ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 a9ca0af0-7664-11dc-99ad-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 15 celkem · entity: person 58, place 34, org 9, work 1
1 masthead
snbel
2 masthead
ežánv
3 masthead
arenc i
4 article
sidenť rozhodl se pro aktivní zakrc- čení, místo co měl se snažiti dle trvalých, ústřední vládou mu daných instrukci o smír. Poněvadž kapi- táni Bougicvani a Molinari, kteři jsou v Lughu, jsou chladnokrevnými a obezřetnými, avšak též zmuži- lými důstejníky, soudí se, že považovali zakročení za nezbytné. „Tribuna“ soudí, že Lugh dá se Italy ještě hájiti, podotýká však, že kdyby bylo třeba Lughu se vzdáti, neznamenalo by to ještě zřeknutí se Lughu. poněvadž na žádost Menelikovu má zahájiti se jed- nání o úpravu hranic mezi Habeší a Benadirem. „Tribuna“ nepochybuje o přátelském smýšlen Menelikově, který teprve nedávno prohlásil zástupoi Italie v Adis Abebě, že hodlá učiniti opatření, aby při- měl podrobané kmeny k upuštění od loupežných vý- prav. List tento myslí, že událost ta povede k zá- pletkám,
Italos Menelikův Habeš Addis Abeba Lugh
5 title
V Praze, 6. ledna 1908.
Praha
6 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Radostná událost pro Němce stala se právě v Aši: tamější němečtí radikálové pro- hlásili se pro národnostní dělení země. Tato zpráva mnohého čtenáře asi zarazí: což nebylo tomu tak již dříve? Nikoli! Všeněmci vyznání Schönererova r také Wolfiani zamítají totiž do- sud národnostní rozhraničování království českého a to z těchte dvou důvodů: předně upouštějí prý obhájci dělby dle národnosti od zásady, že má býti peněmčována země celá, a za druhé porušila prý by se národnostním rozhrani- čením celistvost a nedílnost bývalé německé spolkové země, kteráž kdysi celá opět k německé říši připadnouti musí a připravila by se takto možnost, že by evropská diplomacie v případě nového pruského vpádu do Čech žádala a prosadila, aby jenom jazykově uzavřené německé území k Prusku se připojilo, ostatní pak, české části země aby zůstaveny byly někomu jinému. Proto žádá prý všeněme- cká myšlenka, aby tato bývalá země něme- ckého bundu zůstala nerozdělena. Toto učení vyznávali dosud také němečtí radikálové v Aši a tamějším okolf! Ale předevčírem udál se tam v té příčině obrat. Ve schůzi voličů, kte- rouž svolal německo-národní spolek ašský, roko- váno mimo jiné také o této věci a uznáno za nutné, aby vzhledem k nastávajícím smiřova- čkám a oproti „hrozící české záplavě“ všechny německé strany v jeden protičeský, jednomyslně odhodlaný šik se srazily a vzhledem k tomu ani pokud se týče národnostního dělení země zá- sadně se nerůznily. Na konec pak přijata reso- luce, ve kteréž se žádá, aby také německo- radikální (všeněmecká) strana požadavek národ- nostního ohraničení do svého programu přijala.
Němec Prusek Aš Čechy národní spolek ašský
7 article
Resoluce uznává, že Schönererova utopie o po- němčení celých Čech již držeti se nedá, přisvěd- čuje pak výkladu, že národnostním ohraničením „česká záplava“ od německého území odvrácena bude a praví na konec do slova: „.... Při tom není třeba upouštěti od nedílnost Čech jakožto bývalé německé spol- kové země, ježto se národnostní rozhraničení jenom za jakési administrativní čili správní opatření považovati může, které enb v možném kdysi případě nikterak překážeti ne- bude, aby zúčastněné země dle vše- německé myšlenky byly seskupe- ny. Shromáždění voličové projevují naději, že zemský sjezd německo-radikální strany, který v neděli v Praze konati se bude, také k této otázce stanovisko zaujme...“ Tak bylo tedy v Aši slavnostně uznáno, že národnostní roz- hraničení velkoněmecké ideji o zabrání králov- ství českého německou říší nikterak by nevadilo. Věříme a souhlasíme úplně.
