1
masthead
V Praze, v úterý dne 27. října.
Praha
2
masthead
K číslu 293.
číslo v Praze za 2h
a na venkově za 3
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80 h-
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
Nový český ministr-krajan.
Z Vídně, 27. října. Již po několik dní
trousí se novinami, jak vídeňskými tak če-
skými různé pověsti o jmenování nového
českého ministra bez porte-
feuillu. Nezaznamenali jsme jich, poně-
vadž jsme o nich soudili, že jsou naprosto
bezpodstatnými a bezpředmětnými.
Dnes uveřejňuje »Neues Wiene
Journal« a »Deutsches Volks.
blatt«, tedy denníky, které jsou ve vnitřní
politice naprosto vládními, souhlas-
nou nótu, dle které nový český mi-
nistr bude jmenován ještě před
sestoupením se říšské rady. Do-
dává se, že o kandidáta ještě se vyjednává.
Berouce toto sdělení, které jest patrně
původu officiálního, na vědomí, jsme zajisté
v souhlasu s poslanci českými s to prohlásiti,
že na jich postavení k vládě nemůže nikte-
rak působiti opětné obsazení českého porte-
feuillu v kabinetu, nebude-li prova-
zeno skutky, jimiž by se vyhovělo zna
mým požadavkům českého národa.
Jednání o vnitřni úřadní jazyk
v Dalmacii.
Vídeň
Dalmacie
Neue Wien
Deutsches Volk
5
article
Z Vídně, 27. října. Ministerský před-
seda dr. K örber dává rovnati jazy ko-
vou otázku v Dalmacii na konferenci
všech poslanců s místodržitelem svob. pánem
Handelem. Jde zvláště o vnitřní ja-
zyk, jehož se Chorvaté již déle 20 let marně
domáhají. O návrhu, jejž vláda konferencité
podala, nebylo dosud zpráv žádných.
Dnes telegrafují »Žeitu« toto: »Základní
zásadou má býti na příště, že úřady
také ve vnitřním oboru působnosti jednati
mají jazykem, jehož užily strany,
t. j. jazykem chorvatským nebo vlašským.
Záležitosti však, ve kterých toho vyžaduje
jednota správy, mají býti vyřizovány něme-
eky. Těmito záležitostmi jsou Styky s úřady
vojenskými a četnickými, dále
jednání s vídeňskou vládou a techni-
ckými orgány, jí podřízenými, všechny noty
presidiální, konečně přípisy místo-
držitele a zemského výboru, které
jsou určeny pro centrální úřad y.«
Tento elaborát — jak oznamuje se jmeno-
vanému listu — neučinil na poslance do-
brého dojmu, poněvadž 90 proc. veškerých
aktů bylo by vyhraženo německému jazyku.
Proto jak Vlachové, tak i Srbové a Chor-
vaté chtějí se zachovati k proposicím vlády
naprosto zamítavě.
Handel
Chorvat
Vlach
Srba
Vídeň
Dalmacie
6
article
Nám se sděluje soukromě: Celá jazy
ková akce v Dalmacii čelí k tomu, aby se
chorvatštině zabezpečilo skrovničké místo ve
vnitřním úřadování potud, pokud jde o zále-
žitosti stran, zvláště však jde o to, a b
vpašována byla do Dalmacie tam,
kde dosud byla vlaština, němčina jakv
jednání se stranami, tak v jednání s centrál-
ními úřady.«.
Dalmacie
7
article
Uherská krise.
Uherská krise.
Z Pešti, 27. října. Do vládního
klubu dostavili se včera k uvítání nového
ministerského předsedy hr. Štěpána Tis zy
všichni chorvatští poslanci na říš-
ském sněmu uherském, počtem 32, s presi
dentem chorvatského sněmu v čele. Staro
liberálové, jsouce velmi potěšeni touto po
zorností, provolali »Živili Hrvati« a »Eljen!«
Hr. Tisza byv upozorněn, že jsou Chorvaté
přítomni, odebral se k nim a setrval s nimi
v rozhovoru několik minut.
Z Pešti, 27. října. (»Fremdenblatt«).
