2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
3. listopadu 1908. Císlo 303.
4
article
vždy jedno a totéž. Proto měl by císař sám
vyvoditi důsledky . . .
Jiný konservativní politik italský míní
Panovník má o politice mluviti jenom vůči mi-
nistrům svým. Známý politik a publicista Torre
vyjádřil se: »Cesta, kterou volil Vilém II. k mlru
s Anglií, není pravá. Dle měho přesvěd-
čení přes snahy německé i anglíck
zameziti konflikt obou států, jes
konflikt neodvratný.
Konservativní posl. Oliva, přítel Sonninův,
obává se od událostí berlinských veli-
kého nebezpečí pro mír evropský
kterýž spačívá zvláště na anglo-
německém poměru. Týž poslane
konstatuje, že tisk anglický jes
jednomyslným v útocích proti Ně-
mecku. V Italii Bülow nemohl by býti dnes
už ministrem. Ale s ním, mini Oliva, padnou
i poslední záruky míru . ..
Helgický tisk nevěří vysvětlení kanclé
skému a soudi, že tento kryje nějakou po-
vážlivou záhadu v této věci. Ale
také tento tisk pravi, že Bülowu nezbývá, nežl
odstoupiti a to po debatě sněmovní. Tentokráte
se nedá sněm odbýti duchaplnou causerií.
Slovem, tisk evropský jest lentokráte vzácně
jednomyslným v úsudku svém. A ten zní, že
Německo má tentokráte Kopnik i v politice
svojí, ale tentokrát Kopnik bez hrdiny.
A Kopnik přes tragicko-komický ráz svůj s to-
krát nebezpečnější v důsledeích
svých . . .
Vilém II
Sonninův
Bülow
Anglie
Německo
5
article
Převrat na Balkáně
Převrat na Balkáně
Naše zprávy.
D. Z Bělehradu, 2. listopadu. (Zvl. tel. »Nár
Listů«.) Přijel sem zvláštní zpravodaj petro
hradského »Nového Vremene«. V Zemunu
policie podrobila přísné pro-
hlídce nejen jeho zava zadla,
nýbrž i osobu a šatstvo. V Srbsku tylo
policejní prohlidky všech Rusů, i osob exterrito-
rialných, ubírajících se z Rakousko- Uherska.
budí zlou krev a jsou přiléváním oleje do ohně.
Srbům dosud nejen členově diplomatických před-
stavitelstev byli nedotknutelni, nýbrž také před-
stavitelé tisku. Jsou odhodláni chovati se právě
tak ke zpravodajům rakousko-uherským.
D. Z Bělehradu, 2. listopadu. (Zvl. télegr.
»N. L.«) Pohraničné orgány rakousko-uherské
ztěžují styky osobní i obchodní na hranicích,
ve své horlivosti zacházejí tak daleko, že to činí
i na škodu firem rakousko-uher-
ských. Bylo jim nařízeno, jak myslíme, aby
do Srbska nepustily děla, jejichž objednávku
u Škody v Plzni si Rakousko Uhersko vynutilo,
a celní c. k. úřady nepouštějí do Srbska vůbee
žádné zboží, ani to, které bylo do záboru v Ra-
kousko-Uhersku objednáno a zaplaceno.
r. Z Cetyně, 2. listopadu. (Zvl. tel. »N. L.«
Následník černohorského trůnu kníže
Danilo odcestoval za politickým
účelem do Paříže. — Černohorská vláda
vyjednává s Národní bankou v Bělehradě, aby
jí byla pomoena při vydání nové černo-
borské mince v obnosu 800.000 korun.
(Černá Hora dosud užívala peněz v Rakansku
ražených.)
Rus
Srba
Danila
Balkán
Bělehrad
Nový Vremen
Srbsko
RakouskoUhersko
Plzeň
Rakousko Uhersko
Ra
kouskoUhersko
Paříž
Škoda
národní banka
6
article
Dle zprávy vídeňského dopisovatele.
Z Bělehradu, 2. listopadu. (K. k.) Listy
napadají ministra zahraničních záležitostí dra.
Milovanoviče pro výroky, jež pronesl prý
Londýně vůči dopisovateli jistého vídeňskému
listu, zvláště pro výrok, že Rakousko-
Uhersko může Srbsko donuťiti,
aby dostálo svým povinnostem.
Nikola důvěřuje ve vítězství srbské
myšlenky.
Z Bělehradu, 2. listopadu. (K. k.) Ku pro-
vedení dramatu »Balkánská carice«, jehož auto
rem jest černohorský kníže Nikola, zaslal mi-
nistr kultu Nikolič knížeti telegram. Kniže
Nikola odpověděl, že důvěťuje
ve vítězstvi srbské myšlenky. Nej-
lepší zárukou této naděje je bratrská svornost
Srbů, jež projevila se v neobvykle srdečném
uvítání brigádníka Vukotiče v Srbsku.
Milovanovič
Nikola
Nikolič
Srba
Vukotič
Bělehrad
Londýn
RakouskoUhersko
Srbsko
7
article
Dramatické umění
Dramatické umění
+ Městské divadlo Král. Vinohradů. Tr
neděle v chládku. Fraška o 3 dějstvích.
Napsali Maurice Hennequin a Pierre Ve-
ber. Přeložil J. Dvořák. Vystavil Jar. Kamper.