Schönererův Čo Praha Aš
8 article
— Schreinerova gravitace. Při včerejší návštěvě ministra orby v německé sekci země- dělské rady měl president dr. Schreiner dekla- maci k říšskému chefu orby, v níž pronesl mnoho kvetoucích nesmyslu. »Němečtí rolníei v Čechách mají za sebou doby těžkého utr- pení,« pravil notář Schrefner, »velká čásť naší krásné země byla německými kolonisty, od če- ských králů povolanými, proměněna v kvetoucí role, jak je dnes Vaše Excellence viděti a obdi- vovati může. Věrnost, kterou tehdáž přinášeli vstříc českým králům, přešla na náš císařský rod rakouský. Není to žádný prázdný zvuk, pravíme-li: My všichni gravitujeme do Vídně ode vždy, my gra- vitujeme k jednotnému mocnému císařství rakou- skému.« V tomto tvrzení je asi tolik pravdy jako v podotknutí Schreinerově, že ministr orby může uprostřed ledna na nějakých rolích v Čechách viděti květ. Na štěstí nepatří dr. Ebenhoch k bezhlavým státníkům rakouským a vi na vlas, jak to vypadá s gravitací Němců v Čechách. zvláště Němců krumlovského střihu dra. Schrei- nera. Výtečný president německého odboru země- dělské rady jest také vyníkajícím činovníkem »ochranného« Böhmerwaldbundu, jak známo, spolku pro výslovné gravitování ke království vitls- bašskému a nikoli císařství rakouskému. Byl to prof. Götz, všeněmeckým Verbandem mnichovského odboru do valné hromady Böhmerwaldbundu v Krumlově vyslaný mnspektor pangermánské my- šlenky, který apostrofoval Böhmerwaldbund' těmito slovy: My všichni jsme příslušníky téhož kmenea musíme hleděti k tomu, abychom pohraniční mez- níky odstranili. Z Mnichova a Řezna se mnoho pracuje a já myslím pánové, že k tomu trochu
Schreinerův doktor Schreiner Schrefner Ebenhoch Němec profesor Götz Čechy Vídeň Krumlov Mnichov Řezno
9 article
přispěti můžete, aby Němci dospěli jednou k vě- domí, že obě části, zdejší a tamní těsně do- hromady náležejí« Také p. dr. Schreiner byl na té valné hromadě přítomen, ale letopisy ni- čeho o tom nezaznamenaly, že by byl vystoupil a poučil emisaře mnichovsko-řezenské práce pro odstranění mezníků o tom, že takové práci pro krále bavorského brání osvědčená gravitace tuzem- ských Němců k velkému mocnému císařství ra- kouskému. Pravdou je tolik, že těžiště graviface našich pošumavských Němců dávno jest přene- seno přes hranice a pravdu má polský politik nedávno u nás citovaný, že tendence Němců v Če- chách směřuje k tomu, postaviti dynastii, k níž se dr. Schremer roztéká tak snadno tavící loyálností, v poměr Witelsbachovců k Ho- henzollerům. Bylo řečeno v polském hlase dále, že to jest právě tendencí národnostního rozdě- lování, o němž dr. Schreiner k ministru s ta- kovým zápalem potom řečnil, řka, že národ- nostní rozdělení tak se osvědčivší — prý — na poli zemědělství jest pokynem, jakým způso- bem má býti řešen národnostní, celým Rakou- skem hýbající spor v Čechách. Ano všechno roz- hraničování v Čechách jest rýsování diamantem na skleněné tabuli, až přijde čas, nepatrné klep- nutí stačí, a co třeba, odpadne tam, kam gravi- tovala přes všechny úlisné řeči dra. Schreinera. Němci v Čechách, jsou-li upřímní tvrdí, že k tomu bude stačit — zavření těch jistých po- vědomých očí, které by tak rády viděly tak zv. »mír mezi národy v Čechách«. — Ministr orby dr. Ebenhoch odjel dnes ráno rychlíkem Františkovy dráhy do Vídně.
