ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 a9c46340-7630-11dc-a149-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 32 celkem · entity: place 30, work 5, person 92, org 9
1 masthead
Ročník XXXXVIII
2 masthead
te Mtal vleo
3 masthead
lallsd nan
4 masthead
olo
5 masthead
V Praze, v úterý 3. listopadu 1909.
Praha
6 masthead
oileda ove 1hnhoz lnhoďovu.
7 masthead
mlo vd loe
8 masthead
Číslo 303.
9 article
Na ranní a odpol. listy přodplácí se v Praze v alulnlstrae měsle k čtvrtleta. . . . S K — s dvojí donáškou na čtort Iota . na mě-fe . . . . . . 2 K 30 h Toštout za měste, . . . . . . K co na čtvrt lela s drojí zásilkou na měsl čtrt ta . . . 11 K so
Praha Toštout
10 article Baron Beck sestavuje nově ministerstvo.
Baron Beck sestavuje nově ministerstvo. »Polozastřeným zákazem bumlu« nazva známý prof. Bachmann včerejší úplné uza- vření Příkopu pražského po tři dopolední hodiny velikou silou četníků a policistův čímž prý »Čechové dosáhli velikého úspě chu«. S největším vztekem mluveno o ne zbytném tom opatření policie za ranní pilky aktivních i vysloužilých buršů v německém kasině a vyhrožováno vládě jako nám, že veškeří němečtí poslanci neustupně hájit budou práva německých studentů na bum a vůbec dokážou, že se Němci déle znásil ňovati nedají. Nelze tedy znamenati na straně něme- ckých vůdcův naprosto žádné oblevy jejich furoru, tak jako nepolevila také prostopášíci luza v zněmčených městech u svém fanati ckém vzteku proti tamním klidným českým občanům. Slovem, daleko, velmi daleko ještě do jakéhos takéhos uklidnění vášní a bněvů v Čechách. — Ale to nevadí ve Vídni J. Ex. baronu Beckovi, aby zahajoval klopotně a usi lovně své vyjednávání s Němci i s našino o další udržení posavadní koalice německo- česko polské v parlamentě i v kabinetě svém a to pouhou přeměnou i výměnou osobnost na křeslech ministerských, jako ve známé dětské hře »škatule hýbejte se« — beze vší opravy systému vládního, beze všeho odčinění příčin, pro nez oba naši ministři podali svou demisi, z kteréž pak nynější kabinetn jako parlamentní krise vzešla. To je opět ryze rakouská polovičatos a pouhé politické břidilství hlásající jen oka- mžitou odpomoc v tísni a nesnázi, nechťsi v budoucnosti z té anomalie, z té vratké lichostavby na písku pojde cokolivěk.
Baron Beck Polozastřený Bachmann Čecho Němec Beck Čechy Vídeň
11 article
Co bylo příčinou, že oba čeští ministr se poděkovali? Byla to hříšná německá obstrukce proti sněmu království českého, kteréž němečtí ministři v radě ministerské proti našim držel palec a náhlým odročením sněm českého dopomohli k snadnému, všal českou zemi osudně poškozujícímu vítězství Neboť doznaným účelem německé ob strukce bylo, mařiti násilně všechnu ústavní činnost sněmu českého po tak dlouho, až my a s námi rozhodující činitelé státní svo lime k rozůvojení Čech a ke zřízení samostatné v nich německé provincie »Deutsch- böhmen« zvané. Důsledným korrelatem tohoto obmyslu a úsilí pak bylo zahájení hotové ob čanské války proti statisicům klidných če ských občanů v tom německém území use- dlých, vypuzení odtamtud boykotem všech českých živnostníkův i úřadníků státních nejen soudních, nýbrž všech kategorií, okotr všem základním zákonům státním a zemským Staletě rovné právo jazyka našeho u soudů v celé zemi mělo býti pošlapáno, Čech neměl více v třetině vlasti své nalézti na soudech a úřadech státních práva svého jazykem svým Ba ne dosti na tom: ale jak sám německý poslanec Chiari doznal, rozpálilo německé ob strukčníky také to, že v úřadech a soudech ryze českých krajův »vnitřní čeština« se roz- mabala Tak tedy rozumějí Němci zdejší »autonomii národní«. V krajích převahou ně- meckých výhradné samopanství němčiny jako vnitřní i vnější řeči úřadní, v krajích ryze českých však nesmí býti jazyk český ani po rozdělení země české vnitřním jazykem soudův a úřadův zdejších, nýbrž opět jen němčina.
