Číslo 259,

Praze, dne 21. září 1900.

Ročník IV.

Redakce, administrace oxpedice Praha, Pštrossova ulice, číslo 200—u Hefrankované dopisy se nepřijímají, rukopisy se nevracejí Hezapečetěné reklamace jsou porta prosty. Inserty účtujeme levně a při častější inserci po- skytujeme výhody Vycházejí denně o šesté hodině ranní. V pondělí a po svátku vždy o dvanácté ho dině polední. Jednotlivé í Telnfon řdaoso. liz6. Slunce vychází v 5 hodin 45 minut ráno. Slunce zapadá v 5 hodin — minut večer.

ULICKt LIS

Pátek: s v. M atouše. Čtyřicetihodinná pobožnost v chrámu Páně u sv. Václava na Smíchově od 18.—21. t. m. Prah Předplatné pro s donáškou do domu: K 2.80 měsíčně. . . . . K 8.40 čtvrtletně . .. celoročně . . .. K 33.60 Pro tuzemsko poštou: měsíčně. .. .. K 3.— čtyrtletně . .. K 9.— celoročně.. . . K 36.— Předplatné do cizozem- ska: Německa a Srbska; čtvrtletně . . . K 12.— K 48.— celoročně- Předplatné do Ameriky, Francie, Švýcarska. Ita- e, Belgie s Anglie čtvrtletně .. K 13.20 K 52.80 peloročně Telef, administrace 1128.

Světová tržba a spotřeba obilí. —a. Uherské ministerstvo orby vydalo přehled světové těžby obilí. Nikdo si nemysli, že čísla ta jsou dopodrobným výpisem skutečnosti. Jsou však zajímavá tím, že nám poskytují jakýsi obraz sku- tečnosti. Celková sklizeň obilí byla na celém světě 1900 následující: r. 1899 v milionech hektolitrů pšenic, . . . . . 966 žita . . . . . . 567 ječmene . . . . . 324 ovsa . . . . . . 1130 1085 kukuřice Porovnáme-li čísla ta, vidíme, že letošní sklizeň je o značné procento menší. Ročně se na calém světě spotřebuje asi: milionů hektolitrů pšenice . . . . . . . 953 žita . . . . . . . . 540 ječmene . . . . . . 346 ovsa . . . . . . 1143 kukuřice . . 1005. Schodek letošní sklizně ku poměru skutečné potřeby jest tedy značný. Z le vypomohou ještě loňské zásoby. Kdyby však přišel ještě takový rok, jjako rok letošní, pak budeme míti drahotu. Všimněme si těžby pšenice ve dvou skupinách zemí, které mohou pšenici odprodati, tedy země vývozní a země, které musí pšenici kupovati, tedy importující.

země vyvážející země kupující letošní sklizeň pšenice v mil. hektolitrů Anglie . . . . . 21 Rusko . . . 144.3 Francie . . . . . 105 Uhry Německo . . . . 45 Rumunsko . . . 22 Rakousko . . . . 15 Turecko . . . . 18 Italie . . . . . 44 Severní Amerika . 176 Španěly . . . . 35 Kanada . . . . 14 Argentina . . . . 42 Australie . . . . 19 Země kupující sklidily letos celkem včetně ostatní menší státy, jako Nizozemsko, Švýcary, Bl- gii, Dánsko, Švédsko, Portugaly a Řecko 278 mil. hekt. pšenice, vývozní země všecky dobromady skli- dily 592 mil. hekt., dohromady tedy asi 870 mil. hl. Loňského roku 1899 prodaly do ciziny pšenice mil. metráků: Rusko 20.5, Uhry 11.5, Rumunsko 2.2, Bulharsko 1.2, Východní Indie 5.8, Sev. Amerika 4.9, Kanada 4.2, Argentina 18, Australie 3 Světová spotřeba a těžba žita jest pravděpodně asi následující: Roku 1900 sklizeno žita v milio- nech hektolitrů

v zemích žito z ciziny v zemích žito za hranice kupujících prodávajících Francie . . . . 22.5 Rusko . . . . . 2615 Německo . . . 102.7 Uhry . . . . . 15 Rakousko . . . 23 Rumunsko . . . 1.5 Belgie . . . . 7 Bulbarsko . . . 2.5 Švédsko a Norvéžsko 10 Turecko . . . .4 7.2 Severní Amerika . 7.4 Španěly Země importující sklidily žita vesměs 185, ex- portující 294, dohromady asi 479 milionů hektolitrů. Exportující země prodaly r. 1899 žita do ciziny mi- liony metráků: Rusko 9.24, Uhry 2.8, Sev. Ame- rika 1.2. Jak vidno, přijde na světový trh, jen velmi málo žita, veškerá skorem sklizeň žita ztráví se doma. Téžba ječmene na rok 1900 odhaduje se ná- sledovně: země importující země exportující Anglie . . . . . 24.5 Rusko . . . . . 756 Německo . . . . 42 Uhry . . . . . . 193 Rakousko . . . 22 5 Rumunsko . . . . 3 Švédsko a Norvežsko 5 Bulharsko . . . . 3.7 Turecko . . . . 12. Španěly Sev. Amerika . . . 24 Kanada . . . . . 9 Egypt . . země exportující ječmene

