1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 5. září 1913.
Praha
4
article
Na rannt a večerní listy
předplácí se
V Praze v administrani
na másto . . . . . 2 K —
SK—
s dvoji donáškou
na měste.
na čtvrt leta i
Praha
SK
5
article
NAR
NAR
ka
na měsio ve flialkách
VK SCn
Poštoui
més
na čtvrt ieta . . . K on
s dvojí zásilkou
nněsie
na čtvrt iata . . . . k
Nara
8
article
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . za sb
večerni
za dh
Ve filiálkách na venkovs
ranní dislo . . . . . . . io
večerní .
lnseráty
plati se hotové napřed
Předplacení a inserty přijím
administracu v Marianské al., a
Tam nacháneji se tát
ředakce, tiskárna a skpedin
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevracst
9
article
V Praze, 5. září.
Hr. Berchtold chystá se na několik neděl
si oddechnout ve svém buchlovickém zámku.
který sehrál významnou úlohu v historii ra-
kouské diplomacie. Tam, kde před 5 lety dlel
Izvolský, tentokráte má zavitat italský ministr
zahraničních záležitostí markýz San Giuliane.
Návštěva zástupce spojeneckého státu byla
patrně připravována pro nejbližší dobu, ale
sotva se objevila o ní zpráva ve veřejnosti,v
zápětí byla popřena. Měsíc září je prý příliš
časná lhůta; až později. Má-li rakousko-uher-
ský zahraniční ministr o čem jednat s italským
zahraničním ministrem, není zajisté příčiny
toto jednání odkládat. Ale ve vládních kru-
zích se asi lekli nepříjemných příznaků terst-
ských, které ovšem málo přispívají k utužen
přátelství s Italií. Italie všímá si mnohem lépe
osudu svých občanů v naší monarchii, než to
činí naše vláda vůči rakouským občanům
Německu, a proto v Římě velmi ostře odsou-
dili opatření terstského místodržitele Hohen-
loha, kterým italští občané jsou vypovídáni
ze služeb terstské obce. V Terstě nyní střídaji
se vlašské demonstrace se slovinskými.
Berchtold
Izvolský
Praha
Hradec
Německo
Řím
Hohen
Sana Giuliane
10
article
Vídeňské listy jsou většinou proti Hohen-
lohovi a německé listy říšské podobně; je
zřejmo, že nenávist Němců ke Slovanům je
větší než strach z italské irredenty. A přece
správné a prozíravé chápání zájmů naší říše
na Jaderském moři musí jen vítat, že konečně
nejdůležitější přístavní město dostává se z vý-
hradného panství živlu v monarchii nejslaběji
zastoupeného do sféry vlivu národa slovin-
ského, národa, který veškerým svým bytím
jest připoután k monarchii. Pro terstského
Hohenloha jest vlastně velmi čestným vy-
svědčením o jeho státnických schopnostech.
že konečně prohlédl starou lživou siť nemož
né politiky vládní, která pracovala pro sesí-
lení živlu, který je našemu jedinému přístavu
na Jaderském moři nejnebezpečnějším. Či mů-
že nám býti lhostejným, když bude Terst, o
Prahy a Vídně vzdálený něco přes půl tisíce
kilometrů, v rukou vlašských, jen když si za-
chováme naději na Solun, kam se dostaneme
vlakem jen po překonání asi 1700 km.
Němec
Terst
Praha
Vídeň
Soluna
km
11
article
Pešťský list „Az Est“ ohřívá zase zprá-
vu, že Berchtold podal za poslední audience
v Išlu žádost za demisi. Panovník prý si vy-
hradil rozhodnutí až na konec září, protože
má k Berchtoldovi důvěru, kdežto následník
prý je s Berchtoldovou politikou nespokojen.
S odchodem Berchtoldovým nastanou některé
osobní změny v diplomatických kruzích.
O těchto změnách se v posledních dnech
mnoho mluví. Nástupce Berchtoldův posud
není jistý; podle pravidel směny rakouských
a uherských občanů na křesle zahraničního
ministra měl by tentokráte po Berchtoldovi
uherském magnátovi, následovat diplomat ra-
kouského původu.
Každá mezinárodní kampaň opotřebuje
jednoho rakouského diplomata v Petrohradě
a jednoho ruského ve Vídni. Tentokráte Ra-
kousko do Petrohradu na místo hr. Thurna-
Valssasiny posílá hr. Száparyho, jehož míst
v zahraničním úřadě zaujme z bělehradské
činnosti nechvalně známý hr. Forgách. Rusko
odvolává z Vídně jednoho ze svých Giersů
nahrazuje ho dosavadním bukureštským vy-
slancem Šebekou, který se v Bukurešti skvěle
osvědčil jako sprostředkovatel mezi Ruskem
a Rumunskem.
