Periodikum ALTO Viewer

1

Ročník XXXXV

2

V Praze, v úterý dne 21. března 1905.

Praha

3

Číslo 80.

4 article

Na ranní a odpol. list předpliání a e v Praze v adtninástraei sa čtvrt leta . . . . 6 K —h s dvojí donáškou na měsle : k80k na čtvit leta ro Hlialkich- na měsíc . . . . . . 2 K. 10 h Poštout a něi . . 8k o s dvojí zísilkou na měsi na čivrt leta . . . 11 K co

Poštout Praha

5 article Válka.

Válka. L. Z Petrohradu, 20. března. (Pův teleg. zvl. zpravod. »Nár. Listů«.) Ruská vláda — dle bezpečných zpráv — ne- přijme notu čínské vlády, jež žádá mocnosti, by zakročily, aby nepřátel- ství v Mandžursku bylo zastaveno. Ve včerejší sehůzi válečné rady v Carském Sěle bylo rozhodnuto po- kračovati ve vojně, sebrat ještě ar- mádu 3—400.000 mužů. Japonská okupace Kajjnanu se očekávala. Ruské vojsko ustoupí at k Charbinu, odkud odstraňují se všici lidé, již nepatří k vojsku. »Nov. Vremja« vyvrací pověsti, že generál Kuropatkin žádal, by se mu svěřilo velitelství I. armády. (Ostatní telegrafické a telefonické zprávy víz na straně 4.)

Kuropatkin Petrohrad Charbin

6 article První vystoupení nového mi nistra rakouské zeměbrany.

První vystoupení nového mi nistra rakouské zeměbrany. Nový ministr cislajtánské zeměbrany, polni zbrojmistr Schönaich, je buď velice řízným politickým generálem, troufajícím si pronést své osobní mínění zpříma a bezohledně kdykoliv, anebo dobrým politickým — gramofonem. který byl spuštěn vysokými kruhy vojenskými právě ve chvíli, kdy císař jako král uherský chystal se na cestu do Pešti, aby tam skoncoval krisi ministerskou a parlamentní, jítřenou hlavně sporem o budoucnost vojska rakousko-uher- ského. — Zkrátka, minulé soboty přinesla vídeňská málo známá „Korrespondenz Herzog“, ob šírné politické credo nového mi- nistra rakouské zeměbrany, kteréž ihned za tepla sděleno do Pešti a způsobilo tam všeobecné překvapení a velice zlou krev, poně- vadž mu přikládán téměř význam ultimáta roz- hodujících kruhů vojenských vůči národním po- žadavkům většiny sněmu a národa maďarského, a to ultimáta příkře odmílavého. Neboť jediná koncese, kterou by chtěl p. Schönaich Maďarům na místě králově učinit, týkala by se toliko odznaků a zemských barev na pra- porcch a výložcích plukův uher- ských, ale za to nechce naprosto sly- šeto rozděloní armády na čásť uher skou a neuherskou, za to nechce absolutně ni- kdy povolit plukům uherským maďárské velení.

Korrespondenz Herzog Maďar Pešť Schönaich

7 article

„Pospolitost vojska nalezá se nyí v popředí rozpravy. Otázka ta jest pro nás nad míru důležita. Nějakého rozuzlení její s hůry nelze zajisté v ohledu tom očekávat“ — prohlašuje p. ministr Schönaich apodikticky, „neboť že jednaa jedna jsou dvě, musí nahlédnout každý, k tomu není zapotřebí žádných vojenskýcha strategických vědomostí. Udržeti jednot- nost naší armády, jest první povin- ností nás všech. Celkem mínění to také všeobecně převládá. Z příčiny té se také vše- obecně na to důraz klade, že nenínaprosto možno: provésti mezi Rakouskem a Uhry celní rozluku a zachovati při tom jedníotné vojsko. Celní jednota a jednotná armáda spolu stojí a pa- dajíl Že se Maďarům povolilo, aby veškeří d- stojníci, kteří jsou státními příslušníky uher

