5
article
dělení každý z pachatelů napsal na pytel — svě
jméno! Zatčení byli dva bratří Jeřábkové a jistý
Loužeský
— Dva učňové otrávení plyny. V závodě lakýr-
níka p. Aloisa Pavlíčka v čis. 74 v Budečské ulici
na Kral. Vinohradech byli včera učňové Karel Hrdina
a Antonin Šimáček nalezeni na podlaze v bezvě-
domi. Lékař zjistil, že se jedná o náhlou otravu
plyny, vzkřísil učně a dal je odvézt do všeobecné
nemocnice.
— Sebevražedné pokusy. Služka Ludmila K -
houtová, ve Větrušicích u Karlina zaměstnaná, ná-
sledkem nešťastné lásky požila roztoku kostíku ze
dvou krab ček sirek. Zoufalá služka byla odvezena
do pražské všeobecné nemocnice. — Tamléž byl do-
praven 65letý lampář Vojtěch Coufal z čís. 439 na
Král. Vinohradech, který z omrzelosti života vypil
značné množství roztoku kostíku.
— Drobné místní zprávy. Regina Schulhofová,
50lelá manželka obchodního jednatele ze Žižkova.
sklouzla na náledí a pádem zlomila si pravou nohu.
Zraněná odvezena do všeobecné nemocnice. —- Pro
zločin krádeže zatykačem stíhaný 30letý dělník Ro-
bert Rieger byl v Praze vypátrán a zatčen. — V to
várně Ringhoffrově na Smichově sklouzl včera 41 lelý
soustružník železa Konrád Vokoun a pádem na ostrou
branu prorazil si lebeční kost. Těžce zraněný od-
vezen byl do všeobecné nemocnice.
Jeřábek
Pavlíček
Hrdina
Šimáček
K houtová
Karlin
Tamléž
Coufal
Král
Schulhofová
Rieger
Vokoun
Vinohrady
Větrušice
Žižkov
Praha
všeobecný nemocnice
6
article
— Z Michle. Obecní zastupitelstvo konása-
čtvrtek dne 11 února mimořádnou schůzi v zasedae
slni obecaího domu.
— Nálezy a ztrály. Na náměsti krále Jiřího na
Král. Vinohradech ztracena byla kabelka (pompadour
s loholkou a menším obnosem peněz, kapesním šát-
kem a různostmi. Nálezce nechť ji za odměnu ode-
vzdá v klavírní škole v Komenského ulici čís. 261
25 nové.
— Archaeologický sbor muzea král. českého
koná za předsednictví biskupa dr. J. Doubravy řád-
nou schůzi v pálek dne 5. února o 5. hod. odpol.
musen. Hosté jsou víláni. Na programu je přednáška
p. faráře E Šiltlera o klášteřišti podlažickém a prof
dr. J. L. Píče o lidu svobodném a nevolném v Če-
chách za doby knížecí; mimo to bude výklad vylo
žených předmětů historických a praebistorických.
V minulé schůzi přednášel p. dr. V. Fabián o křtitel
nicích z kostelů pražských a dr. J. L. Píč promiuvil
o slarých ruských městech v porovnání s našim
hradišti; p. rada Dvořák předložil kostěný terč s figu-
rální ozdobou. Vyloženy byly praehistorické před-
měty: br. kruh z Partotic, který daroval p. V. Hora
části kostěné urdy ze Skalice, kamenný mlat a pa-
zourkový šíp z M. Jenče, jež daroval p. dr. Maserek.
br. spona, kam. mlaty a br. kroužek z Lysé od p.
Jiří
Král
doktor
Píč
V Fabián
V Hora
Maserek
Michle
Komenský ulice
Skalica
Jeneč
Lysá
Archaeologický sbor muzeum král
7
article
J. Vojáčka; br. ozdobný kneflík a zlomky z hrobu
v Zakolanech od p. J. Hellera, br. pfalery z Lisovie
a žel. hrot kopí z Klobuk od p. V. Sajbice, br. ná
krčníky a j. z Dušník od p. V. Pokorného, kam.
mlaty a sekerky z Hiusic od p. J. Smoláka, 5 nádob
zvoncovilých s kostrou skrčka z Rožďalovic od místní
školní rady, 3 nádoby z hrobu se skrčenou kostrou
z Běchovic od správy školy, 10 nádob ze žárových
brobů z Modřan od p. Tichny.
— Ze Všelat. Jak známo zalepno bylo ve Všeta
tech rozvodněným potokem Košateckým 43 domků
právě těch nejchudších lidí. Místo neštěstí navštivi
v pátek dopoledne arčikn'že Karel František Joseí
který zevrubně prohlédl zaplavené domky; roz
mlouval s poškozenými a vyslovil se, že šo oda
je skulečně veliká a že v takovém případě je pomoe
stálu nutná. Sám rozdal mezi některé poškozené
100 K a 100 K dal na rozdělení pro ostatní po-
škozené. V neděli dostavil se posl. p. V. Choc, který
slíbil všemožnou podporu a na místě se důkladně
o rozsahu škody informoval. Protože škoda je veliká
a obětavost místních nepoškozených spoluobčanů
nouzi poškozených zabrániti nemůže, zvoleno obec-
ním výborem zvláštní komitě, které obraci se
s proshou k soucitným duším, aby každý, komu
jen trochu možno, těmto ubožákům nějakým dárkem
přispěl. Dárky, které budou veřejně kvitovány,
přijímá pokladník komitétu p. Olakar Hübne r ve
Všetstech- Přiv orech.
Vojáček
J Heller
V Pokorný
J Smolák
Karel František Joseum
V Choc
Klobuky
Rožďalovice
Běchovice
Modřany
Všetsty
8
article
— Přednášky »O předloze zákona o so-
cišlním pojišťován!« přednáší p. redaktor
Karel Šimůnek zejtra (10. t. m.) o 8. hod. večer
v sále Českoslovanské obchodnické basedy v Praze Il.
Jeruzalemská ulice 7. I. patro. Vstup každému volný.
