4
article
sidenť rozhodl se pro aktivní zakrc-
čení, místo co měl se snažiti dle trvalých, ústřední
vládou mu daných instrukci o smír. Poněvadž kapi-
táni Bougicvani a Molinari, kteři jsou v Lughu, jsou
chladnokrevnými a obezřetnými, avšak též zmuži-
lými důstejníky, soudí se, že považovali zakročení
za nezbytné. „Tribuna“ soudí, že Lugh dá se Italy
ještě hájiti, podotýká však, že kdyby bylo třeba Lughu
se vzdáti, neznamenalo by to ještě zřeknutí se Lughu.
poněvadž na žádost Menelikovu má zahájiti se jed-
nání o úpravu hranic mezi Habeší a Benadirem.
„Tribuna“ nepochybuje o přátelském smýšlen
Menelikově, který teprve nedávno prohlásil zástupoi
Italie v Adis Abebě, že hodlá učiniti opatření, aby při-
měl podrobané kmeny k upuštění od loupežných vý-
prav. List tento myslí, že událost ta povede k zá-
pletkám,
Italos
Menelikův
Habeš
Addis Abeba
Lugh
5
title
V Praze, 6. ledna 1908.
Praha
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Radostná událost pro Němce stala se
právě v Aši: tamější němečtí radikálové pro-
hlásili se pro národnostní dělení země. Tato
zpráva mnohého čtenáře asi zarazí: což nebylo
tomu tak již dříve? Nikoli! Všeněmci vyznání
Schönererova r také Wolfiani zamítají totiž do-
sud národnostní rozhraničování království českého
a to z těchte dvou důvodů: předně upouštějí prý
obhájci dělby dle národnosti od zásady, že má
býti peněmčována země celá, a za
druhé porušila prý by se národnostním rozhrani-
čením celistvost a nedílnost bývalé
německé spolkové země, kteráž kdysi
celá opět k německé říši připadnouti musí a
připravila by se takto možnost, že by evropská
diplomacie v případě nového pruského vpádu do
Čech žádala a prosadila, aby jenom jazykově
uzavřené německé území k Prusku se připojilo,
ostatní pak, české části země aby zůstaveny byly
někomu jinému. Proto žádá prý všeněme-
cká myšlenka, aby tato bývalá země něme-
ckého bundu zůstala nerozdělena. Toto
učení vyznávali dosud také němečtí radikálové
v Aši a tamějším okolf! Ale předevčírem udál
se tam v té příčině obrat. Ve schůzi voličů, kte-
rouž svolal německo-národní spolek ašský, roko-
váno mimo jiné také o této věci a uznáno za
nutné, aby vzhledem k nastávajícím smiřova-
čkám a oproti „hrozící české záplavě“ všechny
německé strany v jeden protičeský, jednomyslně
odhodlaný šik se srazily a vzhledem k tomu ani
pokud se týče národnostního dělení země zá-
sadně se nerůznily. Na konec pak přijata reso-
luce, ve kteréž se žádá, aby také německo-
radikální (všeněmecká) strana požadavek národ-
nostního ohraničení do svého programu přijala.
Němec
Prusek
Aš
Čechy
národní spolek ašský
7
article
Resoluce uznává, že Schönererova utopie o po-
němčení celých Čech již držeti se nedá, přisvěd-
čuje pak výkladu, že národnostním ohraničením
„česká záplava“ od německého území odvrácena
bude a praví na konec do slova: „.... Při tom
není třeba upouštěti od nedílnost
Čech jakožto bývalé německé spol-
kové země, ježto se národnostní rozhraničení
jenom za jakési administrativní čili
správní opatření považovati může, které
enb
v možném kdysi případě nikterak překážeti ne-
bude, aby zúčastněné země dle vše-
německé myšlenky byly seskupe-
ny. Shromáždění voličové projevují naději, že
zemský sjezd německo-radikální strany, který
v neděli v Praze konati se bude, také k této
otázce stanovisko zaujme...“ Tak bylo tedy
v Aši slavnostně uznáno, že národnostní roz-
hraničení velkoněmecké ideji o zabrání králov-
ství českého německou říší nikterak by nevadilo.
