Periodikum ALTO Viewer

1

21. března 1905. Číslo 80.

2

NÁRODNÍ LISTa.

List

3

Strana 5.

4 article

madě k vyplácení dividendu 28 K t. j. 7 proe. (v loni 26 K t. j. 64 proc.). st. Z Pešti, 20. března. (Zvl. telegr. »Nár Listů«.) Na trhu prodalo se 10.000 metrickýeh centů o 30 hal. levněji. Platila za 100 kg pšenice tisská 81 kg K 20.—, 80 k K 19.90, stolno-bělehradská 77.5 kg K 19.45, peštská 80 kg K 19.70, horňácká 79.5 k K 19.50, dunajsko-földvarská 77.5 kg K 19.25 žito (— 15 hal.); oves K 14.60 až 15.— ječmen ke krmení K 14.20; kukuřice K 16.60. Terminový obehod s kukuřicí řepkou byl pevný; s jiným zbožím deroutovaný na exekuční prodeje. K večeru znamenala: pšenice na duben K 18.86, na květen K 18.64, na říjen K 16 70 žito na duben K 15.02, na říjen K 13.56 oves na duben K 14 20, na říjen K 12.— kukuřice na květen K 15 38, na červenee K 15.28, řepka na srpen K 23.25. Sádlo smlouváno po K 138.—; jiné zbož beze změny. Počasí velmi krásné. Z Nového Yorku, 20. března. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) [Druhé číslice znamenají zá znam poslední.] Plodinová a peněžni bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse bylo stálé. Znamenala: pšenice na květen 1123/8 (113.—), na červe- nec 107.— (1071/8), kukuřice na květen 55.— (55.25), cukr (Fair Muscovados) 48 (4/s), bavlna, 8.30 (8.20). — Zá- věrečné smýšlení na peněžním trhu napjatě.

Platil Sádlo Pešť Nový York metrickýeh cent kg žít

5 article

První česko-moravská továrna na stroje v Praze. Včera konala se na Pražské burse řádná valná hromada První českomoravské továrny na stroje v Praze za hojného účastenství akcionářů. Byloť pří- tomno osobně i v zastoupení 88 akcionářů represen- tujících 2719 akcií se 471 hlasem. Schůzi zahájil při- vítánám přítomných předseda správní rady p. J. To- pinka. Výroční zpráva přednesená řed. p. Ma- cháčkem zni „Pohlížíme-li k bilančním výsledkům našich akci- ových strojnických závodů za minulý rok, nemůžeme zatajiti, že tento přinesl příslušným interesentům do jisté míry milé překvapení. Naše české strojírny po- čínají uvykati na stav, trvající již plné čtyři roky, jejž nelze považovati za obyčejnou krisi, která po jisté době trvání ustupuje zase konjunktuře příznivější.

Praha Ma

6 article

Rakouský průmysl strojnický z příčin známých a ve výročních zprávách našich vícekráte uvedených jest bez značných hmotných obětí k exportování ne- schopen a skorem výhradně odkázán na spotřebu tuzemskou; výjimku činí pouze některé naše spe- ciality v oboru cukrovarnickém, kde našim výrobkům i za vyšší ceny dává se přednost. Následkem neurov- naných poměrů politických v našem mocnářství, ne- snesitelných dávek daňových i účelům humanitním. vysokých sazeb dopravních a mnohdy i neochoty roz- hodujících činitelů vůči nově zakládajícím se podni- kům, nedaří se průmyslu do té míry, aby mohl po- skytnouti naším strojírnám, které v době nejpřízni- vější konjunktury značně se zvětšily, vydatného, pra- videlného zaměstnání po celý rok Když i vzájemná konkurence strojíren ve snaze získati prácí byla stlačila ceny výrobků i pod niveau výrobní, nepodařilo se jí přece vyvolati tím celkovou větší spotřebu v strojním zařízení, jak zkušenosti po- sledních lel dokázaly. K tomuto poznání dospělo koncem roku 1903 šes největších českých strojíren a sestoupilo se ve sdru- žení, za tím účelem, aby jednak vypracovalo spo- lečné podmínky dodací i pokud se týče honorování objednaných projektů a rozpočtů, jinak aby zavládl mezi strojírnami poměr přátelštější. Hlavně mělo se zameziti tomu, aby nedostatek zaměstnání měl slou- žiti ku potírání jedné strojírny strojírnou druhou ve případech, kde z místních i jiných důvodů již napřed známo jest, kdo dotyčnou objednávku obdrží.

7 article

Bohužel, že ani tento volný, pouze konkurenění sluš- ností diktovaný poměr neměl dlouhého trvání a kon- cem roku minulého byly opětně veškeré styky přáte- ské mezi českými strojírnami přerušeny. Dříve však nežli se tak stalo, byl s jisté strany učiněn pokus, aby všech šest strojíren sestoupilo se ve sdružení užší za účelem specialisování práce a zřízení spo- lečných prodejních a konstrukčních kanceláří, čímž mělo býti při menší režii dosaženo dokonalejších levnějších výrobků a zároveň také možnost vyvážeti i s výhodou do ciziny Ze šesti zmíněných strojíren zúčastnily se dotyč ných jednání pouze čtyry, mezi nimi i náš závod Při podrobném projednávání navržené osnovy smlou- vy, která, jak dlužno doznati, mnohé cenné výhody zůčastněným by byla poskytla, narazilo se na značné překážky, které při různosti mínění zůčastněných stran nebylo možno odstraniti, alespoň ne v době tak krátké, aby sdružení mohlo vejíti v život za- čátkem tohoto roku, jak zamýšleno bylo. Poněvadz sprostředkujícímu návrhu našich zástupců nebylo dáno průchodu, prohlásila naše firma na sklonku mi- nulého roku, že považuje dosavadní jednání o sdru- žení za zmařené, což bylo ostatními třemi účastníky na vědomí vzato. Důsledky zmaření jednání o sdru- žení se velkých českých strojíren se v zápěti dosta- vily. Konkurenční boj v roce minulém částečně zmír něný vypukl znovu v nebývalé míře. Ač jisté známky nasvědčovaly by o částečně zlepšené konjunktuře průmyslu a o zvýšené poptávce na stroje, lze bohuž s určitostí tvrditi, že náš průmysl strojnický ze zlep- šení tohoto nebude moci nijak těžiti. Správní radla netají se, že tento boj konkurenční, i našemu závodu vnucený, těžce nese a uvítá každý pokus, který by vésti mohl k opětnému sblížení se českých strojíren na podkladě spravedlivém.