— Z Klubu českých turistů v Praze. V
středu dne 10. února koná se přednáška pana c. k.
dvor. rady JUDra. Karla Tausche z Plzně: »O Skot-
sku, ostrovech Orkneyských, Faröerských, Islandu,
Špicberkách a Severním Mysu. Přednáška koná se
ve velkém sále Měšťanské brsedy pražské přusně
v 8 hodin večer. Sedí se při stolech. Přístup mají
členově Měšťanské besedy pražské, pak členové Klubu
českých turistů s rodinami a hosté jimi uvedení.
Každý vykaž se legitimací členskou. — »Klub tech-
nického úřadnictva kr. hl. města Praby
pořádá členskou schůzi ve čivrlek 11. t. m. o 71/2 hod.
več. v restaurantu »Merkur« v Mikulášské tř. s roz-
hovorem »O zřízení odboru požární poli-
cie a služby návěštní při městském sta-
vebním ůřadě«, který zabějí p. cís. rada inž. Fr.
Vejdělek, ředitel hasičského sboru. Ke schůzi jsou
pozvání pp. členové sboru obec. statších, kteří zase-
dají v dozorčí radě pro sbor hasičský
— Výstavy. Bernardova výstava v pavi-
loně »Manesa« pod zahradou Kinských blíží se ke
konci a bude již dne 21. t. m. uzavřena. Hlustrovaný
katalog stojí 1 K.
— Z Hradce Králově. (Převzet! hotel u.
Pan Boh. Holub, dřivější majitel »Hotelu Holub
převzal dnem 1. února t. r. zdejší hotel »Austria«.
— Island — zemi sopek a ledu — vystavuje v
skvostně kolorovaných obrazech panorama Česko-
slovanské jednoty v Bubnech (nároží Bělského a Sku-
her kého ulice, proti exposituře městské spařitelny)
Otevřeno denně za vstupué 20 bal.
Šimůnek
Tausch
Ing
František
Vejdělek
Bernardův
Kinská
Boh
Bělský
Sko
Praha
Plzeň
Skotsko
Island
Špicberky
Praba
Hradec Králov
Převzet
Bubno
Austria
ký ulice
9
article
= Zemětřesení. Z Messiny, 8. února. (K. k.)
Včera o 1/210. hod. več. byl zde pocitěn silný, o 10.
hod. slabší a dnes o 9. hod. ráno opět dosti silný
otřes země.
= Slechelná nadace vlastenecká. Z Krakova
8. února. (K. k.) Statkář Erazím Jerzmanowski, který
zde včera zemřel, založil nadači ve výši 1,2.0.000K
Úroky z tohoto obnosu má udílet akademie věd každo
ročně Polákovi nebo Polce za vynikající dila z oboru
literního, vědeckého nebo humanitního.
= Přokvapující následky nepravdivého sebe-
obvinění. Z Nisy, 6. února. Nedávno dostavil se
35lelý obuvník Rasim z Nisy na policii v Hamburku
a udal, že roku 1895 probodl v Ziegenhalsu svou
milenku a mrtvolu její zahrabal. Na to své udání
opět odvolal a tvrdil, že si chtěl zatčením jen opatřii
přístřeší. Zavedeným vyšetřováním ze zjistilo,že
milenka Rasimova posud žije, ale na místě, které
přesně označil, byla skulečně nalezena mrtvola
mladé dívky. Nález mrtvoly patrně souvisí a pů-
vodním sebeobviněním a proto byl Rasim prozalím
ponechán ve vazbě.
= Drama žárlivosti. Z Erfurtu, 4. února.
Zedník Heinemann překvspil minulé noci svou man-
želku s číšníkem Horstem. Číšník vrhl se na rozau-
řeného manžěla s dýkou v uce a zranil jej smrtelně
na krku a na prsou.
Erazím
Polák
Rasimův
Heinemann
Horst
Messina
Krakov
Nisa
Hamburk
Erfurt
Rasi z Nisa
10
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
* Veřejná knihovna Jednoty průmyslové bylav
měsíci lednu t. r. navštívena 1567 frekventanty, jimž
vydáno 2345 svazků různých děl a časopisů. V to
není zahrnula návštěva vyhražené čítárny členské a
počet spisů, domů půjčených, aniž svazky, použité
z příruční, každému volně příslupné knihovní skříně.
Stále pokračující a za rok 1908 nyní ukončené kala-
lozisování přírůstků vykazuje — kromě čelných po-
kračování děl seriových časopisů i publikací periodli-
ckých — vzrůst knihovny o 412 nových a nově zi-
skaných děl (iny čís. 14.268—14.679), která většinou
již vřaděna, jakož i ve vyloženém katalogu uvedena
jsou a po ukončení zbývající knibařské práce co nej-
dříve vesměs vřaděna budou. — Mezi časopisy, po-
řadem docházení vyložené, přibyly nové měsíčníky
„Klohoučnické Listy a „Tesařský Mistr“, takže cel-
kem 168 časopisů stále vyloženo jest. — Čítárny jsou
olevřeny každý všední den bez výjimky od 4 hod
odpol. do 8 hod. večer a kazdou neděli a svátek
9 do 12 hod. dopol
12
article
VILÉM KESTRANEK byl výrokem porotoů uznán vinným a odsouzen k 14dennímu vězení, resp. k peněžité pokutě
VILÉM KESTRANEK byl výrokem porotoů uznán vinným a odsouzen k 14dennímu vězení, resp. k peněžité pokutě
3000 korun.
GUSTAV HORN byl uznán
Dr. Sehauer mnoho neprohádal, když
k závěrku řeči své předpověděl, že závěrečné
líčení skončí až v noci, ba snad až nadcházeti
bude ráno. Byl již dnešek, když poroteové ode-
brali se do místnosti jim vykázané, aby verdik-
tem svým zkoncovali třídenní proces, sledovaný
veřejnosti nejen pražskou a českou, nýbrž i za-
hraniční.
Zachyeujíce v záhlaví koneční resultát
uvádíme na konci referátu poměr hlasů, jimiž
porotcové rozhodli, do jaké míry král železář-
ského kartelu p. Vilém Kestranek přestou-
pil meze svýeh obchodních intencí a spekulae
a do jaké míry byli jeho infámní články výbuchy
vzteku zklamaného spekulanta, jenž obratem
ruky z obchodní kalkulace učinil problém náírod-
nostně politieký.