Maďar Rakousko Uhry

8 article

skými, byli přesazení ku plukům uherským, jes prý sice věcí, s vojenského stanoviska politování- hodnou, ale nikoliv ještě pro jednotu armády ne- bezpečnou. Za to však ústupky, učiněne maďarštině v kadetkách a vzdělá- vacích ústavech vojenských, na- plňují pana Schönaicha obavami: „Při- znávám se otevřeně,“ praví, „že za okolnosti může se v tom tajiti jisté nebezpečen- ství pro ducha, panujícího v armádě.““ — Ale nade vše děsí se myšlenky, aby bylo otře- seno samopanství velící němčiny v armáděl „V té příčině nelze ab- solutně nějaké změny očekávati Neboť jakmile by jedenkráte ve vyšších kruzích vojenské hierarchie počalo ubývati znalosti spro- středkovací němčiny, jest zdatné vedení ko- manda a jednotné řízení armády prostě vylou- čeno. Při tolika různých národnostech, v armádě sloučených, musíť býti již z praktických dů- vodů jednotné sprostředkující řeči. S mize- ním německého komanda vymizela by z pluků znenáhla také německá sprostřed- kující řeč docela, v čemž dlužno napro- sto shledávati nebezpečí pro bojovnost an- mády...“ Služební němčina prý ostatně zůsta- vuje dostatečné volnosti, aby se mohla pěsto- vati mateřská řeč vojínův (1). Rozumí prý se samo sebou, stojí-li v plukovním rozkaze: Pluk má býti zejtra tam a tam, nebo v té a té vý- zbroji, aneb jde-li o stručné sdělení o stanovišti nepřítelově, a o účelu boje, že se takové sdě- lení vždy (?1) činí v mateřském jazyku vojínův.

Schönaich

9 article

Avšak komando při armádě musí bezvý m- nečně zůstati německým, poněvadž teliko němčina může býti přirozeně dorozumí- vací řečí mezi tolika národnostmi. Vždyť i mě- šťanské sbory tak mnohých neněmeckých měst podržely až dodnes německé ko- mando!...“ 2 těch důvodů a nikoli snad z nepřízně proti některé národnesti jest udr- žení německého komanda, jakožto ja- zyka sprostředkovacího, přímo životní otázkou armády rakousko - uherské. „Jak nebez- pečno bylo by také, kdyby povolením ma- darského komanda pak také ostatní ne- německé národnosti počaly požadovat zave- dení českého, polského, ruského a italského ve- lení. Máme v armádě naší velmi zdatných dů- stojníků, ale Mezzofantiův nemáme žádných nemůžeme jich též míti.“ — Mluvě podobné Maďaři již dávno odvyklia proto udeřila v ně tato odpověď p. Schönaichov pedobně, jako své doby známý chlopský armádní rrzkaz. — „Večerem 18. března“ — oznamuje se z Pešti, „rázem nastala změna sm- šlenk ho-mu. Veškeré naděje, kladené v příjezd králův jakoby pohasly. Pokládáť se již téměř za jisté, že snahy vynikajících osobností o dosažení kompromissu v otázkách vojenských se nezdařily.

Mezzofantiův Maďar Pešť

10 article

Následkem toho mizí také vyhlídka na jakés koaliční ministerstvo za vůdcovství hraběte Julia Andrássye. Považuje se totiž dnešní vyjádření rakouského ministra zeměbrany, polního zbroj- mistra Schönaicha, za odpověď na návrhy spojené opposice a tvrdí se, že stejné názorya mínění chová náčelník generál. štá- bu, pol. zbrojmistr Beck. Pakliže i mocnář, o čemž se ve zdejších politických kruzích již více nepochybuje, tytéž názory sdílí, jest utvo- ření ministerstva koaličního a pokojné roz- pletení úplně vyloučeno... Možno, že snad pondělní slyšení hr. Andrássye způsobí změnu situace. Avšak tyto naděje opadly již v rozhodu- jících kruzích politických na míru nejmenší.“ Všechen maď. neodvislý tisk polemisuje dnes co nejostřeji proti vývodům Schönaichovým. Jeho tvrzení, že společné vojsko může obstáti toliko

Andrássy Beck

11 article

při celní jednotě, nikomu nejde na rozum. Ani ládnímu „Pester Lloydu“ ne, který dva dni před tím vysmál se pro totéž tvrzení Něm- cům Derschattovi a Lechrovi na vrch hlavy, vy- zývaje je, aby mu vysvětlili, co má jednota ar- mády s jednotou celní vlastně společnéhoa zdali snad celní jedneta jest tím jediným a nej- dražším statkem Rakousko-Uherska, tak že kdyby ji vzal čert — armáda už by pak aeměla proč se nadchnouti . .. Ba ani páně Schönaichova mathematika Ma- darům neimponuje. Vzpírá-li se Jeho Excellence tak rozhodně každému pomyšlení na znovuzřízení spo- lečné armády na základě v Iastí a ná- rodův proto, že 1 + 1 = 2, tož mohlo by se mu zrovna tak dobře namítnout, že 1 X 1 =1.

