2
masthead
„Nový Jihočeský Délník."*
4
article
Po prohlédnutí všeho opustíte gymnasiální
budovu v přesvědčení, že kdyby ani výstaviště
nebylo, je hodno slouti výstavou, co podává se
jen zde, na čemž při každé návštěvě lze něco
nově zajímavého pozorovati a o každém oddělení
samostatný a dlouhý posudek napsati.
Budova školy chapecké hostí práce řemeslné.
Vystavuje zde 122 firem ponejvíce nábytek a
práce řezbářské. Mimo to jest zde průmysl
perlefářský, koželužství, barvířství, rukavičkář-
ství, malířství, hudební nástroje, piana, klavíry,
kulečníky, klobouky, prádlo oděvy atd. Vystavené
práce budí obdiv, zejména nábytek a řezbářské
výkony. Rovněž tak koberce a záslony.
Zřídka kdo ubrání se hněvu, vidí li všechno
možné pohodlí zde, krásu a umění, jaké před
málo desítiletími ani ve fantasii člověku nenapadlo
a doma má skrovný byt, vlhký, nízký,
s malými chatrnými okny, děti ani dostatečně
nesmějí se pohybovat z nedostatku místa a přece
je tolik lidí, kteří zásobili by v krátkosti celý
svět pohodlím královským, ale nemohou najit
zaměstnání, je jim vzata možnost uplatniti svoje
schopnosti, ba i to, co zhotovili, kazí se ve skladištích
a lid strádá a zmírá v nedostatku. Prokletý
jest tento pořádek!
5
article
V budově škol dívčích potkáváme se při
všem nářku — a oprávněném - nad nedostatečností
našeho školství, s potěšitelným pokrokem
tohoto i vyučovací methody oproti letem předešlým.
Jest zde výstava učednických prací a
výstava školská. V prvé závodí mezi sebou o
palmu vítězství učňové všech šesti táborských
společenstev živnostenských. Jsou zde jejich
práce řemeslné, některé velmi zdařilé, jakož i
výsledky elementárního vyučování v průmyslové
škole pokračovací. Vzrůstá mezi nimi mládež
nadějná, kéž jen brzy dosáhnou větší volnosti
učitelové a školní rady se zhostí starých copařů,
aby i v ohledu mravním více se na ni dbalo,
místo šovinisování a klenkalisování.
K učenickým pracím druží se věrně výstava
školská. 74 obecných a měšťanských
škol vystavuje práce žáků a žákyň. Člověk
přeje si při přehlížení úloh v sešitech a výkresů
býti sám tím malým dítkem a míti příležitost
k poznání vědy a kultury, jak alespoň dnes se
ve školách podává. Díky všem těm učitelům,
kteří tak svědomitě o děti naše pečují a vychovávají
je s mnohem větší obětavostí než sami
ještě vychováváni byli.
Odborné školy vystavují čtyry: keramická
v Bechyni, tkalcovská v Humpolci, rolnicko-
Inářská v Humpolci a stávkářská ve Strakonicích.
I zde velký pokrok, zejména v keramice.
Jaké krásy dovede Člověk vytvořit z prosté
hlíny, na pohled bezvýznamné . . . !
O prácech učitelů pojednáme jindy, taktéž
o četných prácech samouků.
Bechyně
Humpolec
Strakonice
6
article
Fárek mluví — slyšte jej,
dělníci!
Fárek mluví — slyšte jej,
dělníci!
Dne 7. srpna t. r. konala se v Dělnickém
domě v Brně veřejná schůze lidu, již svolal
Fárek, aby dokázal, co sliboval — že strana
nár. »dělnictva« jest stranou nemravnou, nepoctivou
a protidělnickou.
Ujímaje se "slova, prohlásil, že dnes zapo-
číná svůj životní úkol, kterému bylo před půldruhým
rokem zabráněno, totiž odstranit tu hromadu
špíny a bahna z českého života, jakým
jsou národní dělníci. Vzdává předem dík »Právu
Lidu«, jež se ho poctivě zastalo v procesu, kde
byl nár. dělníky nestydatě narčen ze sprostých
zločinů, ač nemohl se, jsa žalářován, bránit, a
jež podalo o něm správný, referát. Rovněž
správně vylíčil jeho aféru »Čas«, žádný ale
jiný časopis měšťácký, nýbrž každý hleděl vše
umlčet a tak se Klofáčovcům zavděčit. Prosí,
by se naň nedívalo jako na přeběhlíka z nějakých
nečestných příčin; byl ve straně Klofá-
čově, ale jak viděl onu hromadu darebáctví a
ničemností, počal do ní ze vší síly kopat, neboť
to, co prováděli, nemohl klidně snésti.