Věříme a souhlasíme úplně.
Schönererův
Čo
Praha
Aš
8
article
— Schreinerova gravitace. Při včerejší
návštěvě ministra orby v německé sekci země-
dělské rady měl president dr. Schreiner dekla-
maci k říšskému chefu orby, v níž pronesl
mnoho kvetoucích nesmyslu. »Němečtí rolníei
v Čechách mají za sebou doby těžkého utr-
pení,« pravil notář Schrefner, »velká čásť naší
krásné země byla německými kolonisty, od če-
ských králů povolanými, proměněna v kvetoucí
role, jak je dnes Vaše Excellence viděti a obdi-
vovati může. Věrnost, kterou tehdáž přinášeli
vstříc českým králům, přešla na náš císařský rod
rakouský. Není to žádný prázdný zvuk, pravíme-li:
My všichni gravitujeme do Vídně ode vždy, my gra-
vitujeme k jednotnému mocnému císařství rakou-
skému.« V tomto tvrzení je asi tolik pravdy jako
v podotknutí Schreinerově, že ministr orby může
uprostřed ledna na nějakých rolích v Čechách
viděti květ. Na štěstí nepatří dr. Ebenhoch
k bezhlavým státníkům rakouským a vi na vlas,
jak to vypadá s gravitací Němců v Čechách.
zvláště Němců krumlovského střihu dra. Schrei-
nera. Výtečný president německého odboru země-
dělské rady jest také vyníkajícím činovníkem
»ochranného« Böhmerwaldbundu, jak známo,
spolku pro výslovné gravitování ke království vitls-
bašskému a nikoli císařství rakouskému. Byl to
prof. Götz, všeněmeckým Verbandem mnichovského
odboru do valné hromady Böhmerwaldbundu
v Krumlově vyslaný mnspektor pangermánské my-
šlenky, který apostrofoval Böhmerwaldbund' těmito
slovy: My všichni jsme příslušníky téhož kmenea
musíme hleděti k tomu, abychom pohraniční mez-
níky odstranili. Z Mnichova a Řezna se mnoho
pracuje a já myslím pánové, že k tomu trochu
Schreinerův
doktor
Schreiner
Schrefner
Ebenhoch
Němec
profesor
Götz
Čechy
Vídeň
Krumlov
Mnichov
Řezno
9
article
přispěti můžete, aby Němci dospěli jednou k vě-
domí, že obě části, zdejší a tamní těsně do-
hromady náležejí« Také p. dr. Schreiner byl
na té valné hromadě přítomen, ale letopisy ni-
čeho o tom nezaznamenaly, že by byl vystoupil
a poučil emisaře mnichovsko-řezenské práce pro
odstranění mezníků o tom, že takové práci pro
krále bavorského brání osvědčená gravitace tuzem-
ských Němců k velkému mocnému císařství ra-
kouskému. Pravdou je tolik, že těžiště graviface
našich pošumavských Němců dávno jest přene-
seno přes hranice a pravdu má polský politik
nedávno u nás citovaný, že tendence Němců v Če-
chách směřuje k tomu, postaviti dynastii,
k níž se dr. Schremer roztéká tak snadno
tavící loyálností, v poměr Witelsbachovců k Ho-
henzollerům. Bylo řečeno v polském hlase dále,
že to jest právě tendencí národnostního rozdě-
lování, o němž dr. Schreiner k ministru s ta-
kovým zápalem potom řečnil, řka, že národ-
nostní rozdělení tak se osvědčivší — prý —
na poli zemědělství jest pokynem, jakým způso-
bem má býti řešen národnostní, celým Rakou-
skem hýbající spor v Čechách. Ano všechno roz-
hraničování v Čechách jest rýsování diamantem
na skleněné tabuli, až přijde čas, nepatrné klep-
nutí stačí, a co třeba, odpadne tam, kam gravi-
tovala přes všechny úlisné řeči dra. Schreinera.