Lloyd Schönaichův Německo RakouskoUhersko Ma ec Derschatt 1 + 1

12 article

Trefně byl se strany Košutovy celý ten zasta- ralý názor rakouských vojenských hierarchůvo nezbytnosti absolutní centralistické jednoty ar- mády vyvrácen poukázáním na sousedn první vojenský stát světa, na říš německou. Jak tam rozřešili otázku ar- mády? Zcela rozumně — federativně: Ústava říše německé stanoví v čl. 63., „že veškerá ho- tovost říše tvoři jednotu vojska pod velením eísařovým, ale týž článek mluví hned v zápěti o královské pruské armádě“. Čl. 66. německé ústavy řišské nazývá německá knížata „pány jejich vlastnch vojsk“, na pra- prech a odznacích německé armády nejsou barvy říšské, nýbrž barvy zemské, ve- dle řišské kokardy nosí vojáci i zemskou ko- kardu. Zejmena zvláštní postavení má královstv bavorské. Vojsko bavorské stojí pod vojenskou výsostí krále bavorského, má svou samostatnou správu, jsouc částí říšského vojska, v sobě úplně uzavřenou a jen za války pod velením císaře ně- meckého, kdežto za dob míru smí císař pře- hlídku vojska bavorského jen v dohodě s králem bavorským předsebráti. Státy německé stav vlastní své kontingenty, voják přísáhá zemi sve a nikoliv říši. Německá armáda tedy stáloprávně není voj- skem německé říše, nýbrž kontingentním vojskem jednotlivých spojených států. Německá říše nemá žádného říšského ministerstva války, nýbrž jednot livé země mají své zemské ministry vojenství Má tedy armáda německá svůj základ v zem ských právech a jednota její jest pouze vojen- sky technická. Na té jedině všechno záleží: la Německu úplně slačí, jak vílězné války této federační armády s dostatek dokázaly. A totéž platí o jednotě řeči velicí. Byl armády s jedinou řečí velici a utrpěly porážel nejtěžších. Bylyvšak armády s růzšlými vell- cími řečmi a zvítězily. A také neměly žádnýeh důstojníkův — Mezzofantův

Košutův Mezzofantův Německo

13 article Choutky centralistické.

Choutky centralistické. Předseda ministerstva baron Gautseh mnoho ve své řeči v debatě o návrhu Derschat- tově sice nepověděl, však nápadno bylo, že na třech místech mluvil s velikým důrazém a se zvláštní vřelosti o své »rakouské vlasti«, kterou prý jednáním, jež by této »vlasti« nebylo dů- stojným, nikdy nepoškodí. Škoda, že baron Gautsch opomenul tento pythický výrok vysvětlili aspoň tím, co si vlastně tou svou »rakouskou vlastí« představuje. To je v tomto státě nezbytná nutnost, nebot kdo dospěl zde k šedesátému roku stáří, prožil život v několika »státech«. Narodil se, nehledě k zemi, v níž nalezalo se jeho rodiště, původně v »rakouském mocnářství«; vedle toho v »Ně- mecku«, stála-li jeho kolébka v místě, jež při- náleželo před rokem 1866 k německému bundu. Z této německé vlasti byl před devětatřiceti léty Prušáky šťastně vyhozen; pak na to roz- dělil Beust nejširší »rakouskou vlast« ve »vlasti« dvě a všichni ti, již neměli fu čest býti zrozeni za Lilavou, totiž v zemích koruny svatého Štěpána, octli se pojednou ve »vlastie zcela nové, již dán oficiálně poněkud dlouhý název »království a zemí na radě říšské zastou- pených«. Vznešený pojem vlasti připoután po- jednou k vídeňskému parlamentu a tento sbor méně než problematické ceny měl se státi je- dině rozhodujícím kriteriem pro »vlast« 25 millionů nešťastných lidi, jež centralistický furor rád by oloupil o tu jejich skutečnou jedinou vlast, o zem, v níž spatřili svět, v níž byli vy- chování a v niž vyrostli a za to jim vnutil státoprávní nestvůru, uměle slepenou cizím do- brodruhem, jehož dílo právě v tomto okamžiku chvěje se ve svých shnilých základech.