Berlín se asi velmi těší tomu, že z Vídně
jest odvolán anglický velevyslanec Cart-
wright, který všemožně za svého vídeňského
pobytu působil k oslabení německého vlivua
jmenovitě v marocké otázce dosáhl značných
úspěchů. Němci několikráte proti němu zahá-
jili ostrou kampaň, ale anglická vláda dovedla
si ocenit svého zástupce na Dunaji a Cart-
wrighta navzdor německým přáním neodvolá-
vala. Novým velevyslancem anglickým ve
Vídni bude Bunsen, osvědčený diplomat.
Aza Est
Berchtold
důvěra
Berchtoldův
Thurn
Valssasina
Němec
Petrohrad
Vídeň
Rusko
Bukurešť
Rumunsko
Berlín
Dunaj
Bunsen
12
article
Události na poloostrově
balkánském.
Události na poloostrově
balkánském.
Bulharsko-turecké jednání o mír.
Z Cařihradu, 4. září. (K. k.) Bulharští de
legáti navštívili včera velevyslance.
Z Cařihradu, 4. září. (K. k.) Ministr vnitr
Talaatbej, ministr námořnictví Mahm u
paša a předseda státní rady Hali! byli jme-
nováni delegáty Porty k vyjednávání s Bul-
harskem.
Muchtar paša o možnosti brzké dohody.
Z Vídně, 5. září. Ve Vídni v těchto dnech
dlíci 81letý turecký generál Achmed Gha-
zi Muchtar paša, známý z války rusko-
turecké, vyslovil včera k zástupcí „N. Fr. Pr.
přesvědčení, že vyjednáváni mezi Tu-
reckem a Bulharskem bude brzy
příznivě skončeno. „Máme,“ pravil
„právě tak jako Bulharsko naléhavě zapotře-
bí, aby zjednány byly normální po-
měry, především však, bychom mohlí p ro-
pustiti svoje vojsko, které ná
stojí hrozné peníze. Rozdíl mezi tím,
co my žádáme a tím, co žádají Bulhaři, není
ostatně tak velký, abychom se nemohli dohod-
nouti. Ode dávna jsme se snažili, abychomse
svými sousedy žili pokud možno v nejlepší
shodě a protože Bulharsko je nyní naším je-
diným sousedem, chceme v takovémto pomě-
ru také s nimi pokračovati. Turecko po-
třebuje především jedné věci, t.j.
míru. Musíme se úplně oddati vnitřní činno-
sti a musíme především usilovati, abychom
svou správu přivedli na onu výši, která umož-
ňuje zdárný vývoj státního života. Přede všem
věcmi chceme se věnovati reformám
Malé Asii, práci to, jejíž plány byly již vy-
hotoveny, když jsem byl ještě velkým vezí-
rem. Chtěl jsem tehdy do Turecka povolati
evropské odborníky a učitele pro všechny
obory samosprávné služby. Bohužel, odstou-
pil jsem dříve, než moje úsilí mohlo míti něja-
ký výsledek. Nyní chceme s veškerým úisilím
pracovati, abychom tureckou říši udrželi sil-
nou a zdravou.
Mahm
Achmed Gh
Muchtar
paša
Bulhar
Cařihrad
Vídeň
Francie
Bulharsko
Turecko
13
article
Rusko podporuje Bulhary.
Z Londýna, 5. září. („N. Fr. Pr.“) „Evening
Standard“ sděluje z Petrohradu: „Ruskému
velvyslanci v Cařihradě bylo nařízeno, by vy-
rozuměl Portu, že Ruško bude podporovati
návrhy Bulharska v příčině Drinopole a nové
hranice.
Obnovené jednání mezi Černou Horou
a Srbskem.
Z Bělehradu, 5. září. („Zeit“.) Ve středu
přerušené vyjednávání mezi Srbskem a Černou
Horou bylo včera znovu zahájeno. Za Černou
Horu zúčastní se ho meškající zde generái
Matanovič. Ruský vyslanec Hartwig
čile mezi oběma stranami sprostředkuje. Jak
na srbské, tak i na černohorské straně jeví se
snaha, aby vyhnuly se smírčímu soudu. Směro-
datné kruhy doufají, že otázka hranic bude
ještě v tomto týdnu vyřízena.
Bulharsko usiluje o půjčku ve Francii.
Z Paříže, 5. září. (K. k.) Dle zprávy „Ma-
finu“ přeje si Bulharsko uzavříti půjčku 800
mil. franků. Francie, soudí list, byla by ochotna
povoliti Bulharsku půjčku asi 200 mil. franků.
ale z obnosu toho srazilo by se 80—100 milionů
franků Bulharsku již půjčených. Finančníc
francouzští jsou však odhodláni neposkytnout
ani Bulharsku ani Turecku prostředků, které
by mohly nynější vyjednávání protáhnouti.
