2
masthead
Č. Budějovice, dne 15. srpna 1902.
Č . Budějovice
5
article
Vychází každý týden v pátek. M Redakce, administrace a expedice
Za inseráty nebéře redakce zodpovědnosti a platí se hned & Rudolfovská třída číslo 14. v Českých Budějovicích,
při objednáni • Jednotlivá čísla za 8 haléřů.
Český Budějovice
6
article
f Předplácí se: pro Rakousko: ročně K 480, půlročně
co K 2:40, čtvrtletně K120. Pro Německo na rok K 54.
€ Pro ostatní země na rok K 688.
Rakousko
Německo
7
article
Slavný den práce.
Slavný den práce.
Dnes zahájena jest v Praze naše První dělnická
výstava. S radostí vítá proletariát tento
výkvět svých snah a těší se, těší se z celé duše,
že při všem klopotném boji a námaze úmorné
- podařilo se mu zbudovati stánek, v nějž utíkají
se ze všech končin našich vlastí osamělé duše,
poprvé ve svém životě příležitost nalezající, aby
byly pochopeny a došly uznání, že ubit byl v
nich talent neúprosnými, přirozenému životu cizími
poměry. A proto jej vítáme, vítáme tento
slavný den práce; kéž přinese mnoho dobrého
dnům našim budoucím.
Praha
8
article
K naší První dělnické výstavě v Praze.
K naší První dělnické výstavě v Praze.
Hleď, Práce stýraná. Ty chudá zneuznaná,
zde chudý ten Tvůj syn, ti triumf připravil,
Tvé jméno nadarmo brával hrdě ret pána,
ten těm Tvým synům vždy korunu z trní vil . . .
O Práce vznešená! Ty matko blaha všeho!
Dnes hrdě usměj se na syna chudičkého.
Svou náruč rozevři a zulíbej nás vřele,
skloň ustaranou tvář k těm bledým lícím všem . . .
Ty‘s našla v synech Svých své, matko, Spasitele
a slávu, vznešenost získala’s dnešním dnem!
Ú přijmi ten hold náš a skloň se k synům svým —
hled — vždyť my slzíme, láskou a nadšením!". . .
A s hrdým vědomím hledíme na ty skvosty,
.jež utvořil náš um a pilná naše paž! —
Hleďte, co dovede ten chudý dělník prostý!
Vizte, vy bohatí — co umí bratr váš! . ..
Dnes ve své chudobě se přec boháčem stal,
a šťastným při tom jest, že svět by zulíbal! . . .
Vždyť dobře dělník ví, čím tady světu jesti!
On hybnou silou jest, která ovládá svět.
On pilnou rukou svou rozsévá mír a štěstí —
jím zaset pro jiné zde blaha vzrůsta s květ!
To vše on dobře ví — a klidně, obav prost,
Svou Prací získá si — svou lepší Budoucnost!
Vilda David.
Vild
Praha
9
article
Jeďme na dělnickou výstavu!
Jeďme na dělnickou výstavu!
By umožnilo se většímu počtu osob, súčastniti se
První dělnické výstavy, prodloužena jest lhůta přihlašovací
až do konce měsíce srpna. Zábavní vlak vyjede
z Č. Budějovic dne 7. září po půlnoční hodině a ráno
bude v Praze. Zpět možno jeti každému vlakem libovolným
do tří dnů. Kteří výletníci i zpět jeti chtějí
s větší společností, mohou nastoupit! zpáteční cestu
v pondělí, dne 8. září, večer. Jízdné do Prahy i zpět
obnášeti bude asi K 5:60 (určitý obnos dosud stanoven
není). Přihlášky činiti lze a na jízdné si spláceti u
soudruhů:
Jedličky Josefa v továrně bratří Sattlerů ve Čtyr.
Dvorech, bytem Č. Budějovice, Haasova ul. č. 42.
Vokurky Karla, obuvníka ve Čt. Dvorech.
Pytelky Josefa v Rožnově.
Achatze Ondřeje v Mladém.
Brayera Jakuba v Nemanicích.
Zelenky Rudolfa, holiče na Lineckém předměstí.
Lédla Václava, obchodníka s uhlím v Pekárenské ul.
Melichara Čeňka, obchodníka v Jirovcové ulici a
v Redakci »Jihočeského Dělníka«.
Jedlička
Josef
Sattler
Vokurka
Pytelka
Ondřej
Zelenka
Lédl
Melichar Čeněk
Č . Budějovice
Praha
Haasův ulice
Rožnov
Nemanice
pekárenský ulice
Jirovec ulice
Brayer Jakub
10
article
Jihočeská výstava v Táboře.
Jihočeská výstava v Táboře.
(Dokončení.)
