ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 abe510d0-8f29-11dd-aa38-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 76, person 101, org 10, work 3
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 6. září 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 245.
4 masthead
Na rannl a večerní linty předpláci se V Praze v administraeí na měsie. na čtvrtj. . . . 2 K — 6 K — s dvoji donáškou: a měsl na čtvrt leta i kai ve Hiliálkácha na měsic
Praha
5 masthead Poston 9Kso
Poston 9Kso na čvrtieta . . . k eo a dvoji zásilkou něsl na čtvrtieta: . . k e
6 masthead
NAl
Nal
7 masthead Večermí
Večermí dání. V drobném prodeji ranní čislo o sobě za Sh večernl . . . za dh Ve fliálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10k večerni . . . . . . . . 5b lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a insorty přijíma administrace v Marianské ul., k Tam nacháneji se těl redakce, tiskárna a expodlne „Národních Listů“ Rukopiny se nevracst
8 masthead
NILI
9 article
V Praze, 6. září. Před dvaceti lety akademická mládež slo venská, v Praze studující, vydala almanach „Detvan“. Almanach tento byl sice v té dob osvěžující oasou na poušti slovenského veřej- ného života, ale všimly si ho tehdy snad více maďarské kruhy než Šlovácí. „Pester Lloyd“ tento věrný obránce maďarských zájmů, ho- vořící jazykem srozumitelným ostatnímu svě- tu, pozastavil se nad úspěchy slovenské mlá- deže na českých školách, srovnával to s du- ševní nečinností slovenské mládeže na školách uherských a příšel tak k závěru, s jeho sta- noviska zcela odůvodněnému: česká škola jest největším nebezpečím pro maďarisační politiku na Slovensku, poněvadž vychovává národně uvědomělé, samostatně myslící a jednající slo- venské intelligenty, prosycené odporem k ma- ďarisačnímu systému. Jestliže by se rozmá- hala návštěva českých škol Slováky, uherská vláda měla by pomýšlet na to, aby raději po- volila v Uhrách slovenské gymnasium, kde by se výchova dála pod vládní kontrolou, než aby se Slováci vzdělávali jen na nekontrolovaných ústavech českých.
Slovák Praha Slovensko Uhry Detvan Pester Lloyd
10 article
Maďaroni od jakživa lépe rozuměli slo venským věcem než Slovácí. Není tudíž divu že obava „Pester Lloydu“ nenašla na Sloven- sku pochopení, že se v staré neodůvodněne nechuti k českým školám setrvávalo. Přibý- valo sice trochu slovenské intelligence, ale pokud vycházela z maďarských škol a zacho- vávala si slovenské národní vědomí, nepřiná- šela do života skoro nic více, kromě toho, že je Slovák. Duševně byla odcizena svému lidu nevěděla nic o osvětové, hospodářské, poli- tické práci mezi lidem. Neměla ani smyslu pro kulturní úspěchy slovenského národa; lido- vého unční si necenila a literatury slovenské zpejídla nečetla. Klaněla se sice starým mo- im a ty se těšily z této úcty, ale znalost kul- urního života slovenského stále klesala. Obrat nastal od mládeže, vychované na českých školách. Ta teprve strhla za sebou ostatní a učila je márodní práci. Ale ani tente názorný příklad rázem neprolomil led nedů- věry k českým školám. Jen postupně nedů- věra mizí a slovenských žáků na českých ško- lách přibývá. Loni jich bylo již přes půldruha sta. Hlavně slovenský západ, slovenským předsudky méně dotčený, posílá své syny do bratrských škol; působí v tom směru zvlášti příklad Uherské Skalice, kde dr. Pavel Blah svoji buditelskou práci národní založil docela na československé součinnosti.
Lloyd Slovák doktor Pavel uherský Skalica
11 article
Letošní československé porady luhačov- ské svědčí o tom, že v kruzích pracovníků československých význam české školy pr. slovenské obrození začíná se správně oceňo- vat. Dr. Blaho vyslovil tam heslo: slovenské gymnasium na moravském Slovensku. Měste Uherské Hradiště ochotně slíbilo ve svých zdech všemožnou podporu tomuto podniku Českoslovanská jednota, která již tolik zásluž- ného vykonala pro Slovensko, ujímá se trud- ného úkolu, tuto myšlenku uskutečnit. Snad se tedy dočkáme toho, že konečně Slováci pochopí význam českého pozadí, že začnou postupovat ve své obranné práci, opírajíce se o českou kulturní záštitu. „Slovenský Denník“ uveřejnil právě obsažný a promyšlený článek dra. Blaha, v němž dr. Blaho hlásá: Pryč o madarské školy! — Napřed do če- skéškoly! V jiném článku zase vybízí „Slo- venský Denník“ k návštěvě českých hospo- dyňských škol.