Deutsch Chiari Němec Čechy
12 article
Tento krutý a nesmírný rozpor vyvolaný německým Volksratem před rokem a zjevný v revoltě německých soudcův v Chebsku i jinde, vypjat německou obstrukcí na sněmu českém do prasknutí a do hluboké trhliny v kabinetě koaličním. Jen že místo co měli z kabinetu logicky vystoupit ministři němečtí, zastupující stranu revoltující proti vládě, nadešel rakouský opak byli donuceni složiti své úřady ministři čeští ježto při hájení praporu legálnosti byli pře moženi německou většinou v radě mini- sterské, hlasující pro náhlé uzavření sněmu českého, t. j. pro kapitulaci před německou obstrukcí. — Tak stojí otázka nevyřízena pro tuto chvíli. Ale přes její nevyřízenost slyšíme dnes z Vídně, že bar. Beck pracuje tolik o rychlém přestrojení svého kabinetu koalič- ního, že chce oba naše ministry Práš ka Fiedlera přiměti, aby setrvali přidá-li k nim ještě jednoho českého ministra a sice moravského klerikála dra. Hrubana jako ministra krajana, kdežto Prášek by obdržel ministerium orby a Fiedler podržel ministerium obchodu. — Oba polští ministři Abrahamowicz jako polský ministr krajan a Korytowski jako ministr financí prý zůstanou; tolikéž Němec Bienerth podrží důležité minister stvo vnitra, jako Němec Georgi mini- sterstvo zeměbrany. Prade, Klein, Derschatta.
Beck Fiedler Hruban Prášek Němec Bienerth George mini Prade Klein Derschatt Chebsko Vídeň
13 article
Marchet a Ebenhoch prý půjdou, ale na místě jich nastoupí: jako německý ministn krajan — pověstný ultragerman Schrei ner, jako ministr spravedlnosti německý klerikál Pattay, jako ministr železnic německý křesťanský sociál, dosavadní president sně movny Weiskirchner, jako ministr veřejných prací německý klerikál kn. Alois Liechten stein a jako ministr vyučování německý mírný liberál dr. Baerenreither nebo Stürgkh Beck sám zůstane předsedou ministerstva. Tedy opět 8 Němců proti 3 Čechům 2 Polákům, ačkoliv Slovanů jest v říší 60 procent, Němců pouze 36. Druhdy byla by snad padala na váhu domněnka, že těch tre křesťansko -sociálních německých ministrů (Pattav, Liechtenstein a Weisskirchner) ne- osvědčí proti nám Čechům takou úpornou zarytou podjatost německo nacionální, i že tudíž bylo by lze našim třem českým mi- nistrům v takto rekonstruovaném kabinetě Beckově pro národ náš za lepších poměrů působit, než dosud bylo možně. Ale dnes nelze sobě v té příčině činiti žádnému Čechu illusí. Dnes všichni Němci bez rozdílu vyznání táhnou za jeden řemen proti nám a právě poslední dobou křesťanšt sociálové okázale prohlašovali svou solidár nost s Wolfy, Glöcknery, Iry a Prady v boji proti snahám a požadavkům našeho národa na celé čáře. Pouhé to zbarvení německé ministerské většiny do fialova klerikálního neznamená pro nás tedy v ohledu národním žádného zisku, neznamená žádnou změnu k lepšímu, a proto doufáme, že nepůjde to tak zlehka. aby sbor národních poslanců chtěl se znovu dát s třemi ministry svými zapřáhnout do služeb Beckových. Veškera česká veřejnost stojí dnes ostražitě na stráži, tak že bohda vedení politiky české nedopustí se žádného poklesku nerozvážného.
Pattay Liechten Baerenreither Stürgkh Beck Němec Čecho Polák Liechtenstein Čech Wolf Glöckner Ir Beckův Slovan Prado
14 article Demise kancléře Bülowa a Vilémův sensační projev.
