Strana 2.

Číslo 259.

KATOLICKÉ LISTY

Dne 21. září 1900.

hlasně schváleno a bude uveřejněno nejspíše již dnes. Potom bylo rokováno o kandidaturách a bylo, jak také již bylo uvedeno, usnešeno, aby německá lidová strana kandidovala ve všech okresech, ve kterých měla doposud své zástupce a zároveň i v těch, v nichž mohli by její stoupenci míti nějaké vyhlídky. Konsta- továno bylo zároveň, že proti nové kandidatuře býv. poslance Polzhofra ozývají se závažné hlasy, vyčítajíce mu, že prý až příliš silně kloní se ku straně křesťansko-sociální. Následkem toho z nové kandidatury Polzhofrovy nejspíše asi sejde. Dosavadní zástupce V. volební kurie okresu Sv.- Hypolitského, profesor a člen zemského výboru msgr dr. prof. Scheicher, nebude již kandidovati. Kře- sťansko-sociální strana bude kandidovati na jeho místě nejspíše P. Bauchingra, městského faráře v Pöch- larnu.

Ze Štýr. Hradce oznamuje se, že prelát P. Karlon, jeden z nejpřednějších vůdců katolické strany v poslanecké vídeňské sněmovně, prohlásil, že nejenom nezamýšlí již kandidovati, nýbrž že by mandátu, kdyby i přes svůj odpor byl zvolen, ne- přijal. Byv poslancem za venkovské obce lipnické ve Štýrsku, P. Karlon churavěl bohužel v poslední době tak, že s těží jen mohl vykonávati práce, spo- jené s mandátem. Katolicko-lidová strana, v níž byl prelát Karlon druhým náměstkem předsedy, utrpí jeho odchodem ztrátu velikou a těžkou. Prelát P. Karlon byl členem vídeňské sněmovny poslanecké již od r. 1873 a zasedal jak v parlamentní komisi železného kruhu pravice od r. 1879 až do r. 1891, tak i v parlamentní komisi, jež byla roku 1897 za- ložena. Křesťansko-sociální strana v Ty- rolsku vydala právě provolání, v němž praví, že jedná se při volbách hlavně o náboženské a politické vyznání víry, o jasný a nikterak dvojsmyslný protest proti proticírkevním a protivlasteneckým tendencím několika málo osob, kteréž s velikým křikem vydá- vají se za »lid«. V tom směru jsou nastávající volby pro Tyrolsko věcí cti. Voličové nesmějí proto dáti s strhnouti k nesvornosti ani heslem: »Voltež jen sedládky!« jež pronesl brixenský křesťansko-sociální orgán býv. poslance dra. Schipfra.

Zprávy politické. V Praz e, 20. září. Deputace města Vídně u císaře. J. Vel. císař přijal dnes dopoledne presidium vídeňské obecní rady v čele se starostou drem. Luegrem, kteréž za příčinou 70letých narozenin Jeho Vel. podalo velmi pěkně umělecky provedenou holdovací adresu města Vídně. Zastupitelstvo hlavního říšského města pozdra- vuje s radostným jásotem 70. narozeniny císařovy, kteréž poznovu poskytují vítané příležitosti k osvěd- čení pocitů nezměnitelné věrnosti a oddanosti na stup- ních trůnu. Adresa poukazuje na rozkvět města Vídně blahovůlí císařovou a končí: »Třeba že mnohá upo- mínka na doby předkův ustoupiti musila příkazům pokroku, jedno zachovali a pěstovali synové nové doby jako drahý odkaz: lásku k Nejvyššímu pano- vnickému domu, kterémuž my i naši potomci zůsta- neme věrni u věrnosti neochvějné. Kéž všemohoucí Bůh na mnohá a mnohá leta chrání a zachová Vaše Veličenstvo ku blahu společné vlasti a říšského hlav- ního města Vídně!« — Císař děkoval deputaci města Vídně za nový výraz dobře mu známé oddanostia lásky vídeňského obyvatelstva, kteráž u příležitosti oslavy 70. narozenin poznovu tak skvěle se osvěd- čila. Jeho Vel. vyslovil své uspokojení nad pokrokem ve stavění elektrických drah, jakož také nad pěkným osvětlením města, pochválil pilnost vídeňské obecní rady a ubezpečoval, že sleduje s velikým zájmem po- kračující vývoj Vídně.