Černohorská půjčka v Italií.
Z Paříže, 5. září. („Zeit.“) Z Milána se sem
oznamuje, že Obchodní tamější banka s Banque des
Pays-Bas chce půjčiti Černé Hoře 30 milionů, aby
se nově získaná území Černé Hory mohla rychle
hospodářsky povzněsti.
Bulhar
Matanovič
Hartwig
Rusko
Londýn
Francie
Petrohrad
Cařihrad
Bulharsko
Drinopol
Černá Hora
Srbsko
Bělehrad
Paříž
Ma
Turecko
Milán
Ruško
Banque desátník Pay
Zeit
14
article
Vystěhovalci z Nevrokopu.
Ze Sofije, 4. září. (Ag. tel. bulg.) Asi 5
tureckých rodin z Nevrgkopu, jež byly přinu-
ceny řeckými četami vystěhovati se na územ
řecké, navrátilo se opět do svých domovů
když byly od Řeků oloupeny o svůj majetek.
Návrat oddilů Červeného kříže.
Z Terstu, 4. září. (K. k.) Dnes odpoledno
přibylo Lloydovým parníkem „Brünn“ z Caři-
hradu na castě do Londýna devět mužů angli-
ckého Červeného křížer Týmž parníkem při-
plul z Pírea oddíl německého Červeného kří-
že, vracející se rovněž z bojiště balkánského
do vlasti. Hosté byli v přístavu uvítáni ředi
telstvím zdejších sdružených sekcí Červeného
kříže v Terstu a Istrií.
Řek
Lloydová
Brünn
Červený
Terst
Londýn
Istria
carhrad
15
title
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
16
article
Krise v polském táboře.
Krise v polském táboře.
Z Vídně, 5. září. Napiaté poměry, kter
trvají v království Haličském mezi polskými
stranami již několik měsíců, které měly za ná-
sledek odstoupení místodržitele dra. Bobr-
zynského a rozpuštění haličského sněmu
vrhají nyní svoje vlny také do Vídně, do říšské
rady a do kabinetu. Při nových volbách zem-
ských v království Haličském pochodila nej-
hůře polská strana lidová, vedená poslancem
Stapiňským, poněvadž dostala se do soustře-
děného ohně, do palby, kterou na ni vysílal
klerikálové na straně jedné a Všepolácí na
straně druhé, obě tyto skupiny jsouce patro-
nisovány biskupy haličskými. Nebylo moudře
jednáno místodržítelem drem. Korytowským.
že dopustil, aby polská strana lidová, která
přeje vyrovnání polsko-rusinskému, která pře-
je pokrokové reformě zemského volebního řá-
du a která se pro tuto reformu podstatně
angažovala, vyšla z voleb zemských valně
oslabena. Polská strana lidová učinila za po-
rážky své zodpovědným chefa vrchní politické
správy v zemi, kterého zahrnula také výtkami
když na podnět biskupů počali býti stíhání uči-
telé venkovští za svoje politické smýšlení při
volbách osvědčené. Polská strana li-
dová pohrozila oposicí nejen proti
dru. Korytowskému, nejen proti Kolu polské-
niu, nýbrž také protí hr. Stürgkhovi, celém
kabinetu a protim šem tak zvaným
státním nezbytnostem a positiv
ním pracem parlamentním. Staly se
v posledních dnech pokusy polskou stranu li-
dovou ukonejšiti. Její předáci povo
láni byli do Vídně a dostaví se dnes
o polednách, vedeni svým důvěrníkem v ka-
binetu, ministrem ryt. Dlugoszem, k mini-
sterskému předsedovi hr. Stürgkho-
vi, aby mu ztlumočili svoje stesky a žaloby
Stapiňský
Stürgkh
Dlugosz
Vídeň
17
article
Na výsledku rozmluvý té, o které bude 12
t. m. referováno valnému sjezdu polské strany
lidové, záviseti bude, zdali ministr ryt. Dlu-
gosz bude moci v kabinetu setrvati, či bude-
donucen k odchodu. Demise jeho byla by sig-
nálem oposičního postupu polské strany lidové
na celé čáře.
Z Vídně, 5. září. Listy zabývají se ob-
šírně haličskými poměry a událostmi posled-
ních dnů a souhlasně se vyslovují, že posice
haličského ministra-krajana šl
Dlugoszeje otřesena. „N. Fr. Pr.“ vě-
nuje mu dokonce úvodní článek a předpovídá
jeho pád, zaviněný především postupem pol-
ské strany lidové.
