebo že nebyli při volbě svých družek dosti
opatrní, pokud se týkalo jejich stáří. Obyčejně se
jako zralí muži oženili s krásnými mladými dívkami
a přece — tvrdí dr. Vaerting — už příroda sama
dává v této příčině direktivu a budi v mladých
mužích nadšení pro starší ženy. Zdravý instink
muže — míni autor — táhne jej také v mladém
věku k starším ženám, tedy nutí jej ke kombinaci
stáří, příznivé duševní schopnosti potomstva. Vždy
možno v životě pozorovati, že mladí, vysoce na-
daní muži jsou vábeni k starším ženám. Jen ně-
kolik příkladů z dějin. Tak 23letý Liszt miloval
29letou Marii d'Agoultovou, 26letý Goethe by
vášnívě zamilován do 34leté Kristiny v. Steinové.
doktor
Vaerting
Liszt
Agoultová
Goethe
Kristin
Stein
Berlín
34
article
Také mladý Börne zahořel vášní k Jindřišce Her-
zové, o 20 let starší. Kdyby se nebyla bývala sklo-
nila před zvykem a společenskou morálkou a ne-
byla chtěla býti jen jeho „mateřskou přítelkyní“
byla by dala světu pravděpodobně velkého genia
Ale tak, jako Jindřiška Herzová, podrobují
ostatní ženy své nejpřirozenější pudy — třeba by
rozdíl věku i nepatrný — společenským zvyklo-
stem, touží po tom, býti tak zvaným ženským ideá-
lem a mínění světa si cení výše, než lásku a vy-
hlídky na vysoce nadané děti.
Börne
Jindřiška Hera
Jindřišek Herzová
35
article
Jistě neuzná každý tyto povinnosti ženy. Leč,
měla-li by býti uskutečněna tato myšlenka dra.
Vaertinga, musily by ve společnosti nastati velké
změny. Za dnešní doby dovolují hospodářské po-
měry vstupovati v manželství v tomto věku jen
princům rodem, nebo bohatstvím, tedy mužům oby-
čejně nejmenších schopností. Dle dra. Vaertinga
bylo by už dnes možno šťastné řešení tohoto pro-
blému. Mladý muž by mohl v letech, kdy není
ještě s to, uživiti rodinu, uzavřiti sňatek se ženou,
která má nějaké povolání. Žena by svými příjmy
— které by stát musil náležitě zvýšit — utvořila
finanční podklad manželství. Toto spojení bylo by
trojnásobně výhodno duševním schopnostem děti.
Především kombinací stáří, za druhé proto, že
žena, která vykonává nějaké povolání, je zpra-
vídla inteligentnější, nadanější, než žena, která se
ničemu nevěnuje, a za třetí by si takováto žena
vzala muže opravdu z lásky, neboť zde byly by
vyloučeny veškery důvody, které nezaměstnanou
ženu nutívají přijmouti nabídnutou ruku mužovu.
Neboť snad má sir James Erichton-Brownie prav-
du, domnívaje se, že právě manželství, uzavřená
z lásky, z hluboké fysiologické touhy, jsou nej-
schopnější zploditi inteligentní děti.
Vaerting
James Erichton
Brownie
36
article
Největším zlem pro národ je, dle dra. Vaer-
tinga, vdávají-li se ženy příliš mlády. Po 23. roce
je u ženy nejpříznivější doba pro početí a proto
by měli rodiče a pěstouni dbáti toho, aby se dívky
dříve nevdávaly. Také by mělo býti dívkám mrav-
ním přikázáním, aby nekladly při volbě muže váhu
jen na hmotné výhody, na příjmy, spoločenské po-
stavení atd., které jim může poskytnouti jen starší
muž, ale aby dávaly přednost mužům mladým.
Aby žena místo hmotných výhod vážila si více
mládí mužova, s ohledem na své potomky. Pro
všechny děti, jež má žena, stará přes 23 roky.
s mužem mladším než 28 let, má dávati stát sub-
venci na vychování a svolí-li rodiče, mají býti
tyto děti vychovávány v lesních školách. Neman-
želské dítě matky starší, nežli 23 roky, nemájí
býti považováno za hanbu, pochází-li od mladého
otce, ale naopak, má býti považováno za hanbu.
vdá-li se mladá žena za muže, jemuž je 50 let
dá-li mu dítě. Žena, která klade velkou váhu na
zdatnost a nadání svých dětí, neměla by jim dáti
ani otce, jenž překročil věk 43 let. Vůbec ženy
měly by býti tak vychovávány k zdravému oce-
nění mateřských starostí, aby se jim zdálo dosta-
tečnou odměnou za ně jen dítě vysoce nadané.
Je to jistě všecko krásné, co povídá dr. Vaerting
ale otázka by byla, jak to všechno provésti?
doktor
Vaerting
Neman