Vejděme v budovu gymnasiální. Zde
v prvé řadě přivábí prostranná síň, věnovaná
•exposici Čechů budějovických. Se vchodem
v levo sousedí diagram české žurnalistiky. Za-
■hrnuje v sobě veškeré české časopisy, které
Čecho
Tábor
11
article
Stížnosti listu se týkající zasílány buďtež na Adolfa Hejska v Č. Budějovicích, Česká ulice číslo 18.
Adolf
Č . Budějovice
Český ulice
12
article
v Česk. Budějovicích kdy vycházely a dosud
vycházejí. Vidíte mezi těmito i zaniklou sociálnědemokratickou
* Budoucnost« a »Pochodeň«.
Nad diagramem jest zavěšen slušně upravený
obraz z hlaviček těchto časopisů, »Budoucnost«
i »Pochodeň« nalezají se uvnitř; nahoře pak
tvoří jako křídlu list náš: jedno »Jihočeský
Dělník«, druhé »Nový Jihočeský Dělník«. A
jak dobře si každý toho všimne! Slyšeli jsme,
nepoznáni, jak vesele upozorňoval, patrně dobře
známý pán s p. prof. Vycpálkem, paní svoji na
»Jihočeský a — Nový Jihočeský Dělník«; vypravoval
ji pak o původu »Nového Jihočeského
Dělníka« celou historku. Srdečně a spokojeně
oba se tomu zasmáli.
Na jiné straně vyplňují celou stěnu diagramy
Ústřední Matice školské a Záložny. Mezi
nimi visí podobizna dra Zátky, pro niž čtverácky
jeden Táborák častoval nás vtipem, proč
není tam i jeho — Dampfbrotbäckerei? . .
Dále jest zde znázorněn český průmysl,
obchodní a živnostenská komora, živnosti dle
národnosti, majitelé domů dle národnosti a české
spolky. Na posledním diagramu pracoval již
asi autor — dřímaje, jinak by byl nenapsal, že
Všeodborný spolek národního »dělnictva« čitá
1327 členů. To by sice snesl »Budivoj« ve
svých sloupcích, ale diagram, mluví-li vědomou
nepravdu k tomu svému vlastnímu okolí, které
vše vidí, ohrožuje věrohodnost ostatního. — —
Velmi pěkně vyjímá se zde též zdařilá
kopie Doubkova obrazu »Ctirád a Šárka«, vydaná
nákladem knihkupectví p. Dubského. Pohyb
obyvatelstva, znázorněný v diagramu velmi
populárně, jakož i tyčinkami u prostřed síně
jeho vzrůst a úbytek, zasluhují valné pozornosti.
Příležitostně přineseme význam obojího
statisticky.
profesor
Vycpálek
Zátka
Doubkův
Ctirád
Šárek
Dubský
Budějovice
13
article
V jiné síni, jakož i dvou dalších, vynucují
si uznání zdařilé portréty i jiné práce fotografů,
společně s pohlednicemi a velmi vkusně vázanými
knihami. Vystavují zde osvědčené jen
firmy, k. př. Pech a Langhans z Č. Budějovic,
Liška z Jindř. Hradce, Poláček z Prahy atd. atd.
V oddělení malířském pak a sochařském
teprve duch žije: necítí tíži těla a vznáší se do
těch sfér, kde blouznila duše umělcova, spíjela
se krásou a rozkoší — anebo stápí se s ní
v hlubiny, kde v bídě a opovržení lovila perly
a vynesla je sem na povrch, aby hleděli na ně
šťastní a bezstarostní a divili se . . . Nejvíce
poutají secesní malby Topičovy. Dále vystavuje
zde Česká grafická společnost »Unie« z Prahy
své obrazy, Klír, malíř portrétů z Kladna, Landa,
akademický malíř v Jistebnici, Neuman, akad.
malíř na Král. Vynohradech a jiní. Z oboru
sochařského je nejčetněji zastoupen p. Foit v Táboře,
který zasahuje jedním svým výtvarem: »Tvrdý
chléb« i v poměry sociální. Věrně nápodobí
vrtání skály, jež dynamitem má býti roztržena;
práci tu koná stařec s mladými dvěma dělníky,
snad syny a všichni tři vydáni jsou několikeré
smrti na pospas: jeden chybný krok a svrhne
se dolů, nebo zasažen kusem kamene klesne
mrtev k zemi; vyhne-li se však obojímu neštěstí,
neubrání se nijak úpalu slunečnímu, ostrému
větru i dešti, skutečně to — tvrdý chléb.
Pech
Langhans
Liška
Jindřichův
Poláček
Topičův
Klír
Neuman
Král
Foit
Č . Budějovice
Hradec
Praha
Kladno
Land
Jistebnice
Tábor
14
article
V oddělení tomto poznáváte také pravdu,
že nejvynikající geniové bývají samouci. Hleďte
na tu skupinu obrazů, celou stěnu zastiňujících:
jsou tu obrazy malé i velké, krajiny, hrady i
portrety, ano i myšlénky samostatné: ta mladá
dáma, jdoucí ve stínu lesa na mši do Klokot,
dále obě obrazy čtenářského zakoutí, na nichž
každý stín jest tak přirozený — a to vše jest
práce samouka, Václava Bouška, učitele v Klokotech.