Ministr Dlugosz vrátil se včera do
Vídně a měl v poledne delší rozmluvu s mini-
sterským předsedou hr. Stürgkhem, ve
které přetřásána byla především krakovská
nedávná usnesení polské strany lidové. Ministr
Dlugosz vysvětlil různá nedorozumění, která
povstala po krakovském sjezdu lidové strany
Dlugosz
Stürgkh
Vídeň
Francie
18
article
polské a jimiž situace zdánlivě byla ještě vice
zamotána, načež hr. Stürgkhovi oficiálně pro-
hlásil, že zástupcí polské strany lidové chtějí
s ministerským předsedou mluviti. Zároveň
jej požádal, by určil k tomu vhodnou dobu.
dodav, že poselstvo polské strany lidové při-
jede 5. t. m. ráno do Vídně. Hr. Stürgkh
sdělil, že poselstvo to přijme dnes o 11. hodině
dopol. V deputaci polské strany lidové jsou
posl. Stapinski, Bialy, Sredni aw
ski a Wrobel.
Z Vídně, 5. září. „Poln. Nachrichten“ do-
vídají se od směrodatné osoby o dnešn
konferenci zástupců polské strany lidov
s hr. Stürgkhem:
„Nepřátelé polské strany lidové rozšiřuj
klamnou zprávu, že jde o záležitosti strany ne-
bo osobní. Tomu tak není. Důvod krise
spočívá ve všeobecné politick
situacive státě a v zemi. Zrušení auto-
nomie v Čechách a jmenování správní komise
způsobily u poslanců polské strany lidové ja-
ko strany autonomní rozhořčení a dalekosá-
hlé obavy. Druhým pramenem nespokojenost
v polské straně lidové a jejího oposičního smý-
šleni jsou poměry v Haliči, jež způso-
beny byly zmarem volební refor-
my, kterým utvořilo se — z větší části vinou
vlády — složení sněmu provedení volební r-
formy nepříznivé a konečně dále okolnost, že
zemská vláda dosud nikterak nepříčinila seo
provedení volební reformy a o umožnění sně-
movního zasedání. Na třetím místě musí se
uvéstí nouzová akce.“ ...
Stürgkh
Wrobel
Poln
Vídeň
Hradec
Biala
Čechy
Halič
19
article
„To jsou,“ končí článek, „hlavní důvody
krise, a k nim teprve připojují se věci, jako
stíhání přívrženců polské strany lidové v uči-
telstvu, boj duchovenstva atd. Z toho všal
předem již lze souditi, že dnešní konference
nezmění ani nynějšího stavu, ani že v důsled-
ku toho neupraví poměr polské strany lidové
k vládě. Polská strana lidová nevy-
stupuje proti ministru Dlugoszo-
vi, dává však na jevo, že přes svou přísluš-
nost k vládě nejen že nesouhlasí s jejím smě-
rem, nýbrž naopak rozhodně se proti němu
vyslovuje.
Chystané úrady italského ministra zahranič
ních záležitostí s hrabaty Berchtoldem,
Stürgkhem a Tíszou.
Z Vídně, 5. září. Kdežto zprávy došlé
Říma oznamují, že schůzka ministra
zahraničníchzáležitostí hr. Bler ch
tolda sitalským ministrem zahra-
ničních záležitostí di San Giuli-
anem na Buchlově odročena je na dobu
neurčitou, tvrdí dnešní „Reichspost“, že den
ke schůzce té je ustanoven na 21. září a že
schůzka ta potrvá dva dny. Italský ministr
bude míti dle jmenovaného listu také poradu
s oběma ministerskými předsedy hr. Stür gk-
hema hr. Tiszou.
Jubileum české školy ve Vídni.
Z Vídně, 5. září. Spolek „Komenský“ slav
7. t. m. 30leté jubileum založení české sou-
kromé školy v X. okrese vídeňském. K jubileu
tomuto zavítají také Moravané, kteří uvítán
budou v zahradních místnostech restaurace
„Rudolfshöhe“. Dnešní „Deutsches Volks-
blatt“ oznamuje o věci té: „Je nepochopitelno
kterak úřady mohou dovoliti futo
slavnost, která čelí jen a jedině ku provokaei
německého obyvatelstva Vídně.“ — Je to
srozumitelný pokyn, adresovaný na policejn
ředitelství a na dolnorakouské místodržitel-
ství, pokyn, o kterém očekáváme, že nebude
ani tam ani tu slyšen.
Berchtold
Stürgkh
Tísza
Komenský
Moravan
Vídeň
Řím
San Giout
Buchlov
Deutsches Volk
20
article
Terstská aféra.
Z Terstu, 5. září. („N.Fr. Pr.“) Vůči dementi
terstské policie a c. k. telegrafní kanceláře trvá
„Piceolo“ na tom, že v pondělí veter de-
monstranti, s nimiž šli zároveň dva jeho zpra
vodajové, pronikli až k itals kému kon-
sulátu, že tam pronesli sdělené již výkřiky
že pěstmi hrozili proti konsulátní bu-
dově. Demonstrantů bylo na 300 a funkcionái
státní policie Ghersina a Pauletich snažili se je
největší rázností zatlačiti od konsulátní budovy
do postranní ulice.