Roku 1899 prodaly do ciziny milionů metráků Rusko 12, Uhry 4.5, Tu- recko 1, Amerika 3.7, Kanada 1.2. Zde je chyba v uherské statistice, týkající se Rakouska. My pro- dáváme značné množství ječmene do Némecka. Ma- ďarské oko však nevidělo. Nevadí. Těžba ovsa roku 1900 odhaduje se následovně v mil. hektolitrech: II. země prodávající Rusko . . . . . 307.5 Uhry . . . . . . 24. Rumunsko . . . 3 Bulharsko . . . 3.4 Srbsko . . . . . 3.5 Turecko . . . . 9 Amerika . . . . 267 Kanada . . . . 598 Australie . . . . 9. Země exportující prodaly roku 1899 do ciziny ovsa v milionech metráků: Rusko 4.6, Uhry 27, Amerika 6 7, Kanada 2. Také oves přichází v nepa- trném množství na trh světový, převeliká většina sklizně ovsa se spotřebuje doma. Sklizeň kukuřice r. 1900 se odhaduje násle- dovně v milionech hekt.: Italie 30, Rusko 12, Uhry 46, Rumunsko 30, Turecko 22, Sev. Amerika 749, Argentina 22. Roku 1899 prodaly tyto země kuku- řice do ciziny milionů metráků: Rusko 4.6, Uhry 2, Rumunsko 2, Amerika 53, Argentina 12, Kanada 2.5. Také z kukuřice přijde na světový trh dosti malé procento. Nyní probírá maďarská statistika jednotlivé země. Jelikož čísla ta vztahují se na poslední leta, nebude od místa, pak-li přineseme stručný výtah. Anglie jest zemí průmyslu, zemědělství jest tu podřízené. Anglie jest nucena ku výživě lidu kupo- vati ročně za 2000 milionů zl. našich peněz po- travin. Anglie spotřebuje do roka asi 90 milionů hekt. obilí, sama však těží ročně všeho všudy asi 20.

Loňského roku 1899 bylo oseto v Anglii pšenicí 863.386, žitem 32.514, ječmenem 727.504, ovsem 1,639.116 hektarů. V Anglii půdy obilím oseté ne- ustále ubývá, poněvadž velkostatkáři zřizují rozsáhlé pastviny, na kterých se provozuje hospodářství dobytkářské. Roku 1899 sklidila Anglie 24,360.000 hl. pše- nice. Do Anglie bylo r. 1899 přivezeno anglických centů (1 = 50 kilogr.): pšenice . . . . 66,636.978 žita . . . . . . 1,000.000. Ovsa . . . . . 15.167.630 ječmene . . . 17,189.358 kukuřice . . . . 62,699.650 pšeničné mouky . 22,945.708. Zásobení Anglie potravinami pro rok 1900 bude ještě větší, než předešlá leta, tím jednou přijde nutně doba, kdy země ta bude finančně vyčerpána. Francie má oseto pšenicí asi 7 milionů hektarů. Letos jsou rolníci ve Francii biti, jako u nás. Asi 700 tisíc hektarů, na podzim zaseté pšenice, muselo se zaorati. Také Francie jest zemí, jejíž půda není sto lid uživiti. Dovoz potravin do Francie jest však daleko menší, než anglický a německý. Německo mělo roku 1899 oseto pšenicí 2,016.490, žitem 5,871068, ječmenem 1,640.868, ovsem 3,999.744 hektarů. Německo sklidilo obilí následovně: r. 1897 r. 1899 metráků pšenice . . 37,260.000 38.474.000 86,758.000 žita . . . 81,710.000 ječmene . . 25,560.000 29,839.000 ovsa . . . 57,190.000 68,827.000. Mimo toho však bylo minulého roku do Ně- mecka z ciziny dovezeno metráků: 13,708.505 pšenice 5,612.513.

země kupující Anglie . . . . 63 Francie . . . 88 Némecko . . . 141. Rakousko . . 45 Belgie . . . . 9 5 Švédsko a Norvéžsko 21