Z desetihodinného odpoledního, večerního
a nočného jednání zmínky zaslouží řečnický tur-
naj, k němuž již dopoledne, jak obšírně jsm
referovali v listě večerním, úvod učinál bystrou
právnickou řečí dr. Schauer.
Po něm vystřídalo se ještě sedm řečníků
a konečně i pan Kestranek měl doslov, jenž ni-
kterak již neodpovídal jeho počáteční výbojnosti
a zejmén scházelo mu, co bylo předpovídáno
ona závěrečná pumn, kterou chtěl své protivníky
vyhoditi do povětří. Naopak, řeč jeho končila
velmi smířlivým apelem ku porotcům, jež žádal
aby soudili nad ním mužně. Stalo se.
Vracíme se k řečem obhájců, z nichž první dvě
ve stručnosti jsme již ve večerním vydání byli za-
znamenali. Po zahájení odpoledního líčení ve 3 ho-
dny ujal se stlova
Kestranek
Horn
doktor
Sehauer
Schauer
13
article
Dr. Karel Hubáček,
Dr. Karel Hubáček,
jenž připoji! se úplně ke skvělým vývodům dra
Schauera a pravil, že ve sporu tom bude se roz-
hodovati ještě o této otázce další, a sice, zdali ně-
kteří členové správní rady společných vodáren do-
pustili se indiskrelnosti prozrazením ofertního ta-
jemství, a dopustili-li se, s jakým úmyslem tak
učinili.
Dne 27. června končila lhůta k podání ofert
Dne 29. června konána byla schůze správní rady
společně vodárny, ve které slavitel p. Seifert nebyl
Ve schůzi té byly oferty olevřeny a obsah jejich sdě-
len členům správní rady vodárenské. Jak p. dr. Ru-
žička, o jehož osobní integritě bylo vydáno jal
žakbci, tak obžalovaným, vysvědčení nejlepší, do-
tvrdil, bylo zvykem, že členové poznamanali si vždy
výsledek ofert a zejména jich číslice. To stalo se
také v této schůzi.
doktor
Hubáček
Schauer
Seifert
14
article
Předseda její p. arch. Gregor odevzdal polom
oferty měslské účtárně, aby na základě jich vypra-
covala rozpočet, aby mohlo býti posuzováno, která
z nich jest výhodnější. Při řešení otázky, stala-li se
nějská indiskretnost prozrazením ofertního tajemstvi.
dlužno citovati výpověď dra. Růžičky a protokoly
všech členů správní rady, že nebylo žádného usne-
sení závazného, podle něhož by členové správní rady
musili zachovati mičení o tom, co se děje v jejich
schůzích a o došlých cenách ofertních, Avšak dejme
temu, že by tomu tak bylo, stala by se tato povin-
nost bezpředmětnou v tom okamžiku, kdy oferty ode-
vzdány byly do účtámy, poněvadž v lom okamžiku
přicházely do rukou více lidí, takže členové správn
rady, i kdyby byli chtěli tajemství to zachovati, ne-
mohli.
O nějakém porušení ofertního řízení nemůže
býti tudíž řeči, tím méně, uváží-li se, že ve správn
radě zasedají laké členové sboru obecních starších
Dne 29. června debatovalo několik obecních staršíel
na chodbě na radnici o výhodnosti ofert a tu inž
Schiller vyzval dra. Černoborského, aby jel do Vídně
a vymohl od kartelu slevu. Ať dr. Černohorský udělaí
co chtěl, na vrub mých klientů nemůže to býti při-
čítáno.
Gregor
Růžička
Schiller
doktor
Černohorský
Vídeň
15
article
Žádám pány porolce, aby na olázku, dopustil-l
se Kestranek urážky mých klientů, odpověděli kladně
a přisvědčili na dodatkovou otázku, týkající se opo-
menulí povinné péče redsktorské Gustavem Hornem
Po této řeči došlo ku
prohlášení dra. Černohor-
ského,
klerý po krátkém úvodu pravil: „Jako člověk činný
ve veřejnosti podroben jsem ve svém jednání kritice
Ale jako každý mám právo žádali, aby kritikat
byla spravedlivá a hájiti se proti nařčení, kdykoliv
je bezdůvodné a na oli mě poškozuje. Připouštím
posudek sebe přísnější, ale proti tomu ohradili s
musím, co nikdo dokázati nemůže, že bych jedal
ze ziskuchlivosli.
Pan Kestmanek proti mně takové obvinění způ-
sobem nejhroznějším vyřkl a na vás páni porotcové
jest, abyste verdiktem svým dokázali, zdali v lom
směru důkaz se mu podařil. Pan Kestranek vedl za
svědky několik svých úřadníků, já postavil se n
stanovisko, že není mně třeba svědků, i kdyby mně
z toho kynul získ. Objevil jsem se v porotním sále
s čistým svědorím a s vědomím, že ničeho jsem se
nedopustil. Táži se, co dokázal tu proti mně p. Ke-
stranek, co dokázali jeho svědkové a co přečtené
prolokoly? Z těchto posledních bylo patrno, že by
jsem vyzván, abych ten krok učinil, ale já pravín
a prohlašuji, že i kdyby nebylo slovo vyzvání padlo
že bych byl považoval za svou povinnost jako obecn
slarši a poslanec města Prahy pracovati k tomu, by
přijala byla oferla nejnižší a při stejných ofertácl
aby zadána byla dodávka firmě tuzemské a lo prote
poněvadž dobře vím, kvete-li průmysl, že kvelou tak
obchod a živnosti a že existence mnohých dělníků
od toho závisí. Tyto názory jsem vždy zastával
dle nich také jednal.
Horn
Kestmanek
Kestranek
Praha
16
article
Vyžádl jsem si doporučení p. Winterberfia, čest-
ného obchodnika, abych svým slovům dodal důrazu
a aby jim bylo věnováno více pozorosti. Již po léla
přicházejí ke mně různí lidé se žádoslí, abych je
doporučil. Neřekl jsem, kdo jsem.