Vůdcové katolické lidové strany baron Dipauli, president poslanecké sněmovny dr. Fuchs a zemský kornorakouský hejtman dr. Ebenhoch dlí od včerejšího dne ve Vídni. Liberální listy vyvo- zují hned z toho, že jmenovaní politikové radí s o tom, aby katolická lidová strana v nových volbách vešla po případě se stranami německého souručenství v jakousi protičeskou allianci. Nevěříme tomuto tvrzení, neboť je považujeme spíše za výzvu německo-liberál- ního přání. Spíše ovšem jest pravdě podobno, že ka- tolická lidová strana uzavře po volbách jistý spolek se stranou křesťansko-sociální. Záležeti to bude arcit na výsledku voleb v Čechách a na taktice, k jaké sáhnou nově zvolení poslanci čeští.

Starosta v Pulji a bývalý říšský poslanec dr. Rizzi oznámil včera obecní radě písemně, že v zdává se svého úřadu. Obecní rada nepři- jala však této jeho resignace, která má za příčinu jen osobní útoky. Časová vzpomínka. Dnes, dne 20. září, uplynulo třicet roků od onoho dne, v kterém piemont- ské vojsko vtrhlo průlomem při Porta Pia do věč- ného města a zmocnilo se Říma, města papežů. Třicet let jest nejvyšší hlava katolického křesťanstva zajat- cem a vězněm ve Vatikánu, vydána jsou v šanc nej- hrubším urážkám církvi nepřátelského radikálního tisku v Italii. Za mlčelivého souhlasu evropských ka- binetů udomácnila se v Římě dynastie domu Savoj- ského a snížila veleměsto svět objímajícího království na hlavní město sjednocenného království italského. Po třicet roků protestovali katolíci celého světa proti násilnému skutku, kterýž dne 20. září 1870 spáchán byl na stolci Petrově — ale protestovali až dosud bez výsledku.

Vzhledem k tomuto dnešnímu pamětnímu dnu hlásíme se k povinnosti všeho katolického tisku, aby- chom poznovu a před veškerým světem protestoval proti loupežné výpravě z r. 1870, kteráž až do dneš- ního dne beze všeho dostiučinění a beze všeho usmí- ření zůstala. Jestliže co nejrozhodněji dovoláváme se papežova práva na Řím a církevní stát, nepředbíháme tím ani v nejmenším rozhodnutím apoštolské Stoliee a sv. Otce, kterýž ve své moudrosti nalezl by již po- třebné předběžné podmínky smíření s královstvím italským, kdyby se strany vlády italské jen poněkud projevena byla opravdová vůle, tihnoucí ku pravému míru se státem a církví. Ale za úcty hodného kněze-kmeta na stolci Pe- trově, kterýž těžce strádá smutnými následky 20. září r. 1870, spojují dnes miliony a miliony křesťanů u vroucí modlitbě svá srdce a volají k nebesům »Bůh žehnejž, Bůh ochraňujž a zachovejž našeho sv. Otce, jubilejního papeže Lva XIII!

Sjezd německé sociální demokracíe v Mohuči. V poslední, dne 18. t. m. konané schůzi podával zprávu poslanec říšského sněmu Sin- ger »o světové politice«. Pravil, že sociální demokracie je svorna v odporu proti takové světové a koloniální politice, jaká dochází výrazu právě nyní v Číně a která vyplývá jen z touhy měšť anstva, aby mohla uložiti svůj ustavičně se množící kapitál a dobyla si nových odbytných tržišť. Hmotný užitek z takovéto politiky mají pouze armádní a námořničtí dodavatelé, co zatím břemena padají na široké vrstvy lidu. Sociálně-demokratická strana chce dopravnía obchodní styky se všemi národy, rozhodně však za- vrhuje ony prostředky vládnoucí společnosti, které jsou výronem politiky, jež nemá pranic společného s kulturou a civilisací. Némecká koloniální politika jest, jak dokazují události v Africe, výronem nejob mezenějšího byrokratismu a militarismu. Užitek z ta- kovéto politiky připadá jen měšťanstvu, jehož nad- bytek lidí nabývá v osadách postavení a potom ka pitalisté, již podporují koloniální politiku ze příčinou rozšíření průmyslu. Ale německému dělnictvu přináší takováto politika jen škodu. Německým dělníkům, jejichž prostředky provozována je čínská politika, po- vstanou v čínských dělnicích jen stlačovatelé mzdy.