doktor Blaha Slovák Slovensko československý význam český škola pr Měste
12 article
Jsou to příznivé příznaky rozumného obratu ve slovenských myslech. Jen tím způ- sobem, jen zahraničním tlakem možno pohnou uherskou vládu, aby se smířila s menším zlem a slovenskou střední školu povolila. Maďar- ská vláda nebyla by se nikdy odvážila zavřít slovenská gymnasia, kdyby byla věděla, že Slováci mají za hranicemi stejnou kulturní po- moc, jako Srbové v království srbském neb Rumuni v království rumunském či Sasi ve školách německých. Starý Hurban, kdyžv sedmdesátých letech začal volat po českoslo- venské jednotě, to pochopil. Zdá se, že to dosud nechápou jen „Národnie Noviny“ které v posledním čísle jako v odpovědi na výzvu Blahovu: slovenské dítě do českých škol! smiřují se raději s ponižováním a dušev- ním odnárodňováním v maďarských školách. než by doporučily české školy, které vycho- vají sice lepší národní pracovníky, ale vyža- dují také některých obětí a námahy při nostri- fikaci vysvědčení v Uhrách. „Národnie No- viny“ spojí se raději s peklem, než s Čechy
Maďar Slovák Srba Rumun Sas Hurban Národnie novina Blahův Uhry Čechy
13 title
Je to sice nerozumné, ale je v tom systém.
14 article Události na poloostrově balkánském.
Události na poloostrově balkánském. Bulharsko-turecké jednání o mír. Z Caříhradu, 6. září. (K. k.) Konference mezi tureckými a bulharskými delegáty za- čnou dne 8. t. m. Z Paříže, 6. září. (K. k.) Bulharský vy- jednavač gen. Savov prohlásil zvláštním dopisovateli „Matinu“ v Cařihradě: Chceme pracovati k tomu, abychom opět odčinil ztráty válečné a abychom opět ob- novili svou sílu. Nyní chceme mí: a přišel jsem, abych jej uzavřiel Chceme povoliti všecko, co jest nutno n ochranu Turecka. Chceme žíti v dobrém přá- telství s Tureckem. Přišel jsem sem pouze pro- to, abych jednal o otázkách vytýčení hranic a o výměně zajatců. Z Berlína, 6. září. („N. W. J.) „Localanz. oznamuje z Paříže: Dle spolehlivých zpráv není Porta nijak ochotna činiti Bulharům další ústupky. Prohlašuje se, že ústupky, na které přistoupí k vůli velmocem, musí se po- važovati za maximum. Z Petrohradu, 6. září. („N. W. J.“) Oíi ciosně se sděluje, že Rusko a Rakousko- Uhersko sice v otázce drinopolské postupuj společně, avšak pohnutky jetich že jsou růz- né, jak tomu bylo již v otázce kavalské Ruští diplomaté prozrazují nápadnou zdrželi- vost v příčině obsazení území bukureštským mírem Bulharsku přidělených tureckým voj- skem a důvod toho hledá se v tom, že Ruske vyjednává nyní s Tureckem o železniční kon- cese v Malé Asii. Návrh na revisí bulharských státních základ ních zákonů.
Savov Matin Localanz Port Bulhar Ruske Paříž Cařihrad Turecko Berlín Petrohrad Rusko Rakousko Uhersko Bulharsko Asie
15 article
Z Londýna, 6. září. (Rpst.) Zdejší listy sdělují ze Sofije, že konference oposičních po- slanců v Nikopoli se usnesla, že podá ve skup štině návrh na revisi bulharských státních zá- kladních zákonů. Diplomatické styky Řecka s Tureckem. Z Athén, 5. září. (K. k.) Ministr záleži- tostí zahraničních Panas odcestoval do Leu- traki, aby předložil předsedovi ministerstva Venizelovi projekt definitvních návrhů ře- ckých ve příčině opětného zahájení styků di- plomatických mezi Řeckem a Tureckem. Ne- vyřízeny zůstaly jen dvě otázky, totiž otázk vakufu a otázka národností. Turecký delegát Rešid bej odcestuje zítra do Cařihradu, aby předložil Portě tonto projekt. Soudí se, že všecky otázky budou do 14 dnů definitivně upraveny.