Němec doktor Schreiner Schremer Ebenhoch Františkův Čechy Vídeň
10 article
— Zdravotní stav prof. K. V. Zengra jest po- měrně uspokojivý. V nocí měl mírné bolesti, které však odhodlaně vytrpěl. Teplota dnes ráno 37.7, tep klidný, pravidelný. Pravá noha byla mu amputována ve stehně. Celkový stav jest příznivý, ač není vy- loučena obava vzhledem k stáří učence, který dovršil 77 rok svého věku. — Pohřeb paní Kateřiny Zelené konal se za neobyčejně četného účastenství ve středu dne 8. t. m. z chrámu Páně na Vyšehradě. Kolem nádherně vyzdobeného katafalku rozloženy byly četné skvostné věnce, jež zejména věnovali: »své matce« František a Božena Augustinovi, »drahé sestře« Josefina Brdliková, »matce Zdeňčině« Boh. Bauše, »své tetě« Jaroslav a Antonie Brdlíkovi, Zdeňka a Joza Šebkovi, Ladislav Brdlík; dále »svému vzácnému členu« výbor spolku »Záštita«, personál téhož spolku, komitét dam pro opatrovny městské, slečny pěstounky z měst- ských opatroven, chovanky spolku »Záštita«. Mimo to položili skvostné věnce komerční rada Karel Voitl, paní Ludmila Houšková, A. V., prof. dr. Bohdan Jedlička, pí. Marie Hennerová. Mezi účastníky pohřbu hojně zastoupení byli členové české university a in- teligence, řediteté a profesoři gymnasia a reálné školy malostranské a četné dámy, zejména zástup- kyně komitétu pro dozor nad vyučováním industriál- ním, komitétu dam městských opatroven, pěstounky z opatroven, Damský klub na Kr. Vinohradech, všech 130 chovanek »Záštity« a četní přátelé a přítelkyně ušlechtilé paní, s níž odchází člen staré vlastenecké společnosti pražské. Za smutečního zpěvu a církev- nich obřadů, jež vykonal p. kanovník Kyselka, ulo- žena zesnulá do rodinné hrobky ke svým drahým zesnulým. Místo věnce na rakev zvěčnělé paní Ka- teřiny Zelené věnovali spolku »Záštita« v Praze: p.
K V Zengr Zelená František Augustin Brdliková Zdeňčin Bauše Jaroslav Brdlík Zdeňka Joza Šebek Voitl Houšková profesor doktor Jedlička Hennerová Vyšehrad Králové . Vinohrady Ka Praha spolek » záštita Damský klub
11 article
MUDr. Jaroslav Mourek, ředitel ústavu pro choro- myslné v Opořanech 100 K, p. JUDr. Jos. Šmirous, advokát v Č. Krumlově 40 K, p. Emil Binder, maj. domu v Praze 20 K, pí. Růžena Tálská, choť c. k. vrch. okres. lékaře v Turnově 20 K, pí. Antonie Je- lenová v Praze 20 K, p. Stanislav Kodym s choti Ludmilou 20 K. —Ženský klub český. Dnes v pátek o 1/48. hod. koná se v místnostech klubu, Jungmannova tř. 12. přednáška z cyklu „Žena“, v níž pojedná slč. A, L. Schöntagova, virtuoska na housle a učitelka hudby, „O ženě v povolání soukromé učitelky“. Pal- čivá otázka tato, otázka existence soukromých učite- lek hudby a jazyků i vychovatelek, shromáždí jistě v nejhojnějším počtu všechny, jichž se týče. Po před- nášce zahájena bude debata a jednáno bude o ná- vrzích, kterak upraviti poměry vzdělání i existenční. Každý, kdo má zájemi dobrou vůli ke zlepšení stavu nynějšího, nechť se zúčastní. Vstup volný. — Z výboru pro lidové přednášky české univer- sily v Praze. V době od 12. jedna do 22. února bude pořádána v Praze a předměstích XXIV. řada předná- šek pro lid následujícího programu: L. prof. dr. Fr.