Bijeť do očí již dnes, že na lodích, kteréž dopravují německé vojsko do Číny, zaměstnáni jsou čínští to- piči, protože jsou lacinější. Sociálně-demokratická strana nestaví se na žádné stanovisko proti používání cizích dělníků v Německu, musí však žádati, aby tito se přidružili k organisaci, aby nestali se z nich stlačovatelé mzdy. Sociální demokracii vyčítávána jest při každé příležitosti její mezinárodnost; o meziná- rodnosti podnikatelů se však nemluví, přece jsou tito tak silně mezinárodní, že dodávali zbraně a opatřili Číňany vražednými nástroji, ze kterých tito střílejí na německé vojáky. Vyslání generála polního mar- šálka hr. Walderseea jest velmi nemoudrým skutkem Bülovovým. Nesvolání říšského sněmu odporuje nejen zákonům, nýbrž je to také nemoudré, poněvadž by říšský sněm povolil beze vší pochybnosti žádané miliony.

Řečník se domnívá, že vůdcové středu přičinili se o nesvolání říšského sněmu, aby mohl prý střed, po- staven jsa před skutek dokonaný, odmítnouti všelikou zodpovědnost. Bylo by povinností měšťanské demo- kracie, aby také ona zasáhla v tuto otázku. Proti světové politice šovinismu, kapitalismu a militarismu musí prý postavena býti světová politika míru a po- koje mezi národy. Na to navrhl Singer resoluci, odsuzující do- brodružnou číselnou politiku vlády, protože hrozí lidu těžkými nebezpečenstvími a vyžaduje na něm obrov- ských obětí na majetku a krvi. Dále prohlašuje reso- luce vysílání vojska do Číny, protože děje se bez otá- zání a schválení zastupitelstva lidu a rovněž i použí- vání potřebných peněžitých prostředků za skutek protiústavní. Bavorský zemský poslanec Müller tvrdil, že hlavně v jižním Německu převládá nejostřejší nálada proti politice pomsty a že sahá daleko za kruhy strany. Řečník navrhl také, aby sjezd protesto- val proti událostem v Transvaalsku. Říšský poslanec Schönlank prohlásil, že boj proti světové politice znamená zrovna tolik, jako boj proti dnešnímu osobnímu režimu. V Ně- mecku není dnes konstituce ničím jiným, nežli pří- věškem dekorativním. Parlamentu byly vzaty všecky prostředky moci, povolovací právo parlamentu bylo porušeno. Existuje sice zodpovědná vláda, existují však také nezodpovědní rádcové. Šíří se obavy, že

říše mohla by býti vehnána do bezmezného dobra- družství. Německo, jež v čele mocností učiniti má v Čině pořádek, musí uzavírati 80milionovou vý- půjčku v Americe. Sotva že byla vyřízena předloha o rozmnožení loďstva, vystrkuje zase již nová vojenská předloha svá tykadla. Resoluce Singrova, odsuzující německou po- litiku v Čině a protestní resoluce Müllero va proti válce v Transvaalsku přijaty byly pak jedno- hlasně. Bulharský ministr obchodu Načoviě podal demisi, jež byla i přijata. Praví se, že ministr odstupuje následkem porušeného zdraví, ale všecko nasvědčuje spíše tomu, že odstupuje následkem bul- harsko-rumunského posledního sporu. Ministr Načovič zastupoval, jak známo, předsedu bulharského mini- sterstva a zároveň ministra zahraničního Ivančova, když tento prodléval o sultánově jubileu v Cařihradě. Kdežto pak Ivančov stál na tom, aby podány byly důkazy viny všech osob z makedonského výboru, kom- promitovaných ve známých vražedných a vyděračných aférách, zastával Načovič náhled, že stačí již elaborát vyšetřujícího soudce v Bukurešti, aby bulharské úřady zakročily. Kníže Ferdinand bulharský rozhodl dle všeho proti Načovičovi, následkem čehož tento od- stoupil.