Fárek
Klofáčovec
Brno
7
article
Ukazuje dále, že již před Klofáčovci byly
3 druhy nár. dělníků; ti, jež organisoval Barák
na základě vlasteneckého fangličkářství a bou-
charonství, ne na zásadách politických a hospodářských.
Proto musila tato strana zahynout.
Druzi, Chleborádcovci, již hleděli nákupními
družstvy zvítězit, ale již zahynuli pro šmejdy a
okrádání. A třetí, Obranáři, kteří žebrali u měšťáků
peníze pro své účely a když dělnická
veřejnost se o tom dozvěděla, smetla je co ne-
poctivce s povrchu. A nyní r. 1897 vylezlo
znova národní dělnictvo: Totiž vyvolali je Ed.
Grěgr, mladočeský poslanec, Klofáč a Kváča.
Klamný je názor, že snad prohlášení soc. dem.
poslanců je vyvolalo; to jim dalo jen zbraň.
Pravá příčina byla, že socialisté získali množství
hlasů, že se k nim ve volbách obracel proletariát
a protože měšťáctvo tehdy vidělo, že při
hlasovacím právu, jež tehdy bylo na obzoru,
by utrpělo pořážky; a proto byli založeni Klofáčovci.
A sice na třech zásadách, na něž zahynuli
trojí předcházející nár. dělníci: na vlasteneckém
fangličkářství, na okrádání dělnictva
a na žebrání u měšťáků. Tisíce — praví Fárek
dále — tisíce dostali od měšťáků, ne sta, o třiceti
tisících se mluvilo, peněz bylo na rozeštvání
dělnictva hojně. Založilo se asi šest časopisů
a tyto se tiskly všechny za peníze měšťáků! A
tak povstali Klofáčovci: dělnická strana bez
inteligence, bez dělnického vědomí, bez poctivých
snah, která místo sporu věcného špiní jen
osoby, takže se to samotným měšťákům hnusí
a vidí, že se takovými zbraněmi žádná strana
neudrží. Já na sobě té ničemnosti pocítil nej
více. Když jsem byl zavřen, nemohl jsem se
bránit, špinili mne, že jsem kradl, ač i listy
buržoácké psaly, že jsem odsouzen pro politické
zločiny.
Barák
Ed
Klofáč
Kváča
Fárek
Chleborádcovec
8
article
Já musím říci, že celá ta strana, tak jak
hanebně pracuje, jsou kluci vychovaní Klofáčo-
vou žurnalistikou. Jejich politika je známá; je
to dědictví měšťáckých shnilých stran, jež neumí
proti odpůrci vést jinou myšlénkovou zbraň,
než nadávky a utrhání na cti, ubít toho, kdo
jinak na svět zírá. To, co mezi dělnictvem
nikdy známo nebylo, to zavedli Klofáčovci: převzali
všechen ten kal a bahno a ještě je ztrojnásobili.
O jejich politických činech mluviti
nelze, neboť jejich jednání se politikou nazvati
nedá. Při volbách do říšské rady spojovalo se
toto »národní« dělnictvo s německými nacionály
proti dělnickým kandidátům (proto propadly dva
mandáty, jež dostali buržoaci), spojovalo se
s měšťáky, klerikály, se zpátečníky všech druhů
v Brně, Vršovicích, Hodoníně, Lomnici, Mnich.
Hradišti, Smíchovu, Vinohradech, Plzni atd atd.
Vždy se bojovalo proti organisovanému dělnictvu,
nikdy ne s ním po boku. Je to politika dělnická?
Ta žádá, aby se spojil dělník s dělníkem,
ne stát proti sobě! Procestujte celou Evropu,
jestli něco podobného naleznete! Nikde;
a já povím, že tak mohou činit jen notoričtí
mizerové, kteří se zaprodali proti dělnictvu za
peníze!