Choutka Gautseh Gautsch Prušák Beust svatý Štěpán

14 article

Pan baron Gautsch, aspoň pokud ná Čechů se týče, marně se namáhá vzbuditi neb oživiti na posilnění centralismu náklonnosta lásku ke »vlasti« — Beustově, my svou vlast již máme, dávno již máme a nedáme si ji ni kým vyměnit za »vlast království a zemí« atd. atd. Však i jinde centralismus opět vystrkuje své spáry. V rozpočtovém výboru protestoval moravský dr. d'Elvert proti úmyslu vlády, živno- stenské instruktory podrobiti politickému úřadu zemskému a ne, jak bylo dosud, institue ústřední — ministerstvu obchodu. Pan dr. d'Elvert za souhlasu svých stoupenců rozhodně protestoval proti tomuto pokusu, živnost ještě více »sezemštit«. Dobrý pán zbytečně se bojí autonomistických choutek Vídně. Žel, že ona ani dosavadními hroznými zkušenostmi není z dostatek poučena o zhoubnosti směru, jenž na zkázu této monarchie a národů v ní žijíeích byl etablován Maril Terezií a Josefem II., jehož památce minulý týden provolali Všeněmci př řeči Frankově nadšené »heil« a ne bez příčiny.

Gautsch Čecho Beustův Elvert Josef II Vídeň Marila Terezia

15 article

Neboť dobře vědí, že pokračováním v tradiet tohoto panovníka zcela jistě dočkají se usku- tečnění sladkého snu svého o velkém, jediném Německu od Baltu k Adrii, od Karpat k Vo- A v témž výboru zasazoval se jiný posla- nec o zřízení centrálního úřadu živ- nostenského ve Vldni. Nehledě k tomu že návrh ten ve své věcné podstatě je nesmy- slný, poněvadž v zemích této monarchie tak různé panují poměry právě v oboru živnosti, ze spíše daly by se pod společný klobouk shrnouti všechny jiné zájmy, je podnět pana Hofmanna z Wellenhofu nepřátelskou provokací oněch snah, jež vyloučiti chtějí otázky hospo- dářské z nebezpečného oboru politických a ná- rodních diskussí. Je-li nutná oprava zákonodárství živnosten ského a živnostenské organisace vůbec, pak měli by se reformátoři, jichž je dnes, mimo- chodem řečeno, celá armáda, především o to zasaditi, aby věci živnostenské byly vyňaty z kompelence ústředního parlamentu, kam pro svou povahu vůbec se nehodí a přikázány zá- konodárství zemskému a kompetenci úřadů autonomních. Jestli překáží co zdravému vývoji živnoste u nás, pak je to v prvé řadě zdlouhavá a ne- pohodlná cesta instanční a byrokratický aparát dozorčl, který rozkvětu živnostenskému jest na úkor. Jak možno vůbec rozhodovati rozumně tedy prospěšhě v záležitostech živnostenskýeh gesům.

Adrie Hofmann Německo Balt Karpaty

16 article

V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . . za 8 odpolední . . . za 2 h Ve fillalkách na venkověl ranní čislo. . . . . odpolední . . . . . . . . 8b Inserá ty platí se hotevě zapřel. Přeřplacení a inserty přijímá sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se téš reěskee tlakárna a expedics „Národnich Listě“, Rukopisy se novracsji.