Po delší přestávce zase jednou v stánku
mus na Král. Vinohradech! Po bouřlivém inter-
mezzu stávky, pouličních demonstracích, rozčile-
ných schůzích lidu nastala opět doba míru
práce. A vlastně se nic nezměnilo. Vše ostalo
při starém. Zase jsme viděli dosti banální fran-
couzskou frašku, jak je s oblibou pěstuje vino-
hradská scéna, a jako obyčejně bylo na jevišti
rozestaveno mnoho elegantního nábytku, upra-
veny pěkné interieury a hráno bylo prostředně,
bez náležité jiskřivé vervy. Ale nová fraška od
známé pařížské firmy Hennequin a Veber se
velmi libila. Je vtipná, zbrklá, má několik po-
vedených figurek komických i groteskních a ne-
uráží zvláštním nevkusem ani nesloudností
Mladý aristokrat hrabě de Merville svedl přitel-
kyni své ženy k záletnické večeři, při čemžs
dostal do konfliktu s policistou, jemuž vyťal po-
líček a byl odsouzen na tři neděle do vězení.
Fraško
Mauric Hennequin
Pierre
J Dvořák
Kamper
Král
Veber
Merville
+ městský divadlo Královský
Hennequin
8
article
Ze svého příjemného letohrádku ve Ville d'Avray
má se odstěhovati na tři neděle do Fresne, po-
věstné trestnice, mezi vyvrhely lidské společ
nosti! Mladý gentleman je v zoufalé situsci.
neboť se hojí též prozrazení své pikantní večeře
s paní Valentinou Mezanovou, jež by bylo ka-
tastrofou pro jeho rodinné štěstí. Hrabě Merville
totiž je též velmi něžným a milujícím manželem,
ale jak známo, francouzští manželé dovedou býti
všestrannými ve své galantnosti. Když se tak oetl
v nejhorší bryndě, přichází mu do cesty bývalý
spolužák Pantruche, vlasatý, vousatý bohěm, který
se živí uím, že za bohaté synky skládá zkoušky.
Složil bůh ví kolik baccalaureatů, což znamená
tolik jako naše maturita, anejrůznějších státních
zkoušek universitních za všechny možné ji-
nochy, jen za sebe ne. Bez zkoušek a mož-
nosti nějaké kariery ostal bohěmem. Dobrý
Pantruche, zvyklý hráti roli jiných, šel od-
sedět do Fresne trest Mervillův. Vrátil se
z káznice bohat, dostal od přítele odškodnění
20.000 franků, najal si skvělý byt v nejnoblejší
čtvrti pařížské a novopečený světák dvořil se
Mezanová
Pantruch
Villa d ' Avray
9
article
Svobodní zednáři pro srbsko-
rumunský spolek.
C. Z Bukurešti, 2. listopadu. Zdejší lože
svobodných zednárů učinila bělehradské loži ná-
vrh, aby společně pracovaly o uzavření srbsko-
rumunského spolku na obranu i výboj. Běle-
hradšká lože poslala svého zmocněnce vyjednávat.
Prolože svobodní zednáři v Rumunsku mají
velký vliv na rozhodující osobnosti, podobá se,
že k tomuto spolku dojde. Zdejší lože přivítala
srbského zmocněnce s neobyčejnými poctami
uspořádůla k vůli němu valnou schůzi.
Rusové nespokojeni z Izvolským.
»Novoje Vremja« vytýká Izvolskému, že
za souhlas vlád, aby svolána byla konference.
obětoval Bosnu a Hercegovinu — Srbsko
Černou Horu, a Rusko vydal Evropě na po-
směch, a zvláště bar. Aehrenthalovi. Chtěl- li se
pokořiti Aehrenthalovi, nepotřeboval objižděti
celou Evropu, mohl to učiniti už v Buchlově.
Již tam mohl přijmouti podmínky Rakousko-
Uherska. List doufá, že ještě budou v Rusku
učiněny kroky, aby byla zastavena nedůstojná
politika Izvolského.
Rus
Aehrenthal
Bukurešť
Rumunsko
Bosna a Hercegovina
Srbsko
Černá Hora
Rusko
Evropa
Buchlov
RakouskoUhersko
Novoj Vremja
10
article
Srbský kralevič v Petrohradě.
Telegramy K. k. z Petrohradu oznamují,
že srbský kralevič u cara nedosáhl slibů, pro
které si přijel. Možná, ale ve věci tak choulo-
stivé nedává se všecko na buben.
Ale obecenstvo petrohradské uvítalo
kraleviče nejupřímnějšími sympatiemi. Ač bylo
v den jeho příjezdu počasí velmi nevlídné, st
lidí sešlo se na nádraží kraleviče uvitat. Zástup
volal »Živio!« kraleviči i srbskému národu,
po česku »Na zdar!« V zástupu byli i Češi,
ano i Bulhaři.
Čien hosudarstvenné dumy hr. Vladimin
Bobrinský píše, že kolem srbského krale-
viče odbyl se skutečný »všeslovanský sjezd
v Petrohradě«.
Bulharská kolonie petrohradská
podala kraleviči nadšenou a hluboce procitěnou
adresu, z které vychází na jevo, že Bul-
haři se clti se Srby za jedno, kde
jde o boj proti germanismu, vnikajíeímu n
Balkán.
Jednání o dohodu Turecka s Bul-
harskem.