8 article

Přihlížejíce k předložené rozvaze za rok 1904. shledáváme, že se linanční stav našeho závodu v tomto roce značně zlepšil. Z fiskálních ohledů vy- platili jsme během roku spolku výslužnému vkla jeho, který musil býti na majetku továrny knihovni zajištěn, per K 471.000.—. Vedle směnek v porte- feuillu v částce K 157.711.72 obnášely koncem roku naše vklady v bankách a poštovní spořitelně 488.439 K 30 h. Ostatní naše požadavkyé a kauce obnášejí 1,721.621 K 6 h a bylo na tyto do dnešního dne splaceno 0.9 mill. kor. Při položkách stavby a stroje provedli jsme obvyklé stanovami předepsané odpisy a rovněž i při položce náčiní byl opětně další obnos odepsán. Položka materiál a rozdělané práce per 136.151 K 88 h jeví se býti u porovnání s onou z minulého roku poměrně nízkou, což dlužno vy- světliti tím, že byly větší objednávky do konce roku vyřizeny a vyúčtovány. Celkový obrat v roce 1904 dosáhl výše obratu roku 1903, totiž 5 mill. K. Čistý zisk per 423.938 K 87 h jest vyšší než zisk v roce předcházejícím. K příznivému tomuto výsledku při- spěly nejen okolnosti v úvodu naší zprávy uvedené, ale i v každém směru racionální vedení závodu, jakož i to, že podařilo se nám v roce 1904 prodati několik větších objektů v dřívějších létech do zásoby zhoto- vených i inventovaných, jichž prodejní cena přišla k dobru roku minulému.

9 article

Ke konci této zprávy dlužno učiniti potěšitelnou zmínku, že naše firma zůčastníla se se čtyřmi če- skými strojírnami a s jednou firmou elektrotechnickou vládou rakouskou vypsané světové soutěže na projekt lodního zdvihadla; společný tento projekt obdržel první cenu per 100.000 K, která byla spojeným to- várnám také již vyplacena. Okolnost tato přispěla opět k rozmnožení světové, dobré pověsti českého strojnictví. Zdali rok běžící nám více zakázek přinese, nežli rok právě minulý, nelze dnešního dne s urči- tostí předpověděti; na ten čas jsou však veškerá od- větví našeho závodu přiměřeně zaměstnána.“ Slovo ke zprávě výroční vyžádal si pan ředitel Kadlec. Má za to, že zpráva, pokud se týče poměrů kartelních, vyžaduje bližšího projednání. Ve schůzi akcionářů, jež se zabývala otázkou kartelovou, bylo usneseno požádali správní radu, aby svolala mimo- řádnou valnou hromadu k vysvětlení, v jakém poměru jest První českomoravská továrna na stroje ke kar- telu. Správní rada žádosti té nevyhověla, ale slíbila že bude urychleně svolána valná hromada řádná. Řeč- ník vítá obrat ve smýšlení správní rady, která se konečně rozhodla do kartelu nevstoupiti. Jest pře- svědčen, že by se kartel pro První českomoravskou továrnu na stroje neosvědčil.

Kadlec

10 article

Předseda p. J. Topinka odpovídá, že ze zprávy jest zřejmo, že se První českomoravská to- várna na stroje zúčastnila jednání strojíren zvlášte za tím účelem, aby se mohla specialisovati. O ostat- ních podmínkách a o tom všem, oč se jednalo, ne- může podati zprávy, poněvadž bylo jednání důvěrné Dnes je věc odbyta a kartel není. Akcionář p. Dlouhý praví, že jednalo se o věc důležitou, poněvadž se měl kartel uzavříti na dobu 20 let a v takovém případě mělo býti vyslechnuto mínění akcionářů, jimž nemohla býti věc ta lhostejna Zprávy časopisů oznámily, že kartel rozbila První českomoravská strojírna a že musí zářizovací ná klady asi obnosem 100.000 K hraditi. Táže se jsou- zprávy ty pravdivy.

J Topinka

11 article

Předseda p. J. Topinka: Co se týče té doby 20 let, byl to požadavek náš. Máme-li specialisovati musíme zaříditi potřebné stroje a to by nestálo na nějakých pět let za to. Byli jsme si vždy vědomi. že konečné schválení kartelu musíme předložiti valné hromadě. Že jsme se netázali valné hromady o radu napřed, bylo následkem toho, že byla věc důvěrná a nemohlo se o nehotové věci jednati. Cifra označené jest značně nižší. Věc jest úplně vyrovnána už. My jsme zaplatili čtvrtinu nákladů zařizovacích jako každá ze zúčastněných strojíren. Jedna továrna prou druhé nemá žádných dalších nároků. Na to byl přijat návrh na konec debaty a zpráva výroční jednohlasně schválena. Rozvaha za rok 1904 vykazuje aktiva: Hoto- vost 64.112 K 3 h, směnky 157.711 K 72 h, cenné papíry 17.970 K, zálohy dělnictvu 5545 K 90 h, po- žadavky 2,210.060 K 36 h, stavby r. 1903 po 21/2 odpisu 1,768.192 K, stroje r. 1903 po 5% odpisu 1,483.783 K, pozemky r. 1903 199.008 K 5 h, náčiní drobné 1 K, materiál a rozdělané práce 136.151 k 88 h, úhrnem 6,042.535 K 94 h. Passiva: Akciový kapilál I., II. a III. vyd. 7895 akcií a 400 K 3,158.000 K, reserní fond r. 1903 876.260 K 73 h, požadavel spolku výslužného 1414 K 82 h, požadavek podpůr- ného spolku dělnického 64511 K 96 h, požadavek účtů podpory dělníků ku práci neschopných, vdova sirotků 17.473 K 38 h, základní jmění reservované ke zřízení fondu pro invalidní dělníky 80.000 K, dluhy, vypůjčené kauce a nevyzdvižené dividendy