MUDr Jaroslav Mourek JUDr Jos Šmirous Binder Tálská Kodym Ludmila L Schöntagův profesor doktor Č . Krumlov Praha 20 Turnov Jungmannův třída Praha Francie
12 article
Čáda: Psychologie, II. část (nauka o intellektu), v sále fysik, a elektrotechnického ústavu české techniky na Karlově nám. (vchod z Resslovy uliceD), v sobotu 18. a 25. ledna, 1., 8., 15. a 22. února o 1/28. hod. več.; II. doc. dr. Jan Jakubec: Literatura staročeská (I. kurs cyklu literárně-histori- ckého), v Lázeňském sále na Malé straně (vchod z Karlova mostu nebo z Lázeňské ul. č. 6) v pátek dne 17., 24., a 31. ledna, 7., 14., 21. února o 1/28. hod. več.; III. prof. dr. Alois M rá ze k: Tvarosloví živočišné (II. kurs cyklu biologického) v Karlíně v zasedacím sále radničním, v neděli 12., 19. a 26. ledna, 2., 9. a 16. února o 4. hod. odpol., IV. doc. dr. Fr. Proch á zka: Úraz a jeho následky se stanoviska zákonného pojišťování úrazového, ve Vršovicích v obecné škole chlapecké čp. 362, v neděli 12., 19. a 26. ledna, 2., 9. a 16. února o 3. hod. odp.; V. doc. dr. Josef Císler: Katary hořeních dýchadel, v Košířích v sále »Klamovky«, ve středu 15., 22. a 29. ledna, 5., 12. a 19. února o 8. hod. več. Před nášek těchto lze se každému účastniti. Zápisného platí se do jednoho kursu, t. j. do šesti přednášek 1 K, dělnictvo a studentstvo 50 h. Syllabus a šatna jsou zdarma.
docent doktor Jakubec profesor Proch Císler Karlov já Karlín Francie Vršovice Košíře elektrotechnický ústav český technik Resslův uliceD Klamovka Karlův most
13 article
— Rodáci z Branné u Jílemnice sejdou se ke společné schůzce v sobotu dne 11. ledna v hostinci p. Karla Kaíky v Karlíně, Královská třída, v 8 hod. večer. — Moravští zahradníci sirotkům černovským. Při valné hromadě Ústředního spolku zahradníků pro markrabství moravské, konané dne 6. t. m. v Kro- měříži, provedena na návrh předsedy p. J. Valíka sbírka ve prospěch sirotků po obětech vraždy v Čer- nové, jež vynesla 31 K 30 h, kterýžto obnos pro- střednictvím redakce »Českých zahradnických listů« účelu svému byi odevzdán. — Snížení jízdních cen pražských automobilo- vých drožek. Firma Laurin Klement, akc. spol. v Ml. Boleslavi, nás žádá za oznámení, že snížila jízdní ceny svých v Praze jezdících taxametrových drožek automobilních a to na zkoušku od 15. ledna do 15. února t. r. za jízdy v Praze a mimo Prahu za dne (dle tarifu 1 a 2) ceny jízd těchto budou
Kaíka J Valík Karlín královský třída Boleslav Praha Laurin Klement , akciový . společenský
14 article