Dunajské loďstvo v Pešti.
Z Vídně, 5. září. (K. k.) C. k. dunajské lod-
stvo připlulo za účelem odzbrojení do Pešti.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 5. září. („Wiener Zeitung“)) Jeho
Veličenstvo císař propůjčil rozhodnutím ze dne 31.
srpna Idě princezně Lobkovícové, roz.
Podstatzké-Liechtenstejnové v Dolních Beřkovi-
cích, řád Alžbětin první třídy. — Jeho Veličenstvo
císař propůjčil rozhodnutím ze dne 31. srpna Marii
hr. Clam-Gallasové, rozené hr. Hoyosové v
Frýdlandě, řád Alžbětin první třídy. — Jeho Veli-
čenstvo císař propůjčil rozhodnutím ze dne 31.
srpna Markétě hr. Clam-Martinicové v Pra-
ze řád Alžbětin první třídy. — Jeho Veličenstvo
císař propůjčil Nejvyšším rozhodnutím ze dne1.
září Johaně Lenkové ve Frýdlandě řád Alžbětin
druhé třídy. — Ministr spravedlnosti povýšil správ-
ce trestnice pro muže v Plzni Julia Regulu do 8.
třídy hodnostní. — Ministr spravedlnosti povýšil
dozorce stráže v trestnici pro muže v Plzni Aloisa
Kulhánka do 10. třídy hodnostní.
monstranti
Ida
Lobkovícová
Podstatzká
Liechtenstejnová
Marie
Gallas
Markéta
Martinic
Alžbětin
Lenk
Julio Regula
Kulhánek
Terst
Pešť
Vídeň
Dolní Beřk
Frýdland
Plzeň
Wiener Zeitung
22
article
Z Vídně, 5. září. (K. k.) Císař daroval 3000 K
raněným při katastrofálním výbuchu v Pulji a pří-
slušníkům zraněného mužstva.
Bouřlivé scény ve schůzí sjezdu zionistů.
Z Vídně, 4. září. (K. k.) V dnešní odpolednt
schůzi sjezdu zionistů událo se několik bouřlivých
výjevů za řeči předsedy zionistické organisace
Wolísohna, jenž proti správě s největší pru-
kostí útočil. Schůze změnila se několikráte ve
vřavu. Místopředseda Bodenheimer ukončil před-
časně schůzi. Zítra bude se v rokování pokračo-
vati.
Cholera v Chorvatsku.
Ze Záhřeba, 4. září. (Uh. tel. kor. kanc.) Zem-
ský úřad zdravotní sděluje, že se událo pět no-
vých případů cholerou podezřelých, z nichž dva
měly průběh smrtelný.
Sjezd pro ochranu dítek.
Ze Salepurku, 5. září. (K. k.) V dnešni
schůzi sekce pro výchovnou péč
pronesl vrchní magistrátní rada dr. Jakub Don
z Vídně řeč, ve které se zabýval referátem odbo-
rového rady dra. Ladislava Müllera a podal k ně-
mu několik dodatečných návrhů. Vývody jeho
setkaly se s živou pochvalou. Na to referoval
vrchní policejní komisař dr. Walkhoff o správně
juristiekých úkolech ochrany mládeže. V dnešn
schůzi sekce pro práci dítek bylí zvolení hlavníme
referenty pro zítřejší plenární schůzi dr. Hainisch
a říšský poslanec dr. Ofner. Debaty v této sekci
byly rázu ponejvíce polemického.
Sváděli ke zradě vojenských tajemství
v Berlíně.
Z Berlína, 4. září. (K. k.) Státní zastupitelstv
obžalovalo přednostu kanceláře Krup-
povy Brandta a dva dřívější ředitele
firmy Kruppovy, kteří působili v Berlině, pro
podplácení a svádění ke zradě vojenských tajem-
ství. Přelíčení bude se konati asi koncem října
Berlíně.
doktor
Jakub Don
Müller
Walkhoff
Hainisch
Ofner
Brandt
Kruppův
Vídeň
Chorvatsko
Záhřeb
Berlín
Wolísohna
23
article
Vévoda Abruzský.
Z Berlína, 5. září. (K. k.) Vévoda Abruzský sem
přibyl
Protí nepokojům v Johannesburku
Z Johannesburku, 4. září. (K. k.) (Reuter.)