Němci v Čechách, jsou-li upřímní tvrdí, že
k tomu bude stačit — zavření těch jistých po-
vědomých očí, které by tak rády viděly tak zv.
»mír mezi národy v Čechách«.
— Ministr orby dr. Ebenhoch odjel dnes ráno
rychlíkem Františkovy dráhy do Vídně.
Němec
doktor
Schreiner
Schremer
Ebenhoch
Františkův
Čechy
Vídeň
10
article
— Zdravotní stav prof. K. V. Zengra jest po-
měrně uspokojivý. V nocí měl mírné bolesti, které
však odhodlaně vytrpěl. Teplota dnes ráno 37.7, tep
klidný, pravidelný. Pravá noha byla mu amputována
ve stehně. Celkový stav jest příznivý, ač není vy-
loučena obava vzhledem k stáří učence, který dovršil
77 rok svého věku.
— Pohřeb paní Kateřiny Zelené konal se za
neobyčejně četného účastenství ve středu dne 8.
t. m. z chrámu Páně na Vyšehradě. Kolem nádherně
vyzdobeného katafalku rozloženy byly četné skvostné
věnce, jež zejména věnovali: »své matce« František
a Božena Augustinovi, »drahé sestře« Josefina
Brdliková, »matce Zdeňčině« Boh. Bauše, »své tetě«
Jaroslav a Antonie Brdlíkovi, Zdeňka a Joza Šebkovi,
Ladislav Brdlík; dále »svému vzácnému členu« výbor
spolku »Záštita«, personál téhož spolku, komitét dam
pro opatrovny městské, slečny pěstounky z měst-
ských opatroven, chovanky spolku »Záštita«. Mimo
to položili skvostné věnce komerční rada Karel Voitl,
paní Ludmila Houšková, A. V., prof. dr. Bohdan
Jedlička, pí. Marie Hennerová. Mezi účastníky pohřbu
hojně zastoupení byli členové české university a in-
teligence, řediteté a profesoři gymnasia a reálné
školy malostranské a četné dámy, zejména zástup-
kyně komitétu pro dozor nad vyučováním industriál-
ním, komitétu dam městských opatroven, pěstounky
z opatroven, Damský klub na Kr. Vinohradech, všech
130 chovanek »Záštity« a četní přátelé a přítelkyně
ušlechtilé paní, s níž odchází člen staré vlastenecké
společnosti pražské. Za smutečního zpěvu a církev-
nich obřadů, jež vykonal p. kanovník Kyselka, ulo-
žena zesnulá do rodinné hrobky ke svým drahým
zesnulým. Místo věnce na rakev zvěčnělé paní Ka-
teřiny Zelené věnovali spolku »Záštita« v Praze: p.
K V Zengr
Zelená
František
Augustin
Brdliková
Zdeňčin
Bauše
Jaroslav
Brdlík
Zdeňka
Joza Šebek
Voitl
Houšková
profesor
doktor
Jedlička
Hennerová
Vyšehrad
Králové . Vinohrady
Ka
Praha
spolek » záštita
Damský klub
11
article
MUDr. Jaroslav Mourek, ředitel ústavu pro choro-
myslné v Opořanech 100 K, p. JUDr. Jos. Šmirous,
advokát v Č. Krumlově 40 K, p. Emil Binder, maj.
domu v Praze 20 K, pí. Růžena Tálská, choť c. k.
vrch. okres. lékaře v Turnově 20 K, pí. Antonie Je-
lenová v Praze 20 K, p. Stanislav Kodym s choti
Ludmilou 20 K.
—Ženský klub český. Dnes v pátek o 1/48.
hod. koná se v místnostech klubu, Jungmannova tř.
12. přednáška z cyklu „Žena“, v níž pojedná slč.
A, L. Schöntagova, virtuoska na housle a učitelka
hudby, „O ženě v povolání soukromé učitelky“. Pal-
čivá otázka tato, otázka existence soukromých učite-
lek hudby a jazyků i vychovatelek, shromáždí jistě
v nejhojnějším počtu všechny, jichž se týče. Po před-
nášce zahájena bude debata a jednáno bude o ná-
vrzích, kterak upraviti poměry vzdělání i existenční.