něho žije. Muži, kteří mají tytéž ideály jako žena. Kdož ví? Jsou snad ideály a štěstí lidské v nepřímém poměru: čím menší ideály, tím větši štěstí. — Co tomu říkáte, milý příteli? — Je nevěřící duší duše vaše; řeknete: „Všední člo- věk!“ — Snad. — Co mi však na toto odpo- víte: Znám muže — i vy ho znáte! —: z pro- stého řemeslníka vlastní silou, vlastním geniem propracoval se na muže, kterého nejen cizina vysoko cení, ale který i u nás doma po zásluze došel slavných úspěchů. A víte, co ten říká? — „Snad je to trest, že nemám ani syna, ani dcery. Čím je všechna sláva proti tomuto ideálu lid- ského štěstí?“ — Co na to řeknete, milý pří- teli? — Věřte, že příroda jest velká ve své pravdě a ve své spravedlnosti! Jí jediné patří právo měřiti velikost ideálů a cílů našeho života. Kdo jí zůstal věren, pozná buď velké štěstí nebo velkou bolest. Duše, schopná velkéhe citu, ne- může být malá, neboť malá nádoba nemůže po- jmouti mncho vody. Jistě v štěstí jest krása. I v bolesti však je třeba pochopiti krásu, nebot bolest jest jako bouře v duši. Vzpomínám jen na bouři, kterou v létě zažila jsem na Storžiči. Až na hřeben bory jsme dostoupili. Vichr prudce na nás dorážel ve chvílích, kdy kovaná hůl byla nám jedinou oporou. V dálce jako nádherná smuteční opona černé mraky zatahovaly jeviště širokého obzoru, na jehož kraji velebnost Alp popisovaly zlatým písmem klikaté blesky. Od Alpy k Alpě rachot hromu nesl zvěst o dramatě ohně a vody.
Vichr Alpy Alpa
15 article
Uchvácení touto hrůzokrásnou podívanou, stáli jsme okamžik jako přikováni na ostrých balvanech hřebene Storžiče. V tom nad hlavami našimi zašustil křídly orel!... Dnes vzpomí- nám na toho ptáka. Když tehdy šlechetnou la- skavostí mé přítelkyně dostalo se mi cti se vzáe- nými jejími dvěma přáteli vystoupiti na vrchol Storžiče, něla jsem tušení v duši, že již nikdy nevystoupím výše ve svém životě. A v tu chvíli právě nad mojí hlavou létl orel. — Teprve dnes chápu jeho vzkaz: Nikdy duše nestojí nejvýše vždycky jest třeba hledět výše než jsme dostou- pili, a jíti dále. Ideály naše jsou tak vysoko, jak vysoko my jsme je postavili; proto: „Za nimi! Vždy výše!“ — Kdo hledí nazpět, do propasti, ztrácí se v závrati. Velké duši jest třeba zraku orlího, aby dohlédla vysokých ideálů, a síly křídel orlích, aby k nim dolétla. Jsou mnozí, milý příteli, kteří dohlédli, ale nedoletí. Je mi nevýslovně žel té jejich velké touhy, ale mám pro ně útěchu: Nic v přírodě nepřichází na zmar; smrt jednoho je znovuzrozením druhého. Na vývratech v pralese vítr zasadí seménkoa z mrtvoly velikána roste nový život. — Okamži- tou dráhu blesku ózon činí nesmrtelnou, vnikaje do všech bytostí živoucích, aby osvěžil ochablé síly jejich života. — Snahy, myšlenky a city velké duše neumírají, když tělo její smrt vloží do země, ale jako ózon žijí dále v celém pro- storu světovém, který byť jen okamžik dotekl se jí ať kdekoli a jakkoli. Ani tělo smrt neničí; obrací je v zemi, která živí trávu, na níž s ra- dostí spočine oko zemdleného chodce ... Nedá-li mi osud dojíti vyššího ideálu než v podobě trávy býti osvěžením unaveného pout- níka, i za to jsem mu vděčna. Nebylo by slávy velikých ideálů, kdyby nebylo neslavnosti ma- lých. Vám, milý příteli, přeje zdar na cestě k vy- sokým ideálům Vaše S.