17 article

z Vídně, kde mají jedinou společnou šablonu pro všechny země a kraje a kde měří pokročilé živnosti v zemích českých právě tak, jako živ- ností v Bukovině a v Dalmacii ! A k sesílení zhoubné soustavy centralistické v oboru živnostenském měla by býti zřízena ještě nová centrální a centralistická instituce, aby ještě více než dosud naplodila nesmyslův a škod. Jest povinností zástupců národa českého vzepřiti se eergicky hned zárodkům těchto snah. V rozpočtové komisi stalo se to drem. Kramářem, kdyby ale zlíbilo se pánům přijíti s touže věcí a vůbec s návrhy na nové centra- stické pokusy do plné sněmovny, pak dostane se jim se strany české odbytí takového, aby je přešla chuť k dalším experimentům v tomto směru.

Vídeň Bukovina Dalmacie

18 article Z parlamentních výborů. Z Vídně, 20. března. (C. -B.)

Z parlamentních výborů. Z Vídně, 20. března. (C. -B.) Odbor národohospodářského výboru pro Pfaffingurův návrh na vyloučení hornictví z mi- nisterstva orbý a k prozkoumání kompetence jednotli- vých ministerstev v národohospodářských záležito- stech — dle »Alldeut. Corče, — konai odpoledne schůzi za účastenství vládníei zástupců, odborných chefů kn. Auersperga (vnitro) a Hasenöhria (obchod). m. r. Weberna (orba), odb. r. Deutsche, vrch. hor.r. Romana a hor. r. Posche. Posl. Skene zvolen předsedou. Posl. dr. Licht navrhl vyzvati vládu, aby předložila porovnávaci materiál cizího zákonodárství. jak jsou tam rozvrženy národohospodářské agendy. Posl. Iro doplnil návrh v tom směru, aby se porovnala také kollise mezi báňskými a zeměděl- skými zájmy v úpravě různých zákonodárstev. Oba návrhy byly přijaty. Odb. chef kn. Auersperg prohlásil, že po- rovnací materiál může opatřiti se v těsném syste- malickém přehledu do Velkonoc. Irově žádosti vyhoví. Usnešeno odročiti další porady odboru, až vláda předloží slibený materiál. Z Vídně, 20. března. Místopředs. Pfaffinge žádal, by se jeho návrh na vyloučení báňských zá- ležitostí z ministerstva orby považoval za samostatný a jako takový vyřídil a referát národo-hospodářského zpravodaje vyřídil později.

Pfaffingurův Auersperg Webern Posch Posl Skene doktor Licht Irův Vídeň Hasenöhria odb . r . Deutsche Roman a hora

19 article Politické zprávy domáci.

Politické zprávy domáci. V Praze, 20. března. (K vnitřní si tuaci.) Vídeňský dopisovatel »Dzien. Poznaň.« potvrzuje, že všechny pověsti o brzké změně v rakouském kabinetě jsou pouhé kombinace, nemající aktuálného významu, Pověsti vznikly, jak píše »D. P.«, přirozeně na základě dočasné dělnosti poslanecké sněmovny, ale parlamentní kabinet předpokládal by pevnou sněmovní většinu, o kterou by se mohl opříti a taková většina v parlamentě, rozbitém ve 23 strany, různící se programem národním, politickým a sociálním, jest stěží možná. Do parlamentního kabinetu — praví dopisovatel »Dzien. Pozn.« — jest tedy ještě velmi daleko. Zejmena Němci nejeví nijaké ochoty, aby se zřekli toho, co nazývají národní državou v zemích koruny české, to jest, aby mohli s Čechy ve vlastní jich vlasti zatáčeti jako s národem méně cenným, kdežto Čechové žádají, aby mohli býti ve svém domově tím, čím je pán bůh stvořil. Jest proto značným úspěchem Gautschovým, že si vymohl aspoň dočasné příměří mezi Čechy a Němci: vypravuje se, že v zátiší nejdůvěrnějších po- rad připravuje se půda pro trva- lejší kompromis mezi obéma ná- rody. Dosud však není známo, kdy na takový kompromis dojde. Vzhledem k tomu ke všemu pověsti o rekonstrukci Gautschova kabinetu jsou předčasné a nejsou tedy nic více, než pouhé kombinace.«

Dzien Němec Čecho Gautschův Praha Poznaň Čechy poslanecký sněmovna

20 article FEUILLETON.

FEUILLETON. V zahradě Kinských.

Kinská

21 article

Jarní epištola.