Čech
Bulhar
Srba
Petrohrad
Balkán
Turecko
11
article
Z Cařihradu, 2. listopadu. (K. k.) Minister-
ská rada zabývala se prý včera základy vyjed-
návání s Bulharskem. Bulharský ministr ob-
chodu prohlásil redaktorovi „Jeni Gazetty“, ž
sem přijel s plnými mocemi, projed-
návati každý návrh, jenž by mohl sloužiti
oboustranným zájmům a k tomu, aby upevni
pásku přátolství mezi oběma zeměmi. Je na-
plněn city přátelskými a smířlivými a doufá, že
dospěje k nějakému podkladu spravedlivé úpra-
vy. Bulharsko podalo důkaz sv
upřímnosti, propustivší včera záložníky,
kteří měli býti propuštěni teprve zejtra. —
„Jení Gazelta“ sděluje, že turecký minist
vnitra předložil bulharským delegátům Dimi-
trovi a Stojanovičovi výkaz, dle něhož dluhy
Bulharska se odhadují na 21 mi-
lionů.
Milavanovič do Paříže.
Z Bělehradu, 2. listopadu. Z Londýna se
oznamuje, že ministr Milovanovič odjiždi
dnes do Paříže, Výsledek jeho pobytu v Lon-
dýně jest prý uspokojivý. Přes to napadají ho
zdejší listy a čeká se, že Milovanovič, jakmile
se vrátí, podá demisi.
Opětné pověstí o poděkování krále
Petra.
Berlinské listy z pramene prý naprosto
věrohodného se dovídají, že poslání korunního
prince Jiřího v Petrohradě souvisí se zamýšle
ným odstupem krále Petra. Do konce již vědí,
že souhlas carův k tomu prý je již dán. Po
této změně na trůně prý by Pašič ihned po
věřen byl sestavením nového kabinetu.
Gazetta
Gazelt
Stojanovič
Milovanovič
Petro
Jiří
Pašič
Cařihrad
Bulharsko
Paříž
Bělehrad
Londýn
Lon
Petrohrad
12
article
Rusko neuznává annexi Bosny.
Z Petrohradu, 2. listopadu. Ve vládníel
kruzích se proslýchá, že Rusko v nejbližšíel
dnech zašle všem velmocem notu, ve které pro-
Valentině Mezanové, nikoliv bez úspěchu. Ve
Fresne seznámil se s trestancem Trouillem,
který octnuv se na svobodě, přišel navštivit
svého kamaráda hraběte Mervilla. Objevení se
ošumělého pobudy ve ville hraběte způsobí nej
krafochvilnější rozpaky. Ubohý hrabě, chvějíeí
se o prozrazení svého kriminálního i záletni-
ckého tajemství, je štván celou řadou krkolom-
ných situací, jež vrcholi v novém konfli ktu.
který měl Pantruche s policií a který, známý
úřadům jako odsouzený hrabě Merville, pro tuto
»recidivu« má si zase odsedět pěkolik neděl
v kriminále. Ovšem, že cesta do Fresne kyne
pravému hrabčti, jenž nadarmo přemlouváa
uplácí Pantruche, který se stal jeho šťastnějším
soupeřem u vrtkavé Valentiny. Záležitost se
komplikuje objevením se přísného soudce Tou-
plina, který poslal hraběte Mervilla na vlhkou
slámu do chládku. Ale slarý byrokrat, jenžsi
zachoval dvorné a vznětlivé srdce, je nápadní-
kem tebyně hraběte Mervilla, dámy rovněž tem-
peramentního srdce, přes to, že sama se při-
znává k 45 letům. Této okolnosti a novému
heroismu Pantruchově, jenž se dal ostříhat
oholit, obětoval svou nejkrásnější ozdobu, aby
oklamal úřad, má hrabě de Merville co děkovat.
že konečně vyvázne ze všech prožluklých ne-
snází. Mezi výkony herců, jež celkem nevybo-
čovaly nad obvyklou úroveň vinohradského di-
vadla, stál v popředí uhlazený p. Zadupalův
hrabě de Merville, jadrný bohěm p. Hlavatého
a p. Tesař v úloze zamilovaného mladíka by
nenucenější nežli obyčejně. Paní Štěpničková
jako hraběnka de Mervillová a sl. Klosterman-
nova jako Valentina Mezanová hrou i zjevy ná-
ležitě představovaly elegantní pařížské dámy.
Mezanová
Trouill
Mervill
Merville
Pantruch
Valentinos
Pantruchův
Zadupalův
Hlavatý
Tesař
Štěpničková
Mervillová
Valentinos Mezanová
Rusko
Bosna
Petrohrad
Klosterman
13
article
Hudba.
Hudba.
+ Z České Filharmonie. Zítra o 8. hod. ve
černí budou zahájeny pravidelné středeční koncerty
ve velkém sále ostrova žofínského. Zitřejší koncert.
řízený panem Janem Elsnicem, má na programu
skladby od Smelany, Dvořáka, Blodka, Glazunova.
Rimského-Korsakova, Wagnera a Goldmarka. Vstu-
penky po 60 h, rodinný listek (3 osoby) po K 1.60
prodávají se v den koncertu od 7. hod. večerní u po-
kladny.
hlásí, že na annexi Bosny a Hercegoviny při
stoupiti nemůže. Teprve pak prý I z vol ský
pronese v dumě svoji řeč.
Carova odpověd.
Z Petrohradu, 2. listop. (K. k.) Rakousko-
uherský velvyslanec hr. Berchtold byl přijat
dnes carem Mikulášem ve slyšení, v němž dle
doslechu byla mu odevzdána písemná odpověd
carova na vlastnoruční list císaře Františka
Elsnic
Smelana
Dvořák
Blodek
Glazunov
Rimskij
Korsakův
Wagner
Goldmarka
Carův
Berchtold
Mikuláš
František
Bosna a Hercegovina
Petrohrad
Rakousko
Český filharmonie
14
article
Josefa.