Londýn Nikopoli Řecko Turecko Atény Leo Cařihrad
16 article
Jednání o hranice srbsko-černohorské zatím odloženo. Z Bělehradu, 5. září. (K. k.) K otázce hranic mezi Srbskem a Černou Horou se pro- hlašuje na rozhodujícím místě, že vláda srb- ská a černohorská nepovažují věc tu za otáz- ku vysokého politického významu. V jednán bude se pokračovati po návratu srbských di- plomatů z cest, které podnikli na zotavenou a výsledek tohoto vyjednávání zajisté uspo- kojí oba srbské státy. Z Bělehradu, 6. září. Listy oznamují: Oby vatelé Peče a Plevlje zaslali srbské vláde pamětní spis, ve kterém se ohražují proti při- pojení k Černé Hoře a hrozí vystěhováním Jednání mezi Černou Horou a Srbskem uvá- zlo. Listy napadají Černou Horu. Díplomatícké styky Albanie s Bulharskem. Z Paříže, 6. září. („D. V.“) „Excelsior“ do vídá se z Říma, že Albanie pomýšlí zahájit pravidelné diplomatické styky pouze s Bul- harskem. Vše má se prováděti levně, aby ne- bylo třeba sáhnouti k cizí peněžní pomoci. S 12—15 miliony franků, které se ročně v zem seženou, se prý dobře vystačí. Dosud má pro- zatímní vláda dosti prostředků a může postrá- dati pomoci z ciziny.
Excelsior Bělehrad Srbsko Ob Černá Hora Albánie Bulharsko Paříž Řím
17 article
Řecký král a následník u německého císaře Z Berlína, 6. září. (K. k.) Král řecký a korunn princ řecký přibyli dnes o půl 9. hod. dop. n Anhaltské nádraží, kdež byli uvítáni císařen Vilémem jakož i princi Eitelem Bedřichem. Au- gustem Vilémem a Oskarem. Jejich Veličenstv odjela automobilem do Nového paláce v Postupimi Z Nového paláce u Postupími, 6. září. (K. k.) O 9. hod. 20 min. přibyl císař Vilém a král řecký jakož i korunní prine řecký a jeli k bytu císa- řovny. Císařovna vyšla na terasu. Po uvítán odevzdal císař Vilém králi řetěz řádu Černého orla a hůlku polního maršálka a jmenoval jej che- fem druhého nassavského pluku č. 88. Korunnímu princi odevzdal císař velkokříž řádu Červenéh orla s mečí a řád Červeného orla III. třídy s mež a královskou korunou. Ostrov Cypr Řecku. Z Athén, 6. září. („Zeit“.) V zasvěcených kruzích kolují pověsti, že Anglie je ochotna přenechati Řecku ostrov Cypr Žádná cholera na Černé Hoře. Z Cetyně, 6. září. (K. k. — Úřadně.) Zprávý o onemocnění cholerou na Černé Hoře jsou úplně bezpodstaíny. Neudál se aní jediný případ choler
Vilém Eitel Bedřich Oskar Vilém král Berlín Nový palác Postupim Řecko Atény Anglie Černá hoře Cetyně u Postupí
18 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Čeští sociální demokraté ve Vídní pro české školy tamější. Z Vídně, 6. září. „Čsterreichisch-ungarisch Korrespondenz“ sděluje: Včera večer konala se hotelu „Post“ schůze, svolaná zdejší českou so- ciálně demokratickou stranou, ve které posl. T - mášek referoval o politické situsci Čechách, jakož i o nutnosti opětného ote- vření tří uzavřených českých škol v III., XII. a XX. okrese vídeňském. Byla přijata resoluce, ve které se žádá, aby uza- vřené české školy byly neprodlen opět otevženy, aby mohl začíti zápis dět pro tento školní rok. Čeští poslanci se vyzývají aby žádali od vlády, aby uzavření zmíně- ných tří škol bylo neprodleně zru- šeno, a aby avé stanovisko na říšske radě učinili závislým na stanovisku vlády v záležitosti této.
Vídeň Čechy
19 article
Smír polské strany lidové s místodržitelen Korytowským. Z Vídně, 6. září. Haličský pols ký ministr krajan Ladislav ryt. Dlu gosz nalézá se dnes ve Lvově, kam odejel s předsednictvem polské strany lidové, které je členem a poslancem, aby se pokusil o smí mezi stranou touto a místodržite- lem drem. Korytowským. Zde se pevně věří, že se mu toto dílo podaří. Nejde nyní — bylo nám praveno z polské strany — o žád- nou cestu do Canossy, nýbrž o některé vy- světlivky, které budou dány Dlugoszem Ko- rytowskému v ten smysl, že polská strana li- dová se přesvědčila, že Korytowski za minu. lých voleb do haličského sněmu nepracoval pro žádnou stranu a proti žádné, a navzájem o vysvětlivky, které dá dr. Korytowski mi- nistru Dlugoszovi v ten rozum, že pokládá svým úkolem státi nad všemi stranami pol- skými. Obavy v příčině volební opravy haličské. Z Vídně, 6. září. Bylo nám praveno, že všechny strany polské jaty jsou obavami, že v království Českém česko-německé vyrovná ní a rozšíření volebního práva na muže, kteř ho dosud neměli, aktivovány budou způsobem mimoparlamentním a že potom rozhodujíc kruhy by se nerozpakovaly učiniti stej- ně v Haliči, kde reforma volebního řádu je hlavní částí sporu národního. Podpora haličským krajům, postíženým živel- ními pohromami. Z Vídně, 6. září. Předseda Kola polské ho dr. Leo přibude sem v úterý, by rokova s ministerským předsedou hr. Stürgkhem s ministrem vnitra svob. p. Heinoldem a mi- nistrem financí ryt. Zaleským stran podpory pro kraje haličské, postižené živelními kata strofamí. škoda jimi způsobená páčí se n 500 mil. K.