Hr. Tisza prohlásil, že svůj vojenský
program předloží současně s elaborátem de
vítičlenného komitétu vládní strany. Svůj
vládní program předloží však, až bude ka
binet sestaven. Prohlasil rozhodně, že se
jeho program nikterak neliší od
programu 9členného výboru, ný-
brž je toliko jinak stylisován. Dodal
»Opposice má všechnu příčinu
býti s programem tím spokojena.
Kdyby byla politicky moudrá, musila by nyní
zanotovati pravou hymnu vítěznou.
Neboť co se nepodařilo straně Deákově a li-
berální za 36 let, za to může země nyní za
dobu jednoroční akce býti vděčna opposici.«
Dále píše jmenovaný list: Koloman
Szell sdělil poslancům, že jsou tři části,
ve kterých manifestuje se právo uherského
státu způsobem nepokrytým. V těchto třech
částech — dle jeho mínění — nestala se
korunou žádná změna. Jedním odstavcem
stanovena jsou majestátní práva. Tento od-
stavec za rokování odboru byl nepatrně
změněn. Naposledy byl přijat ve stylisaci
navržené jím a hr. Apponyem. Tato změna
týkala se jenom jediného slova,
jehožto smysl jak gramaticky, tak zákono
dárně byl již obsažen v konstrukci pří-
slušné věty. Nezůstalo-li slovo to ve znění
ve Vídni provedeném, nepozbyl přece
odstavec ten svého význam u. V
této části elaborátu budou nyní hr. Tiszou
navrženy změny, které týkají se jenom textu
a nikoli obsahu.«
Štěpán Tisa
Chorvat
Tisza
Deákův
Szell
Pešť
Hradec
Vídeň
Tisza
8
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
Za finanční samostatnost Chor-
vatska
Ze Záhřeba, 27. října. Na nedělním
táboru, který se konal ve Varadě, bylo shro-
mážděno na tisíc osob. Z poslanců dostavili
se Derenčin, Harambašič a Vin-
kovič. Byla přijata resoluce na obranu
chorvatského státního práva,
k obraně ústavních svobod, pro úplnou
finanční samostatnost a sjednocení
opposice. Chorvatští poslanci, kteří by nechtěli
setrvati na těchto požadavcích, mají vzdáti
se mandátu.
Všichni řečníci mluvili tónem velmi
prudkým proti maďarofilským poslancům
chorvatským. Jeden farář žádá, aby nebylo
nic kupováno u Maďarů a nebyly navštěvo-
vány bohoslužby, konané faráři, Maďarům
přátelskými. Resoluce byla jednohlasně při-
jata.
Proti lékařským pokusům se
zvířaty.
Z Vídně, 27. října. Professoři gynae-
kologického oddělení university vídeňské dv.
rada dr. Chrobak a dr. Schauta ozná-
mili děkanu fakulty lékařské dru. Weichsel-
baumovi, že jsou vyzvání dolnorakouským
zemským výborem, resp. posl. Leopoldem
Steinem, aby dnešního dne odstra-
nili ze svého oddělení všechna
pokusná zvířata. Dodali, že nepřestá-
vají na svém referátu, podaném děkanovi,
ale že zpraví též představené
úřady o celé věci. Professoři medicin-
ské fakulty v dnešních listech vyslovují mí-
nění, že zemský výbor překroči-
meze své působnosti, poněvadž za-
sáhl do věci, která přísluší jen vyučovací
správě.
Maďar
doktor
Chrobak
Schaut
Stein
Záhřeb
Vídeň
Chor
fakulta lékařský doktor
10
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Ministerská krise v Italii.
Z Říma, 26. října. (C.-B.) Dle zpráv časo-
piseckých má jednání Giolitta na uklizení
krise příznivý průběh.
„Tribuna“ má za to, že Giolitti bude
zejtra s to prohlásiti, zdali přijímá úkol se-
staviti kabinet čili nic.
„Italie“ oznamuje, že se ministr Gali m-
berti vyjádřil, že žádný člen dosavadního mini-
sterstva nevstoupí do nového.
Ze sněmu dánského.
Z Kodaně, 26. října. (C.-B.) Sněm odkázal
dnes osnovu zákona o znovuvystavení zámku
kristianborského jedenáctičlennému výboru. Za
osnovu tu přimlouvaly se všechny strany vyjí-
Giolitti
Gat
Řím
Kodaň
12
article
Vadnoucí listí.