Josefa.
Bulharský sněm.
Ze Sofije, 2. listopadu. (K. k.) V sobrání
započala dnes odpůldne debata o trůnní adrese,
jež jest celkem parafrasí trůnní řeči. První řeč-
ník, bývalý ministerský předseda a vůdce Can-
kovistů, Danev, schvaluje celkem prohlášení
Bulharska královstvím a politiku prováděnou
vládou v otázce Východních drah, prohlašuje
však, že nesouhlasí se způsobem, jakým byly
zabrány východorumelské železniční trati, ani
se způsobem a dobou, v níž byla neodvislost
vyhlášena, poněvadž Bulharsko mohlo by takto
pozbýti blahovůle mocností. Bulharsko mělo
usilovati naopak o úzké sblížení s Mladoturky.
Přes to doufá řečník, že mocnosti, zvlášte
Rusko, nebudou proti uznání Bulharska krá-
Návrat srbského prince z Petro-
hradu.
Z Petrohradu, 2. listopadu. (K. k) Srbský
korunní prine opustí dnes Petrohrad. Jeho zdejší
návštěva, jak se předvídalo, neměla oficiálního
rázu. Pašič zůstane ještě po nějakou dobu
v Petrohradě. Korunní prina mohl se za svého
pobytu v residenci přesvědčiti, že ruské vládní
kruhy naprosto sympatisují se Srbskem a jsou
ochotny poskytnouti mu podpory. Úplné sym-
patii těší se Srbové v nynější krisi tak
u zdejších společenských kruhů, které je
rovněž nabádají k rozvážnosti a snaží se je
přesvědčiti o nezbytnosti zachovati pokoj. Smý-
šlení toto jeví se nejlépe v odpovědi předsedy
dumy Chomjakova zaslané telegraficky předsedovi
skupštiny, v níž se pravi, že jen klidné řešení
krise zabezpečuje budoucnost Slovanstva. Jednán
ministra zahraničních záležitostí Izvolského s Fa
kousko-Uherskem má pravidelný průběh.
Josef
Pašič
Srba
Chomjakov
Can
Bulharsko
Rusko
Petrohrad
Srbsko
Petrahrad
kouskýUhersko
16
article
Bulhaři a Tarci.
Bulhaři a Tarci.
S —. Ze Sofije.
(Původní dopis »Nár. Listů«.)
Strana snárodňáků« (někdejších »lžisejedmistů«
kleří po prohlášení sjednoceného Bulharska žádali
sultána, aby svým vojskem obnovil pořádek ve Vý-
chodní Rumebi) se nemůže spřátelit s nezávisloste
Bulharska. Bez komentáře ukážeme, jakým duchem
píše časopis »Den«: »Poblouznění nemohlo trvat
dlouho. Nastalo záhy vystřízhvění se slavnostní
branou; ona, vidoucí jak pod ní jede na černém koni
slavnostní a sťastná podoba nového cara, měla zlou
česť uvidět, jak potom pod ní kráčeli bezvýznamní
a lhostejní chodci, sedláci v starých kožiších a šatech
kteří za svou prací šli do města, rohatý i nerohatý
dobytek, mezi nímž, na vrch ponížení, byla i zvířata
dlouhých uší.«
Pan Ljapčev, ministr zemědělství a pan Milkov
náčelník protokolů, odjeli do Cařihradu, aby obnovil
přerušené vyjednávání u velkým vězírem a s mini
strem vnitra Tevfikem pašou. To bije do očí po hou-
ževnalém tvrzení ministrů, že Bulharsko za svou ne-
závislost ničeho platit nebude.
Nedávno ještě ministři zle hartusilí na dra. Stan
čuva,rjenž v Pařížitvrdsl, o piatit ihutler— Jes
zjevno, že po cestách, po kterých kráčel dr. Stančev.
dnes už vesele cupají i ministři, neboť nedá se my-
sliti, že by p. Ljapčev jel do Cařihradu, aby tam
zase tvrdil, že Balharsko platit nebude. Zavál nový
vítr do ministerské rady; je proměnlivo.
Bulhar
Ljapčev
Milkov
Tevfik paša
Stančev
Bulharsko
Cařihrad
17
article
Turecko je zemí »pazarliku« (smlouvání). I pan
Ljapčev bude »pazarit«. Dovede to, je rozený Make-
donec. Snad »spazari« několik milionů, ale — platit
bude! Východní dráhy nebudou předmělem dohody
za to na přelřes přijdou zájmy bulharských Turků.
Ukázal na ně »Ikdam« (v č. 5179). Žada, aby se bul-
harským musulmanům, jichž je 600.000, nepřekáželo
ve stycích se »svatým« musulmanským cha lifálem
s šejch-jul-islamem, aby rozsůdky šerijských soudo
nebyly psány na papiře s bulharským znakem a aby
bulharským Turkům, kleří platí jeden milion školn
daně, se nedávala na školy almužna 80.000 franků
Tyto podmínky bulharská vláda prý musí přijmout
a aby je přijala, o to prý se postará kongres vel-
mocí. Starosti »Ikdamu« lze odkázat na Makedonii.