Ladislav Dlugosz ko Korytowski Dlugosz doktor Lea přibýt Stürgkh Vídeň Lvov Canossa Halič
20 article
Sjezd zionistů.
21 article
Z Vídně, 5. září. (K. k.) Debata o zprávě, tý kající se činnosti akčního výboru, skončila jedno- myslným odhlasováním důvěry za ekonomickou organisační a politickou činnost správy. Překvapu jící výsledek hlasování byl přijat s hlučným sou hlasem. V odpolední schůzi podával Bodenhei- mer (Kolin n. R.) zprávu o činnosti židovského národního fondu, jenž v posledním období sjezdo vém nově vzrostl a v době přítomné činí 4 mil. K Má-li fond náležitě býti s velké své úlohy, musily by býti přijmy zdvojnásobeny. Zpravodaj apelova na všechny zionisty, aby neochabovali v čiunost sběratelské a vybudovali s největší obětavostí pr ganisaci, jež má učiniti Palestýnu kvetoucí zahra- dou pro národ židovský. Sjezd pro ochranu dětí.
Vídeň židovský národní fond
22 article
Ze Salepurku, 5. září. (K. k.) V oddělení pr výchovnou péči dovozoval referent, odb. rada I Müller, že péče výchovná jest otázkou peněžní a že tato bude míti rozhodující vliv. Ujišťoval prot podnětům z různých stran, že není v úmyslu se zříci spolupůsobení učitelstva. Ministr m. sl. dr Marchet resumoval výsledky debaty a pravil Má-li býti dosaženo úspěchů ve výchovné péči je nezbytným zákou o výchovné péči. Je páteří ce- l3 péče. Je též přesvědčen, že převážná většin sjezdu je pro zavedení poručenství z povolání. Nut nost součinnosti školských odborníků na akci, smě řující k výchovné péči, byla sjezdem co nejrozhod něji uznána. Zejtra koná sjezd závěrečnou plenární schůzi Z úřadního věstníku. Z Vídně, 6. září. (K. k.) „Wiener Zeitung oznamuje: Ministr spravedlnosti přeložil notáře dra. Václava Svobodu v Semilech do No- vého Města n. M. — Ministr spravedlnosti jmenoval kanc. asistenta zem, soudu v Praze Jana Jandu přednostou kanceláře obchod- ního soudu v Praze a přidělil jej zemskému soudu v Praze, a kancelářského asistenta Jindřicha Templera v Liberci přednostou kanceláře krajského soudu v Mostě. — Jeho Veličenstv císař propůjčil řediteli statků knížete Colloredo-
Müller Marchet Nut Svoboda Janda Templer Colloredo Vídeň Semily Praha Liberec Wiener Zeitung krajský soud v Most
23 article
Mansfelda Karlu Fritscheovi na Zbirově ry- tířský kříž řádu Františka Josefa. — Jeho Veličen- stvo císař propůjčil vrchnímu lesnímu komisaři Ol- dřichu Vosykovi v Praze rytířský kříž řádu Františka Josefa. Nehoda arcivévodkyně Germany. Z Vídně, 6. září. (K. k.) Listy sdělují z Lindavyá Paní arcivévodkyně Germana upadla včera na schodišti vily „Toscana“ a zranila se vážně na ruce. Bude nutným několikanedělní lékařské ošetřo- vání. Patriarcha Brankovič dosud se pohřešuje. Z Karlovců, 6. září. (K. k. — Uh. tel. kor. kanc.) O patriarchu Brankovičovi není dosud žádné positivní zprávy. Jest pouze tolik známo, že hodlal odcestovati do Haagu na mírovou konfe- renci. Biskup Nikolič sem přibyl a měl poradu s biskupem Šavičem. Z Gastýna, 6. září. (V 11 hod. dop.) Dosud ne- byl pohřešovaný patriarcha nalezen. Kam se poděl, o tom nemá nikdo potuchy. Ráno vypravena nová výprava patriarchu hledati. Jest skromná naděje, že patriarcha bude nalezen na živu. Cholera v Chorvatsku. Ze Záhřeba, 5. září. (Uh. tel. kor. kanc.) Ve zdravotním departementu zemské vlády byla ozná- mena tři onemocnění cholerou podezřelá. Ve 4 mí- stech byl začátek vyučování ve školách pro ne- bezpečí cholery na neurčitou dobu odročen Každého roku jednu velkou bitevní lod. Z říma, 6. září. (N. Fr. Pr.) Turinská „Stampa“ oznamuje z Říma, že nový italský ministr námoř- nictva Millo obdržel od ministerské rady uji- štění, že budoucně každého roku zbudován bue jeden „dreadnought“