Nepamatuji se již nyní na slova, ale pamaluj
si obsah. Pravil jsem, že přicházím k p. Hořovskému
jako obecní slarší. Rekl-li jsem „městský radla a
poslanec Černohorský“ mohl jsem mysliti, že mě
p. Hořovský, vydávající se za Čecha, zná. Ale Čech
Hořovský mne neznal, naproti tomu Němec Kestra-
nek, který vyhledal mě ihned v almanachu peslane
cké sněmovny
Ředitel Horovský odkázal mě na pražského re
ditele Eplera. Páni porolcové! Vše, co p. Hořovský
o mně ví, jest, že měl dojem, jako bych byl chtě
previsi. Jest to důvod k obvinění, jestli si myslil, že
já si něco myslím?
Prchlašuji, že neměl jsem ůmyslu žá-
dati provise a že jsem jen v zájmu nižší oferiy
a tvzemské práce inlervenoval u železářského kar
telu. Pan ústřední ředitel Kestranek prohlásil zdo
emíasí, že žádal jsem nepřísnější diskretnost, t
však neni správné. Neřekl jsem laké, že vlivuplne
osoby zasazují se o francouzskou ofertu. Byl jsen
přesvědčen, že železářský kartel nej
později do 7. července znal ceny fran
cauzské oferty, prolo nepotřeboval až mé inter
vence. Znám praxi staroměstské radnice, toliž ž
po olevření ofert nezalajují se ceny jejich. Proto ne
mehlo mi napadnouti, že bude se mi to klásti za la
kové provinění. Prollašuji, že neni pravda, z
bych byl řekl, že jsem prononcova n
o sobnost. Noměl jsem k tomu příčiny. Nejlepšín
důkazem toho jest, že k rozmluvě zvolil jsem svou
kancelář, ktorá jest takřka průelrodním domem
ne svůj soukromý byt.
Ale korunou všeho jest, že ústřední ředile! Ke-
procesu Viléma Kestranka.
Hořovský
Rekl
Čecho
Čo
Němec
Kestra
Kestranka
17
article
vinným a cdsouzen ku peněžité pokutě v obnosu 20 korun.
(Rozsudek tento vynesen byl ke 3. hodině ranní.)
stranek znovu mě uráží svým výrokem, jako bych
se byl k němu vplížil. Navštívenka, o kter
jest tu řeč, prodělala během procosu několik přeměn
P. Kestranek pravil napřed. že navštíveska byla či-
stá, pouze se jménem Winterberg. Ředitel Epler změ-
nil to již a řekl, že na visitce byla zmínka o vysoce
věrohodné osobě a p. Winterberz konečně řekl po
přísahou, že to byl obyčejný doporučující dopis, psa-
ný k tomu ještě úřadníkem. Zajímavo jest, že páni,
kteři tak pečlivě sbírali všechen materiál, právě tule
visilku musili ztratili.
Není mi nyní skulečně do žerlů, ale kdybych
chtěl žertovati, byl by to žert velmi kousavý. Pro
hlašuji opět důrazně, že můj rozhovor s p. Hořov-
ským byl takový, jak jsem jej líčil. Svou ctí se do-
kládám, že jsem pravil, že společnost musí sleviti
cbce-li dodávku obdržeti. Měl jsem dojem, že správní
rada rozhodne se pro ofertu francouzskou také bez
vyjednávání, ale chtěl jsem celého svého vlivu po-
užili, samozlejmě bez jakékoliv odměny, aby dodávk
zadána byla domácím dělníkům.
Dosud bylo prokázáno jen to, co jsem nikdy
netajil, co se nemusilo ani prokazavati, že toliž by
jsem pro olertu kartelu. Tehdy ovšem nenapadl m
případný důvod pro můj názor, který nyní mohu
uvěsli. A řeknu to olevřeně: Myslím nyní, že, staví-l
se někdo proti kartelu pro jeho germanisátorskou
činnost, není to důvodem k zamítnulí oferty, nebo
na frarcouzskou dodávku jest uvaleno vyšší clo, kler
připadne větším dílem cizímu slálu, který není také
právě Slovanům nejpřátelstější.
Winterberg
18
article
Dále promluvil zástupce dra. Černohorského
dr. Karel Brož
kferý pravil v podstatě tolo: „Musím podolknoul
předem, že mně p. dr. Černohorský nařídil, abycl
při ličení omezil se jen na nejnutnější návrhy, tak
aby p. Kostrankovi poskylnuta byla největší volnos
aby to, z čeho p. dra. Černohorského obvinil, tak
dokázal. Jen prolo neprotestoval jsem proti tomu
když pání odráůrci během průvodního řízení proná-
šeli plaidoyery, když plaidovali i svědci a když jin
vpadali do řeči obhájcl.
V dalších vývodech dovozoval dr. Brož na t
že Kestranek důkaz pravdy ohledně dra Černohor
ského neprovedi a že obvinění Kostrankovo nebylo
ani pravděpodubné, poukázal na pochybnost výpo
vědí svědka řed. Hořovského, že získal dojem, ja
koby dr. Černohorský žádal náhradu, pouze z toho
jakým způsobem se tam dr. Černohorský uvedl. Par
Keslranek přišel a řekl: „Já nesu pravdu subjeklivní
moji úladíci podají pravdu objektivní.“ Tite ji všal
nepodali, protože ii neměli. Motivem Kestrankovým
byla msta a vztek nad tim, že mu lučné sous
uklouzlo. Pan Kestranek, tvůrce a vůdce kartelu, těl.
nejnemravnější instituce pod sluncem, nemůže přec
uniravňovati někoho jiného. Cituji ke konci ješli
výrok p. Kestranka, který napsal do žádosti za de
legaci jiného porotního soudu, jenž zni: „Budu-l
odsouzen, bude to vílězství nacionátní politiky, bu
du-li osvobozen, bude lo pociťováno jako porá žka
celé správy matičky Prahy jako melropale vzdělán
celého rakovského Slovanstva.“ To byl jediný slušný
výrok, který Kestranek o Praze učinil a vše ostaln
jeho tvrzení jest špína.