Volební ruch. Na Moravě vzmáhá se volební ruch každým dnem. V neděli, dne 6. září konala v Uher. Hra- dišti tamní Katolicko-politická je- dnota veřejnou schůzi, kteráž měla pro věc kato- licko-národní nad míru utěšený průběh. Býv. říšský poslanec vdp. dr. Stojan promluvil důkladně o po- litické situaci, načež byla přijata následující, od dra. Sedláčka navržená resoluce: »Účastníci a voličové ve- řejné schůze v královském městě Uher. Hradišti dne 16. září 1900 prohlašují: Vypsání voleb do říšské rady vítáme jako nejúčinnější prostředek k odpovědi na bezohledně útisky centralismu vídeňského proti národu českému. Má-li tato odpověď býti účinnou, důstojnou celého národa, nesmíme připustiti, aby při volbách naše vlasť stala se bojištěm různých politických stran, tuho spolu zápolících, neboť chceme-li proti Vídni táhnouti, nesmíme se mezi sebou práti. Voláme tedy po shodě a jednotném vystupování všech stran českých, ježto jen tím spůsobem dostaneme do parlamentu muže osvícené, bystré a prohlédavé, bez nichž v konstitučním boji na říšské radě uplatniti se nemůže.

Proto žádáme, aby ve smyslu autonomistického sjezdu v Brně z 19. listopadu 1899 ze všech če- ských stran byla sestavena pro Moravu národní rada ku provádění voleb do říšské rady, k čemuž budiž od klubu zemských poslanců bez odkladu svolán sjezd důvěrníků z celé Moravy, jemuž mimo jiné budiž předložena kandidátní listina členů národní rady pro Moravu ke schválení resp. zvolení. Hned však dodáváme: Poněvadž p. dr. An- tonín Stojan jest muž vlastností shora uvedených a skutečný přítel a pracovník našeho lidu, žádáme, aby u nás za kandidáta o mandát do říšské rady dán byl dr. Ant. Stojan.« — Tato resoluce za jásavého souhlasu jednomyslně byla přijata. Při opáčné zkoušce nikdo nehlasoval proti. Důvěrníci strany německo-radi- kální na Moravě, již konali minulou neděli zvláštní poradu v Olomouci, zaslali vedení německo- lidové moravské strany přípis, v němž praví, že radi- kální strana nedotkne se městských mandátů lidové strany, jestliže lidová strana přenechá radikální straně mandát v V. kurii na sev. Moravě a bude-li ji také v boji o tento mandát podporovati. Kromě toho žádá radikální strana, aby jmenování kandidátů ve venkov- ských, národně neohrožených okresech ponecháno bylo volnému soudu jak radikální tak německo-lidové strany.

Obchodní komora v Brně dotázala se tamního místodržitelství, kdo má býti zapsán do seznamu vo- ličů pro nastávající volby do poslanecké sněmovny, které konány budou dne 17. ledna, ačkoli mandát 25 členů komory vyprší již dnem 31. prosince t.r. Na vysvětlenou tohoto dotazu budiž uvedeno, že zá- konem ze dne 27. prosince loňského roku mandát členů komory, zvolených r. 1893 na šest let, jakož také mandát jejich náhradníků, povolaných v době od r. 1897 do r. 1899 prodloužen byl do konce tohoto roku. Členové komory, již by zůstali ještě na počátku r. 1901, tvořili by komoru kusou, kteréž by příslušelo zvoliti dva poslance. Ze Slezska dolétla zvěst, že býv. řísský po- slanec za venkovské obce těšínské, prof. náboženství msgr. Ignát Swiežy nehodlá již kandidovati. Zpráva ta nezakládá se na štěstí na pravdě. Naepak, msgr. Swiežy súčastňuje se horlivě volebního hnutí a vydal společně s drem. Michejdou a Jiřím Ciencalou vo- lební provolání, ve kterém vyzývá ku svolání schůze, na které zvolen by byl polsko-slezský ústřední vo- lební výbor. Z Haliče dochází zpráva, že katolicko- národní polská strana utvoří zvláštní vo- lební výbor, kterýž by zasadil se o zvolení jejích kandidátů, jichž povinností bude se zavázati, že usi- lovati budou o to, aby v říšské radě utvořen byl katolický střed po způsobu toho, jenž je tak rozhodným činitelem v říšském německém sněmě. Zvláště velikou činnost vyvíjí v Haliči sociálně- demokratická strana. Konalať již v západo- haličských volebních okresech neméně než 36 volič- ských schůzí. V oznámené již schůzi, kterou konali včera ve Vídni bývalí členové svazu německé lidové strany, vedl hlavní slovo posl. Kaiser. Týž předložil také volební provolání, kteréž bylo jedno-