Zatčení několika členů strany dělnické vykonaly
úřady, vyhovujíce zásadě zabrániti podněcování
k nepokojům. V minulých dvou měsících bylo pro-
neseno k dělníkům neobyčejně mnoho řečí, z nichž
některé musely býti považovány za nesmírně po-
buřující. Úřady chovaly se napřed pasivně. Politi-
ka ta považuje se však nyní za pochybenou a úřa-
dy hodlají učiniti nejostřejší opatření proti osobám.
které slovem nebo skutkem pobuřují
Říšský sjezd řemeslnický v Chomutově.
Z Chomutova, 5. září. (K. k.) Dnes je přihlá-
šeno už přes 50 říšských poslanců a 12 obchod-
ních komor na říšský sjezd řemeslnický, jenž bude
zítra zahájen.
Abruzský
Protit
Berlín
Chomutov
Reuter
24
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
Péči o ochranu pěkného vzhledu města pova-
žujeme obyčejně za zjev zcela moderní. Ale ne-
právem. Ed. Šebesta podává v „Památkách
archacologických a místopisných“
[XXV., č. 1) doklad toho, jak již naši předkové p-
čovali, aby pohled na vzácné a cenné stavby nebyl
hyzděn a rušen. Otiskuje z manuálu raddy Menšího
Města Pražského zápis z 5. listopadu 1615, který
je v tom směru velmi výmluvný, takže stačí je
prostě citovati: „P. Josef Bošek přednáší přímluvy
za něho činěné též žádost předešlou i nynější svou.
aby mu k zvejšení domu jeho blíž krchova sv.
Mikuláše ležícího se povolení stalo. Páni nechtě-
jíce v té příčině nic o své újmě učiniti, a aby snad
od někoho na ně naříkáno budoucně nebylo, p.
Krištofa Khobra fjenž byl jakýmsi stavebním do-
zorcem raddy) povolati dáti ráčili, který předstou-
piv a jsa dotázán, správu učinil, že se k tomu beze
všeho téhož kostela ubližení volně a bezpečně po-
voliti může, dokládaje při tom toho, že jiní příle-
žející domové mnohem škodlivější tomu chrámu
jsou, nežli by tento býti mohl. Dictum, aby latě
a plachty k spatření, jak by stavěti chtěl a zda-li
by se jaké témuž kostelu zastínění tady dálo, vy-
zdvihl. To když učiní a vše se očitě spatří, že po-
tom místnou odpovědí spraven bude.“ Tedy radda,
když šlo o volný pohled na chrám, nejen vyslechla
před povolením nové stavby svého odborníka,
nýbrž i nařídila vytýčení výšek (pomocí tyčí
plachty) a místní obhlídku. — V ostatním obsahu
„Památek“ je: St. Sochor, Antifonář českého pů-
vodu v klášteře reg. kanovníků ve Vorau ve Štyr-
sku. — C. A. Straka. Studie o věžích a branách
hradu pražského. — Jan Hellich. Poklady před-
věkého zlata z Poděbrad. — Dr. J. Eisner, Pohře-
bíště lužického typu ve Svrchu u Pardubic. —
Zprávy a drobnosti. — Literatura.
Šebesta
P Bošek
Mikuláš ležící
Krištof Khobr
radd
A Straka
Hellich
doktor
J Eisner
Pohře
brána hrad
Poděbrady
Pardubice
St . Sochor
25
article
V Českém Lidu“ [XXII., č. 9—10) Bohu-
slav hrabě z Kolovrat ve článku „Václ a
Friml, venkovský učitel, hudebník
zmiňuje se o materiálu, který by byl jistě důležity
i pro studium české hudby lidové, na jehož sbírán
však nedošlo a jehož mnoho se již asi nenashledá.
Jsou to hudební archivy venkovských učitelůz
konce osmnáctého a prvé polovice devatenáctého
století. V Čechách na venkově byl v dobách těch
čilý ruch hudební: na mnohých místech o pout
nebo posvícení provozoval učitel za pomoci okol-
ních pánů bratrů mše Haydnovy. Mozartovy, an
i Beethovenovy: jinde aspoň Brixiho, Maškovy
Kolovrat
Václ
Friml
Haydnův
Mozartův
Beethovenův
Brixi
Maškův
Čechy
26
article
Koželuhovy. Rybovy, z cizích hlavně Schleder-
mayerovy a Bühlerovy, a nejeden učitel provozo-
val i skladby své vlastní, jež ne vždy si zasloužily
časného zapomenutí. Ovšem tehdy málokterý skla-
datel byl tak šťastný, že nalezl pro svá díla na-
kladatele. Na venkově bylo na pořizování tiště-
ných skladeb ke všemu málo peněz. Proto hudeb-
níny byly tu rozšiřovány pouze opisováním. To
bylo ovšem zase úkolem učitelovým. Mnohýz
těchto nadšených ctitelů hudby použil nejen všeho
svého prázdného času k opisování, ale i při vy-
učování se tím zabýval, takže zanechal po sobě
veliký hudební archiv. Zachovalo se nám jich ve-
lice málo, neboť bývaly zpravidla potomky neb
dědici učitelovými prodávány obchodníkům jako
papír k balení, nebo — aby nepřekážely — byly
odklizeny do nejzazšího kouta obydli, kde byly
vlhkem a plísní téměř úplně zničeny. Mnohdy také
ředitel kůru takovéto staré skladby jako nepo-
třebné a nemoderní spálil. Ale konečně je možno.