Demise kancléře Bülowa a Vilémův sensační projev. (Výborný censor = legační rada Esten naux. — Anglický tisk o blamáži ně mecké tíše. — Demise kancléle Bülowa — Císař a státní tajemství. — Ústavn bída. — Kanclérské listy se odříkaj Bülowa. — V Berdíně ztratili hlavu.— Nečtou ani listů svého pána. — Těžee poškozená sláva Německa. — E terri bilel — Politieký Kopník.) Dnes dopoledne kolovaly v Berlíně opě pověsti, že kancléř německé říše, kníže Bülow, přece jen odstonpí. Jako nástupce jeho uváděn gen. pobočník císařův, generál jízdy von Mackensen, po připadě nynější vyslanec německý v Csřihradě svob. p. Marscha ll, jenž, jak známo, v Turecku zjednal veliké půdy německému vlivu na úkor vlivu anglického, kterýž ale nyní po annexi Bosny opět se tam uplatňuje. Krise kaneléřská také u těch, kteli nevěří, že by Bülow odstoupil ihned, pokládá se nanejvýš jen za odročenou. Rozhiodne se v říšském sněmu německém. Sírany vládníh bloku mají ovšem veliký zájem na tom, aby pomohly kaneléři z nynějších nesnází, protože by pád Bülowa uvolnil opět středu, to jest katolicko-klerikální straně, cestu k veslu. Hlhdati bude prý se zatím cesta, jak ukonejšiti rozčilené veřejné míněnía přece při tom Bülowa zachrániti. Veřejnost žádá ale podnes krutou pokutu za všechna ta pro- vinění proti základním pravidlům rozumné politiky. Úřadníkem, kterýž ob- držel anglický rukopis elsařova projevu ku po- souzení a pranic závadného v tom neshledal jest prý legaění rada Esternanx, kterýž v zahraničném úřadě v tiskovém oddělení v době té zastupoval chefa oddělení dra. Hamanna, jenž byl na dovolené. Také státní tajemník pro věci zahraničné nebyl té chvíle v Berlíně přítomen a vyřizoval věcí úřadní státní podtajemnik
Bülow Vilémův Císař bída Mackensen Hamann Německo Berlín Turecko Bosna Esten Esternanx E terri Politieký Kopník
15 article
Stemrich. Esternaux brání se tím, že nemohl mysliti ani věřiti, že by mu projev císařův by svěřen ku posouzení i po stránce obsahové, nýbrž jen k tomu etli, není-li v něm formálníeh chyb a těch prý v něm cvšom nashtedal. Anglické listy posmívají se dnes leger nímu způsobu, jakým se vedou záležitosti ně mecké říše. Celá věc ta prohlašuje se v angli ckém tisku za velikou blamáž ně- mecké říše. Překonává i Kopník. Fraucouzský vyslanec Cambon prohlási k jednomu žurnalistovi, že nemůže přímo de- mentovati zprávu, jako by byl podal v Berlině notu své vlády, ale že ji nemůže též přímo po- tvrditi. Tedy dle všeho ji — podal . . . Na fran- couzském vyslanectvu vládne teď horečná čin- nost. Zvláštní kurýr odjel včer o 110. hod. več. s důležitými zprá vami vyslance do P'aříže. Italské listy oznamují z Berlína, že Bülov bude míti tyto dny poradu s italským ministrem Tittonem v Miláně. To by brzké jeho demi ovšem nenasvědčovalo.