Turky v Bulharsku nepronásleduje nikdo. Do »sá-
branie« volísvé poslance. O své školy valných sta-
rostí nemají. Už ministr K. Jireček pořídil několik
stipendií pro pomácké, mladíky, ale učení jim ne-
vonělo. — Menšiny v Čechách a v Ubrách by se za-
radovaly, kdyby se jim dostalo toho, co mají Ture
v Bulharsku.
Ljapčev
Turek
Jireček
Turecko
Makedonie
Bulharsko
Čechy
18
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 2. listopadu. (Uherská vo-
lební oprava.) Nyní, když je po delegacích.
vstupuje v Pešti otázka volební opravy opět
do popředí politické diskuse. V orgánech opo-
sičných stran tvrdí se souhlasně, že Andrássova
osnova volební opravy nedošla souhlasu panov-
níkova a že zejména množné hlasování korunou
schváleno nebude. Naproti tomu píše „N.P
Journ.“ dle informace „aktivného státníka“, že
nyní jsou již odstraněny všechny formálné ob
tíže, které dosud překážely, aby se osnova před-
ložila sněmovně, takže hr. Andrássy prý už ne
trpělivě čeká, kdy mu bude možno dostáti v par-
lamentě slovu, danému za letního zasedání. Po-
kud jde o strany, sloučené v maďarské koalici.
vláda má za sebou celou stranu neodvislosti.
až na hlouček 10 až 15 poslanců, kteří spolu
se svým vůdcem Hollóem ohlašují odpor
proti množnému hlasování. Tvrdí se dokonce,
že Holló se svými stoupenci vystoupí ze strany
neodvislosti a rozmnoží řadu odštěpenců. Také
ve straně lidové jsou četní nespokojenci s vládní
osnovou, ale oposice z této strany netřeba se
prý obávati. Ústavní strana, nevyjímaje ani Sa-
síky, kteří jsou bospitanty v této straně, půjde
prý do posledního muže za svým vůdcem, br.
Andrássův
Andrássy
Holló
Praha
Pešť
P Journ
19
article
Andrássem.
V Praze, 2. listopadu. (Výsledek dal
matských sněmovních voleb.) Vol-
bou v kurii největších poplatníků byly v pálek
ukončeny všeobecné sněmovní volby v Dalmacii.
Výsledek je pro starou „chorvatskou stranu“
nepříznivý potud, že v novém sněmě nebude
již máti většiny hlasů. Budeť mezi 41 poslanei
nového sněmu míti pouze 14 svých stoupenců
Dubrovnické křídlo chorvatské strany, vedené
drem. Čingrijí, obdržela při volbách sedm man-
dátů, tolikéž chorvatská strana práva a Srbove
také sedm. Vlachové uhájili svých šest mandátů.
Mezi zvolenými poslanci strany chorvatské jsou
dr. Ivčevič, dr. Ant. Trumbič, dr. Tresič-
Pavičič, ryt. Vukovič, předseda strany dr. Mibal.
jevič, P. Jurij Biankini a dr. Zaffron. Ve sku-
pině dubrovnické zvoleni mimo jiné dr. Pere
Čingrija, Milič, dr. Tommaseo; ve skupině
strany práva P. Ivo Prodan a dr. Dulibič; ze
Srbů zvoleni dr. Dušan BaljaE, Jan Kulišič
dr. Bakotič, dr. Mitrovič, Vladim. Simič, dr.
Kneževič a Štěp. Srzentič. Mezi vlašskými po-
slanci je opět zaderský starosta dr. Ziliotto.
dr. Salvi a Rob. Ghiglianovich. Chorvatská de-
mckratická strana, řízená drem. Smodlakou
ve Splitě, neobdržela ani jediného mandátu.
Vlach
doktor
Ivčevič
Antonín
Trumbič
Tresič
Pavičič
Vukovič
Mibal
P Biankini
Zaffron
Čingrija
Milič
Tommaseo
P Prodan
Srba
Baljae
Kulišič
Bakotič
Mitrovič
Vladi
Simič
Kneževič
Štěp
Ziliotto
Salvi
Rob
mckratická
Praha
Dalmacie
Dulibič
20
article
Voličská schůze
na Královských Vinohradech.
Dne 31. m. m uspořádal „Politický spolek pro
okres vinohradský“ zdařilou a významnou schůzi
voličskou v restaurační místnosti p. Vojtěchově v
Hálkově třídě.
Průběh schůze, o níž jsme již stručnou zpráv
zaznamenali, byl tento:
Poslanec dr. Koerner promluvil nejprve o nynějš
krisi a ostře se vyslovil proti pokusům ministerského
předsedy, směrujícím k řešení krise jejím protaho-
váním a oddalováním.
Dr. Koerner pravil, že po demisi ministrů dra
Folta a Pacáka byl proti tomu, aby některý jiný po
slanec strany svobodomyslné vstoupil do vlády bez
splnění určitých koncesí. (Souhlas) Za prvého mini
sterstva Beckova nebylo chebské revolty, ani proí-
českých činů ministra práv dra. Kleina a min. že-
leznic Derschatty. Ve druhém ministerstvu Beckově
není určité státní myšlenky. Zabývalo se úkoly, kter
nevyplývají z určitého plánu vládního, nýbrž které
určuje kalendář, na př. vyrovnáním, rozpočtem, po-
volením nováčků atd., tedy tak zv. státními nezbyt-
nostmi.
Může se namítnouti, že podána byla reforma
daně domovní, byla ohlášena postátňovací akce, sla
robní pojištění atd. Ale to byly po většině ohlášky
stranami vynuceně, nikoli součásti určité vládní sou-
stavy.