doktor
Brož
Černohorský
Tite
Kestrankův
Kestranek
Kestranka
Buda
Praha
19
article
Zástupce soubromých žalobeů
dr. Jakub Schari
v obšírné řeči dolkkl se těchto bodlů;
„Když v pálek dopoledne tribunál soudní byl se
jakoby ve scénu proměnil a Kestranek promluvil
zdálo se mi, jakoby čirým nedopatřením bylo, e
učinil jsem já, citovav p. řed. Kestranka před soud-
nou stolici. My žalovali, on nám zde jasně prohilásí
že nechlěl nás urazili, že nás pouze varoval, že nám
chtěl času dopřáti, abychom se polepžili. Položil
jsem si otázku: což tedy články, které vpálily nám
za činnost naši v zájmu veřejném cejch hanby, te
největší hanby, která může člověka veřejně půso-
bícího slihneubi, totiž úplatnost vlaslní a vědomost
úplatnosti cizí, které napomáláme, tely články, které
nám braly možnost po několik týdnů se ukázati na
ulici, tyto články tedy nebyly urážkou, to bylo otcov-
ské napomenutí, to bylo poskylnutí času, abychom
od propasti, do které málem bychom Lyli spadli,
navrátili se na cestu pravosli a počestnosli, po kler
vezdy kráčel železářský kartel za jasným cílem 28 9
dividendy. Avšak do těchto úvah padí železný hln
řed. Kestranka. „Nejsem tak naivní, abych myslil . .
doktor
Schari
20
article
ji jsem pravil: Ozval-li se vnitřní hlas v tobě, zkou-
mej, zdali a do jaké míry jest pravdivou výmluva.
s kterou přichází nyní ten železný muž, jenž bez
rezpsků, ale s dobrým rozmyslem vrhl urážku nán
všem, zdali pravda jest, co pan Kestranek nám pra-
vil. Jest nápadným zjevem, že obhajování pana Ke-
stranka ani nejmonším naznačenín neukázalo, jnl
hodlá se pan Kestranek hájili proli léto žalobě. Jaký
také dojem máme z procesu? Měl jsem během dvou
dnů dojem, jakko by to byl proces kanonický, aby
kartel byl prohlášen za svalého. (Veselosl.) My jsme
moment národnoslní sem nepřinesli, ale přinesl bo
sem obžalovaný, jenž honosil se podezřelou blaho-
vůlí k českým dělníkům. Ale tu dlužno mu líci,ž
týmž lidem zelezářský kartcl přináší s sebou železn
okovy
Kestranek
21
article
Pan Epler pravil, že uzavírají svě obchody na
legální basi. Už sám kartel není nic lezálního a z to-
ho důvodu nejsou ani jeho jednání legálními. Ke-
stranek pravil, že se mu jedná jen o pravdu. Plám
se ho, zdali ta pravda by byla přišla ven, kdyby do-
dávka byla dopadla ve prospěch kartelu železář-
ského? Kdyby byl p. Kestranek po sporu s Kunzem
prohlásil, Uřeba ještě na začátku tohoto ličení: Ne-
mohu správní radu vodárenskou viniti ze žádné ne-
kerektnosti, byli bychom v něm spatřovali muže
kdyby byl odsouzen. Druhou charakleristikou p
Kestranka a kanlelu jest, že se něco jen napoví
Kdyby byl chlěl p. Kestranek dopomáhati pravde
k vílězství, byl by již tenkrále, když jsme ho vy-
zvali, hned jmenoval. Nám na vašem výroku, vele-
clění pánové porolci, záleželi musí právě lak, jak
těžce nemocnému na výroku lékaře, bude-li živ,
zemře. Co tělu jest zivot, to člověku velejně působí
címu čest!
Epler
Kestranek
Kunz
Uřeba
22
article
Obhájce Kestránkův JUDr.
Václav Bouček,
prámluvil dvouhodinnou teč, ve které velmi zevrul
ně zabýval se všemi třemi žalobami, nejobšírně
žalobou dra. Černohorského. Ve směru tom pravi
mimo jině;
„Dr. Černohorský cſli se uražena, ježlo ho cen
trální ředitel Kestranek obvinil z nepravých a ne
čestných jednání. Je nesprávno, tvrdí-li se, že obža
lovaný uveřejnil něco nepravdivěho. Naopak, poda
řil se mu nejskvělejším způsobem dů
kaz pravdy o každém psaněm slově. Jak
hlavního svědka pro správnost toholo tvrzení ved
pana soukromébo žalobce sama.
Pan dr. Černohorský uveřejní! 1. září m.
prohlášení, v němž praví, že teprve 31. srpna zvě
děl, jaké sensuční odhalení Kestranok světu učini
Ježto rozmluva žalobcova s řed. Hořovským pova
žována byla za nečestnou, prohlásil, že skufečno
s řed. Hořovským nluvil, jej na nebezpečí upozot
nil, v jském kartel je, a skulečně intervenci nabi
k navázáni nového jednání mezi kartelem a správn
radou společné vodárny. Při této rozmluvě sdělil řed
Hořevskému obsah Irancouzské nabídky. Dr. Černo
horský výslovně tedy doznává, že porušil tujernstv
ofertní a že se nabídl k intervenci. Svědkové Hořov-
ský, Winterberg a Epler potvrzují, že dr. Černohor
ský dne 30. července u řed. Eplera, na nějž byl od-
kázán, prostřednictvím p. Winterberga urgoval on-
pověď. Z těchlo svědeckých výpovědí je víděti, ž
centrální red. Kestranek neřekl nic jiného, než c
dr. Černehorský sám doznává.
Vůbec divím se, že dr. Černoborský žaluje
Neboť prohlašuje, že nevidí nic nepřistojného v tom
že mluvil s řed. Hufovským, francouzsktou ofertu
prozradil a k inletvenci se nabidil. Jiná výžka mo
Kestránkův
JUDr
Bouček
Černohorský
doktor
Hořovský
Černo
Černohor
Winterberg
Černehorský
Černoborský
Winterberg
23
article
nebyla činěna. Z čeho odvozuje dr. Černohorský prě-
vo k zalobě, necilí-li se uražen?