Švédská vláda schválila smlouvu, jež uzavřena byla mezi švédským, norským a dánským telegrafním řiditelstvím ohledně telefonického spojení mezi Kristi- anií a Kodaní. V Anglicku stojí nyní v popředí volby do parlamentu a australská cesta vévody z Yorku. Má totiž nejstarší syn prince Wallesského poslán býti, jak již včera jsme zaznamenali, jako královský komi- sař k zahájení prvého zasedání nového spolkového australského parlamentu. Všecky listy vítají to jako v pravdě státnickou myšlénku. Jinak považují rozpu štění parlamentu za vítězství Chamberlainovo. »Roz- množitel říše« bude míti své volby. Volil k nim oka- mžik velmi vhodný a ministerstvo nepromešká dojista ničeho, čím by poznovu roznítilo válečné nadšení. Lord Roberts opustí dle doslechu jižní Afriku na za- čátku měsíce října, i dorazí do Anglicka ještě před ukončením voleb. S prvním vracejícím se anglickým vojskem přibude také hojně důstojníků a vojáků z vojska koloniálního, které stojí pod velením lorda Robertsa a všichni považováni budou v Anglicku za hosty národa. Královna Viktorie sama zamýšlí ko- nati přehlídku tohoto vojska osadnického a poděliti je novými prapory. Že budou svědky největšího mezi- národního, v tomto století spáchaného zločinu, nevadí zpupným »vítězům« anglickým ani dost málo. Perský šach přijede do Cařihradu přecea sice již koncem tohoto téhodne. Bylo totiž vyhověno všem jeho přáním, jejichž splnění učinil — podmínkou svého příjezdu do Cařihradu. Sultán dal mu k dispo- sici zvláštní železniční vlak.

Zprávy církevní. Církevní slavnost. Dnes je sv. Matouše, apoštola Páně, bývalého celníka, kterého povolal sám Spasitel, aby ho následoval. Bohatý celník stal se chudým apoštolem. Nap al první evangelium, kde uvádí utrpení a smrt Páně a dokazuje, že všecka pro- roctví se na něm vyplnila. Ústní podání vypravuje, že působil po volbě jáhnů 12 let v Palestině, načež působil blavně v Arabii a Ethiopii, kde dceru krá- lovskou Ifigenii vzkřísil z mrtvých. Ta založila klášter, kde přebývala s ostatními ctnostnými pannami. Bratr a nástupce králův »Hirtakus« chtěl vzíti Ifigenii z manželku a nutil sv. Matouše, aby ji k tomu pře- mluvil. Ten však prohlásil, že není dovoleno, Bohu posvěcené panny uloupiti nebeskému ženichu, začež jej vyslaní náhončí při sloužení mše sv. zavraždili. Ifigenie jej dala pohřbíti a vystavěla okolo hrobu ve- likolepý chrám. Tím rozlícen byv král Hirtakus dal jej i klášter zapáliti, avšak oheň zachvátil vlastní palác, načež tyranský král vzal si život v zoufalství Jako ve středu tak i dnes jsou suché čili kvatem- brové dni.

Biskup zemřel na visitaci. Msgr. Ramon Quesada, biskup v Segovii, byl zastižen na visi- tační cestě silnou influencí ve vesnici Mantille, jíž také podlehl. Bylo mu teprve 49 let, a náležel k nej- váženějším a nejučenějším členům episkopátu španěl- ského. Veškeré svoje síly věnoval svému povolánía také veškeren majetek rozdal. — Vděčná památka v srdcích diecesánů mu bude pojištěna. R. i. p. Zprávy římské. Na cestě do Říma jsou poutníci polští počtem 500, většinou terciáři sv. Fran. tiška, kteří se ubírají ke kongresu, jenž se bude v těchto dnech ve věčném městě konati. — Papež přijal ve středu vídeňského nuncia msgra. Tali- aniho. 50leté jubileum kněžské slaví v těchto dnech arcibiskup kalodžský Jiří Csaszka. Za tou příčinou byl, jak jsme oznámili, vyznamenán velko- křížem Leopoldova řádu.