Mansfeld Fritsche Zbirův František Josef German Toscana Brankovič Nikolič Šavič Stamp Ola Praha Vídeň Karlovec Haag Chorvatsko Záhřeb Francie Řím
24 article
Italie a Francie. Z Paříže, 6. září. (Rpst.) Senáťor Henri Be- ranger píše v časopisu „Action“ o poměr Francie k Italii: „Halie snaží se v celém Středozemním moři uskutečniti politiku, která se příčí zájmům francouzské velmoci. Italsko-francouzské poměry musí býti předem především posuzovány se stanoviska Francie upraveny naší vládou. Nejlepším prostředkem, aby zamezila se nevole, je, aby se vůči tomu, který nám nechce prokázati žádného přátelství, neplýtvalo příliš přátelskými projevy.“ Nové nepokoje v Barceloně. Z Paříže, 6. září. (K. k.) „Ag. Havas“ sděluje z Barcelony: Vypukly zde nové nepoko- je. Polície musila celou hodinu po- stupovati proti zřízencům obchod- ním tasenou zbraní. Dva strážníci 40 demonstrantů bylo raněno. 6 o sob byle zatčeno. Úmluvy mezi generálními štáby francouzským a ruským. Z Paříže, 6. září. „Opinion“ oznamuje: Cesta chefa francouzského generálního štába do Ruska byla zase novým důkazem neochvěj- ně pevného rusko-francouzského spolku zároveň vedla k dosažení výsledků, které mají dosah veřejností dosud netu- šený. Mezifrancouzským a ruským generálním štábem staly se totiž důležité úmluvy. Dnem i nocí pracuje se na Martově poli u Paříže, aby zjednáno by- lo bezdrátové spojení mezi věží Eiffelovou a mezí určitou západní ruskou pohraniční pev- ností. Cena spojení takového jest zjevna, ne- boť takovým způsobem francouzská ar- máda operující na západě Evrop byla by ve stálém bezdrátovém spojení se západní ruskou arna- dou. Cholera na ruském jihu. Z Potrohradu, 5. září. [K. k.) V Nikolajevě byl konstatován případ cholery. Onemocnělá osoba přibyla z Chersonu. Z Petrohradu, 5. září. (K. k.) Městská hejt- manství v Oděse, Nikolajevě a Rostovu n. D. byla prohlášena za ohrožená cholerou.
Henri Be Havas Martův Eiffelův Nikolajeva Francie Paříž Barcelona Rusko Evropa Potrohrad Petrohrad Italia
25 title
FEUILLETON
26 article O českém kabaretísmu.
O českém kabaretísmu. Smysl a účel kabaretismu nelze vyjádřiti lépe než slovy vynikajícího spisovatele francouzského „Proč vznikl kabaret a proč v něm působili vý- borní básníci, skladatelé a malíři? Protože vy- plnil citelnou mezeru v našem životě, jsa místem na němž v dokonalé umělecké formě, bez cizích vlivů a stranictví, bezohledně, ale upřímně a spra- vedlivě byly kritisovány a sesměšňovány všecky nedostatky a vady veřejného života, bláznivost módy a ztřeštěnosti umělecké i společenské... Zcela správně: kabaret má být místem pro svo- bodné pronášení dobrých, pokrokových názorů uměleckým způsobem a musí v něm proto vlád- nout úplná volnost projevu. Takovým byl však jen ve svém původním ideálním útvaru, jak jej stvořil pařížský „Chat noir“ Salisův, ostatní francouzské kabarety měly a mají nižší úroveň. Němci, jimž se nedostává potřebné pružnosti a rychlosti k sati- rickému zachycování časových událostí, udělali z kabaretu jakési intimní variété s literárním pro- gramem, jenž podává několika minutová čísla zpěv- ní, recitační, taneční, jakož i krátké aktovky.
