1
masthead
V Praze, v pátek dne 10. ledna.
Praha
2
masthead
K číslu 9.
Čislo v Praze za 2h
a na venkově za 4h
Praha
3
article
Na »Národní Listy«
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou:
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
NARu
NARu
dpoledni
Nara
5
article
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
7
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Špatný znalec.
Z Vídně, 10 ledna. »N. Fr. Presse« po-
učila nás a ministra Práška přípisem, jejž
spáchal dvorní rada B. (jest to patrně bývalý
tajemník ministerstva vyučování, potom ředitel
dvorní činohry, pak rada správního soudu, nyní
spisovatel-romanopisec dr. Burkhard) a dle
něhož mají Čechové ve všech ministerstvecha
zejména v nejvyšších soudních instancích více
svých lidí, než se myslí, ba že jich jest tam
celá třetina veškerého personálu.
Pan dr. Burkhard píše: »Až po
sekční šéfy a dvorní rady nahoru slyšeti jest
»bémákovat« dosti hojně. Původ a znalost
češtiny Čechům nestačí, pro ně musí býti také
vyzkoušené smýšlení, t. j. příslušnost ke straně
a to jest pak ovšem nemožno.« Pan dr. Burk
bard patrně se domnívá, že lidé jako Wittek.
Wrba, Hussarek, Krall, Liharzig a podobn
jsou samí Čechové! Pan Burkhard rozumí snad
novelám a dramatům, avšak věcem, o kterých
psal do »N. Fr. Presse«, rozumi — dle lido-
vého českého pořekadla — jako koza petrželi.
Srbské hranice a sociální demokraté.
Z Vídně, 10. ledna. Na schůzi voličské,
konané ve zdejším druhém okresu, ptal se volič
Pail poslance Axmanna, je-li mu pově-
domo, že vůdcové rakouské sociální demokracie
dostali od srbské vlády velké sum
peněž, aby vymohli otevření rakou-
ských hranic pro dovoz dobyti k a
srbského, aniž by při tom mohly býti do-
váženy rakouské průmyslové výrobky do Srbska?
Poslanec Axmann odvětil, že nemá o takové
úmluvě žádné vědomosti, ale jest prý
možné, že taková úmluva přece jenom existuje
a že strana křesťansko-sociální věc tu nále-
žitě vyšetří. Dnešní »Arbeiterztg.« ozna-
muje, že jak volič Pail, tak posl. A xma nn
budou pohnáni k zodpovědnosti
pře d so ud.
Prášek
doktor
Burkhard
Čecho
Burk
Wittek
Hussarek
Krall
Liharzig
Pail
Axmann
Vídeň
Srbsko
Arbeiterztg
rada B
8
article
Rakodezay vyznamenán.
Z Pešti, 10. ledna. Odstupujícímu chor
vatskému bánovi dru. Rakodczayovi udě-
lena byla hodnost tajného rady.
Polská výstava ve Vídni.
Z Vídně, 10. ledna. Ve veškerých míst
nostech výtvarnického »Hagenbundu« uspo-
řádá některý den s neděle spolek polských
umělců »Sztuka« výstavu, jež obeslána bude
co nejhojněji. »Sztuka« kráčí ve šlépějích
pražského »Manes ae.
Pešť
Vídeň
Hagenbund
9
article
Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy.
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 10. ledna. (K. k.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař jmenoval náhradník
řišského soudu, říšského poslance a přísedícího
zemského výboru ve Vídni, dra. Roberta Pattaie.
členem říšského soudu. b
Z Vídně, 10. ledna. (K. k.) »Wiener
Zeitung« oznamuje: Císař propůjčil profesoru
učitelského ústavu v Chomutově, Františku
F iegerovi, přidělenému službou ministerstvu
kultu a vyučování, titul a hodnost vládního rady
Schönaichova andience.
Z Vídně, 10 ledna. (K. k.) »Frmdblt.e
píše pod včerejším datem: Říšský ministr vo-
jenství pol. zbrojm. Schönaich, byl, jak již
oznámeno, přijat dnes v poledne císařem ve
zvláštním slyšení. Oproti různým zprávám časo-
pisů, které snaží se uvésti toto slyšení v sou-
vislost s úpravou důstojnických platů, jakož
i s vojensko-politickými otázkami, sděluje se
nám s autentické strany, že tot o sly še n
mělo za předmět výhradně před-
vedení modelu nového polní h o
děla. Říšský ministr vojenství Schönaich byl
přijat ve slyšení zároveň s odborovým předno-
stou pol. podmaršálkem ryt. Krobatinem, který
cisaři demonstroval a vysvětloval model nového
polního děla, v arsenále zhotovený.
Robert Pattaie
František
Schönaichův
Schönaich
Krobatin
Vídeň
Chomutov
učitelský ústav
Wiener Zeitung
10
article
Demonstrace proti pruskému volebnímu právu.