Hálkův
doktor
Koerner
Folta
Pacák
Klein
královský Vinohrady
21
article
Proto nemůžeme, nežli hledět důsledně selrvat
na tom, aby nynější systém byl odklizen, nynějš
vláda odstraněna a my abychom nabyli volnosti pr
poměry nově.
S touto myšlenkou šel bych — pravil dr. Koer
ner — do parlamentu.
Každý ukázněný stranník je povinen usnesen
strany se držeti dotud, pokud zkušenost neukáže, ž
určitá methoda nevede k cíli, avšak ukázněný stran
ník je povinen hájiti ve straně svůj názor a snažit
se o jeho uplatnění.
Kdo v politice nemá odvahu odvrhnouti melhodu
která se neosvědčila a chopiti se nové, je překážkou
vývoje.
Polem promluvíl dr. Koerner o tak zv. positivní
politice. Pravil, že byl od počátku odpůrcem tohot
názvu. Ti, kdož vynalezli tento název — v učebni-
cích státních není tohoto názvu — kompromitovali
věc, které dali jméno. Jakmile se reklo positivní poli-
tika, hledaly se hned positivní úspěchy a utvořil se
vtip: positivní politika s negalivními výsledky.
Dříve provozována byla politika passivního od-
poru. Po ni sáhlo se ku politice, jež nepřehlížela pře-
kážky politických našich snah a všímala si všech
skutečností a překážek. To je politika reální, která
zahájena byla vstupem českého poselstva na fakti-
ckou půdu říšské rady. Politika reální prováděla se
různými methodamí, účastenstvím ve vládě (na př.
za bar. Pražika), zase oposicí, pak obstrukcí, pok
následovala součinnost ve většině za hr. Badena a z
Thuna. Později zase byla reálná politika provozována
oposicí i obstrukcí a opět vrátila se účast ve většině.
až se došlo k účastenství ve vládě bur. Becka. To-
muto poslednímu oddilu dáno bylo jméno politiky
positivní. Tato politika nabyla nového rázu: pojem
positivní politiky začal se zaměňovat s vládní poli-
tikou a priori, t. j. v každém případě — a to ji uči-
nilo v rárodě nesympatickou. (Souhlas.))
doktor
Koerner
Baden
Thun
Beck
22
article
Po zkušenostech, jež jsme učinili, je třeb
posavadní mothodu politickou změniti a doká zati.
že se dovedeme zříci systému, který s
neosvědčil. (Výborně!) V tom není radiká lničení, ny-
brž výměna methody, jejíž neudržitelnost se ukázala.
za methodu jinou. A tím je dán odvrat od opor-
politic
posítivní k půvotní realne portree ce-
Rozdíl mezi tímto postupem a radikalismení je
ten, že tento postup nepřestává na negaci, nýbrž ne-
jen kriticky posuzuje hájenou věc dle její povahy,
ale také chce tvořit a pracovat a je-li třeba, neleká s
oposice (Výborně!), nelcká se, kdyby se nám sáhal
na naše práva, ani nejkrajnějších prostředků. (Výbor-
ně! Pollesk.)
Jsme tak silni, že se můžeme postavili na vlast
ní nohy. Je naděje, že na říšské radě se poslanci češt
sjednotí a že se najde způsob soužilí i se stranam
radikálními.
Jodnou za slabostí české politiky je ta, že někteli
politikové, příliš spoléhající na svůj úsudek, nedbají
dosti hlasu veřejného mínění. Bylo by chybou, dělal
jenom populární politiku, ale je třebe, uby každý
poslanec stálým stykem s voličí vykládal jim dů-
vody svého konání, získával si od nich souhlas pro
své jednání, ale aby si také zjednával úsudek svých
voličů pro sebe a svůj postup.
Je něco pravdy na přísloví, že vídeňský vzduel
kazí naže poslance. Styk s voliči však zabrání nej-
lépe takové poškození. Myslím — pravil dr. Koernet
— že mluvím v souhlase s voličstvem (Souhlas
hlučný pollesk.); přál bych si, aby tomu vždy tak
bylo a působiti k tomu považoval bych za svoji ve-
likou povinnost.
Politika má býti voličstvu srozumitelna; o sroz
umitelnost tu se starati je věcí soustavných styko
poslance s voliči.
23
article
Také v politice jsme povinni státi na slanovisku
národní cti; tím zvyšujeme svoji váhu. Jestližes
dáme všecko líbit, pak by vážnost naše padla a toh
nesmíme nikdo připustiti. (Souhlas)
Nyní na př. musíme ukázati, že se nesmlouváme
s vládou, která proti Praze postupuje tak, jak se nyní
děje (Hlučný souhlas) V nynější siluaci nemají češt
ministři ani na chvilku zůstati ve vládě (Výborněí
Hlučný souhlas.) a mají jit, i když je nechlějí pustit.
Myslím — tím skončil dr. Koerner — že budu
jednati v souhlase s voličstvem, když setrvám v
straně a s ní na stanovisku, jež jsem vyložil. (Vý-
borně! Eučný, dlouholrvající pollesk.)