13
article
Helena vešla dnes do svého pokoje s pohle-
dem tak nevýslovně unaveným. Týmž gestem jako
denně odložila kupu sešitů na psací stoleka
usedala k němu tak jako včera i předvčírem; ale
dnes jaksi tíž se zamyslila a nechala klesnouti
hlavě v horké, bílé dlaně.
— Bože, bude tak zejtra zase? A celou
dlouhou, nekonečnou řadu příštích dní? Bude
je žíti zase tak nevzrušeně, tak pustě, jako
všechny ty, které stejné jako tmavá zrnka rů-
žence, propouštěná svadlými prsty čímis, padaly
v minulo? A nikde naděje? A nikde světla?
Vstala prudce a přistoupila k oknu; tiskla
rozpálené čelo na chladné sklo. Tam venku hrál
vítr na strunách podzimních melancholií; svadlé
listí padalo truchlivě k zemi, a kdesi na západě
dohořívaly diskretní barvy říjnového podvečera.
Hleděla mdle v zahradu. — „Ty mi již také
umíráš? Byla's jediným světlým úsměvem, který
mi zbyl z letní krásy ..
Byla to pozdní růže, bílá, truchlivá jako po-
slední tón umlkající loutny; a její lupínky se ula-
movaly a ulétaly jako poslední naděje zoufalého
srdce.
Helena
Bož
14
article
Heleně se zdálo, že musí zemříti se svou
růží. Tak jí bylo nevýslovně teskno a těžko.
Myslila na svůj život vesnické učitelky.
Viděla před sebou ty rozmanité hlavičky
zlatovlasé, modrá očka, která se denně na ni dí-
vala s důvěrnou přítulností. Tvářičky dětí, které
hladívala, všecky ty drobné dušičky, kterým vy-
pravovala tolik podivných, nesrozumitelných věcí.
Musila. Oh, jak často by byla raději zlíbala ty
užaslé oči všechny a vážná ústečka a vyběhla
někam daleko do kraje vyplakati svou bolest do
větru, který ohýbal vzdychající větve.
Ale ne, přece bývala dosti klidna; pracovala
tak odevzdaně, mechanicky — co se jí to dnes
jen stalo? Nemůže klidně myslit! Jako by se bylo
vzbudilo něco násilně umlčovaného, nějaký zná-
mý hlas, dávno slyšené jméno ji vzrušilo k ho-
rečnému neklidu, jenž vyzníval teď v náladu tak
úzkostně pochmurnou.
Vrátila se ke stolku. Otevřela zásuvku, vy-
ňala volně několik listů, jemně parfumovaných,
několik suchých květů — —
Můj bože, tehdáž..:A je tomu již tak dáv-
no? Snad, ale datum posledního listu — ne,
Helena
Musil
15
article
nepodívá se. Ví, že to již není a to stačí. Vždyť
skoro již ani nechápe: tenkrát bylo tolik vůně
v zahradách, tolik slunce, radostí, tolik květů a
písní! Všechno tak rozjásané, všechno takové
bílé a slavnostní — a teď se plouží chladný,
mlhavý večer a siné světlo měsíce po stezkách,
je studené, mrtvé ticho.
Vzpomněla jistých jemných dlaní, očí zá-
hadně sladkých a vroucích, které ji dlouze líbaly
a rtů, které ucítila jednou vzhořeti na své skráni.
Tehdáž!
Nějaké ledové ruce jako by jí svíraly srdce;
úzko!
Rozevřela okno, vhodila suché, mrtvé sně-
tiny vichru k divoké hře a hleděla chvíli strnule
v mlhy.
Pak sklesla a zaplakala tak vášnivě, jako
ten, kdo se loučí navždy s nejdražším snem. Cí-
tila, jak se jí v duši cos bolestně zlomilo a za-
štkalo, jako vzlyk praskající struny.
Zasedla znovu ke stolku. Vzala péro, při-
táhla k sobě sešity, rozevřela první a počala opra-
vovati hranaté, dětské písmo, aby touž čítankovou
větu o ctnosti a štěstí korrigovala dnes ještě čtyři-
cetkráte