Každý, kdo má zájemi dobrou vůli ke zlepšení stavu
nynějšího, nechť se zúčastní. Vstup volný.
— Z výboru pro lidové přednášky české univer-
sily v Praze. V době od 12. jedna do 22. února bude
pořádána v Praze a předměstích XXIV. řada předná-
šek pro lid následujícího programu: L. prof. dr. Fr.
MUDr
Jaroslav Mourek
JUDr
Jos
Šmirous
Binder
Tálská
Kodym
Ludmila
L Schöntagův
profesor
doktor
Č . Krumlov
Praha 20
Turnov
Jungmannův třída
Praha
Francie
12
article
Čáda: Psychologie, II. část (nauka o intellektu),
v sále fysik, a elektrotechnického ústavu české
techniky na Karlově nám. (vchod z Resslovy
uliceD), v sobotu 18. a 25. ledna, 1., 8., 15. a 22.
února o 1/28. hod. več.; II. doc. dr. Jan Jakubec:
Literatura staročeská (I. kurs cyklu literárně-histori-
ckého), v Lázeňském sále na Malé straně
(vchod z Karlova mostu nebo z Lázeňské ul. č. 6)
v pátek dne 17., 24., a 31. ledna, 7., 14., 21. února
o 1/28. hod. več.; III. prof. dr. Alois M rá ze k:
Tvarosloví živočišné (II. kurs cyklu biologického)
v Karlíně v zasedacím sále radničním, v neděli 12.,
19. a 26. ledna, 2., 9. a 16. února o 4. hod. odpol.,
IV. doc. dr. Fr. Proch á zka: Úraz a jeho následky
se stanoviska zákonného pojišťování úrazového, ve
Vršovicích v obecné škole chlapecké čp. 362,
v neděli 12., 19. a 26. ledna, 2., 9. a 16. února
o 3. hod. odp.; V. doc. dr. Josef Císler: Katary
hořeních dýchadel, v Košířích v sále »Klamovky«,
ve středu 15., 22. a 29. ledna, 5., 12. a 19. února
o 8. hod. več. Před nášek těchto lze se každému
účastniti. Zápisného platí se do jednoho kursu, t. j.
do šesti přednášek 1 K, dělnictvo a studentstvo
50 h. Syllabus a šatna jsou zdarma.
docent
doktor
Jakubec
profesor
Proch
Císler
Karlov já
Karlín
Francie
Vršovice
Košíře
elektrotechnický ústav český technik
Resslův uliceD
Klamovka
Karlův most
13
article
— Rodáci z Branné u Jílemnice sejdou se ke
společné schůzce v sobotu dne 11. ledna v hostinci
p. Karla Kaíky v Karlíně, Královská třída, v 8 hod.
večer.
— Moravští zahradníci sirotkům černovským. Při
valné hromadě Ústředního spolku zahradníků pro
markrabství moravské, konané dne 6. t. m. v Kro-
měříži, provedena na návrh předsedy p. J. Valíka
sbírka ve prospěch sirotků po obětech vraždy v Čer-
nové, jež vynesla 31 K 30 h, kterýžto obnos pro-
střednictvím redakce »Českých zahradnických listů«
účelu svému byi odevzdán.
— Snížení jízdních cen pražských automobilo-
vých drožek. Firma Laurin Klement, akc. spol.
v Ml. Boleslavi, nás žádá za oznámení, že snížila
jízdní ceny svých v Praze jezdících taxametrových
drožek automobilních a to na zkoušku od 15. ledna
do 15. února t. r. za jízdy v Praze a mimo Prahu
za dne (dle tarifu 1 a 2) ceny jízd těchto budou
Kaíka
J Valík
Karlín
královský třída
Boleslav
Praha
Laurin Klement , akciový . společenský
14
article
něho žije. Muži, kteří mají tytéž ideály jako
žena. Kdož ví? Jsou snad ideály a štěstí lidské
v nepřímém poměru: čím menší ideály, tím větši
štěstí. — Co tomu říkáte, milý příteli? — Je
nevěřící duší duše vaše; řeknete: „Všední člo-
věk!“ — Snad. — Co mi však na toto odpo-
víte: Znám muže — i vy ho znáte! —: z pro-
stého řemeslníka vlastní silou, vlastním geniem
propracoval se na muže, kterého nejen cizina
vysoko cení, ale který i u nás doma po zásluze
došel slavných úspěchů. A víte, co ten říká? —
„Snad je to trest, že nemám ani syna, ani dcery.