Němec
27 article
Piecy tyto jen ojediněle se dotýkají aktualit a je- jich humor libuje si v novém zpracovávání starších námětů. To ovšem nezbytně vede k opakování určitých motivů do omrzení, a tak německý ka- baretismus v nynější formě nepotrvá dlouho. V Německu není vlastně teď ani jednoho kabaretu. jenž by si vytvářel samostatné programy. Kaba- retieři cestují, každý měsíc ocitají se v jiném pod- niku a, vyjímaje několik vynikajících sil, nesta- rají se skoro vůbec o nový repertoír. Mnozí z nich přednášejí stále tytéž věci už řadu let a opatřují si za rok nanejvýš jedno nové čislo, což je do- jista žalostně málo. Ti však, kteří, jsouce skuteč- nými umělci, svého úkolu nepojímají tak řemeslně vyrostli umělecky do značné výše a překvapují bez ustání novinkami. Většina těchto dobrých je Pra- žanům známa z „Lucerny“, jež usiluje získávati jen ty nejdokonalejší Historii českého kabaretismu lze vylíčiti tak- tot Poctivým a zdatným předbojovníkem nového umění u nás stal se populární komik Leopold šmíd už v dobách. kdy pojem kabaretismu ještě ani neexistoval. Ač celá desetiletí živořil v šan tánech, uchoval si Šmíd do dneška jarou duševní pružnost. Pořád stejně, vtipně, jako před lety ironisuje nejrůznější příhody života veřejného společenského, nic mu neuniká, vše bystře posu- zuje, má dar svěží humoristické improvisace a své starší výstupy neúnavně zabarvuje časově. Je mistrem v interpretaci všelikých typických figurel pražských a zejména jeho dobromyslní pobudové. „kteří nehledají práci, poněvadž žádnou neztra- i“ (Pepik, Véna atd.), jsou neodolatelnými ori- ginály k popukání. Šmíd přednáší výhradně svoje původní věcí a osvědčil se též jako autor drama- tických scén z pražského ovzduší (na př. „Bata- lionu“ a „Zákoutí“). — Horlivým a neobyčejně způsobilým průkopníkem kabaretství je Karel
šmíd Véna Karel Německo Kaba Bata
28 article
Hašler. Vyzbrojen šťavnatým espritem a neutucha- jícím zájmem o aktuality, jakož i výhodně pod- porován barvitou grotesknosti svého hereckéh naturelu, dobyl si jména nejen jako podmaňujíe pěvec vlastních rozmarných slok při kytaře, nýbri též jako šťastný interpret cizích moderních chan- sonů v českém překladu. Jest conferencierem la- pidárního výrazu, a herecké zkušenosti napomá- hají účinnosti všech jeho piec. Napsal řadu půso- bivých kabaretních proverbů a jeho staropražsk písničky skoro znárodněly Když před třemi roky inž. Václav Havel, obě- tavý přítel umění, zbudoval zde první opravdový kabaret „Lucernu“, byl tam Hašler povolán jake režisér. Starosti s tímto podnikem, jenž znamenal pro Prahu úplné novum, nebyly malé. Na štěsti má inženýr Havel ve správě svých etablissementi silnou oporu ve svém švakrovi, řediteli Richardu Balášovi, který také administrativě kabaretu zdárně se věnoval. Hašler působil v „Lucerně“ přes rok. Po jeho odchodu ujal se funkce režiséra pisatel těchto řádek. Kabaret „Lucerna“ je vy- baven s nesporným uměleckým přepychem a jeho etat tudíž hned od počátku byl značný. Inženýr Havel nelitoval finančních obětí, chtěje z kabaretu vytvořiti vpravdě representační podnik. Že se mu to plně zdařilo, je dnes uznáváno obecenstvem i tiskem. Ježto při zakládání „Lucerny“ umění Desáté Musy v Čechách vedle Šmída a Hašlera (který včak, jsa hercem Národního divadla, an nemohl být výkonným členem „Lucerny“) nemělo hotových kaěží a kněžek, bylo nutno způsobilé síly cílevědomě tepry vychovávat a z té příčiny tento první pražský umělecký kabaret otevřen jako podnik s programy mezinárodními, aby se mohli nejlepší cizí kabaretisté ukázat Pražanům.