Pan MUDr. Sommer pravil, že dr. Koerner mlu-
vil všem ze srdce. (Hlučný souhlas.) Mezi příslušníky
strany svobodomyslné byla nespokojenost s výsledky
posledního období politického, ačkoli nespokojenos
ta nevyvěrala z odporu proli vůdčím osobnostem na-
šich poslanců. Dr. Sommer upozornil své doby posl.
dra, Herolda na nespokojenost, která se vzmáhá v
vinohradském voličstvu a dr. Herold — krátce před
svým onemocněním — pravil, že učiní pokus o vy-
jasnění svoláním schůze všech zemských poslanců
Ve smyslu tohoto vývoje poměrů vyslovil dr. Som-
mer, jako předseda mistní organisace strany svo-
bodomyslné přání, by dr. Koerner tlumočil ve vý
konném výboru strany náladu stoupenců strany svo
bodomyslné a jejich smýšlení. (Hlučný souhiss
V tom smyslu podal pak návrh
Koerner
MUDr
Sommer
doktor
Herold
Som
Praha
24
article
Pan Suchomel promluvil jako živnostník; upo-
zornil, že na schůzi národně-sociální, minutý týden
konané, p. Šeplavý útočil proti vinohradskému živ-
nostnictvu, zejména řeznictvu. Rečník jako předsedu
společenstva řezníků odmitl nejostřejí toto nafknut
a dodal, že živnostnictvo se bude proti němu bránit
Případ ten však ukazuje také, jak strana národně so-
ciální poškozuje živnostnictvo. Ona je však poškozuje
také tím, že pomocnictvo štve proti zaměslnavatelům
proto živnostnictvo nemůže kandidátovi oné strany
dáti své hlasy. Rečník konstatoval, že řezníci vino-
hradští se snaží vyhověti všem požadavkům a do-
sáhli toho, že pro maso chodí na Vinohrady i mno-
ho zákazníků z Prahy. Dále ukázal řečník, že úřad-
nictvo bylo sklamáno činností poslanců národně soci-
álních. Pokud jde o volbu poslance, pravil řečník, že
živnostnictvo nemůže jíti se žádnou stranou sociální.
Také nemůže si mysliti, jakoby jedině ono žilo
městě. Živnostnictvo musí zrale uvážiti poměry cel-
kové a dle toho voliti kandidáta všestranně způso-
bilého. V daném případě je třeba, by se živnostni-
ctvo přiklonilo ke straně svobodomyslné, jako ke
straně, představující střední vrstvy národa. (Výborně
Hlučný potlesk.)
Továrník p. Kyzela pravil, že občanstvo očeká-
valo od positivní politiky řadu význačných úspěchů.
Snad následkem neblahého výsledku voleh nás skla-
ské.
Suchomel
Praha
25
article
maly takě výsledky dosavadního postupu. Volby vše
obecně nám ukázaly, že ne všichni zvolení poslanci
mají plnou kvalifikaci pro hodnost poslance. Tím
více musíme nyní přihlížeti k nejlepší kvalilikaci
kandidátově. Tu má dr. Koerner a prolo řečník do-
poručil kandidaturu dra. Koernera. (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Pak přijat Byl návrh dra. Sommra.
Ve druhém oddílu schůze promluvil posl. dr,
Koemer o politice živnostenské.
V tomto svém výkladu, obsáhnuvším všecky
hlavní oddíly celé politiky živnostenské, poukázal
dr. Koerner zejména na projekt revise občanského
zákonníka, při níž bude místo na uplatnění řady po-
žadavků živnostenské politiky, tak na př. zajistění
živnostenských pohledávek, zkrácení promlčecí lhů-
ty pro živnostenské pohledávky vůbec atd.
Pax pojednal o sťarobním pojištění vůbec, živ-
nostenském pak zvláště. I tato jeho řeč odměněna
byla hlučným potleskem.
Koerner
Sommr
Koemer
Pax
26
article
Pan Kopecký pravil, že není veličem, ale že při-
šel doporučiti kandidaturu národně sociálního kandi-
dáta p. Slámy. I vykládal, že je třeba, by kazdý živ-
nostník byl socialistou. Mluvil dále za častého odporu
většiny shromá ždění
Pan Suchomel připomenul p. Kopeckému, jak
orgán národně sociální útočil proti vinohradskému
živnestnicivu. Řečník pak se vyslovil velmi rozhodně
proti kandidatuře národně sociální.
Ředitel p. V. Karbus poukázal na boykot, který
národní sociálové vyhlašovali proti jednotlivým živ-
nostníkům; proto živnostnicivo nemůže jíti se stra-
nou ná rodně sociální. Řečník dovodil pak, že mluvčí
národně sociální nezná rozdilu mezi politikou sociá lní
a mezi politickými stranami socialistickými. Pak vy-
ložil, co v novém živnostenském řádu je na pro-
spěch živnostnictva. Celá jeho polemika proti národ-
ně sociálnímu mluvčímu odměněna byla hlučným po-
tleskem
Pan Krysilík ukázal jadrně chyby a omyly, kte
rých se dopustil řečník národně sociální.
Kopecká
Sláma
Suchomel
Kopeckij
V Karbus
Krysilík
27
article
Pan Fallada, majitel závodu brašnářského, po-
ukázal na nedostatky nového řádu živnostenského
a pravil pak, že poslance, který bude zvolen, požádá
o podporu činnosti společenstva brašnářů.
Pan Souček pravil ve faktické poznámce, že
k volbě p. Choce poslancem zemským přispěla ne-
vhodná doba, ve které se volba konala.
Pan Ženíšek pravil proti námitkám národně so-
ciálním, že není zákona, který by uspokojoval vše-
cky. Kandidáta dlužno voliti dle kvalifikace a tou
dr. Koerner vyniká.