22 article

Jaro tu! Nejprvnější, nejkouzelnější jaro Zavanul sladký, měkký vzduch, rozpučely stromy — a dlouho-liž, pokvetou bez, kaštany a nastane pravé, měšťácké, opravdu už důvěry hodné jaro, kdy se už člověk smí odvážit i na nějaký výlet. Však o tom prvním jaru, jež se někdy probouzi už koncem února, my Pražác pramálo víme! Akáty na nábřeží ještě nekvetou a za branou, třeba hodný kus cesty, nikde nie není! A do Šárky, do Hvězdy? Co tu bláta i A pak, kde nabrati času? V neděli? Bože, jak fádni! Člověk se zamaže a na konec nenajde ani hospodu! ... Ne, nemyslím na naše počestné, starousedle měšťáky — o těch vím, že po „prvním jaru“ ne- zatouží. Jsou tu však děti, jsou mladíci, dívenky a je jich mnoho a přese všechno ohavné pro- středí je mezi nimi dost těch, aby dovedli vy cítit kouzlo prvního jara! Tedy ven, ven, ven! Ale kam? Smí dítě samo do Šárky, do Chuchle? — Smí párek mladičkých lidí někam podobně? — Nezbývá než toužit, toužit, po- toulat se po Karlově náměstí, zakopat si na Letné, otupit se a za pár let po odbyté škole do- cela přirozeně ani nerozeznat, co je jedle a co smrček . .. Jinde, na příklad v Německu, mají děti své zahrádky, mají zoologické a botanické zahrady, pracně vykouzlené. A my? Máme Petřín, máme Kinskou, Stromovku. Co chcete víel Ano, chci víe! Chtěl bych jeden park, aspoň čásť parku miti přizpůsobenu, abych tak řekl „moderní scéně“, do detailů podobný originálu přírodě! —— V našich parcích mají stromy, keře, cizo- krajné rostlinky (všecko ve svém kolečku, anebo v kobercovém záhoně) a trávu! A nic, pranie víc! — — Někde mají také ještě skály, s bí- lými, za rok rozpukanými spárami, jako nepo- řádně stavěné zdi (viz Petřín, Letná), neuchyt se na náích ani stopa mechu! Snad ještě celé skály přenášet, ne? — —

Šárek Hvězda Kinská Chuchle Karlov náměstí Letná Německo Petřín

23 article

Nikoliv! — Kde však jako zázrakem ještě jsou, tam si jich vážit, ne je nthražovat (nebo krásnou jich imitaci z kyklopských pískovcových balvanů) ohavnou zdí z buližníků, se šedivým nátěrem malty, jako se stalo v Kinské zahradě u dolního rybníčka pod vodopádem! Také u ho- řejšího rybníka, v němž vykouzleny dva syme trické ostrůvky z hromady — štěrku! A tuť jsem u svého návrhu! — Kinská, kdož znáte důkladně ten nádherný melancholický i smavý park, ten kus opravdové romantické přírody uprostřed Prahy! Znáte — neznáte, viďte? — Dole a nahoře hostinec, mnoho stromů, rybník s pramenitou vodou, kosi, sem tam pasť na kočky — - Tak ji znátel Znáte ji ráno, nebo za klidu poledne, nebo za večera? — — Kdož pak má celý den času na toulky po parcích, že? A občas, je-li den prázdný, třeba jej stráviti v začouzeném lokálu, při sklenie piva. Ovšem! Však naši pražští Němci na při- klad čas pro parky už mají! Na lavičkách, na promenádě v parcích slyšeti němčiny tolik, jakoby Praha byla německé město. A přeceje město české a parky jsou naše, ale naši lidé maji pro ně dosud tak málo smyslu.

Kinská Dole Němec malta Praha

24 article

Spodní čásť Kinské, as tak od hořej- šího hostince a sklenníků a cestou k bráně na Petřín až dolů, nechť si je běžným způsobem upravována, stříhána a pěstěna — ale ostatek, vrchni čásť aspoň upravte jinak, anebo po- nechte ji, jak je, budoucím generacím! — — Tam nahoře jsou skály, překrásně omšené. jsou břízy, duby, javory, smrky v divoké směsi a spleti, tam je kousíček (nesmějte se, prosím, smělému odskoku fantasie), kousek Česko- saského Švýcarska! A mluvím-li už o Sasku, podívejte se v Drážďanech do parku (a to není nic proti jiným německým městům) a uvidíte, že tam v parcích znají více, než stromy, křea távu! Tam vědí, že jsou jarní květiny (ne jen šafrán), že roste po lesích kapradí, tavolníky. břečťan. A vraťte se zase na Petřín i do Kinské.