J Topinka

12 article

1,378.641 K 2 h, čistý zisk 423.938 K 87 h, přeno zisku z roku 1903 42.295 K 16 h. Po vyslechnutí zprávy přehlížitelů účtů podané p. Fuchsem, byl rozvaha jednohlasně schválena a správní radě uděleno absolutorium, Rovněž bez debaty a jednohlasně přija pak byl návrh správní rady, „aby z čistého zisku z rok 1904 per 423.938 K 87 h, po srážce dle § 34. sta- nov: 5% k reservnímu fondu částkou 21.196 K. 94 h. 10% tantiemy správní radě 42.393 K 89 h, s při- počtením převodu z roku 1903 per 42.295 K 16 h, tedy úhrnem z 402.643 K 20 h bylo vyplaceno: 62 dividendy z 3,158.000 K = 189.480 K, 46 super- dividendy z 3,158.000 K = 126.320 K, revisorům účtů odměna 1800 K, výslužnému spolku úřadníků 10.000 K, podpůrnému spolku dělnickému 15.000 K. účtu podpory dělníků ku práci neschopných, vdova sirotků 5000 K, dobročinným účelům k rukoum správní rady 5000 K. Zbytek 50.043 K 20 h budiž použit na mimořádný odpis, odpovídající znehodno- cení a opotřebení při strojích vzbledem ke ztrátám na jich podstatě. Kupon č. 34 budiž vyplácen počínaje dnem 21. března 1905 u Živnostenské banky pro Če- chy a Moravu v Praze.“ Při dopiňovacích volbách potom vykonaných zvolemí byli do správní rady na 3 roky pp.: cís rada V. Nekvasil, stavitel v Karlíně, J. Fischer řed. a majitel realit v Praze a dr. Vl. Škarda, ad- vokát v Praze na 1 rok, p. Ferd. Mellan, obchodník v Praze a do revidujícího výboru na 3 roky p. JU Jan Sedlák, řed v Praze. Z trhů cukerních. V Praze, 19. března.

Fuchs V Nekvasil J Fischer Ferd Mellan Sedlák Morava Praha Karlín

13 article

(Pův. zpráva »Nár. Listů«.) Ačkoliv trhy cukerní prodělaly také v minulém týdnu mnohá prudká kolísání, nelze nám přece průběhu jeho pověděti celkem nic nového, než co jsme na tomto místě byli řekli. Začátek týdne nebyl nikterak mnohoslibný, nebol chabé smýšlení z konce týdne předminulého přeneslo se i do počátku tohoto týdne. Stalo se tak v důsledku námi již vzpomenuté zprávy o domnělém úmyslu anglické vlády v příčině snížení tamějšího dovozného cla na cukr, která ovšem záhy byla vyvrácena, ale přece v prvním okamžiku přiměla četné spekulanty anglické k realisačním odprodejům. Vyvrácení stale se jednoduchým způsobem tím, že anglický kaneléi pokladu předložil dolní sněmovně rozpočet, vykazujíeí zvětšené požadavky k účelům válečným, z čehož ihne usuzováno, že k onomu snížení nemůže dojíti. Nie méně trhy prodělaly již reakci, při které ceny v pon- dělí klesly o plnou marku. Po této deroutě trhy na intervenční koupě francouzské velkospekulace poně- kud se zotavily, ale již druhý den na to utrpěly nový otřes prohlášením únorové statistiky německé, jež za minulý měsíc vykazovala ve spotřebě úbytek okrou- hle 9000 t., menší výroba a větší vývoz než loňského roku tento úbytek však dostatečně paralysovaly, takže statistika ta trvalého vlivu na trzích nezanechala.

dolní sněmovna

14 article

Ve středu cukerní trhy naladěny byly opět příz- nivě, k čemuž přispěla zpráva o opětně menších do- vozech do kubských přístavů, jakož i o tom, že n Kubě dostavily se předčasně deště. Byly to ovšem jen deště přechodné, ale vzbudily přece u mnohých obavu, resp. naději na časnější dostavení se deštivého období, které by mělo za následek, že by práce v plan- tážích i v továrnách musila býti předčasně ukončena. což by přineslo zmenšení výroby. Jiná méně příznivá zpráva došla jen nepatrného povšimnutí. Týkala se výroby ve Vých. Indii, jež od- hadována o 150.000 t. větší, než jak zněly posavadn odhady. Poněvadž však indická výroba cukerní n světovém trhu nehraje takřka žádné úlohy (na světový trh přichází z celé té ohromné výroby ročně pouze asi 15.000 t), nevěnována zprávě této valná pozornost Na samém sklonku lýdne vešlo ve známost, ž do Ameriky uzavřeno bylo opět menší množství řepo- vého cukru, kterážto zpráva přijala byla ovšem s ne- malým povděkem. Na větší dodávky evropského cukru do Ameriky nelze pro letošek ovšem počítati, ale příz- nivý vliv zprávy i o menší závěrce jest na našich trzích nepopíratelný.

Kuba Indie Amerika

15 article

Nové zboží nepodléhalo tak prudkému kolísání jako zboží staré kampaně, jelikož zde poměr poptávky k vybídce utvářil se příznivěji Náš trh se surovinou podléhal plně vlivu ciziny a dosáhl v pondělí v poledne svého cenového minima K 32.50 za pohotové zboží a K 25.75 za novou kampaň v paritě ústecké. Od okamžiku toho však pozvolna se lepšil, takže koncem týdne jeví se v cenách proti stavu před týdnem mírné zlepšení o 25, resp. 35 h. Končime totiž záznamy K 33.75, resp. 26.35 z Ústí. Kupci pro staré zboží byli ponejvíce vývozci, kdežto nová kam- paň a zadní výrobky připadly domácím rafineriím. Domácí trh s bilým zbožím podává stále týž neutěšený obraz jako dříve. Pod dojmem klesání cen na trhu se surovinou a následkem zdrželivosti konsumu cena rafinády ustoupila až na K 77.— ze stanic továrních. — Trh terstský, jakož i lon- dýnský s bílým zbožím rovněž silněji zakolísaly, ale kdežto prvější končí cenami poněkud menšími, druhý vykazuje koncem týdne mírnější vzestup. Na německých trzích přicházel k platnosti zvláště obchod spekulační, tedy na počátku týdne pro- dej a dále koupě. Následkem toho byly i tamější ceny s to utrpěnou ztrátu z větší části opět vyrovnati. Zřejmé zásoby světové obnášely tento týdena