Brno
Vršovice
Hodonín
Lomnice
Smíchov
Plzeň
Evropa
9
article
Vizme, jak si vlastně počínali: Všichni Klo-
fáčovští poslanci byli zvoleni mladočeskýwi penězi
a hlasy. Fressl se zavázal reversem, že
vstoupí do mladočeského klubu; Sehnal kromě
toho v Lipníku i rukou dáním. Ale po zvolení
do klubu nešli. To je politika uličníků,
nikoliv politicky zralých mužů, poněvadž hned
se dožadují ještě dále podpory mladočeské.
Vidíme ještě tu dvojí tvář: Mladočechy se ne-
nechtí prohlásit, aby je lid nesmetl, ale podporu
hlasů i peníze jich berou. Nutno se diviti,
že mladočeši nemají tolik cti, aby se s nimi vypořádali
a že je stále ještě hýčkají. Patrně
přece doufají, že je budou moci v dělnictvu po-
třebovati v rozeštvaní. To se jim daří; není-li
to směšné a známka úpadku politického života,
když kluci, kteří se ničemu nenaučili, učedníci,
kteří ještě nic nečtli, se jmenují státoprá vniky,
mluví o českém státu, ač nemají o politice ponětí
a staví se proti ostatnímu zkušenému dělnictvu
v jeho hospodářských a politických zájmech?
A není to vlastně ostuda pro český
národ, když takoví lidé, jako Klofáč, Fressl a
Sehnal jej mohou zastupovati v parlamentě? Ti
hanobí české jméno za hranicemi, ti český národ
sesměšňují a ničí jeho význam, když mluví
o jeho důležitých otázkách, sami cti nemajíce!
Přikročme k hospodářské otázce: Byl jsem
mezi Klofáčovci a myslil jsem, že budu moci
pracovat, neboť se mluvilo o sociální straně.
Ale tato strana není ani národní, jak jsem dokázal,
ani sociální; klame v obou těchto
titulech.
Sehnal
Klofáč
Fressl
10
article
Myslil jsem, že to není možno, aby některá
dělnická strana tak se zapomněla, aby tvořila
dvě odborové organisace, poněvadž toho v celém
světě není a nebude, aby v tak malém národě
jako český, kde je dělnictva poměrně málo
a tím méně organisovaného, se něco podobného
dělo. Já se snažil, aby bylo upuštěno od tvoření
druhých odborových organisací národních,
ale nebylo na mne dbáno. Počali se tvořit ná
rodní typografové, strojníci, pekaři, obuvníci a
t. d. A tímto tvořením ničil se dělnictvu postup
jeho, celé jeho práce, poněvadž se dosavadní
výsledky rozbíjely; strana Klofáčovců kazila a
hubila vědomě dělnické hnutí tam, kde je nejdělničtější,
v boji o kus chleba, v odborových
organisacích. Ale o organisaci proletariátu ro-
zbily se všechny vládní i měšťácké persekuce,
rozbije se i tento neřád, jmenovaný národně-so-
ciální stranou! Úkol odbor, organisací je dobytí
většího kusu chleba a to se provádí bojem.
Proto hornictvo vydobylo si 9hodinovou pracovní
dobu, že o ni bojovalo, a nyní se podívejme,
jak v těchto bojích, stávkách, se zachovali
Klofáčovci. Tito vpadali do zad dělnictvu,
poskytovali stávkokaze a což horšího, oni
kradli peníze na stávky určené a používali
je na vlastní agitace. Za peníze,
které byly sebrány na stávku
v jejich listech, tiskly se hanebné
letáky na rozbíjení stávek, na špinění
lidí, kteří tyto stávky vedli, a
v nichž byly ty nej sprostší lže a d a-
rebácká utrhání na cti.
11
article
(Příště dokončení )
12
article
Záležitosti strany.
Záležitosti strany.