Z Berlína, 9. ledna. (K. k.) Dnes večer
konalo se zde 35 sociálně demokrati-
ckých protestních schůzí proti
pruskému volebnímu práv u. Po před-
časném zakončení schůzí snažily se větší hloučky
účastníků schůzí dostati se různými cestami do
středu města. Byly však policií rozehnány. Též
skupina 300 osob, které podařilo se proniknouti
v semknutých řadách až skoro k zámku, byla
bez dalších příhod rozptýlena.
Proces proti poslanci Lengyelovi.
Z Pešti, 10. ledna. (K. k.) „Uh. tel. kor. kanc.“
sděluje: Zdejší státní zastupitelstvo sestavilo obža-
lobu na Zoltána Lengyela v záležitosti afé-
ry Polonya. Na Žoltána Lengyela vznáší se
obžaloba pro přečin utrhání na cti. Bude předvoláno
mnoho svědků, mezi jinými min.str vnitra hr. An-
drassy, státní tajemník Popovics, guvernér rěcký hr
Nako, několik poslanců, několik členů obecní rady.
jakož i žalebce Geza Polonyi
Lengyel
Popovics
Berlín
Pešť
Naka
11
article
Italové v Ethiopii.
Italos
Ethiopie
12
article
Z Říma, 10. ledna. (K. k.) »Giornale d'Italia«
vyslovuje přesvědčení, že císař Menelik rozkáže
Amharům, aby zastavili boje proti ital ské
posádce v Lughu. Situace naše, praví list, jest
po stránce diplomatické příznivá, neboť poslední
italsko-anglicko-francouzská smlouva zaručuje vzá-
jemnou součinnost při hájení všech zájmů proti
Etbropii
Z Říma, 10. ledna. (K. k.) Osadu Benadir spra-
vuje nyní místoguvernér Corsi. Guvernér Carletti
který mešká nyní na dovolené v Římě, měl poradu
s ministrem zahraničních záležitostí Tittonem. Carletti
vrátí se do Benadiru.
Z Říma, 9. ledna. (K. k.) „Tribuna“ podotýká ke
zprávě „Agenzia Stefani“, že krajina, ve které, jak
již sděleno, vpadli Habešané do území so-
málského, jest vzdálena asi 300m od pobřeží
směrem k Lughu. Obyvatelstvo krajiny té má s ta-
mějšími italskými residenty styky velmi dobré a volí
je často za soudce při svých sporech. Jejich společ-
ným odpůrcem jsou Amhaři. T1 srazili se nedávno
s lidmi Mullahovými a byli poraženi. Snad podniku
tento vpád, chtějíce se nějak za to někomu pomstíti,
bez zmocnění svých pohlavárů. Krajina jimi přepa-
dená náleží k nejbohatším na levém břehu Džuby.
Jestliže přepadení kmenové se utíkají k italskému re-
sidentovi v Lughu, nasvědčuje to, že branná moc
Amharů byla velmi značná, poněvadž ony kmeny se
obyčejně samy hájily. Neví se prý posud, proč re-
Menelik
Amhara
Corsi
Stefan
Řím
T 1
Džuba
Giornale d ' Italia
13
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Trochu lidové filosofie.
Milý příteli!
14
article
O cílech života, o ideálech jsme spolu
kdysi mluvili; nevím, proč právě dnes zatanulo
mi to na mysli. Snad proto, že tehdy nedořešili
jsme věc až do konce. Zdálo se mi, že jste
nespravedliv, velmi nespravedliv v těch úvahách
a to bylo příčinou, že jsem umlkla. Pravda
však chce být slyšena až do konce a proto
musím dnes domluviti, co zůstalo nevysloveno.
Měřili jsme tehdy cíle a ideály muže s cília
ideály ženy. Jak nadšeně hájil jste ideály mužel
Jinoch, který unikne krutému systému středo-
školskému, zotročujícímu jeho vůli, ducha i
tělo, jako orel rozepne křídla své touhy po vy-
sokém ideálu — a s celou duší oddá se » Vědě«.
»Věda« je mu vysokým ideálem. Mladý muž
všecky své síly napína a obětuje, aby dosáhl
tohoto svého ideálu. Mnoho hodin dne i noei
s radostí a zápalem věnuje neunavnému studiu
a dychtivě propracovává se dál a dále, ne-
dočkavě zíraje k okamžiku, který jako odměnu
za vytrvalou práci dá mu odpovědi na neumlči-
telné otázky: »Kdo jsem? — Odkud jsem
přišel? — Proč jsem přišel? — a — Kam
jdu?« — Dlouho studuje, dlouho hledá, dlouho
čeká a odměna nepřichází. Jen otázky zůstávají
mu věrny a hlodají hloubavou duši vytrvale
dále. Po čase pozná, že padá jeho ideá! »Věda«
a prožívá zklamání. Z kruté rány zotavuje se
duše mladá a ideálem stává se jí nihilism. —
Základem jeho je bezpodmínečný individualism.