Kinská Petřín Švýcarsko Sasko Drážďany

25 article

Přirozeně tam kvetla (a dosud kvete tu, onde) lilie zlatá, podlíška, lecha jarní, spousty petr- klíčů — ale vše ustupuje, přemáháno keřům, sy- metricky rozřaděným, při navážce nových cest a trávníků žalostně zasypáváno !. Nahoře u hladov zdi kvete co rok s prvním jarem jíva, zrovna zlatá. Líbí se obecenstvu, je všecka olámána! A teď děti! — Jako pražské dítě toužíval jsem uvidět kvésti kočičky a sněženky. Tatínek mne vodil na Letnou a na Panorámu. Slídil jsem jako psik v každém rošti, ovšem marně. Snad je takových dětí víc ... Upravte ve vrchní části zahrady Kinských něco pro takové děti! Ba i pro dospělé! Nejsou všichní blaseováni. Upravte jim tu botanickou zahradu! Ideálnou botanickou zahradu! Sneste sem aspoň květenu širšího okoli praž- ského, ne-li z celého království. A zvláště upravte kout jarní květeny (bez tulipánů a kro- kusů), bez koleček urovnané hliny a zvláště b ez tabulek! Kdo nezná ani tolik, co mu tabulky vyzradí, koho po seznání byliny nic nezvábí, aby vzal do ruky třeba školní botaniku — tomu ta- bulky neprospějí! Než ze zahrady sběhne do ulice, dávno vytratil jména a květinu po druhé zase nepozná.

Kinská Letná

26 article

Učiňte počátek aspoň malý! Aby budoue veliká botanická zahrada měla z čeho vyrůstat, aby se mohla rozkládat po všem království chránit a zachovávat význačnou naši domáci květenu na vlastních nalezištích (chránit nejen rostliny, ale i jich existenční podmínky!) Zoologická zahrada je drahá — na tu ee nezmůžeme asi hned tak. Aspoň tedy lacinou botanickou! — — V hořejší části Kinské je ideálné místo pro ni! Čistý vzduch, teplá půda, strana severní jižní, stráň vyprahlá i chladná horská prohlubeň, vše skoro těsně vedle sebe! A vodu zaveďte až nahoru — ať lesík smrčků tam žalostně docela nepohyne jako loni parnem! Zrovna nad ryb- níkem je pískoveová stěna, pod ni chladná, stin- ná prohlubeň, stvořené místo pro všechny druhy kapradin! Jaká nádhera, takový kapraď samec, pérovník pštrosí, žebrovice různolistá. Místo toho házejí tam na hromádku hrubý štěrkz písku! Jak by se vyjímalo, kdyby tu se skály (i s jiných) visely třásně lesního břečtanu neb žlutých hluchavek! Neřežte, nestříhejte, nedrátujte! Přisazujte vhodné naše divoce kvetoucí, nádherné rostliny na příhodná místa! —

Kinská

27 article

A už teď — v prvním březnovém jaru — by mohly tam ve skalkách kvésti celé záplavy květů! Kde ani tráva neroste, v mechu pod buky u rybníka mohla by se bělati tratoliště sněženek, bledulí, jinde koberec sasanek, bílých i žlutých blatouchů a v houští kvetl by lýkovec a poutal svou nádhernou vůní! Za deset let není ho v celém širokém okolí pražském ani snítka. jak ho z jara rvou na trh a jednou uříznut, už nevyrazi! Na slunném trávníku kvetly by petr- klíče, koniklec, sasanka lesní, pod lískami, plný mi zlatých jehněd, modré, červené podlíštky. zlatem obsypal by se dřín! A později kvetly by kaliny, vstavače, tavolníky, náprstník hlíno- žlutý — sto nejkrásnějších květů! Na stráni proti slunci pyramidky jalovců, modříny, jedle.