Místní organisace činíme pozorný, aby vzhledem ku.
blížícímu se sjezdu pamatovaly na přípravy ku obeslání
téhož. Tyto záležejí v první řadě v tom, že každá místní
organisace soudruhů a soudružek platících daň strany
v řádně svolané schůzi důvěrně uvědomí si náležitě
odst. 6. organisačního řádu (sjezd českoslovanské strany
sociálne demokratické), porokují o prozatímně stanoveném
denním pořádku sjezdu a provedou volbu delegáta
hlasováním lístky. Žáhodno jest, aby týž v důsledcích
ustanovení odst. 1. org. řádu byl řádným soudruhem,,
jenž vůči politické i odborové organisaci koná
náležitě své povinnosti. Jakmile volba delegáta jest
provedena, oznámí důvěrník plnou adresu téhož
sekretariátu strany (Praha 1959-II.), načež bude mu zaslána
pozvánka a jiné příslušné tiskopisy.
Delegáti, kteří reflektují na obstarání noclehu, nechť
obrátí se na sekretariát s udáním, zda přejí si býti ubytováni
v soukromí či v hostinci. Žáhodno jest, aby
každá organisace do sjezdu zaplatila svoji povinnou
daň strany výkonnému výboru, aby na sjezdu se mohla
vykázati, že má plné právo na sjezdu bráti podílu. Bez
povinností není práv, bez práv není žádných povinností..
Této zásady měli by nejen jednotliví soudruzi vůči
svým politickým a odborovým organisacím, ale i organi-
sace vůči institucím strany býti vždy pamětlivi.
S pozdravem soudružským K. Vaněk, sekretář.
K Vaněk
Praha
13
article
Do Č. Budějovic. V neděli, dne 24. srpna
t. r, o půl 10. hod. dop. koná se v místnosti
Politického spolku »Budoucnost« u »Srdíčka«
pololetní řádná valná hromada s důležitým programem.
Účastenství všech členů jest nutné.
Č . Budějovice
14
article
Z českého jihu.
Z českého jihu.
— Čemu se pan Hauptvogel naučil. Patrně
se mu zželelo, že čeští stavitelově Toufar a Musil
nemusí opatřit dělnictvu krompáč a lopatu, za--
vedl také ten modus, aby každý nádenník i
zedník donesl si své vlastní. Nestydíte se za
to, p. Hauptvogle? Či podléhl jste vlivu p.
Štabrnáka, který prý již před 10 lety žádal
cosi podobného a Toufar to od něj odkoukal?-
Hauptvogel
Toufar
Musil
Štabrnák
15
article
+ Pánové Toufar a Musil nejen že nejhůře
stavebnímu dělnictvu platí, ale jak se nám
sděluje, strhují mu i vysoké nem. příspěvky.
Dělníci pojištěni jsou na 1 zl. denně, měli by
tudíž mít sráženo 12 kr. týdně. Jim strhuje se
však 16 kr., takže, počítáme-li i příspěvky na
úraz, pojišť., mají z každého dělníka 2 až 3 kr.
týdně rebach. Inu, když ten český kapitál potřebuje
zkvétat . . .
Toufar
Musil
16
article
— Pekaři — amatéři. V národně-dělnické
pekárně v Č. Budějovicích panuje nyní — deli-
rium. Členové chtěli brát 50ti zlatové dividendy,,
zatím má každý na akcii 5 K doplácet. Ty
konce, ty konce ! . . .
Pekař
Č . Budějovice
17
article
+ Pivovarní šmejdy. »Jihočeské Listy«
sdělují, že plzeňský advokát dr. Dyk pracuje
na 45 zjišťovacích žalobách, jež budou podány
proti všem členům výboru měšťanského pivovaru
z let, v nichž zjištěny jsou nesprávnosti. Za ty,
již nejsou na živu, žalováni budou prý jich
dědicové!
doktor
Dyk
18
article
— Křesťanšti »sociálové». Tedy se jich
již brzy dočkáme. Za krátký čas budou veřejně
působit a lovit mezi dělnictvem a mezi zmítajícími
se dušemi na českém jihu. »Dle Budivoje«
počne již dnem 1. listopadu vycházeti v Česk.
Budějovicích jejich plátek, redigován kterýmsi
kaplanem z venkova, patrně aby mu pomohl
k reputaci a on se rychle někam vyšplhal.
Buďsi, my jsme připraveni. Čím více nepřátel,,
tím veselejší vojna. Jak nezastavilo se moderní
Česk
Budějovice