Hašler Havel Baláš Šmíd Pražan Praha Čechy Musa národní divadlo
29 article
Během tří let přivedla sem „Lucerna“, jak už zml- něno, bezmála všecky vynikající německé kaba- retiery, a ti se zároveň pro členy domácího sou- boru stali dobrou školou. Poněvadž představen navštěvuje české i německé obecenstvo, nepěstuje se politická satira z pochopitelných důvodů. Celý ráz oranžového sálu „Lucerny“ vnukl podnikate- lům už jaksi sám sebou snahu po intimních účl- nech jevištních a proto jako rázovitá devisa če- ského programu byla zvolena scénická malebnost a jakési intimně-dramatické výtvarnictví. Hudba slovo zpívané i mluvené, pohyb herecký i taneční smích i povzzdech, pošklebek i pláč, světlo i stín — to vše podáváno v prostředí suggestivně oživených stilisovaných obrazů, jež, jsouce specialitou „Lu- cerny“, zjednaly jí zvučné jméno i v cizině. Zá- sluhu o to dlužno přiznati malíři Josefu Wenigovl, na jehož rozkošnou výpravu kabaretního jeviště o každé premiéře dychtivě se čekalo. Wenig vládne bohatou, divadelně-výtvarnickou fantasii pro stránku dekorační a kostymní, ale má také vždy překvapující zásobu popudů čistě literár- ních, ba i v hudbě pokouší se nikoli bez zdaru.
Wenigovl Wenig
30 article
Kabaret „Lucerna“ usilovně dbal v různých vý- jevech zdůrazňovat specificky pražskou notu ze zašlých časů i z moderní přítomnosti. Úspěchu dopracoval se též ve scénách pantomimických tanečních, z nichž zvláště na sebe upozornila zdatná dvojice „Josef Bělský — Rita Rockwell“ Z bývalých členů domácího ensemblu zaslouží s zmínky Artur Longhen, groteskní mimik a pa- rodista, a hlavně Eduard Bass, autor satirických veršů i pros, zpěvních textů i kabaretních aktovel a konferencier, jenž, bude-li pilný, může v bu- doucnu pro český kabaret leceos pěkného splnit Lidí vhodných pro kabaret není u nás dosu mnoho a zrovna ti nejzpůsobilejší jsou angažováni u velkých divadel, takže ve stánku Desáté Musy nesmějí vystupovat. Právě jako nejdokonalejším naším diseurem je člen Národního divadla Hašler jest i nejlepší naší diseusou herečka téhož dívadla.
Bělský Rita Rockwell Longhen Bass Musa národní divadlo Hašler
31 article
Růžena Nasková. Tato dáma nejen že dovede chansony přednášeti ojediněle roztomilým a zcela indivídnálním způsobem, diskrelně a přece vý- razně je pointujíc — ona je spolu šťastnou autor- kou četných kabaretních popěvků a mohla by tudíž pro české kabaretství býti činitelem krajně významným. Jsem přesvědčen, že znamenitou ka- bareteusou byla by Božena Durasová, jejíž univer- sální herecký talent měl by své krásné síly dát aspoň na krátký čas do služeb kabaretního umění. Hašler. Nasková. Durasová jsou individualitami a to je jediná legitimace pro kabaretní sféru. Naše kabaretní písemnictví je dosud skrov- ňoučké. Vedle sil, o nichž výše byla řeč, jmenuji jako literární spolupracovníky kabaretní dra. Ji- říka Červeného, jenž je i obratným komponistou Eduarda Radu. Josefa Macha. Otakara Hanuše Josefa Lukavského, dále skladatele Antonína Pr- vazníka. Karla Pospíšila, Rudolfa Vašatu, Karla Ballinga aj. Příště pojednám o technice kabaretního uměn a budoucnosti českého kabaretu. Jaroslav Horáček.
Nasková Durasová Hašler Červený Rada Mach Otakar Hanuš Lukavský Antonín pr Pospíšil Vašata Karel Balling Horáček
32 article Různé zprávy.
Různé zprávy. Chov genfů.
33 article
Péče o zachování a hygienu racy a podobné problémy, o nichž se zvláště v poslední době mno- ho mluví, vedou někdy ku podivným výstřelkům. Jedním z takových jest brožurka: „Nejpříznivější stáří rodičů pro plození potomků, duševně vysoee schopných“ od dra. Vaertinga z Berlína. Na zá- kladě statistiky, jež ukazuje, jak staří byli rodičové geniů, když tito spatřili světlo světa, dokazuje autor, že u duševně vysoce vyspělého muže jest schopnost, přenésti své duševní vlohy na svého potomka mezi 18. a 23. rokem, je-li matka asi dvacetipětiletá. Jinými slovy se tedy pro vypěsto- vání genia doporučuje sice mladý věk rodičů, ale žena musí býti starší muže. Avšak dle statistiky se zdá, že zde více, než jinde, se osvědčuje zkuše- nost, že pravidlo nevylučuje výjimky. Že velci ge- niové mají zřídka vysoce nadané syny, vysvětluje dr. Vaerting tím, že se buď příliš pozdě oženili. nebo že nebyli při volbě svých družek dosti opatrní, pokud se týkalo jejich stáří. Obyčejně se jako zralí muži oženili s krásnými mladými dívkami a přece — tvrdí dr. Vaerting — už příroda sama dává v této příčině direktivu a budi v mladých mužích nadšení pro starší ženy. Zdravý instink muže — míni autor — táhne jej také v mladém věku k starším ženám, tedy nutí jej ke kombinaci stáří, příznivé duševní schopnosti potomstva. Vždy možno v životě pozorovati, že mladí, vysoce na- daní muži jsou vábeni k starším ženám. Jen ně- kolik příkladů z dějin. Tak 23letý Liszt miloval 29letou Marii d'Agoultovou, 26letý Goethe by vášnívě zamilován do 34leté Kristiny v. Steinové.