28 article

Obě konifery daří se lépe než smrk v parcích. A vše rostlo by pospolu, neděleno, neohra- ničováno přesně — „nerozdrátováno“, v při- rozeném výběru, pouze pod občasným dohle dem, jen aby nevyhynulo suchem, nebylo za dušeno plevelem! Jak dala by se do Kinské zahrady přenést a tam zmnožiti kolonie posázavských kandíků české zvláštnosti již již propadající vyplenění Že by nerostl? Ve Vršovicích na holé, sluncem vyprahlé zahradě p. Fulínově kolik roků už kvete! Což teprve zde, ve stínu a ochraně stro mů, v sellelém listí a vlhku! Ne zahradnický pomocník — ale za hradník a botanik, milovník květin musil by zde vládnouti! Stálo by to tak málo! Do- volení příslušných kruhů, několik set korun hlouček milovníků přírody, kteří by se věc s láskou ujali, ji provedli. (Našlo by se jich dojista) — a za dva, tři roky byla by Kinská nádherným anglickým parkem i rozkošnou bota- nickou zahradou zároveň! A ještě Národopisné museum Znám sta lidí, kteří nevědí, že je a kde je. Jak krásně doplnila by botanická zahrada jeho sbírky! Má sice Museum již pokus vlastní zahrádky, však ta je místy ještě chudá, na příliš slunném místě založená. — Byla pěkná myšlenka, spojiti dva luhy nejprimitivnějších květů tak blízko sebe; luh národopisných pře- žitků prostého lidu — a ukázky přírody samél Vejdeš do Musea, po nábytku, na výšivkách růže, tulipány, zvonky! A venku u zvoničky kvete tulipán, stolistka — zrovna jakoby sestry těch z malované almary — — A dalo by se ještě tak mnoho pořídit, rozšířit, uplatnit, využitkovat!

Fulínův Vršovice

29 article

Už dnes je mnoho dosaženo, pracně sve- zeno, co zaslouží nejen všestranné podpory, ale především zájmu obecenstva, nejnlubšího vy- užití. Nic na světě se do Kinské tak nehodí, jako Národopisné museum! — Vždyť není mrtvým ústavem — ale zdrojem osvěžení, vzpružení — zrovna jakoby kouskem rozkoš- ného venkova přeneseným. (Však máme každý nějakou upomínku na vesnici, na nějaký ten slunný den, aspoň v dětství strávený v polích, poblíž těch dřevěných baráčků.) A většina těch předmětů ještě voní individuální vůní venkov- ských chat! — — Voďte tam své děti, aby se učily nazírat n primitivné prvky krásna — voďte je tam pozná- vat národní náš charakter, čerpat z těch před- mětů lásku k rodné hroudě! Děti potěšíte, sebe osvěžite, vytrhnete se na chvíli z otravy denní lopoty! — — A těch několik ohavných cementových rezervoárů uprostřed právě nejmalebnějších partií! Nedaly by se milosrdně zakrýti několika břevny, doškovou střechou? Nedalo by se z nich stvořiti něco přírodě okolní příbuznějšího?

Kinská národopisný muzeum

30 article

Nestálo by ani mnoho! Znalci z Musea jistě by věděli rady. A bylo by jí ovšem zapo- třebí, aby nevyrostlo zase něco na způsob pa- villonu v „národním“ slohu, vykouzleného loni u restaurace na Petřině! Jaro tu! Venku seděti ještě nemožnol Jděte do Kinské! Proběhněte se. Už teď je tam kus krásné přírody! A pak se zastavte dole v Museu — a prohlédněte si s láskou jednu sín! Příště zase jednu. Ručím vám, budete mít na dva měsíce rozřešenu otázku: „Jak zabít fádní odpoledne?“ — A zatím vyschnou cesty a pě- šiny a možno pak třeba do Hvězdy, anebo ně- kam až k Říčanům! — P. S. — Dal jsem návrh přečíst odborniku, zároveň znalci obecenstva. „Co myslite,“ povídá, „jak dlouho by ob- stála v sadě nějaká ta vzácnější rostlinka — bez železné klece, anebo dvou — polieajtů? — — Otázku opakuji raději sám na konec epi- štoly. Ať si ne ni odpoví sama veřejnost! Jaroslav Nauman

Petřin Kinská Hvězda Dal Nauman Říčany