Čím je všechna sláva proti tomuto ideálu lid-
ského štěstí?“ — Co na to řeknete, milý pří-
teli? — Věřte, že příroda jest velká ve své
pravdě a ve své spravedlnosti! Jí jediné patří
právo měřiti velikost ideálů a cílů našeho života.
Kdo jí zůstal věren, pozná buď velké štěstí nebo
velkou bolest. Duše, schopná velkéhe citu, ne-
může být malá, neboť malá nádoba nemůže po-
jmouti mncho vody. Jistě v štěstí jest krása.
I v bolesti však je třeba pochopiti krásu, nebot
bolest jest jako bouře v duši. Vzpomínám jen
na bouři, kterou v létě zažila jsem na Storžiči.
Až na hřeben bory jsme dostoupili. Vichr prudce
na nás dorážel ve chvílích, kdy kovaná hůl byla
nám jedinou oporou. V dálce jako nádherná
smuteční opona černé mraky zatahovaly jeviště
širokého obzoru, na jehož kraji velebnost Alp
popisovaly zlatým písmem klikaté blesky. Od
Alpy k Alpě rachot hromu nesl zvěst o dramatě
ohně a vody.
Vichr
Alpy
Alpa
15
article
Uchvácení touto hrůzokrásnou podívanou,
stáli jsme okamžik jako přikováni na ostrých
balvanech hřebene Storžiče. V tom nad hlavami
našimi zašustil křídly orel!... Dnes vzpomí-
nám na toho ptáka. Když tehdy šlechetnou la-
skavostí mé přítelkyně dostalo se mi cti se vzáe-
nými jejími dvěma přáteli vystoupiti na vrchol
Storžiče, něla jsem tušení v duši, že již nikdy
nevystoupím výše ve svém životě. A v tu chvíli
právě nad mojí hlavou létl orel. — Teprve dnes
chápu jeho vzkaz: Nikdy duše nestojí nejvýše
vždycky jest třeba hledět výše než jsme dostou-
pili, a jíti dále. Ideály naše jsou tak vysoko, jak
vysoko my jsme je postavili; proto: „Za nimi!
Vždy výše!“ — Kdo hledí nazpět, do propasti,
ztrácí se v závrati. Velké duši jest třeba zraku
orlího, aby dohlédla vysokých ideálů, a síly
křídel orlích, aby k nim dolétla. Jsou mnozí,
milý příteli, kteří dohlédli, ale nedoletí. Je mi
nevýslovně žel té jejich velké touhy, ale mám
pro ně útěchu: Nic v přírodě nepřichází na
zmar; smrt jednoho je znovuzrozením druhého.
Na vývratech v pralese vítr zasadí seménkoa
z mrtvoly velikána roste nový život. — Okamži-
tou dráhu blesku ózon činí nesmrtelnou, vnikaje
do všech bytostí živoucích, aby osvěžil ochablé
síly jejich života. — Snahy, myšlenky a city
velké duše neumírají, když tělo její smrt vloží
do země, ale jako ózon žijí dále v celém pro-
storu světovém, který byť jen okamžik dotekl se
jí ať kdekoli a jakkoli. Ani tělo smrt neničí;
obrací je v zemi, která živí trávu, na níž s ra-
dostí spočine oko zemdleného chodce ...
Nedá-li mi osud dojíti vyššího ideálu než
v podobě trávy býti osvěžením unaveného pout-
níka, i za to jsem mu vděčna. Nebylo by slávy
velikých ideálů, kdyby nebylo neslavnosti ma-
lých. Vám, milý příteli, přeje zdar na cestě k vy-
sokým ideálům
Vaše S.