Ústí

16 article

1905 1904 rozdíl tun tun tun dle Lichta . . . . 2,778.179 3,594.052 (— 815.873) dle Czarnikowa. 2,795.451 3,585.893 (— 790.442 O příštím osevu řepním není možno stále ještě něco určitějšího pověděti. Na včerejší valně hromad Východočeského spolku cukrovarníků konstatováno dle dotazníku zodpověděného 28 továrnami, že příro- stek osevu v oblasti těchto továren obnášeti bude asi 13%. Z ostatních zemí nově určitější zprávy také dosud nedošly.

17 article

Mezinárodní zemědělský ústav. V neděli sešli se ve velké zasedací síni Hospodářské společnosti ve Vidní iňteressenti zemědělských kruhů z Německa z Rakouska, z Uher a ze Španělska, aby se infor movali o projektovaném zřízení Mezinárodního země dělského ústavu. Předsedal kníže Karel Auer- sperg. Porada byla zahájena přednáškou původce této myšlenky Davidem Lubinem z Kalifornie, měška- jicím právě ve Vídni. Aby vyložil stanovisko komi- tétu, dosazeného již v Římě, který ujal se nyní vy hradně této záležitosti, dostavil se také zástupce to- hoto přípravného komitétu prine Borgbese. Shro máždění vzalo neobyčejně zajímavé sdělení na vě domí, aby rozšiřilo je ve svých domovských kruzích Ideální cíle, které byly zahájeny velkodušnýma daleko prozíravým podnětem krále italského, uznány za velmi důležité a blahodárné pro veškeré země- dělství a bylo projeveno přání, aby byly nalezeny vhodné formy, by tyto myšlenky byly uskutečněny způsobem účelným a vhodným. V poslední příčině byla stanovena zásada, že národní zájmy nebudou pojímány v obor mezinárodního jednání, tak že úko tohoto ústavu měl by býti omezen jen na projedná- vání zájmů mezinárodních a společných všem země- dělcům. Jakožto další nezbytný předpoklad zdálo s všem přítomným, aby nová korporace byla složen ze zástupců zvolených nejdůležitějšími zemědělskými organisacemi jednotlivých států. Žádoucím a velm uváženíhodným zdálo se zúčastněným, aby ve správ- ném ocenění historického vývoje byly zahrnuty při vybudování ty organisace, které jsou založeny již nyní od zemědělců různých států, aby se pěstovaly mezinárodní společné úkoly, zejmena nynější zaří- zení mezinárodních agrárních sjezdů a mezinárodní zemědělské sdružení pro stav a tvoření obiluích cen.

Auer Lubin Německo Rakousko Uhry Španělsko Kalifornie Vídeň Řím mezinárodní zemědělský ústav

18 article

Průmyslníci a invalidní pojiškování. Píše se nán Vídně: Veškeré průmyslové korporace obírají s nyní velmi zevrubně vládním programem reformy děl- nického pojišťování. Usiluje se především o jednotné dobré zdání. Jest ale velmi pochybno, bude-li možno jednoty této dosíci, protože rozpory názorové jsou velmi značny. Velkoprůmyslníci jsou celkem pro za- vedení starobního a invalidního pojištění a jsou ochot- ni přinésti myšlence této určité oběti (podotýkáme že vývody tyto týkají se vídeňských hledisel a poměrů. Pozn. red.). Ochota tato dána nejen větší potencí průmyslů těchto, nýbrž i okolností, že mnoh z těchto podniků založily z vlastní iniciativy starobní pokladny pro své dělnictvo, nebo že alespoň vyslou- žilým dělníkům skytají podporu pro případ stáří. Jim jest tedy celkem lhostejno, stanou-li se dobrovoln příspěvky k těmto účelům závaznými. Za to stoi menší a střední průmyslníci na stanovisku méně příz- nivém. Celkem trvají ještě dnes na resoluci průmysl- nického sjezdu 1900, která se sice vyslovuje pro inva- lidní pojištění, leč za dvou předpokladů: 1. budou-li nejen průmysloví dělníci, ale i široké kruhy vůbec účastny pojištění tohoto: 2. ponese-li břemena jeho celek. Požadavek tento motivuje se tím, že invalidita nesouvisí jako na př. úraz s provozováním závodu, a že zavedením pojištění tohoto budou země i obce zbaveny značných břemen. Mimo to pokládají tito průmyslníci myšlenku pojištění dětí a vdov, které se ovšem vládní program jen z části dotýká, za před- časnou. K pojištění tomuto nedošlo prý ani ve vy- spělejším Německu a na posledním pojišťovacím sjez- du uvedl Bödicker, že bude lze o něm teprve mluviti. až prožije Německo opět desetileté období prosperity. jak tomu bylo před zavedením starobního pojištění.