Ovšem interpretuje výraz „inlervence“, že tí
míněno je nezákonné zakročení za odměnu, Ale Ke
stranek reprodukoval jen výraz, jehož užil sám dr
Černohorský. Ovšem, veškerá slušná žurnallistika
rozuměla télo „intervenci“ tak, že chtěl vyže-
brati provisi, svého poslaneckého man-
dátu zneužiti a že, jak „Nár. Listy“ ještě než
jméno dra Černohorského se vynořilo, napsaly, j ed-
nal jako sprostý chlap.
Ale nejnepříznivější úsialek o tomto jednání po
dal sám dr. Sehauer, jenž v obžalovacím
spise prozrazeni olertního tajemst
nazval zradou olertního tajemsty
bezcharakterností a nečestností. S tim-
to úsudkem dra. Schauera, jenž jím projevil přesvěd-
čení všech slušných lidí identifikuji se úplně. Nikdy
jsem necenil osobní vlastnosti dra. Černohorského
Nabízí domněle vlivnou intervenci a dává se de-
poručovati jako chudý, žebravý stu-
dent.
Dále doznává, že chtěl poukázati na nebezpečí
ve kterém se kariel nalézal. Co mu je do kartelu
Hrál zkrátka roli hloupého Vaška, jenž svlékaje se
sebe medvědi kůži, volá: Já nejsem medvěd, ja jsem
Vašekl
Další přitěžující okolnosti: Prosí o nejpřisnějš
diskretnost. Měl by toho třeba, kdyby přicháze
v interesu obce? Proč si zosnoval celý válečný plán
aby se nenápadně mohl sejiti s řed. Eplerem? Po-
třeboval svolení celého kartelu, když chtěl docíliti
jenom zlevnění ceny? Potřeboval ho vůbec někdo
aby svedl kartel a správní radu?
doktor
Černohorský
Sehauer
Schauer
Vašek
24
article
Dne 28. července byla společná schůze obeu
stran z části bezvýsledna. Proč urgoval ještě dn
30. července vyřizení své nabídky? Intervence jeh
byla odmítnuta a přece sešli se ještě 12. srpna účast-
níci ve společné schůzi. Černohorský, ačkoliv
bylíed. Eplerem vyhozen, ještě jedno
se pokusil k němu se vplížiti. Není ji
ného závěru, než že dr. Černohorský
za peníze proti interesům města Prah
zakročiti chtěl
Mluví-li ale ještě něco o moráln
sešlosti dra. Černohorského, pak je t
okolnost, že nabídl svou intervenei
ač věděl, že tím upadnou členové správ
ní rady do podezření, že jsou prodejn
Prehlašuje, že teprve 31. července čet
článek, ale je dokázáno, že 27. červene
kdy článek vyšel dr. Černohorský me
skal v Praze. Teprve když „Čas“ jeho jméno
uvedl, byl nucen vystoupiti z úkrytu
Při hlavním líčení snažil se namluviti svělu
že nežádal od karlelu odiněny jako obecní slarší nebe
poslanec, nýbrž jako advokát. Mám o povržen
pro každého poslance, jenž si dá zapla
titi intervenei ve veřejné záležitesti
mám opovržení pro kazlého ob. staršího, který s
dá podplatiti. A totéž opovržení týká se
advokáta, jenž ve své veřejné funke
vnitřní záležitosti obce se dovídá
prozrazuje.
Černohorský
Praha
25
article
At si p. dr. Černohorský žádal svů
jidášský peníz v jakékoli vlastnosti
může býti jist opovržením každdé ho
slušnéhe člověka. Černohorský tvrdí, že zrade
ofertního tajemství a nabědka k intervanci není ni
nečesiného, a násleškem toho nemá práva pullikae
Kestrankovou chlit se dolčen na své cli. Prolo, vele
ctění p. porolci, přisvědčte, že Kestranek usvědči
Černchorského z nečesiného jednání. Přisvědčite-
na tuto hlavní olázku, dáte na jevo, že nejsmne ješi
tak morálně sešli.
Na to přislupuje dr. Bouček k žalobě obec. slar-
ších a dokazuje, že je právnicky neudráilelna. Tato
otázka vrcholi v lom, zda neurčilé označení osoby
jež dopustila se nečestného jednání, může urazit
laké ty, na něž se ona slova hodí. Dospívá k závěru.
že Kestranek dal mluviti faktům, aby nepředpojalo
osoby mohly věc spravedlivě posouditi. Proto tako
někleří cbecní starší se k trestnímu
řízení nenlipojili
Zevrubně pak pojednává dr. Bouček o žaloh
správní rady vodárny, jienovitě zabývá se rozho-
verem dra. Růžičky a Eplera a ukazuje na jeho
razpory, načež resumuje: „Kesíranek dokázal
pravdivost každého svého slova. Za muže, jako j
on, nemusim prosili o milost: také ji nežádám, alo
chci pravdu. Dopadne-li výrok váš příznivě, řekne
se: Miuví se o Češích mncho špalného, ale zdá se.
že je to přece jen čestný národ. Dopadne-li výrak
váš opačně, ozve se pravý opak.
Po řeči dra. Boučka krátco před 8. hodinou
vočerní přerušil přodseda líčení.
Po hodmnové asi přestávce bylo v plaidoyerecl
okračováno.
doktor
Černohorský
Prolo
Kestranek
Černchorský
Bouček
Růžička
Epler
Čech
Přisvědčite
26
article
Dr. Benedikt
jav se slova pravil v podstatě foto: Ačkoli m
nebylo možno celý průlěh jednání vystibnouti, ježto
českého jazyka nejsem znalý, mám přece za povin-
nost dodali k vývodům mého kolegy p. dra Boučk
několik slov ve svém jazyku mateřském.
Především chci ještě jednou přesně vytknouli, e
pan Kestranek tvrdil. Věty, jež »Prager l agb' alf«
jeho projevu připoji, nepocházejí od něho, nejs
jím inspirovány a nespadají tedy do jeho zodpově
nosti: Ve svém přípisu na redakci »Prager Ta gblaltue
prohlácil výslovně, že chce ve známost uvěsti jenom
fakla že chce koustatovali jenom, co se udslo.