Cambon Kopník Berlín Milán Bülov
16 article
lolone vaennmnn
17 article
Celá věc činí spíše dojem, jakoby kníže Bülow byl býval ve věci té obcházen císařem ale že nyní přejímá po jeho žádosti část aspot zodpovědnosti na sebe — část, neboť hroty proti císaři ve včerejším už citovaném projevu »Nord. Allg. Ztgu« jsou stále ještě ostry dost — a to proto jen, že by rozpoutala se pro císaři tím větší bouře v Německu, kterou by vážnost koruny nesmírně utrpěla. Tomu as monarchista tak přísný a rozhodný jako Bůlow. chce zabrániti a chce býti beránkem, jenž snimá aspoň část hříchů. I nepátrnůstka ukazuje k tomu: kaneléř byl včera večer u cisaře na čaji. A to bývá dle dvorních zvyků vnějším znakem smíru anebo kompromisul Zvěst o demisi kaneléřské, zatím ovšem již odmítnuté, účinkovala v sobolu v pruském sněmu. nyní zasedajícím, jako puma. Nevěří se, že by věc tak veledůležitá mohla býli odbyta pouhou formální demisí. Při nejmenším žádá se, aby odstoupil státní tajemník Schön neb podtajemnik Stemrich, neboť nějakou oběť veřejnost si žádi rozhodně. Také v řlšském sněmu, jenž 4. t m se sestoupí, chystá se veliká debat o osobním režimu císařové. Sněm chce žádati, aby císař na příště ne- jednal s cizími diplomaty o státnícl tajemstvích nežli jen v přítomnosti některého minlstra.
Bülow Schön Nord Německo
18 article
»Freisinnige Ztg.« píše k tomu Jak se mohlo státi, že kaneléř říše nepročel osobně listinu tak důležitou. Jest to přím famosní, že teprve z publikace ciziho listu dovídá se věcí veledůležitých pro zájmy tíše Stáčilo kaneléři, že byl tu projev clslař ský Stačilo-li to kancléři, stačilo to ovšem tím splše nebohému legačnímu radovil Svobodomyslní poslanci Träge a S ch rš- der zle vytýkají Bülowu, že se hledí z věei té šikovně vytočiti, aby si zachoval důvěru císa- řovu. »Ale v zemích skutečně ústavních,« praví oba poslanci, »by zodpovědný ministr vůči ne- spokojenosti celé země odstoupil na dobro hned. Je to bída ústavní, že v Německu může král i na dále ministry v úřadě držeti z pouhé vůle svojí. Kníže Bülow jednal málo svědomitě v připadě tak důležitém « V řišském sněmu bude musit kaneléř ovšem překonati ne bouři, ale orkán pravýl Hovor císaře s britským státníkem udál se prý ostat ě už před 8 týdny.
Träge Bülow Hovor Německo Freisinnige Ztg
19 article
V dolní sněmovně anglické bude již zejtra podán dotaz, má li zahraniční úřad opis přípisu, který poslal Vilém II. královně ve přičně svojl odpovědi na ruské a francouzské návrhy. Dnes pak též bude tam podán dolan jiný, totiž zda skutečně od Viléma doše operační plán k ukrácení burské války a zdali se jím lord Roberta skutečně řídil. Ale poprask největší jest — opaku jeme — v tisku německém. I některé »listy kancléřské« se teď Bülowa odřikají. Vše- německá »Tägl. Rundschau« píše: »Po- zbýváme mysli, pozbýváme slo v nad tím, že něco takového je možno v německé politice.« Svobodo- myslný »Voss. Ztg« konstatuje: »Úřadní organisace německá trpí těžkými nedostatky.« Nár. liberální »Nat. Ztg.« nevychází z úžasu Konserv. »Post« pociťuje po kaneléřkém vy svěilení »tím větší nevolno a pochybnosti«. N agrární »D. Tagesztg« činí vysvětlení to »velmi trapný dojem«. Svobodom »Bör Cour.« se táže: »Jest možno vůbec h o rs- V drobném prouejit na g ranní čsjo o sobě . . . za 2l odpolednl Ve filialkách na venkově ranní čáslo. . . odpolední . . . . . . . . 4h Inserátv plati se hotově zapřed Předplacení a Inserty přljimá hdminl- strace v Marianské ulicil č. 3. Tam nacházelí se tél redakee. tlskárna n expedice „Národnich Listá“ Rukoplsy so novřapei