Jim Bödicker Vídeň Německo

19 article

Mimo to se uvádí, že jest výměra pensí vzhledem k výkonnosti průmyslu rakouského vysokou. Mimo to vyskytají se obavy, že zařízením ústředního poj- šťovacího ústavu vzejdou přílišné náklady správní kterých by nebylo, kdyby nové pojištění bylo při- řaděno k dnešním úrazovým pojišťovnám. O reformě úrazového pojištění jsou názory obou skupin jednotny. Proti kontingentaci dnešních příjmů pří- spěvkových, náhradě malých rent kapitálovým od- bytným vyloučení zemědělského dělnictva nenamí- tají ničeho. Ale reforma tato souvisí úzce s úpravou nemocenského pojištění. Zde uvaluje program vládní na průmysl značné nové zatížení tím, že od- straňuje čtyřnedělní lhůty karenční při úrazovém po- jištění a rozšiřuje ale za to karenci pojišťoven nemo- cenských na 1 rok, dále tím, že mají podnikatelé za- časté platiti polovinu příspěvků místo dosavadní tře- tiny. Úvází-li se, že příspěvky k nemocenským po- kladnám činily r. 1902 48 mill. K, z čehož platihi pod- nikatelé 16 mill. K, a že uvedeným rozšířením ka- renční lhůty vzrostou tyto obnosy o 10%, tedy asi na 53 mill. K., patrno, že při povinnosti platiti polo- vinu příspěvků, stoupne zatížení průmyslu na 261 mill. K, tedy asi o 10 mill. K. Při výpočtu tomto ne- bylo vzato zření k tomu, že programem vládním se okruh pojištěných zdvojnásobuje. Protiváhou zvýšení nemocenských příspěvků má býti reforma úrazového pojištění: vládní program kontingentuje ale dnešní příspěvky, tedy nezmenšuje. Proto obracejí se menší a střední průmyslníci proti zamýšlené reformě nemo- cenského pojišťování.

20 article

Z trhů obilních. V minulém týdnu bylo počasí většinou zamračené a dešlivé, při čemž teplota spíše něco klesla. Pro podzimní osení jsou deště velice žádoucí, třeba že se dosud nedá o vývinu osení nic nepříznivého oznámiti, Stav vody opět stoupl. V ci- zině jest počasí rovněž deštivé a mírné. Z trhů za- hraničných nelze sděliti žádné zlepšení. Obraty omezují se na nejnutnější potřebu, smýšlení zůstává většinou klidné a kollsání cen jest nepatrné. V Ame- rice byl zahájen obchod smýšlením chabým, ceny však proti minulému týdnu neklesly. V Anglii bylo smýšlení dosti stálé a také ceny valně se nezměnily. Z Francie se oznamuje naproti tomu lepší koupě chtivost, při čemž se také ceny zlepšily. I v Belgii bylo smýšlení dodržené, ale obchod byl slabý. Ho- landsko zůstalo bez účasti. Chabé byly dále trhy německé, kdež je spolřeba snadno kryta domácí na- bídkou. Na všech ostatních trzích jest mírný obchod při cenách stěží dodržených. V Peští bylo pro chle- boviny smýšlení stísněné, kdežto pícniny dodrželya kukuřice byla pevná. Obchod je se všemi druhy slabý. O pšenici bylo smýšlení po celý týden mdlé.

Anglie Francie Belgie Pešť

21 article

Miýny stěžují si na špatný odbyt mouky a zdržují se obchodu, proto musili majitelé povolovati slevy ale obchod ani tím neoživl. Nabídka řídila se úplně poptávkou. Byla sice ochotná, ale nikoliv nalehavá Přes to však klesly proti minulému týdnu ceny jem- ného zboží o 20—25 h, zboží merkantilního až o 25 až 35 h a činily celkové obraty jen 65.000 q. Pro žito byl slabý zájem. Smýšlení bylo mdlé a při ne- patrných obratech klesly ceny proti minulému týdnu o 15—20 h. Dle jakosti znamená parity peštské K 15.— až 15.20. Ječmen na kroupy a ke krmení v cenách dodržel. Zájem soustřeďuje se i nadále jen na spotřebu venkovskou. Ze stanic znamenal K 14.50 až 15.—. Z Pešti byl placen až K 15.60. Ceny ječ- meno pro sladovny zůstaly při skrovných obratech nezměněné jako v lýdnu předchozím, ale smýšlení jest klidné. Ceny ovsa ještě na počátku týdne dodržovaly, ale v dalším průběhu smýšlení ochablo a ceny pak zlaciněly o 5—10 h. Dle barvy a čistoty placen byl při docílených obratech 3000 q K 14.20 až 15.20. Kukuřice stará byla opět pevná a podražila o 25 h. Placena byla K 16.80 až 17.—. Nová jest jen slabě nabízena a stoupla rovněž o 25 h. Placena byla K 15.50 až 16.40. S laplatskou není už téměř žádny obchod. Zdravé zboží znamená K 14.70 až 14.80 z Rěky. Americká Yellow znamenala bez obchodu K 14.20 až 14.30 ze Rěky. Nová japonská půjčka. Japonská vláda — a tento moment je při úzkém spjetí s Amerikou a Anglií, od kud dosud čerpalo Japonsko pomoc finanční — jedná s německými finančníky o nové půjčce. Zatím ovšem se koná jen vyjednávání předchozí, jehož výsledek není prý nezajištěn. Na půjčce účastnily by se i ně- které novoyorské banky. Peněžní ústavy, které pro- váděly půjčky ruské, účast odepřely. V čele konsorcia pro japonskou půjčku stojí německo asijská banka.

Pešť Amerika Anglie Japonsko asijský banka

22 article

Palentní ochrana ve Švýcarsku. Spolková osnova zákona o rozšíření ochrany patentů na chemickou výrobu a chemické tovary, byla při všeobecném hla- sování lidovém 200.000 proti 85.000 hlasům přijata. Z pražské plodinové bursy. V provedení ustano- vení regulativu pro jednatele, na němž se bursovní rada ve schůzi, konané dne 6. tohoto měsíce, usnesla, vydalo presidium vyhlášku, aby všichni interessenti, kteří mají úmysl provozovati od 1. dubna 1905 živnost jednatelskou, to oznámili do 25. března t. r. bursovní správě a při tom předložili důkaz, ze Bydli v Praze nebo předměstích a že jsou ohlášen u příslušného živnostenského úřadu jako jednatele jedním z druhů, jimiž dle stanov na burse lze ob chodovati. Hospodářský spolek okresu žamberského koná v neděli 26. března o 2. hodině odpoledne v sokolovně valnou schůzi, na níž promluví »O účelu a zřízení družstva pro chov hovězího dobytka« poslanec Frant Hovorka a »O pastvě vče!« pan V. Kruli ch.