V téže síni hlásí se k svému uznání
samouk řezbář: Tomáš Vošta, listonoš v Táboře,
původně byl kominíkem. Vystavuje práce
z lepenky: gotickou kapli, kříž, věšák na dýmky,
skříň na klíče atd. Práce vesměs zdařilé, které
se také líbí.
Boušek
Vošta
Klokoty
Tábor
15
article
A nyní z výše ideálu v tvrdou skutečnost,
z luzného snění k živoření s jeho smutnými,
zlými následky: v obor zdravotnictví. Na oddělení
tomto pracoval do úmoru pan dr. Pavlík,
lékař okr. nem. pokladny v Táboře. Líčí svými
kartogramy sociální naše poměry a nemáme
jiné přání, než aby alespoň desetina ze všech,
kteří se přijdou na oddělení toto podívat, jej
pochopila. Věnuje velikou pozornost zhoubnosti
alkoholu a diagramy jeho mluví, co jest také
příčinou přílišné jeho požívavosti. Tak největší
procento alkoholistů shledáváme na českém jihu,
v království »Jeho Jasnosti« Schwarzenberga:
připadá zde na 1000 obyvatelů 17 proc. alkoholistů,
nejvíce z celých Čech a sice v soudních
okresích: Třeboň, Veselí, Jindř. Hradec, Tábor,
Milevsko, Ml. Vožičko. Na okresy tyto připadá
také jen 1 koruna a méně denní mzdy. Kde
dostupuje mzda K 1*80 a více, klesá požívání
alkoholu. Zajímavě též vysvětluje, jak ohrožen
jest hd táborský svým zdravím a to nedostatkem
pitné vody. Než zřízeno bylo nejnovější -
čerpání vody z Jordánu, byl stále lid nemocen
tyfem v předměstích i vnitřním městě a četné
zmíral. Nyní, kdy do vnitř města zavedena
jest voda, onemocnění tyfem tam přestalo, za to
v Polním předměstí i na břehu Lužnice, kam
slavná městská rada královského Tábora vodu
svést dát neráčila, působí tyfus zhoubně dál,
třeba lid z těchto předměstí musí z valné části
veškeré obecní výlohy, tedy i vedení vody do
vnitř města, zaplatit.
doktor
Pavlík
Schwarzenberg
Tábor
Čechy
Třeboň
Veselí
Jindřichův
Hradec
Milevsko
Jordán
Lužnice
16
article
Péčí téhož lékaře zhotoven byl zdařilý
model jatek masných krámů v Táboře a nej-
bližšího okolí z počátku století devatenáctého.
Pracovali na tomto: soudr. Holub, truhlář, Frant.
Pykal, malíř, Karel Pavlík a Jaroslav Filip, absolventi
umělecké školy prům. v Praze. Model
přesvědčuje nás, kterak málo pochopení pro hygienu
jevilo se u starých lidí a jak veliké učinili
jsme v ohledu tom pokroky.
Četně zastoupeno jest zde též stavitelství,
dále nakladatelé a spisovatelé. Vedle uměleckého
závodu Topičova má celou jednu síň pro exposici
svých hnih, časopisů, soch a uměleckých
děl, originálů i kreseb nakladatelství Ottovo,
dále Reinwart v Praze, Česká grafická společnost
v Praze, Hynek v Praze, Šimáček v Praze,
Stýblo, knihkupec v Praze, Bayer v Kolíně a
knihtiskárny Kotrbova a Pitterova v Praze. Soukromě
pak vystavují: Vondráček Jan, městský
jednatel ve Vlašimi — mimoúřední práce městského
jednatele; JUC. Podolák, okresní tajemník
v Pardubicích — svoje spisy; Kubeš Jan, inž.
a prof. v Plzni — odborné knihy pro průmyslové
školy.
Bohatou exposici má zde též spolek českých
výtv. umělců v Praze »Manes«. Zbývají ještě:
Blatská světnice, složená ze starožitné sbírky
jistého řídícího učitele, vábný pokojík dívčí, žena
— matka (— potřeby šestinedělky) a starobylé
i moderní výšivky žen z lidu.
František
Pavlík
Jaroslav Filip
Topičův
Ottův
Reinwart
Bayer
Kotrbův
Pitterův
Vondráček
Jan
Podolák
Kubeš
Ing
profesor
Tábor
Praha
Kolín
Vlašim
Pardubice
Plzeň
umělecký škola průmyslový
Český grafický společnost
Hynek
Šimáček
Stýblo
Mane