Vilém Robert Bülow Rundschau Voss D Tagesztg Listat Rukoplsa dolní sněmovna
20 article
ještě z kompromitování?« Sucislistický »Vorwärts« praví, že absolutism v německé politice bude znamožněn jen tím, když říš- ský sněm Bülowa již nestrpí. Demo- kratický »Frankf. Ztg.« míní, že císar by měl věděti, »že panovnlk nesmí míti srdce na jazyku«. »HIamb. Nachr.« praví: »V Berlí n ztratili hlav u. Nár-lib. »M agdeb. Ztg«, dosud při Bülowů, žádá jej teď katego- ricky, aby se uklidil: »Omluvy pro něj« —— dokládá — »není žádné, na důvěru Němcův nemůže již činiti nároky! musí tudíž složiti otěže vlády bez ohledu na nynější potíže mezi- národní politiky.« Demisi kancléře žádán i kleri- kální »Köln. Volkaztg « i nár.-liberální »Le i pz. Tagblatt«, jenž mu vytýká, že pojímá úřa svůj, nikoliv jako státní úřad, nýbržn j a k dvorní úřad a dokládá, že musí- býti konee takým krkolomným pře metům. Z francouzského tisku část shledává. že se Bůlow chce obětovati za císaře, druhá část praví, že vysvětlení kancléře jest ještě trap- nější než prohlášení císaře sama. Z množství hlasův těch, jež tíseň o místo nedovoluje nám citovati jednotlivě, uvádíme jen, že »Figaroe mluví o pokořujícím doznání v Berllně a po- smívá se císaři, »přiteli Anglie, jenž nemá ani poněti o anglickém způsobu smýšlení« a kancléři, jenž dovolenou tak ukrutně vážně bere, že nečte ani lstů svého pána. A tyto věci, jež připomí nají středověké methody, neudály se — praví Figaro« — ve fantastické říši, nýbrž ve státu, jenž chce býti první řiší Evropy »Matin« konstatuje, že Vilém II. poprvé přiznal veřejně a kajícně své provinění »Journa!« píše, že Evropa po odhale- ních císařových zachvěla se nepoko- jem, po vysvětlení kaneléřově že se kucká smíchy.
Němcův Köln Bůlow Figaro Vilém II Anglie Evropa Matin
21 article
»Debats« a »Tempa« nemají té omluvy pro kaneléře. »Temps« směje se těmto událostem vna nejdisciplinovanějším, nejvážnějším a nejpřisněj- ším dvoře evropském« Ani hejtman kopnický nebyl by mohl provésti kousek lepší. Jest olázkou jen, událo-li se to opravdu v říši německé neb ve vévodství gerolsteinském ... Bylo by ukratno dále pokračovati — konči »Tempst. Anglický tisk žasne též nad tím, že Bülow v úřadě zůstal a konstatuje, že po případu tomto zmohutnělo volání protiněmecké strany v Anglii po zbro- jení a po rychlém dobudování nových lo dí. »Weokly Dospatach« práví, ž prestiž německého kancléře jest na vždy zničena, protože připustil uveřejněnl rukopisu, kterýž těžve poške dil slávu Německa, vyvrátiv poslední víru v po- ctivost a stálost jeho. Také dojem ve Vídni jest pro kancléře nepříznivý. Pochopují, že kaneléř chce cisaře krýli, ale nevysvětlitelno jest i vídeňským listům, že aki tak veledůležitý vůbec nečetl. Přes to si ve Vídní zachování Bülowa přejí. To zas po- chopujeme my- V Italli nad událostmi berlínskými přímo zkameněli. Konservativní posl. Chimienti, býv. st. podtajemník, připomíná výrok Bismarkův; »Každé slovo panovníkovo musí býti činem. V Italii jsou takové věci nemyslitelny. Němci sami musí ale zvolati: »E terribile !« (Jest to hrozné!) Slovo císaře a slovo národa musí být
Bülow Bismarkův Němec Anglie Německo Vídeň Chimienti
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Rok 1848 v naší belletrii. Črta jubilejní.