Mezi událostmi, jež tu na veřejnost byly dány.
nalézala se v prvé řadě návštěva jednoho člena měst
ské rady pražské. Již dne 30. srpna bylo pak oprn-
veno, že onen pán, jehož osobnost dle jeho podobiz-
ny v radničním almanachu byla zjištěna, nebyl čie
nem městské rady, nýbrž sboru obecních slotších
Pán tento, byv veřejným míněním označen, polom
sám se přihlásil. On sám jediný vy zradi
lajemství ofert z pohnutek, o klerých by
jenom člověk docela prostomyslný mohl býti v po-
chybnostech. On se uvedl cizí navštívenkou, nabídl
voje prostředniství a pokusil se nyní, jestli jsem
loble rozuměl, vysvětliti svoje zakročení svým advo-
sátským povoláním. Avšak tážu se: doveděl s
dr. Cernohorský o podaných ofertách
jakožto advokát? Nemyslím, že by bylo do-
konale důstojno advokáta, aby dělal obchody s pro
visemi. Avšak nechť je tomu jakkoli. V tomto přípa
dě byl by pan dr. Černohorský ve sbor
obecních starších zasedal se škrabo
kou na lváři.
doktor
Benedikt
Boučk
Kestranek
Prager
Cernohorský
27
article
Neclici opakovati, co už můj kolega p. dr. Beu
ček uvedl, chci jenom konstatovat, že člene v
sboru obecních starších nemají práva
pro tento článek vznášeti žalobu. Če
nové tohoto sboru nebyli jmenování, ani jinak při-
podně označeni, naopak byl jenom jediný z niei
uveden. Nemůže prece každý truhlář žalovat, pro
hlásí-li někdo, že mu jistý truhlář dodal špatný ná-
bytek a nemůže také každý profesor žalovat, tvrdí-l
někdo, že mu jeden z profesorů vštěpoval špatno
zásady. Zrovna tak nemohou tedy žalovat klient
p. dra. Schauera, který sám ve svěm odůvodněn
žaloby nejostřejším způsobem, jehož já přek onai
nedovedu, proti dru. Černohorskému se obrátil, pro
hlásiv jeho jednání za „nečestné“
Moje neznalost jazyka českého nedovoluje mi
abych vnikl do všech podrobností celého líčení. Ome
zím se tedy na otázku: učinil ústřední ředitel Kestra
nek krok správný, an svoje sdělení v „Prager Tag
blattu“ uvelejnil? A především: dotekl se tím urážliv
citů celého národa? Jeho povinností bylo přece sla
rati se, aby závodu, jejž zaslupuje, se doslalo zaká
zek, které ke spokojenosli svých zákazníků vyřídil
devede. Jeho společnost namáhala se již řadu lel
aby dostala dodávku rour pro pražský vodovod. Dř
vější slarosla p. dr. Srb prohlásil tehdejšímu správe
obchodní kanceláře společnosli, že dodávka rour zů
doktor
Beu
Schauer
Srb
28
article
s(ane v (uzemisku. Rakouské zšvody učinily nabídku
o několik set tisíc korun levnější, než závod lotrin-
ský. Tu přece zdálo sc, že nemůže být ani pochyb-
nesti, jak rozhodnutí dopadne. Ústřední ředitel byl
každým způsobem povinen, zachrániti dodávku, jak
jen možná bylo, některému domácímu závodu, ke
klerýmž také docela české závody náležejí, na př.
železárny města Rokycan.
Nejenom ústřednímu řediteli Kestrankovi bylo
známo, že závod, jemuž dodávka zadána býti měla,
mnchem dražší ofertu podal, nýbrž také, že tento
lotrinský závod z větší části v rukou německých se
nalézá. A přece byla ofertě závodu Pont a Mousson
dána přednost. Ústřednímu žediteli bylo jasno, že
takovéto rozhodnulí nedá se vysvětliti jenom národ-
ním přátelstvím ke Francii a že bylo na ospravedl-
nění tohoto rozbodnutí rozhlášeno, že je Kestranek
národní odpadlík a poněmčovatel, což ale je výmysl.
Pont
Mousson
Rokycany
Francie
Kestrank
29
article
Obžalovaný pan Kestranek není českého jazyka zna-
lý, on se tomuto jozyku neučil, protože chodil již
od dělství do škol jenom německých. Ústřední ředitel
Kestranek je přece oprávněn, a to nemůže způsobiti
u vás pohoršení, aby se za Němce považoval a jako
Němec cítil. Ale nikdy mu zajisté ani nenapadlo, aby
chtěl část království českého, aby chtěl Kladnoa
jeho okolí poněmčit! Slyšeli jste z úst pana ředitele
Hořevského, že Kestranek z vlastních prostředků na
české reálce v Kladně zřídil tři nadace, slyšeli jste,
že na první místa v závodu povolával Čechy vedle
Němců.
Nuže, nebyl ředilel Pražské železářské společe
nosti, jež zaměstnává tisíce dělníků v télo zemi, jejíž
daně a přirážky do pokladen království českéhoa
českých obcí plynou, nebyl tento ředitel oprávněn,
sděliti veřejnosti pravdu? Že při tomto pamělihodném
rozhodnutí nerozhodovaly jenom pohnutky ryzía
sobeckosti prosté a že se do věci pletly také osoby
sobecké a špinavé, jest přece jasno.
Pokud temu tak je u žalobce dra. Černohorského
ukázal již kolega pan dr. Bouček. Že to platí
v případě Kunzově, rozhodl již soud, který jej odsou-
dil. Tolikéž je jasno, že zakročení vlivných závodů
neplyne ze zištnosli jejich ředitele, nýbrž z předpo-
kladu, že při zadání dodávky nerozhodovaly jenom
momenty národní. Nápadno jest také, že se doce-
la soukromé firmy dotíraly s požadav-
ky provisí a se sliby, že rakouským zá
vodůn. obchod zahezpečí. Po všem tom
dlužno se tázati: Zasluhuje pan Kestranek, aby za
své jednání byl odsouzen? Na tuto otázku lze odpo-
věděl: Nikoli ten má býti potrestán, kdo na poplach
zvoní, nýbrž ten, kdo požár založil!