doktor Vaerting Liszt Agoultová Goethe Kristin Stein Berlín
34 article
Také mladý Börne zahořel vášní k Jindřišce Her- zové, o 20 let starší. Kdyby se nebyla bývala sklo- nila před zvykem a společenskou morálkou a ne- byla chtěla býti jen jeho „mateřskou přítelkyní“ byla by dala světu pravděpodobně velkého genia Ale tak, jako Jindřiška Herzová, podrobují ostatní ženy své nejpřirozenější pudy — třeba by rozdíl věku i nepatrný — společenským zvyklo- stem, touží po tom, býti tak zvaným ženským ideá- lem a mínění světa si cení výše, než lásku a vy- hlídky na vysoce nadané děti.
Börne Jindřiška Hera Jindřišek Herzová
35 article
Jistě neuzná každý tyto povinnosti ženy. Leč, měla-li by býti uskutečněna tato myšlenka dra. Vaertinga, musily by ve společnosti nastati velké změny. Za dnešní doby dovolují hospodářské po- měry vstupovati v manželství v tomto věku jen princům rodem, nebo bohatstvím, tedy mužům oby- čejně nejmenších schopností. Dle dra. Vaertinga bylo by už dnes možno šťastné řešení tohoto pro- blému. Mladý muž by mohl v letech, kdy není ještě s to, uživiti rodinu, uzavřiti sňatek se ženou, která má nějaké povolání. Žena by svými příjmy — které by stát musil náležitě zvýšit — utvořila finanční podklad manželství. Toto spojení bylo by trojnásobně výhodno duševním schopnostem děti. Především kombinací stáří, za druhé proto, že žena, která vykonává nějaké povolání, je zpra- vídla inteligentnější, nadanější, než žena, která se ničemu nevěnuje, a za třetí by si takováto žena vzala muže opravdu z lásky, neboť zde byly by vyloučeny veškery důvody, které nezaměstnanou ženu nutívají přijmouti nabídnutou ruku mužovu. Neboť snad má sir James Erichton-Brownie prav- du, domnívaje se, že právě manželství, uzavřená z lásky, z hluboké fysiologické touhy, jsou nej- schopnější zploditi inteligentní děti.
Vaerting James Erichton Brownie
36 article
Největším zlem pro národ je, dle dra. Vaer- tinga, vdávají-li se ženy příliš mlády. Po 23. roce je u ženy nejpříznivější doba pro početí a proto by měli rodiče a pěstouni dbáti toho, aby se dívky dříve nevdávaly. Také by mělo býti dívkám mrav- ním přikázáním, aby nekladly při volbě muže váhu jen na hmotné výhody, na příjmy, spoločenské po- stavení atd., které jim může poskytnouti jen starší muž, ale aby dávaly přednost mužům mladým. Aby žena místo hmotných výhod vážila si více mládí mužova, s ohledem na své potomky. Pro všechny děti, jež má žena, stará přes 23 roky. s mužem mladším než 28 let, má dávati stát sub- venci na vychování a svolí-li rodiče, mají býti tyto děti vychovávány v lesních školách. Neman- želské dítě matky starší, nežli 23 roky, nemájí býti považováno za hanbu, pochází-li od mladého otce, ale naopak, má býti považováno za hanbu. vdá-li se mladá žena za muže, jemuž je 50 let dá-li mu dítě. Žena, která klade velkou váhu na zdatnost a nadání svých dětí, neměla by jim dáti ani otce, jenž překročil věk 43 let. Vůbec ženy měly by býti tak vychovávány k zdravému oce- nění mateřských starostí, aby se jim zdálo dosta- tečnou odměnou za ně jen dítě vysoce nadané. Je to jistě všecko krásné, co povídá dr. Vaerting ale otázka by byla, jak to všechno provésti?
doktor Vaerting Neman