23 article
Náhlé sociální převraty hautí lidových mass, vzdorné projevy revoluční a násilné výbuchy živlů Hlouho stlačovaných byly od dávna nejvděčněj šimi látkovými motivy pro belletristu. Proto se e nimi v nejrůznějším pojetí a pod individuálně zbarveným zornýs úhlem setkáme v románě jako v novole, dramatě i veršovaném eposu. Jako máme už celou bohatou bolletrii s dějovými ná- měty husitsk,mi i pobělohorskými a jako zas na druhé straně historie nešťastné omladiny pohnutý průběh let devadesátých (v minulém stoleti) již dnes, krátce po svém uzavření pořád častěji jsou našimi mladými autory probérány ve formě románu (Za pravdou, Konec Hacken- šmidův atd.), těšil se zvýšenému zájmu původ- ních povídkářů brzo i bouřlivý rok 1848, jako spíše o vystížení hlavních motivů. A v té přičině bude nás především zajímmt vztah, jaký ke zvl něnému ovzduší před i pokonstitučnímu má dslo belletristů nynějších, posud žijících a činných
konec Hacken
24 article
Moožstvím sneseného a v rámci belletristi ekého děje nahromaděného látkového materiálu nejširší i nejpestřejší jest mohutně rozložený román J. Klecandův „Bludičky“. Vlast ni románový námět je tu dost podřadný, jsa omezen na nejmenší míru a o ústřední zájem autorův dělí se snaha, zachytit i vylíčit spole- čenské, politické či národně-kulturní prostředí u nás před šedésáti léty s touhou po narýso- vání současné situace povšechně evropské. Svým obvykle prostým, jednoduchým, vychovatelsky průhledným způsobem kreslí spisovatel vznik trvehu dobrodružný průběh i předčasné zanik- nutí „Mladé Čechie“, jež po vzorech zahra- ničních pokoušela se soustředit agilné domácí nespokojence a ponenáhlu připravit půdu pro příští možné hnutí mass. (Před ním arci totéž svým způsobem podnikl Svátek v „Tajnostech pražských“.) Bellehista dotkl se při tom všech společenských vrstev, jež se příprav na toto houtí jakkoli činně účastnily nebo byly na nich aspoň z daleka, tedy nepřímo angažovány: uka- zuje spodní, základní příčinné podmínky pověst
J Klecandův Vlasta Svátek Čechie
25 article
ného solského konservatismu, uplatnivšího se všude, kde se jednalo o násilný převrat trvajících útvarů či o náhlé zlomení starých tradie, roze- pisuje se o neplodném radikalismu vlastenčíc mládeže a tak probírá postupně náladové dispo sice i u ostatních význačných stavů sociálních. Tato obsáhlost dějového terénu dává právě ro mánu ráz objektivní nestrannosti, látkové pestro- sti a širokých obrysů dokumentárních. Na všem (na celkové koncepci, na postupu děje, na moti- vaci situac i na častých passážích informačně episodních) se v románě plně projevuje belle- trista-novinář, jemuž jde, když se byl napřed o všech důležitějších složkách i prvcích detailně zpravil, o propagandu myšlenkových názorů a pokokově demokratických citů neméně než o cí zábavně příběhový. Vliv germánské kultury na slovanskou a vzájemné prostupování se obou, osudy revoluční idey v Ilalii, v Polsce i na půdě švýcarské, francouzské či německé, odvěký spor polskoruský a boje Poláků za svobodu, vady i tragické slabiny kmenové polské povahy a po měr Poláků k nám Čechům, vládní system Metternichův v Rakousku, hustá síť špielů, „taj ných“i t. zv. černých kabinetů v éře absoluti stické, národní vlažnost a úplatkovost soudobých českých (stejně jako haličských, uherských alpsko-německých) úřadníků, otázka chlopstva v Haliči, kde revoluce inteligentů byla od vlády paralysována uměle vyvolaným povstáním robot ného lidu selského (tento sujet zpracoval též Jakul
Čecho Metternichův Ilalie Rakousko Halič
26 article
Arbes episodně ve svém slavném romanette „Ukřižovaná“), protistátní agitace v armádě:t vše Klecanda objasňuje, popisuje a organicky přiřaďuje k centrální ose dějové. Po stránce my- šlenkové (a o příběhově-belletristickou nám tady neběží) vrcholí autorovy informační po- známky i reminiscence v názor, že revolučního materiálu, zhutnělé lidové nespokojenostia ochotných organisátorů bylo u nás, když přišla velká chvíle, dost, ale široce rozvětvený vyzvě- dačský system Metternichův že dusil každé re- formní hnutí v zárodcích; povaha našeho lidu je v podstati trpná, ale rozbouří-li se v něm, pak s tímto lidem možno dokázat velké věci; náš sedlák, vší silou lpě na zděděném statku (ko r. 1848), houževnatě vzdoruje trvalému poněm- čení, ale ke branné vzpouře se dá nesnadno po- hnout, mnohem nesnadněji, než měšťák, jenž miluje ochu chvilkového rozčilení; o hnulima na rodnostně-politickým rovnoběžně šlo sociální hlavním zřidlem revolnění agendy bylo student stvo... Na barikádách děj končí a dějový zá věr jest tedy tragický, smutný a zbarvený krví ale současně v příčině ideové znamená vítězstv myšlenky, co dříve se jí zdálo efemerními blu- dičkami, ukázav hlavní jednající osobě na konec jako zářivá světla.