Hovorka Švýcarsko Praha

23 article

Vliskování kolkovních rnámek. Při hlavním ber- ním úřadě v Kolíně provádí se vtisk kolkových známek po 2 h a 10 h až do 5 vtisků na jeden papír) na cizozemské papíry, na všeliké blankety jako: blan- kety účetní, listy nákladní, směnky, kupecké poukázky, šeky, plné moci, kvitance, vysvědčení, podání, na zcela prázdný papír, na neupotřebené ještě obchodní a živnostenské knihy. Úřadní vtisk kolkových známek cenných (po zapravení kolkového poplatku) pokládá se za řádné upotřebení kolkových známek nálepných, resp. úřadních blanketů a není třeba, aby otištěná kolková známka byla znehodnocena přepsáním, pře- škrtnutím křížem, nebo vytištěním razítka. Výhody, jež poskytuje vtisk kolkových známek cenných záleží zvláště v tom, že nalepování kolkových známek od- padá a tím poškození kolkového materiálu, jeho ztrály a pod. se úplně zabrání. Nebezpečí upadnouti v pe- něžitou pokutu, která nastati může neopatrným na- lepením a potom odlepením cenných známek kolko- vých se tímto vyvaruje. Dále se poznamenává, že sta- nice dráhy privillegované rak.-uh. spol. státní dráhy i stanice c. k. priv. rak. sev.-záp. dráhy jsou povinny přijímati náklady železničních nákladních listů ze soukromých tiskáren k dopravě na ředitelství do Vídně za účelem kontrolního kolkování (§ 52. dopr. ř.) a za- sílati je cestou režijní. Týmž způsobem, t. j. bezplatně dopravují se nákladní listy po kolkování zpět. Poplatek kolkovací (20 h za 100 kusů listů nákladních pro do- pravu tuzemskou, 40 h za 100 kusů pro dopravu mezi- národní) se zapravuje hned na stanici při podání listů k dopravě.

Kolín Vídeň

24 article

C. k. ředitelství státních dráhi v Praze vypisuje prodej starých kolejnic, drobného maleriálu a želez- ných prahů v obvodech ředitelství pražského, plzeň- ského a olomouckého pro léla 1905 a 1906. Bližší vy- světlení o podmínkách prodeje podá c. k. ředitelství státních dráh v Praze (oddělení pro udržování trati a pro stavbu). Nabídky buďtež podány nejdéle do 30. března 1905 do 12. hodiny polední ve výpravně c. k. ředitelství státních dráh v Praze.

Praha

25 article Banky, záložny a spořitelny.

Banky, záložny a spořitelny. Zemská bauka království českého počne vypláceti dubnový kupon číslo 30. svých 4% základních úpisů beze vší srážky, počínajíc dnem 23. března 1905 ve všední dny u pokladny své v Praze, ve Vídni pak u C. k. priv. rakouského úvěrního ústavu pro obchod a průmysl, u C. k. priv. všeob. rak. ústavu pro úvěr pozemkový, u Anglo-rakouské banky, u banky „Union“, u Vídeňské bankovní jednoty a u tamní filiálky Živnostenské banky pro Čechy a Moravu. Ústřední banka českých spořitelen v Praze. Správ- ní rada Ústřední banky českých spořitelen usnesla se ve své schůzi dne 19. t. m. konané zříditi v Brně filiálku; pracemi zařizovacími a počáteční organisací pověřila pana ředitele Pátka. Místo dirigenta filiálky obsazeno bude pozdějí. Filiálka zahájí svou činnost pravděpodobně dne 1. července t. r. a místnosti k tomu cíli byly již najaty. V téže schůzi správní rady jmeno- váni byli pánové: prokurista Jan Jiroušek zástupcem ředitele, pokladník František Čuba hlavním poklad- níkem, likvidátor Emil Řepka účetním a korrespondení Adolf Král vrchním korrespondentem ústavu. Trhy peněžní.

Pátek Jiroušek Čuba Řepka Král Praha Vídeň Čechy Morava Brno ústav pro obchod živnostenský banka

26 article Z Vídně, 20. března.

Z Vídně, 20. března. ursy.) Únorová renta . 100. 85 100.30 květnová s . 100 25 červenc. » . 100.75 říjnová » 119.95 rakouská » zlatá 100 50 » » kor. uherská » zlatá 118 75 » » kor. 98 35 rak. invest. renta uher. » » 4% zást. listy Hyp. banky král. č. . 31/so zást. I. Hyp. banky král č. 4% kom. dluhop. Zem. banky kr. č. 4% žel. dl. úpisy Zem. banky kr.č. státní losy 1860 po 500 zl. . po 100 zl. státní losy 1864 losy úvěrního úst. vídeň. l. komun. tisské losy . . turecké losy . rak.-uh. banka . rak. úvěrní ústav b. anglo- rakouská vídeňská uninnka b. pro země rak. uh. úvěrní banka 562.25 bank, jednota r. úst. pro úv. poz Česká průmyslová 416— banka . . . 403 50 roln. úvěr. banka 248.— česká b. Union Živnost. banka králodvor. cement. 985.—

Vídeň ústav b úvěrní banka 562.25 banka Český průmyslový 416 50

27 article

Eskontní sazby 3—31/2 procenta. Po zdrželivém průtahu upevnilo se posléze smý- šlení na zahraniční zprávy. Akcie státní dráhy na odhady dividendy vyšší. Dodatečná bursa: Lünder- banka 470.—. x. Z Vídně, 20. března. (Telefgr. »Nár. Listů«.) Denní bursa. Obavy, které na konec minulého týdne byly pronášeny o finančních následcích ztro- skotání ruské půjčky dnes ustouply do pozadí, po- něvadž na cizí burse opět nastalo lepší smýšlení zvláště pařížská bursa byla pevná. Také v Pešti po- suzovala se krise příznivěji. Kursy na burse vídeňské následkem toho se upevňovaly, ač z počátku, kdy panovala nejistota v příčině trbů zahraničních, pro- jevovala se částečná reserva, z níž však vyňaty byly zbrojovky následkem projevu ministra zem. obrany v příčině zavedení strojových pušek a akcie mostecko- uhelné. Později těšily se zájmu zvláště akcie severní dráhy, akcie báňské společnosti. Také kreditky a al- pinky se zotavily, Hodnoty železářského průmyslu se vůbec vesměs zotavily. Renty a ostatní ukládací je- vily pevné smýšlení. Devisy a valuty jen málo se změnily. Na eskomptním trhu nesnadnější. 3 proc. x. Z Vidně, 20. března. (Telfgr. »Nár. Listůr.) Večerní bursa. Kreditky 677.25, po —.—, —.— uherské kreditky 793.—, anglobanka 299.—, bankovní jednota 562.50, unionka 559.—, länderbanka 470.— státní dr. 660.—, —.—-, jižní dráha 91.—, polab. dr. 410.—, severozápadní dráha 426.—, turecké tabákové 337.—, rýmavsko-muráňské 537.50, alpinky 520 50 květnová renta 100.30, uherská korunová 98.35 turecké losy 142.25, marky za hotové 117 21, ultimo 117 28. Smýšlení pevné. x. Z Vídně, 20 března. (Telfgrm. »Nár. Listů«.) Devisy. (První číslo značí penize, druhé zboží.) Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K. 198. 60.