Pan řed. Krautstengel konstatoval proti mluvčí-
mu národně sociálnímu, že není mu známo, že by
byl vydán tajný ministerský výnes, nařizující úřa-
dům, že mají své potřeby obstarávati v trestnicích.
Pan Koutecký poukázal rovněž na kvalifikaci
posl. da. Koerner a vypočetl pak práce svobodo-
myslných poslanců a sněmu zemského pro živnost-
nictvo.
Posl. dr. Sommer navrhl pak konec debaty. Ná-
vrh byl přijat.
Pan Kopecký polemisoval pak ještě proti řadě
jiných řečníků a mluvil opět pro národně sociální
kandidaturu p. Slámy. Zatím postavilo se ke vehodu
do mistností několik stoupenců této kandidaturya
pomáhali svému řečníkovi různými výkřiky.
Poněvadž před přijetím návrhu na konec debaly
nebyl již nikdo ke slovu přihlášen, skončil předse-
dající p. dr. Havelka krátce po 12. hodině noční
schůzi stručným doslovem.
Fallada
Souček
Ženíšek
Koerner
Krautstengel
Koutecký
Posl
doktor
Sommer
Kopecká
Sláma
Havelka
28
article
Pražské obchodnictvo o bumlech
a jejich následcích.
Uvedli jsme již vícekráte, že zájmy ob-
chodníků zejména na Příkopě jsou událostmi,
vzniklými z provokativních bumlů buršáků, ne-
výslovně poškozeny. Obležením Přikopů i sou-
sedních ulic přečetnými hlidkami a stálým bu-
mlováním buršáků jest pravidelný ruch tak
značně změněn, že žádný zákazník a zvlášté
ne dámy neodvažují se na Příkop vstoupiti.
K ochraně svých velice poskoz en ých
zájmů svolali obchodníci na včerejší večer
důvěrnou schůzi do velké zasedací síně Obch.
a živnostenské komory.
Jest příznačno, že orgány něme-
ckého kasina včera v poledne a večer v v-
hlašovaly upozornění německému ob-
chodnictvu, aby se této sehůze ne z-
častňovalo. Patrně je chce kasino samo
odškodniti . ..
Přes to byla schůze velmi čelně navští-
vena obchodníky a živnostníky obou ná-
rodnosti.
Nálada už před schůzí byla velmi roztrp-
čená na kromobyčejné zjevy, způsobené provo-
kativním tažením buršáků. Na Přikopě platí
obchodníci největší činže z celé Prahy a stále
jsou poškozování. Vysloveny názory, že bylo by
nejlépe, aby se buml buď vůbec zamezil, nebo
přeložil do městských sadů, kde je na darmo-
šlapství místa dosti.
Schůze zúčastnili se jako hosté pp. posl.
V. Němec, poslanec L. J. Čech a obecní starš
Březnovský.
Schůzi zahájil p. St. Barto š oslovením
v obou zemských jazycích a vyslovil potéšení
nad četným účastenstvím, načež byl zvolen
předsedou pan Šip, místopředsedy pp. Pa-
sovský a Kantor.
Březnovská
Stanislav
Barta
Šip
Praha
Čechy
29
article
Sděleno, že ministr obchodu dr. Fiedle
omluvil svoji nepřítomnost a píše dále :
»Mohu jen vřele uvítati myšlenku, sdru-
živší pražské obchodnictvo obou národ-
ností za tím ůčelem, aby zájmy pražského
obchodnictva rozsahem a způsobem demonstracl
té doby v Praze pořádaných, nebyly poškozo-
vány. Jako správce úřadu, jehož povi n-
nojsti jest hájiti zájmy stavu ob-
chodního a živnostenského, seznal
jsem s politováním, že demonstrační projevy
v Praze se vyskytující, jsou s to, aby vážně
ohrozily zájmy živnostnictva a obchodnictva
pražského. Lituji upřímně, že projevy ty vedly
k důsledkům pro veškeren ruch obchodní na-
nejvýš škodlivým. Ujímají-li se záležitosti této
tak vážní faktorové, jako samo obchodnictvo
obou národností, jest to neklamným svědectvim,
že třeba, aby ve věci stala se náprava a to co
možno nejrychlejší. Budu proto s plným zájmem
sledovati usnesení schůze, kterou pražské ob-
chodnictvo pořádati bude a mohu jen doložiti,
že, pokud v moci mého úřadu bude, každé a kei
k všestranné nápravě směřující, dostane se z mé
strany podpory nejúčinnější. Trvám v dokonalé
úctě zcela oddaný Fiedler. Ve Vídni, dne
31. října 1908.«
Pan V. Feigl, majitel obchodu s kraj-
kami, referoval (německy) o jednání deputace,
vyslané obchodnictvem pražským do Vídně
k rozhodujícím činitelům za účelem zjednání
normálních poměrů. (Hlasy: Ale nic se ne-
stalo!)
Potom promluvil česky p. Pasovský.
Zmínil se o krocích, které zahájil Svaz českých
pokrokových židů na prospěch poškozovaných
obchodníků a chválil jednomyslnost obchodniků
obou národností. Svazem svolaná schůze usnesla
se vyslati depulace ke starostovi měst praž-
ských dru. K. Grošovi, místodržiteli a do re-
dakcí denních časopisů. Všude se deputaci do-
doktor
Fiedle
Fiedler
V Feigl
Pasovský
K Groš
Praha
Vídeň