Arbes Metternichův
27 article
Jiný belletristický kronikář bouřlivého jub lejního roku, Jan Herben, pro látku k své knize „Do třetího i čtvrtého poko leni“ obrátil se na moravské Slováctvo, v svůj rodný kraj a látkově setrvává skoro výlučně př vsi i matoměstě, z širokého světového vnějšku črtaje jen nutnou kostru. „Bludičky“ chytají celkový obraz revolučního rozvoje v Čechách. kniha Herbenova koncentruje se ideově kol jed- noho kraje a ten pak vyčerpává svou karakteri- stikou ve všech významnějších projevech. Ro- mán Herbenův thematem se méně rozvětvujea jedná na užším společenském okruhu, psycho- logicky i sociologicky jde však hloub. Horbenov šlo v první řadě o to, aby literárně vystihl a na- kroslil základní rýsy z povahy, rázu i celkove nálady v jihomoravském kraji, jak je tam na lezl ještě ve svém mládí a jak mu o nich re- ferovali staří pamětníci. Po stránce dokumen- tární jest jeho dílo hotovou studnicí cenných
Herben Herbenův Čechy jihomoravský kraj
28 article
přispěvků a obsahově bohatých poznatků v nichž duše kraje i lidu vyzreadlila se jako v panoramatě. Národnostní neuvědomění, roz- kvetlé sociální kastovnictví mezi sedláky, cha lupníky i podruhy, dlouholetou robotou vypěsto- vaná odvislost na pánech a nesamostatnos v jednání i smýšlení, poměrně nízký stav kultur ního vývoje, horečka hromadného opíjení se kořaleční mor, zanesený sem i podporovaný zhoubným živlem židovským, zastaralé zlořády v obecní samosprávě a počáteční nedůvěra k svo bednějšímu ruchu, později pak nerozumné nad užívání ho: z těch prvků vyrůstá autorova char akteristika lidu, pomalá, ale pevná i trvalá. Hlu bokou analysou i bezohledným kriticismem, jen nebojí se předsudků a necouvá před sebe odváž nějšími důsledky, dospívá spisovatel k ostré illu straci poměrů i k názoru, že revoluční rok za stihl sice slovenský jih Moravy naprosto nepři pravený a svými náhle přišlými výsadami urychlil hmotný rozklad mnohých vesnic, al pro budoucnost měl ohromný dosali jako pro
Hla Morava
29 article
buditel i burcovatel ze stoletého kulturnlh spánku. Kronikářskou memoirovostí a látkovým ome zením se na určilý kraj práci Herbenově při buzny jsou dva jiné romány, z pohnutého roku čerpané: Josefa Holečka „Boubin“ (čtvrií část „Našich“) i „Na Librově gruntč od Teresy Novákové. První hledí si českéh jihu, jovištěm druhého jsou východní Čechy oba mají to společné, že se dějově odehrávaj na vsi, mozi venkovským, většinou selským domkářským lidem, trpícím až po tu dobu tísnivým břemenem robotním a právě onoho pa mátného roku od tohuto staletého jha vysvobo zeným. Část thematu jest tedy v obou přípa doch dána otázkou: jak události i vymoženost rovolučního procesu působily na vesnický lid pokud zastihly ho zralý pro občanskou svobodu a v jaké situaci hmotné i duchovní ho nalezly při svém vzniku. Vztah zemědělského vesničana k vrchnosti a šlechtě jest centrem pozorovacíh zájmu Holečkovi i Novákové, u níž přistoupily k němu ještě konflikty národnostní a společen- ské. Element náboženský je silně vyvinut v díle obou autorů, na vesnici jiho- jako východočeské.