doktor Vídeň Pešť Amsterodam Lünderbanka

28 article

198 80, Amsterodam na delší lhůty —.—, — Brussel šek a kr. lhůty za 100 fr., —.—, —.- Brussel na delší lh. —.—. —.—, Německo šeka kr. lh. za 100 mk. 117.121/2, 117.35, Německoa delší lhůty 117.20, 117.55. Londýn šek a kr. lh. za 10 lib. st. 239.90, 240.10, Londýn na delší lh. K —.—, —.—, Nový York za 100 doll. —.—, —.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.271/2 95.40, Italie delší lhůty —.—, —.—, Petrohrada ruská města šek a kr. lh. za 100 rublů —.—, —.—, Petrohrad delší lh. —.—. —..—, Paříž šek a krátké lh. za 100 fr. 95.271/2, 95.40, Paříž delší lh. —, Curých a Basilej šek a krátké lhůty 95.071/2, 95 20, na delší lhůty —.—, —.—, Švýcary šek a kr. lh. 95.071/2, 95.20, na delší lhůty —.— Pražská bursa. V Praze, 20. března. (Původní zpráva » Národníeh Listů«.) Stále víc a více proráží zajímavá tehdence

Amsterodam Brusel Německo Londýn Nová York Petrohrad Paříž Basilej Praha Petrohrada ruský město šek Italia šek

29 article Gávěrečně úřadni

Gávěrečně úřadni Ivovskočernovická 589.— spol. st.dr, rak uh. 659 — jižní dráha . . 90. 50 štyrsko- hr.-köfl. severní dráha . 5570.— rak. severozáp. dr. 425.— pardubická dráha polabská dráha 419.— česká sev. dráha buštěhradská A 1071.— pražsko - duchcov. 215.— duchcov.- podmok 511.— 2385.— ústecko-tepl. dr. dunaj. paroplaveb 938.— rakouský Lloyd 648.— turecká tabák. rež. 336.— rak. zbrojovka 584.50 Rudolfova hut 519 50 alpská montan. sp. rým.-muráň. spol. 536.50 495.— Poldina huť . 2612.— praž, želez. sp. . česká montan. sp. 1570 — Daněk . . . 452.— západočeská ubl. severočeská ubl. mostecká uhl. sp. 682.— vídeň stavební sp. hirtenberské . . 793.— Schodnica .. 672.— haličsko-karpatské 1068.— peštska vagonka. —.— devisa německa . 117.21 » pařížská . 95.20 „ curyšská . 95.0 * londýnská 239. 9 dvacetifrank 19 06 marka papírová . 117.21 rub 252.25

Lloyd 648 Daněk Schodnica Poldin huť Rudolfův hut

30 article

93.10 89.95 100.60 94.30 100.15 100.15 157.75 189. 26 283 — 485 — 535.— 172.25 141 85 1643.— 676 75 298.60 558.5 468.50 792.50 1036.

31 article

na našem domácím místě: poučení, která si odnese domácí kapitalista z dob, kdy se zájmem se obracel k cizím papírům a své naděje v tomto směru bu- doval na informacích často málo spolehlivých, aby je zaplatil úhonami, působí dosti pronikavě. Tiše ovšem; ale obrat názorový na tomto poli není hluč- ným, a ani jim býti nemůže. Chápe se, že nejspo- lehlivějším zdrojem informačním jest konec konc dobrá znalost z vlastního seznání. Průmyslový nebo vůbec dividendový papír není abstraktní nějakou ve- ličinou sám o sobě. Hodnotu dodává mu teprve ruch a vývoj závodu, jehož část kapitálovou představuje.

32 article

Vzestupy a poklesy kursovní nejsou než přímým dů- sledkem nadějí a zklamání, která se pojí k tomu kterému podniku. Toto poznání proniklo i u nása domácí kapitál počíná s rostoucím zájmem přikloňo- vati se k domácím hodnotám. Informovanost není tu znesnadněna vzdáleností podniku a neznalostí po- měrů cizích, domácí závod jest více méně knihou otevřenou a kdo zde chce skutečně nepředpojatěa dobře čísti, může tak činiti. Ovšem: správné vysti- žení situace předpokládá i znalost poměrů toho kte- rého odvětví výrobního a podnikatelského. Ale ma- jitel akcie jest přece vlastně podnikatelem a bez roz- hledu a znalostí úspěchu podnikatelského býti ne- může. Projevuje-li tedy domácí kapitalista interes domácí papír, jest to dokladem, že roste i snaha po rozhledu podnikatelském vůbec, moment, kterýv našich poměrech jest velmi radostným. Náš člověk dával se velmi rád voditi a věřil často bezmezně, neslýchaně. Zneužití této důvěry dostoupilo často rozměrů obrovských a postiženými bývaly osoby s slušnou výší sociálního postavení. Dětské nemoci každého nového vývoje — ale proto není pozvolné překonávání jich méně milo. Bodí-li se tedy zvolna pochopení, neměly by ani mnohé naše podniky se- trvávati ve své upjatosti oproti domácímu trhu. Ure- dením svých papírů na domácí trh rozšíří okruh zájmový a přispěje takto k urychlení obratu, který zvolna se uplatňuje. I u nás snad prorazí konečně názor, že i peněžní trh má své dobré poslání vý- chovné. Dnešní bursa byla klidna. Nyní, kdy oživení její jest tak značno, neznačí to ale ještě, že by ne- byla měla obchodů, jako jindy bývalo. Za klidněj- šího smýšlení došlo k závěrkám dubnové renty za