Tento ve jménu osobní svobody přetrhává všeck
pouta, jimiž človéka svíra společnost i rodina.
Na čas jest nejvyšším ideálem muže, ale brzy
i ten ideál jest mu malým. — »Býti revolu-
cionářem!« — stane se posledním jeho ide-
álem.
15
article
Ideál krásný! Jistě velký! Ale kolik mužů
obětuje své tělesné pohodlí a půjde za tím svým
velkým ideálem a stane se revolucionářem v tom
pravém smyslu slova? A nepůjde-li, co bude
mu pak ideálem? — — —
Znala jsem dívku jednu. Záhy ztratila
matku. Pak měla macechu, která nebyla bílou
vranou. Nejvyšším ideálem byla jí láska k matce
— k mrtvé matce. Druhým ideálem bylaji
snaha býti dobrou vždy ke každému jako byla
její matka. Nikdy nikomu neublížíla, nikdy ni-
koho ani o krejcar neošidila, kdo ji o pomoe
požádal, tomu pomohla. Poznala jinocha. Z
lásku jeho dala mu nejen lásku svou, ale celý
svůj život. Vše pro něho pracovala, vše pro něho
myslila, všecko pro něho cítila.
Nevím, zda těchto několik slov stači,
abyste pochopil ideál té dívky, která potom
stala se ženou. »Stala se ženou«. Jste muž,
milý příteli! Zda chápete význam toho slova
ve všech touhách, v celém jeho tajemství?
Muž se táže: »Odkud jsem přišel? Proč jsem
přišel?« a žena cítí: »Měla jsem matku. —
Toužím být matkou.« — To jsou ideály ženy.
Chápete, milý příteli, rozvrat muže, v kterém
ce ocitá, když padnou jeho ideály. Pochopíte
bolest ženy, která nedojde svého ideálu, protože
ženich její shledá její ideály malými.? Žena,
která v pravdě miluje, dává všecko své lásce;
zklame-li ji láska, je duše její jako otrhaný
květ. Cítí, že jí nezbylo nic, co by mohla
dáti. Jen hrdost jí zbude, která jí nedovolí
přijímati, když sama nemá, co by dala. Jak
chudou se cítí! — Muž vždycky dobývá —
žena obětuje. Jen dobyvatel může býti vítě-
zem, kterého čeká sláva. — Oběti nečiní ná-
roku ani na uznání, kdež teprv je sláva?A
přece nejeden velký duch oceňoval důležitost
16
article
drobné prace v národě: sebezdokonalování
každého jednotlivce. Shledáváte i to malým
ideálem ? —
Zajisté více činí ten, kdo sebe dokonalým
učiniv jde a spasí celý národ. Ukažte mi ho,
milý příteli! — Čekám . . . Tak dlouho če-
kám! — Vy hledáte patrně. Než najdete, do-
poručuji všem našim ženám, aby zůstaly zatím
věrny svým malým ideálům: poctivosti a do-
brotě. — A mně ještě, prosím, dovolte, abych
vrátila se k ideálům a cílům života muže.
Bylo to v božských Alpách. Z Völker-
marktu jela jsem do Železné Kaple. Alpští veli-
káni zdáli se míti jemný cit pro tehdejší du-
ševní můj stav, a já měla tak zvláštní pocho-
pení pro jejich nevyzývavou, velebnou krásu.
Všude bylo tolik pravdy v té čisté kráse ; tolik
ideální harmonie mezi nárokem a právem; tolik
mystické hudby v panujícím kolem hlubokém
tichu, v kterém zpívaly své bílé písně nesčetné
vodopády, uvědomující prostinkou idyllu údolí
o tajemstvích nebetyčných sfér. Všude mluvila
pravda — a bylo v té řeči plno krásy, tolik
štěstí! I lid tamější byl zcela dle té přírody:
pravdivý a proto šťastný. V kupé se mnou jel
slušný jakýs občan tamních hor. Se synkem
svým pětiletým jel navštívit svou matku. Roz-
hovor jeho s dítětem tak mne upoutal, že jsem
se s ním dala do řeči. Ochotně vykládal mi
znamenitosti krajiny, kterou zvolna unášel nás
lokální vlak. Vykládal mi, jak žijí lidé ve zdej-
ším kraji, a tu a tam probleskla z jeho řeči
zdravá filosofie života. Zhlížel se ve svém synku.
Když synek i otec vyzpovidali se mi ze vzá-
jemné k sobě lásky, doložil otec: »Ba, má-li
člověk dítě, ví alespoň, proč je živ.«
Tak často vzpomínám na tento výrok muže,
který se jistě nebál, že jest ideál jeho malý,
neboť měl k němu tolik lásky, že se nehanbil
obětovati mu všechny své síly a vyznati, že pro
Kapl
Völker