Herbenův Holeček Boubin Librův Novák občanský svoboda
30 article
Nováková v mladém Librovi vykreslila typ pro- budilého selského robotníka, jenž pro panská břemena nemohl se v čas ani oženiti a po jejich zrušení stal se vůdeem místního lidu, Holeček takové výrazné representanty selské dal nám svými Kojany i Králenci. Zajímavé je, že jak Holeček na hajném Boubínovi, tak i Herben na třech generacích Hrabců ukazují degenerační vliv, jemuž selský vesničan byl v té době nutně vydán, jakmile překročil hranice svých život ních, společenských i zvykových tradie a přešel ve sféru úřadnicky panskou. A u všech tří po Klecandovi jmenovaných beletristů, zabývajících se líčením naší vsi před a v éře konstituční, jest význačno, že mimo vzácný materiál historick politický a sociální zachovali ve svých knihách dobovou přichuť i ve směru etnografickém, ná- zorovém a dialektickém. To je také nejcennější žeň, jíž jsou pro nás tyto knihy i dnes, v roce jubilejním, stejně aktuální, jakoby byly vyšly bezprostředně po roce 1848. Učinek revolučně-konstitučního obratu n středočeského vesničana stopuje také F. X S vobod-a v druhém svazku svého šestidilnéh „R oz květu“, jenž jest v základě zrovna tal
Nováková Libra Holeček Boubín Herben Hrabec Klecanda
31 article
belletristiky přioděnou, rodinně společenskou kronikou, jako jsou jí „Naši“, „Do třetího i do čtvrtého pokolení“, „F. L. Věk“ a „U nás“ (Ji- ráskův), „Rok na vsi“ (Al. Meštíkův) a pod. Novák s Nedomou jediní v rodní vsi (u Mnísku) věřili v konstituci a v opravdové zrušení roboty. Ostatní sedláci tak byli zvyklí svému ujařmení a do té míry překvapeni jeho náhlým možným zrušením, že dlouhe nechtěli věřit ani hotovým událostem. Prohlášení ústavy narazilo u nich na nedůvěru a staletmi upčehovanou ztrnulost duchovou; proto zprávy o ní s počátku ani ne- vzrušily ani nepolěšily, nesouce se nad krajem jako prázdný zvuk a teprve později, když fak všestranně potvrzován, rozvlnil se starý, cha- bostí prosáklý život místní a vesničanů zmoc- nilo se bouřlivé nadsení, vášnivá živelní ra- dost, všeobecné vzrušení a v blízkém městečku i horečka gardistická.
Novák Nedoma
32 article
Velkoměstské víření politické r. 1848 svým známým delailním způsobem popisuje Jakub Arbes ve třech romanettech (Barikád- níci, Ukřižovaná, Sivooký Démon) a v nejrozsáhlejším společenském románě „Me siáš“, z něhož vyjímám charakteristický citát: „Bylo to cosi jako neočekávaný jarní den: všad svěžest, radost, naděje a jásot; v každé ruce jará síla, v každé noze pružnost, v každé hlavě náhle nový mozek, nové myšlenky, nové sny, nová přání, nové plány, v každém srdci nový vřelý cit, ale zároveň také nové prudké mnohdy nezkrotitelné vášně. A z těchto posled- ních vznikaly pak ony neblahé nesrovnalosti. příkrosti i surovosti, kterými zmařeno později v úžasné krátké době vše, co bylo onoho roku pro všeobecnost získáno a dobyto.“ Širší, ná- rodně-politický podklad má ještě líčení doby re- voluční v románě Václava Vlěka „Sněhy i ledy“ a řada jiných belletrií všímá si vždy spíše jen jedné stránky hnuti. Zejména se roz- mohla líčení (často satyricko-humoristická) tk zvaných gard: Fr. Ad. Šubert (Obležená my- slivna), Servác Heller (Marie Šťastná) ald. Celkem lze říci, že naše domácí belletrie vyko- nala už k roku 1848 svou povinnost po všech hlavnějších stránkách a postarala se, aby byl dnešnímu čtenáři náležitě i přístupnou formou ujasněn. V. Dlr..
Arbes Vlěk Ada Šubert Heller Marie V Dlr I siáš