že přece snad někde ještě je podobný hudební ar-
chiv venkovského učitele zachován a mohl by býti
získán do sbírek veřejných. Proto je vhod upozor-
niti na význam památek těch pro dějiny výkonne
hudby (i lidové) v Čechách. — „Český Lid“ mimo
to podává: V. Hradecký. Jak se náš lid léčí. —
Koželuhův
Rybův
Bühlerův
V Hradecký
Čechy
27
article
E. Kutilek. Z nářečí českého v okolí žlehském. —
F. Fencl. Pověsti z libničských lesů. — J. Fledler
Kouzelná moc kata litoměřického. — J. Jebavý
Lidové obydlí a jeho kulturně historické vztahy
— V. M. Slav., Sběratel národních písní v letech
padesátých minulého století. — V. Davídek. Český
kněz a píseň národní. — J. Soukup. Přinozdívá se
sbíreite, zachraňujte lidové podání a lidové uměn
české.
Berlinská „Vlast“ (XXXVII., č. 9) dopisen
z Bruselu upozorňuje na vhodnou činnost, kterou
by Češí zahraniční mohli přispívati svému národu.
Dopis podává zprávu o národním museu brusel-
ském, které se snaží zobraziti život a kulturu všech
národů. Ale český národ je tam zastoupen velmi
špatně. V oddělení grafickém není jediné české
publikace a jediné reprodukce, ač česká grafika
je velmi pokročilá a české závody grafické pracui
hojně i pro cizinu. A jistě není pochyby, že by
ochotně věnovaly ukázky své práce. Ale aniv
oddělení náboženském (hnutí reformačního) nejsme
zastoupeni: jsou tam spisy a vyobrazení Vicklifa.
Zwingliho, Luthera, ale o Husovi, Chelčickém ani
zmínka. A stejně i ve všech odděleních ostatních.
F Fencl
J Fledler
J Jebavá
V Davídek
J Soukup
Zwingli
Luther
Hus
Chelčický
Brusel
národní muzeum brusel
28
article
Ba ani v exposíci řečí mezinárodních: volapücku.
esperanta a ida není o české, poměrně silné orga-
nisaci esperantské ani potuchy. Jen v kolekci vý-
šivek a krajek je několik kusů moravsko-sloven-
ských, věnovaných nejmenovanou dámou z Vídně
A přece, s jakým by bylo pro nás prospěchem
kdyby ve všech musejních sbírkách cizích, jek
chtějí seznamovati obyvatelstvo svého působiště
s životem a kulturou jiných národů, bylo upozor-
ňováno i na snažení a kulturní zápolení naše. Vě-
nujeme již hodně péče informacím ciziny o českém
národě. Zde však jednu z cest trvalé a poměrně
nenákladné informace necháváme opuštěnu. V po-
slední době vypravilo velmi pěkné kolekce české
do Nového Yorku a Petrohradu pražské Národo-
pisné museum českoslovanské; jsme [nevalně) za-
stoupeni z dřívějších dob již v Paříži, v Moskvě
debře poměrně ve Vídni a (věemi slovenskými
v Pešti; ale toť snad vše. „Vlast“ proto dobře volá
ku práci zahraniční Čechy, aby v místech svého
působení zjišťovali, zda a jak jsme zastoupeni
přislušných sbírkách veřejných, aby na nedostatky
a chyby upozorňovali na místě i v Čechách, a aby
eventuálně naši representaci v zahraničních mu-
seich dle možnosti i sprostředkovali. — „Vlast“
nad to obsahuje: V. Hrubý. K mému jubileu. —
České umění v cizině. — Dopisy a zprávy spolko-
vé. — Různé zprávy.