Kestranek
Němec
Čecho
Černohorský
doktor
Bouček
Kunzův
Kladno
Kestranek
30
article
Můj klient neučinil nic jiného, než že bil na po-
plach. Jsa dalek toho, aby městské rady a obecní
slarší jako sbory z korrupce obvínil, chtěl jenoní
škodlivé rozhodnulí vodáren zbaviti lesku, kterýmž se
obestíralo a pověděti obyvatelstvu král. hlavního mě-
sta pravdu o jistých příbězích, kleré se při tom udály.
On mohl své články uveřejnit ve Vídni, v Chebu neb
v Liberci a byl by slál před německými porotci. Avšak
při vší prudkosti a příkrosti národnostního sporu je
nezvratno přesvědčení, že oba národové zde svojí
zdatností a výkonnosti nadmíru vysoko stojí a žev
průmyslu, obchodu, v řemesle, v orbě, v umění a
vědáchi veliké věci vykonali! Proto spoléhal obžalo
vaný, že laké nejkrásnější květ ryzího mužného smý-
šlenf, láska ke spravedlnosti, u českých porotců zrov-
na tak vyvinula jest, jako u Němců. A tolikéž, že
pánové na této lavici, nechť si kterémukoli národu
náležejí, soud svůj pronesou níkoli z vášně, nýbrž dle
svojí přísahy. Byla-li oprávněna jeho důvěra, když
svoje sdělení zrovna v Praze na veřejnost dal, ukáže
rozhodnut! poroty!
Němec
Vídeň
Cheb
Liberec
Praha
31
article
Posléz z oblájeů promlovil
dr. Franz Wien,
známý právní zástupce »Pr. Tagblattu«, zejména
z doby, kdy šel na státní zastupitelství -- ale
špatně pochodil — žádal, aby oproti »Nár. Listůme
podniklo kroky na ochranu »Pr. Tagbl.« Dr. Fr. Wien,
uvádí mezi jiným, že má těžké poslavení, ponövadž
mluví po skvělých řečnících poslední jako unavený
k unaveným. Obžaloba proti jeho klientu
stojí a padá s obžalobou proti Kestra n-
kovi. Jsou-li porotci přesvědčeni, že ústř. ředite
Kestranek mluvil pravdu, pak nemohou odsouditi
toho, kdo této pravdě otevřel sloupce svého listu.
V průvodním řizení bylo dokázáno všecko, co Ke-
stranek tvrdil. Kde lidé mají moc, bylo vždy a všude
této meci také znoužíváno. Kdo tvrdí, že jsou v ně-
jaké korporsci jednotlivci, kteří nekonají svou povin-
nest, neuráží nikterak čestné a bezůhonné, spíše
jim poslouží, neboť jim pomáhá odstraniti velřelce
a setrásti všechny, kdož ohrožují jejich pověst.
doktor
Franz Wien
Francie . Wien
32
article
Žalobcové v tomto procesu nemají, jsou-li sami
bez úhony, žádného důvodu a žádné legi-
timace k žalobě, spíše by měli v odváž-
ném obžalovaném, jenž se v to'mto lí-
čení sta! žalobcem, pozdraviti soudru-
ha a vzdáti mu dík a uznání! O paušálním
podezřívání a pomluvě nemůže býti řeči. Jen špatní
a kerrumpovaní mohou se cítiti dotčenými. Uveřej-
nění nestalo se z národnosíní zášti, nýbrž v zá jmu
tohoto staroslavného města, v němž žijí
Němci slejně jako Češi a o němž si všichni přejeme,
aby pod mederní a bezůhonnou správou vzkvétalo
nám všem ku prospřchu a blahu. My všichni. Němci
a Češi, jsme syny této země, občany toholo města.
V boji o moderní a čistou správu této obce neměle
by býti nic rozlučujícího.
I kdyby porotci neuznali, že se důkaz pravdy
zdařil, nemohli by zodpověděti odsuzující nález vůči
druhému obžalovanému. Zkývá jen otázka, lze -li mu
přičitati kulposní delikt opomenutí povinné péče.
Ani tu však nemůže jej stihnouti zodpovědnost. Kul-
posního deliktu nemůže se dopusliti, kdo článek ani
nečetl, ani nedal do tisku. Pouhé opomenutí čtení
nestačí. Vydávání velkého lislu vyžaduje dělbu práce
a svědkové udali, že Horn jest výhradně lokálním
redaktorem. Je typickým zodpovědným redaktorem
velkého lislu.
Osvobodí-li porolci jeho klienla, sprostí se tak
podezření, že národnostní a strannicko-politické zá-
jmy slaví výše, než svou přisežnou soudcovskou po-
vinnost — podezřeni, že souhlasí s hospodářstvím.
které každý objektivní a neporušený musí odsouditi.
Němec
Čech
Horn
Kula
33
article
Repliky.
Repliky.
V replice, kterou na to pronesl dr. Schaner
polemisoval velmi obratně s drem. Boučkem,
Benediktem i Wienem na basi výhradně práv-
nické.
Dr. Scharf odmítal opět ostré úfoky dra. Boučka
Na to vyžádal si ještě slovo ředitel
Kestranek,
jehož závěrečný apel na porotu, po třídenním hrdin-
ském prohlašování, že výrok její bude mulhostejným.
značně překvapil, Především poleminoval s řečí dra.
Schauera a odmítal jeho výtku, že jednal ze zlosti
a msty, že mu ušla třimílionová dodávka rour pro
pražský vodovod.
Prohlašuje, že to byla jeho povinnosť jako cen-
trálního ředitele, aby se staral o tuto dodávku.
Druhý pak článek z 30. srpna, to nebyl článek
pomsty, ale obrany proti útokům jedné části veřej-
nosti, která jej prý pokálela bahnem. Ve světě vždy
jsou a budou lidé, kťeří plují rádi s proudem, třeba
plným babna a kteří plují proti proudu.
Konči žádostí k porotě, aby pohlížela na jeho
věc jako na boj proti nečistotě a ne-
čestnosti, jež jest ukaždého národa.
»Ukažle, že pravda nezná žádného rozdílu ná
rodnostního a ukažte jasný příklad proto, že takový
rozdíl nesmí býti na památné půdě práva a pravdy
A nyní suďte nade mnou !-
Schaner
Bouček
doktor
Scharf
Schauer
Wien