Ur

33 article

K 100 821/2, červencové renty za K 100.271/a, ra- kouské investiční renty za K 93.221/2, 31/2proc. ko- munálních dlužních úpisů Dolnorakouského hypoteě- ního ústavu za K 94.421/2 a placeny akcie Hospo- dářské úvěrní banky za K 401.— a akcie Rakousko- uherské banky za K 1650.—. Dále podáváno za akcie: Živnostenské banky K 250.—, České banky »Union« K 248.—, strojírny Daňkovy K 450.—, Po- dolské cementárny K 185.—, Zajíšťovací banky K 198.50 peníze. Orficiální záznamy znějl Zástavní listy české hyp. banky 50% 3 1/29 Základní úpisy české zem. banky 49% Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl.) 4% „ » » » » , (v K) 4% Mel. úpisy » » » (ve zl.) 4% „ » » (v K) 49% Žel. » » » Dlužní úpisy České prům. banky 41/20 Dlužní úpisy Ustřední banky českých spořitelen . . . . 4% Zástavní listy mor. hyp. banky 5% Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky 40 » 499 %

Daňkův Rakousko Hospo Český banka Zajíšťovace banka Český průmyslový Ustřední banka český spořitelna

34 article

Želez. úpisy Zástavní listy I. mor. spořitelny 4 1/290 » hal. zem. banky 41/290 Kom. dl. úpisy . . . 4 % Železnič. » » » » 49% Zást. listy Hal. akc. hyp. banky 41/2 e » » Rak.-uherské banky 49 % » » Dolnorak. hyp. ústavu 49% „,, » 31/2 0 Kom. dl. úp. » » 4 % » 31/2 Zástavní listy Rak. hyp. banky 4% Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3% Únorová spol. renta (v pap.) 4.2 % Dubnová » » (ve stř.) 4.2 e Květnová . . (v pap.) 4% Červencová spol. renta (ve stř.) 4% Rakouská zlatá renta . . . . 4% korunová renta . . 4% „ investiční » . . 31/2 Česká eskontní banka . . . . akcie Česká banka Union . . . . Česká průmyslová banka . . . » Česká zajišťovací banka . . . Haličská akc. hypoteční banka .» Hospodářská úvěrní banka . .» Moravská eskontní banka . . » Pražská úvěrní banka . . . . , Rakousko-uherská banka . . . Zál. úv. ústav v Hradci Králové Živnostenská banka . . . . Českomoravská strojírna . .. Daňkova strojírna . . . . . Rustonova strojírna . . .. Česká báňská společnost . .. Česká společnost cukerní . .. Český pivovar v Č. Budějovicích Kolínská továrna chemická . . Podolská cementárna . . . . Poldina hut Pražská železářská společnost První česká raff. v Modřanech » tov. orient. cukrov.

Daňkův Rustonův Poldin Rakousko Hradec Králové Č . Budějovice Modřany Český eskontní banka Český banka Union Český průmyslový banka Český zajišťovací banka hypoteční banka úvěrní banka eskontní banka uherský banka živnostenský banka Český báňský společnost železářský společnost e květnový

35 article

Z Petrohradu, 20. března. (Zpráva Živnost. banky.) Diskontní 409.—. Ruská banka pro vnější obchod 344.—. Mezinárodní banka 369.—. Ruská průmy- slová banka 259.—. Baku 410.—. Mantašev 220.—, Caspienne 4950.—. Sormovo 213.—. Putilovské že- lezo 116.—. Hartmannské lokomotivy 220.—, Petro- hradské metallurgické 153.—. Baltické vagonky 950.—. Brijanské uhlí 134.—- Z Berlína, 20. března. (Zvláštní telegram »Nár. Listů«.) [Druhé číslice znamenají záznam poslední.) 41/2procentní ruská renta 1905 94.50 (94 50), 4pro- centní ruská renta 1902 87.60 (87.60), 4procentní ruská konsolidační renta 1889 86 60 (—.—), 31/2procentní ruská zlatá renta 78.40 (78 25), petrohradská diskontní banka 158.— (159.—), petrohradská mezinárodní banka 14b.— (—.—), ruská banka pro vnější obchod 131.25 (132.—) Borlínská bursa, 20. března. (Zvl. telel. zpráva »Nár. Listů«.) Bursa dnešní byla zdrželivá, ale pevná.

Bursa Petrohrad Bak Petra Berlín mezinárodní banka 369 Caspienne 4950

36 article

Poněkud nižší záznam petrohradský státní renty ruské byl z počátku paralysován zotavením ruských hodnot v Paříži. Plavební akcie zlepšily se na čilou dopravu německo-americkou. Také turecké losy byly vyšší. Slaběji byly zahájeny Lauřiny. Dále stouply kanadské o 2 proc. a kommanditní a obchodní podíly. Ruské papíry a plavební akcie později ochably. Konec bursy byl upevněn. Kreditky a státní dráha stouply. První cifry znamenají začáteční, druhé konečně kursy: Rakouské kreditky 213.10, 212.75, Dískonto 191 20, 191.75, Německá banka 243.10, 243.—, Ob- chodní společnost 162.75, 163.25, Drážďanská banka 157 60, 158.—, Bochumské ocelárny 244.75, 244.12, Lauřina huf 263 30, 263.25, Dortmund. Union lit. Č. 89.90, 89.75, Harpenská uhl. spol. 209.50, 209.25, Hibernia —.— Consolidace 419.—, —.— Severoněmecký Lloyd 118.—, 117.75, Packet 151.— 151.75, Kanada —.—, furecké losy 136.20, 136 25, Spanělské exterieury 136.25, —.—.

Lauřin Lloyd 118 Paříž Ob Lauřin huf 263 30 Dortmund Č . 89.90 Kanada německý banka 162.75 drážďanský banka Hibernia Dískonto 191 20 Consolidace 419 Packet 151