V Hrubá
Vídeň
Nový York
Petrohrad
Paříž
Moskva
Pešť
Čechy
Český uměný
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Aféra pařížských telefonistek. Z Paříže s
oznamuje, že tam byla odhalena „tajná činnost“
několika telefonistek, která dívkám vynese při
nejmenším ztrátu místa. Několik telefonistek —
mluví se o osmi — nechalo se přemluviti jistým
obilním spekulantem, aby za náležitou odměnu
v bursovních hodinách tajně ho spojily s telefonem
jisté velké obilní firmy. Pokušení bylo velké
plat telefonistek malý, ký div, že za vyhlídku na
krásnou toiletu prodala děvčátka služební věr-
nost a učinila pokušiteli po vůli. Tomu se ovšen
odměna telefonistkám náležitě vyplatila, nebot
dovedl vyslechnutých bursovních rozhovorů vy-
užíti. To trvalo několik měsíců, až byla věc náho-
dou odhalena. Děvušky se nyní mohou objevit
v pěkných toiletách před vyšetřujícím soudcem
— „Červená ruka“ s modrýma rukama. V Lon-
dýně byl odsouzen obchodní příručí, Jindřich Kre-
merskothen, do vězení na 15 měsíců pro vyděrač-
ství, spáchané na lordu Rothschildovi. Kremera-
kothen, jemuž je teprve 20 let, vyhrožoval pře
časem lordu Rothsehildovi a jeho vaučce Alic
Kre
Rothschild
Kremer
Rothsehild
Paříž
30
article
Rochschildové smrtí, nedají-li mu 700.000 K. Mladíl
byl dříve zaměstnán u jisté hamburské firmya
v Anglii byl čeprve několik měsíců. K vyděračství
prý ho svedla dobrodružná četba. Dopisů posla
lordu Rothschildovi několik a vždy se podepsal
„Červená ruka“. Z počátku chtěl 700.000 K. ale
pozdějí slevil na 15.000 K, které měl lord Roth-
schild uložit do výklenku v toiletní síni jistého
velkého restaurantu londýnského. Lord Rothschild
Kremerskotbenovi oznámil, že peníze budou n
určeném místě toho a toho dne. Stalo se. Vyděra
si přišel pro balíček, který byl však tak zaprášen
že si Kremerskothen musel dříve umýt ruce, nežl
se mohl vrátit do jidelny. Sotva však domněl
prach, chemický preparát, přišel do styku s vo-
dou, zmodraly Kremerskothenovi ru-
ce. žádným mýdlem nemohl barvu smýti. V jídelně
K Mladíl
Rothschild
Roth
Kremerskothen
Anglie
31
article
už čekali detektivové, kteří podle modrých rukou
poznali vyděrače a zatkli jej.
— Fonogramový archiv vídeňské akademie
věd byl v poslední době velice obohacen. Tak
byly archivu zaslány hudební a slovné snímky
z Nubie, zpěvní snímky perských, hammidských
sefardických židů, desky se zpěvy syrskými a bur-
dickými, snímky diatektu z některých krajin Mo-
ravy, z Bosny atd. Archiv už chová 1727 snímků
řečí, dialektů, hudby a zpěvu.
= Divadelní glossy Oskara Blumenthala. Dra-
matická technika je jenom lenochem pod papírem
ku psaní. Rozhodující je, co je na papíře napsáno.
— Chce-li se autor zároveň líbiti mladým i sta-
rým, vznikají kompromisní díla, jež nudí oba tá-
bory. — Již mnohým zápasícím básníkům byl ote-
vřen chrám slávy těmitéž domovními kliči, na ně
byly vypískány jejich prvotiny. — Velké umění
se může uvolniti i od mravnosti, ale poloumění at
je aspoň prosto výstřednosti. — Také nejpřísnější
umělecký soudce by měl býti někdy věřícím divá-
kem a neměl by se zavírati před každým dojmem
divadelní iluse. — Nešťastná censural Hněvá často
divadelní ředítele kusy, které zakazuje, ale ještě
častěji obecenstvo kusy, jež povoluje.
Blumenthal
Bosna
Fonogramový archiv
vídeňský akademie věda
32
article
= Krvavá řež mezi německonárodními a žl-
dovskými studenty ve Gmundenu. Z Gmundenu
píše se nám ze dne 4. září: Dnes ráno o 3. hodině
strhla se tu v kavárně Brandlově, jež se nalézá
v radniční budově, velkolepá řež mezi studenty
německonacionálními a židovskými. O zuřivosti
pranice té svědčí, že musily zakročiti policie
četnictvo, které na nohou i rukou spoutaného
německonacionálního studenta Othmara do vězení
zdejšího soudu dopravilo. Těžce zraněný židovský
umělecký sochař Linzner nalézá se v nemocnici.
— Otrávený hamburský bankéř Schoete.
Z Nov. Yorku, 4. září. (K. k.) Jistý Schoete.
jak se soudí, bankéř z Hamburku, zemřel v jednom
boardinhousu v Hobokenu, otráven laudanem.
Policie má v podezření, že byl zavražděn a zatkla
Adélu Schimmelovou která v polovici srpna se
s ním seznámila za plavby do Hamburku na par-
níku „Pretonia“. Schimmelová tvrdí, že Schoete
ztratil nedávno úvěrní list na 32.000 dolarů a že
od té doby vyhrožoval sebevraždou.
Brandlův
Schoout
Schimmelová
Gmunden
York
Hamburk
Hoboken